Každý příslušník pro zjišťování příčin vzniku požárů (dále jen „ZPP“) se v období své praktické činnosti setkal s úmyslným zakládáním požárů. Motivace žhářů je různá (pojistný podvod, nenávist, konkurenční boj, pyromanie), ale v každém případě je žhářství protiprávním činem, protože jde o poškozování cizí věci nebo ohrožení na životě.

Článek přibližuje různorodost motivů pro toto jednání, které se může zdát s odstupem času až komické, ale je nutné mít na paměti, že osoby, které svým jednáním úmyslně způsobí požár, jsou pro společnost krajně nebezpečné. Zpočátku mohou zakládat požáry pouze malého rozsahu, ale postupem času „s jídlem stoupá chuť“ a pachatelé často přecházejí k zapalování například obytných objektů. I z tohoto důvodu by bylo vhodné se zamyslet, zdali jsou zákonná opatření dostatečně účinná a chrání především společnost. Mnohdy se může skutečnost jevit tak, že obranné mechanismy našeho právního systému jsou nastavené směrem k osobám, které mohou společnost ohrozit na zdraví, majetku nebo dokonce na životech.

Požáry v Bukovanech

V období letních prázdnin roku 2013 došlo v obci Bukovany na Sokolovsku k rapidnímu zvýšení počtu vzniklých požárů drobného charakteru, například požárů odpadu, pneumatik, zbytků po lesnické činnosti. Všechny tyto události se řešily v katastru obce Bukovany, která má přibližně 1650 obyvatel a nachází se 10 km západně od města Sokolov v Karlovarském kraji. Obec má zřízenu jednotku požární ochrany, která je zařazena do kategorie JPO III.

První požár hrabanky na ploše o rozměrech 5 x 5 m, byl ohlášen na operační informační středisko (dále jen „KOPIS“) HZS Karlovarského kraje 4. července 2013, další požár hrabanky následoval ve dnech 17. a 18. července 2013. Vždy šlo o požáry odpadu bez nutnosti povolání příslušníka ZPP. Ale na základě místní znalosti ZPP, kdy byla v předchozích letech objasněna série požárů zakládaných dětmi, bylo přijato opatření o povinnosti výjezdu příslušníka ZPP z HZS Karlovarského kraje na místo zásahu každého požáru, který vznikne v katastru obce Bukovany. Vzhledem k místům událostí byla předpokládána totožná příčina. Důvodem rozhodnutí o nutné přítomnosti příslušníka ZPP byly také informace ze strany příslušníků Policie ČR, kteří k jednotlivým případům vyjížděli.

Příslušník ZPP plnil na místě zásahu základní úkoly ve vztahu k požáru a dále měl sledovat činnost a výskyt přítomných občanů, zejména dětí a mladistvých. Po několika opakujících se požárech se zájem příslušníka ZPP obracel i směrem k chování členů místně příslušné jednotky SDH Bukovany, zejména sledoval složení jednotky a neformální komunikaci členů.

Následovaly další drobné požáry a po desátém zásahu byly analyzovány shromážděné informace. Ze zpráv hasičů vycházelo jméno jedné osoby, která byla vždy u zásahu přítomna. I když tento člen nebyl původně v rozpisu služeb, výjezdů se vždy účastnil. Následovalo podrobné zaměření na profil tohoto muže, který byl členem jednotky SDH Bukovany nejkratší dobu.

Po třináctém požáru příslušník ZPP provedl vytěžení informací od podezřelého hasiče, který uváděl, že v době před požárem byl doma ve sklepě, kde opravoval jízdní kolo, konkrétně měnil brzdové lanko, které odnesl do popelnice před domem a hned poté byl vyhlášen sirénou poplach a tak utíkal ke zbrojnici. Při prověřování jeho výpovědi nebylo brzdové lanko v popelnici nalezeno a mladý muž měnil výpověď, například, že předmětné lanko nevyhodil do popelnice, ale až do kontejneru cestou ke zbrojnici. Následujícího dne, kdy byly opětovně vyhodnoceny shromážděné informace, bylo rozhodnuto, že se příslušník ZPP pokusí konfrontací s množstvím známých informací podezřelou osobu z jednání usvědčit.

Po příjezdu do obce Bukovany byl člen SDH vyzvednut na okraji lesa, kde prý houbařil. Byl požádán, aby podal vysvětlení, kde se pohyboval v době před posledními třemi požáry. Systémem kladení dotazů a důsledným analyzováním odpovědí a opakováním dotazů v jiné formě se po necelých 20 minutách doznal k založení řešených požárů. Následně doznal celou sérii 13 požárů.

Překvapující byl motiv zakládání požárů. Člen SDH vypověděl, že všechny požáry založil na žádost velitele jednotky SDH, který mu za každý požár slíbil 200 Kč. Došlo však k vyplacení pouze částky 200 Kč za první požár, za ostatní požáry zaplaceno nedostal. Velitel jednotky SDH se vždy přišel zeptat, zdali to zapálil, ale peníze nevyplatil. V rámci statistického sledování událostí bylo v katastru obce ve sledovaném období zlikvidováno celkem 13 požárů. Velitel jednotky se pod tíhou argumentů k celé věci doznal. K motivu uvedl, že tímto způsobem jednal z důvodu malého počtu výjezdů jednotky, kterou chce starosta obce přeřadit do nižší kategorie, aby ušetřil finanční prostředky.

I přes míru společenské nebezpečnosti a snahy jednotlivců prosadit svůj zájem nezákonným způsobem, zůstal celý případ v působnosti HZS Karlovarského kraje, který s oběma členy SDH obce zahájil přestupkové řízení, v rámci kterého byli oba uznáni vinnými. Každému z nich byla uložena sankce ve výši 25 000 Kč. Dále následovalo stanovení výše náhrad pro HZS Karlovarského kraje a pro zřizovatele jednotky PO obce Bukovany za úmyslně založené požáry. Úhrada nákladů za zásahy byla stanovena ve výši 16 800 Kč.

Pivo v obci Počerny

Dne 17. ledna 2013 ve 23.20 hodin byl na KOPIS HZS Karlovarského kraje ohlášen požár seníku v obci Mírová na Karlovarsku. Na místo události bylo vysláno šest jednotek PO a službu konající příslušník ZPP.

Došlo k požáru plechové haly o rozměrech 60 x 12 x 8 m, v níž bylo uskladněno 2000 balíků sena. V době příjezdu příslušníka ZPP byl požár v levé polovině objektu ve třetí fázi a šířil se do druhé poloviny seníku. Prvotním ohledáním nezasažené části bylo zjištěno, že seno bylo velice dobře proschlé, styčné spáry mezi jednotlivými balíky nevykazovaly žádné známky změny barvy (hnědnutí), zápach po kyselosti apod. Provozovatelka uvedla, že balíky jsou tímto způsobem uskladněné více než čtyři měsíce, proto byla vyloučena možnost samovznícení sena. Jako předběžná příčina požáru byla stanovena nedbalost nebo úmyslné jednání neznámé osoby. Na základě této skutečnosti byl Policií ČR povolán psovod se psem s výcvikem ke stopování osob.

Na místo zásahu se dostavil příslušník ZPP HZS Karlovarského kraje a bylo zahájeno tipování možných pachatelů. Areál statku se nacházel nedaleko za obcí Mírová a byl částečně oplocen. Z výpovědi provozovatelky se nikdo z personálu v areálu v předmětnou dobu nenacházel ani se v něm neprováděla činnost, která by mohla způsobit požár (svařování, broušení). Rovněž byly vyloučeny majetkové nesrovnalosti a případné neshody nebo dluhy.

V té době Policie ČR pátrala po osobě, která byla před několika měsíci propuštěna z ústavní léčby na psychiatrii a neplnila povinnosti nastavené v rámci ambulantní léčby. Vzhledem k místu bydliště, které se nacházelo asi 15 km od místa události, byla tato osoba označena za možného pachatele.

Příslušník ZPP dal do souvislosti události řešené v blízkém okolí za dobu posledních 14 dnů, kdy v sousední obci došlo ke dvěma požárům, které byly způsobeny nedbalostním jednáním konkrétní osoby. Příslušníci Policie ČR tuto osobu potkali při cestě k požáru na silnici asi 1,5 km od seníku. Muž, kterého Policie ČR hledala, se nakonec sám dostavil a ke svému jednání se doznal. K motivu uvedl, že po vypití dvou piv v nedaleké obci Počerny se rozhodl navštívit svého bratra v obci Chodov. Cestou uslyšel vnitřní hlas, který říkal „Vašku, Vašku běž a zapal něco“. Vydal se do nedalekého statku, kde dříve pracoval a zapálil uvedený seník. Dále se doznal, že jeho jednání bylo úmyslné, že nechce na tomto světě být, že potřebuje zavřít, protože je nemocný a nemá kde bydlet. Za svůj život byl 18krát trestán, za tento čin byl odsouzen k nepodmíněnému trestu dvou let vězení. Majitelce statku způsobil škodu téměř za milion korun a za náklady na zásah byla stanovena úhrada v částce 600 000 Kč.

V Rotavě po čtrnácti letech

V období měsíce června roku 2014 došlo v obci Rotava na Sokolovsku ke zvýšenému počtu požárů ve značně mále lokalitě v neobydlené části katastru obce. Během tří dnů došlo ke čtyřem požárům menšího rozsahu, požárům odpadu, trávy a zbytků po lesnické činnosti. Tři z nich vznikly ve shodnou dobu, a to vždy mezi 18.00 a 18.30 hodinou, jeden požár kolem 16.00 hodin.

Vzhledem k místní znalosti a dlouhodobé praxi vytipoval příslušník ZPP HZS Karlovarského kraje podezřelého muže ve věku kolem 30 let, se kterým přišel do pracovního styku již před asi 14 lety. V té době tento muž se svou přítelkyní založili úmyslně na 50 požárů (většinou požáry sklepů v panelových domech), ke kterým se v té době při šetření doznali. Po ukončení šetření byla žena umístěna do léčebny v Plzeňském kraji, kde i v rámci léčení způsobila požár odpadu na chodbě léčebny.

Vytipovaný pachatel v té době nevykazoval zásadní známky duševní poruchy pyromanie ani pyrofilie apod. Z tohoto důvodu byl léčen pouze ambulantně s psychickými problémy, které ale neměly vliv na jeho svéprávnost.

Při řešení aktuálních požárů opakovaně lhal, později se přiznal ke všem čtyřem založeným požárům. Ukázal léky, které by měl pravidelně brát, ale nedělají mu dobře v kombinaci s pivem, proto si je prý někdy nevzal. V závěru přislíbil, že nic již zapalovat nebude. Odešel domů a asi jeden měsíc byl klid.

Po měsíci došlo opět během dvou dnů ke třem požárům ve shodné lokalitě, kdy všechny byly sice mimo dříve uváděné časy, ale vzhledem k typu a místu požárů byl předpoklad, že jde opět o tutéž osobou. Pachatel se snažil mírně zapírat, ale po důkazním řízení se k činům doznal. Na základě součinnosti s obvodním oddělením Policie ČR a zdravotní záchrannou službou Karlovarského kraje byl dobrovolně převezen k vyšetření na nejbližší psychiatrické oddělení. Byl uznán nemocným ve smyslu neschopnosti rozpoznávat následky svého jednání. Podle ošetřujícího lékaře doba léčení nepřesáhne dva roky, následně bude osoba propuštěna do ambulantního léčení a může se tedy volně pohybovat mezi běžnými občany. Dále z diskuze vyplynulo, že léky, o kterých se pachatel vyšetřovatelům zmínil a které měl v určené době užívat, mu nikdo z lékařů nepředepsal za období posledních 10 let.

Vzhledem k duševní poruše nebylo s pachatelem zahájeno přestupkové řízení a nebyla mu uložena sankce za jeho protiprávní jednání. Úhrady za náklady zásahů způsobených úmyslným jednáním nebyly taktéž účtovány.

Žhářství je však skutek s vysokou společenskou nebezpečností a podle toho je nutné k němu také přistupovat.

kpt. Ing. Michal MEJTSKÝ, HZS Karlovarského kraje, foto autor

Způsob řešení hovorů na čísla tísňového volání, které jsou přijímány na pracovištích telefonních center tísňového volání Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „HZS ČR“), vyplývá ze současně platných právních předpisů a interních aktů řízení HZS ČR.

HZS ČR jako základní složka integrovaného záchranného systému stanovená v § 4 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o IZS“) zajišťuje nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě mimořádné události (viz § 4 odst. 4 zákona o IZS). Za tímto účelem provozuje HZS ČR pracoviště pro příjem volání na jednotné evropské číslo tísňového volání 112 a národní číslo tísňového volání 150. Pravidla pro činnost těchto pracovišť jsou stanovena vyhláškou č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění vyhlášky č. 429/2013 Sb. (dále jen „vyhláška“) a interním předpisem HZS ČR (Pokyn generálního ředitele HZS ČR č. 26/2013, kterým se stanoví vnitřní organizace a početní stavy příslušníků na operačních střediscích hasičských záchranných sborů krajů). V roce 2014 přijal HZS ČR na těchto pracovištích celkem 3 632 585 hovorů.

Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoEK“) stanovuje, že čísla tísňového volání slouží k oznámení událostí v případech, kdy je ohrožen život, zdraví, majetek nebo veřejný pořádek (viz § 33 odst. 1 ZoEK). Zlomyslným voláním na čísla tísňového volání se rozumí volání na tato čísla za jiným účelem, než který je zákonem stanoven (viz § 33 odst. 12 ZoEK).

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Struktura přijímaných volání na pracovišti příjmu tísňového volání:

→ tísňová volání,
→ ostatní volání,
→ zlomyslná volání.

Tísňová volání

Mimořádnou událostí se rozumí škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací (viz § 2 písm. b) zákona o IZS). Pro účely tohoto dokumentu se za mimořádné události považují zejména požáry, živelní pohromy, technologické havárie, úniky nebezpečných látek a dopravní nehody, dále pak náhlé poruchy zdraví, úrazy nebo nehody se zdravotnickými následky a narušení veřejného pořádku nebo bezpečnosti nebo trestná činnost.

V případě přijetí tísňového volání ohlašujícího mimořádnou událost je po vyhodnocení tohoto volání provedeno vytěžení základních informací, zejména určení místa a charakteru mimořádné události, a dále vytěžení doplňujících informací týkajících se rozsahu mimořádné události, přístupových tras a dalších specifik. Přijaté informace jsou následně postoupeny věcně a místně příslušným operačním střediskům složek IZS k bezodkladnému řešení. Patří mezi ně i oznámení o narušení veřejného pořádku, která jsou zpravidla předávána k řešení příslušné obecní (městské) policii.

Operační střediska při spolupráci postupují v souladu s ustanovením § 12 vyhlášky. Na základě přijatého oznámení nasazují operační střediska síly a prostředky složek IZS k provedení zásahu v místě mimořádné události.

V roce 2014 bylo na základě oznámení na pracoviště telefonních center tísňového volání u HZS ČR zahájeno celkem 184 193 zásahů složek IZS.

Ostatní volání

Hovory na čísla tísňového volání jsou uskutečňovány také v situacích, při kterých k ohrožení objektivně nedochází, avšak volající subjektivně vyhodnocuje situaci jako ohrožující nebo riziko vzniku subjektivně vnímá, nebo situace nevyžaduje neodkladné provedení zásahu.

Informační hovory

Při řešení neurgentních hovorů spolupracuje HZS ČR s ostatními složkami IZS nebo dalšími subjekty. V případech, kdy je předmětem hovoru problém se zdravotní tematikou (dotazy na lékařskou pohotovost, dotazy na lékárny, informace k řešení zdravotních stavů, informace k užívání léků apod.), je hovor předán k dalšímu odbavení na pracoviště poskytovatele zdravotnické záchranné služby. Hovory se specifickou policejní tematikou (poznatky k trestné činnosti) jsou předávány na pracoviště Policie ČR. V případě ztráty osobních dokladů, dodatečně zjištěné krádeže nebo podání trestního oznámení není záležitost řešena telefonicky – volající je informován o umístění nejbližší služebny Policie ČR.

Neemergentní zásahy jednotek PO

Volání na čísla tísňového volání spadající do působnosti jednotek požární ochrany (dále jen „jednotky PO“), mezi které patří zejména odstraňování různých nebezpečných stavů, likvidace obtížného hmyzu, řezání spadlých stromů a větví, nasazení výškové techniky na odstranění sněhových převisů, otevření uzavřených prostor, technologická pomoc nebo asistenční činnost, jsou odbavovány s ohledem na návazné předpisy HZS krajů, které detailněji upravují činnost jednotek PO v rámci jednotlivých krajů. O způsobu řešení ohlášeného problému rozhoduje operační důstojník operačního a informačního střediska HZS kraje. Podle charakteru oznámení je zásah po dohodě s volajícím realizován jako služba za úplatu nebo (v případě jednotek obcí a podniků) jako služba ve prospěch zřizovatele jednotky PO anebo, pokud není zásah jednotkami PO realizován, je volající odkázán na specializované komerční subjekty (desinsekce, zámečník), případně je informace o nebezpečném stavu předána na dispečink společnosti poskytující technické služby v obci.

Požadavky na pomoc mimo působnost IZS

Na linky tísňového volání se občané obracejí také v případech, kdy se ocitnou v různých tíživých osobních situacích, jejichž řešení však nespadá do působnosti IZS. V případě takových hovorů se operátoři pracoviště tísňového volání snaží napomoci v řešení vzniklé situace podáním informace o tom, na koho by se volající měl obrátit, případně kde vyhledat potřebné kontakty. S nestandardními požadavky a dotazy na telefonní čísla jsou volající odkazováni na podnikatele, kterému byla uložena povinnost poskytovat dílčí službu „informační služba o telefonních číslech účastníků veřejně dostupné telefonní služby“ v rámci univerzální služby ve smyslu § 38 ZoEK (čísla 1180 a 1188).

Cizinec v tíživé situaci

Pokud se v tíživé osobní situaci ocitne cizí státní příslušník pobývající na území České republiky, poskytnou mu operátoři pracoviště tísňového volání maximální možnou součinnost a v případě potřeby zprostředkují ve spolupráci s pracovištěm telefonního centra tísňového volání 112 v Praze kontakt se zastupitelským úřadem státu, jehož je volající občanem. Pracoviště příjmu tísňového volání 112 zajišťují, kromě češtiny, odbavení hovorů v anglickém a německém jazyce.

Psychologická pomoc

S problémy psychické nebo psychologické povahy je volajícím doporučeno kontaktovat linky důvěry specializované na předmětný problém, ať již se jedná o linky regionální nebo celostátní. V odůvodněných případech (zejména v případě volání dítěte) může být volající na linku důvěry přímo přepojen. Přímá přepojení se uskutečňují prostřednictvím poskytovatele harmonizovaných služeb se sociální hodnotou ve smyslu Rozhodnutí Komise 2007/116/ES ze dne 15. února 2007 o vyhrazení vnitrostátního číselného rozsahu pro harmonizovaná čísla harmonizovaných služeb se sociální hodnotou.

116 000 – Horká linka pro případy pohřešovaných dětí (provozuje Ztracené dítě, o.s.)
116 111 – Linka důvěry určená pro děti (provozuje Sdružení Linka bezpečí)

V případech, kdy volající demonstruje úmysl sebevraždy, avšak nečiní kroky k realizaci tohoto úmyslu, je po dohodě s volajícím hovor přepojen na anonymní telefonickou Linku pomoci v krizi provozovanou v rezortu Ministerstva vnitra. Pracovník Linky pomoci v krizi může v případě nutnosti vyžádat zásah složek IZS prostřednictvím operačního střediska Policejního prezidia České republiky. Pokud volající během hovoru zahájí činnosti vedoucí ke spáchání sebevraždy, jedná se o hovor oznamující mimořádnou událost a složky IZS dále postupují v souladu s typovou činností složek IZS při společném zásahu STČ-02/IZS „Demonstrování úmyslu sebevraždy“.

Bezpečnost a plynulost silničního provozu

Za zvláštní kategorii hovorů lze považovat situace, kdy dochází k narušení nebo ohrožení plynulosti a bezpečnosti silničního provozu. Do této kategorie patří zejména oznámení o poruše světelné signalizace na semafory řízené křižovatce, poruše zabezpečovacího zařízení na železničním přejezdu, překážky na pozemní komunikaci nebo oznámení o náhlé závadě ve sjízdnosti komunikace, informace o nebezpečném pohybu osob nebo zvěře na vozovce nebo sdělení o výskytu sražené zvěře. O přijetí takového oznámení informuje pracoviště tísňového volání vždy Policii ČR, správce pozemní komunikace a Národní dopravní informační centrum, které spravuje jednotný systém dopravních informací. V případech, kdy je situace způsobena nepojízdným vozidlem tvořícím pevnou překážku, napomáhají operátoři tísňového volání volajícímu v plnění povinnosti, která je mu uložena ustanovením § 45 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, především poskytnutím rad a informací o využívání předplacených asistenčních služeb v rámci zákonného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (povinné ručení) nebo sjednaného havarijního pojištění vozidla.

Zvláštní případy – nouzové přežití

Všechny popsané případy ostatních volání mohou být za specifických okolností vyhodnoceny jako tísňové volání oznamující mimořádnou událost. Každý příchozí hovor musí proto být individuálně vyhodnocen nejen s ohledem na typ hovoru, ale včetně komplexního posouzení souvisejících skutečností. Pokud by v běžné situaci volající oznámil na tísňovou linku, že například má hlad a žízeň, nacházel by se takový hovor na hranici zlomyslného zneužívání a byl by vyřešen doporučením k návštěvě nejbližšího obchodu s potravinami. Avšak v situaci, kdy vlivem extrémních meteorologických vlivů nebo následkem hromadné dopravní nehody zůstane velké množství osob uvězněno na úseku dálnice bez možnosti jejího opuštění, musejí složky IZS zajistit některé specifické činnosti stanovené typovou činností složek IZS při společném zásahu STČ 10/IZS „Nebezpečná porucha plynulosti provozu na dálnici“, mimo jiné pomoc ohroženým osobám ve vozidlech stojících (uvězněných) v koloně. Tím se rozumí zejména úkoly v oblasti ochrany obyvatelstva a nouzového přežití. V takovém případě je žádost o jídlo a nápoje, případně deky, směřovanou na linku tísňového volání, nutné považovat za urgentní tísňový požadavek.

HZS ČR v současnosti nepropaguje využívání linek tísňového volání k oznamování případů popsaných v této kapitole, avšak pokud by byla identifikována potřeba poskytování garantované veřejné služby pro některý z popsaných případů, je HZS ČR připraven vyjednávat o podmínkách a organizačních opatřeních potřebných k jejímu zajištění.

Zlomyslná volání

Kromě tísňových volání se na tísňové lince vyskytuje velké množství hovorů, při kterých nedochází ke vzniku tísně, které jsou z pohledu ZoEK hodnoceny jako zlomyslná volání. Tyto hovory bohužel představují asi tři čtvrtiny provozu na tísňové lince. I tyto hovory je však vhodné detailněji rozdělit do několika typů.

Omyly

Prvním typem takových volání jsou zjevné omyly. Volající vědomě uskutečňuje hovor, avšak o úkolech a činnostech pracoviště tísňového volání má zkreslenou představu anebo vůbec účel telefonního čísla 112 nezná. Na tísňovou linku se pak obrací s problémem nebo dotazem, který se netýká problematiky IZS. V takovém případě je volající informován o skutečném účelu tísňového volání a hovor je ukončen. Ze strany volajícího se zpravidla jedná o jediný hovor, není proto vůči volajícímu uplatňováno žádné sankční opatření.

Vzhledem k tomu, že při uzamčení a blokaci mobilního telefonu je tísňové volání 112 jediná povolená služba, setkávají se operátoři s požadavky souvisejícími se zapomenutým kódem PIN nebo PUK nebo jiným omezením komunikačních služeb. V těchto případech jsou volající odkazováni na infolinky provozovatelů mobilních sítí.

Přesný čas

Do roku 1998 byla na telefonním čísle 112 provozována služba „informace o přesném čase“, vyskytují se na tísňové lince občas, hlavně ze strany občanů v důchodovém věku, dotazy na přesný čas. Z důvodu urychlení hovoru a uvolnění tísňové linky jsou tyto požadavky řešeny sdělením požadované informace, rovněž ke spokojenosti volajícího.

Stížnosti

V některých případech jsou na tísňovou linku směřovány stížnosti na postup úředních osob a orgánů. Stížnosti nejsou na tomto pracovišti přijímány, volající je se svou stížností odkázán na příslušná pracoviště kontroly a stížností dotčených orgánů veřejné moci.

Poděkování

Ve výjimečných případech se na tísňové lince setkáváme s hovory, které jsou uskutečněny s cílem vyjádřit poděkování občana za činnost IZS, zejména v návaznosti na konkrétní uskutečněný zásah; v období Vánoc a Nového roku také s všeobecnějšími vyjádřeními poděkování složkám IZS.

Obtěžující hovor

Dalším typem volání jsou obtěžující hovory, které jsou většinou uskutečněny osobami, jejichž schopnost posoudit dopady takového jednání je dočasně nebo dlouhodobě snížena – školní mládež, osoby pod vlivem alkoholu, návykových a psychotropních látek, psychicky nemocní nebo malé děti. Pro některé skupiny osob lze dlouhodobě vysledovat charakteristická období zvýšeného výskytu obtěžujících volání.

U školní mládeže je typické období pracovního dne od 9.35 hodin do 9.50 hodin (tzv. velká přestávka) a období od 14.00 hodin do 16.00 hodin, kdy dochází k ukončení výuky ve školách. Je nepochybné, že tato volání jsou uskutečňována z nudy. Volající často sděluje náhodně smyšlené informace, jejichž nepravdivost je snadné odhalit, případně pouze vykřikuje neslušná slova a ihned zavěšuje. Většinou uskutečňuje více po sobě jdoucích hovorů.
Hovory pod vlivem alkoholu se vyskytují nejvíce v pátek a v sobotu vždy v období od 22.00 do 02.00 hodin. Volající většinou nesrozumitelně sděluje nepodstatné informace, má potřebu si povídat. Volající pod vlivem alkoholu také vytvářejí vůči operátorkám (ženám) hovory s erotickou a sexuální tématikou, v případě přijetí hovoru mužem hovor ukončují a zkoušejí volat znovu.

Významným problémem jsou také volání malých dětí, která jsou uskutečňována při hraní si s tímto zařízením, bez vědomí dospělých osob, které nad dítětem mají dozor. Často dospělí umožňují dítěti hrát si se starším již nevyužívaným koncovým zařízením, o kterém se domnívají, že po vynětí SIM karty nelze z takového telefonu uskutečnit hovor. Volání na jednotné evropské číslo tísňového volání 112 je však umožněno z jakéhokoliv GSM zařízení s nabitou baterií, i bez SIM karty.

Volající, který obtěžuje, je poučen o blokování linky tísňového volání a možných zákonných opatřeních a sankcích. V případě opakovaných volání, pokud je předpoklad, že volající svého jednání nezanechá, je na místo volání (zejména veřejné telefonní automaty) vyslána hlídka Policie ČR nebo obecní (městské) policie.

Poruchy koncových zařízení

Obtěžující volání mohou vznikat také technickou poruchou koncového zařízení, ať již pevné telefonní stanice nebo mobilní. Zjištěné problémy se řeší s uživatelem nebo s podnikatelem, který poskytuje veřejně dostupnou telefonní službu. Vůči uživateli v takovém případě nejsou uplatňovány sankce. Případy, kdy jsou obtěžující volání způsobena nevhodnou manipulací nebo uložením koncového zařízení (náhodné stisknutí tlačítek v kapse nebo v kabelce, přisednutí telefonu apod.), se řeší domluvou s uživatelem.

Úmyslná zneužívání

Posledním a nejzávažnějším typem zlomyslných volání jsou úmyslná zneužití linky tísňového volání. Tím mohou být úmyslně vytvářená obtěžující volání, často po delší souvislé časové období, kdy navzdory poučení o možných dopadech a sankcích volající nadále dlouhodobě ve svém jednání pokračuje.
Úmyslným zneužitím je také nahlášení neexistující mimořádné události. Přestože díky informační podpoře operátora pracoviště tísňového volání a zejména využitím lokalizačních a identifikačních údajů volajícího se v řadě případů podaří odhalit toto zneužití, dochází také k planým výjezdům složek IZS a vzniku zbytečných nákladů.

Sankce za zlomyslná volání

V případě, že jsou opakovaně a dlouhodobě uskutečňována zlomyslná volání na linku tísňového volání (tedy zejména obtěžující hovory a úmyslná zneužívání), může pracoviště příjmu tísňového volání v souladu s ustanovením § 33 odst. 10 ZoEK dočasně odmítnout komunikaci uskutečňovanou prostřednictvím tohoto telekomunikačního koncového zařízení. V praxi se jedná o zařazení telefonního čísla nebo výrobního čísla přístroje na seznam odmítnutých čísel na dobu od jednoho do sedmi dnů (tato doba je stanovena s ohledem na závažnost jednání, při opakování tohoto jednání je pak volena delší doba; období sedmi dnů je maximální).

Při vyčerpání všech dostupných možností, pokud dochází nadále k uskutečňování zlomyslných volání, může pracoviště příjmu tísňových volání požádat podnikatele, který provozuje telekomunikační síť, o trvalé zamezení přístupu předmětného koncového zařízení do sítě. Podnikatel je povinen takové žádosti vyhovět (viz § 33 odst. 10 ZoEK). O opětovném umožnění přístupu rozhoduje Český telekomunikační úřad ve správním řízení.

Fyzická osoba, která uskutečňuje zlomyslná volání, se dopouští přestupku dle § 119 odst. 1 písm. e) ZoEK. K řízení ve věci přestupku je příslušný Český telekomunikační úřad. Ten může za přestupek uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.

Fyzická osoba, která vědomě bezdůvodně přivolá jednotku PO nebo zneužije linku tísňového volání, se dopouští přestupku podle § 78 odst. 1 písm. f) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. K řízení ve věci přestupku je příslušný HZS kraje. Za tento přestupek může být uložena pokuta do výše 20 000 Kč.

Závěr

Jestliže v budoucnu dojde ke změně těchto podmínek např. novelizací právních předpisů, usnesením vlády nebo dohodou ústředních orgánů státní správy, MV­ generální ředitelství HZS ČR je připraveno přizpůsobit proces příjmu tísňových volání novému právnímu stavu.

kpt. Ing. Jan URBÁNEK, plk. Ing. Luděk PRUDIL, MV­ generální ředitelství HZS ČR, foto prap. Milan PACÍK, HZS hl. m. Prahy

Kynologická záchranná jednotka ČR

Kynologická záchranná jednotka ČR, o.s., (dále jen „KZJ ČR“) je občanské sdružení zabývající se výcvikem a praktickým využitím záchranných psů. Jeho historie se začala odvíjet v roce 1989 založením Záchranné brigády kynologů města Brna, která byla v letech 1997 až 2005 součástí Svazu záchranných brigád kynologů ČR (dále jen „SZBK ČR“). Samotný vznik brněnské brigády a později i KZJ ČR je neodmyslitelně spjat se jménem Dany Liškové, která stála u zrodu této organizace a díky jejíž vizi, elánu a zkušenostem se dnes jedná o stabilní záchranářský kolektiv, uznávaný a respektovaný jak v České republice, tak i v zahraničí.

Organizace a její vybavení

Od roku 2005 je sdružení zaregistrováno na Ministerstvu vnitra jako KZJ ČR a působí jako samostatný právní subjekt s přímým členstvím v IRO (International Rescue Dog Organisation), což je Mezinárodní záchranná kynologická organizace, sídlící v Rakousku. Současně je sdružení členem FCI (Fédération Cynologique Internationale - Mezinárodní kynologické organizace) zabývající se plemeny psů a kynologií jako takovou.

Organizace v současné době sdružuje celkem 40 psovodů a „síla“ organizace je zejména v jednotném bydlišti jejích členů, tedy na území města Brna a v jeho blízkém okolí. To sdružení dovoluje pořádat pravidelné výcviky každý týden, měsíční výcvikové srazy a hlavně soudržnost a neustálou spolupráci a kontakt mezi jednotlivými členy.

Psovodi se specializují zejména na vyhledávání osob v sutinách a pátrání po pohřešovaných osobách v terénu. Doplňkovou disciplínou je výcvik stopování se zaměřením na praktické záchranářské stopování podle mezinárodního zkušebního řádu IRO. Sezónní záležitostí je v létě trénink záchrany osob na vodních plochách a v zimě lavinové soustředění. V rámci neustálého zdokonalování se psovodi se psy připravují ke zkouškám podle mezinárodního zkušebního řádu IRO a dále ke zkouškám podle zkušebního řádu SZBK ČR. V rámci přípravy pro praktické nasazení a na atesty MV-generálního ředitelství HZS ČR (dále jen „MV-GŘ HZS ČR“) vznikl interní zkušební řád KZJ ČR (Testy KZJ ČR).

V současné době má KZJ ČR celkem tři atestované psovody – Reginu Samlíkovou a Petru Gabrišovou ve specializaci S­ sutinové vyhledávání a Soňu Šabackou ve specializaci P­ plošné vyhledávání. Dále jsou čtyři psovodi vedeni v seznamu přihlášených pro atestační zkoušky MV­-GŘ HZS ČR.
KZJ ČR je dobrovolná organizace a její členové používají vlastní osobní prostředky k výcviku a odborné přípravě (vlastní vozidla). Do společného majetku organizace patří lezecké vybavení pro práci ve výškách a nad volnou hloubkou a vybavení pro výcvik na vodní hladině (člun). Základnu má KZJ ČR v Brně v areálu výcvikového střediska Kynologického klubu Zetor Brno. V areálu kynologického klubu probíhají pravidelné tréninky, setkání, a také se zde pořádají různé akce, soutěže a zkoušky.

Odborná příprava

Výcvik a vzdělávání členů organizace probíhá formou víkendových srazů každý měsíc. Pravidelně organizují a pořádají zimní týdenní soustředění, letní soustředění zaměřené na trénink záchrany osob z vodní hladiny a 14denní výcvikové letní soustředění. Podle potřeby a připravenosti psovodů se konají nejméně jednou za půl roku zkoušky IRO, dále nejméně dvakrát ročně Testy KZJ ČR a na závěr výcvikové sezony se koná přebor KZJ ČR. V rámci osobního růstu se psovodi účastní soutěží mimo organizaci, taktických cvičení složek IZS a instrukčně metodických zaměstnání pořádaných HZS krajů nebo MV-GŘ HZS ČR.

Každý rok KZJ ČR pořádá pro své členy odborné semináře zaměřené na komunikaci se psy. Nejméně jednou za půl roku se psovodi účastní školení zaměřeného na poskytování první pomoci, jednou za rok se účastní školení první pomoci zaměřené na psa. V rámci odborné přípravy probíhají nácviky činnosti s navigačními přístroji a ručními radiostanicemi. Na konci sezony se výše uvedené odbornosti prakticky procvičují, včetně orientace v mapě. Vrcholem sportovního výcviku je účast na mistrovství světa záchranných psů IRO a vrcholem záchranářského výcviku psovodů je vykonání kynologických atestačních zkoušek MV­ GŘ HZS ČR ve specializaci S­ sutinové vyhledávání nebo P­ plošné vyhledávání.

Jednou z hlavních činností organizace je prezentace činnosti a práce se záchranářskými psy. Každý rok se pravidelně podílí na nejméně 15 předváděcích akcích pro různé státní i krajské instituce, základní a mateřské školy.

V rámci odborné přípravy spolupracuje KZJ ČR se Školním a výcvikovým zařízením HZS ČR, středisko Brno. Pod vedením lektora Ing. Sotoláře absolvovali psovodi se psy kurz lanové techniky. V současné době využívají psovodi prostor bývalé výrobní továrny Ergon (pohyb na přirozených sutinách). Při výcviku organizace spolupracuje zejména s příslušníky HZS Jihomoravského kraje ze stanice Lidická.

Zástupkyně KZJ ČR v odborné kynologické komisi generálního ředitele HZS ČR Soňa Šabacká se pravidelně účastní jako examinátor kynologických atestačních zkoušek MV-GŘ HZS ČR a dalších akcí. Své odborné zkušenosti se snaží předávat formou tréninku psovodům KZJ ČR při jejich přípravě na atesty MV-GŘ HZS ČR.

Praktické nasazení

Atestovaní psovodi KZJ ČR se psy jsou neustále připraveni k praktickému nasazení a v případě vyžádání ze strany operačního a informačního střediska HZS Jihomoravského kraje nebo operačního a informačního střediska MV­-GŘ HZS ČR jsou připraveni se podílet na vyhledávacích a záchranných pracích v rámci IZS. Na místo zásahu jsou schopni se přepravit vlastními dopravními prostředky nebo využívají přepravní kapacity HZS Jihomoravského kraje.

Přehled nejzajímavějších zásahů od roku 2010

→ leden 2010 – Vážany nad Litavou (Jihomoravský kraj) – pátrání po pohřešované osobě,
→ červenec 2012 – Přerov (Olomoucký kraj) – destrukce objektu po nárazu nákladního vozidla,
→ červenec 2013 – Okrouhlice (Kraj Vysočina) – zřícení části hospodářského stavení,
→ leden 2014 – Salaš (Zlínský kraj) – dvoudenní pátrání v terénu po pohřešované osobě.

Soňa ŠABACKÁ, foto autorka a pplk. Ing. Roman HEJZLAR, MV­-generální ředitelství HZS ČR

Ve stanicích pražského metra Anděl, Karlovo náměstí a Smíchovské nádraží se 22. října 2014 v nočních hodinách uskutečnilo společné taktické cvičení složek integrovaného záchranného systému a dalších subjektů krizového řízení pod názvem „Metro 2014“. Ve vybraných nemocnicích v Praze navazovala následná opatření pro příjem zraněných. Cvičení bylo realizováno na taktické, operační a strategické úrovni v souladu s typovou činností složek IZS při společném zásahu č. 13 - Reakce na chemický útok v metru (dále jen „STČ 13/IZS“).

Námět cvičení

V odpoledních hodinách ve stanici metra Anděl došlo k teroristickému útoku. Na nástupišti se nachází rozbitá skleněná lahev s neznámou látkou a v její bezprostřední blízkosti cestující začínají omdlévat a padat. Vzniká panika.

Protichemický varovný systém metra PROVAS detekuje bojovou chemickou látku sarin. Operátoři technologického dispečinku a vlakového dispečinku metra postupují v souladu s „STČ 13/IZS“.

V okamžiku příjezdu prvních jednotek PO na místo zásahu se ve stanici Anděl nachází 58 cestujících. Z toho je podle metody START označeno 30 jako zelených, 8 žlutých, 10 červených zraněných a 10 cestujících na nástupišti metra zraněním podlehne. Během zásahu dojde ke zranění šesti zasahujících, jeden z nich později v sanitním vozidle ZZS zraněním podlehne. Ve stanici Karlovo náměstí budou nalezeni dva zranění cestující s prioritou zelené. Před vybrané nemocnice se dostaví dalších 24 osob. Z časových důvodů není námětem cvičení dekontaminace prostorů metra a další nakládání s odloženými kontaminovanými oděvy.

Cíle cvičení

Cílem taktického cvičení „Metro 2014“ bylo procvičit nasazení a součinnost složek IZS a dalších subjektů podílejících se na provádění záchranných a likvidačních pracích bezprostředně po uskutečněném chemickém útoku v metru. Dílčími cíli cvičení bylo prověřit zejména:

→ postup podle STČ 13/IZS,
→ reakci a následný postup zaměstnanců Dopravního podniku hl. m. Prahy, a.s., a vyhodnocení situace po aktivaci systému „PROVAS“,
→ vyrozumění složek IZS o vzniklé mimořádné události a aktivaci orgánů krizového řízení,
→ spolupráci složek IZS a dalších subjektů, koordinaci společného zásahu po chemickém útoku a procvičení činností a postupů ve štábu velitele zásahu,
→ komunikaci mezi zasahujícími složkami IZS,
→ provádění záchranných a likvidačních prací, poskytování přednemocniční neodkladné péče ve ztížených podmínkách kontaminovaného prostředí,
→ realizaci činností a úkolů podle Traumatologického plánu ZZS hl. m. Prahy,
→ spolupráci s vybranými nemocnicemi, návaznost přednemocniční neodkladné péče na nemocniční péči,
→ spolupráci stanovišť dekontaminace s vybranými nemocnicemi,
→ spolupráci Armády ČR v rámci složek IZS,
→ součinnost s operačním střediskem Krizového štábu hl. m. Prahy (KŠ HMP) a Státním ústavem jaderné, chemické a biologické ochrany (SÚJCHBO),
→ součinnost při identifikaci obětí a činnost soudního lékařství,
→ realizaci informačních toků mezi orgány krizového řízení, součinnost Štábu HZS hl. m. Prahy a Krizového štábu hl. m. Prahy.

