Časopis 112 ROČNÍK XIII ČÍSLO 1/2014

V úvodu přinášíme rozhovor s generálním ředitelem HZS ČR brig. gen. Ing. Drahoslavem Rybou, jehož tématem je hodnocení současného postavení sboru a perspektivy naplňování jeho poslání v dalším období. V bloku POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah na požár mostu přes řeku Bečvu způsobený závadou elektrické instalace a seznamujeme s výsledky zkoušek hoření odpadu v plastových kontejnerech. V části IZS najdete mimo jiné analýzu zásahu záchranářů po bombovém útoku v Bostonu, nebo ohlédnutí za desetiletím psychologické služby HZS ČR. V bloku OCHRANA OBYVATELSTVA a KRIZOVÉ ŘÍZENÍ seznamujeme se závěry mezinárodní konference k aktuálním problémům ochrany obyvatelstva, bezpečnostního výzkumu a vzdělávání, která se uskutečnila v Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč, se specifiky ochrany obyvatelstva v Moravskoslezském kraji a s průběhem cvičení Populex 2013. V závěrečném bloku informujeme o některých nových právních předpisech a jejich dopadu na činnost složek IZS.  

Sociální sítě, zejména Facebook, jsou symbolem ztráty času a soukromí a pro některé intenzivní uživatele i příčinou chronické nespavosti nebo ztráty zaměstnání. Jak ale využít sílu sociálních sítí i ve prospěch uživatelů, například při přírodních katastrofách? Odpověď na tuto otázku se pokusilo naznačit cvičení vybraných orgánů krizového řízení Karlovarského kraje nazvané Populex 2013.

Zástupci NNO při štábu HZS kraje v akciPočet uživatelů mobilního internetu v ČR v poslední době prudce roste, a to nejméně ze tří důvodů. Prvním je snížení cen tzv. chytrých telefonů, druhým je dostupnější nabídka datových tarifů mobilních operátorů a třetím potom obliba sociálních sítí jako nástroje komunikace mezi lidmi. Průzkumy uvádějí až čtyři miliony aktivních účtů na Facebooku, 400 tisíc na Google+, 250 tisíc na LinkedIn a 150 tisíc na Twitteru jen v naší republice (zdroj: Effectix.com). Celosvětově pak Facebook uvádí přes miliardu účtů a Twitter 230 miliónů účtů. Většina uživatelů (asi 75 %) ke svým účtům přistupuje z mobilního telefonu.

Každý majitel mobilního telefonu s připojením na internet a příslušnou aplikací se tak může stát komentátorem dění ve svém okolí. Nemusí se přitom jednat jen o rodinné události, popis oslavy nebo o diskuzi k novému filmu. Zcela samozřejmě se na Facebooku nebo Twitteru objevují desítky a stovky zpráv, fotografií nebo videí z míst postižených přírodními nebo jinými katastrofami. Příkladem mohou být bombové útoky v Londýně, zemětřesení na Haiti a v Japonsku nebo nepokoje v arabských zemích. Sociální sítě tak zároveň představují zdroj informací, které mohou být prospěšné samotným uživatelům, běžným občanům, sdělovacím prostředkům nebo záchranným složkám. Výzvou je tyto informace vyhledat, verifikovat, analyzovat a publikovat ve srozumitelné formě.

Příslušníci Hasičského záchranného sboru Karlovarského kraje (dále jen „HZS kraje“) proto ve spolupráci se zástupcem společnosti ADRA, o.p.s. a Českou televizí připravili na podzim minulého roku cvičení orgánů krizového řízení vybraných obcí s rozšířenou působností (ORP) a Karlovarského kraje, které bylo zaměřeno na dva hlavní cíle. Za prvé ověřit možnosti využití Krizové mapy Česka (KMČ) jako doplňkového zdroje informací o průběhu a rozsahu mimořádné události nebo krizové situace pro orgány krizového řízení, resp. jejich krizové štáby a za druhé procvičit prostřednictvím KMČ poskytování důležitých a nezbytných informací velkému množství občanů současně, a to ve vysoké vypovídací hodnotě. Nový nástroj k získání informací z KMČ je společným projektem České televize a nestátních neziskových organizací (NNO). Česká televize má bohaté zkušenosti s využitím sociálních sítí pro své vysílání z povodní v roce 2010, v roce 2012 pak využila zkušeností ze zahraničí a na základě platformy Ushahidi, která byla nasazena mj. i během zemětřesení na Haiti, připravila tento projekt a KMČ poprvé vyzkoušela v praxi během povodní v červnu 2013. Zásadní je propojení KMČ s vysíláním programu ČT24, což zajišťuje vysokou sledovanost poskytovaných informací.

Průběh cvičení

Činnost studentů škol a týmu dobrovolníků při ČT

Cvičení bylo zahájeno v 08.00 hodin na vybraných středních školách Karlovarského kraje (Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola Cheb, ISŠTE Sokolov, TRIVIS Karlovy Vary a Střední průmyslová škola Ostrov) a v prostorách České televize v Praze. Po úvodní instruktáži zástupcem HZS Karlovarského kraje o způsobu práce s KMČ, zahájili studenti středních škol zasílání reportů do systému a ve stejné době skupina dobrovolníků při ČT začala zasílané zprávy vyhodnocovat a umísťovat na stránky KMČ. Některé zprávy si dobrovolníci ověřovali na zvláštní telefonní lince, kterou obsluhovali a na dotazy odpovídali příslušníci HZS kraje ze skupiny řídícího cvičení.

Během první hodiny byli studenti metodicky vedeni k zasílání reportů o situaci na území (výška hladiny, zatopené území, neprůjezdné komunikace, požáry a dopravní nehody) doplněné fotografiemi ze zásobníku obrázků, připraveného organizátorem cvičení. Ve druhé hodině došlo k částečné změně typu reportů, kdy studenti k situačním zprávám doplňovali také požadavky na humanitární pomoc. Zároveň v této době zahájili svou činnost zástupci NNO, kteří s aplikací pro mobilní telefony zasílali do KMČ informace týkající se koordinace humanitární pomoci. Zasílání reportů studenty bylo ukončeno v 10.00 hodin.

Česká televize zpřístupnila KMČ pod domluvenou webovou adresou a heslem, nikdo kromě proškolených účastníku cvičení neměl tedy na verzi KMČ, upravenou pro toto cvičení, přístup. Tým ČT byl rozdělen na část, která schvalovala reporty a část, která zaškolovala nové dobrovolníky a řešila přístupy. Po přibližně 30 až 40 minutách byla tato skupina plně připravena ke sledování jednotlivých reportů, včetně ověřování vybraných zpráv. Vzhledem k časové tísni si ověřovací tým rozdělil reporty podle času přijetí a ověřoval současně nově došlé reporty i starší, které čekaly „ve frontě“.
Reporty, které měly správně zadané místo události, popis odpovídal geograficky danému místu (podle digitálních online map) a u kterých bylo zřejmé, že jde o popis situace a ne o přímé ohrožení, se ukládaly do mapy jako neověřená informace. Reporty, ze kterých bylo patrné ohrožení života nebo zdraví obyvatel, újmy na soukromém nebo veřejném majetku, nebo ze zprávy vyplývala možná ekologická katastrofa, byly do KMČ umisťovány až po ověření na určené telefonní lince. V případě potvrzení se zpráva zvýraznila zelenou barvou jako informace oficiálně potvrzená.

Metodika ověřování a priorizace zpráv se přizpůsobovala posílaným reportům a množství nevyřízených zpráv. Ty, které se týkaly např. domácích zvířat nebo obecných informací, se ověřovaly později. Reporty s matoucím obsahem nebo bez udání místa události se rovnou mazaly. Kolem 12.00 hodiny už tým schvaloval jenom starší a méně důležité reporty (priorizace byla posuzována podle titulu reportu). Ve 13.00 hodin tým obdržel oficiální (e-mailovou) cestou ověřené reporty ze štábu HZS Karlovarského kraje – zprávy pro obyvatelstvo a následně seznam středisek výdeje a příjmu humanitární pomoci v jednotlivých ORP. Tyto informace byly neprodleně zaneseny do KMČ, celkem tam v průběhu cvičení bylo umístěno 500 reportů, z nichž asi u 60 reportů dobrovolníci požadovali jejich potvrzení. Cvičení se v této fázi zúčastnilo 45 studentů středních škol, čtyři zástupci NNO v Karlovarském kraji a osm dobrovolníků při ČT.

Činnost krizových štábů ORP Sokolov, Kraslice a Ostrov

Cvičení určených krizových štábů ORP bylo zahájeno v 10.00 hodin úvodním jednáním na pracovištích těchto krizových štábů (KŠ). Po úvodní prezentaci cílů cvičení, představení KMČ a způsobu řízení cvičení byli členové KŠ seznámeni s úvodní situací na území ORP a kraje a s prvotními termínovanými úkoly. V dalším průběhu zástupci HZS kraje rozehrávali členům KŠ situaci tak, aby simulovali skutečné zatížení KŠ při mimořádné události velkého rozsahu. Činnost samotných KŠ se zaměřovala na ověření možnosti využití KMČ jako zdroje informací o situaci na území ORP i jako komunikačního prostředku KŠ směrem k občanům v ohroženém území. V průběhu cvičení mohli jeho účastníci, kromě informací od zástupců HZS Karlovarského kraje, využívat pro své dotazy a požadavky i zvláštní telefonní linku, na které příslušníci ze skupiny řídícího cvičení simulovali zástupce veřejné správy, právnické osoby, případně další zúčastněné subjekty.

Členové KŠ ORP ukončili svou činnost v souladu s plánem rozehry ve 14.00 hodin.

Během cvičení každý KŠ ORP zaslal na operační a informační středisko HZS kraje dvě hlášení o činnosti a dvě tiskové zprávy. Všechny zprávy byly zaslány ve stanovených termínech a na dohodnutých formulářích, obsah odpovídal simulované situaci. Požadavky jednotlivých KŠ ukazovaly na provedenou analýzu dalšího vývoje situace ve správním obvodu ORP. Až na otázku podcenění počtu cvičících na jednotlivých ORP (vzhledem k rozsahu cvičení byli v určité fázi cvičící zaskočeni větším počtem úkolů) byla ze strany řídícího cvičení hodnocena činnost všech KŠ ORP kladně.

Činnost štábu HZS kraje

Cvičení štábu HZS Karlovarského kraje bylo zahájeno v 09.00 hodin úvodním jednáním v budově ředitelství HZS Karlovarského kraje. Po úvodní prezentaci cílů cvičení, představení KMČ a způsobu řízení cvičení byli členové štábu seznámeni s výchozí situací v kraji a s prvotními termínovanými úkoly. Štábu byly zasílány různé rozehry (souhrny nasazení sil a prostředků v kraji, hlášení z KŠ ORP, požadavky starostů obcí), včetně situací, které se při řešení reálných mimořádných událostí mohou vyskytnout (nutnost evakuace části obcí nebo dětských táborů, výpadky dodávky energií pro významné objekty). Úkolem štábu HZS Karlovarského kraje bylo zejména zpracovat přijatá hlášení KŠ ORP a tiskové zprávy do podoby informace o situaci na území kraje a předat ji řídícímu cvičení ve stanovených časech. Dalšími úkoly byla příprava oficiálních informací pro zveřejnění v KMČ (situace v území, uzávěry, evakuační centra) a příprava podkladů pro rozhodnutí ředitele HZS Karlovarského kraje a přijímání komplexních opatření k řešení vzniklé (rozehrané) mimořádné události. Tiskový mluvčí připravil souhrnnou tiskovou zprávu. Činnost štábu HZS Karlovarského kraje byla ukončena v 15.00 hodin.

Činnost zástupců NNO ve štábu HZS kraje

Zástupci NNO (Adra, Člověk v tísni, OS ČČK Karlovy Vary a Farní charita Karlovy Vary) byli v souladu se statutem štábu HZS Karlovarského kraje zařazeni do skupiny „týl a ochrana“. Od vedoucího skupiny obdrželi dílčí úkoly v oblasti zajištění nouzového přežití evakuovaných osob. Zástupci NNO pracovali ve dvou rovinách. Tou první bylo reagovat na zadání štábu HZS kraje a spolupracovat při podpoře evakuačních center a poskytování psychosociální pomoci občanům. Po konzultaci se podařilo zajistit velmi rychlou odezvu a naplnění potřeb. Ve druhé rovině probíhalo testování aplikace „Koordinátor“.

Zástupci NNO obdrželi zařízení s instalovanou aplikací a reagovali na přidělené úkoly. Součástí testu byl pohyb v terénu podle navigace k zadanému místu pro splnění úkolu. Bylo také vyzkoušeno zadávání nových úkolů přímo z terénu. Z reakcí zástupců NNO vyplývá, že je nutné upravit uživatelské prostředí tak, aby bylo dostatečně „srozumitelné a přívětivé“ a pro snadnější práci a orientaci v dalších možnostech (sběr dat z terénu) zajistit kvalitnější koncové zařízení.

Celkem se práce ve skupině zúčastnilo pět zástupců NNO. Jejich činnost byla ukončena v 15.00 hodin v souladu s plánem rozehry.

Mediální pokrytí cvičení

Redakce ČT natočila o cvičení reportáž, která byla odvysílána v celostátním vysílání téhož dne a je ke zhlédnutí na adrese http://bit.ly/1g1HGB0. Tiskovou zprávu o cvičení převzala a po úpravě zveřejnila regionální tištěná média (Deník, MF Dnes, týdeník 5+2). O průběhu a cílech cvičení byl natočen krátký spot pro rádio Egrensis. V elektronické podobě byla zpráva zveřejněna na zpravodajských serverech ČTK, Mediafax, RegionyČR a Požáry.cz. Zprávu o cvičení zároveň zveřejnil na svých internetových stránkách Karlovarský kraj, město Sokolov, portál Bezpečný Sokolov a další.

Závěry ze cvičení

Cvičení Populex 2013 zadalo celou řadu otázek a úkolů, jejichž zodpovězení a vyřešení je nezbytné k hladké integraci KMČ do činnosti orgánů krizového řízení na všech úrovních. K identifikovaným problémům patří zejména:

→ druhy zpráv a forma, jakou budou orgány krizového řízení zprávy zveřejňovat na stránkách KMČ;
→ způsob, jakým budou zprávy do KMČ zasílány (report na stránkách KMČ, dokument v elektronické poště, online datová vrstva GIS apod.);
→ zda budou tyto zprávy automaticky považovány za ověřené;
→ na jaké úrovni bude ležet zodpovědnost za výběr, zveřejnění a aktualizace zpráv v KMČ (jednotlivé obce, ORP, kraj nebo HZS kraje);
→ potřeba aktualizace úkolů, postupů a technického vybavení KŠ ORP, KŠ kraje a štábu HZS kraje vzhledem k činnostem souvisejícím s KMČ;
→ doplnění možnosti filtrování zpráv v KMČ podle území (obec, ORP, kraj);
→ vyškolení většího množství dobrovolníků při ČT schopných ověřovat informace u oficiálních zdrojů;
→ možnost uvedení zdroje ověřené informace v KMČ.

Účastníci cvičení se shodli na závěru, že informace od občanů, zveřejňované v KMČ, mohou být využity jako doplňkový zdroj informací zejména při organizaci a koordinaci poskytování humanitární pomoci na postiženém území. Velkou pomocí je pak pro orgány krizového řízení možnost prostřednictvím KMČ a vysílání ČT v masovém měřítku poskytnout obyvatelstvu v ohroženém území informace o situaci a o přijatých opatřeních. Výsledky cvičení vedou jeho organizátory i účastníky k přesvědčení o smysluplnosti další spolupráce Krizové mapy Česka s orgány krizového řízení na všech úrovních tak, aby výsledkem byl zejména informovaný občan a koordinovaná efektivní pomoc potřebným.

Poděkování za podporu a spolupráci při přípravě a provedení cvičení patří všem participujícím subjektům, jmenovitě České televizi – divizi Nová média, Karlovarskému kraji, městům Sokolov, Kraslice a Ostrov, pedagogům a studentům zmíněných středních škol a také pracovníkům NNO.

kpt. Ing. Miroslav LUKEŠ, plk. Ing. Miroslav MAZURKOVIČ, HZS Karlovarského kraje, foto archiv autorů
 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook