Časopis 112 ROČNÍK XII ČÍSLO 5/2013

Podstatná část časopisu je tentokrát věnována požární ochraně historických památek. Analyzujeme zásah slovenských hasičů na loňský ničivý požár hradu Krásna Hôrka, zaměřujeme se na genezi řešení předmětné problematiky v posledních letech, kdy došlo k výraznému posunu ve spolupráci hlavních zainteresovaných subjektů – HZS ČR, NPÚ, Asociace majitelů hradů a zámků v ČR a řady dalších organizací. V bloku IZS bilancujeme součinnost složek IZS za uplynulý rok. Zkušenosti z projektů preventivně výchovné činnosti HZS Jihočeského kraje a analýza prověřovacích cvičení složek IZS v Moravskoslezském kraji tvoří hlavní náplň bloků ochrany obyvatelstva a krizového řízení. V závěrečném bloku mimo jiné seznamujeme s výsledky ankety Hasič roku 2012. V časopisu přinášíme také pozvánku na 16. mezinárodní veletrh požární a bezpečnostní techniky a služeb PYROS/ISET 2013, a na celorepublikový sraz hasičstva - Hasičské slavnosti Litoměřice 2013. 

Osamělý chodec kráčel opuštěnou silnicí ustupující tmou, která se pomalu měnila v sychravé ráno. Do zaměstnání, nebo kam to vlastně šel, bylo ještě daleko a on rozespale mhoural očima po probouzející se krajině. Na kopci, kde se matně tyčila silueta prastarého hradu, bliklo světlo. „Že by kastelán tak časně vstával,“ mumlal si chodec pro sebe „nebo zase ti zatracení trempi“. Jenže světlo rostlo víc a víc. A jeho barva a zář už prozrazovala, že něco, co člověku pomáhá, čeho se však i bojí, opanovalo hrad. „Hoří, vždyť na hradě hoří!“, zvolal chodec, a dal se do běhu k nedaleké obci. Po dlouhých předlouhých minutách prořízlo chladný vzduch kvílení sirén a modrá mihotavá světla se odrážela v krajině pod prastarým hradem. Tam zatím se zlověstným praskáním vládnul již zlý pán oheň.

Požár Svaté HoryTakový příběh a řada jemu podobných byly v uplynulých letech na počátku mnoha požárů památkových objektů. Mezi ty závažné patřily například požár kostela sv. Kateřiny v Ostravě-Hrabové 2. dubna 2002 se škodou 10 milionů Kč, požár Státního zámku Zahrádky u stejnojmenné obce 30. ledna 2003 se škodou 94,5 milionů Kč, požár Státního hradu Pernštejn u Nedvědic-Pernštejna 15. dubna 2005 se škodou 48 milionů Kč, požár zvonice u kostela svatého Jakuba Většího v Železném Brodě 13. května 2007 se škodou 3 miliony Kč, požár Průmyslového paláce v Praze 16. října 2008 se škodou 557 milionů Kč, požár Petrovy boudy v Krkonoších 1. srpna 2011 se škodou 1,5 milionu Kč.

Přestože byly vždy škody co nejpečlivěji vyčísleny, přestože objekty lze v některých případech zčásti nebo zcela rekonstruovat, historická ztráta je nevyčíslitelná a nenahraditelná.

Podle statistiky počtu požárů, kterou vede MV-generální ředitelství HZS ČR a také podle nashromážděných informací pracovníků zjišťování příčin vzniku požárů (dáje jen „pracovníci ZPP“) HZS krajů ročně dojde průměrně k šestnácti požárům v památkových objektech.

Požár hradu PernštejnPracovníci ZPP, kteří na místo události neprodleně přijedou, mají nelehký úkol - zjistit příčinu vzniku požáru. Řadě památek uškodí sami vlastníci, správci a návštěvníci svojí nedbalostí. Někdy však za požárem stojí technická závada nebo zlý úmysl, které se dají stěží ovlivnit a jejichž vyšetřování je také zpravidla nejobtížnější. Najde se i příležitostně provozovaný komín, který již nesplňuje podmínky bezpečného užívání. A samostatnou kategorií jsou případy, kdy způsobily požár děti. Do této kategorie patří i případ požáru význačného poutního místa Svatá Hora u Příbrami v roce 1978, kterému se velmi podobá požár hradu Krásna Hôrka, k němuž došlo v loňském roce u našich východních sousedů a který je podrobně popsán v předchozím článku.

Neuspokojivý stav požární ochrany památek

Poznatky ze stavu požární ochrany památkových objektů vedly k závěru, že v zaměření úkolů HZS krajů v roce 2007 byl zařazen úkol „Provést kontrolní akce zaměřené na zajištění požární ochrany při provozování národních kulturních památek“. Následovalo celkem 203 kontrolních akcí ve 164 památkových objektech a zjištění, že při 143 kontrolách, tedy v 70 %, byly shledány závady.

Na situaci v oblasti požární ochrany památkových objektů reagoval bezprostředně i Národní památkový ústav (NPÚ), který inicioval jednání s MV-generálním ředitelstvím HZS ČR. Zástupci NPÚ představili na jednání 16. března 2010 návrh projektu, který si kladl za cíl dosáhnout zlepšení a zvýšení úrovně požární ochrany památkových objektů ve správě NPÚ v České republice. Současně byl iniciátorem společné spolupráce spočívající v metodické pomoci ze strany HZS ČR. A tak logicky spatřila světlo světa „Dohoda o spolupráci“ mezi NPÚ a HZS ČR, která nabyla platnosti a účinnosti 8. srpna 2010.

Nová metodika posuzování bezpečnosti objektů

Certifikovaná metodikaJiž koncem měsíce března roku 2010, v době přípravy dohody, však byla zahájena za přítomnosti zástupců HZS krajů první etapa prohlídek památkových objektů ve správě NPÚ. Ten při prohlídkách zastupovali kasteláni jednotlivých objektů a funkci požárního a bezpečnostního pracovníka zastávala Eva Polatová. Prohlídek se zúčastnil externí odborník prof. Ing. Jiří Zelinger, DrSc. Zejména jeho znalosti a zavádění novátorských postupů při posuzování památkových objektů z hlediska celkové bezpečnosti, znamenaly výrazný posun v problematice. O to těžší byla pro nás jeho ztráta, když zesnul uprostřed započatého díla. Zanechal nám však hodnotné dědictví. Pro potřeby vlastníků památkových objektů byla 18. dubna 2012 MV-generálního ředitelství HZS ČR certifikována jeho metodika „Technologie ochrany kulturního dědictví před požáry“ zaměřená na galerie a muzea v ČR. Metodika se stala významným pomocníkem a je užívána i nadále při prohlídkách památkových objektů. Do konce roku 2012 se její zásluhou a společným úsilím HZS ČR a NPÚ podařilo provést celkem 50 prohlídek významných památkových objektů ve správě NPÚ a hodnotit stav a možná opatření v oblasti požární ochrany.

Poznatky z prohlídek památkových objektů

Na základě zjištění při kontrolách, z prohlídek památkových objektů a poznatků o požárech vyvodilo MV-generální ředitelství HZS ČR závěry, které jsou poskytovány také v rámci preventivně výchovné činnosti dotčeným subjektům a veřejnosti.

Až v 75 % posuzovaných památkových objektů se vyskytují zdroje zapálení, které souvisejí s jejich běžným provozem. Z důvodu ekonomické efektivity, požadavku širšího využití a větší návštěvnosti památkových objektů veřejností, je v řadě objektů pořádáno množství doprovodných akcí, které zvyšují riziko vzniku požáru, což je asi 40 % z posuzovaných objektů. V 80 % památkových objektů jsou konány mimořádné akce, např. pracovní setkání, koncerty, semináře, akce využívající objekty pro filmové účely, které vždy znamenají shromáždění většího počtu osob, a které tyto objekty zatěžují zvýšeným výskytem zdrojů zapálení.

Nejméně v 60 % posuzovaných památkových objektů jsou provozovány činnosti, které vykazují charakteristiky zvýšeného požárního nebezpečí a vysokého požárního nebezpečí (podle § 4 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů). V těchto objektech dochází ke shromažďování většího počtu osob v prostorách, ve kterých se vyskytuje nahodilé požární zatížení 120 kg/m2 a vyšší, provozují se činnosti v místech, kde nejsou běžné podmínky pro zásah, vyskytují se stavby vyšší než 45 m a další. Tato skupina musí splňovat určitou úroveň požární bezpečnosti, která odpovídá příslušnému rozsahu povinností stanovených předpisy o požární ochraně. V daných souvislostech byly zvláště vzhledem k prohlídkám a vyšetřování požárů posuzovaných památkových objektů prověřovány zejména vybraná dokumentace požární ochrany, funkčnost a provozuschopnost instalovaných požárně bezpečnostních zařízení, provozuschopnost přenosných hasicích přístrojů, podmínky na únikových cestách, zdroje vody pro hašení požárů a jejich dostupnost, podmínky příjezdu a přístupu jednotek PO, značení a provozuschopnost a užívání inženýrských sítí a technických zařízení.

Dokumentace požární ochrany – dokumentace zdolávání požáru byla zpracována u posuzovaných památkových objektů ve všech zákonem stanovených případech. Z hlediska obsahového, tedy uvedení základních podmínek zdolání požáru a likvidace nebo zmírnění jeho účinků, však nevyhovovala danému účelu u nejméně 30 % objektů. Také požární evakuační plány byly sice zpracovány ve všech případech, u nichž tak vyplývalo ze zákona. Naopak pro řadu objektů byly zpracovány nad rámec stanovených povinností. I v tomto případě však nejméně u 30 % objektů byla dokumentace nevyhovující a u 85 % objektů neřešila evakuaci materiálu, tedy zvláště vybavení a předmětů historické hodnoty uvnitř památkových objektů.

V případě požárně bezpečnostních zařízení byla u vybraných památkových objektů prověřována provozuschopnost elektrické požární signalizace, nouzového osvětlení, vnějších a vnitřních zdrojů požární vody, případně nezavodněného požárního potrubí. Nejméně u 25 % objektů byla zjištěna neprovozuschopnost instalované elektrické požární signalizace, v několika případech i dlouhodobě. Další vybraná požárně bezpečnostní zařízení vykazovala závady u velmi malého procenta památkových objektů. Na velmi dobré úrovni byly vyhodnoceny vnitřní a vnější zdroje požární vody. Nejméně u 80 % památkových objektů byly zjištěny závady v provozuschopnosti, umístění a označení přenosných hasicích přístrojů.

Až u 60 % objektů byly zjištěny nedostatky na únikových cestách z památkových objektů. Vyskytovalo se nevyhovující označení (zcela chybějící, nesprávně umístěné, malých rozměrů), nevyhovující osvětlení, překročené přípustné délky možného úniku nechráněnou únikovou cestou a zhoršená volná průchodnost únikových cest.

Závady byly zjištěny také v oblasti značení, prokazování provozuschopnosti a samotného užívání inženýrských sítí a technických zařízení (rozvaděče, uzávěry, spotřebiče apod.).

Nová etapa spolupráce

Účastníci konference v Českém KrumlověNa počátku listopadu 2011 sestavily HZS ČR a NPÚ skupinu kontaktních osob pro vzájemnou spolupráci, která ihned zahájila svou činnost společným seminářem „Ochrana památkových objektů před požáry a jejich účinky“ ve Školním a výcvikovém zařízení HZS ČR, středisko Brno, v prosinci 2011. Aby množství převážně teoretických informací, které si obě strany předaly, nebylo brzy zapomenuto, následovalo společné pokračování semináře v dubnu 2012 v areálu MV-generálního ředitelství HZS ČR ve Zbirohu, v areálu prvního panovnického cisterciáckého kláštera v Plasích a na Státním zámku Kozel. Tento seminář prohloubil znalosti a směřoval k osvojení tentokrát praktických postupů při stanovení rizika nebezpečí vzniku a šíření požáru v památkovém objektu.

V rámci spolupráce v oblasti požární ochrany kulturního dědictví hledá HZS ČR nové partnery a cesty šíření osvěty. Podařilo se navázat spolupráci s Asociací majitelů hradů a zámků v ČR. Zástupci MV-generálního ředitelství HZS ČR a vybraných HZS krajů se zúčastnili 16. června 2012 na zámku Blatná setkání vedoucích představitelů asociace, které iniciovala a vedla její předsedkyně Jana Germenis-Hildprandt. Setkání se zúčastnili také zástupci Ministerstva kultury, NPÚ a Profesní komory požární ochrany. Byly osloveny také další správní úřady, a to prostřednictvím semináře zaměřeného na spolupráci s odbory památkové péče krajských úřadů jako významným článkem řetězce veřejné správy, osloveny byly i další subjekty/příspěvkové organizace zřizované Ministerstvem kultury. Škoda jen, že některé krajské úřady nevěnovaly této příležitosti k pracovnímu setkání dostatek pozornosti. Svůj nezájem o seminář odůvodňovaly odlišnými zájmy souvisejícími s památkovými objekty nebo již uskutečněným setkáním v Českém Krumlově na 5. mezinárodní konferenci Profesní komory požární ochrany na téma „Požární ochrana hmotného kulturního dědictví“, o které bylo v odborném časopise 112 podrobně informováno.

Důležitým prvkem v rozvoji oblasti ochrany památkových objektů před požáry je vzdělávání odborníků v oblasti stavebnictví, zejména autorizovaných inženýrů a techniků. Ti se z hlediska provedení staveb věnují posuzování těchto objektů a jejich případným stavebním úpravám. Proto byla ustanovena ve spolupráci MV-generálního ředitelství HZS ČR a České komory autorizovaných inženýrů a techniků pracovní skupina pro vzdělávání tohoto okruhu osob, zahájena spolupráce a 7. července 2012 se v jejím sídle v Praze uskutečnila první vzdělávací akce členů komory.

Ochrana památek hlavním tématem odborných konferencí

V květnu letošního roku se v rámci Mezinárodního veletrhu požární a bezpečnostní techniky a služeb PYROS/ISET 2013 uskuteční mezinárodní konference Pyromeeting 2013, která bude svým obsahem zaměřena na ochranu kulturního dědictví před požáry a jejich účinky. Obdobné zaměření připravují kolegové z Hasičského a záchranného sboru Slovenské republiky na konferenci doprovázející Mezinárodní výstavu hasičské, zabezpečovací a záchranářské techniky FIRECO 2013 v Trenčíně. V roce 2013 je MV-generálním ředitelstvím HZS ČR plánováno v oblasti ochrany památkových objektů navázání spolupráce s obcemi a církvemi. Zejména jejich zástupci spolu se zástupci správních úřadů a odborné veřejnosti budou na konferenci Pyromeeting 2013 vítáni.

Informace a podklady, které byly doposud v oblasti požární ochrany kulturního dědictví MV-generálním ředitelstvím HZS ČR shromážděny, se staly základem plánované průběžné informace, předložené v prosinci 2012 prostřednictvím Ministerstva vnitra Výboru pro civilní nouzové plánování. MV-generální ředitelství HZS ČR musí ve spolupráci s NPÚ také připravit hodnotící zprávu, kterou Ministerstvo kultury a Ministerstvo vnitra předloží vládě ČR do konce roku 2014.

Počet požárů v památkových objektech v letech 1997 - 2011

Příčiny vzniku požárů v letech 1997 - 2011

pplk. Ing. Vladimír MACHANDER, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv autora a redakce
 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook