Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Vaše důvěra je náš závazek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XIV ČÍSLO 2/2015

V úvodu přinášíme základní statistické údaje o činnosti HZS ČR v uplynulém roce a prioritách pro rok 2015. V bloku POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah na požár v areálu bývalé pily ve Valašském Meziříčí, informujeme o výsledcích kontrol zaměřených na stav požární ochrany památkových objektů a zabýváme se také možnostmi prevence otrav oxidem uhelnatým. V bloku IZS přinášíme pátý díl seriálu o záchranářské kynologii, hodnotíme taktické cvičení MERO 2014 a seznamujeme s průběhem odborné přípravy jednotek PO k poskytování první pomoci. Zásadní dokumenty projednávané na zasedáních Výboru pro civilní a nouzové plánování v roce 2014 a hlavní cíle vzdělávání starostů obcí v roce 2015 v oblasti přípravy na MU a krizové situace a jejich řešení jsou hlavními tématy části časopisu zaměřené na oblast OCHRANY OBYVATELSTVA a KŘ. V závěrečné části přinášíme ohlédnutí za pěti lety činnosti Katedry ochrany obyvatelstva VŠB-TU Ostrava a seznamujeme s vývojem a současným pojetím krizové legislativy.  

V loňském roce předložilo Ministerstvo vnitra­ generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (MV­ GŘ HZS ČR) Výboru pro civilní nouzové plánování a Bezpečnostní radě státu Zprávu o stavu požární ochrany kulturního dědictví. Zpracování dokumentu předcházely kontrolní akce zaměřené na prověření stavu ochrany kulturního dědictví před požáry a jejich účinky.

Přestože v oblasti požární ochrany kulturního dědictví pokračuje úspěšně spolupráce HZS ČR s Ministerstvem kultury, Národním památkovým ústavem a řadou dalších subjektů působících v oblasti ochrany památkových objektů, nelze usnout na vavřínech, což potvrdilo v roce 2014 několik závažných požárů.

Hodnota požárem zničených památek je nevyčíslitelná

Asi nejvýznamnějším byl požár historického objektu chata Libušín na Pustevnách v Beskydech, k němuž došlo 2. března 2014, a který způsobil škodu vyčíslenou „jen“ materiálně v hodnotě přibližně 80 milionů Kč.

Hasiči a památkáři společně v loňském roce také hodnotili počty požárů v památkových objektech, jejichž roční průměr v posledních letech se ustálil na čísle 16. Oproti celkovému průměrnému ročnímu počtu požárů všech objektů, který se pohybuje v posledním desetiletí okolo 20 tisíc, se může zdát počet požárů historických objektů zanedbatelný. Obdobně lze uvažovat i u přímých zjištěných škod. Výše přímých škod způsobených všemi vzniklými požáry v roce 2012 dosáhla hodnoty 2,86 miliardy Kč a v roce následujícím hodnoty 2,4 miliardy Kč. Z toho výše přímých škod na památkových objektech v roce 2012 představovala 15,9 milionu Kč, v roce 2013 pak „pouhých“ 343 tisíc Kč. Avšak hodnota památek z pohledu historického významu v případě jejich poškození nebo zničení je nevyčíslitelná a pro společnost nenahraditelná.

Poznatky z kontrolní činnosti

MV­ GŘ HZS ČR analyzovalo stav požární ochrany památkových objektů v roce 2012 v dokumentu Zpráva o stavu požární ochrany kulturního dědictví, který byl v závěru roku 2014 předložen k projednání Výboru pro civilní nouzové plánování a Bezpečnostní radě státu. Podkladem k vyhotovení dokumentu se staly, mimo jiné, i kontroly zaměřené na prověření stavu ochrany kulturního dědictví před požáry a jejich účinky, které se uskutečnily v období od března do května 2014. Celkem bylo v rámci celorepublikové kontrolní akce provedeno 269 kontrol zaměřených na vlastníky, provozovatele a uživatele památkových objektů v kategoriích hrady a zámky, kostely a jiné církevní stavby a jiné historické objekty a budovy. Z uvedeného počtu bylo celkem 198 kontrol, tedy přibližně 74 % kontrol, se závadami. A přestože v oblasti komunikace správních úřadů a dalších subjektů působících v oblasti ochrany kulturního dědictví došlo k výraznému zlepšení, současný stav požární ochrany památkových objektů, zjištěný i uvedenými kontrolními akcemi, lze považovat z hlediska celkového hodnocení jako setrvalý a tedy dlouhodobě nevyhovující.

V památkových objektech byl vyhodnocen ze 75 % výskyt zdrojů zapálení související s běžným provozem objektů a narůstající rizika dalšími činnostmi. Na památkové objekty je stále více kladen požadavek ekonomické efektivity, se kterým souvisí snaha o širší využití a vyšší návštěvnost veřejnosti. To vede v řadě objektů k pořádání množství doprovodných akcí v rámci jejich běžného provozu a konání i mimořádných „jednorázových“ akcí, které znamenají zpravidla shromáždění většího počtu osob, a tím zvýšení rizika vzniku požáru. U památkových objektů s instalovanými požárně bezpečnostními zařízeními se vždy prováděla kontrola jejich provozuschopnosti, zejména kontrola provozuschopnosti elektrické požární signalizace, nouzového osvětlení, vnějších a vnitřních zdrojů požární vody, případně nezavodněného požárního potrubí. Z výsledků kontrol vyplývá, že provozuschopná elektrická požární signalizace nebyla celkově v 15 % a nouzové osvětlení nefungovalo u 18 % kontrolovaných objektů. Kontroly odhalily nedostatky také na únikových cestách (závady u 30 % objektů), nejčastěji nevyhovující označení, osvětlení a zhoršená průchodnost únikových cest.

Dále byly kontroly zaměřeny na vybavení, provozuschopnost, umístění a označení přenosných hasicích přístrojů (závady u 49 % objektů), značení, prokazování provozuschopnosti a samotného užívání inženýrských sítí a technických zařízení (závady u 22 % objektů), dokumentaci požární ochrany, zejména dokumentaci zdolávání požáru a požární evakuační plán. Nejméně u třetiny objektů byla dokumentace nevyhovující. Jednou z nejčastěji se vyskytujících závad zaznamenaných při kontrolách oproti očekávanému stavu, bylo neprovádění pravidelné kontroly odborně způsobilou osobou, technikem požární ochrany nebo preventistou požární ochrany (porušení povinnosti zjištěno v 39 % případů).

Zvláště závažnou problematikou, která byla při kontrole také prověřována, byly příjezdové a přístupové cesty jednotek PO k památkovým objektům. Kontrolní akce vyhodnotily jako problematické přibližně 15 % památkových objektů. Nedostatky byly shledány například v šířce příjezdových komunikací, šířce a výšce při vstupech do objektů, v příjezdech nezpevněnými komunikacemi, které jsou mnohdy vedeny nad nezajištěnými podzemními prostorami. Při nepříznivých klimatických podmínkách tak může být zásah v některých památkových objektech značně obtížný.

Závěr

V oblasti zvýšení úrovně požární ochrany kulturního dědictví, jak ukázaly i výsledky kontrol v roce 2014, je tedy třeba stále aktivně působit na subjekty v oblasti ochrany památkových objektů a jejich vlastníky a uživatele. Tento účel naplní určitě i mezinárodní konference na dané téma, kterou připravují Národní památkový ústav a HZS ČR v závěru letošního roku.

pplk. Ing. Vladimír MACHANDER, MV­ generální ředitelství HZS ČR, foto archiv redakce

 

vytisknout  e-mailem