Do novodobé historie Hasičského záchranného sboru ČR se rok 2013 zapsal mnoha významnými událostmi. Na to, jaký byl a co čeká sbor v letošním roce, jsme se zeptali jeho generálního ředitele brig. gen. Ing. Drahoslava Ryby.

Nemohu začít jinak, než navázáním na náš rozhovor z ledna loňského roku, kdy jste za jednu z hlavních priorit považoval realizací úsilí o získání dalších zdrojů zvýšení příjmové části rozpočtu sboru. Co a s jakým výsledkem se podařilo?

V prvé řadě se podařilo zastavit krácení rozpočtu HZS ČR, kdy v roce 2013 jsme měli téměř stejný rozpočet jako v roce 2012. Doufám, že i v letošním roce nebude náš rozpočet významně krácen. Za největší úspěch minulého roku považuji zapojení pojišťoven do financování integrovaného záchranného systému. Pojišťovny se od letošního roku budou podílet nejen na financování HZS ČR, ale i dobrovolných hasičů a vlastně i všech základních složek IZS a některých ostatních složek IZS. V příjmové části chci rovněž poukázat i na úspěšné čerpání finančních prostředků z fondů EU. V loňském roce se nám z těchto prostředků podařilo nakoupit řadu požární techniky, jako jsou například autobusy, nosiče kontejnerů, nákladní automobily a mimo jiné i 64 cisternových automobilových stříkaček a sedm automobilových žebříků.

V souvislosti se zmiňovanou novelou zákona o pojišťovnictví nelze nezmínit přístup pojišťoven, které s odvoláním na zákonnou povinnost zvyšují tzv. povinné ručení. Jak tento krok hodnotíte? U veřejnosti by to mohlo vyvolat negativní reakce v tom smyslu, že je sice hezké, že hasiči lidem pomáhají, ale nechají si za to zaplatit.

V prvé řadě je potřeba říci, že u dopravních nehod účtujeme náklady za zásah, ale nikoliv občanům, ale pojišťovnám! Trochu mne mrzí, že pojišťovny zdražování pojistného odůvodňují mimo jiné i tím, že musejí přispívat hasičům. Pokud už tak činí, tak by bylo férové, aby uvedli podíl, který jde z této částky na činnost hasičů. Pro dokreslení uvádím, že u běžného osobního automobilu se jedná o částku ve výši přibližně 50 Kč. Při předkládání návrhu zákona jsme se domnívali, že pojišťovny jsou schopny tuto částku vykrýt snížením svých zisků.

Významným úspěchem bylo pořízení nové požární techniky s využitím prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie. Které projekty a jak byly realizovány?

Spolufinancováním z Integrovaného operačního programu byly realizovány projekty operace „Živelní pohroma“ a projekty operace „Zvýšení kvality“. Dohromady se v obou těchto programech nakoupila technika pro hasičské záchranné sbory krajů a Záchranný útvar HZS ČR v hodnotě téměř jedné miliardy korun. Je třeba vnímat, že v rámci restriktivních operací v letech 2011 a 2012 jsme techniku téměř nenakupovali. Po dlouhé době tak opět byla zahájena jednak obnova výjezdové techniky a rovněž došlo k pořízení techniky nové, která nám do této doby chyběla. Snažíme se tak reagovat i na nové hrozby, které se stávají realitou každodenního života, jako jsou povodně a jiné živelní katastrofy.

Výše zmíněné projekty jsou konečné nebo lze očekávat, že se bude v tomto úsilí pokračovat?

Projekty „Zvýšení kvality“ a „Živelní pohroma“ jsou v podstatě dokončeny, přesto však v současné době řešíme další projekty. Pokračujeme v projektech týkajících se operačních středisek (Krajské standardizované projekty a Národní informační systém). Dále ještě v tomto programovém období řešíme projekt „Efektivní zásah“. U tohoto projektu již v současnosti vypisujeme výběrová řízení. Tento projekt je věnován spíše drobným investicím, které jsme nedokázali pořizovat již několik let. Jedná se například o dýchací přístroje, vyprošťovací sady, velitelské dopravní užitkové automobily, protichemické oděvy apod. Dále pracujeme na dalším velkém projektu, který je zaměřen na povodně. I v jeho rámci budeme nakupovat např. dalších asi 30 cisternových automobilových stříkaček, 18 automobilových plošin nebo mobilní čerpací stanoviště. Kromě těchto již rozpracovaných projektů se také musíme připravovat i na příští programovací období 2014 až 2020.

Zmínil jste projekt operace Živelní pohroma. Ironií osudu bylo, že v období jeho realizace postihly republiku ničivé povodně. Byla technika, pořízená v rámci tohoto projektu, při likvidaci následků povodní nasazena?

Ano, velká část této techniky byla již nasazena při řešení loňských povodní. Jednalo se například o evakuační autobusy, nákladní automobily nebo nakladače. Rovněž byla použita i nová technika Záchranného útvaru HZS ČR. Jistě lze bez nadsázky říci, že tato technika přispěla velkou měrou k úspěšnému zvládnutí povodní ze strany HZS ČR.

Vrátil bych se ještě k ekonomické situaci. Realizace některých iniciativ určitě nevyřešila všechny problémy spojené se zajištěním akceschopnosti HZS ČR. Jaké byly dopady v podstatě shodného rozpočtu s rokem 2012 a přijatých vlastních opatření na zachování funkčnosti sboru? Ve kterých oblastech zůstává situace nejvíce napjatá?

Jsem rád, že všechna opatření, která musel HZS ČR udělat jak na stránce výdajové, tak na stránce příjmové, byla realizována tak, že nedošlo ke snížení úrovně služeb, které náš sbor občanům poskytuje. Pokud se podaří zachovat navržený rozpočet a bude se nám dařit čerpat prostředky z Evropské unie, jsem spíše mírným optimistou a domnívám se, že finanční prostředky na provozní a investiční výdaje nám umožní poskytovat služby občanům minimálně na stejné úrovni jako v minulém roce. Mzdové prostředky byly v roce 2011 sníženy o téměř 10 % a další dva roky nebyly navyšovány. V návrhu rozpočtu je nárůst průměrných mezd o 2 % a navýšení početních stavů o 200 osob.

Ptáte se mne na to, kde vidím největší problémy vyvolané škrty našeho rozpočtu. Uvedu jeden příklad za všechny. V rámci úsporných opatření jsme snížili zejména denní nevýjezdovou část organizace a při nárůstu administrativních činností spojených například se zavedením státní pokladny, obrovským množstvím komplikovaných výběrových řízení je otázkou, zda toto snížení již nebylo za hranou toho, co si může organizace dovolit a co je ještě možné zvládnout. Protože zejména na těchto úsecích se již „přesčasová práce“ nepočítá v řádech hodin, ale mnohdy i stovek hodin.

Při ohlédnutí za loňským rokem nemůžeme opomenout červnové povodně, které byly bezesporu největší prověrkou akceschopnosti nejen sboru, ale i celého integrovaného záchranného systému a všech jeho složek. Jak z tohoto pohledu hodnotíte jejich zvládnutí?

Loňské povodně byly určitě velkou prověrkou jak HZS ČR, tak i fungování celého IZS a dotčených orgánů státní správy a samosprávy. Tyto povodně měly několik zvláštností. Byly největší co do počtu zasažených obcí. Celkem bylo povodněmi zasaženo 1090 obcí. Při povodních bylo evakuováno přes 26 000 lidí a co je nejpodstatnější, podařilo se zachránit 618 osob. Bohužel při těchto povodních došlo i ke ztrátám na životech, povodně si vyžádaly 15 obětí. Ve většině případů se ale jednalo o oběti zcela zbytečné, které souvisely s neukázněným chováním. Přesto velmi pozitivním jevem těchto povodní je skutečnost, že se obecně občané chovali zodpovědně a většina z nich se evakuovala sama. Velmi dobře zafungovala protipovodňová opatření (stěny), díky kterým se podařilo uchránit řadu míst před zatopením. Tato opatření mají ale i své zápory v tom, že povodňová vlna postupuje mnohem rychleji a způsobuje po toku větší škody. Je tedy nutné v budoucnu nejen stavět další protipovodňové zábrany, ale současně i vytvářet rozlivné plochy. Pokud porovnáme připravenost na povodně v letech minulých s loňskými povodněmi, došlo k velmi významnému zlepšení. Nejen hasiči, ale i všechny složky integrovaného záchranného systému, krizové orgány obcí a obcí s rozšířenou působností, státní správa a nevládní organizace se naučily s mnohem lepší efektivitou tyto situace zvládat. K podstatnému zlepšení technického vybavení Hasičského záchranného sboru ČR přispěly i projekty Evropské unie a v neposlední řadě i pokrok ve vybavení zasahujících subjektů. V řadě případů již byla nová technika nasazena právě při červnových povodních. Do terénu vyjely autobusy pro přepravu 140 hasičů na pomoc Praze při stavění hrází. V plném nasazení byly nakladače, které pomáhaly při zpevňování hrází a úklidu nánosů bahna. Pro převoz kontaminovaných předmětů a bahna při úklidu byly využity nákladní kontejnery a kontejnerové nosiče. Hasiči při červnových povodních využili i speciální potápěčskou výstroj do kontaminovaného prostředí, například při ochranných pracích v úpravně vod v Mělníce. Cisternové automobilové stříkačky byly nasazeny při červnových povodních k oplachu kontaminovaných prostor od bahna vysokotlakým proudem nekontaminované vody. Velitelské automobily byly využity pro rychlou dopravu na místo a řízení zásahu v místě nasazení.

Celkově tyto povodně hodnotím jako zvládnuté velmi dobře a všichni, kteří se na této práci podíleli, si zaslouží moje velké poděkování a uznání.

V červnu roku 2000 byl Parlamentem České republiky schválen komplex tzv. krizových zákonů, které vedly ke vzniku Hasičského záchranného sboru ČR v nové organizační struktuře, rozšíření jeho poslání a úkolů. V loňském roce se předpokládala novelizace některých z nich. Co se v této oblasti podařilo realizovat a jaký je současný stav legislativních prací?

Když srovnáme zvládání krizových situací před přijetím krizové legislativy a po jejím uvedení do praxe, je jasně vidět, že jsme udělali obrovský pokrok. Přesto je pravdou, že krizová legislativa platí téměř v nezměněné podobě již více než 13 let. To je již dostatečně dlouhá doba na to, abychom ji mohli vyhodnotit a případně upravit tak, aby byla ještě více efektivní. Rádi bychom předložili do legislativního procesu nový zákon o Hasičském záchranném sboru ČR, který prošel vnitrorezortním připomínkovým řízením. Jedná se o zákon, který by nahradil dnes platný, ale již nevyhovující zákon č. 238/2000 Sb. Pracujeme i na novele zákona o požární ochraně, krizového zákona a některých dalších právních předpisů, ale zde nás ještě čeká mnoho práce, zejména řada analýz a diskusí, které musejí předložení takovýchto změn zákonů předcházet.

Co přinese hasičům letošní rok? Co byste chtěl popřát všem příslušníkům a občanským zaměstnancům HZS ČR?

Byl bych rád, kdyby letošní rok přinesl zejména stabilitu ve sboru tak, abychom všichni měli především klid na práci a nemuseli neustále odrážet mnohdy nesmyslné útoky na náš rozpočet, na okruh činností, které vykonáváme. Rád bych připomenul, že HZS ČR je specifickým sborem, který plní řadu úkolů nejen ve výjezdové části organizace, ale také na úseku výkonu státní správy, krizového řízení, IZS, apod. Moc bych si přál, aby všichni vnímali jeho odlišnosti od ostatních bezpečnostních sborů a z tohoto úhlu pohledu také vnímali to, že jeho organizační struktura nemůže být, při zachování jeho plné funkčnosti, shodná s jinými bezpečnostními sbory. Z pohledu rozpočtu HZS ČR by tento rok mohl být pro nás spíše rokem lepším. Domnívám se, že by mohl být po dlouhé době opět rokem, ve kterém bychom mohli zaznamenat mírný růst, a to jak v oblasti provozních výdajů, investic a dokonce i mezd.

Chtěl bych využít této příležitosti a poděkovat všem příslušníkům a občanským zaměstnancům HZS ČR za jejich práci v loňském roce. Velmi dobře vnímám, že uplynulý rok byl složitý a velmi náročný. Obrovské množství práce bylo odvedeno na úseku zásahové činnosti, ale i v oblasti prevence a krizového řízení. Velmi složitý byl i na ostatních úsecích, kde jsme zaváděli nové elektronické softwary (EKIS I, EKIS II, státní pokladna). Rovněž obrovské úsilí bylo vynaloženo i na získávání finančních prostředků z projektů Evropské unie apod. Toto vše se podařilo úspěšně zvládnout jen díky obrovskému pracovnímu nasazení, v mnoha případech i na úkor osobního volna a stovek „přesčasových“ hodin. Za to vše vám všem ještě jednou děkuji.

Do nového roku bych vám chtěl popřát hodně štěstí, zdraví, spokojenosti, osobních i pracovních úspěchů, také hodně kamarádů, přátel a spolupracovníků, na které se budete moci vždy spolehnout, a kteří vám budou vždy ochotni podat pomocnou ruku. Ať je ten letošní rok pokud možno lepší než ten minulý.

plk. Dr. Jaroslav VYKOUKAL, foto archiv redakce

V pátek 4. května 2012 krajské operační a informační středisko HZS Olomouckého kraje (dále jen „KOPIS“) přijalo v 17,43 hodin hlášení od kanoistů, že hoří odpad pod mostem, tzv. lávkou, U Loděnice přes řeku Bečvu. Na likvidaci požáru, který způsobil škodu za 1,42 milionu korun, se podílely čtyři jednotky PO a celkem 38 profesionálních a dobrovolných hasičů. Dne 18. října 2013 se však tato situace opakovala! Lávka U Loděnice tou dobou procházela očekávanou opravou, která byla po prvním požáru nařízena na základě statického posouzení stavu nosných konstrukcí. K nahlášenému požáru vyjely nejen stejné jednotky PO, ale dokonce i stejný velitel zásahu.

První požár

Popis objektu

Lávka je situována v blízkosti centra města Přerova a spojuje ulice Pod Valy a Bezručova. Délka přemostění vodního toku řeky Bečvy je v tomto místě 80 m. Mostní konstrukce je železobetonová skládající se ze čtyř dvacetimetrových polí, která jsou ve vodním toku podpírána třemi železobetonovými pilíři. Mostovka má šířku 5 m a její povrch tvoří betonová zámková dlažba. Pod mostovkou jsou vedeny mezi žebry železobetonových nosníků inženýrské sítě umístěné na ocelových konzolích vetknutých do nosníků. Lávka je dále opatřena ocelovým zábradlím ukotveným do betonových sloupků a čtyřmi páry ocelových sloupů s lampami veřejného osvětlení. Provoz na lávce je určen pouze pro pěší.

Průběh zásahu

Z prvotního hlášení od volajících kanoistů, kteří trénovali na veslicích, bylo zřejmé, že pravděpodobně jde o požár nějakého odpadu na travnatém břehu u pravé paty mostu. KOPIS vysílá na místo události jednotku HZS Olomouckého kraje (dále jen „HZS OLK“) ze stanice Přerov s CAS 20. Nešlo však o drobný požár odpadu, ale o začínající požár izolace vysokonapěťových kabelů 22 kV vedených v plastových chráničkách, které jsou pod mostem instalovány ve třech vedeních. Postupně přibývala další volání na tísňovou linku. Po příjezdu první jednotky PO na místo požáru v 17,49 hodin určuje velitel zásahu (dále jen „VZ“) družstvo, které se vyzbrojilo vzduchovými dýchacími přístroji a se dvěma přenosnými hasicími přístroji (dále jen „PHP“) CO₂ se vydalo na průzkum. Průzkumem bylo zjištěno, že jde o zahoření elektroinstalace v mostní konstrukci. Jednotka zahájila hasební práce s použitím PHP CO₂, hašení však bylo takřka neúčinné a požár začínal nabírat na intenzitě. Prostřednictvím KOPIS povolal VZ na místo požáru další síly a prostředky a podal informaci, že jde o zahoření VN 22kV a dalších sítí (zřejmě optických kabelů) a izolace většího potrubí, které vypadalo jako plynovod. Nyní bylo zcela jasné, že jde o závažný požár elektrického vedení a celá událost také zapadala do postupných hlášení o masivním výpadku elektrické energie na území města Přerova. KOPIS vyslal na místo požáru další jednotky PO – stanice Přerov s CAS 24, jednotku HZS podniku SŽDC Přerov s CAS 24 a jednotku SDH Přerov I-Město s CAS 24 a DA. Současně byla informována Policie ČR (dále jen „PČR) a Městská policie (dále jen „MP“) Přerov.

S tím, jak se požár rozvíjel a nabýval na intenzitě, docházelo ke značnému vývinu černého kouře, který byl již nepřehlédnutelný ze všech částí města. Událost byla ohlášena pracovníku zjišťování příčin vzniku požárů a řídicímu důstojníkovi, kteří vyjeli na místo zásahu.

Z CAS bylo nataženo jednoduché vedení C 52 přes celou délku mostu a byly zahájeny hasební práce na hořícím travním porostu v okolí paty mostu. Na místo se dostavily hlídky PČR a MP Přerov, které na pokyn VZ zajistily úplné uzavření mostu a okolního prostranství v okruhu 50 m na straně požáru a 20 m na druhé straně lávky. Prostřednictvím KOPIS byly na žádost VZ povolány poruchové služby RWE, ČEZ a postupně další správci sítí vedených v tělese lávky. Tyto služby byly následně VZ přes KOPIS několikrát urgovány, neboť do příjezdu odpovědného pracovníka ČEZ nebylo možné zahájit hasební práce vodou. Na místo se postupně dostavovala speciální technika ze stanice Přerov – přívěsný vozík s hasební látkou CO₂ 120 kg a CAS 32, z HZS podniku SŽDC Přerov pak KHA 30 a ze stanice Olomouc požární kontejnerový nosič s kontejnerem s větší zásobou CO₂. Jednotky PO zahájily hasební práce s použitím CO₂ z přívěsu, ale i v tomto případě bylo hašení neúčinné a požár se nedařilo lokalizovat. Jedním z komplikujících faktorů bylo také to, že se nejednalo o uzavřenou kanálovou šachtu, ale otevřenou mostní konstrukci, kde hasební plyn ztrácel svoji schopnost inertizace prostoru. Na místo se dostavil pracovník poruchové služby ČEZ, který podal VZ žádanou informaci, že elektrické vedení je bez napětí a je zabezpečeno jeho možné nepovolené zapnutí. Téměř ve stejný čas se dostavil pracovník RWE, který na základě mapových podkladů vyloučil přítomnost plynového potrubí v mostním tělese. Bylo zjištěno, že obávané izolované potrubí byla stará a již nepoužívaná větev vodovodního řadu. Okamžitě byly zahájeny hasební práce dvěma vodními proudy C 52 a postupně otvírány technické poklopy na mostní konstrukci pro efektivnější vedení hasebních prací shora. Zde jednotka SŽDC vytvořila mečovou pilou otvory do plastových chrániček kabelů a aplikací hasební vody přímo do těchto chrániček bylo v 18,48 hodin dosaženo úplné likvidace požáru.

Řídicí důstojník komunikoval hned v počáteční fázi požáru s primátorem statutárního města Přerova a s bezpečnostním tajemníkem obce s rozšířenou působností (dále jen „ORP“) Přerov, informoval je o vzniklé situaci a navrhl také informovat obyvatele města Přerova prostřednictvím elektronických sirén a místní Kabelové televize Přerov. Řídicí důstojník povolal do pohotovosti příslušníka ochrany obyvatelstva a nechal zprovoznit pracoviště krizového řízení, které je situováno na stanici Přerov pro případ, že bude rozhodnuto o potřebě vyrozumívání obyvatel města. Na základě jednání stálé pracovní skupiny krizového štábu ORP Přerov a konzultaci s náměstkem primátora, který se dostavil na místo události a zastupoval tak město Přerov a předsedu krizového štábu, byl vytvořen obsah textu, který byl občanům města Přerova sdělen prostřednictvím hlasových sirén. Řídicí důstojník územního odboru dále podrobně a průběžně informoval řídicího důstojníka kraje, který se vzápětí také na místo mimořádné události dostavil osobně. Po příjezdu kombinovaného hasicího kontejneru ze stanice Olomouc byl natažen útočný proud CO₂ do středu mostu pro případné zastavení stále se šířícího požáru. Po celou dobu požáru izolace elektrických kabelů docházelo k jejímu odkapávání na vodní hladinu, kde okamžitě chladly a tuhly. VZ zřídil již během čekání na energetické služby druhý sektor zásahu – instalaci norné stěny v místě havarijního profilu řeky Bečvy, který je v Přerově vytipován v místě mezi jezem a železničním mostem ve vzdálenosti 1,3 km po proudu od hořící lávky. Jednotka stanice Přerov a jednotka SDH Přerov zde prováděly sběr zbytků ohořelých izolací, které norná stěna zachytila. Po úklidu vodní hladiny byla norná stěna sbalena a nebezpečný materiál byl odvezen na sběrný dvůr Technických služeb města Přerova.

Příčina vzniku požáru

Jako nejpravděpodobnější příčina vzniku tohoto požáru byla stanovena závada na elektrickém vedení.

A znovu na stejném místě

Do tohoto okamžiku by se nejednalo o zvlášť mimořádný zásah, kdyby se dne 18. října 2013 tato situace neopakovala. Lávka U Loděnice tou dobou konečně procházela očekávanou opravou, která byla po prvním požáru nařízena na základě statického posouzení stavu nosných konstrukcí. Změnou byl nyní dopolední čas ohlášení vzniku události v 09,02 hodin. Jinak místo stejné a volající udává „hustý černý kouř z pod mostu u loděnice, ten co minule“. Vše se rozjíždí už tak trochu „přes kopírák“. K události jedou stejné jednotky PO a dokonce i stejný VZ. Obdobný čas čekání na ČEZ a příkaz „B“, zvolen stejný postup lokalizace a likvidace požáru (poklopy shora) s menší modifikací v podobě aplikace hasební vody ze spodní strany mostu nejen ze břehu, ale i přímo z vodního toku, kde hloubka a rychlost proudění tento způsob umožňovaly. Sektor „norná stěna“, informování představitelů a obyvatel města také podle zaběhlého scénáře. Dokonce i čas na zvládnutí požáru (likvidace v 10,13 hodin) a výše přímých škod určená na 1,5 milionu Kč odpovídají předešlému průběhu. Odlišná je však příčina vzniku požáru, která byla v tomto případě zcela jasná c nedbalost při práci na rekonstrukci mostu v podobě neúmyslného poškození, prořezání izolace a ochrany smolných přerovských vysokonapěťových kabelů. Obě události se naštěstí obešly bez zranění osob.

Specifika zásahu

Negativa

→ prvotní hlášení události jako požár odpadu,
→ nemožnost účinné aplikace hasiva CO₂ do doby odpojení elektrické energie,
→ v době, kdy vznikl první požár u paty mostu, na místě zásahu ještě nebyly speciální síly a prostředky (kontejner, přívěs CO₂),
→ poté se požár nacházel již ve výšce, kam ze břehu nebylo možné CO₂ aplikovat,
→ v druhém případě nevznikl požár u paty mostu, ale dále v mostním poli již nad vodním tokem, kde došlo k prořezání kabelu pracovníkem (zde byla také aplikována CO₂ z vrchní strany mostu přes technické poklopy),
→ nebylo možné nasměrovat hubice s plynem CO₂ do otvorů v chráničkách,
→ inženýrské sítě vedly ve volném prostoru na konzolích – nemožnost zapěnění a inertizace prostoru, případného uzavřeného kabelového kanálu,
→ je nutné počítat s časem asi 30 až 40 min do prokazatelného odpojení elektrického vedení od napětí – zde se nejedná ani tak o negativum jako o reálný poznatek.

Pozitiva

→ výborná spolupráce všech nasazených jednotek PO, složek IZS, havarijních služeb a správců sítí,
→ vstřícný a zodpovědný přístup představitelů města Přerova a členů stálé pracovní skupiny krizového štábu,
→ možnost informování obyvatel města z pracoviště krizového řízení na stanici Přerov,
→ zjištění nepřítomnosti plynového vedení – poznatek a usnadnění zejména při druhém požáru,
→ nalezení způsobu aplikace hasební vody přímo do chrániček elektrických kabelů, a tím zamezení šíření požáru uvnitř těchto chrániček,
události se obešly bez zranění osob.

plk. Ing. Miroslav ČOČEK, HZS Olomouckého kraje, foto archiv HZS Olomouckého kraje
 

V roce 2013 uplynulo deset let, kdy byla u HZS ČR zavedena vlastní psychologická služba. Plní činnosti jak pro potřeby organizace, tak osob zasažených mimořádnou událostí.

Historie

Psychologická služba HZS ČR funguje u HZS ČR od roku 2003. Mezi důvody a okolnosti jejího vzniku patřily výzkumné práce SPBI Ostrava ke stanovení systému pro určení a kontrolu způsobilosti hasičů pro výkon služby, provedené v rámci grantu MV-generálního ředitelství HZS ČR (GŘ HZS ČR), výzkumné práce Vojenské lékařské akademie J. E. Purkyně v Hradci Králové a hodnocení zdravotního stavu příslušníků HZS ČR, kdy byly u řady osob zjištěny neodžité tenze a traumata, které jsou výsledkem dlouhodobého působení stresorů hraniční a nadlimitní intenzity.

V roce 2002 byla schválena Koncepce psychologické služby HZS ČR, jež začala být realizována od ledna roku 2003. Stanovila tyto hlavní úkoly pro činnost psychologické služby:

1. zabezpečovat podklady pro personální práci a výkon služby,
2. zajišťovat posttraumatickou péči o příslušníky,
3. pomáhat obětem mimořádných událostí.

Po získání prvních zkušeností s prací psychologů začali o činnost psychologické služby projevovat zvýšený zájem jak vedoucí zaměstnanci HZS ČR, tak i další příslušníci sboru. Požadavky managementu se týkaly zejména psychologické pomoci při vedení lidí v souvislosti s plněním úkolů s výraznou psychologickou relevancí, rozšiřování dovedností managementu formou odborné přípravy na vyžádaná témata, pomoci při ovlivňování pracovního klimatu v řízených kolektivech a přímé pomoci příslušníkům a občanským zaměstnancům HZS ČR v případě jejich problémů psychologické povahy. Požadavky příslušníků HZS ČR ve směnách v jednotlivých HZS krajů se týkaly přímé práce s nimi, zejména pomoci a nácviku řešení náročných pracovních a životních situací, rozšiřování jejich odborných znalostí a dovedností psychologického charakteru.

V průběhu realizace této koncepce byla v pravidelných ročních intervalech vyhodnocována činnost psychologických pracovišť a ověřována správnost jejího zaměření. Na přelomu let 2008/2009 bylo provedeno anketní šetření o využitelnosti psychologické služby, kdy se  v anonymních anketách k problematice vyjadřovali zaměstnanci všech organizačních složek HZS ČR. Výsledná data sloužila jako východisko pro zpracování akualizace Koncepce psychologické služby HZS ČR pro období let 2010 až 2015.

Diagnostická činnost

Psychodiagnostická činnost u HZS ČR se provádí na základě právních předpisů a vychází ze zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 487/2004 Sb., o osobnostní způsobilosti, která je předpokladem pro výkon služby v bezpečnostním sboru, ve znění pozdějších předpisů.

Psychologická vyšetření se provádějí v psychologických laboratořích HZS ČR, a to v případě přijetí do služebního poměru a před ustanovením příslušníka na služební místo, pro které je toto zjišťování stanoveno jako jiný zvláštní požadavek (u HZS ČR služební místo hasič-strojník a vedoucí pozice). Psychologické laboratoře jsou zřízeny na pěti místech – v Praze na GŘ HZS ČR, v Českých Budějovicích, Hradci Králové, Olomouci a Ostravě.

V rámci celého sboru je zajištěna jednotnost psychodiagnostické metodiky, která je zakotvena v závazné Metodické příručce vydávané psychologickým pracovištěm GŘ HZS ČR, čímž je zajištěna rovnost podmínek a vysoká objektivita při vyhodnocování výsledků vyšetření.

Z dlouhodobých statistických údajů vyplývá, že za 10 let fungování psychologické služby bylo provedeno více než 11 000 vstupních psychologických vyšetření, z toho přibližně 7000 vyšetření uchazečů o přijetí do služebního poměru v HZS ČR, více než 2000 vyšetření na funkci hasič-strojník a zbytek představují vyšetření jiného druhu. Zajímavým ukazatelem je, že více než 80 % uchazečů o přijetí do HZS ČR prochází psychologickými testy úspěšně a stejně tak naprostá většina příslušníků na pozici hasič-strojník.

Posttraumatická péče

Pro potřeby péče pro zvládání posttraumatického stresu u HZS ČR je nastaven systém CISM (Critical Incident Stress Management), obsahující činnosti před událostí (prevence), při události a po ní, které vedou k udržení fyzického i psychického zdraví a zachování schopnosti zvládání své profese. Současně tato oblast souvisí s přípravou příslušníků HZS ČR na kolegiální pomoc, aby byli sami schopni vzájemně u sebe rozpoznat případná rizika a poskytnout nebo zprostředkovat kolegovi adekvátní podporu. Ve všech HZS krajů působí psycholog se vzděláním pro poskytování posttraumatické intervenční péče a byly jmenovány týmy posttraumatické péče (TPP) z řad dobrovolných zájemců – vycvičených příslušníků a občanských zaměstnanců HZS ČR, které krajský psycholog koordinuje.

Členové TPP začali být, kromě poskytování kolegiální pomoci, více využíváni k péči o osoby zasažené mimořádnými událostmi na místě zásahu, kde se velmi dobře osvědčují. K této problematice byla vytvořena jednotná odborná příprava První psychická pomoc I a II.

Neopominutelnou součástí péče o příslušníky a občanské zaměstnance HZS ČR je i poradenská a terapeutická činnost, tzn. individuální péče nabízená ze strany psychologů, která je stále více využívána.

Pomoc osobám zasaženým mimořádnou událostí

Psycholog v operačním řízení bývá povoláván na místo zásahu k osobám zasaženým mimořádnou událostí. V tomto směru spolupracuje s výše zmíněnými členy týmů posttraumatické péče, s interventy ostatních složek IZS a dále s dobrovolníky a neziskovým sektorem. Postup upravuje STČ 12/IZS – Společná typová činnost složek IZS při poskytování psychosociální pomoci. V případě závažnějších mimořádných událostí bývají psychologové členy krizových štábů HZS krajů a psychosociální pomoc v daném regionu koordinují. Je ovšem nutné podotknout, že závažnost události nelze posuzovat jen podle jejího rozsahu, i individuální neštěstí a ztráta blízkého člověka někdy vyžaduje podporu odborníka.

Vzdělávání

S lektorskou a vzdělávací činností psychologů se na počátku vzniku psychologické služby počítalo jen jako s malou součástí služeb pro příslušníky sboru. V posledních letech však tvoří velmi významnou a využívanou oblast činnosti psychologů v HZS jednotlivých krajů. Psychologové se zapojují do vzdělávání příslušníků HZS ČR v rámci odborných kurzů (Základní odborné přípravy, kurzu Takticko-strategického řízení a v dalších), ve formě odborné přípravy a ve speciálních kurzech zaměřených na získávání specifických dovedností (např. odborná příprava Personální aspekty řízení lidských zdrojů zaměřená na prohloubení manažerských dovedností a První psychická pomoc zaměřená na získání komunikačních dovedností a principů zacházení s člověkem v zátěžové situaci).

Psychologové se rovněž podílejí na tvorbě různých metodických materiálů nejen pro potřeby organizace, ale i pro odbornou veřejnost a také osoby zasažené mimořádnou událostí (informativní letáky apod.). Mezi klíčové dokumenty, které je nutné zmínit, patří Standardy psychosociální krizové pomoci a spolupráce zaměřené na průběh a výsledek, které byly dokončeny mezioborovou skupinou odborníků pod vedením psychologického pracoviště GŘ HZS ČR v roce 2010, Příručka pro školy - Když se stane neštěstí, jež vznikla v roce 2011, podíl na vzniku evropských Vodítek psychosociální podpory pro pracovníky uniformovaných složek a spoluautorství na odborné knize PhDr. Bohumily Baštecké, Ph.D., a kol. Psychosociální krizová spolupráce.

Mezi ceněné metodické pomůcky pro příslušníky HZS ČR patří mimo jiné výuková DVD První psychická pomoc I. a První psychická pomoc II., která vznikla  pod vedením psycholožky HZS Zlínského kraje kpt. Mgr. Soni Pančochové ve spolupráci s psychologickým pracovištěm GŘ HZS ČR a videostudiem Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč. DVD představují metodiku komunikace s osobami při různých druzích neštěstí a dále komunikace s osobami se zdravotním postižením (zrakovým, sluchovým, tělesným a mentálním). Druhé zmíněné DVD se v současné době dokončuje.

Nesmíme opomenout zmínit také projekt v oblasti psychologického vzdělávání operátorů TCTV 112, jenž pomáhá připravovat operátory na zvládání obzvláště zátěžových hovorů a hovorů s osobou demonstrující úmysl sebevraždy. Vedle toho se zaměřuje i na oblast vlastní péče o příslušníky na operačních střediscích a na psychohygienu.

Výhled do budoucnosti

K připomenutí výročí 10 let psychologické služby HZS ČR uspořádalo GŘ HZS ČR dne 26. listopadu 2013 slavnostní seminář, jehož se zúčastnili kromě příslušníků sboru také pozvaní hosté z ostatních složek IZS, neziskových organizací a akademické obce. Na semináři byly průřezově představeny všechny oblasti činnosti psychologické služby a rovněž nastíněn i výhled do budoucnosti. V nejbližší době budou vydány aktualizované pokyny upravující její činnost a bude připravena koncepce pro roky 2015 až 2020. Psychologická služba HZS ČR by se měla vyvíjet v souladu s již nastoleným a osvědčeným směrem, s cílem uspokojovat co nejširší škálu potřeb a požadavků organizace, a to i ve spolupráci s partnery na mezinárodní úrovni.

plk. PhDr. Zuzana DITTRICHOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv autorky

Sociální sítě, zejména Facebook, jsou symbolem ztráty času a soukromí a pro některé intenzivní uživatele i příčinou chronické nespavosti nebo ztráty zaměstnání. Jak ale využít sílu sociálních sítí i ve prospěch uživatelů, například při přírodních katastrofách? Odpověď na tuto otázku se pokusilo naznačit cvičení vybraných orgánů krizového řízení Karlovarského kraje nazvané Populex 2013.

Zástupci NNO při štábu HZS kraje v akciPočet uživatelů mobilního internetu v ČR v poslední době prudce roste, a to nejméně ze tří důvodů. Prvním je snížení cen tzv. chytrých telefonů, druhým je dostupnější nabídka datových tarifů mobilních operátorů a třetím potom obliba sociálních sítí jako nástroje komunikace mezi lidmi. Průzkumy uvádějí až čtyři miliony aktivních účtů na Facebooku, 400 tisíc na Google+, 250 tisíc na LinkedIn a 150 tisíc na Twitteru jen v naší republice (zdroj: Effectix.com). Celosvětově pak Facebook uvádí přes miliardu účtů a Twitter 230 miliónů účtů. Většina uživatelů (asi 75 %) ke svým účtům přistupuje z mobilního telefonu.

Každý majitel mobilního telefonu s připojením na internet a příslušnou aplikací se tak může stát komentátorem dění ve svém okolí. Nemusí se přitom jednat jen o rodinné události, popis oslavy nebo o diskuzi k novému filmu. Zcela samozřejmě se na Facebooku nebo Twitteru objevují desítky a stovky zpráv, fotografií nebo videí z míst postižených přírodními nebo jinými katastrofami. Příkladem mohou být bombové útoky v Londýně, zemětřesení na Haiti a v Japonsku nebo nepokoje v arabských zemích. Sociální sítě tak zároveň představují zdroj informací, které mohou být prospěšné samotným uživatelům, běžným občanům, sdělovacím prostředkům nebo záchranným složkám. Výzvou je tyto informace vyhledat, verifikovat, analyzovat a publikovat ve srozumitelné formě.

Příslušníci Hasičského záchranného sboru Karlovarského kraje (dále jen „HZS kraje“) proto ve spolupráci se zástupcem společnosti ADRA, o.p.s. a Českou televizí připravili na podzim minulého roku cvičení orgánů krizového řízení vybraných obcí s rozšířenou působností (ORP) a Karlovarského kraje, které bylo zaměřeno na dva hlavní cíle. Za prvé ověřit možnosti využití Krizové mapy Česka (KMČ) jako doplňkového zdroje informací o průběhu a rozsahu mimořádné události nebo krizové situace pro orgány krizového řízení, resp. jejich krizové štáby a za druhé procvičit prostřednictvím KMČ poskytování důležitých a nezbytných informací velkému množství občanů současně, a to ve vysoké vypovídací hodnotě. Nový nástroj k získání informací z KMČ je společným projektem České televize a nestátních neziskových organizací (NNO). Česká televize má bohaté zkušenosti s využitím sociálních sítí pro své vysílání z povodní v roce 2010, v roce 2012 pak využila zkušeností ze zahraničí a na základě platformy Ushahidi, která byla nasazena mj. i během zemětřesení na Haiti, připravila tento projekt a KMČ poprvé vyzkoušela v praxi během povodní v červnu 2013. Zásadní je propojení KMČ s vysíláním programu ČT24, což zajišťuje vysokou sledovanost poskytovaných informací.

Průběh cvičení

Činnost studentů škol a týmu dobrovolníků při ČT

Cvičení bylo zahájeno v 08.00 hodin na vybraných středních školách Karlovarského kraje (Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola Cheb, ISŠTE Sokolov, TRIVIS Karlovy Vary a Střední průmyslová škola Ostrov) a v prostorách České televize v Praze. Po úvodní instruktáži zástupcem HZS Karlovarského kraje o způsobu práce s KMČ, zahájili studenti středních škol zasílání reportů do systému a ve stejné době skupina dobrovolníků při ČT začala zasílané zprávy vyhodnocovat a umísťovat na stránky KMČ. Některé zprávy si dobrovolníci ověřovali na zvláštní telefonní lince, kterou obsluhovali a na dotazy odpovídali příslušníci HZS kraje ze skupiny řídícího cvičení.

Během první hodiny byli studenti metodicky vedeni k zasílání reportů o situaci na území (výška hladiny, zatopené území, neprůjezdné komunikace, požáry a dopravní nehody) doplněné fotografiemi ze zásobníku obrázků, připraveného organizátorem cvičení. Ve druhé hodině došlo k částečné změně typu reportů, kdy studenti k situačním zprávám doplňovali také požadavky na humanitární pomoc. Zároveň v této době zahájili svou činnost zástupci NNO, kteří s aplikací pro mobilní telefony zasílali do KMČ informace týkající se koordinace humanitární pomoci. Zasílání reportů studenty bylo ukončeno v 10.00 hodin.

Česká televize zpřístupnila KMČ pod domluvenou webovou adresou a heslem, nikdo kromě proškolených účastníku cvičení neměl tedy na verzi KMČ, upravenou pro toto cvičení, přístup. Tým ČT byl rozdělen na část, která schvalovala reporty a část, která zaškolovala nové dobrovolníky a řešila přístupy. Po přibližně 30 až 40 minutách byla tato skupina plně připravena ke sledování jednotlivých reportů, včetně ověřování vybraných zpráv. Vzhledem k časové tísni si ověřovací tým rozdělil reporty podle času přijetí a ověřoval současně nově došlé reporty i starší, které čekaly „ve frontě“.
Reporty, které měly správně zadané místo události, popis odpovídal geograficky danému místu (podle digitálních online map) a u kterých bylo zřejmé, že jde o popis situace a ne o přímé ohrožení, se ukládaly do mapy jako neověřená informace. Reporty, ze kterých bylo patrné ohrožení života nebo zdraví obyvatel, újmy na soukromém nebo veřejném majetku, nebo ze zprávy vyplývala možná ekologická katastrofa, byly do KMČ umisťovány až po ověření na určené telefonní lince. V případě potvrzení se zpráva zvýraznila zelenou barvou jako informace oficiálně potvrzená.

Metodika ověřování a priorizace zpráv se přizpůsobovala posílaným reportům a množství nevyřízených zpráv. Ty, které se týkaly např. domácích zvířat nebo obecných informací, se ověřovaly později. Reporty s matoucím obsahem nebo bez udání místa události se rovnou mazaly. Kolem 12.00 hodiny už tým schvaloval jenom starší a méně důležité reporty (priorizace byla posuzována podle titulu reportu). Ve 13.00 hodin tým obdržel oficiální (e-mailovou) cestou ověřené reporty ze štábu HZS Karlovarského kraje – zprávy pro obyvatelstvo a následně seznam středisek výdeje a příjmu humanitární pomoci v jednotlivých ORP. Tyto informace byly neprodleně zaneseny do KMČ, celkem tam v průběhu cvičení bylo umístěno 500 reportů, z nichž asi u 60 reportů dobrovolníci požadovali jejich potvrzení. Cvičení se v této fázi zúčastnilo 45 studentů středních škol, čtyři zástupci NNO v Karlovarském kraji a osm dobrovolníků při ČT.

Činnost krizových štábů ORP Sokolov, Kraslice a Ostrov

Cvičení určených krizových štábů ORP bylo zahájeno v 10.00 hodin úvodním jednáním na pracovištích těchto krizových štábů (KŠ). Po úvodní prezentaci cílů cvičení, představení KMČ a způsobu řízení cvičení byli členové KŠ seznámeni s úvodní situací na území ORP a kraje a s prvotními termínovanými úkoly. V dalším průběhu zástupci HZS kraje rozehrávali členům KŠ situaci tak, aby simulovali skutečné zatížení KŠ při mimořádné události velkého rozsahu. Činnost samotných KŠ se zaměřovala na ověření možnosti využití KMČ jako zdroje informací o situaci na území ORP i jako komunikačního prostředku KŠ směrem k občanům v ohroženém území. V průběhu cvičení mohli jeho účastníci, kromě informací od zástupců HZS Karlovarského kraje, využívat pro své dotazy a požadavky i zvláštní telefonní linku, na které příslušníci ze skupiny řídícího cvičení simulovali zástupce veřejné správy, právnické osoby, případně další zúčastněné subjekty.

Členové KŠ ORP ukončili svou činnost v souladu s plánem rozehry ve 14.00 hodin.

Během cvičení každý KŠ ORP zaslal na operační a informační středisko HZS kraje dvě hlášení o činnosti a dvě tiskové zprávy. Všechny zprávy byly zaslány ve stanovených termínech a na dohodnutých formulářích, obsah odpovídal simulované situaci. Požadavky jednotlivých KŠ ukazovaly na provedenou analýzu dalšího vývoje situace ve správním obvodu ORP. Až na otázku podcenění počtu cvičících na jednotlivých ORP (vzhledem k rozsahu cvičení byli v určité fázi cvičící zaskočeni větším počtem úkolů) byla ze strany řídícího cvičení hodnocena činnost všech KŠ ORP kladně.

Činnost štábu HZS kraje

Cvičení štábu HZS Karlovarského kraje bylo zahájeno v 09.00 hodin úvodním jednáním v budově ředitelství HZS Karlovarského kraje. Po úvodní prezentaci cílů cvičení, představení KMČ a způsobu řízení cvičení byli členové štábu seznámeni s výchozí situací v kraji a s prvotními termínovanými úkoly. Štábu byly zasílány různé rozehry (souhrny nasazení sil a prostředků v kraji, hlášení z KŠ ORP, požadavky starostů obcí), včetně situací, které se při řešení reálných mimořádných událostí mohou vyskytnout (nutnost evakuace části obcí nebo dětských táborů, výpadky dodávky energií pro významné objekty). Úkolem štábu HZS Karlovarského kraje bylo zejména zpracovat přijatá hlášení KŠ ORP a tiskové zprávy do podoby informace o situaci na území kraje a předat ji řídícímu cvičení ve stanovených časech. Dalšími úkoly byla příprava oficiálních informací pro zveřejnění v KMČ (situace v území, uzávěry, evakuační centra) a příprava podkladů pro rozhodnutí ředitele HZS Karlovarského kraje a přijímání komplexních opatření k řešení vzniklé (rozehrané) mimořádné události. Tiskový mluvčí připravil souhrnnou tiskovou zprávu. Činnost štábu HZS Karlovarského kraje byla ukončena v 15.00 hodin.

Činnost zástupců NNO ve štábu HZS kraje

Zástupci NNO (Adra, Člověk v tísni, OS ČČK Karlovy Vary a Farní charita Karlovy Vary) byli v souladu se statutem štábu HZS Karlovarského kraje zařazeni do skupiny „týl a ochrana“. Od vedoucího skupiny obdrželi dílčí úkoly v oblasti zajištění nouzového přežití evakuovaných osob. Zástupci NNO pracovali ve dvou rovinách. Tou první bylo reagovat na zadání štábu HZS kraje a spolupracovat při podpoře evakuačních center a poskytování psychosociální pomoci občanům. Po konzultaci se podařilo zajistit velmi rychlou odezvu a naplnění potřeb. Ve druhé rovině probíhalo testování aplikace „Koordinátor“.

Zástupci NNO obdrželi zařízení s instalovanou aplikací a reagovali na přidělené úkoly. Součástí testu byl pohyb v terénu podle navigace k zadanému místu pro splnění úkolu. Bylo také vyzkoušeno zadávání nových úkolů přímo z terénu. Z reakcí zástupců NNO vyplývá, že je nutné upravit uživatelské prostředí tak, aby bylo dostatečně „srozumitelné a přívětivé“ a pro snadnější práci a orientaci v dalších možnostech (sběr dat z terénu) zajistit kvalitnější koncové zařízení.

Celkem se práce ve skupině zúčastnilo pět zástupců NNO. Jejich činnost byla ukončena v 15.00 hodin v souladu s plánem rozehry.

Mediální pokrytí cvičení

Redakce ČT natočila o cvičení reportáž, která byla odvysílána v celostátním vysílání téhož dne a je ke zhlédnutí na adrese http://bit.ly/1g1HGB0. Tiskovou zprávu o cvičení převzala a po úpravě zveřejnila regionální tištěná média (Deník, MF Dnes, týdeník 5+2). O průběhu a cílech cvičení byl natočen krátký spot pro rádio Egrensis. V elektronické podobě byla zpráva zveřejněna na zpravodajských serverech ČTK, Mediafax, RegionyČR a Požáry.cz. Zprávu o cvičení zároveň zveřejnil na svých internetových stránkách Karlovarský kraj, město Sokolov, portál Bezpečný Sokolov a další.

Závěry ze cvičení

Cvičení Populex 2013 zadalo celou řadu otázek a úkolů, jejichž zodpovězení a vyřešení je nezbytné k hladké integraci KMČ do činnosti orgánů krizového řízení na všech úrovních. K identifikovaným problémům patří zejména:

→ druhy zpráv a forma, jakou budou orgány krizového řízení zprávy zveřejňovat na stránkách KMČ;
→ způsob, jakým budou zprávy do KMČ zasílány (report na stránkách KMČ, dokument v elektronické poště, online datová vrstva GIS apod.);
→ zda budou tyto zprávy automaticky považovány za ověřené;
→ na jaké úrovni bude ležet zodpovědnost za výběr, zveřejnění a aktualizace zpráv v KMČ (jednotlivé obce, ORP, kraj nebo HZS kraje);
→ potřeba aktualizace úkolů, postupů a technického vybavení KŠ ORP, KŠ kraje a štábu HZS kraje vzhledem k činnostem souvisejícím s KMČ;
→ doplnění možnosti filtrování zpráv v KMČ podle území (obec, ORP, kraj);
→ vyškolení většího množství dobrovolníků při ČT schopných ověřovat informace u oficiálních zdrojů;
→ možnost uvedení zdroje ověřené informace v KMČ.

Účastníci cvičení se shodli na závěru, že informace od občanů, zveřejňované v KMČ, mohou být využity jako doplňkový zdroj informací zejména při organizaci a koordinaci poskytování humanitární pomoci na postiženém území. Velkou pomocí je pak pro orgány krizového řízení možnost prostřednictvím KMČ a vysílání ČT v masovém měřítku poskytnout obyvatelstvu v ohroženém území informace o situaci a o přijatých opatřeních. Výsledky cvičení vedou jeho organizátory i účastníky k přesvědčení o smysluplnosti další spolupráce Krizové mapy Česka s orgány krizového řízení na všech úrovních tak, aby výsledkem byl zejména informovaný občan a koordinovaná efektivní pomoc potřebným.

Poděkování za podporu a spolupráci při přípravě a provedení cvičení patří všem participujícím subjektům, jmenovitě České televizi – divizi Nová média, Karlovarskému kraji, městům Sokolov, Kraslice a Ostrov, pedagogům a studentům zmíněných středních škol a také pracovníkům NNO.

kpt. Ing. Miroslav LUKEŠ, plk. Ing. Miroslav MAZURKOVIČ, HZS Karlovarského kraje, foto archiv autorů
 

Dnem 31. prosince 2013 završil Záchranný útvar HZS ČR (dále jen „Záchranný útvar“ nebo „útvar“) období svého pětiletého působení v organizační struktuře Hasičského záchranného sboru ČR.

Období změn

Záchranný útvar je organizační složka státu s celkovým počtem 210 systemizovaných míst. K jeho hlavním úkolům náleží podpora HZS ČR u mimořádných událostí velkého rozsahu, živelních pohrom, přírodních kalamit, rozsáhlých požárů a technických zásahů s využitím speciální techniky, kterou Záchranný útvar disponuje.

Při ohlédnutí za dobou ode dne vzniku Záchranného útvaru v roce 2009 lze konstatovat, že útvar prošel značnými změnami, a to jak v organizační struktuře a s tím souvisejícím personálním obsazením, tak v podobě modernizace a obměny jeho technického vybavení. Za účelem efektivnějšího využití sil a prostředků Záchranného útvaru a vzhledem k jeho celorepublikové působnosti byla ke dni 1. července 2009 zrušena jedna jeho rota v Hlučíně a současně vytvořena nová záchranná rota ve Zbirohu. Pro umístění této záchranné jednotky byl zvolen areál HZS ČR.

Klíčovými prvky Záchranného útvaru jsou v současnosti tři záchranné roty lokalizované v Hlučíně a ve Zbirohu, každá v počtu 45 osob, které zabezpečují výše uváděné úkoly. Záchranné jednotky pracují v denním režimu a ve prospěch HZS ČR trvale (nepřetržitě) vyčleňují záchranné odřady v pohotovosti mimo služebnu v rozsahu 30 osob, z toho 20 osob v Hlučíně a 10 osob ve Zbirohu. Odřady jsou sestavovány pro specifické činnosti a podle konkrétních potřeb v místě mimořádné události (např. odřad pro čerpání vody z lagun, materiální základna humanitární pomoci, odřad k zabezpečení evakuace osob, a to i po vodní hladině, odřad na provádění likvidačních prací, a další - více podrobností najdete na internetových stránkách Záchranného útvaru).

Zásahová činnost

Zásahová činnost Záchranného útvaru byla oficiálně zahájena 25. února 2009, kdy byl vyslán likvidační tým do objektu rybářství v Hodoníně, kde záchranáři plnili úkoly spojené s odchytem a likvidací chovu ptactva, u kterého byla zjištěna aviární influenza – patogenní virus ptačí chřipky.
Od této chvíle množství zásahů průběžně narůstalo, přičemž statistické údaje k zásahové činnosti Záchranného útvaru v letech 2009 až 2013 jsou následující:

2009 – 27 zásahů (lokální povodně),
2010 – 136 zásahů (lokální povodně v Moravskoslezském, Libereckém, Ústeckém Jihomoravském, Olomouckém a Zlínském kraji, sněhové kalamity po celé ČR),
2011 – 25 zásahů,
2012 – 63 zásahů,
2013 – 75 zásahů (červnové povodně, sněhová kalamita, požár budovy ve Zlíně, zásahy na sklad nelegálního lihu).

Počty zásahů jsou přímo úměrné frekvenci výskytu a rozsahu mimořádných událostí v jednotlivých letech a nelze je nikterak srovnávat s počty zásahů jednotek požární ochrany, jelikož zásahy Záchranného útvaru jsou zpravidla déletrvající a je při nich nasazeno značné množství techniky a osob.
Podle povahy vykonávaných aktivit na místě mimořádné události lze zásahovou činnost Záchranného útvaru v letech 2009 až 2013 rozčlenit následovně:

→ všestranná pomoc při povodních
– evakuace osob, přečerpávání vody velkokapacitními čerpadly, odstraňování naplavenin, přeprava humanitárního materiálu, zprůjezdňování cest, uvolňování koryt řek, demolice narušených objektů, nouzové napájení elektrickou energií, zabezpečení stravování v postižených oblastech,
→ pomoc při řešení sněhových kalamit
– zprůjezdňování komunikací, vyprošťování uvázlé techniky, bourání ledu na zamrzlých řekách s využitím těžké techniky a uvolňování koryt řek za použití trhavin,
→ pomoc při likvidaci požárů
– využití těžké techniky např. v Chropyni, Boru u Skutče, Vrdech, Bzenci, Frenštátu pod Radhoštěm,
→ speciální technické zásahy
– odstraňování nevybuchlé munice
– výkopy, nakládání a převážení leteckých pum, které se provádějí ve spolupráci s pyrotechnickou službou Policie ČR,
– podpora při likvidaci virusu ptačí chřipky,
– dekontaminace osob a techniky,
– jiné technické zásahy.

Specifickou povahu zásahové činnosti Záchranného útvaru demonstruje příklad loňských červnových povodní, při jejichž zdolávání a odstraňování jejich následků bylo nasazeno 129 z celkového počtu 155 příslušníků útvaru. Ve dnech 2. až 21. června 2013 najela zasahující technika Záchranného útvaru celkem 85 769 km, přičemž se v maximální možné míře jednalo o zapojení techniky pořízené ze strukturálních fondů Evropské unie (smykem řízené nakladače, tahače s návěsem, univerzální zemní stroj). Různorodost činností Záchranného útvaru na povodněmi zasažených místech mimořádných událostí byla značná, neomezovaly se pouze na demolice staticky narušených budov a mostů, nýbrž zahrnovaly mimo jiné zpevňování hráze v Kolíně, odstřel pontonu na Labi, zprůchodnění propustků trhavinami, čerpání vody velkokapacitními čerpadly, evakuaci osob a zvířat, dodávky elektrické energie, vyprošťování zapadlé techniky, zabezpečení hasičů a místních obyvatel vodou, sprchami, aj.

Záchranný útvar poskytoval pomoc také v zahraničí, jmenovitě v Polsku při povodních v roce 2010, a dále na Slovensku, kde se provádělo čerpání vody ze zatopených území s využitím velkokapacitních čerpadel. V prosinci 2013 Záchranný útvar zajišťoval převoz humanitární pomoci pro syrské uprchlíky do Bulharska.

Podpůrné činnosti, cvičení

Technika a příslušníci Záchranného útvaru nejsou nasazováni jen na zásazích při řešení mimořádných událostí, ale také k všestranné podpoře a zabezpečení běžné činnosti hasičů a ostatních složek IZS. Z podpůrných činností Záchranného útvaru lze vyjmenovat především:
→ přepravu techniky a materiálu,
→ zabezpečení sportovních akcí HZS ČR a akcí organizovaných HZS ČR pro veřejnost (výstavba cvičné věže, zabezpečení stravy, zdravotní a přepravní podpora, aj.)
→ demolice objektů v majetku HZS ČR,
→ zemní práce zejména v objektech stanic HZS krajů.

Za poslední tři roky je průměrný počet podpor Záchranného útvaru pro HZS ČR řádově 60 za rok a trend výpomocí průběžně roste; možnost poskytování podpory je samozřejmě přímo ovlivněna rozsahem vykonávané zásahové činnosti útvaru.

Záchranný útvar se pravidelně účastní součinnostních cvičení složek IZS. Za všechny lze uvést rozsáhlé cvičení „Forest Fires 2009“ v Karlovarském kraji, nebo mezinárodní cvičení „MODEX.EU 2011“ v Holandsku, kam byl vyslán odřad Záchranného útvaru s velkokapacitními čerpadly.

Vzdělávací a výcviková činnost

Významným úkolem Záchranného útvaru je příprava příslušníků HZS ČR v odborných specializačních kurzech a v kurzech k získání řidičských oprávnění skupin B, C, D a E.

Do konce roku 2012 byly zabezpečovány a prováděny zejména vstupní příprava příslušníků HZS ČR, odborné specializační kurzy a kurzy k získání řidičských oprávnění. Po zrušení vstupní přípravy v modulovém systému v roce 2012 byly do osnov zařazeny nové specializační kurzy jako obsluha zemních a stavebních strojů, manipulace se zvířaty při mimořádných událostech nebo dekontaminace. V roce 2014 se pak kurzy dále rozšíří, mj. o kurz pro jeřábníky – vazače.

Od roku 2009 absolvovalo kurzy pořádané Záchranným útvarem celkem 2716 příslušníků HZS ČR, v rámci přípravy řidičů - referentů bylo v letech 2009 až 2013 proškoleno 12 475 příslušníků HZS ČR.

Na začátku roku 2013 byl ve Zbirohu zahájen provoz zařízení simulujícího reálné podmínky hoření „Ohňový trenažér“, který je komplexně zabezpečován Záchranným útvarem. Ústředním úkolem bylo nastavení systému výcviku, zprovoznění trenažéru a vyškolení lektorů pro HZS krajů. Je plánováno, že v období pěti let projdou tímto trenažérem všichni hasiči ve výjezdu.

kpt. Ing. Marek PJATÁK, tiskový mluvčí Záchranného útvaru HZS ČR, foto archiv útvaru

Záchranný útvar je důležitou součástí HZS ČR

Záchranný útvar po převedení pod Hasičský záchranný sbor ČR prošel výraznými změnami, které reagovaly na potřeby hasičů, ať už po stránce technického vybavení, tak po stránce vytvoření potřebného zázemí pro práci našich záchranářů. Musím říci, že jsem byl příjemně překvapen přístupem vedení MV-generálního ředitelství HZS ČR a HZS krajů, díky čemuž došlo v průběhu uplynulých pěti letech ke značnému rozšíření dovedností a schopností Záchranného útvaru pořízením nového a modernizací stávajícího technického vybavení. Šlo o získání nových terénních velitelských automobilů, techniky na dálkové přečerpávání vody, motorových člunů, vytvoření speciálních hadicových rozvodů pro dálkové vedení vody, pořízení prostředků na demolice budov, mostního automobilu na překlenování menších vodních toků, zkvalitnění prostředků na dekontaminaci, jeřábových nástaveb na dopravních a vyprošťovacích automobilech, a mohl bych pokračovat dále.

Zásadní pro nás je také postupná obměna současné techniky, která se již dostává ke sklonku své životnosti. Společně s HZS krajů jsme byli začleněni do podpory ze strukturálních fondů Evropské unie (v rámci IOP „Živelní pohroma“), což nám umožnilo pořídit si v roce 2013 17 kusů techniky za celkem 100 mil. Kč. Jde se o techniku přepravní, evakuační, dopravní, strojní, stavební, demoliční, jeřábovou a pro práci na vodě. Jsme rovněž zahrnuti do dalších projektů Evropské unie „Efektivní zásah“ a „Velký projekt“, díky kterým bude pokračovat modernizace a další obměna stávající techniky útvaru až do roku 2020.

Záchranný útvar dlouhodobě prosazoval a prosazuje návrh na vytvoření třetího dislokačního místa Záchranného útvaru blízko středu České republiky, proto jsem rád, že se s touto variantou počítá a v letech 2014 a 2015 by mělo dojít k výstavbě a přípravě zázemí pro vznik záchranné roty Záchranného útvaru v Jihlavě.

Závěrem bych chtěl konstatovat, že na současné vysoké akceschopnosti Záchranného útvaru má zásluhu především vedení HZS ČR, které nám vytvořilo podmínky pro práci, a rovněž příslušníci a zaměstnanci útvaru, kteří svou odpovědnou a obětavou službou a prací přispěli k hladkému a přirozenému začlenění do velké rodiny hasičů.

Při ohlédnutí za pěti lety působení Záchranného útvaru HZS ČR jsem přesvědčen, že se osvědčila myšlenka a praxe soustředění speciálních prostředků, zařízení a vybavení u jednoho útvaru, který je dislokován rovnoměrně na několika místech ČR, což umožňuje efektivní přípravu obsluh, kvalitní péči o techniku a především racionální poskytování potřebné pomoci všem krajům při vzniku mimořádných událostí většího rozsahu.
Osobně věřím tomu, že v dalších letech bude pokračovat další prohlubování spolupráce Záchranného útvaru se všemi jednotkami HZS ČR. Za Záchranný útvar mohu prohlásit, že pro to uděláme maximum.

plk. Ing. Radim ŘEHULKA, velitel Záchranného útvaru HZS ČR

 

Uplynulá léta přinesla pro integrovaný záchranný systém (IZS) některé zásadní změny v různých oblastech práva. V posledním desetiletí jsme byli svědky řady nových právních úprav, které nahrazují právní normy již starší a v některých ohledech velice těžko aplikovatelné.

V roce 2004 byl schválen nový správní řád, který nabyl účinnosti až v roce 2006. Přes počáteční obavy z nové aplikace praxe ukazuje, že tento předpis při správné aplikaci dostačuje. V roce 2009 byl dovršen legislativní proces nového trestního zákoníku, který je v současné době již několik let fakticky bez větších závad aplikován. Zejména nový správní řád byl dosti významnou změnou i pro činnost hasičů, hlavně v oblasti státního požárního dozoru a výkonu správní činnosti.

Také rok 2014 je rokem nastávajících změn v rámci různých oblastí práva. Zejména v oblasti civilního práva, kdy nabývá účinnosti nový občanský zákoník. Ale i v oblasti veřejného práva, např. ve formě nového kontrolního řádu. Vedle jistě mnoha dalších změn právního řádu (např. zákon o obchodních korporacích nebo změny zákona o veřejných zakázkách), které mají dopad na Hasičský záchranný sbor ČR a fakticky i na celý integrovaný záchranný systém. Určitě se nechci rozepisovat o zásadní změně spolufinancování bezpečnostního systému (zákon č. 160/2013 Sb.), nebo o změnách vyhlášek k věcným prostředkům požární ochrany a k vystrojování, které již byly diskutovány a popisovány.

Občanský zákoník

Občanský zákoník byl vydán ve Sbírce zákonů již v roce 2012, a tento předpis bezesporu představuje přerod v chápání soukromého práva v právním řádu České republiky. Jedná se vlastně o dovršení snahy již z počátku 90. let 20. století. Tento nový právní předpis má přes tři tisíce paragrafů, což sice může rozsahem každého odrazovat, ale na druhou stranu nemá více než dva odstavce u jednoho ustanovení. Naopak tato norma ruší více než 200 jiných právních předpisů (zákonných i podzákonných).

Tento nový kodex se člení na obecnou část, rodinné právo, absolutní majetková práva (věcná práva, dědické právo), relativní majetková práva a ustanovení společná, přechodná a závěrečná. Nová právní úprava řeší nově úpravu občanského práva, obchodního práva, rodinného práva, ale např. též i sdružovacího práva.

Uvedený nový kodex znamená zvrat v některém chápání právního pojetí soukromého práva, např. změny pojetí fyzických osob, svéprávnost, domácnost, jméno a příjmení člověka, jeho bydliště, právo na duševní a tělesnou integritu, ale i pro právnické osoby. Právnická osoba vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku. Občanský zákoník řeší i název, sídlo, nebo orgány právnických osob. Tedy přejímá určitou část současné úpravy obchodního zákoníku (vedle nového zákona o obchodních korporacích). Nová právní úprava přejímá i úpravu sdružování, řeší spolky (alespoň tři osoby vedené společným zájmem mohou založit k jeho naplňování spolek jako samosprávný a dobrovolný svazek členů a spolčovat se v něm). Zákon podrobně řeší vznik, činnost, ale i zánik nebo likvidaci, rozdělní nebo fúzi spolku. Zákon upravuje i fundace (fundace = právnická osoba vytvořená majetkem vyčleněným k určitému účelu; její činnost se váže na účel, k němuž byla zřízena), nadace, nadační fond, ale i ústav (ústav = právnická osoba ustavená za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své osobní a majetkové složky; ústav provozuje činnost, jejíž výsledky jsou každému rovnocenně dostupné za podmínek předem stanovených). Sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, se považují za spolky podle občanského zákoníku. Toto jsou změny z úvodu celého kodexu, které se silně dotýkají i veřejného práva (zejména v oblasti sdružování občanů).

Mohl bych takto pokračovat dále, ale to není účelem tohoto pojednání. Obecně mohu konstatovat, že změny dané novým občanským zákoníkem mají dopad i na činnost Hasičského záchranného sboru ČR. Jedná se např. o náhradu újmy, ať už jde o újmu vzniklou příslušníkům nebo zaměstnancům Hasičského záchranného sboru ČR nebo třetím osobám, nebo práva domáhat se náhrady škody vzniklé na pozemku a je-li vzdání se práva zapsáno do veřejného seznamu, ale i v rámci dědického práva (např. úmrtí dlužníků).

S novým občanským kodexem souvisela změna i předpisů v gesci Hasičského záchranného sboru ČR. Jednalo se především pouze o „kosmetické změny“ (legislativně technické změny v zákoně o integrovaném záchranném systému a krizovém zákoně, a to z hlediska náhrady škody) a určitou změnu v ustanoveních § 82 až § 84 zákona o požární ochraně. Jedná se též o změnu v náhradě škody jak fyzických, tak právnických osob.

Kontrolní řád

Také nový zákon o kontrole (kontrolní řád), který nahradil zákon o státní kontrole, má za cíl koncentrovat a sjednotit kontrolní činnost ve veřejné správě. Kontrolní řád upravuje postup orgánů moci výkonné, orgánů územních samosprávných celků, jiných orgánů a právnických nebo fyzických osob, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy, při kontrole činnosti orgánů moci výkonné, orgánů územních samosprávných celků, jiných orgánů, právnických a fyzických osob. Tento zákon upravuje moderně a zejména jednotně kontrolní činnost, tedy i ve vztahu ke státnímu požárnímu dozoru. Z tohoto důvodu bude upraven i zákon o požární ochraně a v této návaznosti i zákon o Hasičském záchranném sboru ČR (kde bude řešen kontrolní průkaz).

Závěr

Tímto stručným příspěvkem jsem chtěl jen upozornit na dvě zásadní změny právního řádu ČR v roce 2014, které budou mít dopad i na činnost všech složek integrovaného záchranného systému.

plk. JUDr. František VAVERA, Ph.D., MV-generální ředitelství HZS ČR
 

• POZNATKY-ZKUŠENOSTI
Požáry odpadu v kontejnerech
nprap. Ing. Kamil Klar

Poučení bombového útoku v Bostonu
Ing. Vlasta Neklapilová

• ZEPTALI JSME SE
Ženy ve službách svatého Floriána
kpt. Mgr. Jana Kemrová

• PŘÍLOHA
Veletrhy a výstavy pořádané v České republice a v zahraničí v roce 2014