Časopis 112 ROČNÍK XIII ČÍSLO 11/2014

V tematickém bloku POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme náročný zásah záchranářů u zříceného mostu ve Vilémově v okrese Havlíčkův Brod. Neštěstí si vyžádalo čtyři lidské životy. Dále seznamujeme s novými pravidly kontrolní činnosti na úseku požární ochrany a se specifiky větrání hromadných garáží proudovými ventilátory. V části zaměřené na oblast IZS hodnotíme systém dozimetrického zabezpečení HZS ČR, informujeme o průběhu cvičení jednotek PO z ČR a Polska „Krkonoše 2014“, přinášíme druhý díl seriálu věnovaného záchranářské kynologii a zamýšlíme se také nad příčinami zbytečných obětí dopravních nehod. Příprava pracovníků zařízení sociální péče v oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení a závěry setkání ředitelů civilní ochrany Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a kandidátských zemí jsou tématy části časopisu orientované na oblasti OCHRANY OBYVATELSTVA a KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ. V závěrečném bloku bilancujeme desetiletí provozu hlavního etalonu ionizujícího záření v Olomouci.  

Dnem 1. ledna 2014 nabyl účinnosti zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), který zrušil zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole. Následně bylo nutné přistoupit k přehodnocení všech právních předpisů, které se dotýkají kontrolní, inspekční nebo související činnosti. Také na úseku požární ochrany bylo nutné provést některé změny, počínaje zákonem o požární ochraně a konče novelou vyhlášky o požární prevenci, jejíž vydání ve Sbírce zákonů se očekává v nejbližší době.

Nový kontrolní řád

Cílem nového kontrolního řádu je stanovení obecných pravidel kontrolního postupu, která budou aplikovatelná na většinu kontrol. Ve zvláštních zákonech zůstávají pouze odůvodněné výjimky, kdy úprava podle kontrolního řádu nevyhovuje specifickým požadavkům určitých kontrol. Ke zcela nové právní úpravě kontroly se přistoupilo proto, že právní úprava kontrolních postupů ve veřejné správě byla značně roztříštěná, nejednotná a mnohdy duplicitní, resp. multiplicitní nebo naopak nedostatečná, upravená jen interními normativními akty, popř. vůbec. Reaguje též na některé aktuální trendy, především koordinaci a spolupráci v oblasti kontrol, ať už ve formě předávání získaných informací nebo koordinování jednotlivých kontrol až po souběžné provedení různých kontrol několika kontrolními orgány u téhož kontrolovaného subjektu. Díky této úpravě lze získat komplexnější zjištění a na jejich základě doporučit nebo uložit adekvátnější opatření k nápravě. V neposlední řadě řeší zveřejňování informací o výsledcích kontrol za účelem zvýšení transparentnosti a informování veřejnosti. Jedná se v podstatě o průřezovou právní úpravu, která se obecně dotýká na jedné straně kontrolních orgánů, tj. všech orgánů veřejné správy, které provádí kontrolní činnost, a na druhé straně fyzických a právnických osob, které provozují činnosti, jež jsou předmětem kontroly, popř. s ní souvisí. Základním cílem nového kontrolního řádu je odstranění identifikovaných nedostatků stávající právní úpravy, včetně snížení nadměrné zátěže kontrolovaných subjektů a zajištění právní jistoty adresátů norem.

Na zpracování této obecné úpravy bylo navázáno úpravou procesních postupů ze zvláštních právních předpisů, včetně zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Výsledkem je ucelená obecná právní úprava kontrolního postupu, kompatibilní jednak se základním obecným procesněprávním předpisem v oblasti veřejného práva, tj. zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a rovněž se zvláštními právními úpravami, které obsahují toliko výlučná specifika příslušné kontrolní činnosti. Základní filosofií nové právní úpravy, a v podstatě koncepcí celého kontrolního řádu, je v co největší míře zachovat a respektovat právní jistotu kontrolovaných osob, avšak současně umožnit kontrolnímu orgánu účinné vymáhání plnění s kontrolou souvisejících povinností, a tudíž účinnou a efektivní realizaci kontroly a jejího účelu. S tím souvisí též úprava donucovacích prostředků v podobě pokut.

(Pozn. autorky: Informace byly čerpány z důvodové zprávy.)

Novela zákona o požární ochraně

Na vydání kontrolního řádu reaguje zákon č. 64/2014 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím kontrolního řádu. Část druhá citovaného zákona obsahuje novelu zákona o požární ochraně a část třicátá osmá novelu zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Novelizovaná úprava reaguje výslovně na nový procesní postup kontroly. Orgány státního požárního dozoru podle nové právní úpravy vyhotovují o výsledcích kontroly protokol a nikoliv jako dosud zápis. V protokolu uvádějí pouze svá zjištění, ale neuvádějí opatření ani lhůty k jejich odstranění. V každém protokolu, ve kterém jsou uvedeny zjištěné nedostatky, musí být stanovena lhůta k podání písemné zprávy o odstranění nedostatků orgánu vykonávajícímu státní požární dozor.

Novela zákona o Hasičském záchranném sboru České republiky řeší pověření ke kontrole (§ 4 kontrolního řádu) formou průkazu, který vydává ve své působnosti Hasičský záchranný sbor České republiky a který se předkládá společně se služebním průkazem.

Novela vyhlášky o požární prevenci

Cílem novely vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), je harmonizovat prováděcí právní předpis s novelizovaným zákonem o požární ochraně, potažmo s kontrolním řádem. Vyhláška o požární prevenci stanovuje podrobnosti k výkonu státního požárního dozoru, tedy i kontroly dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně. Obsah novely reaguje zejména na novou terminologii (např. protokol místo zápisu), odstranění duplicitních procesních institutů (oznamování komplexní kontroly) a také zpřesňuje vybraná ustanovení, která v praxi činila obtíže a ke kterým se přistupovalo nejednoznačně, což se projevovalo v závěrech kontrolních zjištění. Mezi takové úpravy patří zejména úprava § 7 – kontroly provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení a § 9 kontroly provozuschopnosti hasicích přístrojů. Text se zpřesňuje v tom smyslu, že orgány státního požárního dozoru nejsou oprávněny kontrolovat způsob provedení těchto kontrol, ale kontrolují pouze, zda jsou tato zařízení provozuschopná. V neposlední řadě se upravily některé definice pro účely začleňování činností do kategorií činností se zvýšeným požárním nebezpečím, které byly změněny v souvislosti se změnami ve stavebním právu a jejichž změna již neodpovídala členění činností podle míry požárního nebezpečí. Zejména se jedná o definice stavby pro obchod, pro shromažďování většího počtu osob, pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace a stavby ubytovacích zařízení. Veškeré úpravy by měly přispět k základnímu cíli kontrolní činnosti, tj. v co největší míře zachovat a respektovat právní jistotu kontrolovaných osob, jak je zmíněno výše v části k novému kontrolnímu řádu.

Jakmile vyjde novela vyhlášky o požární prevenci ve Sbírce zákonů České republiky, budou její text a podrobnější informace ke změnám zveřejněny v časopisu 112.

plk. Ing. Květoslava SKALSKÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv redakce
 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook