Časopis 112 ROČNÍK XIII ČÍSLO 4/2014

V úvodu přinášíme reportáž z předávání Zlatých záchranářských křížů za rok 2013. V bloku POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah na rozsáhlý požár, ke kterému došlo v lednu v areálu pekáren v Kladně, seznamujeme s výsledky pracovních skupin, které pracují na plnění cílů nové koncepce požární prevence, a představujeme novou laboratoř VŠB-TU Ostrava k výuce problematiky požárně bezpečnostních zařízení. V bloku IZS informujeme o průběhu IX. kongresu Medicína katastrof, představujeme ZZS Karlovarského kraje, připomínáme 10. výročí zahájení provozu prvního telefonního centra evropské linky tísňového volání 112 v České republice a přinášíme zpravodajství ze cvičení Biohazardtýmu ZZS Plzeňského kraje. Patnáctiletá spolupráce České republiky a NATO v oblasti civilního nouzového plánování a závěry mezinárodního workshopu ke zkvalitnění systému vzdělávání a výzkumu v oblasti ochrany obyvatelstva tvoří náplň tematických částí časopisu zaměřených na OCHRANU OBYVATELSTVA a KRIZOVÉ ŘÍZENÍ.  

Dne 12. března 2014 uplynulo patnáct let od vstupu České republiky do NATO. Výročí je významnou událostí i pro činnost Hasičského záchranného sboru ČR.

Vláda ČR vyslovila souhlas s přístupem ČR k Severoatlantské alianci (NATO) usnesením č. 37 ze dne 21. ledna 1998. Tehdejší prezident Václav Havel podepsal 26. února 1999 listiny o přístupu České republiky k NATO, a dne 12. března 1999 se Česká republika společně s Maďarskem a Polskem stala oficiálním členem NATO poté, co příslušní ministři zahraničí předali americké kolegyni Madeleine Albrightové ratifikační listiny.

NATO bylo založeno v roce 1949 podpisem Severoatlantické smlouvy jako politicko-vojenská organizace, jejímž základním účelem je ochrana svobody a bezpečnosti všech členských zemí politickými i vojenskými prostředky. Nejdůležitějším rozhodovacím orgánem v NATO je Severoatlantická rada (NAC – North Atlantic Council).

Civilní prostředky pod národní kontrolou

Hasičský záchranný sbor ČR má ve své kompetenci oblast civilního nouzového plánování. Účelem civilního nouzového plánování v NATO je koordinace národních plánovacích činností členských států za účelem zajištění nejefektivnějšího využití civilních zdrojů v rámci kolektivní podpory strategických cílů NATO. Civilní nouzové plánování spadá do národní kompetence a civilní prostředky zůstávají v každé situaci pod národní kontrolou. Nicméně, národní kapacity jsou harmonizovány na úrovni NATO v zájmu zabezpečení řádného plnění plánů, jednotlivých postupů a použitelnosti nezbytných prostředků. Prostředky zahrnují lodě, letadla, vlaky, lékařská zařízení, komunikace, kapacity nezbytné k odstraňování následků katastrof a další civilní zdroje.

Hlavní úkoly civilního nouzového plánování v NATO jsou vyjádřením základních bezpečnostních povinností NATO a zahrnují civilní zabezpečení vojenských operací a operací v rámci reakce na krizové situace, podporu národních orgánů v civilních nouzových situacích a ochranu civilního obyvatelstva. Civilní nouzové plánování musí v těchto oblastech působnosti hrát důležitou roli v řízení použitelnosti civilních prostředků a zařízení a udržování normálního života během mimořádných událostí. V rostoucí míře je tato činnost zajišťována za úzké spolupráce s partnerskými státy, které mají aktivní úlohu v civilním nouzovém plánování NATO. V současné době NATO sdružuje 28 členských států a spolupracuje s 22 partnerskými státy. Další formy spolupráce představuje Středomořský dialog, Iniciativa Istanbulské spolupráce a Partnerství napříč světem.

Základním dokumentem civilního nouzového plánování NATO je Politická směrnice civilního nouzového plánování NATO (do roku 2013 „Ministerská směrnice“), která stanovuje prioritní činnosti a působnosti v daném období. V současné době je na úrovni NAC schvalována Politická směrnice CNP NATO na léta 2014 – 2017.

V roce 1998 zahájilo činnost Euroatlantické koordinační středisko pro řešení mimořádných událostí (EADRCC). Jeho hlavním úkolem je koordinace odezvy členských států NATO a partnerských států na živelní a technické mimořádné události v rámci euroatlantické oblasti. Po 11. září 2001 plní také úkoly v souvislosti s bezpečnostním opatřením před teroristickými útoky a řešením jejich následků. EADRCC bylo dosud zapojeno do zvládání více než čtyřiceti mimořádných událostí, jako jsou např. povodně, lesní požáry a následky zemětřesení. V rámci zvyšování připravenosti členských a partnerských států organizuje EADRCC pravidelná mezinárodní cvičení, kterých se ČR také účastní.

Spolupráce České republiky

ČR vyslala do EADRCC dvakrát svého zástupce jako dobrovolný národní příspěvek.

Dalším příkladem praktické spolupráce v rámci NATO bylo vyslání dvou příslušníků HZS ČR do Afghánistánu v květnu roku 2012. Realizace jejich pobytu v provincii Lógar se uskutečnila v součinnosti s Českým Provinčním rekonstrukčním týmem (PRT) Lógar Ministerstva zahraničních věcí. Výsledkem byl ucelený koncepční materiál věnovaný krizovému řízení a požární ochraně přizpůsobený afghánským podmínkám. Tato práce byla, mimo jiné, prezentována na jednání Výboru pro civilní nouzové plánování v NATO, a také na konferenci „Požární ochrana 2012“.

Civilní nouzové plánování

Všeobecnou koordinaci CNP NATO zajišťuje Výbor pro civilní nouzové plánování (Civil Emergency Planning Committee – CEPC), který podléhá přímo Severoatlantické radě. Výbor se schází dvakrát ročně k plenárním zasedáním a několikrát do měsíce ke stálým zasedáním. Na plenárních zasedáních jsou zúčastněné státy zastupovány představiteli národních organizací civilního nouzového plánování, na stálých zasedáních pak členy národních delegací při NATO. Za ČR se stálých zasedání účastní styčný důstojník MV-generálního ředitelství HZS ČR při Stálé delegaci ČR při NATO. CEPC se schází rovněž v konfiguraci Euroatlantického partnerství (EAPC). V ČR má CEPC v gesci MV-generální ředitelství HZS ČR.

CEPC koordinuje čtyři plánovací skupiny (do června 2010 to bylo osm plánovacích výborů), které sdružují zástupce národních institucí (ministerstev). Plánovací skupiny si vytvářejí pracovní programy v návaznosti na Politickou směrnici, a ve své činnosti jsou podporovány (ad hoc) pracovními skupinami a téměř 400 nominovanými experty z veřejného i soukromého sektoru.

Přehled plánovacích skupin a jejich gestorů v ČR
→ Skupina pro civilní ochranu (Civil Protection Group – CPG)
Gestor v ČR: MV-generální ředitelství HZS ČR
→ Skupina pro dopravu (Transport Group – TG)
Gestor v ČR: Ministerstvo dopravy
→ Skupina pro průmyslové zdroje a komunikační služby (Industrial Resources and Communications Services Group – IRCSG)
Gestoři v ČR: Ministerstvo průmyslu a obchodu a Český telekomunikační úřad
→ Společná skupina pro zdraví, zemědělství a potraviny (Joint Health, Agriculture and Food Group – JHAFG)
Gestoři v ČR: Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo zemědělství

Koordinace činnosti na národní úrovni

Velmi široký rozsah oblasti civilního nouzového plánoání vyžaduje důkladnou kooperaci ze strany příslušných národních úřadů. Proto i na národní úrovni v ČR probíhá spolupráce a výměna informací za koordinace MV-generálního ředitelství HZS ČR. Před každým plenárním zasedáním výboru CEPC se koná pravidelná koordinační schůzka zástupců rezortů v plánovacích skupinách CEPC NATO. Diskutuje se na ní zejména program nadcházejícího jednání výboru CEPC a s tím související postup a případně instrukce pro českou národní delegaci, jenž se tohoto jednání zúčastní. Účastníci koordinační schůzky také informují o činnosti jednotlivých skupin, případně pracovních a ad hoc skupin, za uplynulé půlroční období. Doplňkově jsou diskutována aktuální témata nebo řešení problémů, podány jsou informace z Evropské unie v oblasti civilní ochrany a jsou zaznamenány případné personální změny v této skupině.

Na jednání českého Výboru pro civilní nouzové plánování (VCNP), pracovního orgánu Bezpečnostní rady státu, který zasedá zpravidla čtyřikrát ročně, bývá pravidelně zařazována již výše zmíněná Politická směrnice CNP NATO a také zprávy z plenárních jednání výboru CEPC.

Civilní nouzové plánování v NATO v roce 2013

Protiraketová obrana

V roce 2013, stejně jako v předcházejících dvou letech, byla jednou z hlavních priorit aliančního CNP protiraketová obrana, zahrnující řešení možných následků případného (ne)sestřelení balistické rakety nesoucí chemickou, biologickou, radiologickou nebo nukleární (CBRN) nálož. Tento úkol pro CNP vyplynul ze Summitu NATO v Lisabonu v roce 2010. Aliančním Akčním plánem obrany proti balistickým raketám (BMD Akční plán) byl následně konkretizován a vyplynuly z něj tři specifické úkoly.

Závěrečná zpráva k úkolu č. 1 – Vývoj plánu na minimalizaci dopadů sestřelení případné balistické rakety, byla výborem  CEPC schválena v roce 2012. Národní experti CNP a výbor CEPC během loňského roku intenzivně pracovali na závěrečné zprávě k úkolu č. 2 – Provedení studie, jak posílit alianční civilně vojenskou spolupráci a infrastrukturu v oblasti přijímání informací a předávání zpráv národním civilním orgánům. Na úrovni Ad-hoc pracovní skupiny CEPC k protiraketové obraně se pak koncem roku 2013 také začalo diskutovat nad 3. úkolem – Plánem na minimalizaci následků případného nesestřelení balistické rakety.

Kybernetická obrana

Jak CEPC, tak plánovací skupiny CNP, hlavně Plánovací skupina pro průmyslové zdroje a komunikační služby, se začala intenzivněji zabývat další prioritní oblastí Aliance, kterou je kybernetická obrana. Úkol zabývat se podporou národních orgánů při přípravě a samotném zvládání mimořádných událostí způsobených právě kybernetickým útokem byl zadán výboru CEPC ministry obran aliančních zemí při jejich zasedání v dubnu 2013.

Politická směrnice CNP NATO

Vzhledem k tomu, že na konci uplynulého roku byla ukončena platnost Ministerské směrnice CNP na léta 2010 až 2013, se CEPC zaměřil v průběhu roku 2013 na přípravu nové strategie – Politickou směrnici CNP na léta 2014 až 2017. Společně s politickou směrnicí byl na úrovni CEPC vytvořen rovněž pracovní program CEPC, který představuje seznam konkrétních aktivit CEP pro nadcházející dva roky.

Příprava expertů

V rámci zkvalitnění přípravy a školení těchto expertů se podařilo v roce 2013 vypracovat a schválit alianční Strategii školení civilních expertů CNP.

Činnost Euroatlantického koordinačního střediska pro řešení katastrof

V roce 2013 koordinovalo EADRCC humanitární pomoc při lesních požárech v Bosně a Hercegovině a asistovalo Turecku a Jordánsku při zvládání přílivu syrských uprchlíků.

K pravidelným činnostem EADRCC patří pořádání praktických a štábních cvičení, seminářů nebo konferencí.  V říjnu 2013 se v Makedonském Ohridu konal seminář „Lessons Learned“ o EADRCC operacích a cvičeních. V listopadu 2013 se uskutečnilo štábní cvičení organizované EADRCC a Běloruskem na téma případný zásah při mezinárodních sportovních akcích (příprava Běloruska na mistrovství světa v ledním hokeji 2014), a v prosinci 2013 byl uspořádán seminář a štábní cvičení ve formátu NATO-Rusko na téma Letecká evakuace pacientů letadly na krátké vzdálenosti (MEDEVAC).

Spolupráce s mezinárodními organizacemi

V oblasti spolupráce s ostatními mezinárodními organizacemi jako každoročně pokračovala výměna informací a vzájemných kontaktů s Úřadem OSN pro koordinaci humanitární pomoci (OCHA), Monitorovacím a informačním střediskem EU (od 1. ledna 2014 Střediskem pro koordinaci odezvy na mimořádné události – ERCC), Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (IAEA) a dalšími partnery. Rovněž v průběhu roku 2013 pokračovala spolupráce se státy, které předsedají Radě EU (předsednické státy) a které informují komunitu NATO/CEP o svých prioritách a dosažených cílech v oblasti civilní ochrany na úrovni EU.

V květnu a v listopadu 2013 se v Bruselu uskutečnila pravidelná plenární zasedání výboru CEPC na úrovni generálních ředitelů nebo jejich náměstků. Plenární jednání v listopadu bylo navíc spojeno s konáním semináře na téma „Připravenost na extrémní vesmírné počasí“.

Téma připravenosti na extrémní vesmírné počasí, společně s raketovou a kybernetickou obranou, bude jednou z prioritních oblastí aliančního CEP také v letošním roce.

plk. Ing. Daniel DITTRICH,  pplk. Ing. Tomáš MATUŠEK,  MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv autorů
 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook