Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Chráníme vaše životy, zdraví a majetek

Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání

 

Hlavní menu

 
 

Časopis 112 ROČNÍK XIII ČÍSLO 7/2014

V úvodu seznamujeme s projektem za bezpečnější jezy a přinášíme rozsáhlou informaci o průběhu květnové humanitární pomoci HZS ČR povodněmi postiženým balkánským zemím. V části POŽÁRNÍ OCHRANA mimo jiné objasňujeme, co obsahuje pravidelná kontrola parametrů pohotovostních zásob hasiv a pěnidel ve skladech HZS ČR. V bloku IZS analyzujeme zásah záchranářů u osoby demonstrující úmysl sebevraždy a seznamujeme také se specifiky odborné přípravy jednotky HZS Letiště Praha, a.s. Závěry setkání generálních ředitelů civilní ochrany států EU a poznatky z mezinárodní konference Řešení krizových situací ve specifickém prostředí, která se uskutečnila v Žilině, jsou náplní části časopisu věnované ochraně obyvatelstva a krizovému řízení. V časopisu dále naleznete zpravodajství z Hasičských slavností Litoměřice 2014 nebo ohlédnutí za mimořádně zdařilým Mistrovstvím republiky profesionálních a dobrovolných hasičů v požárním sportu.  

  1. Humanitární pomoc HZS ČR povodněmi postiženým balkánským zemím
  2. Zásah u osoby demonstrující úmysl sebevraždy skokem ze stožáru vysokého napětí
  3. Havárie letadel v nepřístupném terénu
  4. Setkání generálních ředitelů civilní ochrany bylo spojeno se cvičením mezinárodních záchranných modulů
  5. Litoměřice hostily největší setkání hasičů
  6. V tištěné podobě časopisu ještě najdete

Srbsko, Bosna a Hercegovina a další státy Balkánského poloostrova byly v květnu letošního roku zasaženy rozsáhlými povodněmi. Značnou měrou se na poskytnutí humanitární pomoci těmto zemím podílel Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR). O činnosti příslušníků na místě zásahu a zajištění organizace této pomoci jsme si povídali s ředitelem odboru operačního řízení MV-generálního ředitelství HZS ČR a náčelníkem štábu HZS ČR při složitých operacích plk. Ing. Luďkem Prudilem.

Kdo inicioval poskytnutí pomoci?

plk. Ing. Luděk Prudilplk. Ing. Luděk Prudil
Srbsko požádalo ve večerních hodinách 15. května prostřednictvím Evropského koordinačního centra pro mimořádné události (ERCC) o humanitární pomoc státy EU. Požadavek se týkal vyslání odřadů s velkokapacitními čerpadly v počtu tří kusů, vyslání vrtulníků pro záchranu osob a nasazení hliníkových lodí s vnějším motorem v počtu 14 kusů. Požadavek na vyslání odřadů s velkokapacitními čerpadly byl v průběhu 16. května navýšen na 10 kusů.

Bosna a Hercegovina požádala o humanitární pomoc v nočních hodinách 15. května prostřednictvím ERCC a NATO (Euroatlantické koordinační středisko pro řešení situace při katastrofách). Požadavek se týkal vyslání vrtulníků v počtu pěti kusů a jakéhokoliv množství motorových člunů. V dopoledních hodinách 17. května byla žádost o pomoc rozšířena o vyslání odřadů s velkokapacitními čerpadly v počtu tří kusů, kalových čerpadel v počtu tří kusů, elektrocentrál v počtu tří kusů a materiálu nouzového přežití obyvatelstva (stany, deky, spací pytle, vysoušeče, čističky vody s obsluhou, dřevěné a kovové palety, pláštěnky, holínky, elektrocentrály s osvětlovacím zařízením, naftová topidla do stanů, kuchyňské sety, sanitární a hygienické balíčky a další humanitární položky).

V jakém rozsahu nabídl humanitární pomoc HZS ČR?

MV-generální ředitelství HZS ČR připravilo v souladu s rozšířenými požadavky a s ohledem na intenzitu dešťových srážek v České republice následující nabídku pomoci – do Srbska odřad s velkokapacitním čerpadlem a odřad pro záchranu osob vybavený loděmi (WASAR tým), do Bosny a Hercegoviny odřad s velkokapacitním čerpadlem, WASAR tým a jednotku humanitární pomoci k dopravě balíčků první pomoci a nouzového přežití, jejichž poskytovatelem byla Správa státních hmotných rezerv. Na základě rozhodovacího procesu Ministerstva vnitra a Ministerstva zahraničních věcí v souladu s pravidly o poskytování zahraniční spolupráce a humanitární pomoci (zákon č. 151/2010 Sb., o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci) Česká republika vyslala 16. května první odřad (čerpadlo MČS 400, 9 příslušníků HZS ČR – Záchranný útvar HZS ČR a HZS Olomouckého kraje). MV-generální ředitelství HZS ČR v průběhu 17. května opakovaně komunikovalo se zástupci Ministerstva zahraničních věcí ohledně možné nabídky požadované humanitární pomoci. Možnost vyslat další pomoc Srbsku nebyla ze strany Ministerstva zahraničních věcí reflektována, i když existovaly požadavky Srbska a Bosny a Hercegoviny o humanitární pomoc. Výsledkem vyjednávání mezi Ministerstvem vnitra a Ministerstvem zahraničních věcí 17. května byla nabídka pomoci Srbsku a Bosně a Hercegovině, která byla uskutečněna ve 21.00 hodin téhož dne. Srbsku byl nabídnut odřad na velkoobjemové čerpání (čerpadlo MČS 1500, 10 příslušníků HZS ČR) a WASAR tým (13 člunů, 41 osob). Ze zastupitelského úřadu v Srbsku mezitím přišla neoficiální informace, že Srbsko zřejmě neakceptuje WASAR tým, protože vzhledem k situaci v Srbsku již není tento typ pomoci zapotřebí. Tato informace se následně potvrdila. Na pomoc povodněmi postiženým zemím byly vyslány celkem tři odřady s velkokapacitními čerpadly.

Kdy a kam byly tyto odřady nasazeny v terénu?

První odřad byl 16. května soustředěn v Brně, odkud odjel ve 23.27 hodin a na místo určení v Lazarevac přijel následující den v 15.00 hodin, kde zahájil čerpání vody a po ukončení této činnosti v 19.30 hodin se přesunul a pokračoval v čerpání vody ze zatopené elektrárny ve Veliki Crljeni. Byl přesunut k čerpání vody v blízkosti elektrárny u města Kostolac a poté odčerpával vodní lagunu u města Obrenovac. Dne 17. května navštívila povodněmi postižené oblasti Srbska včetně místa zásahu českého odřadu v Kostolaci komisařka pro mezinárodní spolupráci Kristalina Georgieva. Od velitele a styčného důstojníka odřadu obdržela aktuální informace o jeho činnosti. Sešla se také s plk. Ing. Romanem Hlinovským, ředitelem HZS Libereckého kraje, který byl nominován a následně zařazen do koordinačního týmu sestaveného Evropskou komisí.

Druhý odřad a třetí odřad byly soustředěny v Brně, odkud odjely 21. května v 01.15 hodin. Druhý odřad (čerpadlo MČS 1500, 9 příslušníků HZS ČR – Záchranný útvar HZS ČR a HZS Jihomoravského kraje) dojel do Srbska na místo určení v Obrenovac v 15.00 hodin. Třetí odřad (čerpadla MČS 400 a Somati, 15 příslušníků HZS Moravskoslezského kraje) přijel do Bosny a Hercegoviny na místo určení v Orašje ve 13.00 hodin. Jejich prvořadým úkolem bylo odčerpávání vodních lagun.

Kdy byla ukončena činnost těchto odřadů?

První odřad ukončil práce v Srbsku 28. května a téhož dne odjel z Bělehradu ve 13.00 hodin zpět do České republiky. Druhý odřad svoji činnost ukončil 29. května v 19.00 a následujícího dne odjel z okolí města Obrenovac v 08.00 hodin. Třetí odřad ukončil práce v Bosně a Hercegovině 31. května ve 21.00 hodin a 1. června v 04.00 hodin odjel zpět do Ostravy.

S jakými největšími problémy se zasahující hasiči potýkali a jaké měli zázemí?

U jednoho příslušníka HZS ČR z prvního odřadu došlo ke zranění dolní končetiny. Jinak zasahující činnosti probíhaly bez větších problémů. Každý zasahující odřad musí být po celou dobu soběstačný, příslušníci HZS ČR vyjíždějí s plným logistickým vybavením. Každý odřad má svého styčného důstojníka, který má velmi dobré jazykové znalosti a orientuje se v problematice mezinárodních operací. V Srbsku byl problém s polním bydlením, neboť voda vyplavila také velké množství jedovatých hadů. Nebezpečí znamenaly přítomné miny. Byli jsme připraveni také na nedostatek pohonných hmot pro čerpadla v Bosně a Hercegovině, nakupovat naftu v Chorvatsku, ale bosenská strana naftu pro čerpadla dodávala.

Kromě tří odřadů byly do postižených oblastí vyslány také dvě jednotky s materiální humanitární pomocí.

Dne 21. května bylo v Bosně a Hercegovině předáno 1120 kusů balíčků první pomoci a nouzového přežití ze skladů Správy státních hmotných rezerv, které přivezly nákladní automobily ze Skladovacího a opravárenského zařízení HZS ČR a posádky ze Záchranného útvaru HZS ČR. Druhou část materiální humanitární pomoci (především hygienické balíčky, hygienické potřeby, čisticí prostředky, zdravotnický materiál, trvanlivé potraviny, oděvy a vysoušeče) zorganizoval Český červený kříž na základě informací a požadavků partnerských národních společností Červeného kříže v Srbsku a Bosně a Hercegovině a pražských ambasád obou uvedených států ve spolupráci s krajanským sdružením Lastavica. Jednotky s materiální humanitární pomocí byly soustředěny 23. května v Brně, odkud odjely ve 20.20 hodin. První jednotka přijela 24. května na místo určení v Srbsku (v Bělehradě) v 16.00 hodin. Druhá jednotka přijela 24. května na místo určení v Bosně a Hercegovině (v Pale) v 08.20 hodin, odkud po vyložení materiálu pokračovala do Sarajeva, kde zahájila vykládku materiálu ve 13.50 hodin. Obě jednotky se poté vrátily zpět do České republiky.

Jaké byly finanční náklady spojené s poskytnutím humanitární pomoci?

Odhad finančních nákladů na vyslání humanitární pomoci HZS ČR činí u každého z odřadů vyslaných do Srbska 400 tisíc Kč a do Bosny a Hercegoviny také 400 tisíc Kč. Poskytnutí balíčků první pomoci včetně dopravy do Bosny a Hercegoviny je předběžně vyčísleno na 800 tisíc Kč. V současnosti celou akci vyhodnocujeme.

Mgr. Zbyněk KOUKOLÍK, foto archiv HZS ČR

 

vytisknout  e-mailem 

 

© 2024 Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, všechna práva vyhrazena

Mapa serveru | Kontakty | Prohlášení o přístupnosti | RSS