Dne 29. ledna 2014 se v budově MV-generálního ředitelství HZS ČR uskutečnila tradiční bilanční tisková konference, na které generální ředitel HZS ČR brig. gen. Ing. Drahoslav Ryba a jeho náměstci seznámili zástupce médií s výsledky činnosti sboru v uplynulém roce.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zásahová činnost

Jednotky PO v roce 2013 zasahovaly u celkem 112 281 událostí. Proti roku 2012 jde o 8% nárůst. Nejčastěji hasiči zasahovali u technických havárií (např. likvidace následků živelních pohrom, vyprošťování a záchrana osob nebo zvířat, otevírání uzavřených prostor, odstraňování překážek na komunikacích), kterých bylo 63 596. Z celkového počtu událostí se zásahem jednotek PO tvořily technické havárie 56,6 %.

Jednotky PO zasahovaly u 19 023 dopravních nehod, což je o 0,6 % více než v roce 2012. Dopravní nehody se na zásahové činnosti jednotek PO podílely 16,9 %.

Hasiči likvidovali nebezpečné látky v 5253 případech, z toho ve 4107 případech šlo o únik ropných produktů. Z celkového počtu událostí se zásahem jednotek PO tvořily úniky nebezpečných látek 4,7 %.

Zásahová činnost jednotek PO probíhala v 98 355 případech v součinnosti s ostatními složkami IZS. Nejčastěji s Policií ČR (58,4 %), dále zdravotnickou záchrannou službou (22,2 %) a obecní policií (9,9 %).

Nejvíce událostí vznikalo v pondělí (15,9 %) a v červnu (16,6 %), nejméně v sobotu (12,6 %) a v únoru (5,5 %).

Planých poplachů bylo zaznamenáno 7837. Tvořily 7 % z celkového počtu událostí a oproti roku 2012 klesl jejich počet o 0,9 %.

Požáry

V loňském roce vzniklo celkem 17 102 požárů. Počet požárů oproti roku 2012 poklesl o 16,5 %.

Škody způsobené požáry se vyšplhaly na 2,4 miliardy Kč. Hasiči před požárem uchránili majetek za více než 13 miliard Kč.

Při požárech zemřelo 111 osob. Ve srovnání s rokem 2012 se tento počet snížil o 14 osob.

Nejvíce usmrcených při požárech je evidováno v Moravskoslezském kraji (20 případů), nejméně v Královéhradeckém kraji (1 případ).

Nejvíce požárů (2422) vzniklo v domácnostech a obytných domech. Nejčastějšími příčinami požárů byly technické závady (2952) a nedbalost dospělých (2247). Oproti roku 2012 vzrostl v loňském roce počet požárů způsobených technickými závadami (2952), závadami komínů (306 a společně s nedošetřovanými požáry pouze v komínových tělesech celkem 957) a dopravními nehodami (131). Největší pokles byl zaznamenán u požárů dále nedošetřovaných. Ve 124 případech byla příčinou vzniku požáru hra dětí s ohněm.

Následky na zdraví, záchrana, evakuace

Jednotky PO bezprostředně zachránily nebo evakuovaly z ohrožených prostor 47 708 osob, což je o 20 982 méně než v roce 2012. Při zásahové činnosti bylo 435 hasičů zraněno, z toho 316 profesionálních. Při zásazích jednotky PO manipulovaly s 2157 usmrcenými. Ve srovnání s rokem 2012 se tento počet snížil o 98 osob. Předlékařská pomoc byla poskytnuta 19 701 zraněným osobám.

Bylo evidováno 1189 zraněných při požárech. Oproti roku 2012 se počet zraněných snížil o 97 osob.

Tísňová volání

Na linkách tísňového volání 112 a 150 bylo v loňském roce přijato 3 980 599 volání (oproti roku 2012 o 2,9 % méně), z toho na lince tísňového volání 112 celkem 3 538 210 volání a na lince 150 celkem 442 389 volání.

Řešení povodňové situace

Při řešení povodňové situace v období od 1. června do 30. července 2013 zasahovalo 143 340 hasičů (součet nasazení v jednotlivých dnech) v průběhu 22 153 zásahů, z hlediska počtu fyzických osob zasahovalo celkem 19 435 hasičů z 2073 jednotek PO, z toho 4531 příslušníků HZS ČR, 14 904 ostatních hasičů (zejména SDH obcí), bylo zraněno 59 hasičů (z toho 20 profesionálních a 39 ostatních).

V průběhu záchranných prací při povodních bylo evakuováno celkem 26 438 osob, z toho bylo (řízeně) evakuováno za účasti hasičů 8003 osob a za účasti policistů 12 513 osob. Bezprostředně zachráněno bylo 618 osob. V souvislosti s povodňovou situací došlo k úmrtí 15 osob. Za sledované období bylo v souvislosti s povodněmi přijato 51 100 hovorů tísňového volání na linky 112 a 150.

Výkon státního požárního dozoru

V roce 2013 bylo provedeno celkem 13 336 kontrolních akcí zaměřených na dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně, z toho 1172 komplexních kontrol, 8595 tematických kontrol a 3569 kontrolních dohlídek. Většina kontrol byla provedena u právnických a podnikajících fyzických osob (12 809). V oblasti stavební prevence bylo orgány státního požárního dozoru (SPD) vydáno 78 280 stanovisek. Orgány SPD se zúčastnily 2791 územních a stavebních řízení a 28 527 řízení o uvedení stavby do užívání. Bylo vydáno 305 správních rozhodnutí, z nichž 17 se týkalo vyloučení věci z užívání a 89 zákazu činnosti.

V oblasti zjišťování příčin vzniku požárů orgány SPD zpracovaly 8517 spisů o požárech a bylo vypracováno 475 požárně technických expertíz (Technickým ústavem požární ochrany, chemickými laboratořemi HZS ČR i orgány Policie ČR).

Ve spolupráci s Národním památkovým ústavem (NPÚ) byly provedeny prohlídky 23 památkových objektů ve správě NPÚ.

Mgr. Zbyněk KOUKOLÍK, pplk. Ing. Vladimír VONÁSEK, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto František ŠPAČEK

Letos již popáté si 11. února členské státy Evropské unie připomínají vznik jednotného evropského čísla tísňového volání 112. Tento významný evropský den byl zaveden během předsednictví České republiky v Evropské radě dne 11. února 2009, kdy byla na půdě Evropského parlamentu v Bruselu podepsána trojstranná deklarace o zavedení Evropského dne linky 112.

Za předsednickou zemi deklaraci podepsal generální ředitel Hasičského záchranného sacboru České republiky genmjr. Ing. Miroslav Štěpán, dále evropská komisařka pro informační společnost a média Viviane Redingová a místopředseda Evropského parlamentu Alejo Vidal-Quadras Roca.

Cílem Evropského dne linky 112 je zvýšení informovanosti občanů o existenci, fungování a výhodách jednotného evropského čísla tísňového volání 112. Ve většině členských států Evropské unie se uskutečňují různé propagační akce zaměřené na problematiku tísňového volání.

Dobrá informovanost občanů Evropské unie o existenci a fungování linky 112 je jedním ze základních předpokladů zajištění bezpečnosti. Tato povinnost je uložena členským státům v článku 26 směrnice 2002/22/ES o univerzální službě. Přesto z výzkumu Eurobarometr vyplynulo, že pouze 51 % Evropanů zná číslo 112 jako tísňové volání ve své zemi a pouze 27 % Evropanů ví, že číslo 112 mohou použít v tísňové situaci kdekoliv v Evropě.

kpt. Ing. Jan URBÁNEK, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto prap. Milan PACÍK, HZS hl. m. Prahy

 

Dne 12. prosince 2013, krátce po 11,00 hodině, došlo k výbuchu plynu a následnému požáru v podzemním kolektoru na plzeňském sídlišti Lochotín. Při výbuchu bylo zraněno celkem sedm osob, z toho šest těžce a jedna osoba lehce. Musel být uzavřen přívod plynu do okolních odběrných míst, nehoda postihla přibližně 1000 odběratelů plynu v nejbližším okolí.

Popis objektu

Jedná se o rozsáhlý komplex podzemních kolektorů, které jsou sestaveny z prefabrikovaných dílců. Strop je izolován proti vnikání vody. Stěny prefabrikovaných kolektorů nejsou izolovány, pouze vyspárovány. V kolektorech jsou vybudovány montážní šachty a únikové šachty s žebříky. Po celé délce jsou kolektory vybaveny osvětlením. Jsou zde umístěny horkovodní, teplovodní, plynovodní a vodovodní rozvody, vysokonapěťové a nízkonapěťové kabely, sdělovací kabely, kabely pro světelnou signalizaci, městský kamerový systém, veřejné osvětlení apod.

Průběh zásahu

K výbuchu plynu došlo při výkopových pracích vedle křižovatky ulic Sokolovská a E. Krásnohorské. Na příkaz krajského operačního a informačního střediska HZS Plzeňského kraje (KOPIS) byla vyslána jednotka PO ze stanice Plzeň-Košutka se dvěma CAS 24, plynovým hasicím automobilem a protiplynovým automobilem, ze stanice Plzeň-Slovany vyjela jednotka PO s kontejnerem nouzového přežití a jednotka ze stanice Plzeň-střed přijela na místo události s CAS 20. Po příjezdu na místo události bylo zjištěno, že došlo k výbuchu zemního plynu v kolektoru a vzniku požáru unikajícího plynu z potrubí v kolektoru. Na místě události bylo v době výbuchu přítomno devět pracovníků, kteří na plynovodu uvnitř kolektoru vyměňovali ventily. Během těchto prací provedli přemostění, tzv. „by-pass“, daného místa na plynovodu, aby na potrubí mohli provádět opravy. Došlo náhle k velkému úniku plynu do prostoru kolektoru a k následnému výbuchu. V danou dobu se přímo uvnitř kolektoru nacházelo šest osob, na povrchu pak byli tři pracovníci. Všech šest pracovníků uvnitř kolektoru utrpělo středně těžká a těžká zranění, lehce zraněn byl jeden pracovník na povrchu. V době příjezdu jednotky PO byla část pracovníků v péči zdravotnické záchranné služby (ZZS), ostatním hasiči poskytli předlékařskou pomoc a poté je předali ZZS.

Současně bylo průzkumem zjištěno, že v prostoru kolektoru hoří na dvou místech, a to v místě, kde bylo potrubí navrtáno a dále z přerušeného přemostění.

Na místo byla povolána pohotovostní plynárenská služba, která po příjezdu začala uzavírat přívody plynu v potrubí vedoucího do místa požáru. Požár probíhal v místě napojení hlavního potrubí ve tvaru „T”, takže bylo potřeba uzavřít přívod ze tří stran. V první části, kde docházelo k velmi intenzivnímu hoření plynu z porušeného přemostění, byl chlazen vnitřní prostor kolektoru sprchovým proudem C 52 až do úplného vyhoření plynu v hlavním potrubí. Ve druhé části docházelo k méně intenzivnímu hoření plynu, který unikal menším otvorem kolem narušené ucpávky. Toto místo bylo po celou dobu střeženo se zavodněným proudem C 52 a jednotka PO musela počkat, dokud pracovníci neuzavřou složitější síť přívodu plynu do daného místa. To se podařilo přibližně po třech hodinách od vzniku události. Po úplném uhašení hořícího plynu byla vyslána průzkumná skupina v dýchacích přístrojích a s detekčním přístrojem ke kontrole kolektoru a ke zjištění škod, způsobených tlakovou vlnou při výbuchu a následným požárem. Po celou dobu zásahu bylo okolí nepřetržitě monitorováno detekčními přístroji a byl prováděn pravidelný průzkum sklepních prostor v přilehlých bytových domech. Vzhledem k rozsahu události bylo na začátku zásahu uzavřeno celé okolí místa zásahu v průměru asi 200 m. Zaměstnanci plynáren zajistili informování dotčených domácností o výpadku dodávky zemního plynu až do odvolání. Šlo přibližně o 1000 odběrných míst v nejbližším okolí.

Následky výbuchu

Při výbuchu plynu došlo vlivem tlakové vlny k destrukci nadzemních vstupů do kolektorů, tzv. vlezných domečků v ulici Sokolovská 1, 3, 18, 31 a k destrukci vlezných poklopů před domem v ulici E. Krásnohorské 42 a u výměníkové stanice v ulici Sokolovská 10. Na místo zásahu byl povolán automobilový jeřáb a byly zajištěny zborcené vstupy do kolektoru. Vlivem výbuchu byla také částečně narušena těsnost vodovodního potrubí v kolektoru, o čemž byli informováni pracovníci vodárenské pohotovostní služby. Požár způsobil prohoření optických datových kabelů a zároveň poškození slaboproudého i silnoproudého elektrického rozvodu, které se rovněž nacházely uvnitř kolektoru. Po dokončení průzkumu a opětovném zkontrolování všech poškozených míst bylo místo události předáno vedoucímu pracovníkovi havarijní skupiny RWE, a.s., byl obnoven provoz na uzavřené komunikaci a jednotky PO se vrátily zpět na základnu.

Příčina vzniku požáru

V současné době je příčina vzniku požáru stále v šetření, ale pravděpodobně šlo o technickou závadu na balónové ucpávce hlavního nízkotlakého potrubí. Celkové škody prozatím nebyly vyčísleny.

Specifika zásahu

Pozitiva
→ velmi dobrá spolupráce s pracovníky RWE, a.s., při řešení mimořádné události,
→ včasné uzavření místa zásahu ve spolupráci s Policií ČR.

Negativa
→ velmi špatný přístup k prostoru hoření plynu – bylo možné chladit prostor pouze z povrchu skrz šachtu,
→ složitá síť uzávěrů plynu,
→ dlouhodobá odstávka velkého množství domácností od přívodu zemního plynu.

mjr. Ing. Michal PATHY, HZS Plzeňského kraje, foto archiv HZS Plzeňského kraje
 

Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR) realizuje projekty zaměřené na nákup moderní inovativní techniky určené ke zvýšení kvality řešení mimořádných událostí a ke zvýšení akceschopnosti pro záchranné a likvidační práce při živelních pohromách. Projekty jsou spolufinancovány z Integrovaného operačního programu, Evropská unie hradí 85 % způsobilých nákladů. Účelnost pořízené techniky již byla mnohokrát prověřena, a to nejen v každodenní zásahové činnosti, ale část techniky byla také nasazena a s úspěchem využita při loňských povodních.

HZS ČR realizuje v posledních letech řadu projektů, které se týkají služeb v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik. Jde o projekty Integrovaného operačního programu (IOP), které jsou spolufinancovány ze strukturálních fondů Evropské unie prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Zvýšení kvality řešení mimořádných událostí

Skupina projektů, která je zaměřena na pořízení moderní, inovativní techniky a technologií určených pro zvýšení kvality řešení mimořádných událostí, je realizována v rámci operace Pořízení moderní techniky a technologií HZS ČR pro zvýšení kvality řešení mimořádných událostí (zkráceně „Zvýšení kvality“). Projekty operace Zvýšení kvality jsou realizovány v letech 2012 až 2014 a jsou do nich zapojeny hasičské záchranné sbory krajů (HZS krajů) a Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava (příjemci dotace z IOP) s metodickým vedením a koordinací MV-generálního ředitelství HZS ČR.

HZS ČR jako jedna ze základních složek integrovaného záchranného systému (IZS) se v posledních letech rozvinul v široce rozvětvenou instituci plnící řadu úkolů v oblasti ochrany obyvatelstva, která musí být schopna pružně reagovat na nové trendy a nová bezpečnostní rizika. Reakcí na tyto nové trendy v zásahové činnosti představuje kromě jiného realizace operace Zvýšení kvality, a to v podobě pořízení kvalitativně nové, moderní techniky a technologií, které jsou určeny pro hašení požárů, záchranné práce různého charakteru a pro plnění úkolů v ochraně obyvatelstva. Nová technika ve vybavení HZS ČR a dalších jednotek požární ochrany vytváří pro zásahovou činnost nové technické a technologické podmínky, rozšiřuje spektrum jejího použití pro různé typy mimořádných událostí a vnáší do ní novou inovativní dimenzi, která ovlivní i odbornou úroveň a efektivitu zásahů.

V případě Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava je projektem řešeno specifické území Národního parku Šumava, které je vysoce požárně nebezpečné.

Inovativní moderní požární technika a technologie pořízené z projektů operace Zvýšení kvality slouží HZS ČR a dalším jednotkám požární ochrany pro následující účely:

A. Záchranu osob a majetku před požárem a současně pro provádění záchranných prací

Pro tento účel byly pořízeny cisternové automobilové stříkačky (CAS) tzv. nové koncepce, které umožňují účast jednotek požární ochrany na převážném množství prováděných záchranných prací a současně i zásahy u požárů.

B. Hašení rozsáhlých a komplikovaných požárů průmyslových areálů, obchodních center a požárů lesů

Pro tento účel byly pořízeny CAS pro velkoobjemové hašení.

Požáry rozsáhlých průmyslových areálů nebo obchodních center jsou v ČR stále častějším fenoménem. Při použití cisteren pro velkoobjemové hašení se zvýší efektivita zásahu a tyto technické prostředky pomohou zamezit nebo snížit škody na životním prostředí i majetku.

Pokud jde o lesní požáry, pak z dlouhodobého hlediska lze očekávat, že postupné a nezadržitelné změny klimatu budou mít dopad mimo jiné na vznik rozsáhlých požárů v lesních masivech hor i nížinách. Nové cisterny pro velkoobjemové hašení představují účinnou reakci na novou situaci, neboť umožňují hašení s velkým množstvím požární vody, a mohou plnit i úkoly v nouzovém zásobování vodou (zabezpečení vody pro obyvatelstvo).

C. Hašení a další zásahy v případě mimořádných událostí na výškových budovách

Pořízená generačně nová výšková technika v HZS ČR s novými prvky pro zásah na výškových budovách reaguje na relativně nový a stále více rozšířený jev, který vyplývá z charakteru sídelních oblastí v ČR. Tímto jevem jsou výškové budovy a výškové objekty vyžadující specifické prvky požárního zabezpečení (ochrany), ale i zásahu v případě požáru nebo jiné mimořádné události, a to včetně specifické výškové techniky, kterou je třeba při zásahu v podmínkách výškové budovy nasadit.

Těmito novými prvky (automatizované systémy řízení stabilizace, přetížení, záchranný koš aj.) se značně rozšiřují taktické a technické možnosti nasazení nové výškové techniky pro řešení mimořádných událostí na výškových budovách.

D. Technické zásahy typu dopravní nehody, vyproštění osob, únik provozních kapalin po automobilových nehodách apod.

Pro řešení tohoto typu mimořádných událostí se v zásahové praxi HZS ČR osvědčil tzv. technický automobil s vybavením na likvidaci nebezpečných látek a s vybavením pro další záchranářské práce. Počet zásahů na mimořádné události, u nichž došlo k úniku nebezpečné látky do životního prostředí, přitom stále narůstá; velký podíl z těchto úniků tvoří ropné produkty, které jsou provozními náplněmi automobilů.

Nové a unifikované technické automobily pro zásah pro chemické látky a ropné produkty pořízené v rámci operace Zvýšení kvality jsou nasazovány pro řešení mimořádných událostí vyžadujících zásah technického typu. Jejich použití vytváří předpoklad pro rychlou a efektivní návaznost záchranných, likvidačních a sanačních prací v místě vzniku technické havárie.

E. Kvalitní mobilní zázemí pro velitele zásahu a pro organizaci spojení na místě zásahu a koordinaci ostatních složek IZS

Nově pořízené velitelské automobily vytvářejí mobilní pracoviště velitele zásahu složek IZS, umožňují veliteli zásahu efektivní řízení zásahu a koordinaci složek IZS na místě zásahu, vytvářejí zázemí a organizaci velení a spojení na místě zásahu, včetně zabezpečení přenosu dat a informací z operačního a informačního střediska IZS na místo mimořádné události, které podporují rozhodování velitele na místě zásahu.
Prostřednictvím datové sítě jsou přenášeny informace o místě mimořádné události potřebné k provedení zásahu HZS ČR, jednotek požární ochrany a složek IZS, a na místo mimořádného zásahu.

Na projekty operace Zvýšení kvality bylo v IOP určeno celkem 700 milionů Kč, z toho 85 % způsobilých nákladů spolufinancuje Evropská unie.

Živelní pohroma

Skupina projektů zaměřená na pořízení techniky určené pro záchranné a likvidační práce při živelních pohromách (zejména povodních a bleskových povodních) je realizována v rámci operace Zvýšení akceschopnosti HZS ČR pro záchranné a likvidační práce při živelních pohromách (ve zkratce „Živelní pohroma“). Projekty operace Živelní pohroma jsou realizovány v letech 2012 až 2014 a jsou do nich zapojeny HZS krajů a Záchranný útvar HZS ČR (příjemci dotace z IOP) s metodickým vedením a koordinací MV-generálního ředitelství HZS ČR.

Novým fenoménem v kategorii živelních pohrom se v naší zemi staly povodně, zejména tzv. bleskové povodně. Nové zásahové podmínky spojené s touto skutečností kladou nové požadavky na technologii HZS ČR – především jde o enormně zvýšené požadavky na speciální technické prostředky potřebné k realizaci záchranných a likvidačních prací zabezpečovaných HZS ČR při živelních pohromách.

V zásahové činnosti při povodních a bleskových povodních HZS ČR čím dále častěji řeší nové specifické problémy jako:
→ záchranu osob a majetku evakuací v terénu, který je pro standardní zásahovou techniku těžce přístupný,
→ provádění zemních prací jako například zpevňování hrází místních vodních děl,
→ budování protipovodňových hrází, hloubení odvodňovacích rýh,
→ evakuaci a přepravu osob z postiženého území do nouzových míst pro ubytování, střídání nasazených sil na místě zásahu na velké vzdálenosti, přeskupování sil HZS ČR v rámci ČR,
→ odklízení sutě při vyhledávání a záchraně zavalených osob,
→ demolice staticky narušených objektů a odvoz trosek na skládky.

Reakcí na tyto specifické problémy je mimo jiné pořízení generačně nové a moderní speciální techniky, která umožňuje HZS ČR efektivnější zásah na místě mimořádné události a poskytnutím včasné a efektivní pomoci může vést ke zvýšení počtu zachráněných životů a nárůstu objemu uchráněných hodnot při mimořádné události.

Pro HZS krajů byly v rámci operace Živelní pohroma pořízeny:

A. Souprava požárního kontejnerového nosiče, kontejneru valníkového a nakladače

Tento komplex slouží pro přepravu speciálních prostředků, odvoz (dovoz) materiálu na místě zásahu a provádění záchranných a likvidačních zemních prací po povodních, při vyprošťování osob ze zřízených budov, k odklízení sutě při vyhledávání a záchraně zavalených osob, provádění zemních prací jako např. zpevňování hrází místních vodních děl, budování protipovodňových hrází a zábran, hloubení odvodňovacích rýh.

B. Nákladní automobil – pro evakuaci

Je nasazován pro záchranu osob z ohrožených míst povodněmi, evakuaci osob a cenného materiálu v terénu, který je pro standardní zásahovou techniku těžce přístupný, dopravu záchranářů všech složek IZS i s jejich vybavením na místo zásahu v těžce přístupném terénu, provádění vyprošťovacích prací z prostor mimo komunikace a z vodních toků, distribuci humanitární pomoci při nesjízdnosti komunikací, vyprošťování vozidel havarovaných mimo vozovku, kotvení, průzkum v těžce přístupném terénu ve prospěch všech složek IZS.

C. Technický automobil – pro práci potápěčů

HZS ČR jej využívá pro technické a vyprošťovací práce na technologiích pod vodou kontaminovanou nebezpečnými látkami. Součástí automobilu je souprava potápěčských obleků včetně dýchacího systému pro zásah pod kontaminovanou vodou.

D. Autobus pro více než 38 osob

Slouží HZS ČR k evakuaci a přepravě osob z postiženého území do nouzových míst pro ubytování, střídání nasazených sil na místě zásahu na velké vzdálenosti a přeskupování sil HZS ČR v rámci ČR.

E. Požární kontejner technický

Jsou s ním prováděny vyprošťovací práce z prostor sesuvů a závalů, z prostor mimo komunikace, z vodních toků, technologické a technické práce při zásazích. Kontejner má vybavení pro záchranné práce v sutinách a výkopech (rozpínání a řezání železobetonových konstrukcí, pažení a opěry nestabilních konstrukcí, zvedání a kotvení břemen a jiné).

Pro Záchranný útvar HZS ČR (ZÚ HZS ČR) byly v rámci operace Živelní pohroma pořízeny specifické technické prostředky – speciální těžká technika, která neslouží k záchranným, ale k likvidačním pracím, a tudíž její přítomnost na místě mimořádné události nemusí být okamžitá. Touto speciální technikou (např. tahač návěsů s podvalníkem pro přepravu těžkých břemen, stroj univerzální pro zemní práce v náročném terénu „traktor-rypadlo“, univerzální nakladač smykem řízený, automobil nákladní sklápěcí 8x8, automobil nákladní evakuační 8x8 pro evakuaci osob a odstranění překážek s nakládacím jeřábem v těžkém a hůře přístupném terénu, nosič kontejnerů s vyšší průjezdností pro kontejnery do velikosti ISO 1C, člun nafukovací s motorem se zpevněným kýlem, jeřáb automobilní o hmotnosti minimálně 80 t, pásové rypadlo pro těžké likvidační práce) bude ZÚ HZS ČR podporovat všechny regiony ČR.

Na projekty operace Živelní pohroma bylo v IOP určeno celkem 300 milionů Kč, z toho 85 % způsobilých nákladů spolufinancuje Evropská unie.

Shrnutí

V projektech operace Zvýšení kvality a Živelní pohroma spolufinancovaných z IOP bylo pořízeno téměř 200 ks nové požární techniky pro HZS ČR a Správu Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Částka 774 milionů Kč byla financována z Integrovaného operačního programu, zbývající náklady byly uhrazeny ze státního rozpočtu, resp. rozpočtu HZS ČR. V souhrnu tato požární technika a technologie umožní zvýšení akceschopnosti, mobility a efektivity působení HZS ČR a rovněž zvýšení kvality řešení mimořádných událostí.

Pořízené technické prostředky jsou koncipovány pro široké využití v IZS při řešení přírodních katastrof v případě potřeby i na území jakéhokoliv státu EU.
Více o projektech na http://www.hzscr.cz/clanek/technika-pro-zvyseni-kvality-reseni-mimoradnych-udalosti.aspx. Více o Integrovaném operačním programu na http://www.kvalitazivota.eu/.

Příklady nasazení požární techniky pořízené z IOP při povodních v červnu 2013

Nasazena byla specializovaná technika ZÚ HZS ČR. Šlo o přepravní tahače, které převážely těžkou ženijní techniku do míst nasazení, nákladní automobily, které sloužily k evakuaci občanů a rozvozu materiálu pro pomoc občanům, pásový bagr, který byl využíván ke zpevňování hrází a demoličním pracím, k odstranění náplav a narušených konstrukcí mostů. Ke zpevňování hrází v Mělníku byl využíván také dálkové řízený univerzální zemní stroj.

Pokud jde o požární techniku pořízenou z IOP pro HZS krajů, při povodních v červnu 2013 vyjely autobusy pro přepravu 120 hasičů na pomoc Praze pro stavění mobilních protipovodňových hrází. V plném nasazení byly také smykem řízené kolové nakladače. Nasazeno jich bylo celkem deset a pomáhaly při zpevňování hrází a úklidu nánosů bahna z veřejných komunikací a objektů. Pro převoz požárních kontejnerů (týlový, nouzového přežití do míst nasazení hasičů v obcích), převoz kontaminovaných předmětů a bahna při úklidu nákladním kontejnerem byly využity kontejnerové nosiče s nákladním kontejnerem, tak jak předpokládal projekt IOP. HZS ČR při povodních využil i potápěčskou výstroj do kontaminovaného prostředí, například při zásahu v úpravně vod v Mělníku. Nasazeny byly také CAS 30 k oplachu kontaminovaných prostor od bahna vysokotlakou nekontaminovanou vodou. Při řízení zásahu v místě nasazení byly využity velitelské automobily.

plk. Ing. Vladimíra KRACÍKOVÁ,  MV-generální ředitelství HZS ČR,  foto Milan VÁVRŮ a archiv Záchranného útvaru HZS ČR

Odbor ochrany obyvatelstva a krizového řízení MV-generálního ředitelství HZS ČR (dále jen „odbor ochrany obyvatelstva a krizového řízení“) si v roce 2013 dal za cíl zpracovat dokumenty nelegislativní povahy, které by přispěly ke koordinaci výkonu státní správy v oblastech spadajících do jeho působnosti.

Strategickým dokumentem, který byl v roce 2013 zpracován ve spolupráci s odbornou pracovní skupinou Výboru pro civilní nouzové plánování a následně schválen vládou České republiky, se stala „Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030“. Uvedená koncepce byla zásadním, ovšem ne jediným nelegislativním dokumentem, který odbor ochrany obyvatelstva a krizového řízení vytvořil.

Za účelem sjednocení postupů v oblasti krizového řízení a v návaznosti na potřebu jednotné realizace krizového opatření spočívajícího v povinném hlášení přechodné změny pobytu osob byl odbornou pracovní skupinou krizového řízení, která je složená ze zástupců odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení a zástupců vybraných HZS krajů, připraven návrh „Směrnice Ministerstva vnitra o stanovení postupů a působností orgánů obce a orgánů kraje při vedení evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob a evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí podle § 39d a § 39e zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 430/2010 Sb.“ (dále jen „směrnice“).

Návrh směrnice byl zaslán k připomínkám všem ministerstvům, Magistrátu hl. m. Prahy a krajským úřadům. Ze strany krajských úřadů byly uplatněny připomínky zásadního charakteru, které se týkaly jejich pravomocí při realizaci předmětného krizového opatření. Tyto připomínky byly vypořádány a text směrnice byl upraven. Následně byl návrh směrnice předložen k projednání na zasedání Koordinační komise Ministerstva vnitra pro přípravu směrnic ministerstev a ostatních ústředních správních úřadů týkajících se orgánů krajů a orgánů obcí na úseku výkonu státní správy (dále jen „koordinační komise“). Po projednání dospěla koordinační komise k závěru, že obsah navrhované směrnice je potřeba rozdělit na dva samostatné dokumenty – směrnici a pomůcku krizového řízení. Základním požadavkem bylo, aby samotná směrnice obsahovala pouze výčet povinností, které jsou závazné pro orgány krajů a orgány obcí a pomůcka krizového řízení stanovila podrobnosti realizace krizového opatření v působnosti obce, obce s rozšířenou působností, kraje, HZS kraje a Ministerstva vnitra.

Na základě uvedených závěrů odbor ochrany obyvatelstva a krizového řízení přepracoval původní návrh směrnice a zpracoval návrh „Pomůcky krizového řízení o stanovení jednotných pravidel vedení evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob a evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí podle § 39d a § 39e zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 430/2010 Sb. (dále jen „pomůcka krizového řízení“)“. Oba dokumenty byly následně předloženy koordinační komisi k projednání. Tato na svém zasedání dne 14. října 2013 vyslovila souhlas s jejich zveřejněním ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí, což bylo následně zrealizováno (ročník 11, částka 5 ze dne 12. prosince 2013).

Směrnice závazně stanovuje postupy a působnosti orgánů obcí a orgánů krajů při realizaci krizového opatření. Definuje zejména způsob vedení evidovaných údajů (jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, místo trvalého pobytu a místo přechodné změny pobytu) a jejich předávání. Oproti tomu pomůcka krizového řízení, která má charakter metodického dokumentu, slouží nejen pro orgány samosprávy, ale je určena také HZS krajů a Ministerstvu vnitra.

Realizace krizového opatření je založena na povinnosti, kterou stanovuje krizový zákon, a to že fyzická osoba je v době krizového stavu povinna v případě vyhlášení krizového opatření hlásit v obci, v jejímž správním obvodu bude pobývat, přechodnou změnu pobytu. Evidované údaje o fyzické osobě se pak vedou způsobem umožňujícím dálkový přístup v registru přechodných pobytů. V případě, kdy nelze vést údaje elektronicky, vedou se na stanoveném formuláři (příloha směrnice). Oprávnění vkládat údaje do registru přechodných pobytů mají obce a v případě, že obec tak nemůže učinit, tak tento úkol za ně plní příslušná obec s rozšířenou působností. Směrnice a pomůcka krizového řízení obsahují i další zásady, které slouží k realizaci krizového opatření.

Jak již bylo uvedeno, evidované údaje se vedou v registru přechodných pobytů, který je informačním prostředkem pro vedení evidence. V současné době se pracuje na jeho dokončení a konečná verze určená k realizaci krizového opatření bude dostupná na internetových stránkách HZS ČR v sekci krizové řízení. Přístup do registru přechodných pobytů budou mít obecní úřady obcí, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady, HZS krajů a Ministerstvo vnitra na základě individuálně přidělených hesel, která budou vygenerována a následně distribuována v prvním čtvrtletí roku 2014. Odbor ochrany obyvatelstva a krizového řízení má v úmyslu v průběhu roku 2014 prověřit funkčnost registru přechodných pobytů v rámci některého z plánovaných cvičení orgánů krizového řízení. Hlavním smyslem zpracování bylo, aby směrnice a pomůcka krizového řízení byly pro orgány krizového řízení, které se podílejí se na realizaci krizového opatření, přínosem a přispěly k efektivnímu řešení vzniklých krizových situací.

Oba dokumenty naleznete v příloze tohoto čísla časopisu 112.

pplk. JUDr. Marika ROSINOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto Ladislav GÜRTLER
 

Poznatky z havárie japonské jaderné elektrárny ve Fukušimě ukázaly, že komunikace s veřejností je klíčovým faktorem k provádění neodkladných opatření směřujícím k ochraně životů a zdraví obyvatel v ohroženém území. Z tohoto důvodu se na podzim loňského roku uskutečnilo v Jihočeském kraji cvičení „Zóna - média 2013“ (dále jen „cvičení“) zaměřené na efektivní vedení komunikace orgánů krizového řízení se sdělovacími prostředky.

Cvičení bylo provedeno ve shodě s plánem komunikace s veřejností a hromadnými informačními prostředky (mediální plán) Vnějšího havarijního plánu Jaderné elektrárny Temelín. Cílem bylo ověřit nově nastavené principy vzájemné spolupráce při poskytování informací veřejnosti, prověřit správnost nastaveného rozhraní a otestovat schopnost práce a spolupráce komunikátorů (tiskové skupiny) ve stressovém prostředí. Do cvičení byly zapojeny Krajský úřad Jihočeského kraje (dále jen „krajský úřad“), HZS Jihočeského kraje (dále jen „HZS kraje“), Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, Státní úřad pro jadernou bezpečnost a ČEZ, a.s. (Elektrárna Temelín a Centrála).

Námětem cvičení byla radiační mimořádná událost v Jaderné elektrárně Temelín vyžadující zavádění neodkladných opatření pro ochranu obyvatelstva. Procvičováno bylo několik scénářů a cvičící nebyli s průběhem a požadovanou činností předem seznámeni. Cvičení probíhalo na jednoduchém principu – účastníci dostávali postupně cestou operačního a informačního střediska HZS kraje jednotlivé rozehry, které obsahovaly různé simulace (např. poplašné zprávy v zahraničních médiích, poruchy některých koncových prvků varování obyvatelstva v zóně havarijního plánování, přetížená telefonní síť, komplikace na evakuačních trasách a v příjmových střediscích). Úkolem cvičících bylo reagovat na tyto situace v reálném čase s cílem připravit tiskové a kamerové výstupy a tiskové konference, které by odpovídaly skutečnému průběhu mimořádné události a byla objektivně informována veřejnost a dosaženo žádoucího chování obyvatelstva.

Protějškem tiskové skupiny byli novináři, kteří kladli otázky způsobem, jaký jsme zvyklí vídat např. v televizním vysílání při každé větší mimořádné události. Novináři cvičící rozhodně „nešetřili“ a otázky byly kladeny mnohdy návodným a agresivním způsobem, což také přispělo k navození reálné atmosféry rozsáhlé mimořádné události.

Od samého začátku pracovala tisková skupina soudržně a kolektivně. Na prvním svolaném briefingu byl novinářům oznámen systém práce skupiny, nastaven způsob komunikace a zodpovězeny prvotní otázky. S dalšími zásadními informacemi byli novináři seznamováni prostřednictvím briefingů, kterých proběhlo celkem sedm. To, že v průběhu cvičení nebyly vydávány tiskové zprávy, neznamená, že by tento způsob poskytování informací byl úplně odmítnut. Briefingy byly zvoleny jako nejvhodnější způsob komunikace, protože při cvičení bylo využito časových posunů (reálný průběh mimořádné události by trval v řádech dnů). Vybraný způsob sdělování informací se oproti vydávání tiskových zpráv plně osvědčil, neboť činnost probíhala bez časové prodlevy a cvičící měli jasně nastavená pravidla poskytování informací. Během cvičení byly záměrně využity reálné prvky, jako simulace, kamerové zkoušky, nedostatek času a prostoru, úmyslné vystavení stressovým situacím. Lze říci, že cvičící pracovali v časově a prostorově velmi ztížených podmínkách.

Nespornou výhodou pro poskytování informací obyvatelstvu se ukázala oprávněnost zřízení jedné tiskové skupiny na úrovni kraje, jejíž součástí jsou členové jednotlivých zasahujících složek. Plně se osvědčila funkce vedoucího tiskové skupiny, kterým je podle mediálního plánu tiskový mluvčí krajského úřadu, a to z důvodu koordinace celé tiskové skupiny a podávání jednotných relevantních informací. Dalším přínosem byla účast vrcholných představitelů veřejné správy na úrovni kraje, kteří se aktivně zapojili do činnosti řešení simulované mimořádné události a informování veřejnosti a médií. Nejen z pohledu cvičících, ale i rozhodčích bylo cvičení maximálně přínosné, neboť práce ve skupině umožňovala řešení protichůdných zpráv a okamžitou reakci na probíhající aktuální situaci. Nevydávání tiskových zpráv společnou skupinou, ale informování médií prostřednictvím briefingů je reálnou možností, vycházející ze světových zkušeností. Tímto způsobem je rovněž možné využít potenciál novinářů při usměrňování provádění opatření ochrany obyvatelstva samotným obyvatelstvem. Pokud bude tato varianta obecně akceptována, musejí orgány krizového řízení realizovat změny v oblasti webu a sociálních sítí, které na tiskové zprávy spoléhají. Maximální využití potenciálu sociálních sítí a dalších forem elektronické komunikace je správné a potřebné.

Jako rozhodčí a hodnotitelé cvičení byli přizváni odborníci na práci s médii a psychologové.

Na základě hodnocení je nutné zohlednit poznatky, postřehy a náměty účastníků cvičení k zefektivnění komunikace členů krizového štábu s médii. Při poskytování informací členy krizového štábu médiím je užitečné dodržet „triádu“ otázek, které zajímají masmédia (potažmo obyvatele), a to: co se stalo, koho se to týká, kdo a co dělá pro nápravu. Rovněž při přípravě podávání informací směrem k obyvatelstvu je z pozice záchranářů žádoucí uplatnit tyto požadavky: co chceme, aby dělali; co chceme, aby nedělali; co chceme, aby nás nechali dělat.

V rámci vyhodnocení cvičení bylo možné konstatovat, že vytvoření společné tiskové skupiny na úrovni kraje je funkční a jde o jedinou reálnou variantu řešení situace, která umožňuje informovat nepřetržitě, aktuálně a jednotně o vzniklé situaci, jelikož v daném případě záleží na rychlosti poskytování věrohodných a pravdivých informací. Média potřebují dostávat informace velmi rychle a prakticky okamžitě. Tím se jim značně omezí prostor pro různé spekulace honbu za senzacemi. Včasnou a relevantní informovaností se také dá předejít nežádoucímu chování obyvatelstva (chaosu).

Pozitivně cvičení hodnotili i sami účastníci, kteří měli možnost poprvé si vyzkoušet společnou práci v tiskové skupině při striktním dodržování rozhraní a dané působností členů skupiny ve svých organizacích. Cvičení rovněž ukázalo na nutnost vzdělávání komunikátorů v oblasti společné práce při rozsáhlých mimořádných událostech.

plk. RNDr. Helena MAJZLÍKOVÁ,  HZS Jihočeského kraje, foto archiv HZS Jihočeského kraje
 

• VĚDA-VÝZKUM-ZKUŠEBNICTVÍ
Stanovení bodu vzplanutí hořlavých kapalin akreditovanými metodami
kpt. Ing. Libor Ševčík, plk. Ing. Ondřej Suchý, Ph.D.

• VZDĚLÁVÁNÍ
Pozornost preventivně výchovné činnosti

Projekty Asociace záchranný kruh
kpt. Ing. Veronika Krajsová, Lukáš Hutta

Program "HASÍK CZ - Výchova dětí v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva"
kpt. Bc. Pavla Pražáková, Mgr. Miroslav Piňos

Domeček rizik - nová výuková pomůcka
nprap. Bc. Jena Kolářová, nprap. David Kolář, DiS.

• PŘÍLOHA
Směrnice Ministerstva vnitra č.j. MV-55649-19/PO-OKR-2013
Kalendář hlavních sportovních soutěží na období leden 2014 až leden 2015