Průběh cvičení

Technologický dispečink Dopravního podniku hl. m. Prahy zaznamenal signalizaci systému PROVAS a detekoval nervově­ paralytickou bojovou látku sarin. Na základě dalších informací, zejména z kamerového systému ve stanicích byla situace vyhodnocena jako teroristický útok. Technologický dispečink vyhlásil stav „chemického ohrožení“ a nastavil havarijní větrání metra. Na celé trase byla zastavena doprava. Vlakovým soupravám bylo nařízeno dojet do stanic. Hlášení pro cestující upozorňovalo na vzniklé nebezpečí a okamžitý odchod z prostor metra. Personál stanice plnil další nařízené úkoly. V deváté minutě po signalizaci systému PROVAS informaci obdrželo KOPIS HZS hl. m. Prahy a vyslalo síly a prostředky na místa mimořádné události. Informaci obdržely ZZS hl. m. Prahy, Policie ČR a další zainteresované subjekty. Byl vyhlášen zvláštní stupeň poplachu IZS.

Stanice metra Anděl

V okamžiku příjezdu první jednotky PO byl personál stanice již evakuován. Velitel jednotky PO zjišťoval prvotní informace o situaci od dozorčího stanice. Navázal kontakt s Policií ČR a ZZS hl. m. Prahy. Stanovil hranice nebezpečné zóny a vnější zóny. První průzkumná skupina se připravovala pro zásah v ochranném oděvu. Na místo zásahu přijel velící důstojník směny a převzal velení. Zásah byl rozdělen na dva sektory a sedm úseků. První sektor byl zřízen u výstupu z metra v ulici Na Knížecí, odkud byl veden hlavní zásah. Druhý sektor byl vytvořen u výstupu v ulici Plzeňská, vzdáleném přibližně 500 m. Byl zřízen štáb velitele zásahu (ŠVZ).

Prvotní průzkum na nástupišti (úsek 1) byl zaměřený na záchranu osob a vyhledání zdroje nebezpečí. V součinnosti spolupracovaly jednotky HZS hl. m. Prahy a HZS Dopravního podniku hl. m. Prahy (HZS DP). Úkolem příslušníků HZS hl. m. Prahy bylo soustředit se na záchranu osob. Čtyřčlenné skupiny zasahujících vstupovaly na nástupiště v ochranném obleku typu 1a. Dezorientované, ale pohybu schopné osoby byly odváděny s doprovodem. Část cestujících opustila prostor samostatně. Dvojice zasahujících odnášely na nosítkách raněné do podchodu metra, kde je předávaly další skupině. Třídění raněných se provádělo zjednodušenou formou „jeví známky života - nejeví známky života“. Úkolem HZS DP hl. m. Prahy byla detekce, odběr vzorků a likvidace nebezpečné chemické látky. Příslušníci HZS hl. m. Prahy a HZS DP hl. m. Prahy provedli prohlídku technických prostorů. Úkolem odborníků z SÚJCHBO bylo provádět další kontrolní měření. Příslušníci Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Policie ČR prováděli úkony orgánů činných v trestním řízení. V součinnosti s Policií ČR byla jedna oběť naložena do přepravního vaku a po dekontaminaci předána příslušníkům DVI týmu (Disaster Victim Identification). Celkem bylo vyvedeno 30 osob, vyneseno 18 osob a jedna oběť.

Na úseku 2 (suchá dekontaminace) bylo úkolem převzít osoby od záchranné skupiny a organizovat jejich svlékání, ukládání oděvů a cenností a asistenci při oblékání do náhradního ošacení a předání do péče ZZS. Skupina pracovala v ochranném obleku Tyvek a v dýchacích přístrojích. O snížené ochraně bylo rozhodnuto vzhledem k tomu, že prostor podchodu metra se nacházel již za vzduchovou bariérou, kterou vytvořilo havarijní větrání. V prostoru se provádělo kontinuální měření po celou dobu zásahu. Skupina byla rozdělena na tzv. špinavou a čistou část. První část („špinavá“) organizovala svlékání a ukládání oděvů (zraněným na nosítkách byly oděvy rozstříhány). Osobám byly přiděleny identifikační pásky, kterými se rovněž označily pytle s oblečením, případně cennosti v dalším pytli. Druhá část („čistá“) řídila oblékání osob (zraněným na nosítkách byla poskytnuta přikrývka) a předání do péče ZZS. Na úseku 2 pracovali záchranáři po celou dobu zásahu bez vystřídání. Výměna dýchacích přístrojů probíhala v zóně z předem vytvořené zásoby dýchacích přístrojů.

Před vstupem první skupiny zasahujících do nebezpečné zóny bylo vytvořeno pracoviště zjednodušené dekontaminace. Pro dekontaminaci zasahujících (úsek 3) byly postaveny dvě dekontaminační sprchy. Skupina zasahovala v ochranných oblecích Tychem F a Tyvek s dýchacím přístrojem.

Nástupní prostor (úsek 4) byl vytvořen před vstupem do metra na úrovni ulice. Na hranici nebezpečné a vnější zóny byl vytvořen podávací prostor a kontrolní bod, kde probíhala bezpečnostní kontrola zasahujících před vstupem do nebezpečné zóny (kontrola ochranných prostředků a tlaku v dýchacích přístrojích). Zvýšená pozornost byla věnována evidenci vstupujících do nebezpečné zóny. Do nebezpečné zóny bylo nutné zahrnout i prostor kolem větrací šachty, kde rovněž probíhala detekce. Tento prostor byl pod dohledem Policie ČR.

ZZS hl. m. Prahy (úsek 5) třídila přebírané osoby a poskytovala neodkladnou přednemocniční péči zraněným osobám, evidovala osoby a organizovala odsun zraněných. Pacienti označení podle metody START jako žlutí a červení byli odváženi sanitními vozidly ZZS. Ostatní pacienti byli hromadně rozváženi autobusy Dopravního podniku hl. m. Prahy do vybraných nemocnic. Zdravotničtí záchranáři pracovali v ochranném obleku Tyvek a jednorázové roušce.
Prvořadým úkolem Policie ČR bylo uzavření prostoru zásahu a vytýčení vnější zóny. V součinnosti s Městskou policií hl. m. Prahy prováděli policisté a strážníci asistenční dozor u všech vstupů do metra. Mezi další neodkladné úkoly patřila regulace dopravy, udržování veřejného pořádku a bezpečnosti, ochrana opuštěného majetku obětí a postižených. Po odběru vzorku nebezpečné chemické látky Policie ČR zajišťovala převoz vzorků do laboratoře SÚJCHBO. Městská policie zajišťovala asistenci při rozvozu postižených do nemocnic.

Do 2. sektoru u vstupu ulice Plzeňská bylo vysláno jedno družstvo v síle 1+5 (úsek 6). Jeho úkolem bylo provést suchou dekontaminaci osob, které byly schopné opustit prostor metra samostatně a pro odchod si vybraly tento výstup. Pro dekontaminaci zasahujících byla připravena zjednodušená dekontaminace. V sektoru dále operovala ZZS hl. m. Prahy (úsek 7). Celý prostor zásahu hlídala Policie ČR v součinnosti s městskou policií.

Stanice metra Karlovo náměstí a Smíchovské nádraží

Na navazující stanice Karlovo náměstí a Smíchovské nádraží bylo vysláno průzkumné družstvo HZS hl. m. Prahy, jehož prioritním úkolem bylo provést prvotní průzkum, zmapovat celkovou situaci na místě zásahu a poskytnout případnou záchranu v rámci svých možností. Úkolem HZS DP hl. m. Prahy byla detekce, odběr vzorků a likvidace nebezpečné chemické látky. V rámci mezikrajské výpomoci byly na další stanice vyslány jednotky chemické laboratoře Kamenná a chemické laboratoře Třemošná. Průzkum a měření na nástupišti byl prováděn v ochranném obleku typu 1a. Zasahující na povrchu měli sníženou ochranu (obleky Tyvek). Pro zasahující hasiče byla připravena zjednodušená dekontaminace. Rovněž bylo provedeno měření koncentrací v blízkosti větracích šachet. Na nástupišti stanice Karlovo náměstí byly nalezeny dvě osoby, které po suché dekontaminaci byly předány do péče ZZS. Prostory v okolí zásahů hlídala Policie ČR a městská policie.

Zásahy u vybraných nemocnic

Do cvičení byly zapojeny Všeobecná fakultní nemocnice, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Fakultní nemocnice Motol a Ústřední vojenská nemocnice Praha.

Podle „STČ 13/IZS“ lze předpokládat, že v okamžiku příjezdu záchranných složek na místo zásahu podstatná část cestujících již místo opustí. Pozdější nevolnost nebo jiné zdravotní potíže je donutí navštívit zdravotnická zařízení. Na základě mediálních informací budou směřováni do vybraných nemoc, které budou připraveny poskytnout neodkladnou péči. Pro dekontaminaci osob, které budou do nemocnic přicházet samostatně, se zřídí pracoviště vybavené stanovištěm dekontaminace osob (SDO-2, SDO-3). Civilní osoby budou směřovány do Všeobecné fakultní nemocnice, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Fakultní nemocnice Motol a Thomayerovy nemocnice. Ústřední vojenská nemocnice Praha ve spolupráci s Armádou ČR pak bude ošetřovat zraněné zasahující.

Před vybranými nemocnicemi byly rozvinuty dekontaminační soupravy SDO-2 z HZS hl. m. Prahy, SDO-3 z HZS Středočeského kraje a SDO-2 ze Záchranného útvaru HZS ČR (ZÚ HZS ČR). V první části zařízení se každá osoba svlékla a odložila svůj oděv a cennosti do připravených neprodyšných pytlů. Osoby i pytle byly opatřeny identifikačním štítkem. V druhé části prošla mokrým dekontaminačním procesem. Nejdříve sprchování s nánosem dekontaminační směsi, poté samotné sprchování. V třetí části se osoby osušily a převlékly do náhradního oblečení. Poté byly předány do péče zdravotnických zařízení. V soupravách bylo celkově dekontaminováno 24 osob.

Během cvičení došlo ke „zranění“ šesti zasahujících, kteří byli postupně odvezeni do Ústřední vojenské nemocnice Praha. Dekontaminaci zraněných provedli příslušníci Armády ČR ve speciálních dekontaminačních zařízeních. Vzhledem k tomu, že během převozu do nemocnice došlo k „úmrtí“ jednoho zasahujícího, po příjezdu do nemocnice byl procvičen postup úkonů soudního lékařství.

Vyhodnocení cvičení

Cvičení negativně poznamenaly dvě důležité okolnosti. Velmi špatné spojení mezi nástupním prostorem a nástupištěm. Hlavní příčinou nedostatečného spojení byla přetížená rádiová síť. Druhým faktorem byl nízký počet zasahujících na všech úsecích zásahu. Tato okolnost byla ovlivněna nutností zachovat akceschopnost HZS hl. m. Prahy. Další nedostatky:
→ zdlouhavý proces při suché dekontaminaci; je nutné přehodnotit v rámci „STČ 13/IZS“, skupina pro suchou dekontaminaci pracovala nepřetržitě na plný výkon a větší nápor by v tomto složení nezvládala, nelze se v takovém případě věnovat ukládání oblečení určeného k likvidaci do jednotlivých sáčků a jejich označování,
→ zdlouhavý proces při oblékání do obleku Tyvek (přelepování kritických míst páskou),
→ nasazení skupiny suché dekontaminace po celou dobu zásahu bez vystřídání bylo pro zasahující vyčerpávající (vydýchali 3 až 4 dýchací přístroje),
→ dílčí nedostatky při dekontaminaci zasahujících (nanášení dekontaminačního činidla),
→ došlo k ojedinělému narušení vstupu do nebezpečné zóny,
→ standardní vybavení na výjezdové technice neumožňuje plně provést zásah bez další materiálně technické podpory, největší nedostatek vybavení se projevil u jednotek PO, které zasahovaly na sousedních stanicích metra,
→ nevhodné věcné prostředky (nedostatečné postřikovače, přikrývky pro zraněné, identifikační pásky, pytle na oblečení).
→ komplikované naplánování a organizace tak rozsáhlého cvičení, které se konalo na mnoha místech najednou za účasti mnoha složek, obtížná koordinace 808 účastníků.

Pozitiva

Nasazení všech zasahujících bylo velmi vysoké a příkladné. Během doby zásahu se podařilo zachránit a dekontaminovat 50 postižených osob. Dekontaminačním stanovištěm pro zasahující prošlo 41 osob. Nemocniční zařízení přijala celkem 78 osob. Další pozitiva:
→ spolupráce zúčastněných složek byla na výborné úrovni,
→ odborná připravenost zasahujících, dodržování bezpečnostních pravidel, znalost a jednotnost postupů je na vysoké úrovni,
→ podařilo se zorganizovat rozsáhlé cvičení za účasti mnoha složek, a to přesto, že na provedení cvičení byl pouze krátký časový prostor při noční přestávce v provozu metra,
→ ochotná spolupráce zaměstnanců Dopravního podniku hl. m. Prahy, a.s.,
→ ověření připravenosti a spolupráce složek IZS i složek ostatních při účinné pomoci postiženým,
→ ověření, že „STČ 13/IZS“ je vhodným podkladem pro organizaci záchranných prací při takovém neštěstí, a to ve všech svých souvislostech.

Zásah tohoto typu je velice náročný a bude nutné se dále věnovat jeho přípravě a intenzivně jej procvičovat.

plk. Ing. Oldřich KLEGR, npor. Mgr. Josef KŘEN, HZS hl. m. Prahy, foto archiv HZS hl. m. Prahy
 

 

Každá mimořádná událost spojená s únikem radioaktivních látek je náročná na včasnou realizaci neodkladných opatření směrem k obyvatelstvu. U případné radiační události v jaderné elektrárně to platí pro poměrně rozsáhlé území a velký počet obyvatelstva. Pro tyto případy se zpracovávají vnitřní a vnější havarijní plány jaderných elektráren. Pro vyhlašování mimořádných událostí druhého (MU2) a třetího stupně (MU3) v jaderné elektrárně se plánují procesy, které realizují orgány krizového řízení všech stupňů. Přijatá opatření se komunikují s obyvatelstvem, které se v zóně nachází. A právě tuto komunikaci mělo za cíl prověřit cvičení „ZÓNA KOMUNIKACE 2014“, které se uskutečnilo 11. listopadu 2014 v budově Krajského úřadu Jihočeského kraje v Českých Budějovicích.

Příprava cvičení

Hlavním cílem cvičení bylo prověřit poskytování pokynů a potřebných informací obyvatelstvu k provedení ochranných opatření a usměrňování jeho chování v případě vzniku radiační havárie v Jaderné elektrárně Temelín. Zjistit, zda nastavené postupy v této oblasti jsou správné, a následně získané poznatky využít při cvičení „ZÓNA 2015“.

HZS Jihočeského kraje, jako zpracovatel Vnějšího havarijního plánu Jaderné elektrárny Temelín, si velmi dobře uvědomuje, že správná komunikace neodkladných a následných ochranných opatření má přímý vliv na jejich účinnost. Obyvatelé, kteří žijí v zóně havarijního plánování, jsou periodicky mnoha cestami připravováni na to, že klíčovým komunikačním prostředkem při mimořádné události jsou veřejnoprávní televize a rozhlas. Cestou médií jsou pak vydávána plánovaná opatření. Všechny plány, opatření a činnost orgánů krizového řízení by přišly vniveč, pokud podávané informace nebudou správným způsobem reagovat na vzniklou situaci. A to co do jejich obsahu, tak i formy. Při událostech typu havárie v jaderném zařízení se dá předpokládat určitá míra nekoordinovaného a obtížně předvídatelného chování obyvatelstva. Nežádoucím jevem je panika a stresové jednání. Prezentace opatření tiskovou skupinou, která je zřízena při krizovém štábu kraje, hraje klíčovou úlohu při usměrňování chování obyvatelstva v postiženém a ohroženém území.

Za HZS Jihočeského kraje se cvičení účastnili příslušníci oddělení ochrany obyvatelstva a krizového řízení, IZS a služeb, psychologického pracoviště a tisková mluvčí. Příslušníci HZS Jihočeského kraje byli členy tiskové skupiny a stálé pracovní skupiny krizového štábu Jihočeského kraje (KŠ JčK). Dalšími cvičícími byly Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje (ZZS), Krajské ředitelství Policie Jihočeského kraje (PČR), Krajský úřad Jihočeského kraje (KÚ JčK), Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje (KHS JčK), Krajská veterinární správa pro Jihočeský kraj (KVS JčK) a ČEZ, a.s. Přípravě cvičení předcházela dvě pracovní jednání svolaná za účelem upřesnění a vzájemného sladění navrženého programu, záměru, cílů a úkolů, plynoucích ze cvičení a stanovení role cvičících, hostů a pozorovatelů. Jako pozorovatelé byli přizváni vybraní starostové obcí v zóně havarijního plánování, studenti Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a skupina seniorů. Hosté - ředitelé složek IZS, zástupce SÚJB, Policejní akademie České republiky v Praze a ředitelé významných organizací na území Jihočeského kraje sledovali celý průběh cvičení, vyslechli přednesené pokyny určené obyvatelstvu a následně hodnotili jejich srozumitelnost a celistvost pro veřejnost.

Záměrem cvičení bylo procvičit (prověřit) koordinační úlohu tiskového mluvčího Jihočeského kraje a zásady činnosti tiskové skupiny KŠ JčK při zpracování a následné prezentaci pokynů obyvatelstvu v zóně havarijního plánování a obyvatelstvu v celém Jihočeském kraji. Cvičení plynule navázalo na úspěšně realizované cvičení „ZÓNA MÉDIA 2013“, z jehož scénáře se částečně vycházelo. Dalším podkladem pro přípravu a průběh cvičení byl plán konkrétních činností Komunikace s veřejností a hromadnými informačními prostředky vnějšího havarijního plánu Jaderné elektrárny Temelín, interní dokumentace cvičících složek a organizací. V případě HZS Jihočeského kraje jde o prováděcí dokumentaci štábu, zpracovanou pro skupinu ochrany obyvatelstva k zajištění plnění úkolů při radiační havárii na Jaderné elektrárně Temelín.

V rámci již zmíněných pracovních jednání bylo upřesněno, že úkolem bude procvičit:

→ koordinační roli tiskového mluvčího Jihočeského kraje v rámci činnosti celé tiskové skupiny (složení skupiny - tiskový mluvčí KÚ JčK, HZS JčK, PČR, ZZS JčK, KVS JčK, KHS JčK, ČEZ, a.s., a psycholog),
→ zásady činnosti tiskové skupiny,
→ činnost tiskové skupiny při získávání a zpracování textu pokynů obyvatelstvu v zóně havarijního plánování k provedení ochranných opatření,
→ činnost tiskové skupiny při získávání a zpracování textu informací pro obyvatelstvo k usměrnění jeho chování, zabránění panického chování,
→ činnost psychologa při korekci finálních textů (psycholog HZS JčK a PČR),
→ činnost stálé pracovní skupiny KŠ JčK a štábů jednotlivých složek IZS a organizací při zpracování podkladů pro tiskovou skupinu,
→ prostory a materiálně - technické vybavení pro činnost tiskové skupiny,
→ praktickou prezentaci pokynů a informací pro obyvatelstvo.

Průběh cvičení

Cvičení bylo zahájeno vysvětlením scénáře a dalšími organizačními pokyny. Scénář cvičení byl pro všechny cvičící, hosty a pozorovatele do poslední chvíle utajený. Obsahoval tři základní rozehry:

1. rozehra - vznik MU3 s přijímáním neodkladných ochranných opatření (varování, ukrytí, jodová profylaxe, regulace pobytu a pohybu),
2. rozehra - únik radioaktivních látek z Jaderné elektrárny Temelín do ovzduší, vyhlášení krizového stavu a přijímání preventivních opatření v oblasti ochrany veřejného zdraví a veterinární péče,
3. rozehra - provedení evakuace z obce do místa nouzového ubytování, uzavření území, ze kterého byla evakuace provedena, odvolání ukrytí v obcích, kde nebyla evakuace nařízena. Na základě doporučení SÚJB byla nařízena evakuace obce Temelín a obce Všemyslice.

Každá z rozeher byla zakončena přímým výstupem tiskové skupiny do médií (Česká televize a Český rozhlas) s připravenými pokyny pro obyvatelstvo s cílem usměrnění jejich chování. Na přípravě pokynů se významným způsobem podíleli psychologové HZS Jihočeského kraje a Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, kteří pracovali přímo s tiskovými mluvčími. V průběhu tvorby pokynů nepřetržitě pracovala stálá pracovní skupina KŠ JčK, která poskytovala relevantní a důležité informace k dané situaci a komunikovala s tiskovou skupinou.

Cvičení bylo ukončeno prvotním vyhodnocením. Poté bylo zpracováno podrobné vyhodnocení za každou cvičící složku a organizaci samostatně a předáno na Krajský úřad Jihočeského kraje, oddělení krizového řízení k celkovému vyhodnocení. Toto vyhodnocení bude předloženo bezpečnostní radě Jihočeského kraje.

Poznatky ze cvičení

→ ze strany organizátorů (Krajského úřadu Jihočeského kraje, oddělení krizového řízení) velmi dobře připraveno. Jednotlivé rozehry byly připraveny tak, aby se co nejvíce přiblížily situaci havárie na Jaderné elektrárně Temelín,
→ cvičící si prakticky ověřili své schopnosti a dovednosti, které budou moci uplatnit při řešení mimořádné události radiační havárie,
→ jako negativum se projevilo prostorové oddělení stálé pracovní skupiny a tiskové skupiny, relativně velká vzdálenost mezi cvičícími skupinami generovala chyby, které občas vyústily v nepochopení důležitosti informace nebo ve „ztrátu“ informace, jež by mohla být v určitém okamžiku klíčová,
→ chyběl pracovní prostor pro společnou práci tiskového mluvčího a člena stálé pracovní skupiny za danou složku nebo organizaci,
→ do budoucna je nutné vyřešit práci organizací, které nemají svého tiskového mluvčího, tzn. informace připravují i prezentují stejní lidé (KHS JčK, KVS JčK),
→ informace ze stálé pracovní skupiny by měly být stručné a výstižné. Pracovníci jednotlivých složek, pracující ve stálé pracovní skupině KŠ JčK, nemusejí podávané informace strukturovat do vlastní tiskové zprávy, jak při cvičení někteří dělali. Stačí podávat pouze bodové informace k situaci. Tiskový mluvčí si již zprávu vytvoří sám,
→ důležitá je funkce vedoucího stálé pracovní skupiny, která z počátku cvičení byla nedostatečně plněna. Následkem toho byly některé úkoly zpracovány vícekrát, vedoucí neměl kontrolu nad tím, jaké výstupy ze skupiny odcházejí, resp. celá stálá pracovní skupina neměla zpětnou vazbu, jaké informace ze skupiny odcházejí,
→ pozitivně je nutné hodnotit možnost procvičit nového člena stálé pracovní skupiny KŠ JčK a člena štábu HZS Jihočeského kraje – vedoucího skupiny ochrany obyvatelstva.

V rámci vyhodnocení cvičení byly navrženy další podněty, které povedou ke zlepšení práce tiskové skupiny a kvality předávání pokynů obyvatelstvu. HZS Jihočeského kraje do závěrů ze cvičení navrhl:

→ připravit grafické výstupy pro vizualizaci pokynů,
→ připravit strukturu informací pro obyvatelstvo podle Vnějšího havarijního plánu jaderné elektrárny Temelín na webových stránkách složek IZS a SÚJB,
→ zajistit úzký kontakt tiskových mluvčích s členem stálé pracovní skupiny z jeho organizace a se štábem vlastní organizace,
→ informovat obyvatelstvo na daném území prostřednictvím mobilních operátorů,
→ úpravu formátu tiskové konference a informace pro obyvatelstvo.

Závěrem lze konstatovat, že záměr cvičení „ZÓNA KOMUNIKACE 2014“ tak, jak byl navržen, byl naplněn. Cvičení ukázalo na podněty a postřehy, kterým je třeba stále věnovat naši pozornost a řešit je nejen v rámci krizového a havarijního plánování.

kpt. Mgr. Kamila MRÁČKOVÁ, HZS Jihočeského kraje, foto Milan VÁVRŮ a Vladimír MEDVEDZ

 • ČR A EU
Aplikace prováděcích pravidel mechanismu civilní ochrany Evropské unie
kpt. Mgr. Lukáš Pidhaniuk, kpt. Ing. Martin Pávek

• POZNATKY-ZKUŠENOSTI
Intranet HZS Pardubického kraje
por. Mgr. Petr Švec

Hasicí přístroje - historie a současnost III
Ing. Vasil Silvestr Pekar, Ph.D.

• PŘÍLOHA
Statistická ročenka 2014