Časopis 112 ROČNÍK XIII ČÍSLO 11/2014
V tematickém bloku POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme náročný zásah záchranářů u zříceného mostu ve Vilémově v okrese Havlíčkův Brod. Neštěstí si vyžádalo čtyři lidské životy. Dále seznamujeme s novými pravidly kontrolní činnosti na úseku požární ochrany a se specifiky větrání hromadných garáží proudovými ventilátory. V části zaměřené na oblast IZS hodnotíme systém dozimetrického zabezpečení HZS ČR, informujeme o průběhu cvičení jednotek PO z ČR a Polska „Krkonoše 2014“, přinášíme druhý díl seriálu věnovaného záchranářské kynologii a zamýšlíme se také nad příčinami zbytečných obětí dopravních nehod. Příprava pracovníků zařízení sociální péče v oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení a závěry setkání ředitelů civilní ochrany Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a kandidátských zemí jsou tématy části časopisu orientované na oblasti OCHRANY OBYVATELSTVA a KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ. V závěrečném bloku bilancujeme desetiletí provozu hlavního etalonu ionizujícího záření v Olomouci.
Lékařskou a zdravotnickou péči o urgentní případy nemocných a zraněných na území Pardubického kraje o rozloze 4519 km2 pro více než 520 tisíc obyvatel zajišťuje Zdravotnická záchranná služba Pardubického kraje (ZZS PAK) prostřednictvím šestnácti výjezdových základen.
Poskytování zdravotnické přednemocniční neodkladné péče zajišťuje aktuálně 27 výjezdových skupin – sedm posádek rychlé lékařské pomoci (RLP), 14 posádek rychlé zdravotnické pomoci (RZP) a šest posádek typu rendez vous (lékař s řidičem-záchranářem v osobním automobilu), většinou v bývalých okresních městech. Celkem 22 lékařů pracuje ve směnách v posádkách RV/RLP. Systém slouží k flexibilnějšímu využití lékařů, kterých není v současné době dostatek. Tedy více než 50 procent všech posádek ZZS PAK pracuje samostatně v rámci svých kompetencí bez přítomnosti lékaře na místě zásahu, 96 řidičů zastává i zdravotnické činnosti, neboť jsou vysokoškolskými absolventy záchranářského vzdělávacího systému. Touto organizační transformací celé zdravotnické záchranné služby kraje a kompletní změnou logistiky zásahů došlo k racionálnímu pokrytí území výjezdovými skupinami, a tím i ke zkrácení průměrného dojezdového času po celém Pardubickém kraji na necelých 10 minut. Dojezdový čas v městských aglomeracích je poloviční.
Více výjezdových skupin i sanitních vozidel
„Zajistit vše v daných personálních, finančních a medicínských limitech a hlavně ku prospěchu pacientů, stojí rok od roku všechny zúčastněné stále větší úsilí,“ tvrdí ředitel ZZS PAK MUDr. Pavel Svoboda. Bývalý anesteziolog Pardubické krajské nemocnice a energický muž je ve své funkci od dubna roku 2010. Od té doby se také u ZZS PAK mnohé změnilo. Služba se v kraji výrazně rozšířila, počet výjezdových skupin se zvýšil z 22 na 27, ve Skutči na Chrudimsku bylo vybudováno nové výjezdové stanoviště pro posílení služby v oblastech Hlinecka, Prosečska a části Chrudimska, některá stanoviště bylo nutné rekonstruovat, přistavět garáže a modernizovat. Od roku 2010 posílilo zastaralý vozový park již třicet nových, plně vybavených sanitních vozidel v celkové hodnotě téměř 80 miliónů korun. V září letošního roku přibyla ZZS PAK tři nová a kompletně vybavená sanitní vozidla a specializované záchranářské vybavení – defibrilátory, ventilátory, vakuové dlahy, dávkovače léků a infuzí, transportní prostředky, vše zakoupené z investičního fondu organizace. Nové je také vybavení pro řešení výskytu vysoce virulentní nákazy (ochranné obleky, masky, filtry) a dva speciální transportní prostředky – biovaky pro infekční pacienty a ochranné pomůcky pro záchranáře.
„Počet výjezdů neustále narůstá, suplujeme totiž mnohde práci i řady obvodních lékařů, někteří z nich už za pacientem, v rámci povinné návštěvní služby, nejezdí. V některých městech přestala fungovat lékařská pohotovost a i proto jsou pacienti nuceni volat záchrannou službu. Nejčastějšími případy jsou zhoršené stavy u chronických nemocí,“ konstatuje MUDr. Svoboda.
V loňském roce měli v Pardubickém kraji na 45 tisíc výjezdů (v roce 2012 bylo 42 tisíc výjezdů, o 4 tisíce více než v roce 2011), z toho bylo přibližně 7600 případů úrazu (o 10 % více než v roce 2012), 1520 dopravních nehod, 1744 otrav, tisíc cévních mozkových příhod, 600 resuscitací a 500 srdečních příhod. Leteckou záchrannou službu v případě potřeby zajišťuje vrtulník s volacím znakem Kryštof 06 z Královéhradeckého kraje (přibližně 160 vzletů ročně, nejčastěji s úrazy v terénu).
Profesionalita a odborná zdatnost záchranářů
„Zdravotničtí záchranáři nejsou za svou práci dobře ohodnoceni vzhledem k tomu, v jakých podmínkách svou činnost vykonávají. Každodenní stres, honička s časem, hrozící infekce, fyzicky náročné úkony (zvláště pro starší zaměstnance). Psychicky náročný je neustálý tlak ze strany pacientů a jejich blízkých. Například nás žaluje šedesátiletá dcera pacientky mající pocit, že její více než osmdesátiletá matka zemřela možná naší vinou. Budeme muset dokazovat, že náš postup byl jediný možný a správný, ale bohužel pacientku již nezachránil, to vše nás ale velmi zaneprázdňuje,“ nastiňuje problémy záchranářů ředitel MUDr. Svoboda.
Zaměstnanci ZZS PAK se pravidelně vzdělávají a procházejí odborným výcvikem. Společně se složkami IZS pořádají cvičení, zejména k ověření připravenosti zdravotnických pracovníků ke zvládání mimořádných událostí spojených s hromadným výskytem postižení zdraví. Sami naopak připravují preventivně výchovné akce pro veřejnost, zejména pro děti. Komerčně zajišťují sportovní a kulturní akce, poskytují vzdělávací služby formou odborných přednášek, seminářů, kurzů resuscitace, apod. Kromě toho školí také například dobrovolné hasiče spolupracujících SDH obcí. Cvičí s nimi základní třídění raněných a připravují interaktivní výuku první pomoci, včetně praktického nácviku resuscitace na výukových modelech i dětského nebo obézního pacienta. Dobrovolní hasiči například pomáhají zajišťovat dopravu, obsluhu a servis transportních kontejnerů a přívěsů při řešení mimořádných událostí.
Svolávání zaměstnanců (při řešení mimořádných událostí) je automatizované prostřednictvím textových SMS zpráv nebo hlasového volání na mobilní telefony. V případě hlasového svolávání je možné volit několikanásobné paralelní volání a zařazovat zaměstnance do hlasového svolávání jednotlivě nebo hromadně (například všichni lékaři z vybraného okresu). Svolávání je provázané s naplánovanými směnami a výběr zaměstnanců se řídí podle kritéria „doba do nástupu do nejbližší směny“. Zaměstnanec může zpětně potvrdit nebo odmítnout.
Po traumatizujícím zážitku ve službě má každý zaměstnanec možnost anonymně požádat o psychologickou pomoc nebo psycholog může poskytnout krizovou intervenci celé skupině zúčastněných osob.
Operační středisko
V letech 2007 a 2008 se sloučila čtyři okresní operační střediska záchranné služby (Pardubice, Chrudim, Ústí nad Orlicí a Svitavy) v jedno jediné v Pardubicích (Pardubičky v ulici Průmyslová) vybavené velkoplošnou obrazovkou, která umožňuje operátorům přehled o dění v celém kraji. Proto jsou ihned schopni k volajícímu poslat posádku, která se nachází v daném okamžiku nejblíže. Krajské operační středisko s pěti pracovišti v Pardubicích má jako jediná záchranná služba v České republice pro případ nouze ještě jedno krizové záložní středisko se třemi pracovišti v Chrudimi.
V rámci Integrovaného operačního programu se sjednocují informační technologie zdravotnických záchranných služeb všech krajů v České republice, proto i v ZZS PAK přešli na nový systém, který je dokonalejší a může zkrátit dobu, za kterou se dostane pomoc k postiženému. Informační systém S.O.S. se zařízením pro sledování sanitních vozidel umožňuje zobrazit na mapě místo zásahu a nasměrovat k němu nejblíže se nacházející výjezdovou skupinu, identifikovat na mapě libovolný výjezd z S.O.S, automaticky přebírat stavové informace z vozidel s časy jednotlivých fází výjezdů a promítnout do dat výjezdů. Při výjezdu vozidla pak systém umožňuje ZZS zasílat z S.O.S. textové informace o adrese spolu se souřadnicemi místa zásahu do vozidla tak, aby jej navigační jednotka ve vozidle bezpečně přivedla na místo zásahu.
V současné době se již uplatňuje dvoustupňové řízení, což znamená, že jeden operátor přijme volání a pozdrží hovor tak dlouho, dokud nevytěží z volajícího všechny potřebné informace, zatímco jiný operátor vyšle odpovídající posádku, případně podle charakteru události ještě některé ze složek IZS. Snaží se co nejpřesněji lokalizovat pacienta a navádí k němu sanitní vozidlo. Odpovídá za včasné vyslání posádek k jednotlivým případům a koordinuje jejich pohyb v terénu. Je nutné se přesně vyptat na adresu, protože v Pardubickém kraji je několik obcí stejného jména (například Lukavice v okrese Ústí nad Orlicí a Lukavice v okrese Chrudim).
Volající zůstává na telefonu a dostává pokyny, co dělat s postiženým, dokud se nedostaví posádka ZZS. Každý operátor v případě velkého počtu příchozích tísňových výzev může řešit současně až tři hovory. Ten, který má nejvyšší stupeň naléhavosti, se samozřejmě řeší přednostně. Volání k potížím méně závažným (např. různá zhoršení chronických potíží) jsou za takové situace „odstavena“ a čekají na vyřízení po ukončení naléhavějšího hovoru. Pokud volající hovor ukončí, přestože byl informován o upřednostnění naléhavějšího hovoru, je následně operátorem kontaktován a jeho zdravotní potíže jsou řešeny.
„Lidé se chovají rozdílně. Zatímco těžce nemocný, mnohdy s infarktem myokardu, se omlouvá, že obtěžuje, druhý s banálními potížemi je nepříjemný a dožaduje se okamžité návštěvy,“ říká vedoucí operátorka operačního střediska Helena Daňková a pokračuje: „zkušený operátor by však měl cíleně vedenými dotazy situaci správně vyhodnotit a určit pro posádku odpovídající naléhavost výjezdu. Někteří lidé nám volají opakovaně, hlásí dlouhotrvající obtíže (měsíc má vyrážku) nebo přes linku 155 řeší mnohdy úsměvné situace (našla ve stolici brouka, nebo zda nemůže nakazit papouška rýmou). V poslední době přibývá psychicky nemocných klientů a řešení jejich stavu je často složité. Pokud se zhorší psychický stav, není ve většině případů problém takového klienta umístit do příslušného zdravotnického zařízení, přestože v letošním roce došlo k výraznému omezení příjmu v rámci našeho kraje. Většina psychicky nemocných se však svoji situaci snaží řešit konzumací alkoholu nebo i drog. To je ale velký problém, protože takového pacienta zdravotnická zařízení odmítají. Lidé pod vlivem alkoholu nebo drog zaměstnávají naše operátory a následně i výjezdové skupiny v průběhu týdne, ale nejvíce je těchto případů během páteční a sobotní noci. Pokud lékař nezjistí žádný zdravotní problém, jsou podnapilé osoby předány policii a směřovány na protialkoholní záchytné stanice. Klienty, kteří si v opilosti přivodili úraz, odváží posádky na příslušné ambulance zdravotnického zařízení.“
Helena Daňková pracuje u zdravotnické záchranné služby 37 let. Zažila doby, kdy vybavení bylo velmi jednoduché a nebylo možné zachránit tolik lidí jako dnes. „Infuzní roztoky jsme ze sanitky nosili na oddělení, aby nám v autě nezmrzly,“ vzpomíná zdravotní sestra Daňková, „nyní je práce radostnější, protože s lepším technickým vybavením lze klientům v ohrožení zdraví nebo života poskytnout kvalitnější přednemocniční péči a přežije více pacientů. Dříve však byly lepší vztahy mezi lidmi, i v partě záchranářů. Proto na dispečink vybíráme ty nejlepší zdravotníky, a to nejen po stránce odborné, kteří tvoří sehranou skupinu.“
Dobrý operátor by měl vědět, jak postupuje záchranář v terénu, proto se mladší operátoři střídají v práci na operačním středisku i s výjezdovou skupinou. Většinou jednu z těchto činností vykonávají externě (na dohodu o pracovní činnosti). Z jedné třetiny celý kolektiv tvoří muži. Pokud se v terénu stane, že pacient je příliš těžký, přijíždějí na pomoc hasiči z nejbližší stanice HZS Pardubického kraje.
Důležité je, aby v důsledku dobré spolupráce operačního střediska a posádky, která zasahuje, bylo správně vyhodnoceno, kam pacienta převézt, aby zbytečně necestoval například z polikliniky na specializované pracoviště, ale dostal se přímo do traumacentra, na oddělení akutní psychiatrie, kardiochirurgie nebo tam, kam potřebuje. Proto se posílá již ze sanitního vozidla například záznam křivky EKG, zjišťuje se, jaké léky pacient užívá apod.
Informační zdravotnické centrum
V rámci Krajského zdravotnického operačního střediska ZZS PAK funguje v nepřetržitém 24hodinovém provozu informační zdravotnické centrum, které slouží pro informace v neakutních případech. Operátoři přijímají hovory pacientů, kteří nejsou přímo ohroženi na životě a konzultují jejich zdravotní stav po telefonu. Volající se radí ohledně obtíží, jako jsou dlouhodobé teploty nebo bolesti, chřipková onemocnění, zažívací obtíže, vyrážky, chronické bolesti v zádech, v břiše, bolesti končetin, mírná zhoršení chronických nemocí nebo při drobných úrazech. Je to způsob, jak odlehčit plně vytíženým výjezdovým skupinám a přesto pomoci. Služba částečně nahrazuje linky lékařské pohotovosti. Operátoři jsou trpěliví a zkušení, dobře rozeznají, kdy by případ mohl být vážnějšího charakteru a vyžadoval by okamžitý zákrok nebo převoz do zdravotnického zařízení.
Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka a archiv ZZS Pardubického kraje