Časopis 112 ROČNÍK XIV ČÍSLO 8/2015
V tematickém bloku POŽÁRNÍ OCHRANA objasňujeme příčinu vzniku požáru rozestavěného rekreačního objektu, kterou pomohla stanovit až modelová zkouška, věnujeme se problematice evakuace osob z ohrožených objektů, rizikům výrobního procesu metamfetaminu z hlediska požární ochrany a připomínáme 10. výročí požáru na hradě Pernštejn. V části IZS seznamujeme s činností pracoviště pro příjem osob s podezřením na vysoce nebezpečnou nákazu v Nemocnici Na Bulovce a představujeme jednotku HZS podniku Jihočeské letiště České Budějovice, a.s. V bloku OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ bilancujeme zkušenosti z přípravy starostů obcí zaměřené na řešení mimořádných události a krizových situací a seznamujeme také s prioritami předsednictví Lucemburska v Radě Evropské unie v oblasti civilní ochrany. V závěrečném bloku informujeme o průběhu V. sjezdu SH ČMS a seznamujeme s výsledky společného mistrovství republiky profesionálních a dobrovolných hasičů v požárním sportu v Trutnově.
- Rizika výroby metamfetaminu z hlediska požární ochrany
- Před deseti lety došlo k požáru depozitáře na hradě Pernštejn
- Vysoce nebezpečné nákazy nejsou poraženy
- Zkušenosti z přípravy starostů obcí
- Mistrovství pod patronací Krakonoše
- V tištěné podobě časopisu ještě najdete
Při výkonu státního požárního dozoru zjišťováním příčin vzniku požárů v souladu s ustanovením § 31 odst. 1 písm. f) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, se vyšetřovatelé požárů setkávají i s nelegální výrobou návykových látek, a to především s výrobou metamfetaminu (pervitin). S touto nelegální výrobou je spojeno několik rizik ve spojitosti se vznikem, průběhem a okolnostmi požáru.
Rizika výrobního procesu
Obecně lze konstatovat, že samotný výrobní proces metamfetaminu je z hlediska požární ochrany velice rizikový, a to především z několika níže uvedených základních faktorů:
→ Manipulace s otevřeným ohněm – zdroj otevřeného ohně je příčinou téměř všech požárů nelegálních varen metamfetaminu. Z podstaty výrobního procesu je nedílnou a nepostradatelnou součástí, pokud není při výrobě používán elektrický vařič, kdy by v těchto případech iniciačním zdrojem požáru bylo povrchové teplo varné plochy vařiče. Dále je potřeba zmínit, že výrobci (vařiči) se zdrojem otevřeného ohně při výrobě běžně manipulují, a to především při kouření nebo svícení (plamen svíčky).
→ Manipulace s hořlavými kapalinami a chemikáliemi – metody k výrobě metamfetaminu jsou založeny na manipulaci s hořlavými kapalinami a žíravými chemikáliemi. S těmito hořlavými a žíravými chemikáliemi se nakládá a manipuluje neodborně a současně se používá zdroj otevřeného ohně.
→ Proces výroby – při procesu výroby jsou hořlavé kapaliny a žíravé chemikálie vystavovány vysokým teplotám a tlakům, které mohou způsobit jejich vznícení nebo tvorbu výbušných směsí se vzduchem, což může mít za následek explozivní hoření.
→ V případě vzniku požáru – dochází k popálení osob, k rychlému šíření požáru na hořlavé materiály, a to v důsledku manipulace osob s laboratorním vybavením a nádobami s hořlavými kapalinami a chemikáliemi ve snaze zastřít, že ke vzniku požáru došlo v důsledku nelegální výroby návykových látek. Osoby, které jsou v době výroby metamfetaminu v místnosti nebo bytové jednotce, tento prostor urychleně opouštějí a vznik požáru nehlásí na linku tísňového volání.
→ Mobilita potřebného zařízení – zařízení lze jednoduše přenášet a je velice rychle připraveno k nelegální výrobě metamfetaminu. Zde se z hlediska požární ochrany skrývá další zdroj rizika v tom, že nelegální výroba probíhá v běžné zástavbě obytných a panelových domů, čímž je z požárního hlediska ohrožena bezpečnost většího počtu osob a majetku a tím dochází ke ztížení hasebního zásahu jednotek HZS ČR.
Další rizika spočívají jednak v samotném zásahu jednotky HZS ČR, která musí především evakuovat z postižených bytových a panelových domů větší počet osob a poté zahájit hašení. Dále jsou v nebezpečí osoby zainteresovaných složek (Policie ČR, HZS ČR, ZZS) při prověřování a vyšetřování mimořádné události. Vždy je nutné počítat s možností výskytu kovů a solí, rozpouštědel a kyselin, tedy s možností poleptání, popálení a vdechnutí nebezpečných výparů. Je tedy nezbytné vždy využívat ochranné prostředky včetně ochrany dýchacích cest. Na tuto úroveň ochrany by měly být připraveny především složky Policie ČR, kdy její příslušníci bez ochranných prostředků vstupují do takto zasažených objektů a provádějí nezbytné úkony (ohledání místa události, dokumentace místa události, zajištění stop apod.). Pro objektivní dokreslení uvádíme zkušenosti z Ústeckého kraje, kde se situace v poslední době již zlepšila, protože pro kriminalistické techniky a policisty se zařazením na linii toxi byly zakoupeny základní ochranné prostředky.
Pro reálnou představu potenciálního nebezpečí, které je spojeno s nelegální výrobou metamfetaminu, jsou v tabulce uvedeny teploty možných iniciátorů požárů a požárně technické charakteristiky některých látek sloužících k výrobě metamfetaminu. Z uvedených údajů a obecných znalostí je zcela patrné, že při uvedené nelegální výrobě je vždy na jednom místě dostatečně vydatný iniciační zdroj, hořlavá látka a vzduch nebo páry hořlavých kapalin ve směsi se vzduchem.
Z uvedených údajů je zcela patrné, jak jsou z hlediska vzniku požáru proces výroby a samotné látky používané při procesu výroby nebezpečné. Dále je nutné zmínit, že v případě přehřátí nebo nedodržení správného postupu hrozí prudké chemické reakce vedoucí k vývinu hořlavých par a možnému explozivnímu hoření, požáru, případnému vzkypění nebo smrtelným výparům.
Průvodní znaky varen metamfetaminu
Z hlediska zjišťování příčin vzniku požárů mají místa požárů varen metamfetaminu obvykle stejné průvodní znaky, a to především:
→ více ohnisek požáru, kdy ve snaze zastřít trestnou činnost a při případném hasebním pokusu dochází k manipulaci s již hořícími předměty a nádobami,
→ stěny v blízkosti ohniska požáru potřísněné neznámou kapalinou hnědé barvy v důsledku prudké chemické reakce – dochází k výronu a rozstřiku kapaliny na okolní stěny a předměty,
→ v prostoru místa požáru se nachází velké množství plastových a plechových nádob na kapaliny. V plastových nádobách se většinou vyskytují neznámé kapaliny a u plechových nádob se jedná o originální obaly toluenu, acetonu,
→ v prostoru místa požáru se nachází různé laboratorní sklo – v případě, že se pachateli nepodaří z místa tuto cennou součást výroby odnést, se na místě nacházejí především skleněné baňky - destilační, kuželové úzkohrdlé a skleněné varné nádoby (víko skleněného pekáče),
→ osoby, které se nacházely v prostoru ohniska požáru a z místa požáru neutekly, jsou obvykle popáleny. V případě útěku jsou později s popáleninami ošetřovány na úrazových ambulancích nemocnic. Ve většině případů se jedná o popáleniny nekrytých částí těla (obličej, krk, horní končetiny),
→ průvodním jevem většiny požárů je chemický výbuch probíhající jako explozivní hoření, který v případě možnosti růstu tlaku může přejít až v detonaci.
Úkony prováděné na místě zásahu
Pokud příslušník HZS ČR provádějící zjišťování příčin vzniku požárů (dále jen „vyšetřovatel požárů“) při ohledání místa požáru zjistí nebo má podezření, že příčinou vzniku požáru byla nelegální výroba omamných látek, měl by ihned o této skutečnosti informovat zasahující policisty, kteří na místo následně povolají specialisty na problematiku toxi v zájmu objektivního zjištění všech okolností požáru, při provádění úkonů na místě zásahu (varny), ale i v navazujících úkonech směřujících k prokázání protiprávního jednání. V těchto případech je více než nutná součinnost a koordinace činnosti mezi policisty specialisty a vyšetřovateli požárů. Na základě zkušeností (tato spolupráce nebyla z počátku vždy bezproblémová) se ukázala oboustranně přínosnou. Odborné vyjádření HZS ČR může vyšetřujícímu policistovi nejenom objasnit příčinu vzniku požáru, nastínit děj, který vzniku požáru předcházel, ale i průběh, který po požáru následoval. Dále se osvědčila spolupráce formou konzultací během vyšetřování a případná účast vyšetřovatele požárů u výslechů osob. Stejně tak je nutné vyzdvihnout skutečnost, že Policie ČR aktivně poskytuje důležité podklady, které v rámci šetření nashromáždila, jedná se například o fotodokumentaci, protokol o ohledání místa činu, odborné vyjádření z odvětví chemie, úřední záznam o podaném vysvětlení podle § 158 odst. 6 trestního řádu, nebo ambulantní nález nemocnice, který se týká podezřelé osoby.
Otázka Policie ČR:
„Mohl se M. B. popálit během hašení požáru, nebo mu popáleniny vznikly během manipulace s hořlavými látkami s následným výbuchem a požárem?“
Odpověď HZS kraje:
Na základě všech zadokumentovaných skutečností, získaných důkazů, expertizních zjištění a poznatků z oboru požární ochrany, lze v tomto případě konstatovat, že jmenovaný byl popálen v přímé souvislosti se vznikem požáru, tedy zranění (popáleniny) nevznikly při hašení požáru. Tento závěr podpořila následující zjištění:
1. Ke vzniku požáru došlo zdrojem otevřeného ohně, který inicioval hořlavé páry a plyny, čímž došlo k explozivnímu hoření (svědecky potvrzen výbuch), tedy výronu horkých plynů do okolí místa ohniska požáru rychlostí (v>10; v<1000 cm/s) a následnému požáru rozlitých hořlavých kapalin. Tato rychlost šíření hořlavých par a plynů je dostatečná k tomu, aby osoba, která se v blízkosti ohniska požáru nacházela, nebyla schopna změnit svou polohu, kterou v době výbuchu měla. Tato osoba tedy byla zasažena výronem horkých plynů ve směru od levé horní končetiny po levou část hlavy a ušního boltce. Toto potvrzuje i ambulantní nález a zdravotní dokumentace vedená k této události a ústně podaná informace od ošetřujícího lékaře.
2. Okolnosti uvedené v úředním záznamu o podaném vysvětlení podle § 158 odst. 6 trestního řádu:
a) jmenovaný uvádí, že byl propuštěn po dvou dnech z nemocnice – v ambulantním nálezu a lékařské zprávě je napsáno, že z nemocnice utekl dne 25. 8. 2013,
b) jmenovaný uvádí, že je pravák – je tedy více než nepravděpodobné, že by při hasebním pokusu použil levou část těla k vyprázdnění vědra s vodou,
c) jmenovaný uvádí, že při použití vody došlo ke zvýšení intenzity požáru a jeho následnému popálení – z hlediska požárního jde především o páry, které se tvoří zahříváním a o rozpustnost hořlavých kapalin ve vodě.
3. Na místě události (požáru) byly na základě odborného vyjádření z odvětví chemie stanoveny tyto látky:
→ hydroxid sodný (NaOH) – není hořlavý ani výbušný,
→ kyselina chlorovodíková (194 cm3) – (HCl) - je ve vodě neomezitelně mísitelná tedy bez reakce s vodou,
→ červený fosfor – vzplane při silnějším lokálním zahřátí a není rozpustný v polárních ani nepolárních rozpouštědlech, není rozpustný ve vodě (s vodou nereaguje),
→ technický benzin (800 cm3) – je hořlavou kapalinou I. třídy nebezpečnosti a není ředitelný vodou a páry tvoří se vzduchem výbušnou směs. Páry jsou snadno zápalné v širokém rozsahu koncentrací. Směs se vzduchem nebo s jinou oxidující látkou je výbušná. Jde tedy o kapalinu, která byla součástí reakční směsi a zdrojem explozivního hoření a následného požáru nezjištěného množství kapaliny. Vzhledem k rozsahu a následkům požáru lze konstatovat, že se jednalo o malé množství, které by při styku s vodou nevyvolalo výše uvedenou reakci, tedy zvýšení intenzity požáru (vyšlehnutí plamene).
K výše uvedenému nástinu spolupráce uvádíme, že nemalou měrou přispěl ke sdělení obvinění podezřelého a následnému odsouzení.
Závěr
Závěrem lze dodat, že vznik požárů v souvislosti s výrobou metamfetaminu přináší vysokou míru rizikových faktorů jak pro běžnou populaci, tak pro složky zasahující při mimořádné události tohoto typu. O těchto skutečnostech by měla vědět nejen odborná veřejnost zabývající se touto problematikou, ale i laická veřejnost, které se tato problematika bohužel bezprostředně dotýká. Z důvodu prevence by široká veřejnost měla být pravidelně informována o průvodních jevech, které nezákonnou výrobu omamných látek doprovázejí (pohyb neznámých osob, zápach apod.), o míře možných rizik a také o tom, jakým způsobem lze vzniku této mimořádné události předcházet.
por. Radek HAMPL, DiS., HZS Ústeckého kraje, foto archiv HZS Ústeckého kraje