Časopis 112 ROČNÍK XIV ČÍSLO 11/2015

V úvodu přinášíme několik rad a doporučení k nadcházející topné sezóně. V bloku věnovaném POŽÁRNÍ OCHRANÉ analyzujeme zásah na rozsáhlý srpnový požár bývalého průmyslového areálu v pražských Vysočanech, seznamujeme se závěry mezinárodní odborné konference „Mosty k požární ochraně kulturních památek“ a s možnostmi používání mlhových stabilních hasicích zařízení. Prezentace projektů rozvojové spolupráce ke zvýšení akceschopnosti moldavských hasičů a průběh společného cvičení slovenských a českých báňských záchranných složek jsou hlavními tématy části časopisu zaměřené na oblast IZS. V tematickém bloku OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ seznamujeme se závěry konference zaměřené na ochranu povrchových a podzemních vod a s výsledky projektu k problematice zásobování vodou při vzniku živelních pohrom a rozsáhlých provozních havárií a analyzujeme rizika kontaminace pitné vody.  

Moldavsko je stát ležící mezi Ukrajinou a Rumunskem, který byl do roku 1991 součástí Sovětského svazu. Má rozlohu jako přibližně polovina území České republiky, žije v něm 3,5 milionu obyvatel, administrativně je rozdělen do 32 okresů, tří městských autonomních celků a dvou částečně autonomních regionů. Nejrozšířenějším průmyslovým odvětvím je zemědělství. Z ekonomického hlediska jde o jednu z nejchudších zemí Evropy.

Moldavsko patří mezi země ucházející se o členství v EU a v souladu s Koncepcí zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období 2010 – 2017 patří mezi prioritní partnerské země České republiky s programem spolupráce. Toto postavení odráží výsledky předchozí rozvojové spolupráce i přetrvávající rozvojové potřeby partnerské země. Organizace požární ochrany a ochrany před mimořádnými událostmi funguje na podobném principu jako v České republice a dalších zemích bývalého východního bloku. Na národní úrovni je zřízen Úřad pro civilní ochranu a mimořádné události spadající do působnosti moldavského Ministerstva vnitra. V jednotlivých okresech a autonomních oblastech jsou zřízeny územní divize, pod které spadá celkem 59 požárních stanic. Ve městech Kišiněv a Balti jsou zřízeny speciální jednotky s rozšířenou působností a speciálním vybavením. Do působnosti Úřadu pro civilní ochranu a mimořádné události spadají činnosti v oblasti požární ochrany, ochrany obyvatelstva a civilní nouzové připravenosti.

Mezinárodní pomoc

Ekonomická situace v Moldavsku se odráží i v úrovni vybavenosti záchranných složek. Ze státního rozpočtu jsou vyčleňovány prostředky pouze na mzdy a nezbytný provoz. Z vlastních zdrojů se neuskutečňuje žádná obnova techniky nebo vybavení. Většina techniky na požárních stanicích pochází z období před rokem 1991. Jde o vozidla na podvozcích ZIL nebo Ural. Díky zájmu evropských zemí, USA a samozřejmě snahou vedení moldavských hasičů je v zemi realizován velký počet rozvojových projektů. Cílem těchto rozvojových projektů je alespoň částečná modernizace vybavení a zvýšení úrovně připravenosti moldavských hasičů na záchranné práce při mimořádných událostech. Především Anglie, Německo, Rakousko a USA realizují v zemi projekty zaměřené na obnovu požárních vozidel a předávají moldavským hasičům techniku, která je pro ně již nevyužitelná. Tato předávaná technika je ve většině případů starší 15 let.

Projekt rozvojové spolupráce

Mezi Hasičským záchranným sborem České republiky a Úřadem pro civilní ochranu a mimořádné události Moldavska byla s Českou rozvojovou agenturou zahájena rozvojová spolupráce a v roce 2012 byla zahájena realizace projektu s názvem „Zlepšení akceschopnosti a odborné způsobilosti moldavských hasičů“.

Projekt trval do roku 2015, jeho rozpočet byl necelých 7 milionů korun. V rámci projektu se uskutečnilo několik monitorovacích cest do Moldavska a moldavští hasiči se účastnili několika výcviků v České republice ve Školicím a výcvikovém zařízení HZS ČR – hašení požárů uvnitř budov a provádění záchranných prací při dopravních nehodách.

V roce 2013 byla do Moldavska předána modernizovaná CAS 25 na podvozku Liaz. Přestože tato technika je pro činnost hasičů v České republice již nevyhovující, v Moldavsku slouží nadále a přispěje k efektivnějším zásahům. Pro moldavské hasiče byla pořízena také sada podpěr pro zabezpečení budov a předáno vyprošťovací zařízení.

Protože vybavenost moldavských hasičů ochrannými prostředky je také na velice nízké úrovni, bylo v rámci projektu pořízeno celkem 40 kompletů osobních ochranných pomůcek pro hasiče.

Moldavsko patří mezi země s největším počtem úmrtí při požárech. Podle mezinárodních statistik připadá v průměru na 100 požárů 7,6 úmrtí (v České republice je to přibližně 0,6 úmrtí). Z tohoto důvodu byla pomoc také směřována do zvýšení připravenosti hasičů na hašení požárů uvnitř budov. Ve výcvikovém středisku v Kišiněvu byl zbudován trenažér simulující reálné podmínky požáru (flashover kontejner). Výstavbu kontejneru realizovala moldavská firma. Společně s kontejnerem byly předány i ochranné pomůcky pro zajištění výcviku a dvě termokamery.

Cílem projektu nebyla pouze materiální pomoc, ale také implementace výcviku hasičů v podmínkách požárů v uzavřeném prostoru do vzdělávacího systému moldavských hasičů. Na počátku roku 2015 se několik instruktorů z ŠVZ HZS ČR, HZS Jihočeského, Pardubického, Olomouckého a Zlínského kraje podílelo na výcviku a organizaci kurzu pro instruktory výcviku v Moldavsku. Společně s teoretickými informacemi a praktickými zkušenostmi byla předána i kompletní dokumentace k výcvikovému zařízení, prezentace a další materiály, které využijí moldavští instruktoři při výcviku. Tímto výcvikem byla praktická část projektu dokončena.

Pokračování spolupráce

Úřad pro civilní ochranu a mimořádné události Moldavska a Česká rozvojová agentura na základě této úspěšné spolupráce požádaly HZS ČR o realizaci dalšího projektu. Na základě analýzy projektového týmu byl vytvořen nový projekt s názvem „Zlepšení akceschopnosti a odborné způsobilosti moldavských hasičů II“. Realizace tohoto projektu byla zahájena v polovině letošního roku a bude probíhat do konce roku 2017.

Projekt je primárně zaměřen na výcvik moldavských hasičů při zásazích s výskytem nebezpečných látek. Přestože v Moldavsku není rozvinut chemický průmysl, může zde dojít k úniku nebezpečných látek jako je chlor nebo amoniak například z úpraven vody a chladírenských zařízení. Na území Moldavska se nachází několik skladů, ve kterých jsou uloženy pesticidy z období bývalého Sovětského svazu.

Hlavním cílem projektu je vybudovat funkční výcvikový program, provést školení a výcvik moldavských hasičů na zásahy s výskytem nebezpečných látek a pořídit moldavským hasičům věcné prostředky pro bezpečné a správné provádění zásahů. Výcvikový program včetně pořízení věcných prostředků bude zaměřen na základní činnosti v případě zásahu s přítomností nebezpečných látek, zejména chloru, amoniaku a výbušných plynů a par.

Pro vybudování funkčního výcvikového programu bude v Moldavsku postaven trenažér, který bude sloužit pro nácvik taktických postupů při úniku nebezpečné látky. Trenažér bude umožňovat simulaci úniku nebezpečné látky např. z poškozeného potrubí, ventilů a trhlin v pláštích nádob. Pro simulaci úniku bude použita voda, případně jednotky budou mít možnost zdokonalit činnosti spojené s těsněním úniků pomocí základních prostředků, jako jsou dřevěné klíny nebo elastické bandáže.

Projekt bude také zaměřen na operační střediska – správné vytěžování informací od volajících a vysílání sil a prostředků v případě havárie s výskytem nebezpečných látek. Součástí projektu je pomoc v oblasti psychologické služby. V průběhu projektu bude konzultováno poskytování psychologické podpory v České republice a Moldavsku.

Další aktivity budou směřovat k poskytování první pomoci. Pro lepší poskytnutí první pomoci budou moldavským hasičů pořízeny automatizované externí defibrilátory a proběhne školení pro jejich používání.

V neposlední řadě se projekt zaměřuje na zásady správného chování občanů v případě havárie s výskytem nebezpečných látek, včetně zplodin hoření, soubor doporučení pro osoby nakládající s nebezpečnými látkami pro eliminaci vzniku mimořádné události a na informační podporu zasahujících.

Projekt zahrnuje i nákup detektorů požáru a oxidu uhelnatého pro preventivně výchovnou činnost.

Rozpočet projektu je naplánován na 7 771 600 Kč.

Oba projekty jsou financovány Českou rozvojovou agenturou.

kpt. Ing. Iva BREJZOVÁ, MV­-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv autorky
 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook