Časopis 112 ROČNÍK XIV ČÍSLO 1/2015
V úvodu přinášíme rozhovor s generálním ředitelem HZS ČR brig. gen. Ing. Drahoslavem Rybou věnovaný hodnocení činnosti sboru v uplynulém roce. V tematickém bloku POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah na rozsáhlý požár výrobní haly na letišti ve Skutči. Seznamujeme s průběhem modelové zkoušky osobního automobilu Škoda Fabia, s požárními předpisy v oblasti zateplování budov a se specifiky použití práškových hasicích přístrojů. V bloku IZS přinášíme čtvrtý díl seriálu o záchranářské kynologii a také přibližujeme průběh unikátní likvidace následků mohutných sesuvů půdy v Jihomoravském kraji. Možnosti odborné přípravy a využití jednotek SDH obcí pro ochranu obyvatelstva, závěry mezinárodního semináře proti hrozbám terorismu a radikalizace jsou hlavními tématy části zaměřené na OCHRANU OBYVATELSTVA a KRIZOVÉ ŘÍZENÍ. V závěrečné části časopisu otiskujeme první díl seriálu věnovaného historii a současnosti přenosných hasicích přístrojů.
- Hasiči dnes a denně prokazují, že jsou především univerzální záchranáři
- Požár výrobní haly na letišti ve Skutči
- Použití práškových hasicích přístrojů při hašení elektrických zařízení pod napětím
- Záchranářská kynologie
- Likvidace následků mohutných sesuvů půdy v Jihomoravském kraji
- Odborná příprava a využití jednotek SDH obcí pro ochranu obyvatelstva
- V tištěné podobě časopisu ještě najdete
Hasiči dnes a denně prokazují, že jsou především univerzální záchranáři
Za nejdůležitější priority pro rok 2014 označil generální ředitel HZS ČR brig. gen. Ing. Drahoslav Ryba v lednu loňského roku navýšení rozpočtu a stabilitu sboru. Jak se tyto priority podařilo naplnit a co čeká sbor v dalším období, jsme se zeptali v následujícím rozhovoru.
Za nejdůležitější jste na prahu loňského roku označil navýšení rozpočtu a dosažení stability HZS ČR. Jak bylo Vaše přání a očekávání naplněno?
Tím chci nastínit, že mé snahy v předcházejících letech byly zaměřeny hlavně na udržení akceschopnosti sboru. V loňském roce se naštěstí podařilo zajistit takový rozpočet, který nás nenutil k opatřením, která by měla reálný negativní dopad na kvalitní službu občanům. Naopak, podařilo se stabilizovat rozpočet výdajů ze státního rozpočtu a dokonce můžeme hovořit o mírném nárůstu, především do oblasti mezd.
Zmínil jste, že se nárůst rozpočtu projevil zejména v nárůstu mzdových prostředků a tedy i mezd. Můžete uvést konkrétní údaje?
Mzdy vzrostly v loňském roce hned několikrát. Od 1. března se všem příslušníkům sboru zvýšil zvláštní příplatek o 600 korun. Od 1. července byli všichni výjezdoví hasiči zařazeni do I. skupiny rizika. O to se hasiči snažili již řadu let. Nejde jen o nárůst platů, ale jde zejména o zvýšení prestiže výjezdových hasičů, kteří vnímali předchozí zařazení jako jistou křivdu.
A od 1. listopadu si hasiči přilepšili do třetice. Konkrétně došlo ke zvýšení tarifů. Vláda vydala novou tarifní tabulku zvýšenou o 3,5 %. Od 1. ledna 2015 jsou tarify opět navýšeny o dalších 1,5 %. Průměrný plat pro rok 2015 dosáhne v podstatě úrovně roku 2010, tedy před jejich výrazným snížením.
V uplynulých letech se HZS ČR potýkal s nedostatkem prostředků na provozní výdaje. Jak se tuto situaci podařilo řešit? Je současná výše provozních prostředků dostačující pro zajištění běžné činnosti sboru?
Ostatní běžné výdaje (provozní prostředky) byly pro rok 2011 kráceny z přibližně 1,5 miliardy korun na přibližně jednu miliardu. I zde došlo k mírnému nárůstu oproti roku 2010. V současné době se tato část rozpočtu pohybuje na částce zhruba 1,1 miliardy korun. Přesto díky provedeným úsporným opatřením, a zejména větším tlakem na vícezdrojové financování HZS ČR (např. i zapojením finančních prostředků za zásahy u dopravních nehod), jsou provozní prostředky dostatečné pro běžný chod organizace.
K největšímu krácení prostředků došlo v oblasti investic. Podařilo se tento výpadek alespoň částečně kompenzovat?
Jen pro vaši představu. V roce 2010 jsme ze státního rozpočtu čerpali na investice 884 milionů korun. V roce 2013 to bylo 274 milionů. Jde o propad, který se musí nutně projevit. Zmírnit jeho dopad se snažíme například čerpáním dotací z Evropské unie a nově i prostřednictvím Fondu zábrany škod. V programovém období 2007 až 2013 se podařilo úspěšně realizovat celkem tři projekty. Projekt „Národní základna humanitární pomoci Zbiroh“ za 62 milionů korun (zde byla například shromážděna a následně vyslána pomoc pro země postižené ebolou), a dále dva projekty zaměřené na nákup techniky s pracovními názvy „Živelní pohroma“ v hodnotě 300 milionů korun, a „Zvýšení kvality“ v hodnotě 612 milionů korun. V rámci těchto projektů nakoupil HZS ČR jak běžnou techniku, kterou bylo třeba obnovit, jako například cisternové automobilové stříkačky a automobilové žebříky, tak i techniku speciální, například automobily pro potápěčskou skupinu se systémem pro zásah v kontaminovaných vodách nebo univerzální čelní nakladače. Hlavním cílem projektů operace „Živelní pohroma“ bylo zvýšení mobility a akceschopnosti Hasičského záchranného sboru České republiky, v případě mimořádných událostí, konkrétně živelních pohrom, zejména povodní a bleskových povodní. Technika svou účelnost prokázala doslova pár dní poté, co sjela z výrobního pásu a zapojila se do likvidace následků povodní v červnu 2013.
V letošním roce dokončíme další projekty, s jejichž realizací jsme započali v roce 2014. Za všechny mohu jmenovat např. „Efektivní zásah“ v hodnotě 255 milionů korun, z něhož realizujeme zejména menší investice nebo „Velký projekt“ v hodnotě 1,425 miliard, který je zaměřen na zvládání následků povodní.
Letos se těšíme, že budeme moci využít i prostředky z Fondu zábrany škod. V loňském roce došlo k naplňování fondu a v současné době odhadujeme, že v roce 2015 bude možné z fondu čerpat přibližně 550 milionů korun. Přitom je třeba říct, že tyto prostředky nejsou určeny jen pro hasiče. Přesto z nich profesionální i dobrovolní hasiči dohromady obdrží asi 330 milionů. Část těchto peněz ve výši asi 70 milionů korun připadne obcím na jejich jednotky sborů dobrovolných hasičů. Další peníze obdrží Policie ČR, poskytovatelé zdravotnické záchranné služby a další subjekty na základě předložených a schválených žádostí o tyto prostředky fondu.
Velkým problémem, který nás trápí, je rovněž velký nedostatek finančních prostředků na stavby.
Vzhledem ke zkušenostem, ale také s ohledem na limitované možnosti, jsou nebo budou realizovány a připravovány další projekty?
Určitě ano, v dalším programovém období 2014 až 2020 se chceme zaměřit na investice do stanic HZS ČR a požárních zbrojnic obcí, investice do techniky HZS ČR a obcí a na modernizaci stávajících vzdělávacích a výcvikových středisek. Bohužel Evropská komise nepřistoupila na plošné řešení, ale o finanční prostředky bude možné žádat pouze ve schválených rizikových oblastech České republiky. Do těchto oblastí bylo zařazeno 108 obcí s rozšířenou působností.
Při hodnocení uplynulého roku nemůžeme opomenout zásahovou činnost. Byla v něčem specifická?
V loňském roce se České republice sice vyhnuly katastrofické povodně, jaké byly například v roce 2013, nicméně o zásahy většího rozsahu nebyla nouze. Hasiči museli zasahovat i u událostí, se kterými do té doby neměli tolik zkušeností. Jmenujme například mohutné sesuvy půdy, které postihly Břeclavsko. Obec Bulhary jsem navštívil osobně a byl jsem velmi překvapen, jak velice náročnou a nebezpečnou práci zde hasiči odvedli. Museli vynaložit nejen obrovské fyzické úsilí, ale také museli předvést dokonalé řidičské umění při manipulaci s těžkou technikou na úzké a nezpevněné cestě. Když uvážím, že řeka, ve které se pohybovali, byla místy až šest metrů hluboká, musím ocenit jejich zručnost, fyzickou připravenost a odvahu.
Stále aktuální je zásah v muničních skladech ve Vrběticích, kde hasiči plní své úkoly hlavně v součinnosti s Policií ČR a Armádou ČR. I tam je nasazena speciální technika Záchranného útvaru HZS ČR. Hasiči se rovněž podíleli na evakuaci obyvatel z ohrožených obcí.
Vstupujeme do roku, v němž si připomeneme 15. výročí vzniku HZS ČR v nové organizační struktuře. Vy osobně jste stál u jeho zrodu, a tudíž můžete hodnotit, jaký je v současnosti sbor z hlediska své připravenosti ve srovnání s obdobím před patnácti lety.
Srovnávat sbor nyní a před patnácti lety je prakticky nemožné. V roce 2001, kdy vzniklo nové uspořádání HZS ČR, bylo potřeba dát legislativě, která nově vzniklý sbor vytvořila, konkrétní podobu. Já jsem v tu dobu vnímal všechny změny z krajské úrovně. Skončil jsem na pozici ředitele Hasičského záchranného sboru okresu Žďár nad Sázavou a okresního požárního rady, abych se stal ředitelem nově vzniklého Hasičského záchranného sboru Kraje Vysočina. I pro nás, kteří jsme působili na krajské úrovni, to byla turbulentní doba. V průběhu let bylo potřeba zcela nově nastavit systém fungování naší organizace včetně jiného systému hospodaření. Nově do něj začlenit civilní ochranu, Záchranný útvar HZS ČR a plnit celou řadu dalších nových úkolů.
Když se teď ale dívám zpátky, vidím, že všechna ta letitá dřina nese ovoce. Je pravda, že se máme stále co učit, stále máme co zdokonalovat. Příroda, ale i lidé a moderní technologie, nás dnes a denně staví proti novým typům mimořádných událostí. Musíme se na ně připravovat nejen vybavením, obměnou techniky a nakupováním speciální techniky, ale i odborně. Nicméně poskytování služeb občanům se od roku 2000 nejen zrychlilo, ale především se zvýšila kvalita poskytovaných služeb. Hasiči dnes a denně prokazují, že jsou především univerzální záchranáři, kteří si musejí umět poradit v nejnáročnějších, ale i nejkurióznějších situacích. A lidé si zvykli volat na tísňovou linku 112 prakticky pokaždé, když jsou v nouzi, ať už se jim po bytě prohání jedovatý had nebo jim cestu k domovu zatarasí strom.
Jaké priority si vedení HZS ČR stanovilo pro letošní rok? Co očekáváte Vy osobně a co byste chtěl popřát širokému kolektivu svých spolupracovníků?
Základní prioritou pro mne stále zůstávají peníze. Zajistit sboru přijatelný rozpočet je bohužel každoroční boj. To souvisí i s čerpáním z evropských fondů a samozřejmě i s dalšími příjmy včetně čerpání Fondu zábrany škod.
Stojí před námi prosazení nového zákona o HZS ČR. Tento zákon nově zavádí práci s informacemi, evidencemi a registry. Rovněž nově upravuje některá práva, povinnosti a oprávnění pro příslušníky a zaměstnance sboru. Řeší také možnost nošení uniforem u bývalých příslušníků HZS ČR podle stanovených podmínek.
Velkou výzvou je i reforma našeho školství. Jejím cílem je zvýšení úrovně a efektivity našeho školského systému. Zkvalitňovat vzdělávání chceme jak uvnitř sboru, tak i u jednotek SDH obcí. Rádi bychom zdokonalili vzdělávání i v oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení. Rovněž bude třeba se zamyslet i nad jistou formou specializace našich zařízení i s ohledem na plánované vybavování nákladnými výcvikovými trenažéry z prostředků EU.
Dalším problémem, který bych chtěl řešit, je, že v republice máme přes 5000 jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí, které se potýkají s velkým nedostatkem peněz, zejména na techniku. Byl bych rád, kdybychom alespoň pro část z nich dokázali najít nějaké řešení a mohli jim dát určitou naději.
Vím, že se v tomto místě každoročně opakuji, ale čím jsem starší, tím víc si uvědomuji, že největší hodnotou v životě je zdraví a život sám. Jak říká jedno moudré rčení „Zdraví mají spousty přání, nemocní jen jedno“. Proto přeji všem na prvním místě zdraví, aby mohli dělat vše, co si přejí. Pak samozřejmě štěstí, protože by mi mohl někdo oponovat, že zdraví byli na Titaniku všichni. Ať máte radost z práce, kterou děláte a dostatek lásky ve svých srdcích, abyste ji mohli rozdávat.
V neposlední řadě přeji všem zázemí a pochopení rodiny, protože být hasičem znamená být v práci tělem i duší prakticky neustále. Pokud bychom neměli podporu a pochopení rodiny, těžko bychom ji mohli dělat na těch 150 %, jak tomu je ve většině případů.
plk. Dr. Jaroslav VYKOUKAL, foto archiv redakce
Požár výrobní haly na letišti ve Skutči
Dne 12. září loňského roku došlo na letišti ve Skutči k požáru objektu s bývalým hangárem, používaným jako výrobní hala. Na likvidaci požáru, který se rozšířil na plochu 1065 m2, se podílelo 71 hasičů z 11 jednotek PO. Ačkoliv hrozilo nebezpečí výbuchu uložených tlakových lahví a na místě požáru se vyskytovalo velké množství zplodin hoření, nedošlo k žádnému zranění zasahujících hasičů.
Popis objektu
Letištní objekt s administrativní budovou sloužil od roku 1946 jako hangár k opravám a údržbě letadel. Od roku 2001 v objektu zahájila činnost firma DRAHOŠ, s.r.o., především výrobu a montáž strojních zařízení, automatických linek, dopravníků, ocelových konstrukcí, zámečnická výroba, obráběcí práce a zpracování plechů na CNC strojích. Celý objekt s půdorysem ve tvaru písmene „L“ se skládal ze dvou hlavních částí. Administrativní část o rozměrech 7,45 x 18,35 m se nacházela na západní straně (ze směru příjezdu), měla dvě nadzemní podlaží a věž řízení letového provozu. Bývalý hangár, navazující na administrativní budovu východním směrem, o rozměrech 16 x 58 m, byl využíván k výrobě. Celý objekt tvořil jeden požární úsek. Výrobní prostory byly rozděleny příčkami na tři části. Na administrativní budovu navazovala dílna s CNC stroji, střední prostor sloužil k obrábění kovů a ve třetí části haly byla svařovna. Obvodové zdivo výrobní haly a administrativního objektu s kancelářemi a šatnami bylo provedeno z plných cihel a plynosilikátových tvárnic.
Konstrukci stropů administrativní části budovy tvořily desky Hurdis a podlahy měly nášlapnou vrstvu z keramické dlažby nebo PVC. V jednopodlažní výrobní hale byly podhledy z hliníkového a ocelového trapézového plechu s tepelnou izolací z vrstvy CLIMATIZER PLUS. Nosná konstrukce střechy byla provedena z dřevěných vazníků a střešní plášť byl zhotoven z několika vrstev asfaltové lepenky na dřevěném bednění. Půdní prostor nad výrobní halou byl přístupný pouze jedním otvorem ze svařovny v podhledu, uzavřený ocelovým poklopem a vstup byl možný pouze po žebříku. Na vnější části objektu byly nainstalovány tři bezpečnostní kamery. Jedna byla umístěna na administrativní budově a monitorovala přístup na nádvoří, druhá kamera z podhledu výrobní haly monitorovala nádvoří východním směrem a třetí kamera rovněž z podhledu výrobní haly monitorovala nádvoří západním směrem. Uvnitř objektu byly také nainstalovány bezpečnostní kamery, vždy tři pro každou část výrobní haly. Celkem bylo ve výrobní hale devět kamer, které komplexně monitorovaly celý výrobní prostor. Před jižní stranou objektu je oplocené asfaltové nádvoří, východním směrem od objektu byl proveden výkop pro základy dalšího objektu a u severní strany bylo uloženo velké množství hutního materiálu. Před administrativní budovou na západní straně (ze směru příjezdu) jsou umístěny dva plynové zásobníky na LPG, každý o objemu 4,85 m3 k vytápění objektu a jedna požární nádrž na vodu o objemu 50 m3.
Průběh zásahu
KOPIS, po přijetí oznámení o požáru na letišti, vysílá na místo události ve 22.42 hodin jednotky PO zařazené v I. stupni poplachového plánu ze stanice Hlinsko s CAS 15, SDH obce Skuteč s CAS 32 a CAS 24, SDH obce Luže s CAS 32, SDH obce Chrast s CAS 32 a CAS 24.
První se na místo události dostavuje ve 22.50 hodin jednotka SDH obce Skuteč, která zjišťuje, že požárem je zasažena již jedna třetina střechy výrobní haly. Hasiči zajišťují odpojení objektu od přívodu elektrického proudu a poté okamžitě nasazují dva proudy C 52 na likvidaci požáru z nádvoří. Při cestě k zásahu velitel družstva ze stanice Hlinsko povolává prostřednictvím KOPIS ze stanice Chrudim AZ 30 a CAS 32. Na místo zásahu se v 22.58 hodin dostavuje jednotka ze stanice Hlinsko a nasazuje proud C 52 ze severní strany na ochranu střechy administrativní budovy a zároveň provádí průzkum. V této době je požárem zasažena již celá střecha výrobní haly.
Na žádost velitele zásahu (VZ) je prostřednictvím KOPIS vyhlášen II. stupeň poplachového plánu. Ve 23.01 hodin přijíždějí na místo jednotky SDH obce Luže a SDH obce Chrast, které nasazují další dva proudy C 52. Jeden ze severní a druhý z jižní strany.
Průzkumem bylo zjištěno, že uvnitř výrobní haly jsou tlakové lahve svářecích souprav, na nádvoří stojí mobilní kontejner společnosti AIR Products, na kterém je naloženo odhadem až 100 tlakových lahví a dále na nádvoří parkuje nákladní vozidlo. Na místo zásahu přivezla Policie ČR majitele společnosti, který na dotaz velitele zásahu sdělil, že u jižní strany před administrativní budovou jsou umístěny dva zásobníky na LPG pro vytápění celého objektu a vedle těchto zásobníků je i zdroj požární vody o objemu 50 m3, ze kterého je následně plovoucím čerpadlem doplňována voda do zasahující požární techniky. VZ okamžitě zajišťuje uzavření plynu do objektu.
Exploze tlakové lahve
Po rozhodnutí VZ jsou rozbita tři okna ze severní strany pro hasební zásah do vnitřních prostor haly. Z důvodu velkého žáru jsou přeskupeny proudy do větší vzdálenosti od hořící haly na nádvoří a dále je přesunut proud C 52 na ochranu vedlejšího hangáru a montovaného plachtového skladu s leteckou technikou, na kterém se začíná tavit modrá ochranná plachta. I když je zásah veden šesti proudy C 52, dochází ve 23.14 hodin k částečnému propadnutí střechy výrobní haly a k explozi tlakové lahve.
Na místo zásahu ve 23.20 hodin přijíždí výšková technika ze stanice Chrudim, která je ustavena ze severní části a má za úkol chránit střechu administrativní budovy. Ze skladu u administrativní budovy je vyvezen autogen a vyvalen sud o obsahu 200 l s hořlavou kapalinou. Místo zásahu je rozděleno na dva úseky – 1. úsek z jižní strany a 2. úsek ze severní strany.
Velká spotřeba hasební vody
Jsou zřízena čerpací místa pro kyvadlovou dopravu vody. KOPIS informuje o nejbližších zdrojích vody a následně je zřízeno čerpací stanoviště v obci Štěpánov z místního rybníka, které zabezpečuje místní jednotka SDH obce Štěpánov, a druhým zdrojem vody je hydrant u vlakového nádraží v obci Skuteč, kde je ve vodovodním řadu dostatečný tlak.
Kyvadlová doprava vody je z největší vzdálenosti 4 km, a k zásahu bylo spotřebováno 272 m3 vody.
Po propadnutí střechy se intenzita požáru snižuje a jednotky PO mohou provádět hasební zásah z větší blízkosti. Rozbrušovací motorovou pilou je uříznut zámek a otevřena vrata svařovny. Prostor je ochlazován, protože se v něm nachází vysokozdvižný vozík a čtyři svařovací soupravy (3 kusy CO2, jedna autogenní souprava). Jeden proud je nasazen v průchodu z administrativní budovy do dílny, kde hrozí propadnutí střechy. Požár se volně šíří spojenými půdními prostory i do administrativní budovy.
VZ nařizuje vynešení čtyř svařovacích souprav. Je vytvořen nový proud C 52 na ochoz věže řízení letového provozu, odkud je lepší přístup pro hašení střechy administrativní budovy. Jsou otevřena okna kanceláří, odkud je vynášen archiv, PC, tiskárny a další vybavení. Tento materiál je předáván Policii ČR z důvodu šetření příčiny vzniku požáru.
Po prohoření stropu nad schodištěm administrativní budovy je nasazen vysokotlaký proud na likvidaci požáru na půdě. Na místo zásahu je povolán protiplynový automobil ze stanice Pardubice. Výšková technika je přesunuta na západní stranu, a to k přední části administrativní budovy, kde je proříznuta lepenková střecha pro účinnější hašení půdy.
Likvidace požáru
Jednotlivé proudy jsou dne 13. září 2014 přibližně v 02.50 hodin přeskupovány podle potřeby na dohašení požáru výrobní haly. Řídicí důstojník zajišťuje občerstvení pro zasahující jednotky PO. Lepenková střecha administrativní budovy se částečně bortí a jednotky PO začínají s jejím rozebráním a dohašováním. Lokalizace požáru celého objektu je ohlášena v 03.38 hodin. Po dohašení objektu jsou jednotky PO odeslány zpět na základny a na místě zásahu zůstávají pouze jednotky ze stanice Hlinsko a SDH obce Skuteč. Likvidace požáru byla ohlášena až v 17.55 hodin.
Příčina vzniku požáru
Obr. 1 V pravém horním rohu silnější zábleskPožár byl zpozorován a ohlášen motoristou, který projížděl obcí Lažany ve směru na Proseč. V době zjišťování příčiny vzniku požáru byly stanoveny tři základní verze – úmyslné zapálení, nedbalostní jednání neznámé osoby nebo zaměstnanců firmy a technická závada.
Šetřením bylo zjištěno, že v době zpozorování požáru a při příjezdu první jednotky SDH obce Skuteč hořela půdní a střešní konstrukce výrobní haly, a požár se šířil východním směrem. Sedlová střecha západním směrem ve směru k administrativní budově ještě nebyla v plném rozsahu zasažena požárem, ale požár se šířil i k administrativní budově. V době příjezdu prvních jednotek PO na místo zásahu byl celý areál uzamčen a hasiči museli násilně vniknout i do objektu výroby. Po příjezdu majitele byla odemčena administrativní budova a byl vynesen počítač s kamerovým záznamem. Z kamerového záznamu bylo zjištěno, že majitel firmy odjížděl z objektu v 19.58 hodin jako poslední.
Kamery umístěné uvnitř hal v sekci dílny s CNC stroji, obrobny a svařovny, v každé sekci po třech kusech, monitorovaly celý prostor dílen a po celou dobu nezaznamenaly žádnou změnu. Převážná část kamer byla v provozu až do doby, kdy došlo k vypnutí elektrického proudu ve 21.59 hodin.
Po odjezdu majitele z areálu byla vidět změna na kameře, která monitoruje okraj střešní konstrukce a dvora ve směru k vjezdu do areálu firmy.
V 20.20 hodin byly vidět na kamerovém záznamu v pravém horním rohu nepatrné změny, jakoby pulzace světla. Tato pulzace by mohla být způsobena unikajícím kouřem z půdního prostoru. Nádvoří bylo osvětleno halogenovými světly, která kouř nasvítila, a proto zřejmě došlo k záznamu na kameru.
V době od 21. 30 do 21.35 hodin se na kamerových záznamech objevovaly záblesky. Tyto záblesky se objevily v místě, kde je střecha. Spodní část dvora a dílny byly bez změn.
Obr. 2 Záběr, který je již pravděpodobně spojen s propadnutím části střešní konstrukceObrázek 2 dokumentuje, že hoří a v 21.59 hodin končí záznam kamerového systému pro výpadek proudu. Z kamerového systému lze jednoznačně stanovit, že v době vzniku požáru se v objektu nepohybovala žádná osoba a z kamery umístěné na vnější straně objektu, že požár vznikl v půdním prostoru. Kdyby požár vznikl v prostoru výroby, musely by požár zaznamenat uvnitř instalované kamery, které byly v provozu. Dále byla předána ke zkoumání znalci Policie ČR OKTE Hradec Králové zajištěná cylindrická vložka FAB od vstupních dveří do administrativní budovy. Zkoumáním nebyly zjištěny mechanoskopické stopy, které by svědčily o manipulaci s cylindrickou vložkou cizím předmětem. Na základě odborného vyjádření oboru mechanoskopie a kamerových záznamů bylo možné vyloučit úmyslné založení požáru nebo způsobení požáru nedbalostním jednáním neznámou osobou. Dalším šetřením bylo zjištěno, že do půdního prostoru v místě vstupu byla zavedena elektroinstalace, a to odbočkou z kabelové lávky, a dále byl kabel uložen do plastové krycí lišty, která byla připevněna hmoždinkami na zdivu příčky. Z této příčky byly odebrány zbytky vodičů ke zkoumání v IOO Lázně Bohdaneč expertní skupinou, která stanovila, že odebraná část elektroinstalace není příčinou vzniku požáru. Část elektroinstalace s armaturou osvětlení se nepodařilo najít vzhledem k vysokým teplotám hoření v půdním prostoru. Expertní skupina proto nevyloučila možnost vzniku požáru na této nenalezené části elektroinstalace. Ze zjištěných skutečností bylo jednoznačně stanoveno, že jediným možným iniciačním zdrojem pro vznik požáru v půdním prostoru byla technická závada na elektroinstalaci. Nebylo však možné jednoznačně stanovit, zda příčinou vzniku požáru byl přechodový odpor nebo zkrat.
Specifika zásahu
Pozitiva
→ podařilo se zabránit rozšíření požáru na okolní objekty,
→ podařilo se zabránit rozšíření požáru na mobilní kontejner s tlakovými lahvemi,
→ podařilo se účinně chladit tlakové lahve v objektu a nedošlo k dalšímu výbuchu,
→ dobrá spolupráce složek IZS,
→ dobrá spolupráce s majitelem a pracovníky subjektu.
Negativa
→ pozdní zpozorování a ohlášení požáru,
→ rychlé šíření požáru půdním prostorem,
→ nemožnost účinného hašení půdních prostor,
→ tlakové lahve uvnitř objektu,
→ velké množství zplodin hoření,
→ velká spotřeba vody a nutnost vytvoření kyvadlové dopravy.
Následky požáru
Požárem byla zničena celá výrobní hala i se zařízením a administrativní budova byla silně poškozena. Škoda byla prokuristou firmy vyčíslena ve výši 50 miliónů Kč jak na budově, tak na strojním vybavení.
nprap. Štěpánka VOSTŘELOVÁ, HZS Pardubického kraje, foto archiv HZS Pardubického kraje
Použití práškových hasicích přístrojů při hašení elektrických zařízení pod napětím
Při použití práškových hasicích přístrojů pro hašení elektrických zařízení pod napětím je nutné mít na zřeteli, že vlivem teplot, vody a vlhkosti vzduchu mohou být vrstvy hasicího prášku na izolátorech vodivé, takže působením vyššího elektrického pole, tj. všeobecně při vysokém napětí (napětí více než 1 kV), může dojít k elektrickému zkratu a vzniku elektrických oblouků, které představují nebezpečí ohrožení života osob vyskytujících se v blízkosti zařízení a nebezpečí poškození zařízení. Z těchto důvodů se smí práškové hasicí přístroje použít pouze na suchá venkovní a vnitřní zařízení.
Kromě toho by měly být použity jen takové hasicí přístroje, které nevytvářejí na jednotlivých částech zařízení těžko odstranitelné vrstvy a povrchy (např. tavenina při použití ABC prášku). Je třeba se vyvarovat použití hasicího prášku u zařízení citlivých na prach (jako jsou bezdrátová oznamovací zařízení, zařízení na zpracování informací, měřicí a řídicí zařízení, rozvodné skříně s ochranou, relé apod.).
Co je správně?
Požadované minimální odstupové vzdálenosti mají zajistit ochranu osob provádějících zásah před působením elektrického proudu během zásahu. Podle německé normy DIN VDE 0132:2008-08, minimální vzdálenosti mezi výtokovým otvorem hasiva a částí zařízení pod napětím jsou 3 m do 110 kV, 4 m do 220 kV a 5 m pro napětí do 380 kV. Tato norma však připouští použití pouze hasicích prášků BC, nikoliv ABC, které mohou na zařízení vytvářet nataveniny.
Jasno do této problematiky by měla u nás vnést připravovaná podniková norma energetiky PNE 33 3201, která obsahuje minimální požadavky a některé doplňující informace pro zajištění bezpečného provozu elektrických stanic s napětím nad 1 kV a jmenovitým kmitočtem 50 Hz. Vydání této normy bude zásadním krokem ke sladění předpisů týkajících se silových elektrických instalací nad 1 kV na základě ČSN EN 61936-1.
Podniková norma energetiky
Dodržení minimální vzdálenosti při zásahu na zařízení pod elektrickým napětím, může být navíc problematické (záleží na odhadu?), protože důležitým faktorem při použití práškových hasicích přístrojů je také jejich účinný dosah, který se u přenosných práškových hasicích přístrojů pohybuje v rozmezí 2 m až 6 m a u pojízdných práškových hasicích přístrojů v rozmezí 6 m až 10 m. Minimální odstupová vzdálenost 3 m od ohniska požáru tudíž snižuje účinné využití obsahu hasební látky.
Vodivé povrchy mohou u vysokonapěťových zařízení ohrozit osoby i samotná zařízení. Proto je třeba i možnosti nahodilého kontaktu s nimi zamezit.
V úvahu je nutné vzít rovněž Bojový řád jednotek požární ochrany – taktické postupy zásahu, metodický list č. 14 kapitoly N, Nebezpečí úrazu elektrickým proudem. Je třeba také zvážit, co může hořet a jaké mohou být podmínky šíření takového požáru ve vašich provozech a zařízeních.
Použití hasicích přístrojů k hašení elektrických zařízení a v jejich blízkosti smí proto probíhat pouze se souhlasem provozovatele zařízení a za jím stanovených bezpečnostních podmínek.
Výše uvedené skutečnosti vedou k tomu, že nelze obecně uvádět na typovém štítku možnost použití práškových hasicích přístrojů pro hašení elektrických zařízení pod napětím vyšším než 1 kV, a to i přesto, že samotný suchý hasicí prášek dle ČSN EN 615 je nevodivý. Zásah při hašení mohou proto provádět pouze zvlášť proškolené a zacvičené osoby. Uvádět jakékoliv jiné údaje o možnosti jejich použití se jeví jako nezodpovědné.
Vhodné pro hašení elektrických zařízení pod napětím do 1000 V s minimálním odstupem 1 m jsou i některé vodní hasicí přístroje pro třídu požáru A, nebo pěnové hasicí přístroje pro třídu požáru A a B od renomovaných výrobců jako TYCO-FLG Neuruppin, Minimax, Gloria a dalších, které byly certifikovány v souladu s ČSN EN 3-10 pod napětím 35 kV.
Pro třídu požáru B lze k hašení rovněž použít i hasicí přístroje CO2 s 5 kg hasiva, jejichž hasební účinnost se však pohybuje pouze kolem hodnoty 89 B a je tedy 2 až 2,5x nižší než u hasicích přístrojů práškových o obsahu 6 kg hasicího prášku, které vykazují hasicí účinek až 233 B. U hasicích přístrojů CO2 je rovněž problematické jejich použití z větší odstupové vzdálenosti, neboť pak lze těžko lokálně vytvořit požadovanou hasební koncentraci. Tyto přístroje nelze navíc používat ve stísněných a nevětraných prostorách, protože pro lidský organismus již koncentrace CO2 nad 2,5 % objemových není podle platných předpisů přípustná.
ELEKTRICKÉ STANICE
NAVRHOVÁNÍ A STAVBA ELEKTRICKÝCH STANIC NAD 1 kV AC PRO DS A PS |
PNE
33 3201 |
---|
Ministerstvo vnitra-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky
|
||
---|---|---|
Bojový řád jednotek požární ochrany – taktické postupy zásahu
|
||
Název:
Nebezpečí úrazu elektrickým proudem
|
Metodický list číslo
|
14N
|
Vydáno dne: 29. října 2001
|
Stran: 5
|
Ing. Vasil Silvestr PEKAR, Ph.D.
Záchranářská kynologie
Záchranářská kynologie u Městské policie hl. m. Prahy
Vznik a založení služební kynologie v rámci Městské policie hl. m. Prahy se datuje k říjnu roku 1992. V té době zahajoval útvar psovodů Městské policie hl. m. Prahy (dále jen „útvar psovodů“) svoji činnost se šesti strážníky se služebními psy, kteří byli dislokováni na jednotlivých obvodních ředitelstvích.
Vlastní prostory útvar psovodů následně získal v areálu městského útulku pro opuštěná zvířata v Praze Tróji, ale po ničivé povodni v roce 2002 bylo rozhodnuto o jeho přestěhování do nových prostor. Po kompletní rekonstrukci a nezbytných úpravách ukončených v roce 2004 se novým sídlem útvaru psovodů stal areál bývalého muničního skladu v katastru městské části Praha Klánovice, ulici V Soudním. V tomto areálu, který splňuje všechny atributy moderní kynologické základny, sídlí útvar psovodů Městské policie hl. m. Prahy do současnosti.
Organizační struktura
Útvar psovodů se skládá ze dvou složek, a to hlídkové služby a Záchranné kynologické skupiny (dále jen „ZKS“). Psovodi hlídkové služby jsou nasazováni zejména k posílení hlídek strážníků z obvodních ředitelství v rámci součinnostních akcí a bezpečnostních opatření, přispívají k zajištění veřejného pořádku při konání sportovních a kulturních akcí. Spolupracují se strážníky z obvodních ředitelství při hlídkové činnosti v rizikových lokalitách se zvýšenou koncentrací závadových osob, při zákrocích se zvýšeným rizikem napadení strážníků a při prověřování objektů napojených na pult centralizované ochrany. Zasahují na základě oznámení z tísňové linky 156, zejména v případech, kdy z charakteru události vyplývá možnost využití služebních psů. Samostatná činnost hlídek útvaru psovodů se zaměřuje zejména na dohled nad veřejným pořádkem v rizikových lokalitách a na vyhledávání a kontrolu osob odpovídajících popisu osob hledaných Policií ČR. V rámci hlídkové služby bylo k 31. březnu 2014 zařazeno celkem 15 psovodů s 13 služebními psy a pěti psy v přípravě. Z pohledu zastoupení plemen psů převládá plemeno německý ovčák (12 psů) nad ostatními plemeny (dva belgičtí ovčáci – malinois, jeden rottweiler).
Odbornou způsobilost psovodů a služebních psů Městské policie hl. m. Prahy upravuje Závazný pokyn policejního prezidenta č. 43/2003, kterým se stanoví postup Policie České republiky při zajišťování výcviku strážníků obecní (městské) policie k výkonu oprávnění a používání donucovacích prostředků. Zkoušku odborné způsobilosti psovoda před komisí Policie ČR skládá psovod jednorázově. Osvědčení služebního psa probíhá rovněž před komisí Policie ČR formou zkoušky v rozsahu cviků poslušnosti a cviků obrany. Osvědčení služebního psa má platnost omezenou na dva roky.
Záchranná kynologická skupina
V roce 2004 zahájila vedle psovodů provádějících hlídkovou službu činnost také záchranná kynologická skupina. Na základě uzavřené Dohody o plánované pomoci na vyžádání mezi MV generálním ředitelstvím HZS ČR (dále jen „MV GŘ HZS ČR“) a hlavním městem Praha se vyčleněné síly a prostředky Městské policie hl. m. Prahy staly podle § 4 odst. 2 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ostatní složkou IZS a byly zahrnuty do ústředního poplachového plánu IZS.
Systém služeb a aktivace
V rámci systému denních služeb a nočních pohotovostí skupina zajišťuje nepřetržitou dostupnost dvou až tří kynologických týmů (psovod + záchranný pes) k zajištění okamžitého výjezdu na žádost HZS ČR nebo Policie ČR. Jde o mimořádné události typu vyhledání a záchrana osob ve zřícených objektech a budovách a vyhledání pohřešovaných osob v terénu. Čtyři kynologické týmy ZKS jsou také vedeny MV GŘ HZS ČR na seznamu psovodů předurčených pro mezinárodní záchranné operace. V případě nasazení v zahraničí je sestavena záchranná jednotka Ministerstva vnitra, jejíž součástí jsou také psovodi se psy.
HZS ČR povolává ZKS k vyhledávání osob zavalených sutinami zřícených budov nejčastěji při výbuchu plynu, nehodách při provádění stavebních prací, při nelegální demontáži nosných kovových konstrukcí nebo při zřícení střech vlivem přírodních živlů. K nasazení ZKS k záchranným pracím v rámci České republiky dochází i při dalších mimořádných událostech, kdy je třeba lokalizovat nebo vyloučit přítomnost zavalených nebo zaklíněných osob (např. závaly při výkopových pracích, nehody v průmyslové výrobě, pády a sesuvy většího množství sněhu, dopravní nehody).
Policie ČR využívá ZKS zejména v rámci pátracích akcí po pohřešovaných osobách, kdy je v denní i noční době využíváno ZKS k rychlému prohledání rozsáhlé plochy přírodního terénu včetně těžko přístupných míst (strže, okolí skal, křoviska). V rámci pátracích akcí Policie ČR se ZKS nejčastěji podílí na pátrání po pohřešovaných seniorech a dětech, pátrání po osobách s předpokladem spáchání sebevraždy a pátrání po účastnících dopravních nehod. V rámci ZKS byli k 31. březnu 2014 zařazeni celkem čtyři psovodi s pěti psy s platným kynologickým atestem MV GŘ HZS ČR a třemi psy v přípravě.
Technické prostředky a odborná příprava
Od počátku svého založení je skupina vybavena všemi nezbytnými technickými prostředky souvisejícími s tímto zaměřením. Vozidlo VW Transporter je upraveno na převoz čtyř psů a vybaveno výstražným světelným a zvukovým zařízením. Součástí je i výbava pro několikadenní nasazení podle interních předpisů MV GŘ HZS ČR pro vyslání záchranné jednotky na mezinárodní záchrannou operaci. ZKS má k dispozici výstroj s povinnými bezpečnostními prvky pro letní i zimní období, obuv určenou pro pohyb jak v sutinách, tak i v těžkém terénu. V současnosti je již samozřejmostí vybavenost pro orientaci v terénu (přístroje GPS ve vozidle, osobní GPS do terénu), stejně tak osvětlení pro psovody a jejich psy a speciální výbava pro práce ve výškách a nad volnou hloubkou. Ve výbavě je dále skládací žebřík (3,5 m) a materiál pro první pomoc (lékárna, lékárna pro psy, ruční resuscitátor - ambuvak, dýchací maska).
Psovodi ZKS se každoročně účastní instrukčně metodických zaměstnání, která pořádá MV GŘ HZS ČR, dále absolvují školení na práci ve výškách ve smyslu nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, se závěrečnou zkouškou, školení na řízení služebního vozidla s použitím výstražného světelného a zvukového zařízení, školí se ve zdravovědě a v kurzech první pomoci. Skupina se také školí v oblasti topografie a práce s navigačními systémy. Psovodi se též účastní certifikace USAR týmu v rámci INSARAG, které je nutné pro použití v mezinárodních záchranných operacích.
Odborný výcvik zaměřený na vyhledávání pohřešovaných osob v terénu se uskutečňuje každý týden v místech, která jsou vhodná vzhledem k zaměření výcviku. Výcvik plošného vyhledávání probíhá téměř výhradně na území hlavního města Prahy. V rámci tohoto výcviku se využívají přírodní terény, kde nejčastěji psovodi zasahují při pátrání po pohřešovaných osobách. Výhodou pak je při zásahu pro psovody dobrá znalost těchto lokalit, stejně tak psi už jsou seznámeni se střídáním profilu terénu a přírodních kultur. Výcvik sutinového vyhledávání je v tomto ohledu daleko složitější na častou obměnu terénů a následné simulování situací pro praxi. Území hlavního města Prahy však nedostačuje pro celoroční výcvik v neustále nových prostorech, proto psovodi se psy vyjíždějí na výcvik mimo Prahu.
„Běžný“ pracovní den
Jak vypadá „běžný“ pracovní den psovoda ZKS? Skupina je rozdělena na polovinu, tzn. dva psovodi ve službě ve čtyřdenním cyklu, kteří slouží 12hodinovou denní nebo noční směnu a dva psovodi ve směnovém volnu. Po čtyřech dnech se skupiny vystřídají. Pracovní náplň je různorodá, od běžných povinností strážníka, přes preventivní činnost v parcích a lesoparcích k prezentaci činnosti útvaru psovodů ve školách až po ukázky výcviku. Vše samozřejmě začíná a končí výcvikem psů i samotných kynologů.
Praktické nasazení
Největší výhodou a devizou této skupiny je nepřetržitá pohotovost minimálně dvou psovodů, kteří jsou v případě vyžádání ze strany HZS ČR nebo Policie ČR schopni okamžitě vyjet na místo události. Při akcích většího rozsahu jsou však zpravidla povoláni na místo všichni členové ZKS s platným atestem Ministerstva vnitra v dané specializaci. Od roku 2010 k dnešnímu dni se skupina účastnila více než 60 pátrání po pohřešovaných osobách a 36 nasazení při vyhledávání zavalených osob v sutinách.
Mediálně známé zásahy s účastí ZKS
→ leden 2010 – Zdice (Středočeský kraj) – destrukce objektu
→ březen 2010 – Varnsdorf (Ústecký kraj) – destrukce objektu
→ únor 2011 – Praha – destrukce objektu
→ říjen 2011 – Chomutov (Ústecký kraj) – destrukce střechy aquaparku
→ únor 2012 – Praha – destrukce objektu po výbuchu plynu
→ květen 2012 – Beroun (Středočeský kraj) – destrukce haly závodu
→ duben 2013 – Praha – destrukce objektu po výbuchu plynu
→ červen 2013 – Třebenice (Středočeský kraj) – sesutý svah s chatou při povodních
→ červen 2013 – Dětenice (Královéhradecký kraj) – zřícený objekt
→ květen 2014 – Cerhenice (Středočeský kraj) – destrukce objektu po výbuchu plynu
→ září 2014 – Vilémov (Kraj Vysočina) – zřícený most
Bc. Jiří PAVLOVSKÝ, Útvar psovodů Městské policie hl. m. Prahy, Michal SITTE, Záchranná kynologická skupina, foto pplk. Ing. Roman HEJZLAR, MV generální ředitelství HZS ČR
Likvidace následků mohutných sesuvů půdy v Jihomoravském kraji
Od 15. září do 14. října 2014 zasahovaly jednotky Záchranného útvaru HZS ČR (dále je „ZÚ HZS ČR“) na území okresu Břeclav, kde pomáhaly jednotkám HZS Jihomoravského kraje s likvidací následků několika sesuvů půdy, které tuto oblast postihly. Článek pojednává pouze o činnostech ZÚ HZS ČR, celkové práce všech zúčastněných jednotek PO v souvislosti s likvidací následků sesuvů byly rozsáhlejší.
Období od 15. do 19. září 2014
Jako první vyjela jednotka ZÚ HZS ČR s univerzálním dokončovacím strojem UDS 214 a víceúčelovým pracovním strojem HUDDIG 1260 C na území obce Dolní Věstonice, kde došlo k sesuvu půdy do koryta řeky. Práce v obci spočívaly v odtěžování zeminy a zpevňování koryta řeky. Jednotka pracovala až do půlnoci.
Na druhý den se technika přesunula do nedaleké obce Strachotín, kde rovněž došlo k sesuvu svahu. Zemina se zde sesunula směrem k rodinným domům a další pohyb svahu by tak přímo ohrožoval stabilitu těchto staveb. K události byla povolána další technika, konkrétně tři sklápěcí nákladní automobily (2x T-815 6x6, 1x T-815-2 8x8) a pásové rypadlo Caterpillar 325C L. Pásové rypadlo bylo zapůjčeno firmou Phoenix –Zeppelin a dovezeno z Prahy především kvůli jeho dlouhému rameni. Bylo proto možné provádět účinné odtěžování zeminy z větší části svahu. Zemina, která byla na místě odtěžena, byla odvážena technikou ZÚ HZS ČR, HZS Jihomoravského kraje a Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje na určenou skládku.
Vzhledem k objemu odtěžované zeminy byl na místo povolán další sklápěcí nákladní automobil ZÚ HZS ČR. Práce na tomto svahu trvaly tři dny a po jejich provedení se část jednotky přesunula zpět do Dolních Věstonic a část do obce Bulhary, kam byl přepraven kolový nakladač KN 251. V Dolních Věstonicích jednotka prováděla postupné stržení menších svahů, které se během předchozího období částečně sesunuly. Práce byly prováděny víceúčelovým pracovním strojem HUDDIG. V období od 15. do 19. září 2014 bylo jednotkami ZÚ HZS ČR odtěženo více než dva tisíce tun zeminy.
Období od 20. do 30. září 2014
V obci Bulhary bylo krizovým štábem Jihomoravského kraje rozhodnuto o zahájení prací, vedoucích ke zpevnění zhruba 80 m svahu, který se tyčil přímo nad korytem řeky Dyje. Nad tímto svahem stály rodinné domy, které byly postupným pohybem podloží přímo ohroženy.
Činnost jednotek ZÚ HZS ČR spočívala nejprve ve vytvoření zhruba 200 m dlouhé cesty přes zahrádkářskou oblast směrem k řece Dyji. Tato cesta byla tvořena panely, před jejichž položením byla provedena skrývka zeminy a vytvoření písečného lůžka, do něhož pak byly jednotlivé panely ukládány. Tato činnost trvala necelé tři dny a zahrnovala i vytvoření panelové odstavné plochy, která později sloužila pro vyhýbání a otáčení automobilů dovážejících kamennou frakci.
Další technika ZÚ HZS ČR mezitím spolupracovala s firmou zajišťující dovoz materiálu a prováděla zpevnění podloží a rozvoz materiálu na dvou vzniklých překladištích. Tyto práce se prováděly až do ukončení zásahu. Během prvních dnů, než došlo k zpevnění rozbahněného terénu na těchto překladištích, byla několikrát vyproštěna uvíznutá technika. Zároveň byly zahájeny práce na odtěžení vzrostlých stromů z pravého břehu řeky Dyje. Kvůli špatnému přístupu do těchto míst byly stromy přetahovány technikou ZÚ HZS ČR na druhý břeh řeky.
Poté začaly jednotky s výstavbou kamenného náspu přímo v korytě řeky. Tento násep sloužil pro přístup těžké techniky pod sesouvající se svah, a to po celé jeho délce. Jelikož se zmiňovaný svah nacházel ještě přibližně 60 m od místa, kde bylo zahájeno budování náspu, bylo zapotřebí zbudovat přibližně 150 m této provizorní komunikace. Samotný násep vznikal postupným navážením kamenné frakce do koryta řeky. Na stavbu byly použity kameny o hrubosti přibližně 50 cm, na něž byla postupně dovezena i jemnější frakce, která zajistila jak větší stabilitu budovaného náspu, tak snadnější pohyb techniky po jeho svršku.
Po celou dobu výstavby náspu docházelo několikrát denně ke konzultacím s projektantem a geologem tak, aby byly dodrženy veškeré požadované parametry stavby. Násep byl budován tak, aby měl svršek určený pro pohyb techniky šířku nejméně 4 m. Zároveň byl dodržován i požadovaný sklon hrany náspu tak, aby byla zabezpečena jeho stabilita i při pohybu těžké techniky po jeho svršku. Po celou dobu provádění prací v korytě řeky byla přímo na místě přítomna skupina dvou potápěčů, kteří dohlíželi na nestabilní svah a byli připraveni zasáhnout v případě, že by došlo k sesunutí svahu nebo náspu a následnému pádu techniky do koryta řeky.
Pro budování kamenného náspu bylo použito pásové rypadlo Caterpillar 329E, které díky své variabilitě a síle dokázalo rozhrnovat a rovnat dovážené kamenivo. Vzhledem k hmotnosti rypadla a pásovému podvozku, který při pohybu způsobuje vibrace, pak docházelo k postupnému udusávání náspu, což se velmi pozitivně projevilo na jeho pevnosti a stabilitě.
Práce na výstavbě náspu trvaly celkem osm dnů, přičemž každý den bylo zbudováno přibližně 25 metrů. Ke zpomalení postupu vpřed docházelo v místech s větší hloubkou koryta řeky (místy i přes 6 m). Spotřeba kameniva na stavbu náspu v takovýchto místech výrazně vzrostla.
V průběhu výstavby náspu jednotka ZÚ HZS ČR také přepravovala vrtné soupravy z Dolních Věstonic do Strachotína a zpět, zpevňovala svah v obci Dolní Věstonice, opravovala a zpevňovala vybudované panelové komunikace a prováděla další pomocné práce. Pro tyto účely byl na místo události povolán i pásový, smykem řízený nakladač Caterpillar 289C.
Období od 1. do 14.října 2014
Po zbudování náspu pokračovaly práce v místě zásahu vytvořením zpevněné komunikace od náspu k patě sesouvajícího se svahu v místech, kde tento svah nekončil přímo v korytě Dyje.Část komunikace byla vytvořena návozem kamene a jeho zapravením do půdy.
Během této činnosti se další technika ZÚ HZS ČR podílela na odtěžení sesuté zeminy v autokempu v Dolních Věstonicích. Svah se zde sesunul na zaparkované karavany a před jejich odvozem bylo zapotřebí zeminu odvézt.
Následujících dvanáct dní se pak práce soustředily na zpevnění svahu v obci Bulhary. Ze svahu byly postupně odtěžovány dřeviny a do půdy byl poté vpravován lomový kámen, který celý svah zpevnil. K těmto pracím bylo opět povoláno pásové rypadlo s dlouhým ramenem. K návozu kamene a pohybu rypadla pod svahem byl využit zbudovaný násep.
V rámci zásahu v obci Bulhary bylo na stavbu náspu a zpevnění svahu dovezeno více než 650 sklápěcích nákladních automobilů kamene, což představuje více než 7000 t.
Zásah byl jednotkou ZÚ HZS ČR ukončen dne 14. října 2014, tedy 30 dní po jeho zahájení. Během měsíce se u mimořádných událostí na jihu Moravy vystřídalo více než 50 příslušníků ZÚ HZS ČR a bylo nasazeno více než 40 ks techniky, kterou bylo dohromady najeto téměř 21 500 km a odpracováno 470 Mh. Na zásahové činnosti spolupracovaly se ZÚ HZS ČR jednotky HZS Jihomoravského kraje a místní jednotky dobrovolných hasičů, které měly na starosti například kácení porostů v místech budování komunikace a zpevňování svahu, nakládku panelů na překladišti, drobné dokončovací práce s kolovým smykem řízeným nakladačem, čištění komunikací, zabezpečení a chod týlu apod. Dále byla na místě zásahu přítomna technika stavební firmy Swietelski, která se rovněž podílela na výstavbě panelové komunikace a nakládce sklápěcích nákladních automobilů na překladišti.
Závěr
Zásah v Bulharech byl zcela ojedinělý a ukázal tak další možnosti využití sil a prostředků ZÚ HZS ČR. Pro zasahující příslušníky byly prováděné práce přínosem i v počtu odpracovaných hodin se speciální technikou. Dlouhodobé nasazení zvýšilo úroveň obsluhy všech strojníků těžké techniky. Získané zkušenosti s novým typem činnosti pak přispějí k efektivnějším zásahům v budoucnosti.
Činnost záchranářů ocenil i hejtman Jihomoravského kraje JUDr. Michal Hašek, když na počátku prosince předal za účasti prezidenta České republiky veliteli ZÚ HZS ČR poděkování za provedenou činnost a třem příslušníkům ZÚ HZS ČR medaili Jihomoravského kraje.
por. Ing. Ivo ADÁMEK, ZÚ HZS ČR, foto archiv ZÚ HZS ČR
Odborná příprava a využití jednotek SDH obcí pro ochranu obyvatelstva
Význam jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí (jednotek SDH obcí) a jejich nepostradatelnost se významnou měrou ukazuje v posledních letech, zejména při odstraňování následků mimořádných událostí nebo krizových situací, vzniklých v důsledku živelních pohrom velkého rozsahu. Tyto jednotky požární ochrany (jednotky PO) jsou často jedinými subjekty v obci, které poskytují pomoc při odstraňování následků mimořádné události a jsou dalším pojítkem obcí pro oblast ochrany obyvatelstva.
Současný stav
Odborná příprava jednotek SDH obcí v Jihomoravském kraji je v současné době zaměřena k plnění základních úkolů jednotek PO, kterými jsou podle zákona o požární ochraně zejména provádění požárního zásahu a provádění záchranných prací při živelních pohromách a mimořádných událostech, stejně tak jako plnění úkolů v oblasti ochrany obyvatelstva. Na základě zkušeností z řešení rozsáhlých mimořádných událostí z posledních let na území Jihomoravského kraje začal HZS Jihomoravského kraje ve spolupráci s Krajským úřadem Jihomoravského kraje organizovat systematickou odbornou přípravu jednotek SDH obcí na úseku ochrany obyvatelstva, a to počínaje rokem 2014. V prvotní fázi byly využity informace a zkušenosti od kolegů z HZS Olomouckého a Karlovarského kraje, kde se systému předurčených jednotek SDH obcí pro plnění úkolů ochrany obyvatelstva úspěšně věnují již několik let. V rámci Jihomoravského kraje bylo vytipováno devět „základních“ jednotek SDH obcí kategorie JPO III, které jsou předurčeny pro plnění úkolů na úseku ochrany obyvatelstva. Předurčené jednotky SDH obcí byly vybrány tak, aby splňovaly podmínky akceschopnosti, disponovaly vhodnou požární technikou, odpovídající výstrojí a výzbrojí a dostatečným počtem členů.
Nový systém vzdělávání
Systém přípravy jednotek SDH obcí v Jihomoravském kraji v oblasti ochrany obyvatelstva byl nastaven do tří úrovní:
Základní odborná příprava
Probíhá každoročně v rámci odborné přípravy velitelů družstev a velitelů jednotek SDH obcí k prodloužení platnosti odborné způsobilosti k výkonu funkce velitele družstva a velitele jednotky SDH obce. Problematice ochrany obyvatelstva je věnováno šest vyučovacích hodin se zaměřením na obecné úkoly jednotek SDH obcí při ochraně obyvatelstva. Výuku provádějí příslušníci oddělení ochrany obyvatelstva a krizového řízení krajského ředitelství, případně příslušníci pracoviště prevence, ochrany a krizového řízení místně příslušných územních odborů HZS kraje. Samostatnou kapitolou této části vzdělávání je odborná příprava jednotek SDH obcí, které jsou dislokovány v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Dukovany.
Rozšířená odborná příprava
Je realizována formou 16hodinového kurzu „technik ochrany obyvatelstva“ (T OOB-16), který je určen pro členy jednotek SDH obcí. Do prvního kurzu byli přednostně zařazeni členové jednotek SDH obcí, které jsou předurčeny pro činnost na úseku ochrany obyvatelstva. Kurz má dvě části, a to teoretickou (lze využít i možnost e learningové formy přípravy) a praktickou, která je zaměřena na protipovodňovou ochranu, zabezpečení varování, činnosti v evakuačním středisku, nouzové přežití a týlové zabezpečení (kontejner nouzového přežití – „KNP“). Lektorsky tuto odbornou přípravu zabezpečují především příslušníci oddělení ochrany obyvatelstva a krizového řízení HZS kraje.
Rozšířená praktická odborná příprava předurčených jednotek SDH obcí
Praktická odborná příprava v oblasti ochrany obyvatelstva probíhá jako instrukčně metodické zaměstnání ve formě dvoudenního praktického výcviku zaměřeného na získání praktických dovedností v dané problematice. Zaměstnání zabezpečují převážně příslušníci oddělení IZS a služeb HZS kraje, a je koncipováno tak, aby si cvičící pod jejich dohledem vyzkoušeli všechny dříve nabyté informace prakticky. Ubytování účastníků této odborné přípravy je zajištěno v týlovém prostoru, který si budují z vlastních prostředků (nůžkové stany, lehátka, elektrocentrály, osvětlení, atd.), strava je zajišťována s využitím KNP.
Metodická zaměstnání budou probíhat v tříletém cyklu s cíleným zaměřením:
1. rok – povodně a protipovodňová ochrana – povodňová hlásná služba, stupně povodňové aktivity, orientace v povodňových mapách, organizace práce při výstavbě protipovodňových stěn a hrází, evakuace obyvatel, vytvoření týlu pro dlouhodobou činnost na místě zásahu a použití KNP;
2. rok – technické zásahy – odstraňování polomů, provizorní oprava střešních konstrukcí, sebejištění a sebezáchrana, čerpání vody ze zatopených prostor, osvětlení místa zásahu, práce na vodě, záchrana osob a použití KNP;
3. rok – nouzové přežití a ochrana obyvatelstva – zabezpečení varování a informování, použití KNP, použití souprav materiálu nouzového přežití, zabezpečení nouzového zásobování, zřízení a provoz příjmového a evakuačního střediska, týlová podpora při hromadné dekontaminaci osob a techniky, posttraumatická intervenční péče, preventivně výchovná činnost.
Všechny předurčené jednotky SDH obcí budou dále prohlubovat vzájemnou součinnost a spolupráci při taktických a prověřovacích cvičeních nebo v rámci součinnostního výcviku.
Praktické nasazení předurčených jednotek
Ve druhé polovině roku 2014 byly předurčené jednotky SDH obcí nasazeny na likvidaci následků dvou rozsáhlých mimořádných událostí. V prvním případě se jednalo o použití dvou jednotek PO při odstraňování následků bleskové povodně, která v srpnu postihla katastrální území obce Mutěnice na Hodonínsku. Zde převažovaly činnosti spojené s odčerpáváním vody ze zatopených prostor a oplach komunikací od nánosů bláta. Druhou „prověrkou“ pro předurčené jednotky SDH obcí se staly zářijové lokální povodně, které postihly obce na břehu řeky Jevišovky na Znojemsku a okolí Dolních Věstonic na Břeclavsku. K řešení těchto událostí bylo mimo jiné povoláno také osm předurčených jednotek PO a jejich praktické nasazení se v průběhu řešení událostí ukázalo jako krok správným směrem. Každá z předurčených jednotek zasahovala vždy ve spolupráci s místními jednotkami SDH postižených obcí a často zde koordinovala záchranné a likvidační práce (stavba protipovodňových hrází, monitoring stavu vodního toku, čerpání vody, evakuace majetku). V průběhu nasazení byly plně využity dovednosti, které členové předurčených jednotek nabyli při praktickém výcviku a jimi odvedená práce splnila požadavky na ně kladené.
Dalším způsobem, jak předurčené jednotky SDH obcí využít, je zajišťování týlu pro zasahující hasiče při déletrvajících zásazích. V praxi se ukázalo, že povolání jednotek předurčených pro plnění úkolů ochrany obyvatelstva velmi usnadní veliteli zásahu zabezpečení minimálních podmínek péče zasahujícím hasičům, a to zejména v prvotních hodinách zásahu. Každá z předurčených jednotek SDH obcí je totiž již při výjezdu vybavena ochrannými nápoji a stravou (ideálně pro 50 osob) a prostředky pro zajištění týlu (nůžkové stany, párty sety, osvětlovací prostředky, prostředky pro ohřev a výdej stravy, atp.).
Závěr
Cílem a smyslem výše uvedené činnosti HZS kraje je odborná příprava a následně cílené nasazování předurčených jednotek SDH obcí, které budou schopny zabezpečit plnění speciálních úkolů z oblasti ochrany obyvatelstva při řešení mimořádných událostí velkého rozsahu již od samotného počátku, a to v souladu s platnými právními předpisy. Snahou HZS kraje je také zajištění dotační podpory ze strany Jihomoravského kraje těmto předurčeným jednotkám tak, aby si mohly pořídit potřebnou výbavu, která umožní plnohodnotné a kvalitní plnění požadovaných úkolů. Předurčené jednotky SDH obcí současně „odlehčí“ ostatním jednotkám PO, které zasahují v místě mimořádné události a zabezpečí tak na požadované odborné úrovni činnosti, za které je zodpovědný velitel zásahu, popř. starosta obce.
por. Ing. Antonín BASTL, por. Bc. Oldřich JELÍNEK, foto archiv HZS Jihomoravského kraje
V tištěné podobě časopisu ještě najdete
• VĚDA-VÝZKUM-ZKUŠEBNICTVÍ
Modelová zkouška požáru osobního automobilu a využití získaných dat
kpt. Ing. Libor Ševčík, pplk. Ing. Milan Růžička, plk. Ing. Ondřej Suchý, Ph.D.
• ANALÝZY-HODNOCENÍ
Požární bezpečnost zateplovacích systémů
Ing. Pavel Rydlo
• INFORMACE
Hasicí přístroje - historie a současnost I
Ing. Vasil Silvestr Pekar
• PŘÍLOHY
Veletrhy a výstavy pořádané v České republice a v zahraničí v roce 2015
Kalendář hlavních sportovních soutěží na období leden až prosinec 2015