Časopis 112 ROČNÍK XIII ČÍSLO 5/2014

V bloku POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah na požár výrobní haly na výrobu plastů v obci Alojzov na Prostějovsku, seznamujeme se závěry konference Červený kohout a také se systémem požární a protipovodňové ochrany pražské zoologické zahrady. V bloku IZS uveřejňujeme třetí díl seriálu o organizaci chemického průzkumu v některých zemích EU, představujeme jednotku podnikových hasičů Jaderné elektrárny Dukovany a hodnotíme desetiletí existence Katalogu typových činností složek IZS při společném zásahu. V části OCHRANA OBYVATELSTVA a KRIZOVÉ ŘÍZENÍ bilancujeme desetileté působení HZS ČR v oblasti civilní ochrany v rámci EU a seznamujeme s poznatky z revize vnějšího havarijního plánu Jaderné elektrárny Temelín. V závěrečném bloku uveřejňujeme výsledky ankety Hasič roku 2013, připomínáme 150. výročí vzniku prvního českého dobrovolného hasičského sboru ve Velvarech a přinášíme ohlédnutí za činností Nadace policistů a hasičů – vzájemná pomoc v tísni v roce 2013.  

První návštěvníci prošli branou pražské zoologické zahrady dne 28. září roku 1931. Tehdy šlo spíše o staveniště areálu, zastavěna byla pouze spodní část o rozloze 15 hektarů. V následujících letech však čekal areál nejmladší ze zahrad hlavních měst Evropy velký rozvoj. Po 2. světové válce byla Zoo Praha rozšířena i do horní části, o mnoho let později i „přes silnici“ a dnes čítá její rozloha celkem 58 hektarů. Počet chovaných zvířat byl k poslednímu dni loňského roku 4216 jedinců z 672 druhů, celkem zde pracuje 200 zaměstnanců, Zoo Praha navštíví ročně více než 1,3 milionu návštěvníků.

Vzhledem k těmto údajům a specifikům daným charakterem činnosti a posláním zoologické zahrady je požární ochrana a prevence před dalšími živelními pohromami jednou z hlavních otázek zajištění bezpečnosti chovaných zvířat. Vzhledem k poloze zoologické zahrady nedaleko Vltavy ji potenciálně nejvíce ohrožují povodně.

Již v historii Zoo Praha jsou zmiňovány první živelní pohromy, které zahradu postihly, v roce 1941 například březnová povodeň zasáhla až do pavilonu šelem, v roce 1969 se pod velkou vrstvou sněhu zřítila voliéra dravců. Další zaznamenané velké pohromy se zapsaly do novodobé historie, katastrofální povodně v roce 2002 zaplavily téměř polovinu zoologické zahrady, hladina vody tehdy dosahovala až 12 metrů a škody byly obrovské, jak na životech zvířat, tak materiální. Poslední pohromou pak byly povodně v červnu loňského roku, kdy však zaměstnanci zoo zúročili své zkušenosti, zachránili nejen všechna zvířata, ale například i materiální vybavení až po informační tabulky. Škody nebyly v loňském roce tak vysoké i díky nižší hladině vody.

Požární ochrana

K požárům samotným v historii zahrady téměř nedocházelo, pamětníci evidují jen dvě menší události, v 70. letech minulého století shořel domek pro jeleny Axis, příčinou byla lidská neopatrnost. Po pár letech vypukl další menší požár – hořela část areálu žiraf. „Protože k události došlo přesně 21. srpna, nejdříve se prošetřovaly různé varianty, až po roce se přišlo na to, že v seníku u žiraf přespávali dva kluci, kteří ho zapálili,“ uvedl engeneeringový pracovník Jiří Kotek, který v zoo pracuje téměř 40 let.

Velkou roli v požární ochraně zoologické zahrady samozřejmě hraje kvalitně prováděná prevence. Zoo Praha nikdy neměla svoji vlastní jednotku požární ochrany. Zásahovou činnost primárně zajišťuje Hasičský záchranný sbor hl. m. Prahy a také jednotka Hasičského záchranného sboru Dopravního podniku hl. m. Prahy, která to má, co se vzdálenosti týče, k zahradě nejblíže. O prevenci se stará externí firma. Z hlediska požární ochrany je zoologická zahrada považována za jeden celek, není rozdělena na úseky. Chovatelské objekty jsou od sebe natolik vzdáleny, že se nepředpokládá, že by se případný požár rozšířil ve velké části zahrady najednou. V areálu zoo je celkem asi 150 objektů, přičemž asi 50 z nich jsou větší zděné stavby. Ostatní jsou většinou dřevostavby o rozloze několika metrů čtverečních, větší zvířata pak mají zázemí vybudované většinou z nehořlavých materiálů (např. betonový sloninec atd.). Do kategorie objektů se zvýšeným požárním nebezpečím jsou zařazeny pouze tři objekty – centrální seník, truhlářská a zámečnická dílna.

I tak jsou veškeré objekty vybaveny přenosnými hasicími přístroji a každý zaměstnanec zoo je vyškolen k zacházení s nimi. Ve třech objektech je také elektrická požární signalizace, v Indonéském pavilonu a ve dvou objektech historických Gočárových domů, z nichž jeden slouží jako restaurace a druhý jako muzeum. Všechna čidla jsou svedena na ohlašovnu požárů, která je umístěna na vrátnici s dvacetičtyřhodinovou obsluhou. Ve většině výběhů jsou umístěny obrazovky kamerového systému. Kamerový systém je v Zoo Praha sice rozmístěn hlavně z chovatelských důvodů kvůli dohledu nad zvířaty, ale zároveň slouží jako další možnost dohlídky nad areálem Zoo Praha z hlediska požární ochrany. Jeden zaměstnanec zoo plní každý den funkci požární hlídky; jde o údržbáře, který má zároveň možnost vstupu a pohybu po celé zahradě a přístup do všech zařízení a chovatelských areálů.

Zdrojů požární vody je dostatek

Zoo Praha má díky svému umístění a také charakteru činnosti dostatek požární vody, která by mohla být využita v případě požáru. Kromě rozvedené sítě podzemních hydrantů lze jako zdroj vody využít nejen blízkou řeku, ale také bývalý mlýnský náhon (strouhu) protékající dolní částí zahrady, vodní příkopy okolo výběhů zvířat, případně i některé vodní nádrže. Voda do strouhy je přiváděna čerpadlem z Vltavy o výkonu 60 l.s^-1, na konci zahrady je voda ze strouhy odváděna zpět do řeky. V zahradě jsou rozvedeny dva systémy vodovodů – pitná a užitková voda. Tlakové poměry jsou uzpůsobeny tak, aby mohly být řady využívány i jako zdroje požární vody. Pitná voda je čerpána ze dvou zdrojů, z Prahy-Troje a z přivaděče v Praze-Bohnicích, oba okruhy jsou v areálu zoo vzájemně propojitelné. Elektrickou energii zajišťují čtyři trafostanice, které jsou vzájemně propojeny.

Potenciálním zdrojem požáru mohla být v dřívějších dobách i elektroinstalace např. v teráriích, ale ta se v posledních letech ruší a budují se místo nich pavilony zaměřené na chov příbuzných zvířat, např. pavilony velkých želv, goril, Africký dům a další. Každý z nich je přitom vytápěn vlastním plynovým kotlem. Asi největším potenciálním zdrojem požáru je v současné době centrální seník, z něhož je každý den rozváženo krmivo k jednotlivým výběhům. I zde se však z bezpečnostních důvodů přistoupilo ke změně – seno již není ve velkém trvale skladováno, ale je v potřebném množství pravidelně dováženo.
Každý rok probíhá v místech údržby se zvýšeným požárním rizikem cvičení požárního poplachu. Vnitřní směrnicí je ošetřeno i bezpečné pálení okusů (větví) na místě k tomu speciálně vyhrazeném, aby oheň nemohl ohrozit ani zvířata, ani návštěvníky. Všechny cesty v Zoo Praha, kterých je celkem 10 kilometrů, jsou značeny, aby se návštěvníci mohli v případě nouze rychle dostat ke kterémukoliv ze tří východů.

Zvířata na prvním místě

Pro všechny zaměstnance v zoo vždy platí pravidlo, že chovaná zvířata jsou nejdůležitější, proto se v případě jakékoliv živelní pohromy zachraňují nejdříve. „Například v případě požáru jsou u každé ze stájí připraveny dvorky, na které zvířata vyháníme, aby byla v bezpečí. Pro případ jiných událostí, například povodní, máme pečlivě zpracované evakuační plány a tabulky pro každé jednotlivé zvíře v zoo,“ uvedl vedoucí odboru provozu Zoo Praha Ing. Karel Hasman. Zmiňovaná tabulka u každého zvířete detailně uvádí, jakým způsobem bude evakuováno, jak dlouho bude přeprava trvat, kam bude umístěno, zda bude nutné ho uspat, zda je nutný dozor veterináře, jaké dopravní, případně jiné prostředky, budou potřebné. Se vším se počítá dopředu, zvířata by měla být co nejvíce ušetřena stresových situací. Jedním z míst, kam lze alespoň některá zvířata v případě krizové situace okamžitě převézt, je objekt karantény, který má velkou kapacitu a většinou bývá volný. Zpracovány a ošetřeny jsou i varianty záchranných akcí pro případ úniku kteréhokoliv zvířete z klece.

Hlavní prioritou vybudování protipovodňové ochrany

Povodně jsou v současné době pro Zoo Praha ze všech krizových situací, vzhledem k její poloze u řeky, největší hrozbou. Spodní část zoo tvoří okolí bývalého mlýnského náhonu, které bylo před více než sto lety tvořeno údolní nivou, kde se na pravidelně zaplavovaných březích rozkládaly lužní lesy. Velké zakořeněné stromy odolávaly povodním a slepá a mrtvá ramena řeky plnila úlohu retenčních nádrží.

V současné době tvoří toto území spodní část zoologické zahrady, kde jsou výběhy a pavilony goril nížinných, kočkovitých šelem, velkých želv, Dětská zoo, expozice Vodní svět a Opičí ostrovy, pavilon gaviálů Čambal a další. Toto území je na straně řeky chráněno hrází, naneštěstí hráz je koncipována pouze jako ochrana proti dvacetileté vodě. Zoo Praha má v koordinaci s odborem krizového řízení pro městskou část Praha 7 zpracován povodňový plán.
Po obrovských škodách způsobených rozsáhlými povodněmi v roce 2002, byly povodně v roce 2013 zvládnuty mnohem lépe. Zatopená oblast byla sice téměř identická, ale hladina vody byla o 1,5 až 3 metry níže, v některých místech bylo asi 8 metrů vody. Jednalo se spíše o „tichou“ (stojatou) vodu, která postupně opadávala, kdežto v roce 2002 se hnal územím zoo vodní proud. „Úklid po povodních byl tentokrát mnohem jednodušší a škody byly minimalizovány. Naši zaměstnanci už měli zkušenosti a také nám velmi pomohli jak profesionální, tak dobrovolní hasiči, kteří se nám sami hlásili na pomoc,“ dodal Ing. Karel Hasman.

Vedení pražského magistrátu v současné době nechalo zpracovat nový PC model protipovodňové ochrany Zoo Praha. Kdyby byla hráz koncipována na ochranu před stoletou vodou, vzedmutí hladiny by nijak významně neovlivnilo vzedmutí hladiny na daném úseku Vltavy při povodních, naopak již v Praze-Holešovicích by hladina klesla zpět, což by mělo potvrdit zpracování fyzikálního modelu pro úsek od mostu Barikádníků po přívoz v Praze-Suchdole, které je plánováno do konce letošního roku. Následné zkoušky by měly předurčit, jak vysoká by nová hráz u Zoo Praha měla být. „Naší prioritou do budoucna je vybudování protipovodňové ochrany zoo. Konkrétní řešení je na odbornících a na našem zřizovateli, Magistrátu hl. m. Prahy. Podle počítačového modelu, který si nechal zpracovat Útvar rozvoje města, je však možné spodní část Zoo Praha ochránit proti povodním do úrovně stoleté vody, aniž by to způsobilo zvednutí hladiny řeky v centru Prahy,“ doplnil Mgr. Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha.

Vedení Zoo Praha na základě zkušeností a hrozby povodní rozhodlo, že ve spodní části se nebudou v budoucnu stavět finančně nákladné stavby pro těžko evakuovatelná zvířata. Budou také přestěhováni nejnáročnější zvířecí obyvatelé spodní části – gorily nížinné, do nového pavilonu, který bude vybudován na jiném místě. Prozatím byly gorily v době povodní vždy stěhovány do tzv. „věže“, což je zvýšené patro jejich současného pavilonu. Vloni se ale voda zastavila pouhého půl metru pod okny „věže“ a případné uspávání a stěhování by na gorily mohlo působit velmi stresově, čehož je chtějí chovatelé v budoucnu uchránit.

kpt. Mgr. Jana KEMROVÁ, foto Milan VÁVRŮ
 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook