Časopis 112 ROČNÍK XIII ČÍSLO 6/2014
V bloku POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah na rozsáhlý požár historické horské chaty Libušín na Pustevnách, seznamujeme s možnostmi ochrany skladů pneumatik před požáry, s výsledky požárních kontrol v obcích Pardubického kraje, se zajištěním požární ochrany v JE Temelín a také s výsledky požárně technických expertiz zaměřených na požáry osobních automobilů. Analýza tísňových volání na čísla 150 a 112 a seznámení s projektem Integrovaného bezpečnostního centra Moravskoslezského kraje, který ocenila Evropská asociace tísňových volání, jsou náplní části časopisu zaměřené na oblast IZS. V bloku zaměřeném na OCHRANU OBYVATELSTVA a KRIZOVÉ ŘÍZENÍ informujeme o výcviku dobrovolných hasičů v montáži protipovodňových stěn, o požární ochraně podzemního zásobníku plynu na Příbramsku, seznamujeme se závěry mezinárodní konference Společná bezpečnostní budoucnost a připomínáme výročí závažné průmyslové chemické havárie v Nypro Flixborough ve Velké Británii.
- Požár horské chaty na Pustevnách
- Požární ochrana v Jaderné elektrárně Temelín
- Ohniskové příznaky a příznaky směru šíření hoření znatelné na karoseriích dopravních prostředků
- Integrované bezpečnostní centrum obdrželo prestižní mezinárodní ocenění
- Výcvik dobrovolných hasičů v montáži protipovodňových stěn
- V tištěné podobě časopisu ještě najdete
Jaderná elektrárna Temelín už více než 13 let vyrábí elektrickou energii a v odborných médiích do této doby nebyly zveřejněny ve větším rozsahu informace o zabezpečení stavby z hlediska požární ochrany.
Výkon státního požárního dozoru po dobu návrhu, projektování, výstavby a později provozu Jaderné elektrárny Temelín (ETE) byl prováděn okresní správou Sboru požární ochrany, krajskou inspekcí požární ochrany a okresním úřadem – okresním požárním radou. V současné době vykonává státní požární dozor HZS Jihočeského kraje.
Státní požární dozor
Na výkon státního požárního dozoru nad výstavbou objektů ETE a následně provozovanou elektrárnou byly na tehdejším oddělení stavební prevence vyčleněni dva příslušníci, kteří v současné době plní řadu jiných úkolů, ale do Temelínské elektrárny se pravidelně vracejí. Posuzují projektové dokumentace nových stavebních akcí, změn užívání v areálu ETE a zúčastňují se místních šetření svolaných stavebním úřadem Ministerstva průmyslu a obchodu nebo městským úřadem Týn nad Vltavou, případně odborem regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic krajského úřadu Jihočeského kraje. Mimo to provádějí konzultace a prohlídky jednotlivých částí objektu ve vazbě na dlouhodobé potřeby provozu. Z hlediska zajištění požární ochrany a dodržování zásad požární bezpečnosti jsou tyto prohlídky nutné zejména v období odstávek výrobních bloků, a to z důvodu většího pohybu pracovníků dodavatelských a servisních organizací po areálu ETE. S tím také souvisí vyšší počet prací spojených s nebezpečím vzniku požáru a větší množství použitého materiálu, výrobků, strojů a zařízení.
Do výkonu státního požárního dozoru v rámci ETE patří ještě další areály, např. vodní elektrárna Hněvkovice, vodní elektrárna Kořensko a laboratoř radiační kontroly okolí v Českých Budějovicích. Investiční záměr stavby ETE byl vydán v únoru 1979, o výstavbě jaderné elektrárny v lokalitě Temelín bylo rozhodnuto po expertním výběru staveniště pro čtyři bloky s tlakovodními energetickými reaktory typu VVER 1000/320 v roce 1980. Rozhodnutí o výstavbě 1. a 2. bloku bylo vydáno v roce 1980, v roce 1981 byla o výstavbě 1. a 2. bloku uzavřena dohoda mezi Sovětským svazem a Československem, která byla v roce 1982 rozšířena o 3. a 4. blok. V roce 1982 byl uzavřen kontrakt na dodávku sovětského technického projektu, který zahrnoval reaktorovnu, budovu aktivních a pomocných provozů a budovy dieselgenerátorových stanic. Úvodní projekt byl zpracován Energoprojektem Praha (dále jen EGP) v roce 1985, stavební povolení bylo vydáno v listopadu 1986 a vlastní stavba provozních objektů byla zahájena v roce 1987, přičemž přípravné práce byly zahájeny již v roce 1983. Po listopadu 1989 došlo v nových politických a především ekonomických podmínkách k přehodnocení potřeby výkonu 4000 MW. Vláda České republiky v březnu 1993 rozhodla o dostavbě ETE v rozsahu dvou bloků. Zkušební provoz prvního bloku byl zahájen 10. června 2002, na druhém bloku začal 18. dubna 2003.
Požadavky na požární ochranu jaderného zařízení (JZ) jsou stanoveny prováděcím předpisem atomového zákona – vyhláškou č. 195/1999 Sb., o požadavcích na jaderná zařízení k zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a havarijní připravenosti, ve znění pozdějších předpisů. Tato vyhláška v § 9 stanoví výchozí požadavky na požární ochranu JZ a upřesňuje požadavky právních předpisů na úseku požární ochrany pro tato zařízení. V oblasti požární ochrany je základním právním předpisem zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů a prováděcí předpisy, vydané na jeho základě (zejména vyhláška č. 246/2001 Sb., o požární prevenci a vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění pozdějších předpisů). Požadavky na požární bezpečnost staveb dále upřesňují technické normy.
Schvalovací řízení
Příprava, realizace a užívání staveb byly v době výstavby jaderné elektrárny v České republice kodifikovány stavebním zákonem č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a prováděcí vyhláškou č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu (dále jen vyhláškou č. 85/1976 Sb.) ve znění pozdějších změn a doplnění. Na základě platné legislativy byl schvalovací proces rozdělen do tří fází, z nichž každá byla zakončena vydáním přesně definovaného povolení (územní rozhodnutí - souhlas s umístěním stavby v dané lokalitě, stavební povolení - souhlas se zahájením stavebních prací na staveništi, kolaudační rozhodnutí - souhlas užívat stavbu k navrženému účelu).
Od 1. července 1997 je v platnosti zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, který mimo jiné stanovuje podmínky licencování jaderných zařízení.
Důležitými částmi licenčního procesu ETE bylo i povolování změn projektu stavby v průběhu výstavby. Tyto změny byly povolovány stavebním úřadem na základě žádosti stavebníka a musely být doloženy příslušnou dokumentací v rozsahu vyhlášky č. 85/1976 Sb. Navrhovaná změna stavby však v žádném případě nesměla být v rozporu s územním rozhodnutím. Tímto způsobem se postupovalo i při záměně systému kontroly a řízení.
Historie požární prevence v ETE
Důležitá zařízení, systémy a technologie z hlediska jaderné bezpečnosti musí být navrženy a umístěny tak, aby jejich funkce nebyla ovlivněna případným požárem. Jaderná elektrárna je objekt, který přesahuje rámec norem požární bezpečnosti staveb. Proto byly v roce 1992 zpracovány zásady požární bezpečnosti v sovětské zóně projektování – dÚP 369. Tento dokument byl zpracován na základě dohody mezi ČEZ ETE a EGP a po projednání s dotčenými orgány státní správy byl výchozím materiálem pro návrh a posouzení stavebních objektů a provozních souborů z hlediska požární ochrany.
V roce 1994 firma Škoda Praha, a.s., jako generální dodavatel technologie, vypracovala „Směrnici k zajištění PO a BOZP při provádění prací a úprav na HVB JE Temelín finálními dodavateli GDT“ a schválil ji tehdejší okresní úřad – okresní požární rada. Směrnice se z hlediska požární ochrany zabývá složitým obdobím výstavby ETE, kdy probíhaly zkoušky již instalované technologie současně se stavebními a montážními pracemi. Při provádění dokončovacích prací a zkoušek byly prováděny činnosti, jež nesou riziko zvýšeného požárního nebezpečí, zejména skladování a manipulace s hořlavými kapalinami, montáž kabelových tras, zdroje tepla a světla, zkoušky a provoz vodíkových a olejových hospodářství, skladování a manipulaci s technickými plyny, svářečské, žíhačské a natěračské práce.
V průběhu přípravy stavby a při její realizaci byla zpracována řada směrnic a předpisů řešících požární bezpečnost, např.:
→ „Zajištění požárního zabezpečení při realizaci svářečských prací, prací s otevřeným plamenem, prací s úhlovou bruskou při montáži ocelových konstrukcí - VSB divize 3“,
→ „Směrnice zabezpečení požární ochrany a bezpečnosti práce v kabelovém hospodářství, v rozvodných zařízeních v průběhu montáže technologie při PKV a KV na stavbě JE Temelín“,
→ Sbírka pokynů hlavní správy Sboru požární ochrany ministerstva vnitra ČSR z roku 1986 – „Zásady a podmínky použití sovětských a československých norem a předpisů pro projektování jaderné elektrárny Temelín s bloky VVER 1000“.
Při stanovení početních stavů Hasičského záchranného sboru podniku (HZSP) ETE se vycházelo z požadavku Úvodního projektu IV.B stavby, část B 2.6.7 Požární ochrana. Již v této době byl předepsán počet pěti pracovníků prevence požární ochrany v jednotce PO.
Objekty zpracované projekčně v SSSR byly ve smyslu mezivládní dohody a kontraktu dodávky projektové dokumentace zpracovány podle sovětských norem, jak bylo řešeno opatřením Federálního ministerstva paliv a energetiky po dohodě s ministry příslušných rezortů včetně MV ČSR. Objekty projekčně zpracované v tehdejší ČSSR byly posuzovány především podle ČSN 73 0802, 73 0804, 65 0201, 38 2156. Generálním projektantem stavby byl Energoprojekt Praha, a.s., část o požární bezpečnosti zpracovával Ing. Karel Hořovský.
Nedílnou součástí výkonu státního požárního dozoru jsou kontroly dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně podle § 31 odst. 1 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb. o požární ochraně. V letech 2005 až 2012 byly v ETE provedeny tematické a komplexní požární kontroly zaměřené na problematiku dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně, kontroly dokumentace o začlenění do kategorie činností, stanovení organizace zabezpečení požární ochrany, věcných prostředků požární ochrany, kontroly dokladů o zkouškách provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení, školení zaměstnanců a vedoucích pracovníků, preventivních požárních hlídek, jednotky HZSP, kabelových rozvodů bezpečnostních systémů ETE, apod. Členy kontrolních skupin byli i příslušníci jiných oddělení podle konkrétního zaměření kontroly (např. chemická služba, strojní služba).
Hasiči elektrárny
Od zahájení výstavby ETE roku 1987 zabezpečoval požární ochranu na staveništi elektrárny národní podnik Vodní stavby, který byl generálním dodavatelem stavební části ETE. V té době požární družstvo sloužilo ve 24hodinových směnách společně s požárním technikem. Od roku 1991 byla firma ČEZ, a.s., jako držitel povolení k provozu jaderného zařízení podle atomového zákona povinna založit hasičský záchranný sbor podniku. Od té doby se zaměstnanci HZSP podíleli na zabezpečení požární ochrany staveniště a po roce 2002 i provozované elektrárny. V současné době zaměstnanci jednotky HZSP slouží ve 12hodinových směnách.
Závěr
Čas nelze zastavit. Elektrárna je rozsáhlá a technologicky náročná stavba. Běžné opravy se provádějí při pravidelných odstávkách spojených s výměnou paliva. To však nestačí, všechno stárne, a proto v areálu jaderné elektrárny dochází k rekonstrukcím řady provozů. Za posledních 10 let to byla např. rekonstrukce objektů šaten, výstavba skladu vyhořelého jaderného paliva, úprava skladování tlakových lahví v SO 801/01 v budově aktivních a pomocných provozů, záměna nadstavbového systému MDS 7000 na ETE, využití projektových rezerv bloků ETE 1 a 2 nebo akce prostředky havarijní připravenosti a plánování pro výstavbu nového jaderného zdroje. Další projekty jsou připraveny k realizaci nebo jejich realizace probíhá.
kpt. Mgr. Petr MÍCHAL, plk. Ing. Milan BRABEC, HZS Jihočeského kraje, Ing. Radek VYMAZAL, HZS podniku Jaderné elektrárny Temelín, foto archiv autorů