Dvacet hodin trval náročný zásah profesionálních i dobrovolných hasičů u zříceného mostu ve Vilémově na Havlíčkobrodsku. Most, postavený v roce 1926 ze žulových kvádrů, byl v rámci rekonstrukce místní silnice určen k demolici a následně měl být nahrazen mostem novým. Ve čtvrtek 4. září 2014 v odpoledních hodinách se však zřítil. Čtyři dělníci přišli při neštěstí o život a další dva byli zraněni. Do zásahu byli nasazeni i členové USAR týmu HZS ČR.

Průběh zásahu

Hlášení o události přijala obsluha linky tísňového volání 112 na krajském operačním a informačním středisku HZS Kraje Vysočina (KOPIS) ve 14.42 hodin. Ohlašovatel operátora informoval, že zřícená mostní konstrukce zavalila šest lidí, kteří se na rekonstrukci mostu podíleli. Z prvotního hlášení tak nebylo zřejmé, zda se pod mostem nemohli, kromě šesti dělníků, pohybovat i další lidé.

Po přijetí informace vyslal operační důstojník na místo události jednotky PO zařazené v I. stupni požárního poplachu (jednotky profesionálních hasičů ze stanic v Chotěboři a Havlíčkově Brodě a jednotky SDH obcí Golčův Jeníkov a Vilémov). Současně byli vyrozuměni i řídicí důstojník a ředitel územního odboru Havlíčkův Brod. Oba ihned vyjeli na místo mimořádné události. Informace byla předána na operační střediska policistů a zdravotníků.

Již během jízdy na místo události řídicí důstojník prostřednictvím KOPIS upřesňoval požadavky na vyslání dalších jednotek PO – jednotky stanic Žďár nad Sázavou a Jihlava a také jednotku Hasičské záchranné služby Správy železniční dopravní cesty Havlíčkův Brod.

První na místo zásahu přijela ve 14.53 hodin jednotka SDH obce Golčův Jeníkov s CAS 24. O dvě minuty později se na místo události dostavila místní jednotka SDH obce Vilémov s DA 12. Ihned byl zahájen průzkum místa zásahu, z něhož vyplynulo, že došlo k pádu opravovaného mostu do údolí potoka. Vedle zříceného mostu se nacházel jeden z dělníků, kterého zřícení konstrukce z místa doslova vymrštilo. Zraněnému muži hasiči ihned poskytli první pomoc a i po příjezdu zdravotníků nadále pomáhali s jeho ošetřením a transportem do sanitního vozidla. Muž byl převezen k dalšímu ošetření do havlíčkobrodské nemocnice. Ještě před transportem potvrdil zasahujícím záchranářům, že pod zřícenou mostní konstrukcí se nachází ještě pět dělníků. Přítomnost dalších osob vyloučil. V průběhu zásahu ho policisté přivezli zpět na místo události a zasahujícím záchranářům pomáhal upřesnit místa závalu dělníků.

Vyprošťování zraněného dělníka

Souběžně s ošetřováním muže probíhal další průzkum. V levé části, přibližně tři metry od zřícené hrany mostu, byl nalezen další dělník. Byl částečně zavalený a nad ním se nacházely kvádry kamenné klenbové konstrukce, beton, zřícená výdřeva a násyp. Za použití hydraulického rozpěrného válce hasiči zajistili krajní žulový kvádr a ručním nářadím začali zeminu u kraje mostu odkopávat.

V 15.08 hodin přijela na místo události jednotka stanice Chotěboř s CAS 24. Velitel družstva převzal velení od velitele jednotky SDH obce Golčův Jeníkov a vyžádal si další jednotky PO.

Policisté, kteří se dostavili na místo události, ohraničili a uzavřeli místo zásahu pro veřejnost. Celý prostor bezprostředně v okolí zříceného mostu byl silně podmáčený po předchozích vydatných deštích a hrozil sesuv půdy. Řídicí důstojník po příjezdu na místo události zkonzultoval závažnost situace s velitelem zásahu (VZ) a následně požádal KOPIS o povolání USAR týmu HZS ČR a kynologů IZS pro sutinové vyhledávání k prohledávání sutin. Posádka vrtulníku Letecké služby Policie České republiky provedla nad místem události průzkum a snímkování. Pořízené záběry byly poskytnuty operačnímu a informačnímu středisku MV-generálního ředitelství HZS ČR.

Hasiči i nadále ručně odkopávali zeminu v blízkosti zraněného muže a snažili se ho vyprostit. Použití těžké techniky bylo zcela vyloučeno z důvodu zamezení jakéhokoliv otřesu.

V 15.27 hodin přijela na místo události jednotka ze stanice Havlíčkův Brod se sloužícím velitelem čety. Hasiči pokračovali v kopání a odklízení zeminy od místa, kde byl zavalen dělník. Zasahující hasiči se pravidelně střídali. U vyprošťovaného dělníka vždy zůstával jeden příslušník, který se zraněným udržoval kontakt a další měl za úkol pozorovat konstrukci mostu, zda nedochází ke změnám stability.

Na místě události byl ustaven štáb velitele zásahu (ŠVZ) a velení nad zásahem převzal řídicí důstojník územního odboru Havlíčkův Brod. Jeho pomocníkem byl ustanoven velitel stanice Chotěboř. Velitel družstva a velitel čety byli určeni jako velitelé úseků, kde se průběžně střídali s veliteli obou zasahujících jednotek SDH obcí.

Komunikace s médii

O mimořádnou událost se začala okamžitě zajímat média. Povolány na místo byly tiskové mluvčí hasičů a policistů. Stejně tak si na místo události VZ vyžádal i psychology obou těchto složek pro podporu zasahujících záchranářů. Pro komunikaci s médii byl vyhrazen prostor, ve kterém se konaly pravidelně brífinky. Novináři byli seznamováni s průběhem záchranných a posléze likvidačních prací. Tiskovými mluvčími byla zvolena strategie otevřené komunikace s novináři (ve velmi krátkých časových intervalech a v malých skupinkách bylo novinářům umožněno pořídit si záběry přímo z místa události). I díky tomuto přístupu byla veřejnost médii informována objektivně a maximálně profesionálně.

Na stanice byli z volna povoláni příslušníci územního odboru Havlíčkův Brod. Část z nich byla nasazena do záchranných prací, část ponechána na stanicích.

Byl vymezen prostor pro práci ŠVZ. Stejně tak byl vymezen prostor pro odpočinek zasahujících hasičů, kde nejprve bylo využito zázemí fotbalového klubu v blízkosti zříceného mostu. Příslušníci ze stanic v Pelhřimově a Jihlavě posléze postavili stan a na místo události dopravili kontejner nouzového přežití. Pracovníci oddělení ochrany obyvatelstva územních odborů Pelhřimov a Havlíčkův Brod zajistili nápoje a stravu pro zasahující záchranáře. Logistické zabezpečení řešili ve spolupráci se samosprávou obce.

Nasazení USAR týmu HZS ČR

Po příjezdu USAR týmu HZS ČR v 17.20 hodin a po předání a vyhodnocení všech poznatků se pokračovalo v záchraně v součinnosti s velitelem tohoto odřadu. Na místo události byla povolána těžká technika ze Záchranného útvaru HZS ČR (ZÚ HZS ČR), vyžádány byly i osvětlovací prostředky pro pokračování prací za tmy. Štěrbinovou kamerou byla zjištěna situace u zavaleného dělníka. Použitím rozpěrných válců, pneumatických vaků a výdřevy byly stabilizovány pohnuté kvádry. Ručním nářadím hasiči pomalu odhrabávali zeminu u zasypaného dělníka, až byl umožněn přístup lékaři, aby mohl zjistit životní funkce. Následně zraněnému aplikoval zklidňující prostředky, zajistil přívod kyslíku a přikrývky. V odhrabávání hasiči pokračovali až do chvíle, kdy byl možný přístup k zavalenému muži a mohli začít s jeho postupným vyprošťováním. Po vyproštění byl uložen na nosítka (Scup), na nich pak po 19.00 hodině vytažen ze zřícené konstrukce a po nezbytném ošetření přenesen do vrtulníku, kterým byl transportován do královéhradecké nemocnice.

Vyproštění zavalených osob těžkou technikou

Po vyproštění zraněného dělníka sutiny opět prohledávali psovodi se psy. Postupně prošli obě křídla zříceného mostu a shodně označili další místa, kde se nacházely zavalené osoby. Označený prostor se shodoval s místy, která určil zraněný dělník. Průzkum označeného prostoru byl proveden echolokátorem a štěrbinovou kamerou. Nebyla zaznamenána žádná známka ani signál, který by svědčil o výskytu živých osob pod sutinami. Proto byla nasazena těžká technika (pásový bagr z firmy provádějící rekonstrukci) na odstranění levé části zříceného mostu. Zároveň se pneumatickými a elektrickými kladivy začala narušovat svrchní část mostu na pravém křídle. Byla využita osvětlovací technika (agregáty se světlomety a osvětlovací balony).

Pro rychlejší odstraňování sutě si VZ vyžádal sací bagr. Po postupném odbagrování levé části zříceného mostu byl pod sutinami objeven třetí zavalený dělník. Ručními nástroji se podařilo jeho tělo postupně odhrabat a vynést. Byl zřízen speciální přístřešek za účelem ohledání těl lékařem a policejním vyšetřovatelem.

Po nálezu třetího těla byl bagr nasazen na vyprošťování tělesa mostu na protilehlé straně, kde byla bouracím kladivem narušena konstrukce a materiál byl následně odebrán. Před půlnocí byla na místo události dopravena těžká technika ze ZÚ HZS ČR z Hlučína, která byla ihned nasazena na odebrání velkých žulových kvádrů v prostoru, kde byl předpoklad, že se nacházejí těla pohřešovaných dělníků.

Kládami, popruhy a lany a ukotvením do jednoho ze zasahujících jeřábů byl zabezpečen pravý svah nad spadlým mostem proti pádu zeminy.
Postupně byly odebírány části zřícené konstrukce a byla nalezena další tři mrtvá těla zavalených dělníků ve frekvenci přibližně po jedné hodině práce. Poslední tělo bylo vyproštěno po 03.00 hodině následujícího dne.

Ukončení zásahu

Po vyproštění těl byly záchranné práce ukončeny a jednotky PO se začaly postupně vracet na základny. Činnost byla ukončena na základě poznatku, že žádná zainteresovaná firma na rekonstrukci nepostrádala nikoho ze zaměstnanců a ani v obci nebyl nikdo pohřešován. Z těchto důvodů rozhodl VZ o přerušení práce a odpočinku záchranářů do rozednění. Na místě události zůstala pouze jednotka ZÚ HZS ČR a hlídka Policie ČR.

Druhý den se po rozednění pokračovalo v prohledávání a odtěžování zříceného mostu. Těžkou technikou byly všechny části zříceného mostu přemístěny a ve spolupráci s kynology byla tak definitivně vyloučena možnost zavalení dalších osob. Zásah byl ukončen, místo zásahu předáno firmě zodpovídající za rekonstrukci silnice a jednotky PO se vrátily na základny.

Specifika zásahu

Pozitiva
→ velmi dobrá spolupráce s USAR týmem,
→ koordinace činností štábem velitele zásahu,
→ nasazení těžké techniky ZÚ HZS ČR z Hlučína a stavební firmy,
→ vytvoření nezbytného zázemí pro zasahující záchranáře,
→ týlové zajištění ve spolupráci s místní samosprávou,
→ dostatečné vytýčení zóny pro zásah,
→ dostatek jednotek PO pro zajištění střídání,
→ přítomnost psychologů Policie ČR a HZS Kraje Vysočina na místě události,
→ využití sacího bagru,
→ dobrá spolupráce s médii,
→ pod konstrukcí mostu byla před jeho rekonstrukcí umístěna svodová trubka pro odtok vody, což ulehčilo zásah s ohledem na stále zachovaný přirozený odtok vody,
→ odzkoušení některých taktických postupů:
►mikrotrhací práce,
►porovnání vyhledávacích schopností psů s realitou nálezu mrtvých těl,
►bourací postupy na kamenino-betonové konstrukci,
►jistící práce.

Negativa
→ špatná dopravní dostupnost (komplikace při uzavírkách silnic); v okolí bylo uzavřeno několik komunikací z důvodu oprav mostu,
→ komplikovaný přístup zvláště pro těžkou techniku, protože se najíždělo silnicemi III. třídy nebo místními spojovacími komunikacemi.

mjr. Mgr. Martin SEDLÁČEK, npor. Ing. Jiří PRCHAL, kpt. Ing. Bc. Petra MUSILOVÁ, HZS Kraje Vysočina, foto archiv HZS Kraje Vysočina
 

Dnem 1. ledna 2014 nabyl účinnosti zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), který zrušil zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole. Následně bylo nutné přistoupit k přehodnocení všech právních předpisů, které se dotýkají kontrolní, inspekční nebo související činnosti. Také na úseku požární ochrany bylo nutné provést některé změny, počínaje zákonem o požární ochraně a konče novelou vyhlášky o požární prevenci, jejíž vydání ve Sbírce zákonů se očekává v nejbližší době.

Nový kontrolní řád

Cílem nového kontrolního řádu je stanovení obecných pravidel kontrolního postupu, která budou aplikovatelná na většinu kontrol. Ve zvláštních zákonech zůstávají pouze odůvodněné výjimky, kdy úprava podle kontrolního řádu nevyhovuje specifickým požadavkům určitých kontrol. Ke zcela nové právní úpravě kontroly se přistoupilo proto, že právní úprava kontrolních postupů ve veřejné správě byla značně roztříštěná, nejednotná a mnohdy duplicitní, resp. multiplicitní nebo naopak nedostatečná, upravená jen interními normativními akty, popř. vůbec. Reaguje též na některé aktuální trendy, především koordinaci a spolupráci v oblasti kontrol, ať už ve formě předávání získaných informací nebo koordinování jednotlivých kontrol až po souběžné provedení různých kontrol několika kontrolními orgány u téhož kontrolovaného subjektu. Díky této úpravě lze získat komplexnější zjištění a na jejich základě doporučit nebo uložit adekvátnější opatření k nápravě. V neposlední řadě řeší zveřejňování informací o výsledcích kontrol za účelem zvýšení transparentnosti a informování veřejnosti. Jedná se v podstatě o průřezovou právní úpravu, která se obecně dotýká na jedné straně kontrolních orgánů, tj. všech orgánů veřejné správy, které provádí kontrolní činnost, a na druhé straně fyzických a právnických osob, které provozují činnosti, jež jsou předmětem kontroly, popř. s ní souvisí. Základním cílem nového kontrolního řádu je odstranění identifikovaných nedostatků stávající právní úpravy, včetně snížení nadměrné zátěže kontrolovaných subjektů a zajištění právní jistoty adresátů norem.

Na zpracování této obecné úpravy bylo navázáno úpravou procesních postupů ze zvláštních právních předpisů, včetně zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Výsledkem je ucelená obecná právní úprava kontrolního postupu, kompatibilní jednak se základním obecným procesněprávním předpisem v oblasti veřejného práva, tj. zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a rovněž se zvláštními právními úpravami, které obsahují toliko výlučná specifika příslušné kontrolní činnosti. Základní filosofií nové právní úpravy, a v podstatě koncepcí celého kontrolního řádu, je v co největší míře zachovat a respektovat právní jistotu kontrolovaných osob, avšak současně umožnit kontrolnímu orgánu účinné vymáhání plnění s kontrolou souvisejících povinností, a tudíž účinnou a efektivní realizaci kontroly a jejího účelu. S tím souvisí též úprava donucovacích prostředků v podobě pokut.

(Pozn. autorky: Informace byly čerpány z důvodové zprávy.)

Novela zákona o požární ochraně

Na vydání kontrolního řádu reaguje zákon č. 64/2014 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím kontrolního řádu. Část druhá citovaného zákona obsahuje novelu zákona o požární ochraně a část třicátá osmá novelu zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Novelizovaná úprava reaguje výslovně na nový procesní postup kontroly. Orgány státního požárního dozoru podle nové právní úpravy vyhotovují o výsledcích kontroly protokol a nikoliv jako dosud zápis. V protokolu uvádějí pouze svá zjištění, ale neuvádějí opatření ani lhůty k jejich odstranění. V každém protokolu, ve kterém jsou uvedeny zjištěné nedostatky, musí být stanovena lhůta k podání písemné zprávy o odstranění nedostatků orgánu vykonávajícímu státní požární dozor.

Novela zákona o Hasičském záchranném sboru České republiky řeší pověření ke kontrole (§ 4 kontrolního řádu) formou průkazu, který vydává ve své působnosti Hasičský záchranný sbor České republiky a který se předkládá společně se služebním průkazem.

Novela vyhlášky o požární prevenci

Cílem novely vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), je harmonizovat prováděcí právní předpis s novelizovaným zákonem o požární ochraně, potažmo s kontrolním řádem. Vyhláška o požární prevenci stanovuje podrobnosti k výkonu státního požárního dozoru, tedy i kontroly dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně. Obsah novely reaguje zejména na novou terminologii (např. protokol místo zápisu), odstranění duplicitních procesních institutů (oznamování komplexní kontroly) a také zpřesňuje vybraná ustanovení, která v praxi činila obtíže a ke kterým se přistupovalo nejednoznačně, což se projevovalo v závěrech kontrolních zjištění. Mezi takové úpravy patří zejména úprava § 7 – kontroly provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení a § 9 kontroly provozuschopnosti hasicích přístrojů. Text se zpřesňuje v tom smyslu, že orgány státního požárního dozoru nejsou oprávněny kontrolovat způsob provedení těchto kontrol, ale kontrolují pouze, zda jsou tato zařízení provozuschopná. V neposlední řadě se upravily některé definice pro účely začleňování činností do kategorií činností se zvýšeným požárním nebezpečím, které byly změněny v souvislosti se změnami ve stavebním právu a jejichž změna již neodpovídala členění činností podle míry požárního nebezpečí. Zejména se jedná o definice stavby pro obchod, pro shromažďování většího počtu osob, pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace a stavby ubytovacích zařízení. Veškeré úpravy by měly přispět k základnímu cíli kontrolní činnosti, tj. v co největší míře zachovat a respektovat právní jistotu kontrolovaných osob, jak je zmíněno výše v části k novému kontrolnímu řádu.

Jakmile vyjde novela vyhlášky o požární prevenci ve Sbírce zákonů České republiky, budou její text a podrobnější informace ke změnám zveřejněny v časopisu 112.

plk. Ing. Květoslava SKALSKÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv redakce
 

Lékařskou a zdravotnickou péči o urgentní případy nemocných a zraněných na území Pardubického kraje o rozloze 4519 km² pro více než 520 tisíc obyvatel zajišťuje Zdravotnická záchranná služba Pardubického kraje (ZZS PAK) prostřednictvím šestnácti výjezdových základen.

Poskytování zdravotnické přednemocniční neodkladné péče zajišťuje aktuálně 27 výjezdových skupin – sedm posádek rychlé lékařské pomoci (RLP), 14 posádek rychlé zdravotnické pomoci (RZP) a šest posádek typu rendez vous (lékař s řidičem-záchranářem v osobním automobilu), většinou v bývalých okresních městech. Celkem 22 lékařů pracuje ve směnách v posádkách RV/RLP. Systém slouží k flexibilnějšímu využití lékařů, kterých není v současné době dostatek. Tedy více než 50 procent všech posádek ZZS PAK pracuje samostatně v rámci svých kompetencí bez přítomnosti lékaře na místě zásahu, 96 řidičů zastává i zdravotnické činnosti, neboť jsou vysokoškolskými absolventy záchranářského vzdělávacího systému. Touto organizační transformací celé zdravotnické záchranné služby kraje a kompletní změnou logistiky zásahů došlo k racionálnímu pokrytí území výjezdovými skupinami, a tím i ke zkrácení průměrného dojezdového času po celém Pardubickém kraji na necelých 10 minut. Dojezdový čas v městských aglomeracích je poloviční.

Více výjezdových skupin i sanitních vozidel

„Zajistit vše v daných personálních, finančních a medicínských limitech a hlavně ku prospěchu pacientů, stojí rok od roku všechny zúčastněné stále větší úsilí,“ tvrdí ředitel ZZS PAK MUDr. Pavel Svoboda. Bývalý anesteziolog Pardubické krajské nemocnice a energický muž je ve své funkci od dubna roku 2010. Od té doby se také u ZZS PAK mnohé změnilo. Služba se v kraji výrazně rozšířila, počet výjezdových skupin se zvýšil z 22 na 27, ve Skutči na Chrudimsku bylo vybudováno nové výjezdové stanoviště pro posílení služby v oblastech Hlinecka, Prosečska a části Chrudimska, některá stanoviště bylo nutné rekonstruovat, přistavět garáže a modernizovat. Od roku 2010 posílilo zastaralý vozový park již třicet nových, plně vybavených sanitních vozidel v celkové hodnotě téměř 80 miliónů korun. V září letošního roku přibyla ZZS PAK tři nová a kompletně vybavená sanitní vozidla a specializované záchranářské vybavení – defibrilátory, ventilátory, vakuové dlahy, dávkovače léků a infuzí, transportní prostředky, vše zakoupené z investičního fondu organizace. Nové je také vybavení pro řešení výskytu vysoce virulentní nákazy (ochranné obleky, masky, filtry) a dva speciální transportní prostředky – biovaky pro infekční pacienty a ochranné pomůcky pro záchranáře.

„Počet výjezdů neustále narůstá, suplujeme totiž mnohde práci i řady obvodních lékařů, někteří z nich už za pacientem, v rámci povinné návštěvní služby, nejezdí. V některých městech přestala fungovat lékařská pohotovost a i proto jsou pacienti nuceni volat záchrannou službu. Nejčastějšími případy jsou zhoršené stavy u chronických nemocí,“ konstatuje MUDr. Svoboda.

V loňském roce měli v Pardubickém kraji na 45 tisíc výjezdů (v roce 2012 bylo 42 tisíc výjezdů, o 4 tisíce více než v roce 2011), z toho bylo přibližně 7600 případů úrazu (o 10 % více než v roce 2012), 1520 dopravních nehod, 1744 otrav, tisíc cévních mozkových příhod, 600 resuscitací a 500 srdečních příhod. Leteckou záchrannou službu v případě potřeby zajišťuje vrtulník s volacím znakem Kryštof 06 z Královéhradeckého kraje (přibližně 160 vzletů ročně, nejčastěji s úrazy v terénu).

Profesionalita a odborná zdatnost záchranářů

„Zdravotničtí záchranáři nejsou za svou práci dobře ohodnoceni vzhledem k tomu, v jakých podmínkách svou činnost vykonávají. Každodenní stres, honička s časem, hrozící infekce, fyzicky náročné úkony (zvláště pro starší zaměstnance). Psychicky náročný je neustálý tlak ze strany pacientů a jejich blízkých. Například nás žaluje šedesátiletá dcera pacientky mající pocit, že její více než osmdesátiletá matka zemřela možná naší vinou. Budeme muset dokazovat, že náš postup byl jediný možný a správný, ale bohužel pacientku již nezachránil, to vše nás ale velmi zaneprázdňuje,“ nastiňuje problémy záchranářů ředitel MUDr. Svoboda.

Zaměstnanci ZZS PAK se pravidelně vzdělávají a procházejí odborným výcvikem. Společně se složkami IZS pořádají cvičení, zejména k ověření připravenosti zdravotnických pracovníků ke zvládání mimořádných událostí spojených s hromadným výskytem postižení zdraví. Sami naopak připravují preventivně výchovné akce pro veřejnost, zejména pro děti. Komerčně zajišťují sportovní a kulturní akce, poskytují vzdělávací služby formou odborných přednášek, seminářů, kurzů resuscitace, apod. Kromě toho školí také například dobrovolné hasiče spolupracujících SDH obcí. Cvičí s nimi základní třídění raněných a připravují interaktivní výuku první pomoci, včetně praktického nácviku resuscitace na výukových modelech i dětského nebo obézního pacienta. Dobrovolní hasiči například pomáhají zajišťovat dopravu, obsluhu a servis transportních kontejnerů a přívěsů při řešení mimořádných událostí.

Svolávání zaměstnanců (při řešení mimořádných událostí) je automatizované prostřednictvím textových SMS zpráv nebo hlasového volání na mobilní telefony. V případě hlasového svolávání je možné volit několikanásobné paralelní volání a zařazovat zaměstnance do hlasového svolávání jednotlivě nebo hromadně (například všichni lékaři z vybraného okresu). Svolávání je provázané s naplánovanými směnami a výběr zaměstnanců se řídí podle kritéria „doba do nástupu do nejbližší směny“. Zaměstnanec může zpětně potvrdit nebo odmítnout.

Po traumatizujícím zážitku ve službě má každý zaměstnanec možnost anonymně požádat o psychologickou pomoc nebo psycholog může poskytnout krizovou intervenci celé skupině zúčastněných osob.

Operační středisko

V letech 2007 a 2008 se sloučila čtyři okresní operační střediska záchranné služby (Pardubice, Chrudim, Ústí nad Orlicí a Svitavy) v jedno jediné v Pardubicích (Pardubičky v ulici Průmyslová) vybavené velkoplošnou obrazovkou, která umožňuje operátorům přehled o dění v celém kraji. Proto jsou ihned schopni k volajícímu poslat posádku, která se nachází v daném okamžiku nejblíže. Krajské operační středisko s pěti pracovišti v Pardubicích má jako jediná záchranná služba v České republice pro případ nouze ještě jedno krizové záložní středisko se třemi pracovišti v Chrudimi.

V rámci Integrovaného operačního programu se sjednocují informační technologie zdravotnických záchranných služeb všech krajů v České republice, proto i v ZZS PAK přešli na nový systém, který je dokonalejší a může zkrátit dobu, za kterou se dostane pomoc k postiženému. Informační systém S.O.S. se zařízením pro sledování sanitních vozidel umožňuje zobrazit na mapě místo zásahu a nasměrovat k němu nejblíže se nacházející výjezdovou skupinu, identifikovat na mapě libovolný výjezd z S.O.S, automaticky přebírat stavové informace z vozidel s časy jednotlivých fází výjezdů a promítnout do dat výjezdů. Při výjezdu vozidla pak systém umožňuje ZZS zasílat z S.O.S. textové informace o adrese spolu se souřadnicemi místa zásahu do vozidla tak, aby jej navigační jednotka ve vozidle bezpečně přivedla na místo zásahu.

V současné době se již uplatňuje dvoustupňové řízení, což znamená, že jeden operátor přijme volání a pozdrží hovor tak dlouho, dokud nevytěží z volajícího všechny potřebné informace, zatímco jiný operátor vyšle odpovídající posádku, případně podle charakteru události ještě některé ze složek IZS. Snaží se co nejpřesněji lokalizovat pacienta a navádí k němu sanitní vozidlo. Odpovídá za včasné vyslání posádek k jednotlivým případům a koordinuje jejich pohyb v terénu. Je nutné se přesně vyptat na adresu, protože v Pardubickém kraji je několik obcí stejného jména (například Lukavice v okrese Ústí nad Orlicí a Lukavice v okrese Chrudim).

Volající zůstává na telefonu a dostává pokyny, co dělat s postiženým, dokud se nedostaví posádka ZZS. Každý operátor v případě velkého počtu příchozích tísňových výzev může řešit současně až tři hovory. Ten, který má nejvyšší stupeň naléhavosti, se samozřejmě řeší přednostně. Volání k potížím méně závažným (např. různá zhoršení chronických potíží) jsou za takové situace „odstavena“ a čekají na vyřízení po ukončení naléhavějšího hovoru. Pokud volající hovor ukončí, přestože byl informován o upřednostnění naléhavějšího hovoru, je následně operátorem kontaktován a jeho zdravotní potíže jsou řešeny.

„Lidé se chovají rozdílně. Zatímco těžce nemocný, mnohdy s infarktem myokardu, se omlouvá, že obtěžuje, druhý s banálními potížemi je nepříjemný a dožaduje se okamžité návštěvy,“ říká vedoucí operátorka operačního střediska Helena Daňková a pokračuje: „zkušený operátor by však měl cíleně vedenými dotazy situaci správně vyhodnotit a určit pro posádku odpovídající naléhavost výjezdu. Někteří lidé nám volají opakovaně, hlásí dlouhotrvající obtíže (měsíc má vyrážku) nebo přes linku 155 řeší mnohdy úsměvné situace (našla ve stolici brouka, nebo zda nemůže nakazit papouška rýmou). V poslední době přibývá psychicky nemocných klientů a řešení jejich stavu je často složité. Pokud se zhorší psychický stav, není ve většině případů problém takového klienta umístit do příslušného zdravotnického zařízení, přestože v letošním roce došlo k výraznému omezení příjmu v rámci našeho kraje. Většina psychicky nemocných se však svoji situaci snaží řešit konzumací alkoholu nebo i drog. To je ale velký problém, protože takového pacienta zdravotnická zařízení odmítají. Lidé pod vlivem alkoholu nebo drog zaměstnávají naše operátory a následně i výjezdové skupiny v průběhu týdne, ale nejvíce je těchto případů během páteční a sobotní noci. Pokud lékař nezjistí žádný zdravotní problém, jsou podnapilé osoby předány policii a směřovány na protialkoholní záchytné stanice. Klienty, kteří si v opilosti přivodili úraz, odváží posádky na příslušné ambulance zdravotnického zařízení.“

Helena Daňková pracuje u zdravotnické záchranné služby 37 let. Zažila doby, kdy vybavení bylo velmi jednoduché a nebylo možné zachránit tolik lidí jako dnes. „Infuzní roztoky jsme ze sanitky nosili na oddělení, aby nám v autě nezmrzly,“ vzpomíná zdravotní sestra Daňková, „nyní je práce radostnější, protože s lepším technickým vybavením lze klientům v ohrožení zdraví nebo života poskytnout kvalitnější přednemocniční péči a přežije více pacientů. Dříve však byly lepší vztahy mezi lidmi, i v partě záchranářů. Proto na dispečink vybíráme ty nejlepší zdravotníky, a to nejen po stránce odborné, kteří tvoří sehranou skupinu.“

Dobrý operátor by měl vědět, jak postupuje záchranář v terénu, proto se mladší operátoři střídají v práci na operačním středisku i s výjezdovou skupinou. Většinou jednu z těchto činností vykonávají externě (na dohodu o pracovní činnosti). Z jedné třetiny celý kolektiv tvoří muži. Pokud se v terénu stane, že pacient je příliš těžký, přijíždějí na pomoc hasiči z nejbližší stanice HZS Pardubického kraje.

Důležité je, aby v důsledku dobré spolupráce operačního střediska a posádky, která zasahuje, bylo správně vyhodnoceno, kam pacienta převézt, aby zbytečně necestoval například z polikliniky na specializované pracoviště, ale dostal se přímo do traumacentra, na oddělení akutní psychiatrie, kardiochirurgie nebo tam, kam potřebuje. Proto se posílá již ze sanitního vozidla například záznam křivky EKG, zjišťuje se, jaké léky pacient užívá apod.

Informační zdravotnické centrum

V rámci Krajského zdravotnického operačního střediska ZZS PAK funguje v nepřetržitém 24hodinovém provozu informační zdravotnické centrum, které slouží pro informace v neakutních případech. Operátoři přijímají hovory pacientů, kteří nejsou přímo ohroženi na životě a konzultují jejich zdravotní stav po telefonu. Volající se radí ohledně obtíží, jako jsou dlouhodobé teploty nebo bolesti, chřipková onemocnění, zažívací obtíže, vyrážky, chronické bolesti v zádech, v břiše, bolesti končetin, mírná zhoršení chronických nemocí nebo při drobných úrazech. Je to způsob, jak odlehčit plně vytíženým výjezdovým skupinám a přesto pomoci. Služba částečně nahrazuje linky lékařské pohotovosti. Operátoři jsou trpěliví a zkušení, dobře rozeznají, kdy by případ mohl být vážnějšího charakteru a vyžadoval by okamžitý zákrok nebo převoz do zdravotnického zařízení.

Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka a archiv ZZS Pardubického kraje
 

Záchranářská kynologie u HZS ČR

Základním úkolem a posláním HZS ČR je chránit životy a zdraví obyvatel, životní prostředí, zvířata a majetek před požáry a jinými mimořádnými událostmi. Za tímto účelem jsou jednotky PO plošně rozmístěny po celém území ČR tak, aby byly co možná nejefektivněji nasazeny na likvidaci vzniklé mimořádné události. Hasiči jsou pro svoji zásahovou činnost materiálně a technicky vybaveni a také odborně vycvičeni tak, aby poskytli adekvátní a požadovanou pomoc. Mezi specifickou činnost, kterou hasiči provádějí, patří i vyhledání a záchrana osob. K těmto účelům využívají speciálně vycvičené kynologické týmy (kynolog a pes), pomocí kterých se provádí vyhledání osob v sutinách a ve volném terénu za využití čichových vlastností psa.

Myšlenka zapojit a využívat v systému záchranářské kynologie i hasiče vznikla přibližně v roce 2003. O rok později získal kynologický atest ve specializaci S zaměstnanec MV-GŘ HZS ČR. Následně se do výcviku aktivně zapojilo několik hasičů a postupně se tak vedle strážníků Městské policie hl. m. Prahy a příslušníků Armády ČR začlenili do skupiny profesionálních záchranářů, kteří se aktivně zabývali výcvikem v činnosti vyhledávání a záchrany osob.

Dva roky poté vyšel Pokyn generálního ředitele HZS ČR č. 1/2006, kterým se stanoví podmínky zřízení služební kynologie u HZS ČR. Účelem tohoto pokynu nebylo přímé zřízení systemizované kynologické služby HZS ČR ve smyslu usnesení vlády č. 417 ze dne 22. dubna 2002 (Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015), ale pokyn měl být mezičlánkem, který pouze vytvoří podmínky v rámci výkonu služby nebo pracovní náplně pro jednotlivé příslušníky a občanské zaměstnance HZS ČR, kteří se věnují záchranné kynologii dobrovolně, aby bylo možné účelně využívat psů v jejich majetku pro potřeby HZS ČR. V té době již v rámci ČR působilo několik hasičů, kteří se zabývali záchranářskou kynologií a pravidelným výcvikem se připravovali na vykonání atestačních zkoušek.

V rámci reorganizace Armády ČR bylo ke konci roku 2008 rozhodnuto o převedení 157. záchranného praporu Armády ČR, dislokovaného v Hlučíně, k HZS ČR. Na základě zákona č. 260/2008 Sb. vznikl dnem 1. ledna 2009 Záchranný útvar HZS ČR (ZÚ HZS ČR) s úkolem plnit zejména mimořádné úkoly HZS ČR a k tomu provádět adekvátní výcvik. V rámci struktury organizace vzniklo v Hlučíně i kynologické družstvo, jehož hlavní náplní byla problematika záchranářské kynologie a příprava na vykonání kynologických atestačních zkoušek ve specializacích S-sutinové vyhledávání a P-plošné vyhledávání. Dva kynologové byli zařazeni do 3. záchranné roty, která byla v roce 2010 dislokována do Zbirohu v Plzeňském kraji. Kynologové byli vybaveni základním materiálem, bylo zakoupeno několik psů a začal jejich intenzivní výcvik. Záměrem a hlavním cílem výcviku bylo začlenění kynologů ZÚ HZS ČR do systému záchranářské kynologie, zajistit účast kynologů se psy na výcvikových akcích pořádaných MV-GŘ HZS ČR, vybrat a připravit alespoň dva psy na vykonání atestačních zkoušek pořádaných MV-GŘ HZS ČR.

Vzhledem k nutnosti upravit a doplnit podmínky výkonu služby v oblasti služební kynologie u HZS ČR byl v roce 2012 vydán nový Pokyn generálního ředitele HZS ČR č. 41/2012. Účelem pokynu je stanovení jednotného postupu HZS ČR při vytváření podmínek pro služební kynologii u HZS ČR, jako např. stanovení úkolů a povinností kynologa HZS ČR, upřesnění vedení evidence služebních psů, stanovení výcviku a odborné přípravy služebního psa a kynologa a v neposlední řadě stanovení podmínek výživy a veterinární péče o služebního psa.

Výkon služby, atestace, specializace

Příslušníci ZÚ HZS ČR jsou na základě rozhodnutí služebního funkcionáře zařazeni na příslušné služební tabulkové místo (technik-záchranář) a je stanovena náplň jejich služební činnosti. Větší část náplně služební činnosti představuje problematika záchranářské kynologie, ostatní aktivity a služební úkoly plní podle pokynu svých nadřízených. Pro kynology ZÚ HZS ČR je stanoven výkon služby v režimu nerovnoměrně rozvržené doby služby. Standardem je výkon služby od pondělí do pátku v čase 07.00 do 15.00 hodin. Pokud se kynologové pravidelně účastní odborné přípravy, výcviku a cvičení, je výkon služby operativně přizpůsoben. V rámci HZS ČR působí i několik příslušníků HZS krajů, kteří jsou kynology a zabývají se záchranářskou kynologií. Tabulkové místo kynolog u HZS ČR není zřízeno, jedná se pouze o rozšířenou specializaci hasiče resp. záchranáře (stejně např. střelmistři, členové USAR týmu, členové TRAUMATEAMU). Tzn., že to jsou profesionální hasiči, jejichž hlavní služební náplní je činnost ve výjezdové jednotce požární ochrany a současně se zabývají problematikou záchranářské kynologie ze své vlastní vůle a ve svém volném čase. Povinnosti z funkce kynologa se zohledňují v popisu služební činnosti příslušníka.

Čtyřnozí kamarádi hasičů jsou kromě dvou případů (ZÚ HZS ČR) ve vlastnictví svého majitele, tedy kynologa. Smluvním vztahem mezi organizační složkou HZS ČR (HZS krajů, MV-GŘ HZS ČR atd.) a majitelem psa je pak ošetřeno využívání vycvičeného psa v dané specializaci pro praktický výkon služby ve prospěch zásahové činnosti (hasičů). Kynolog má za povinnost zajistit každodenní péči o služebního psa, dbát o jeho fyzický a výživný stav, hygienu a ustájení a má zvíře plně na starosti. Dále má za úkol soustavně prohlubovat teoretické znalosti v oblasti záchranářské kynologie a účastnit se odborné přípravy a instrukčně metodického zaměstnání. Organizační složka HZS ČR poskytuje kynologovi a psovi základní materiální vybavení, hradí náklady na veterinární péči, poskytuje náhradu za krmné dávky a vytváří organizační podmínky pro výcvik kynologického týmu.

Na jaře roku 2011 vykonali atestační zkoušky ve specializaci S dva kynologové ze ZÚ HZS ČR a stali se tak prvními atestovanými profesionálními hasiči-kynology v ČR. Na podzim 2011 se stali držiteli kynologického atestu S další příslušníci ZÚ HZS ČR a také dva příslušníci HZS krajů, konkrétně z HZS Pardubického a HZS Libereckého kraje. Oba dva profesionální hasiči jsou služebně zařazeni v jednotce PO a slouží ve směnném režimu na pozici velitele družstva resp. strojníka. V současné době je v rámci HZS ČR atestováno pět kynologů ve specializaci S, dva kynologové ve specializaci P a dva kynologové se na atesty připravují (HZS hl. m. Prahy a MV-GŘ HZS ČR).

Materiální a technické vybavení

Záchranný útvar HZS ČR v současné době disponuje vozidlem Ford Transit, které je primárně určeno pro přepravu psů a materiálního vybavení potřebného pro vyhledávací a záchranné práce. Vozidlo je šestimístné, v úpravě 4x4 pro přesuny v těžkém terénu. V zavazadlové části se nachází čtyři přepravní boxy pro bezpečnou přepravu psů. Klece jsou vyrobeny z lehkých materiálů (plast, hliník) z důvodu snazší manipulace. Řízená ventilace je zabezpečena vestavěným střešním ventilátorem. Mimo to jsou k dispozici plastové přepravky podle standardů IATA, určené pro letecký transport, které je také možné využít pro přepravu dalšími osobními vozidly. Kynologové zařazení ve výjezdových jednotkách PO mají pro přesun k zásahu k dispozici služební vozidla (např. velitelský automobil), která jsou dislokována na daných stanicích. V případě aktivace v době volna je možné využít vlastní vozidlo nebo svoz služebním vozidlem HZS kraje.

Přeprava vozidly je pro služební psy naprostou samozřejmostí. A to nejen za standardních podmínek, ale i za použití výstražného světelného a zvukového zařízení. Jsou zvyklí cestovat již od štěněcího věku, a to i na velké vzdálenosti. Přeprava osobními vozidly není ovšem jediným typem transportu, který používáme. Během výcviku se psi připravují na nejrůznější situace, zaměřené na zásahy ve ztížených podmínkách, takže běžně zvládají také přepravu na korbě nákladních vozidel, na motorových člunech, na čtyřkolkách nebo i transport na větší vzdálenost vrtulníkem.

Kynologové HZS ČR jsou vybaveni odpovídajícím osobním vybavením, které využívají nejen pro zásah v rámci ČR, ale i pro mezinárodní záchranné operace. Rozsah vybavení vychází z Pokynu generálního ředitele č. 41/2012, kterým se stanoví podmínky pro zřízení služební kynologie u HZS ČR.

Standardní výbavou jsou osobní ochranné pomůcky kynologa. Nejčastěji používaný zásahový nomexový oděv Záchranář II oranžové barvy s nápisem „HASIČI PSOVOD“, případně „KYNOLOG HZS ČR“, dále při cvičeních USAR kombinéza pískové barvy a červený USAR oděv do zimních podmínek. Dále ochranná přilba s čelovou svítilnou, ochranné rukavice a pevná kotníková obuv s goretexovou membránou.

Kynologové HZS ČR disponují takovým materiálním vybavením, aby byli na místě zásahu plně soběstační. Zejména při pátrání po pohřešovaných osobách v terénu se využívají přenosné radiostanice a ruční navigační přístroje s dotykovým displejem a maximální přesností. V situacích, kdy je potřebné vykonat práci ve výšce a nad volnou hloubkou s lanovou technikou, je součástí základní výbavy také lezecký materiál, včetně slaňovacích postrojů pro psy. Velmi praktický je speciální popruhový postroj, který má odnímatelnou bederní část přes rychlospony, takže pes může volně pracovat pouze v prsní části postroje a minimalizuje se tak riziko jeho možného zachycení v sutině, za současného jištění na laně proti pádu.

Výcvik, odborná příprava a cvičení

Výcvik hasičů-kynologů je cíleně směřován na praktické nasazení. Trénuje se vytrvalost, ovladatelnost, pohyb v náročném terénu a samotné vyhledávání, práce ve tmě. K tomu slouží rozlehlé garáže techniky přímo u útvaru, opuštěné objekty a sklady. V okolí Hlučína je rozmanitý přírodní terén, který slouží k nácviku plošného vyhledávání a orientace. Výcvik sutinového vyhledávání probíhá v prostorech výrobního závodu Vítkovice, často ve spolupráci s další záchranářskou složkou na území Moravskoslezského kraje (Městská policie Ostrava a místní jednotky PO).

V návaznosti na celorepublikovou působnost ZÚ HZS ČR se psovodi účastní výcviku a taktických cvičení také v dalších lokalitách na území ČR. Velký podíl na odborné přípravě má také MV-GŘ HZS ČR, které pořádá instrukčně-metodická zaměstnání zaměřená na záchranářskou kynologii několikrát ročně.

Odborná příprava kynologů není omezena pouze na práci se psem. V rámci ZÚ HZS ČR probíhá zdravotnická a psychologická příprava ve formě modelových situací. Několikrát ročně probíhá také lezecký výcvik a ve spolupráci s HZS MSK odborná příprava pro členy USAR. Všichni atestovaní kynologové HZS ČR jsou předurčeni pro mezinárodní záchranné operace a v případě požadavku pro nasazení v zahraničí by byli začleněni do struktury záchranné jednotky, kterou pro účely záchranných prací na místě katastrofy sestavuje MV-GŘ HZS ČR.

Aktivace, přeprava a nasazení kynologického týmu

Samotný zásah začíná stejně jako u jednotky PO vyhlášením poplachu neboli aktivací kynologického týmu prostřednictvím koordinátora nasazení odřadu ZÚ HZS ČR, který přebírá informaci od OPIS MV-GŘ HZS ČR. Doba výjezdu v pracovní době (Po-Pá od 07.00 do 15.00 hodin) je do 30 minut, v mimopracovní době do 90 minut. V reálu je doba výjezdu výrazně kratší, což je dáno ustájením psů přímo v areálu ZÚ HZS ČR po dobu výkonu služby kynologa a systémem týdenních pohotovostí, kdy součástí hotovostního odřadu je vždy minimálně jeden atestovaný kynolog, který má k dispozici také odpovídající techniku pro výjezd na místo zásahu. Aktivace kynologů sloužících u HZS krajů probíhá cestou KOPIS HZS místně příslušného kraje, ve kterém hasič slouží resp. bydlí a doba výjezdu kynologického týmu je v řádech několika minut. Obecně je pravidlem, že kynologové mají všechny potřebné zásahové věci sbaleny a ihned po aktivaci jsou připraveni k nasazení.

Stručný přehled zásahů

Zásahová činnost hasičů-kynologů začala v roce 2011, kdy se na jaře podařilo úspěšně atestovat první služební psy pro sutinové i plošné vyhledávání. Vzhledem k charakteru moravskoslezského regionu, který je výrazně narušen důlní činností, zde často dochází k sesuvům půdy a zřícení budov.

Z nejznámějších zásahů v rámci celé ČR je určitě vhodné zmínit zásah ve Zlínském kraji v roce 2012, kdy se v průběhu USAR cvičení přesouvala skupina kynologů vrtulníkem na místo zásahu (mezi nimi i nprap. Martin Nedojedlý se psem Rendy). V únoru 2013 při výbuchu plynu v panelovém domě ve Frenštátě pod Radhoštěm na místě zasahovala kompletní tříčlenná kynologická skupina ZÚ HZS ČR ve spolupráci s kynology Městské policie Ostrava. V letošním roce se jednalo o další zřícený dům po výbuchu plynu na území města Ostravy. V rámci mezikrajské pomoci se kynologové ZÚ HZS ČR účastnili například pátrání po pohřešovaných osobách ve Zlínském kraji, v Kraji Vysočina, v Královéhradeckém, Pardubickém i v sousedícím Olomouckém kraji. I hasiči-kynologové HZS Libereckého a Pardubického kraje mají za sebou několik zásahů s vyhledáváním osob ze zřícených objektů a budov. Posledním větším zásahem bylo zřícení rekonstruovaného mostu ve Vilémově na Vysočině, kde se záchranných prací účastnilo celkem šest atestovaných kynologů, z nichž jeden byl hasič-kynolog z HZS Pardubického kraje.

pplk. Ing. Roman HEJZLAR, MV-generální ředitelství HZS ČR, prap. MVDr. Veronika SMĚJOVÁ, ZÚ HZS ČR, foto archiv pplk. Ing. Romana HEJZLARA
 

V rámci italského předsednictví v Radě Evropské unie se ve dnech 29. a 30. září 2014 uskutečnilo v Římě v pořadí již 33. setkání generálních ředitelů civilní ochrany Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a kandidátských zemí.

Setkání zahájil Claus Sorensen, generální ředitel DG ECHO (generální ředitelství pro humanitární pomoc a civilní ochranu) z Evropské komise, který projevil uspokojení nad přijetím Černé Hory jako dalšího člena participujícího v Mechanismu civilní ochrany unie. V současné době se Mechanismus civilní ochrany unie vztahuje na 32 států, z toho 28 členských zemí Evropské unie, Makedonii, Island, Norsko a nově Černou Horu.

Druhý bod jednání byl věnován Programu předvstupní pomoci (IPA) a otázkám spolupráce v oblasti civilní ochrany s kandidátskými zeměmi a potenciálními kandidátskými zeměmi. Od roku 2013 je tento nástroj zaměřený na prevenci, připravenost a odezvu na povodně. Jedním z jeho cílů je vytvořit multinárodní moduly civilní ochrany pro vysokokapacitní odčerpávání a povodňové záchranné práce. V roce 2015 bude tento nástroj především zaměřen na mapování a hodnocení rizik s tím, že se počítá s rozpočtem ve výši pěti miliónů EUR.

V rámci třetího bodu jednání informovala Evropská komise o výsledcích semináře pořádaného v Římě v červenci letošního roku na téma „Posouzení schopnosti zvládání rizik“. Výstupy z tohoto semináře představovaly podklad pro vypracování závěrů Rady o posouzení schopnosti zvládání rizik, které jsou v současné době Radou pro spravedlnost a vnitřní věci již schváleny. Získané poznatky budou zároveň použity během jednání k budoucímu Rámci snižování rizika katastrof na období po roce 2015 (tzv. post-Hyogo), který by měl být přijat v březnu 2015 na 3. světové konferenci ke snižování rizika katastrof v japonském Sendai.

Ve čtvrtém bodě jednání informovala Evropská komise o situaci v západní Africe, která je postižena epidemií eboly. Na řešení je třeba kromě finančních prostředků také zabezpečení polních nemocnic, dodání ochranných prostředků a zajištění místní přepravy. Hlavním problémem je evakuace nakažených lékařů a sester.

V následujícím bodu jednání IT PRES prezentovalo návrh závěrů Rady o spolupráci mezi orgány humanitární pomoci a civilní ochrany. Vypracování návrhu předcházelo projednávání konceptu IT PRES k posílení součinnosti humanitární pomoci a civilní ochrany ve vztahu k prevenci, připravenosti a reakci na katastrofy během konzultačního setkání expertů civilní ochrany a humanitární pomoci, které se uskutečnilo 12. září 2014 v Bruselu. Na setkání bylo zjištěno, že zatímco některé členské státy Evropské unie mají tuto spolupráci na vysoké úrovni, tak jsou i státy, kde tato spolupráce není nastavena vůbec. Návrh závěrů Rady bude dále projednáván v rámci pracovní skupiny Rady pro civilní ochranu (PROCIV) a pracovní skupiny pro humanitární a potravinovou pomoc (COHAFA).

V rámci šestého bodu jednání Evropská komise informovala o možnostech vysílání expertů civilní ochrany jako poradců v otázkách prevence a připravenosti uvnitř i mimo Evropskou unii.

V sedmém bodu jednání Evropská komise sdělila, že v nejbližší době bude všem generálním ředitelům civilní ochrany Evropské unie zaslán dopis vyzývající k nahlášení modulů civilní ochrany do dobrovolného souboru předem vyčleněných kapacit členských států Evropské unie pro odezvu na mimořádné události. Evropská komise zároveň prezentovala svůj návrh na řešení dočasných nedostatků v kapacitách pro odezvu (viz článek 12 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie), který spočívá ve financování dvou modulů pro letecké hašení lesních požárů v roce 2015. Jedná se o novou formu pomoci, kterou může Evropská komise na základě přijaté legislativy poskytovat.

Osmý bod jednání byl věnován informaci o průběhu semináře věnovaného směrnici o pracovní době a její působnosti na dobrovolné hasiče, který se uskutečnil 16. září 2014 v Bruselu. Evropská komise v úvodu upozornila, že  platnost této směrnice je omezena pouze na krizové situace velkého rozsahu. V Evropské unii existují různé systémy nasazení dobrovolných hasičů, které se liší stát od státu. Nelze tedy paušalizovat. Například v Lucembursku mají 12 různých typů dobrovolníků. Evropská komise přislíbila, že o stavu projednávání této směrnice bude členské státy průběžně informovat.

V rámci devátého bodu jednání Evropská komise shrnula všechny mimořádné události v roce 2014, na jejichž řešení se podílelo Středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC). Od začátku roku do konce září 2014 byl Mechanismus civilní ochrany unie aktivován celkem ve 25 případech. Během tohoto období bylo nasazeno 28 expertů civilní ochrany.

V posledním bodě jednání představilo Lotyšsko priority svého budoucího předsednictví v Radě Evropské unie. Stěžejním tématem budou potřeby osob se zdravotním postižením ve vztahu k civilní ochraně. K tomuto tématu se ve dnech 12. a 13. ledna 2015 uskuteční v Rize seminář, na jehož základě bude vypracován návrh závěrů Rady, který bude následně projednáván v rámci PROCIV.

Další setkání generálních ředitelů civilní ochrany se uskuteční v dubnu příštího roku v lotyšském městě Jūrmala.

V rámci setkání generálních ředitelů civilní ochrany proběhlo jednání české delegace s generálním ředitelem civilní ochrany Itálie Francem Gabriellim. Mezi diskutované oblasti patřily odolnost společnosti, způsoby řešení varování a vyrozumění osob se zdravotním postižením a další formy bilaterální spolupráce. Výsledkem jednání byla dohoda, že obě strany schválí společné Memorandum o spolupráci.

kpt. Mgr. Lukáš PIDHANIUK, foto plk. Ing. Jiří CHALUPA, Ph.D., MPA, MV-generální ředitelství HZS ČR

 • POZNATKY-ZKUŠENOSTI
Větrání hromadných garáží proudovými ventilátory
plk. Ing. Jiří Pokorný, Ph.D., MPA

• ANALÝZY-HODNOCENÍ
Systém dozimetrického zabezpečení HZS ČR
pplk. Ing. Jiří Matějka, pplk. Ing. René Marek

• PŘIPOMÍNÁME SI
Deset let provozu hlavního etalonu ionizujícího záření v Olomouci
Ing. Jan Nožka

• PŘÍLOHA
Medaile a plakety HZS ČR udělené u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu