Časopis 112 ROČNÍK XIV ČÍSLO 10/2015

V úvodu přinášíme ohlédnutí za pátým Zbirožským hasičským tatrováním. V tematickém bloku POŽÁRNÍ OCHRANA bilancujeme letošní rekordní počet požárů v průběhu letních prázdnin, přinášíme analýzu na rozsáhlý požár obilí a lesního porostu v Chrášťanech na Rakovnicku a informujeme také o průběhu konference Požární ochrana 2015. V části věnované IZS analyzujeme zásah složek IZS při tragické dopravní nehodě vlaku SC 512 Pendolino a nákladního automobilu, ke které došlo v červenci letošního roku ve Studénce, seznamujeme s průběhem reklasifikačního cvičení USAR odřadu HZS ČR. V bloku OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ hodnotíme výsledky testů prostředků improvizované ochrany, informujeme o závěrech konference Krizový management 2015 a představujeme program vzdělávání žáků, studentů a pedagogů v zónách ohrožení v Moravskoslezském kraji. V časopisu dále informujeme o novinkách, které byly k vidění na veletrhu FS Days 2015 a seznamujeme s výsledky některých sportovních soutěží.  

Moravskoslezský kraj patří mezi nejlidnatější a průmyslově nejzatíženější regiony České republiky. Obyvatelstvo je ohrožováno řadou mimořádných událostí nejen průmyslového charakteru. Mezi nejvýznamnější události lze zařadit povodně a úniky nebezpečných látek. V zónách ohrožení žijí trvale statisíce obyvatel a také se v nich nachází řada významných objektů, které jsou typické vysokou koncentrací osob. Jednou z kategorií těchto významných objektů jsou školy. S cílem posílit připravenost obyvatelstva pro řešení mimořádných událostí, realizuje Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje program „Příprava žáků, studentů a pedagogů v zónách ohrožení (školy v zónách ohrožení)“.

Obrázek 1 Základní prvky systému havarijní připravenosti území Z pohledu havarijní připravenosti území je občan nejen ohroženým cílem, ale i aktivním prvkem systému, který se spolupodílí na své ochraně (viz obrázek 1). Jeho schopnost sebeochrany při vzniku mimořádné události může významně snížit možné následky. Plánovaná opatření ochrany obyvatelstva vycházejí z předpokladu, že občan má povědomí o ohrožení ve svém okolí, umí poznat varovný signál „všeobecná výstraha“ a zná základní postupy sebeochrany.

Pedagogové, žáci a studenti škol jsou ideální cílovou skupinou pro realizaci programů preventivně výchovné činnosti. Cílem Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje (dále jen „HZS kraje“), v návaznosti na již probíhající program Hasík CZ [1], je další systematická a periodická příprava žáků, studentů a pedagogů ve vytypovaných školách, které se nacházejí v zónách ohrožení.

Rizika na území Moravskoslezského kraje

Pro stanovení rizik vzniku jednotlivých typů mimořádných událostí na území Moravskoslezského kraje bylo provedeno tzv. mapování rizik [2], které bylo vstupem do selekce ohrožených škol. S využitím geografického informačního sytému a jednoduchých statistických a numerických analýz byly vybrány školy, které jsou ohroženy povodněmi, úniky nebezpečných látek nebo kombinací těchto rizik. Analýza zohledňovala všechny školy, které jsou ohroženy přirozenými a zvláštními povodněmi, úniky nebezpečných látek ze stacionárních zdrojů i úniky nebezpečných látek přepravovaných silniční a železniční dopravou. V těchto oblastech bylo identifikováno 663 škol. Pro jejich velký počet byla provedena užší profilace s ohledem na pravděpodobnost výskytu jednotlivých typů mimořádných událostí. Z ohrožujících mimořádných událostí byla vyloučena zvláštní povodeň a chemická havárie při přepravě nebezpečných věcí. Hodnoceny byly přirozené povodně Q₂₀, Q₁₀₀, dále Q_max v oblastech vysokého povodňového rizika a úniky nebezpečných látek ze stacionárních zdrojů. Příklad analýzy škol v zónách ohrožení prostřednictvím geografických informačních systémů je znázorněn na obrázku 2.

Jak už bylo zmíněno v úvodu, mezi nejvýznamnější mimořádné události v kraji patří povodně a úniky nebezpečných látek. Rozsáhlé povodně zasáhly území Moravskoslezského kraje zejména v letech 1997, 2006, 2009, 2010 a naposledy také v loňském roce. V souvislosti s těmito povodněmi zemřelo na území kraje několik desítek osob a stovky lidí byly evakuovány. V záplavových oblastech dochází do škol přibližně 31 tisíc dětí.

Pokud jde o úniky nebezpečných látek, v zónách ohrožení v okolí stacionárních zdrojů těchto látek žije přibližně 38 tisíc občanů, ve školách je ohroženo dalších asi 35 tisíc dětí. Za posledních 10 let došlo na území kraje k řadě havárií spojených s únikem nebezpečných látek do ovzduší. V souvislosti s nimi bylo přímo zasaženo přes 250 osob a stovky osob byly evakuovány.

Ohrožená školská zařízení

Obrázek 2 Školy v zónách ohrožení na BohumínskuV zónách ohrožení se vyskytuje celkem 190 škol (84 mateřských škol, 75 základních škol a 31 středních škol), které jsou ohroženy přirozenou povodní anebo únikem nebezpečných látek ze stacionárních zdrojů. Počty ohrožených škol dle charakteru ohrožení jsou uvedeny na obrázku 3. Identifikované školy byly dále analyzovány s využitím dat v databázích [3], které slouží pro účely přípravy na řešení mimořádných událostí a tvorby havarijních a krizových plánů. Jde zejména o údaje o počtech tříd, žáků, studentů a pedagogů.

Standardním preventivním nástrojem pro přípravu žáků základních škol je program Hasík CZ. Instruktoři programu ročně navštíví více než 60 % základních škol. Pro pedagogy jsou organizovány semináře, k implementaci problematiky ochrany člověka za mimořádných událostí do školních vzdělávacích programů. Program školy v zónách ohrožení je dalším nástrojem, který cíleně působí na pedagogy, žáky a studenty v ohrožených objektech.

Profilace programu školy v zónách ohrožení

Obrázek 3 Počty školských zařízení v zónách podle charakteru ohrožení Cílem vzdělávání v programu školy v zónách ohrožení je zvýšení povědomí žáků, studentů a pedagogů o rizicích v místě školy, varování před hrozícím nebezpečím a zásadách žádoucího chování. Bez ohledu na charakter ohrožení školy jsou cílové skupiny seznamovány se základy požární prevence a informovány o tom, kde mohou získávat další informace.

Ve vazbě na úniky nebezpečných látek je u škol předmětem programu informování o zásadách ukrytí s využitím ochranných vlastností staveb a použití improvizovaných prostředků individuální ochrany. Cílové skupiny ve školách, které jsou ohroženy povodní, získávají informace o opatřeních před povodní, zásadách evakuace, zásadách pro opuštění bytu, o obsahu evakuačního zavazadla.

Pro jednotlivé úrovně škol se forma implementace přípravy na konkrétní ohrožení liší.

V mateřských školách jsou s ohledem na nízký věk dětí cílovou skupinou pedagogové. Vzdělávání pedagogů mateřských škol probíhá v tříleté periodicitě, přičemž se prioritně využívá sloučení této přípravy s cvičeními k prověření vnějších havarijních plánů a havarijních karet, která mají rovněž tříletou periodicitu. Pedagogové ohrožených mateřských škol jsou aktivně zapojováni do realizovaných cvičení, ve většině případů jsou do cvičení zařazeni i děti z mateřské školy. Pedagogové mateřských škol ohrožených pouze povodní, kteří nejsou zapojováni do cvičení, jsou vzděláváni samostatně v tříleté periodicitě. Jejich proškolení zabezpečují instruovaní příslušníci úseku prevence a civilní nouzové připravenosti HZS kraje.

Žákům základních škol se informace předávají v návaznosti na již probíhající program Hasík CZ. Cílovou skupinou jsou žáci šestých tříd, kde je obsah stávajícího programu Hasík CZ rozšířen o tematiku navazující na konkrétní ohrožení školy. Vzdělávání žáků je zajištěno stávajícími instruktory, kteří jsou pro tyto účely proškoleni ze specifikace programu školy v zónách ohrožení. Výuku v základních školách v zónách ohrožení, ve kterých v současné době není realizován program Hasík CZ, zajišťují opět příslušníci úseku prevence a civilního nouzové připravenosti. Do těchto škol jsou dále přednostně směřováni noví instruktoři programu Hasík CZ s cílem zajistit co nejvyšší obsazenost těchto škol.

Výuka studentů na středních školách je prioritně cílena na 2. ročník a je zabezpečována příslušníky úseku prevence a civilního nouzové připravenosti HZS kraje. Pro tyto téměř dospělé osoby je do problematiky začleněno více informací o tom, kde získat aktuální informace o rizicích nejen ve škole, ale i v místě jejich trvalého bydliště, včetně vazby na legislativní prostředí, a o dalších cenných informačních kanálech. [5]

Zkušenosti s programem

Obrázek 4 Ukázka z realizace programu na střední školeRealizace programu školy v zónách ohrožení byla v Moravskoslezském kraji zahájena v září 2014. V průběhu školního roku 2014/2015 příslušníci HZS kraje navštívili 92 % základních škol a 58 % středních škol v zónách ohrožení.

Při zahájení realizace programu vznikly obavy, jak bude problematika vnímána především studenty středních škol, mezi kterými jsou zastoupeny jak maturitní obory humanitního i technického zaměření, tak i obory učňovské. Zkušenosti však ukázaly, že pochyby byly zbytečné. Studenti středních škol jsou pro problematiku ochrany člověka za mimořádných událostí vhodnou cílovou skupinou, se kterou lze pracovat, zvláště pokud je probírané téma zasazeno do kontextu konkrétního rizika a doplněno o skutečné události, které se v jejich městě staly v minulosti.

Součástí přípravy žáků, studentů a pedagogů škol v zónách ohrožení je rovněž příprava ukázkových a preventivních materiálů a praktických pomůcek, vhodných pro všechny úrovně škol. Pro tyto účely byly například vyrobeny:
• sady zmenšenin pytlů ke stavbě hrází při povodních vyžívaných při demonstraci protipovodňových opatření,
• evakuační zavazadlo s ideálním vybavením,
• sady pro improvizovanou individuální ochranu.

Mimo standardní portály, které informují obyvatelstvo o rizicích v území a připravovaných opatřeních, jako je např. povodňový informační systém, byl vytvořen rovněž portál, který se zabývá problematikou chemických havárií [6]. Na stránkách HZS kraje jsou v sekci preventivně výchovná činnost [7] pravidelně zveřejňovány aktuální informace nejen pro žáky a studenty, ale také pro pedagogy.

Závěr

Příprava obyvatelstva k sebeochraně a vzájemné pomoci při mimořádných událostech a krizových situacích je kontinuální proces, jehož výsledky budou patrné až v delším časovém horizontu. Uvedený program školy v zónách ohrožení představuje jeden ze základních prvků komplexního vzdělávání občanů v oblasti bezpečnostních preventivně výchovných aktivit. Cílem HZS kraje je působit nejen ve školských zařízeních, nýbrž dále směřovat své aktivity do dalších významných objektů v zónách ohrožení, kterými jsou především zdravotnická a sociální zařízení, velká obchodní centra a další objekty, ve kterých se nachází větší počet osob. Prostředky k tomuto cíli může poskytnout i připravovaný zákon o prevenci závažných havárií [8], dle kterého se právě provozovatelé, pro které je stanovována zóna havarijního plánování, budou ve spolupráci s hasičským záchranným sborem kraje podílet na preventivně výchovné činnosti a informování obyvatelstva.

Pouze občan, vědom si rizik v okolí svého bydliště, zaměstnání či školy a znalý zásad žádoucího chování pro případ mimořádné události, je aktivním prvkem celého systému havarijní připravenosti území.

Použitá literatura a odkazy

[1] HZS MSK: Koncepce preventivně výchovné činnosti, Vzdělávání žáků základních škol v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva. [online]. Ostrava, 2005. [vid. 2015-05-25]. Dostupné z: http://www.hzscr.cz/clanek/hasici­ obcanum­ hasik­ koncepce.aspx.
[2] KRÖMER, Antonín, Petr MUSIAL a Libor FOLWARCZNY. Mapování rizik. 1. vyd. V Ostravě: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2010, 126 s. Spektrum (Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství), 68. ISBN 978-807-3850-869.
[3] HZS MSK: Databáze Krizové situace. Ostrava, 2014. Interní databáze.
[4] BLAŽKOVÁ, K., KRATOCHVÍLOVÁ, D., POKORNÝ, J. Výchova a vzdělávání obyvatelstva - příprava žáků, studentů a pedagogů škol v zónách ohrožení. In Sborník Ochrana obyvatelstva – Nebezpečné látky 2015. Ostrava: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2015. s. 10 – 13. ISBN 978-80-7385-158-3, ISSN 1803-7372.
[5] HZS MSK: Program dalšího rozvoje preventivně výchovné činnosti vybraných škol v Moravskoslezském kraji. Vzdělávání pedagogů, žáků a studentů v zónách ohrožení. Interní materiál. Ostrava: Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje, 2014.
[6] HZS MSK: Portál Chemické havárie. [online]. Ostrava, 2014. [vid. 2015-05-25]. Dostupné z: http://chemon.hzsmsk.cz/
[7] HZS MSK: Webová prezentace Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje. [online]. Ostrava, 2015. [vid. 2015-05-25]. Dostupné z: http://www.hzscr.cz/clanek/hasici­ obcanum­ preventivne­ vychovna­ cinnost­ preventivne­ vychovna­ cinnost.aspx
[8] Návrh zákona o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), 2014 [vid. 2014-11-25]. Dostupné z: http://www.komora.cz/pro­ podnikani/legislativa­ a-normy/pripominkovani­ legislativy/nove­ materialy­ k-pripominkam/84-14-navrh­ zakona­ o-prevenci­ zavaznych­ havarii­ zpusobenych­ vybranymi­ chemickymi­ latkami­ t-3-7-2014.aspx.

kpt. Ing.Kateřina BLAŽKOVÁ, Ph.D., kpt. Ing. Danuše KRATOCHVÍLOVÁ ml., plk. Ing. Jiří POKORNÝ, Ph.D., MPA, HZS Moravskoslezského kraje, foto archiv autorů

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook