Časopis 112 ROČNÍK XIV ČÍSLO 12/2015

V úvodu bilancujeme realizaci projektu „Připravenost Hasičského záchranného sboru České republiky k řešení povodní“. Atmosféře vánočních svátků je tradičně přizpůsoben rozbor zásahové činnosti jednotek PO sestavený z tzv. kuriózních zásahů. V bloku zaměřeném na POŽÁRNÍ OCHRANU dále seznamujeme se současnými vývojovými trendy ve výrobě hasicích přístrojů a informujeme o novinkách, které byly představeny na mezinárodní výstavě požární techniky CHINA FIRE 2015 v Pekingu. Realizace projektu zaměřeného na výuku první pomoci v Kraji Vysočina a připomenutí vzniku Centra tísňového volání v Ostravě jsou hlavními tématy části časopisu zaměřené na oblast IZS. V části orientované na oblast OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ přinášíme výsledky měření těsnosti lícnic ochranných masek, informujeme o otevření unikátního karlovarského Centra zdraví a bezpečí a seznamujeme se závěry 3. světové konference ke snižování následků katastrof.  

Čtenáři časopisu 112 si v květnu 2009 mohli přečíst příspěvek o projektu Kraje Vysočina „První pomoc do škol“. Článek hodnotil pět ročníků trvání projektu – rozsáhlou systematickou výuku laické zdravotnické první pomoci na základních a středních školách v celém Kraji Vysočina. Projekt si kladl za cíl poskytnout mladým lidem základní znalosti v poskytování laické zdravotnické první pomoci.

V loňském školním roce (2014/2015) proběhl již jedenáctý ročník tohoto projektu, což je důvodem k malé rekapitulaci. Jak je realizována výuka první pomoci v Kraji Vysočina v současnosti? Hned na úvod můžeme konstatovat, že dobře. Projekt úspěšně pokračuje a navíc byl doplněn dalším dlouhodobým projektem „Program prevence dětských úrazů“, určeným pro žáky prvního stupně základních škol.

Úroveň laické první pomoci v Česku

Význam a potřeba znalostí laické první pomoci přetrvávají v nezměněné naléhavosti. Skutečně alarmující jsou ale některé poznatky o stále se snižující úrovni těchto znalostí u veřejnosti. V únoru 2009 na otázku „Dokážete správně poskytnout první pomoc?“ odpovědělo záporně 67,8 % z téměř dvaceti tisíc dotazovaných občanů (anketa internetového portálu novinky.cz, únor 2009). O pět let později, v roce 2014, podle dotazníkového průzkumu znalostí problematiky neodkladné první pomoci, na otázku „Jsou vaše odborné znalosti a dovednosti v oblasti první pomoci dostatečné?“, odpovědělo 78 % respondentů negativně (Ústav metodiky první pomoci, z.ú., Praha 2014). Subjektivní hodnocení možných situací vyžadujících poskytnutí první pomoci v tomto průzkumu dále ukazuje, že většina dotázaných by měla největší problémy v případě selhání životních funkcí. Tato situace jednoznačně ovlivňuje naději postižených na přežití, nebo výrazně zvyšuje procento pravděpodobnosti trvalých následků.

Přestože se nejedná o řádné statistické šetření a čísla nemohou být zcela reprezentativní, jednoznačně naznačují stálý pokles znalostí první pomoci ve společnosti.

Proč je laická zdravotnická první pomoc důležitá

Statisticky se každý z nás nejméně jednou za život dostane do situace, kdy bude záležet jen na něm, zda dokáže pomoci člověku v nouzi. Pokud dojde k náhlé zástavě oběhu a dýchání, musí být poskytnuta srdeční masáž do tří až pěti minut, jinak je jen malá naději na přežití. Obdobně je to u masivního krvácení a dalších život ohrožujících stavů. První pomoc není soubor složitých pravidel se spoustou výjimek, jak bylo prezentováno dříve. Moderní pojetí poskytnutí první pomoci dokáže zvládnout každý, kdo má dvě ruce, umí počítat do třiceti a chce pomoci. Velmi důležitá je rovněž znalost čísel tísňového volání.

Poskytnutí první pomoci neznamená pouze provedení život zachraňujících úkonů na postiženém, jehož životní funkce jsou vážně ohroženy. Své uplatnění nachází i v případech méně závažných, kde je jejím cílem zamezení dalšího rozvoje zdravotního postižení a jeho možných následků. Přesto se jako nejvýznamnější jeví právě znalost těch úkonů, které směřují k obnovení životních funkcí postižené osoby. Při zástavě dechu, krevního oběhu, případně masivním krvácení je riziko úmrtí velmi vysoké. Čím více času uplyne mezi událostí, vedoucí k nutnosti poskytnutí první pomoci a jejím reálným provedením, tím je šance na záchranu lidského života menší. Proto je nutné stále zdůrazňovat význam alespoň základních znalostí poskytování první pomoci u co nejvyššího počtu obyvatel.

Život v naší současné společnosti, vedle tradičních hrozeb, donedávna spojených převážně s přírodními vlivy, průmyslovou, stavební, dopravní a podobnou činností, přináší stále nová bezpečností rizika a výzvy. V současnosti, v souvislosti s obecně se zhoršující bezpečnostní situací, vzrůstá i význam dalšího rozměru výuky první pomoci, a to v kontextu řešení mimořádných událostí a krizových stavů. Prvním článkem záchranného řetězce je totiž jednotlivec, a jeho znalosti, schopnosti a ochota poskytnout laickou první pomoc a svépomoc.

První pomoc do škol

Jak se daří řešit tuto problematiku v Kraji Vysočina? Základem je projekt „První pomoc do škol“, který na Vysočině probíhá již od roku 2004. Tento projekt je v rámci České republiky jediný, který systematicky a v takovémto rozsahu vyučuje mladé lidi laické první pomoci. Mottem projektu je „Znalost zdravotnické první pomoci se musí stát standardní a přirozenou součástí vzdělání všech mladých lidí“. Vhodnou formou podané informace o základech poskytování první pomoci totiž dětem a mladým lidem již trvale zůstávají v paměti, podobně jako ostatní učivo školy. Zásadním zadáním je vyučovat pouze minimum teorie a výuku směřovat k praktickým nácvikům s využitím improvizovaných pomůcek. Všem účastníkům kurzu, bez rozdílu zda jsou z velkého města nebo malé vesnice, se dostává stejně kvalitní výuky. Cílovou skupinou jsou věkové kategorie čtrnáctiletých („14“) a sedmnáctiletých („17“).

Pro věkovou kategorii čtrnáctiletých je rozsah kurzu deset hodin, osnova a obsah výuky byly vytvořeny po konzultacích s odborníky ze zdravotnických škol a zdravotnické záchranné služby. Výuku vedou zkušení lektoři z řad pracovníků zdravotnické záchranné služby, pedagogů a studentů vyšších zdravotnických škol, instruktorů Českého červeného kříže, a příslušníků HZS Kraje Vysočina. Výuka probíhá s použitím pomůcek a pro skupinu 20 až 25 dětí, tedy pouze pro jednu třídu, s důrazem na praktické procvičování dovedností a modelových situací.

O projekt byl od prvního ročníku v roce 2004 velký zájem a měl jednoznačně kladnou odezvu u zúčastněných i u veřejnosti. V dalších ročnících přihlášek neustále přibývalo a od roku 2010 tuto výuku každoročně absolvuje téměř 100 % čtrnáctiletých. Projekt byl podle připomínek účastníků časově a obsahově upravován, pro potřebu lektorů se vytvořil jednotný manuál výuky a pořádaly se odborné semináře vedené pracovníky zdravotnické záchranné služby.

Postupně se zapojovali také sponzoři, např. občanské sdružení Centrum pro bezpečný stát. Výsledkem sponzorské spolupráce společnosti Alfa­ Helicopter, spol. s r.o., a Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina, jsou dva díly krátkého výukového filmu s názvem „Pomozme si pomáhat“. Do popularizace projektu se zapojily i herecké idoly teenegerů Vojta Kotek a Jirka Mádl. Ve školním roce 2006/2007 se výuka rozšířila o věkovou kategorii sedmnáctiletých, kdy výuka probíhá v tříhodinovém kurzu vedeném profesionálními záchranáři ze zdravotnické záchranné služby. Obsahem je nácvik kardiopulmonální resuscitace a dalších život zachraňujících úkonů a procvičení komunikace s operátorem ZZS. Výuku první pomoci absolvuje v Kraji Vysočina každoročně přes 80 % sedmnáctiletých.

Zachráněný život učitele

Význam výuky první pomoci potvrdila i událost z června 2006, kdy žáci Základní školy v Kalištích na Pelhřimovsku zachránili život svému učiteli, kterého na školním turistickém výletě postihla náhlá srdeční příhoda. Žáci zavolali na tísňovou linku 155 a svého učitele asi dvacet minut oživovali až do příjezdu vozidla rychlé lékařské pomoci. Lékař zdravotnické záchranné služby potvrdil, že bez jejich kvalifikované první pomoci by se učitele zachránit nepodařilo.

Díky projektu „První pomoc do škol“ dostávají všichni mladí lidé v kraji možnost získat kvalitní ucelené znalosti laické zdravotnické první pomoci. Výuka první pomoci je žáky, pedagogy i veřejností vysoce oceňována. Za celou dobu projektu získalo tyto někdy životně důležité znalosti přes osmdesát šest tisíc mladých lidí. Výuky se často zúčastňují i pedagogové a někteří ředitelé škol ji objednávají pro svůj pedagogický sbor.

Kvalita a náklady projektu

Kvalita výuky má zásadní význam. Při výuce jsou používány názorné pomůcky, krátké výukové filmy, žáci dostávají informační brožury, lékárničky apod. Důraz je kladen na způsob použití improvizovaných pomůcek a všichni účastníci kurzu jsou prakticky cvičeni v přikládání tlakového obvazu a v kardiopulmonální resuscitaci na výcvikových modelech. Závěrečný tříhodinový blok školení vyučují profesionální pracovníci výjezdových týmů zdravotnické záchranné služby společně s příslušníky HZS Kraje Vysočina. Zpětná vazba a hodnocení kvality výuky a odborné a organizační úrovně projektu se zjišťuje zadáním zkušebního testu účastníkům, písemným hodnocením výuky lektory, supervizí lékaře ZZS, kontrolou pracovníkem krajského úřadu a písemnou zprávou a dotazníkem ředitelství zúčastněných škol.

Hodnocení účinnosti a kvality projektu si za téma svých závěrečných prací vybralo postupně osm studentů celé škály škol od střední a vyšší odborné zdravotnické školy, Masarykovy Univerzity v Brně, Jihočeské univerzity až po studenta Českého vysokého učení technického v Praze. Výsledky jejich prací potvrdily, jak potřebná je tato výuka.

Efektivita školení jednoho žáka se rovná přibližně 230 Kč. Jedenkrát ročně se předkládá podrobná zpráva o průběhu projektu Zdravotní komisi a Radě Kraje Vysočina, která poté uvolňuje potřebné finanční prostředky pro další ročník projektu.

Vysoce ocenit zaslouží členové Rady a Zastupitelstva Kraje Vysočina za podporu, která umožňuje výuku provádět. Projekt „První pomoc do škol“ realizuje odbor zdravotnictví krajského úřadu a náklady se každý rok blíží částce 1,9 milionu Kč. Pro školy a účastníky kurzu je projekt bezplatný, veškeré náklady hradí Kraj Vysočina.

Program prevence dětských úrazů

Projekt „První pomoc do škol“ byl doplněn dalším dlouhodobým projektem s názvem „Program prevence dětských úrazů“. Program vznikl proto, že úrazy jsou nejčastější příčinou dětských úmrtí jak v České republice, tak v Kraji Vysočina. Počet vážných úrazů dětí výrazně narůstá. Potvrzují to údaje ve zdravotnických statistikách z posledních let. Úrazy dětí tvoří až deset procent všech diagnóz. Ze statistických dat Dětské kliniky Fakultní nemocnice Olomouc vyplývá, že s úrazem jsou nejčastěji ošetřovány děti ve věku od 10 do 15 let. Tato skupina tvoří bezmála třetinu všech dětí ošetřovaných s traumatickým poraněním. Téměř stejné procento ale připadá i na děti ve věku od 6 do 10 let. Úrazy obecně představují závažný celosvětový zdravotnický, ekonomický a společenský problém. Jsou nejčastější příčinou smrti u dětí a mladistvých, v řadě případů za sebou zanechávají doživotní následky.

Dětské úrazy jsou však preventabilní, dá se jim dobře předcházet. Proto je velmi důležité vhodným způsobem, s přihlédnutím k věku, učit děti již od prvního stupně základní školy správnému chování, jednání a odpovědnosti v prevenci úrazů, znát význam první pomoci a správně ji poskytovat. Stejně tak je nezbytné, aby pedagogičtí a ostatní pracovníci školy uměli poskytnout prvotní ošetření a věděli jak snižovat počet a závažnost dětských úrazů.

Program „Prevence dětských úrazů“ je určen pro první stupeň základních škol a realizuje se každoročně již od roku 2010. Jeho cílem je snížit množství a závažnost úrazů u dětí a proškolit pedagogy a zaměstnance základních škol v poskytování první pomoci.

Projekt „Program prevence dětských úrazů“ nabízí základním školám:
1.    Zdravotně osvětové materiály
- pracovní sešit „Nebezpečí číhá všude“,
- metodické listy k pracovnímu sešitu,
- pracovní karty k prevenci dětských úrazů,
- záložky do knihy s tématikou prevence.

Tyto materiály jsou každý rok v první polovině školního roku distribuovány všem žákům třetích tříd základních škol (asi 4 600 žáků) a jejich učitelům v Kraji Vysočina.

2.    Školení první pomoci pro učitele a zaměstnance základních škol
- kurzy první pomoci pro učitele a ostatní pracovníky v rozsahu šesti vyučovacích hodin, lektoři jsou profesionální záchranáři ze Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina,
- prohlídka výjezdového vozidla zdravotnické záchranné služby.

3.    Cyklus besed, her a nácviků pro žáky třetích tříd v rozsahu tří hodin v každé přihlášené třídě

4.    „Den prevence dětských úrazů“ v rozsahu čtyř hodin
- na dopravním hřišti, v tělocvičně apod.,
- šest pracovišť s tematikou prevence a první pomoci,
- ukázky a nácviky první pomoci,
- spolupráce se záchrannou službou, městskou policií, Policií ČR a HZS Kraje Vysočina.

5.    Doprovodné aktivity
Výtvarná soutěž
- hodnoceno 15 nejlepších prací, hodnotné ceny,
- každý účastník soutěže obdrží drobnou tematicky zaměřenou odměnu

Mediální kampaň v regionálním tisku
- informovanost veřejnosti o rizicích a prevenci dětských úrazů.
Dotazníkové studie u učitelů a žáků, analýzy, doporučení.

Po počátečním pomalém rozjezdu projektu v roce 2010 zájem o program každým rokem vzrůstá a ve školním roce 2014/2015 se ho v různých aktivitách zúčastnila již více než polovina všech základních škol v Kraji Vysočina.

Náklady na projekt v rozsahu přibližně 700 tisíc Kč hradí v plném rozsahu Kraj Vysočina. Pro školy a žáky jsou tyto aktivity zcela bezplatné.

Témata a časová dotace výuky

Téma	Počet hodin
1. Úvodní část    -  význam a účel výuky první pomoci,    -  oblasti vzniku úrazů a nejčastější úrazy,    -  vyšetření poraněného,    -  čísla tísňového volání 150, 155, 158, 112,    -  jak hlásit úraz,    -  komunikace s pracovníkem operačního střediska ZZS,    -  vybavení autolékárničky,    -  trestní zákon	1
2. Kardiopulmonální resuscitace (srdečně plicní oživování)	2
3. První pomoc při krvácení, obvazový materiál, tlakový obvaz	1
4. První pomoc při zlomeninách, poraněních hlavy a páteře	1
5. První pomoc při poranění teplem a chladem, intoxikace	1
6. Modelové situace, závěrečný test	1
7. Seznámení s integrovaným záchranným systémem:    -  ukázka zásahového vozidla ZZS,    -  spolupráce se záchranáři,    - postup při hromadném neštěstí (pomoc při poranění tlakovou vlnou, zavalení, povodních apod.)	3
Celkem	10

Údaje o účasti za jedenáct ročníků

Školní rok	Počet škol	Počet tříd	Počet účastníků
2004/2005, jen „14“	76	136	3 321
2005/2006, jen „14“	90	184	4 208
2006/2007, „14“ + „17“	120 + 17 = 137	229 + 73 = 302	5116 + 1897 = 7 013
2007/2008, „14“ + „17“	134 + 20 = 154	263 + 85 = 348	5542 + 2313 = 7 855
2008/2009, „14“ + „17“	149 + 31 = 180	262 + 119 = 381	5444 + 3005 = 8 449
2009/2010, „14“ + „17“	151 + 41 = 192	257 + 158 = 415	5222 + 4257 = 9 479
2010/2011, „14“ + „17“	150 + 49 = 199	248 + 188 = 436	4736 + 4880 = 9 616
2011/2012, „14“ + „17“	152 + 53 = 205	245 + 198 = 443	4867 + 4927 = 9 794
2012/2013, „14“ + „17“	150 + 51 = 201	232 + 181 = 413	4699 + 4532 = 9 231
2013/2014, „14“ + „17“	148 + 52 = 200	230 + 184 = 414	4453 + 4456 = 8 909
2014/2015, „14“ + „17“	149 + 46 = 194	228 + 175 = 403	4457 + 4171 = 8 628
Celkem			86 503

 

 

Ing. Tomáš HALAČKA, Krajský úřad Kraje Vysočina, foto archiv autora

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook