Časopis 112 ROČNÍK XIV ČÍSLO 7/2015
V části věnované POŽÁRNÍ OCHRANĚ analyzujeme zásah jednotek PO na rozsáhlý požár v areálu pily v Hlučíně, hodnotíme výstavy Interschutz a FIRECO, informujeme o připravovaných mimořádných kontrolách vlastníků lesů. V bloku IZS seznamujeme s průběhem taktického cvičení v Brně zaměřeného na spolupráci složek IZS při zajištění pacienta s podezřením na vysoce nebezpečnou látku, přinášíme závěry konference Medicína katastrof, otiskujeme desátý díl seriálu věnovaného záchranářské kynologii a seznamujeme z poznatky z odborného semináře expertů na vyprošťování. Vzdělávání osob se specifickými potřebami v oblasti ochrany obyvatelstva, druhá část analytického materiálu k problematice analýzy rizik a informace o mezinárodním kurzu pro instruktory OPCW v Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč tvoří náplň části časopisu zaměřené na OCHRANU OBYVATELSTVA a KRIZOVÉ ŘÍZENÍ.
Taktické cvičení „Zásah při podezření na riziko šíření vysoce nebezpečné nákazy po příletu letadla na mezinárodní letiště Brno Tuřany“ ověřilo 21. ledna 2015 spolupráci složek IZS a završilo celoroční odbornou přípravu na tuto specifickou mimořádnou událost.
Příprava biovakuIntenzivní příprava složek IZS v Jihomoravském kraji na řešení mimořádné události s podezřením na vysoce nebezpečnou nákazu (dále jen „VNN“) začala již v roce 2014. Zásah k zamezení šíření VNN má svá specifika jak po stránce taktické, tak po stránce technické. Na několika společných jednáních, kterých se zúčastnili zástupci Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje (dále jen „HZS JMK“), Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje (dále jen „ZZS JMK“), Policie České republiky (dále jen „PČR“) a zástupci Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje (dále jen „KHS JMK“), byly nastíněny základní kompetence jednotlivých subjektů, základní činnosti v ohnisku nákazy, dekontaminace zasahujících a biovaku. Po těchto jednáních bylo rozhodnuto, že je nutné veškeré domluvené postupy a zásady prakticky nacvičit tak, aby se dosáhlo maximální připravenosti na tento velmi náročný a nepříliš standardní typ zásahu.
Výcvik v několika etapách
Zajištění pacientaPraktický výcvik probíhal na několika úrovních a v několika etapách podle stanoveného dlouhodobého plánu. Nejprve jednotlivé složky IZS cvičily dílčí úkoly a připravovaly si své postupy a speciální vybavení. Výsledkem těchto činností bylo například sestavení konečné podoby biohazard týmu ZZS JMK a doplnění speciální výbavy, například o základní ochranný oděv zasahujících záchranářů – filtroventilační jednotka s oděvem Microchem 3000. Záchranáři několikrát cvičili správné postupy oblékání, kontrolu oděvu před vstupem do nebezpečné zóny, ale také svlékání z dekontaminovaného oděvu. Ze strany HZS JMK byly všeobecné taktické postupy zásahu na nebezpečnou látku upraveny pro tento typ události na základě konzultací s KHS JMK a byl stanoven metodický postup zásahu v nebezpečné zóně ve spolupráci právě s biohazard týmem ZZS JMK. KHS JMK se zapojila do všech dílčích a později i společných výcviků. Jedním z přínosů bylo také vytvoření balíčku pro epidemiologa s ochrannými prostředky a nezbytnými dekontaminačními prostředky. Tento balíček byl doplněn i tištěnými materiály pro občany, které by byly rozdávány v případě zásahu, je uložen ve vozidle HZS JMK a na místě zásahu je zasahujícím epidemiologům předáván. Jednotlivými dílčími postupy a výcviky se osvědčilo pro jednotky HZS JMK použití ochranného obleku TYCHEM F, který splňuje požadavky normy EN 14126:2003 na ochranu proti biologickým rizikům v nejvyšší výkonnostní třídě. Rovněž byl dohodnut s KHS JMK postup dekontaminace biovaku a zasahujících jednotek PO v nebezpečné zóně na VNN. Dekontaminačním činidlem byl stanoven 5% roztok Chloraminu T s vyčkávací dobou působení pět minut.
Dekontaminace cestujícíchDalší etapou v odborné přípravě byly jednotlivé praktické nácviky, které podle námětu byly voleny tzv. od nejjednodušší po nejnáročnější variantu zásahu. První společný výcvik byl realizován jako zásah u nemocného pacienta v soukromém bytě, u něhož první příznaky VNN rozeznal operátor krajského zdravotnického střediska zdravotnické záchranné služby. Standardní výjezdová skupina ZZS JMK vzhledem ke stavu pacienta (při vědomí, oběhově i ventilačně stabilní) na místo vůbec nejela. Od počátku byl výjezd realizován biohazard týmem ZZS JMK.
Druhý nácvik probíhal v ordinaci praktického lékaře ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně, kde anamnézu rozpoznal právě praktický lékař a podle pokynů orgánu ochrany veřejného zdraví (dále jen „OOVZ“) informoval KHS JMK, která rozhodla o vysokém riziku nákazy a následné aktivaci všech základních složek IZS a následném zásahu.
Průběh cvičení
Dekontaminace biovakuPoslední z komplexních výcviků byl realizován formou taktického cvičení složek IZS, které se konalo na mezinárodním letišti Brno-Tuřany na stojánce Východ (místě vyhrazeném pro mimořádné události). Během cvičení nebyl provoz na mezinárodním letišti přerušen. Do cvičení byly současně se základními složkami IZS a KHS JMK zapojeny i všechny dotčené subjekty podílející se na řešení takto složitého zásahu ve specifických prostorách. Cvičení bylo provedeno prakticky, včetně dekontaminace postižených osob a prostorů mimo vlastní „letadlo“. Letadlo bylo fyzicky zastoupeno evakuačním autobusem HZS JMK v počtu míst 39.
Cíl cvičení
Nácvik ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v BrněCílem cvičení bylo prověřit spolupráci Letiště Brno, a.s., a složek IZS při zajištění pacienta s podezřením na VNN na mezinárodním letišti, dále prohloubit schopnosti velitelů a vedoucích složek IZS při společném řízení a koordinaci sil a prostředků a prověřit reálné dojezdové časy složek IZS.
Aktivace systému
Ve 13.10 hodin bylo na Řízení letového provozu ČR, s.p. (imitováno příslušníkem HZS JMK) oznámeno posádkou letadla směřující na letiště Brno Tuřany se 150 cestujícími (fakticky 33, imitováno studenty Univerzity obrany v Brně), že se na jeho palubě nachází cestující s podezřením na VNN. Řízení letového provozu oznamuje operačnímu středisku HZS podniku Letiště Brno, a.s., že se na palubě letadla nachází osoba, u které se objevily příznaky vedoucí k podezření na VNN Ebola a osoba cestuje z rizikových oblastí, kde vykonávala činnosti u nemocných Ebolou. Na základě rozhodnutí orgánu OOVZ (určeného pracovníka KHS JMK se sídlem v Brně), jsou aktivovány předdefinované složky IZS k provádění příslušných opatření. Úroveň vyrozumění OPIS MV-generálního ředitelství HZS ČR byla cvičena pouze štábně.
Neprodleně po oznámení události a vyhodnocení situace vyjela na vyhrazené místo pro mimořádné události jednotka HZS podniku Letiště Brno, a.s., která čekala v záloze na přistání letadla. Z hlediska zajištění bezpečnosti byla ke stanovenému místu pro vjezd složek do areálu letiště vyslána ostraha letiště, která otevřela vstupní brány a doprovodila složky IZS k místu události na letištní plochu. Pro zajištění bezpečnosti na letišti byl aktivován speciální plán opatření ze strany PČR, která současně zabezpečila dovoz službu konajících pracovníků KHS JMK ze svého pracoviště. KOPIS HZS JMK vyslalo na místo jednotky PO podle stanoveného poplachového plánu na tento typ události, jehož základ tvoří jednotky stanice Brno-Líšeň, která má celokrajskou předurčenost na tyto typy událostí. Současně bylo zahájeno svolávání členů biohazard týmu ZZS JMK a jejich vyslání na letiště. Vzhledem k vážnosti situace bylo taktéž svoláno zasedání krizového štábu letištního výboru pro bezpečnost Letiště Brno, a.s.
Budování stanovišť
Po přistání a navedení letadla na stojánku Východ (reálně příjezd autobusu s cestujícími) byla letištními hasiči a příslušníky PČR vytvořena bezpečnostní uzávěra okolí letadla. Prostřednictvím řídicí věže probíhala komunikace s posádkou letadla a předávání informací veliteli zásahu z HZS podniku Letiště Brno, a.s., který komunikoval s pracovníky KHS JMK a dále vyhodnocoval nastalou situaci. Po příjezdu jednotek HZS JMK bylo místo rozděleno na tři samostatné úseky. Na úseku č. 1 započala výstavba dekontaminačního stanoviště pro zasahující hasiče a zdravotníky, kde se současně dekontaminuje biovak s pacientem. K dekontaminaci vysoce rizikových osob, které byly zasaženy například výměty od nakaženého pacienta nebo seděly na sedadlech v těsné blízkosti, bylo použito stanoviště dekontaminace osob (dále jen „SDO 3“) – úsek č. 2. Další skupina hasičů vystavěla na letištní ploše zázemí z kontejneru nouzového přežití a nafukovacích zdravotnických stanů – úsek č. 3.
Činnost štábu velitele zásahu
Vzhledem k tomu, že šlo o velmi komplikovanou a rozsáhlou událost, rozhodl velitel zásahu (dále jen „VZ“) o vytvoření štábu velitele zásahu a současně si jako pomocníka velitele zásahu určil řídicího důstojníka HZS JMK. Součástí štábu byli zástupci všech složek IZS, KHS JMK a Letiště Brno, a.s. Při prvním zasedání se hodnotily dosavadní informace o situaci a upřesněnily první zprávy z paluby z letadla. Na palubě se nacházelo 33 cestujících, z nichž jeden s vysokým rizikem VNN, o kterého pečuje stevard a dále celkem tři členové palubního personálu se dvěma piloty mimo prostor cestujících. Podle dostupných informací bylo identifikováno pět rizikových osob. Na palubě byla také těhotná cestující, dále osoby bez bližších informací. Na zasedání byl domluven následující postup řešení zásahu:
„Dva členové biohazard týmu ZZS JMK a jeden příslušník HZS JMK nastoupí do letadla a provedou tzv. roztřídění cestujících do tří skupin. Nízkorizikové osoby vystoupí z letadla a provedou si dezinfekci podrážek bot a rukou před letadlem za asistence tří příslušníků HZS JMK v ochranných prostředcích. Po této dezinfekci budou naloženi do přistaveného letištního autobusu, kde proběhne poučení pracovníkem KHS JMK o situaci. Zde jim bude předán informační leták a následně budou převezeni k odbavení do letištní haly. Další skupinou budou vysoce rizikové osoby, které byly znečištěny od pacienta, nebo seděly v jeho těsné blízkosti. Ty budou dekontaminovány v SDO 3 a odvezeny výjezdovým prostředkem ZZS na kliniku infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno Bohunice k observaci. Pro odvoz bude nutné povolat další sanitní vozidla. Pacient bude vyveden jako poslední (není přímo ohrožen na životě) a do transportního izolačního prostředku (dále jen „TIP“) – biovaku bude naložen na prostranství před letadlem“.
Po ukončení zasedání byla z jednotlivých úseků zásahu nahlášena připravenost, proběhly závěrečná porada zasahujících skupin v nebezpečné zóně a bezpečnostní pohovor.
Evakuace a dekontaminace cestujících letadla
Cestující byli po skupinách za doprovodu příslušníků PČR odváděni nejprve k letištnímu autobusu, dále pak k SDO 3, kde proběhla reálná dekontaminace a předání k dalšímu ošetření. Na závěr došlo k evakuaci samotného pacienta s podezřením na VNN, jeho zaléčení a naložení do biovaku. Následně byl pacient dekontaminován a předán druhé skupině biohazard týmu ZZS JMK mimo nebezpečnou zónu. Zde došlo k naložení do sanitního vozu a za doprovodu PČR k odvozu do určeného zdravotnického zařízení (pro případ cvičení jen z areálu letiště). Během těchto záchranných prací bylo na dalším zasedání štábu velitele zásahu rozhodnuto o nakládání se zavazadly, jejich roztřídění na rizikové zavazadlo pacienta a ostatní zavazadla. O další předání zavazadel se postaral personál letiště a PČR. S rizikovým zavazadlem se zacházelo jako s infekčním materiálem. Tyto činnosti prováděla pouze jednotka HZS podniku Letiště Brno, a.s.
Dekontaminace prostorů letadla se neprováděla. Letadlo jeho obsluha zabezpečila proti dalšímu vstupu, než budou stanovena další opatření ve spolupráci s provozovatelem letadla.
Na závěr hasiči dekontaminovali nebezpečnou zónu zádovými motorovými postřikovači.
Hodnocení cvičení
Cvičení se zúčastnilo celkem 134 cvičících, přítomno bylo 50 pozvaných hostů, včetně hejtmana JMK, vedení oddělení krizového řízení Ministerstva zdravotnictví a dalších.
Pozitiva
→ zásah byl proveden profesionálně – od oznámení záměru přistání letadla po ukončení zásahu uplynulo celkem 175 minut, od „přistání letadla“ po zahájení transportu nemocného s podezřením na VNN uplynulo 131 minut,
→ všechny složky IZS prokázaly velmi dobrou připravenost na řešení této mimořádné události, včetně respektování nepřerušeného provozu na mezinárodním letišti,
→ zřízení štábu velitele zásahu se ukázalo velkým přínosem pro všechny složky IZS. Jednotlivé týmy, obzvláště ty, které zasahovaly v nebezpečné zóně, se tak mohly soustředit pouze na vlastní výkon činnosti,
→ bezpečnost v okolí letadla byla kontrolována díky vnější uzávěře, zřízené PČR, která také výborně spolupracovala s ostrahou letiště,
→ nezbytnou součástí hladkého průběhu akce byly jasné pokyny a rozhodnutí KHS JMK – od stanovení vysokého rizika podezření, po rozhodnutí jak naložit s rizikovými osobami, nebo s přepravovanými zavazadly.
Nedostatky a návrhy na možná řešení
→ při předávání informací o nutnosti nasazení sil a prostředků všech složek IZS nezaznělo jednoznačné spuštění akce, zúčastněné složky se dohodly na heslu „nutnost aktivace biohazard týmu“,
→ při cvičení nebylo k dispozici skutečné letadlo, proto nemohly být procvičeny standardní úkony po přistání letadla, včetně přistavení nástupních schodů, ani aktivity profesionálního palubního personálu (Letiště Brno-Tuřany nedisponuje vhodným typem letadla pro účely tohoto cvičení, nasmlouvání a dovezení letadla by bylo velmi finančně náročné), ale improvizace s autobusem byla přijatelnou náhradou vzhledem k přítomnosti dvou vchodů, úzké uličky i relativně velkého počtu míst pro sezení,
→ chybělo jasné označení jednotlivých členů týmů v osobních ochranných prostředcích, se kterými by se všichni předem seznámili (dohodnuto bylo použití křídového spreje, velitel každého týmu bude viditelně a jednotně označen na povrchu osobního ochranného prostředku, a to při dokončení oblékání a dolepení švů),
→ pacientovi byla v letadle nasazena rouška s výdechovým ventilem, která má chránit zdravého cestujícího – nemocný bude podporovat šíření nákazy (rouška byla vyměněna za chirurgickou po nástupu biohazard týmu do letadla, pokud by v letadle nebyl dostatečný počet roušek pro ochranu zdravých cestujících, je nutné roušky rozdělit tak, aby je dostali přednostně cestující, kteří jsou nejblíž pacientovi, cestující bez roušek pak přednostně opustí palubu letadla),
→ pacient vyžadoval okamžitou terapii, proto lékař neměl čas provádět třídění cestujících (v případě velkého množství cestujících musí s roztříděním pomoci palubní personál nebo další osoba, která bude oblečena v osobních ochranných prostředcích,
→ cestujícím nebyla měřena teplota, kromě nemocného (k tomu se přistoupilo po domluvě s KHS JMK, protože letadlo nepřiletělo přímo ze zasažené oblasti, a nebyl předpoklad, že v letadle bude cestovat více nemocných. Pacient udával jasnou pracovní anamnézu v „ebolovém“ centru. Za krátkou dobu letu „z Tunisu“ se infekce u jiných nemocných nemohla projevit),
→ u rizikových osob nebyla provedena identifikace, která byla nutná, neboť letadlo se vracelo z mimoschengenského prostoru. Problém byl způsoben tím, že cestující kontaminovaní výměty nemocného by byli nuceni hledat doklady v „čistém, nekontaminovaném“ příručním zavazadle, které by se tím kontaminovalo (řešením může být tablet v aquapacku, který by obsluhovali příslušníci HZS JMK a doklady, i kontaminované, nafotili pro identifikaci. Ani tento systém však nevyloučí možnost kontaminace příručního zavazadla při hledání dokladů).
kpt. Ing. Milan TLAMKA, mjr. Mgr. Petr VEVERKA, HZS Jihomoravského kraje, MUDr. Jana KUBALOVÁ, ZZS Jihomoravského kraje, foto archiv HZS Jihomoravského kraje