Časopis 112 ROČNÍK XIII ČÍSLO 8/2014
V úvodu informujeme o dotačních programech, na které se váže neinvestiční dotace ze státního rozpočtu ČR, uplatněná prostřednictvím MV-generálního ředitelství HZS ČR v roce 2015 pro nestátní neziskové organizace. V části věnované POŽÁRNÍ OCHRANĚ analyzujeme dubnový zásah jednotek PO na rozsáhlý požár galvanovny v Lanškrouně a informujeme o zaměření prevence požárů v odpadovém hospodářství a v recyklačních centrech ve Velké Británii. V bloku IZS seznamujeme s průběhem cvičení složek IZS a orgánů krizového řízení RAFEX 2014 a přinášíme také ohlédnutí za 5. ročníkem Mezinárodního setkání kynologických týmů USAR odřadů. Závěry konference Crisis management, připomenutí výročí vzniku Ženevských úmluv a zkušenosti s protipovodňovou ochranou v Jihočeském kraji jsou hlavními tématy části zaměřené na oblast OCHRANY OBYVATELSTVA a KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ. V časopisu dále naleznete například zpravodajství z červencového mistrovství světa v požárním sportu dorostenců a juniorů ve Svitavách.
- Rozsáhlý požár v objektu galvanovny
- Největší cvičení letošního roku
- Setkání kynologických týmů USAR odřadů
- Význam Ženevských úmluv je stále aktuální
- Jihočeští hasiči zpracovávají plány ochrany území pod vodními díly
- V tištěné podobě časopisu ještě najdete
Vzhledem k meteorologickým výkyvům, kterými nás příroda poslední roky stále častěji obdařuje, vzniká i vyšší riziko přirozených a zvláštních povodní. Čím dál více vyvstává potřeba přesněji specifikovat možná rizika vodních děl vzdouvajících nebo akumulujících vodu a předem se připravit na řešení situací, které mohou nastat při narušení hráze vodního díla.
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ukládá majitelům vodních děl řadu povinností, z nichž jedna je provádět na vlastní náklady u vodního díla (vodní nádrže) technicko bezpečnostní dohled, pokud tomuto dohledu vodní dílo podléhá. Hlavním cílem tohoto opatření je minimalizace rizika ohrožení lidských životů, zdraví a majetku v důsledku havárie díla a vzniku zvláštní povodně.
Již v roce 2008 zpracoval Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje, územní odbor Jindřichův Hradec (dále jen „HZS kraje“), na základě obdržených studií, tři plány ochrany území pod vodním dílem před zvláštní povodní. Šlo o vodní díla Landštejn (II. kat.), Karhov (III. kat.) a Nová Říše (III. kat.). Posledně jmenované dílo se nachází na území Kraje Vysočina, ale při narušení hráze by byly dopady na obyvatelstvo fatální právě v okrese Jindřichův Hradec.
Studie ohrožených území
Dodanou studií, resp. posudkem, se rozumí dokument, který se zabývá průchodem zvláštní povodně konkrétním územím a poskytuje zejména údaje o maximálních hloubkách, rychlostech a průtocích vody, stanovení ohroženého území a jeho zakreslení do mapy. Tyto studie dodala firma Vodní díla – TBD, a.s. Zadavatelem studií jsou sami vlastníci vodních děl, kteří k jejich zpracování mohou využít grantu poskytovaného Krajským úřadem Jihočeského kraje až do výše 50 % vynaložených nákladů.
Okres Jindřichův Hradec je rybníkářskou oblastí, a proto není divu, že v loňském roce obdržel HZS kraje podklady pro dalších 17 vodních děl III. kategorie. Na základě těchto studií a podle „Metodického pokynu odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí pro zpracování plánu ochrany území pod vodním dílem před zvláštní povodní“ byly zahájeny práce na těchto dokumentech. Při jejich tvorbě se pověření příslušníci pracoviště prevence, ochrany obyvatelstva a krizového řízení soustředili především na rozpracování konkrétních požadavků na varování, vyrozumění, evakuaci a nouzové přežití postiženého obyvatelstva v dotčeném území.
Analýza rizik
Jednou z nejdůležitějších částí plánu je podrobná analýza zaplaveného území. Na základě mapové dokumentace se provádí rekognoskace ohroženého území se snahou co nejpřesněji určit počet postižených obydlí, ale i rekreačních zařízení, výrobních a skladovacích objektů apod. Pochopitelně je důležitý také počet ohrožených obyvatel, a to z důvodů prvotního vyvedení osob na bezpečné, vyvýšené místo, které nebude přívalovou vlnou zasaženo, ale i z důvodů evakuace a zabezpečení nouzového přežití. V tomto ohledu se nelze obejít bez místní znalosti starostů jednotlivých obcí, proto se v součinnosti s nimi zpracovávají potřebné údaje do tabulek, které se stávají nedílnou součástí plánu. Pro konkrétní počet občanů, kteří dočasně přicházejí o střechu nad hlavou, se rovněž plánují ubytovací a stravovací kapacity. V obcích, které nejsou schopny zajistit tyto základní služby vlastní péčí, se plánuje doplnění kapacit pro nouzové přežití postižených obyvatel s využitím informačního systému ARGIS.
Ochrana obyvatelstva
V plánu je pochopitelně v první řadě nutné stanovit způsob varování obyvatelstva konkrétních ohrožených obcí a oblastí (bezpodmínečně nutné je mít zmapované například letní dětské tábory) prostředky zapojenými do jednotného systému varování a vyrozumění. Tam, kde tyto prostředky chybí, se plánuje náhradní způsob varování, například obecními sirénami, nebo vozidly složek integrovaného záchranného systému (IZS), které jsou vybaveny výstražným rozhlasovým zařízením.
Od varování obyvatelstva je jen krůček k plánování systému vyrozumění orgánů krizového řízení a složek IZS podílejících se na řešení mimořádné události. S ohledem na rozliv hladiny narušeného vodního díla je nutné naplánovat i uzavírky komunikací, s přihlédnutím ke skutečnosti, že koryto vodního toku a jeho rozliv rozdělí na určitou dobu celou oblast na dvě navzájem nepřístupné části. Z obou těchto částí je přesto nutné dopravit postižené obyvatelstvo do míst nouzového ubytování.
Aby se plán stal závazným dokumentem, musí být projednán v bezpečnostní radě dotčené obce s rozšířenou působností (ORP) a schválen starostou ORP. Plán se stává součástí krizové dokumentace jak na úrovni ORP, tak na úrovni kraje. Pokud rozliv vodního díla přesahuje hranice správního obvodu jedné ORP, je postoupen k projednání v bezpečnostní radě kraje a s jejím doporučením schválen hejtmanem kraje.
Závěr
Zabránit jakýmkoli způsobem vzniku povodní je prakticky nemožné. Cestou příslušných orgánů ochrany před povodněmi však lze maximálně eliminovat rizika, a to nejen včasnými a aktuálními informacemi o meteorologické a hydrologické situaci, ale i důslednou preventivní přípravou, postavenou zejména na včasném varování ohroženého území. Také k tomu slouží zpracované plány ochrany území pod vodním dílem před zvláštní povodní.
mjr. Bc. Luboš HAVLÍČEK, foto archiv HZS Jihočeského kraje