Časopis 112 ROČNÍK XIV ČÍSLO 6/2015

V bloku zaměřeném na POŽÁRNÍ OCHRANU analyzujeme zásah na požár střechy kostela v jihočeských Mirovicích, přinášíme ohlédnutí za veletrhy IDET, PYROS a ISET, závěry konference Požární bezpečnost stavebních objektů 2015, seznamujeme s protipožárními opatřeními v Národním divadle v Praze a bilancujeme patnáctiletou historii PKPO. V části zaměřené na oblast IZS informujeme o průběhu zásahu složek IZS po nálezu letecké pumy v Opavě-Kateřinkách, otiskujeme další díl seriálu věnovaného záchranářské kynologii, a seznamujeme s průběhem taktického cvičení v Přečerpávací elektrárně Dlouhé Stráně. Závěry konference Bezpečnost v regionech, problematika rizik a výsledky Evropského fóra civilní ochrany jsou hlavními tématy bloku OCHRANA OBYVATELSTVA a KRIZOVÉ ŘÍZENÍ. V časopisu dále naleznete rozhovor s ředitelem a šéfdirigentem Hudby Hradní stráže a Policie České republiky k připomenutí jejího kulatého jubilea nebo výsledky prvních závodů nového seriálu pohárových sportovních soutěží.  

Brusel se stal ve dnech 6. a 7. května 2015 místem konání v pořadí již pátého Evropského fóra civilní ochrany. Předchozí fóra se v Bruselu uskutečnila v letech 2002, 2007, 2009 a 2013. K přednostem těchto konferencí patří široká mezinárodní účast odborníků působících v oblasti civilní ochrany a možnost získat ucelený souhrn pohledů na opatření v oblasti předcházení katastrofám, snižování jejich následků a reakce na ně.

Letošnímu ročníku fóra předcházely dvě doprovodné události. První událost, Společné jednání Evropské komise a Výboru regionů, se uskutečnila v Bruselu dne 5. května 2015. Tématem jednání byla identifikace možných oblastí budoucí spolupráce mezi evropskými, národními, regionálními a lokálními úřady při přípravě a odezvě na mimořádné události. Diskutovalo se ve dvou panelových blocích, v rámci kterých se řešila otázka přidané hodnoty Mechanismu civilní ochrany Evropské unie a využití nástrojů Evropské unie při budování odolnosti na regionální a místní úrovni.

Druhá událost, Kulatý stůl na vysoké úrovni, se uskutečnila před začátkem fóra dne 6. května 2015. Předmětem tohoto jednání byl návrh Evropské komise, který spočívá v prohloubení spolupráce s třetími zeměmi, které mají zájem více se zapojit do činností Mechanismu civilní ochrany Evropské unie. Hlavním záměrem tohoto návrhu je umožnit těmto státům účastnit se specifických jednání a seminářů (např. hodnocení rizik, včasné varování, moduly civilní ochrany), některých kurzů odborné přípravy, programu výměny expertů a pravidelných cvičení.

Prohloubit vzájemnou spolupráci

Při zahájení Evropského fóra civilní ochrany, tentokrát na téma „Partnerství a inovace“, byli mezi úvodními řečníky předseda Evropské komise Jean Claude Juncker a komisař Christos Stylianides odpovědný za humanitární pomoc a řešení krizí. Oba řečníci zdůraznili, že hlavním cílem fóra je propojit komunitu zabývající se civilní ochranou (Evropská unie, Organizace spojených národů, nevládní organizace, soukromé společnosti, akademický sektor, apod.) a posílit mezi nimi vzájemnou spolupráci. Zároveň poukázat na nové technologie (například bezpilotní letadla, sociální média a inteligentní města) a na inovativní způsoby a metody zaměřené na řešení mimořádných událostí. Úvodního slova se také ujal Claus H. Sorensen, generální ředitel DG ECHO (generální ředitelství pro humanitární pomoc a civilní ochranu) z Evropské komise, jehož vystoupení vyvrcholilo slavnostním podpisem Smlouvy o přistoupení Turecka do Mechanismu civilní ochrany Evropské unie. V současné době se tedy mechanismus civilní ochrany vztahuje na 32 států, z toho 28 členských států Evropské unie, Island, Norsko, Makedonii a nově Turecko.

Samotné fórum bylo rozděleno do tří tematických celků: Partnerství a inovace při zvládání katastrof k podpoře růstu a zaměstnanosti, Nová partnerství, Inovace při zvládání katastrof. V rámci těchto jednotlivých tematických částí fóra se nejprve uskutečnila plenární zasedání a poté tři po sobě jdoucí panelové bloky.

Snižování rizika katastrof

V první tematické části rozdělené do tří bloků (Plánování na mimořádné katastrofy, Chápání odolnosti měst, Posílení odolnosti obyvatel) byly v úvodu zmíněny sociální a ekonomické dopady katastrof. Za posledních 10 let způsobily katastrofy v Evropě každý rok škody průměrně za 15 biliónů EUR. V této souvislosti byl zdůrazněn význam nového rámce ke snižování rizika katastrof, který byl přijat na 3. světové konferenci OSN v Sendai v Japonsku. Následně byly v prvním bloku prezentovány příspěvky zástupců zemí, které byly v posledních letech postiženy rozsáhlou katastrofou (například sled událostí přírodní katastrofy v Japonsku až k jaderné krizi v elektrárně Fukušima v roce 2011 nebo sněhová kalamita ve Slovinsku v roce 2014). Přednášející se ve svých vystoupeních shodli, že je velmi složité předem se připravit na tak rozsáhlé katastrofy, shrnuli získané zkušenosti a uvedli nová opatření, která v budoucnu hodlají na národní úrovni zavést. Ve druhém a třetím bloku byla zdůrazněna důležitá role regionů, měst, obcí a soukromého sektoru při budování městské odolnosti vůči katastrofám. Dále se diskutovaly otázky související se zvyšováním povědomí o rizicích a využíváním nových technologií zvyšujících odolnost kritické infrastruktury.

Druhá část konference byla rovněž rozdělena do tří bloků: Propojení mezinárodních aktérů při zvládání katastrof, Partnerství se soukromým sektorem, Věda pro zvládání rizik katastrof. Diskutovaly se zejména následující otázky: s jakými partnery bychom měli spolupracovat při zvládání katastrof, jakým způsobem bychom s nimi měli spolupracovat a jaká data bychom s nimi měli sdílet v oblastech prevence, připravenosti a odezvy. Jedním z přednášejících v prvním bloku byl Juha Auvinen, vedoucí oddělení odezvy na mimořádné události v rámci generálního ředitelství Evropské komise pro humanitární pomoc a civilní ochranu, který prezentoval praktické zkušenosti ze spolupráce mezi Evropským střediskem pro koordinaci odezvy na mimořádné události a ostatními mezinárodními aktéry řešícími odezvu na katastrofy. V následné diskusi zazněly zajímavé příspěvky a názory (například konstatování, že se většina katastrof odehrála během víkendů, což v minulosti způsobilo řadu problémů při přijímání zaslané pomoci. Dále prohlášení, že přijímání pomoci ze zahraničí je složitější, než její poskytování. V průběhu diskuse dokonce zaznělo prohlášení „Chcete­ li pomoci státu postiženému katastrofou, žádnou věcnou pomoc mu raději neposílejte.“). Ve dvou zbývajících blocích bylo zdůrazněno, že soukromý sektor je dlouhodobě hlavním přispěvatelem při humanitárních akcích a stále existuje nevyužitý potenciál ke zvýšení partnerských interakcí mezi soukromým sektorem a komunitou zabývající se civilní ochranou a humanitární pomocí na všech úrovních (místní/národní/evropské a mezinárodní úrovni). V neposlední řadě byla také podtržena důležitost vědecké podpory a využívání nových technologií k posílení evropské odolnosti vůči krizím a katastrofám.

Do tří bloků byla rozdělena třetí a zároveň poslední část konference: Inovace v oblasti zvládání katastrof, Inovační partnerství v odborné přípravě, Krizová komunikace. Diskutovány byly možnosti nasazení dronů během katastrof, jejich případné výhody, ale i určitá pravidla omezující jejich provoz. Také se řešily možnosti užšího zapojení orgánů civilní ochrany, univerzit a výzkumných institucí do diskusí v oblasti lepšího sdílení nástrojů odborné přípravy. Přednášející se také podělili o zkušenosti v používání sociálních medií, včetně jejich začlenění do připravenosti a odezvy na mimořádné události.

Doprovodný program

Součástí této významné události byla také vnitřní a venkovní výstava, která se konala po celou dobu fóra. Zatímco vnitřní výstava nabídla návštěvníkům celou řadu projektů týkajících se oblasti civilní ochrany, v rámci venkovní výstavy byly prezentovány tři dálkově řízené letadlové systémy (Remotely piloted aircraft systems – RPAS). Cílem ukázek bylo zvýšit povědomí o schopnostech těchto systémů a podpořit zavedení RPAS při zvládání katastrof.

kpt. Mgr. Lukáš PIDHANIUK, MV­ generální ředitelství HZS ČR, foto autor
 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook