Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Vaše důvěra je náš závazek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XIII ČÍSLO 1/2014

V úvodu přinášíme rozhovor s generálním ředitelem HZS ČR brig. gen. Ing. Drahoslavem Rybou, jehož tématem je hodnocení současného postavení sboru a perspektivy naplňování jeho poslání v dalším období. V bloku POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah na požár mostu přes řeku Bečvu způsobený závadou elektrické instalace a seznamujeme s výsledky zkoušek hoření odpadu v plastových kontejnerech. V části IZS najdete mimo jiné analýzu zásahu záchranářů po bombovém útoku v Bostonu, nebo ohlédnutí za desetiletím psychologické služby HZS ČR. V bloku OCHRANA OBYVATELSTVA a KRIZOVÉ ŘÍZENÍ seznamujeme se závěry mezinárodní konference k aktuálním problémům ochrany obyvatelstva, bezpečnostního výzkumu a vzdělávání, která se uskutečnila v Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč, se specifiky ochrany obyvatelstva v Moravskoslezském kraji a s průběhem cvičení Populex 2013. V závěrečném bloku informujeme o některých nových právních předpisech a jejich dopadu na činnost složek IZS.  

Do novodobé historie Hasičského záchranného sboru ČR se rok 2013 zapsal mnoha významnými událostmi. Na to, jaký byl a co čeká sbor v letošním roce, jsme se zeptali jeho generálního ředitele brig. gen. Ing. Drahoslava Ryby.

Nemohu začít jinak, než navázáním na náš rozhovor z ledna loňského roku, kdy jste za jednu z hlavních priorit považoval realizací úsilí o získání dalších zdrojů zvýšení příjmové části rozpočtu sboru. Co a s jakým výsledkem se podařilo?

plk. Ing. Drahoslav Rybaplk. Ing. Drahoslav Ryba
V prvé řadě se podařilo zastavit krácení rozpočtu HZS ČR, kdy v roce 2013 jsme měli téměř stejný rozpočet jako v roce 2012. Doufám, že i v letošním roce nebude náš rozpočet významně krácen. Za největší úspěch minulého roku považuji zapojení pojišťoven do financování integrovaného záchranného systému. Pojišťovny se od letošního roku budou podílet nejen na financování HZS ČR, ale i dobrovolných hasičů a vlastně i všech základních složek IZS a některých ostatních složek IZS. V příjmové části chci rovněž poukázat i na úspěšné čerpání finančních prostředků z fondů EU. V loňském roce se nám z těchto prostředků podařilo nakoupit řadu požární techniky, jako jsou například autobusy, nosiče kontejnerů, nákladní automobily a mimo jiné i 64 cisternových automobilových stříkaček a sedm automobilových žebříků.

V souvislosti se zmiňovanou novelou zákona o pojišťovnictví nelze nezmínit přístup pojišťoven, které s odvoláním na zákonnou povinnost zvyšují tzv. povinné ručení. Jak tento krok hodnotíte? U veřejnosti by to mohlo vyvolat negativní reakce v tom smyslu, že je sice hezké, že hasiči lidem pomáhají, ale nechají si za to zaplatit.

V prvé řadě je potřeba říci, že u dopravních nehod účtujeme náklady za zásah, ale nikoliv občanům, ale pojišťovnám! Trochu mne mrzí, že pojišťovny zdražování pojistného odůvodňují mimo jiné i tím, že musejí přispívat hasičům. Pokud už tak činí, tak by bylo férové, aby uvedli podíl, který jde z této částky na činnost hasičů. Pro dokreslení uvádím, že u běžného osobního automobilu se jedná o částku ve výši přibližně 50 Kč. Při předkládání návrhu zákona jsme se domnívali, že pojišťovny jsou schopny tuto částku vykrýt snížením svých zisků.

Významným úspěchem bylo pořízení nové požární techniky s využitím prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie. Které projekty a jak byly realizovány?

Spolufinancováním z Integrovaného operačního programu byly realizovány projekty operace „Živelní pohroma“ a projekty operace „Zvýšení kvality“. Dohromady se v obou těchto programech nakoupila technika pro hasičské záchranné sbory krajů a Záchranný útvar HZS ČR v hodnotě téměř jedné miliardy korun. Je třeba vnímat, že v rámci restriktivních operací v letech 2011 a 2012 jsme techniku téměř nenakupovali. Po dlouhé době tak opět byla zahájena jednak obnova výjezdové techniky a rovněž došlo k pořízení techniky nové, která nám do této doby chyběla. Snažíme se tak reagovat i na nové hrozby, které se stávají realitou každodenního života, jako jsou povodně a jiné živelní katastrofy.

Výše zmíněné projekty jsou konečné nebo lze očekávat, že se bude v tomto úsilí pokračovat?

Projekty „Zvýšení kvality“ a „Živelní pohroma“ jsou v podstatě dokončeny, přesto však v současné době řešíme další projekty. Pokračujeme v projektech týkajících se operačních středisek (Krajské standardizované projekty a Národní informační systém). Dále ještě v tomto programovém období řešíme projekt „Efektivní zásah“. U tohoto projektu již v současnosti vypisujeme výběrová řízení. Tento projekt je věnován spíše drobným investicím, které jsme nedokázali pořizovat již několik let. Jedná se například o dýchací přístroje, vyprošťovací sady, velitelské dopravní užitkové automobily, protichemické oděvy apod. Dále pracujeme na dalším velkém projektu, který je zaměřen na povodně. I v jeho rámci budeme nakupovat např. dalších asi 30 cisternových automobilových stříkaček, 18 automobilových plošin nebo mobilní čerpací stanoviště. Kromě těchto již rozpracovaných projektů se také musíme připravovat i na příští programovací období 2014 až 2020.

Zmínil jste projekt operace Živelní pohroma. Ironií osudu bylo, že v období jeho realizace postihly republiku ničivé povodně. Byla technika, pořízená v rámci tohoto projektu, při likvidaci následků povodní nasazena?

Ano, velká část této techniky byla již nasazena při řešení loňských povodní. Jednalo se například o evakuační autobusy, nákladní automobily nebo nakladače. Rovněž byla použita i nová technika Záchranného útvaru HZS ČR. Jistě lze bez nadsázky říci, že tato technika přispěla velkou měrou k úspěšnému zvládnutí povodní ze strany HZS ČR.

Vrátil bych se ještě k ekonomické situaci. Realizace některých iniciativ určitě nevyřešila všechny problémy spojené se zajištěním akceschopnosti HZS ČR. Jaké byly dopady v podstatě shodného rozpočtu s rokem 2012 a přijatých vlastních opatření na zachování funkčnosti sboru? Ve kterých oblastech zůstává situace nejvíce napjatá?

Jsem rád, že všechna opatření, která musel HZS ČR udělat jak na stránce výdajové, tak na stránce příjmové, byla realizována tak, že nedošlo ke snížení úrovně služeb, které náš sbor občanům poskytuje. Pokud se podaří zachovat navržený rozpočet a bude se nám dařit čerpat prostředky z Evropské unie, jsem spíše mírným optimistou a domnívám se, že finanční prostředky na provozní a investiční výdaje nám umožní poskytovat služby občanům minimálně na stejné úrovni jako v minulém roce. Mzdové prostředky byly v roce 2011 sníženy o téměř 10 % a další dva roky nebyly navyšovány. V návrhu rozpočtu je nárůst průměrných mezd o 2 % a navýšení početních stavů o 200 osob.

Ptáte se mne na to, kde vidím největší problémy vyvolané škrty našeho rozpočtu. Uvedu jeden příklad za všechny. V rámci úsporných opatření jsme snížili zejména denní nevýjezdovou část organizace a při nárůstu administrativních činností spojených například se zavedením státní pokladny, obrovským množstvím komplikovaných výběrových řízení je otázkou, zda toto snížení již nebylo za hranou toho, co si může organizace dovolit a co je ještě možné zvládnout. Protože zejména na těchto úsecích se již „přesčasová práce“ nepočítá v řádech hodin, ale mnohdy i stovek hodin.

Při ohlédnutí za loňským rokem nemůžeme opomenout červnové povodně, které byly bezesporu největší prověrkou akceschopnosti nejen sboru, ale i celého integrovaného záchranného systému a všech jeho složek. Jak z tohoto pohledu hodnotíte jejich zvládnutí?

Loňské povodně byly určitě velkou prověrkou jak HZS ČR, tak i fungování celého IZS a dotčených orgánů státní správy a samosprávy. Tyto povodně měly několik zvláštností. Byly největší co do počtu zasažených obcí. Celkem bylo povodněmi zasaženo 1090 obcí. Při povodních bylo evakuováno přes 26 000 lidí a co je nejpodstatnější, podařilo se zachránit 618 osob. Bohužel při těchto povodních došlo i ke ztrátám na životech, povodně si vyžádaly 15 obětí. Ve většině případů se ale jednalo o oběti zcela zbytečné, které souvisely s neukázněným chováním. Přesto velmi pozitivním jevem těchto povodní je skutečnost, že se obecně občané chovali zodpovědně a většina z nich se evakuovala sama. Velmi dobře zafungovala protipovodňová opatření (stěny), díky kterým se podařilo uchránit řadu míst před zatopením. Tato opatření mají ale i své zápory v tom, že povodňová vlna postupuje mnohem rychleji a způsobuje po toku větší škody. Je tedy nutné v budoucnu nejen stavět další protipovodňové zábrany, ale současně i vytvářet rozlivné plochy. Pokud porovnáme připravenost na povodně v letech minulých s loňskými povodněmi, došlo k velmi významnému zlepšení. Nejen hasiči, ale i všechny složky integrovaného záchranného systému, krizové orgány obcí a obcí s rozšířenou působností, státní správa a nevládní organizace se naučily s mnohem lepší efektivitou tyto situace zvládat. K podstatnému zlepšení technického vybavení Hasičského záchranného sboru ČR přispěly i projekty Evropské unie a v neposlední řadě i pokrok ve vybavení zasahujících subjektů. V řadě případů již byla nová technika nasazena právě při červnových povodních. Do terénu vyjely autobusy pro přepravu 140 hasičů na pomoc Praze při stavění hrází. V plném nasazení byly nakladače, které pomáhaly při zpevňování hrází a úklidu nánosů bahna. Pro převoz kontaminovaných předmětů a bahna při úklidu byly využity nákladní kontejnery a kontejnerové nosiče. Hasiči při červnových povodních využili i speciální potápěčskou výstroj do kontaminovaného prostředí, například při ochranných pracích v úpravně vod v Mělníce. Cisternové automobilové stříkačky byly nasazeny při červnových povodních k oplachu kontaminovaných prostor od bahna vysokotlakým proudem nekontaminované vody. Velitelské automobily byly využity pro rychlou dopravu na místo a řízení zásahu v místě nasazení.

Celkově tyto povodně hodnotím jako zvládnuté velmi dobře a všichni, kteří se na této práci podíleli, si zaslouží moje velké poděkování a uznání.

V červnu roku 2000 byl Parlamentem České republiky schválen komplex tzv. krizových zákonů, které vedly ke vzniku Hasičského záchranného sboru ČR v nové organizační struktuře, rozšíření jeho poslání a úkolů. V loňském roce se předpokládala novelizace některých z nich. Co se v této oblasti podařilo realizovat a jaký je současný stav legislativních prací?

Když srovnáme zvládání krizových situací před přijetím krizové legislativy a po jejím uvedení do praxe, je jasně vidět, že jsme udělali obrovský pokrok. Přesto je pravdou, že krizová legislativa platí téměř v nezměněné podobě již více než 13 let. To je již dostatečně dlouhá doba na to, abychom ji mohli vyhodnotit a případně upravit tak, aby byla ještě více efektivní. Rádi bychom předložili do legislativního procesu nový zákon o Hasičském záchranném sboru ČR, který prošel vnitrorezortním připomínkovým řízením. Jedná se o zákon, který by nahradil dnes platný, ale již nevyhovující zákon č. 238/2000 Sb. Pracujeme i na novele zákona o požární ochraně, krizového zákona a některých dalších právních předpisů, ale zde nás ještě čeká mnoho práce, zejména řada analýz a diskusí, které musejí předložení takovýchto změn zákonů předcházet.

Co přinese hasičům letošní rok? Co byste chtěl popřát všem příslušníkům a občanským zaměstnancům HZS ČR?

Byl bych rád, kdyby letošní rok přinesl zejména stabilitu ve sboru tak, abychom všichni měli především klid na práci a nemuseli neustále odrážet mnohdy nesmyslné útoky na náš rozpočet, na okruh činností, které vykonáváme. Rád bych připomenul, že HZS ČR je specifickým sborem, který plní řadu úkolů nejen ve výjezdové části organizace, ale také na úseku výkonu státní správy, krizového řízení, IZS, apod. Moc bych si přál, aby všichni vnímali jeho odlišnosti od ostatních bezpečnostních sborů a z tohoto úhlu pohledu také vnímali to, že jeho organizační struktura nemůže být, při zachování jeho plné funkčnosti, shodná s jinými bezpečnostními sbory. Z pohledu rozpočtu HZS ČR by tento rok mohl být pro nás spíše rokem lepším. Domnívám se, že by mohl být po dlouhé době opět rokem, ve kterém bychom mohli zaznamenat mírný růst, a to jak v oblasti provozních výdajů, investic a dokonce i mezd.

Chtěl bych využít této příležitosti a poděkovat všem příslušníkům a občanským zaměstnancům HZS ČR za jejich práci v loňském roce. Velmi dobře vnímám, že uplynulý rok byl složitý a velmi náročný. Obrovské množství práce bylo odvedeno na úseku zásahové činnosti, ale i v oblasti prevence a krizového řízení. Velmi složitý byl i na ostatních úsecích, kde jsme zaváděli nové elektronické softwary (EKIS I, EKIS II, státní pokladna). Rovněž obrovské úsilí bylo vynaloženo i na získávání finančních prostředků z projektů Evropské unie apod. Toto vše se podařilo úspěšně zvládnout jen díky obrovskému pracovnímu nasazení, v mnoha případech i na úkor osobního volna a stovek „přesčasových“ hodin. Za to vše vám všem ještě jednou děkuji.

Do nového roku bych vám chtěl popřát hodně štěstí, zdraví, spokojenosti, osobních i pracovních úspěchů, také hodně kamarádů, přátel a spolupracovníků, na které se budete moci vždy spolehnout, a kteří vám budou vždy ochotni podat pomocnou ruku. Ať je ten letošní rok pokud možno lepší než ten minulý.

plk. Dr. Jaroslav VYKOUKAL, foto archiv redakce

vytisknout  e-mailem