Časopis 112 ROČNÍK XIV ČÍSLO 8/2015

V tematickém bloku POŽÁRNÍ OCHRANA objasňujeme příčinu vzniku požáru rozestavěného rekreačního objektu, kterou pomohla stanovit až modelová zkouška, věnujeme se problematice evakuace osob z ohrožených objektů, rizikům výrobního procesu metamfetaminu z hlediska požární ochrany a připomínáme 10. výročí požáru na hradě Pernštejn. V části IZS seznamujeme s činností pracoviště pro příjem osob s podezřením na vysoce nebezpečnou nákazu v Nemocnici Na Bulovce a představujeme jednotku HZS podniku Jihočeské letiště České Budějovice, a.s. V bloku OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ bilancujeme zkušenosti z přípravy starostů obcí zaměřené na řešení mimořádných události a krizových situací a seznamujeme také s prioritami předsednictví Lucemburska v Radě Evropské unie v oblasti civilní ochrany. V závěrečném bloku informujeme o průběhu V. sjezdu SH ČMS a seznamujeme s výsledky společného mistrovství republiky profesionálních a dobrovolných hasičů v požárním sportu v Trutnově.  

V dubnu uplynulo deset let od doby, kdy byla část hradu Pernštejn zasažena požárem. Pro připomenutí této události jsme připravili krátké shrnutí popisující vývoj událostí onoho osudného dne a následný vývoj na hradě Pernštejn.

V pátek 15. dubna 2005 v 05.51 hodin byl na krajské operační a informační středisko (KOPIS) HZS Jihomoravského kraje (HZS JmK) nahlášen požár hradu Pernštejn. Na likvidaci tohoto požáru se ve dvou dnech podílelo 23 profesionálních a dobrovolných jednotek s více než 120 příslušníky HZS JmK a HZS Kraje Vysočina. Zásah byl ukončen druhý den ve 14.57 hodin. Přímá škoda způsobená požárem byla vyčíslena na 100 000 000 Kč. Škodu na předmětech v mobiliáři lze však jen velmi těžko vyčíslit, protože ztráta některých historických předmětů nebo stavebních prvků je nenahraditelná.

Popis objektu

Jednalo se o požár objektu bývalé hradní sýpky, který je označován jako blok C. Nachází se západně od hlavního hradního paláce, v jeho těsné blízkosti. Objekt má 1 PP a 2 NP, s výjimkou malého sklepa se vchodem z 1. PP není podsklepen. Budova má půdorys úzkého protáhlého obdélníku, který se přibližně v polovině své délky zalamuje podle průběhu hradby směrem od hlavního hradního paláce. Šířka objektu včetně hradební zdi se pohybuje od přibližně 8 m do asi 9,5 m. Jeho délka v ose je přibližně 85 m. Výška budovy (po úroveň hřebene) je 12 m.

Průběh zásahu

Požár byl na KOPIS HZS JmK nahlášen v 05.51 hodin. KOPIS bezprostředně poté vyhlašuje I. stupně požárního poplachového plánu. Vzhledem k dalším telefonátům o požáru a předpokládanému rozsahu byl ihned po I. stupni vyhlášen poplach pro jednotky zařazené do II. stupně.

Jako první se na místo dostavila jednotka SDH obce Nedvědice s CAS 32 T815 v 06.06 hodin, následovaly další jednotky PO a v čase přibližně 06.30 hodin bylo místo zásahu rozděleno na dva úseky a zahájena organizace dálkové dopravy vody.

Postupně byly nasazeny další útočné proudy a byla posílena evakuace historických předmětů v prvním úseku, kde hrozilo propadnutí stropu. Při průzkumu 1. NP byly nalezeny a vyneseny tři soupravy s lahvemi P­ B. V době lokalizace, tedy v 08.44 hodin bylo nasazeno celkem sedm proudů C 52. Proudy byly doplněny dvěma dopravními vedeními, z toho jedno vedení od vodního zdroje v obci Pernštejn (přibližně 1 km s převýšením přibližně 60 m až 70 m), druhé vedení bylo doplňováno kyvadlovou dopravou z rybníka v obci Nedvědice (přibližně 3 km).

Práce na odstranění spadlých krovů, stropních trámů, rozřezání kovových konstrukcí vybavení depozitáře a dohašovací práce trvaly do 15.45 hodin. Při pracích se střídaly skupiny příslušníků z řad profesionálních i dobrovolných hasičů. Od 16.00 hodin bylo zrušeno vedení dálkové dopravy vody z obce Pernštejn a na vedení zásobovaném kyvadlovou dopravou byly ponechány tři proudy. Jednotky PO byly postupně odesílány na základny a v 16.20 hodin na místě zůstaly jednotky stanice Tišnov a SDH obce Nedvědice, které dohašovaly malá ohniska a střežily místo zásahu. Přes noc na místě zůstala jednotka SDH obce Nedvědice. V ranních hodinách v sobotu 16. dubna byla provedena kontrola místa zásahu a VZ vzhledem ke stavu místa zásahu a klimatickým podmínkám rozhodl o dalším střežení místa zásahu. Ve 14.13 hodin došlo k rozhoření části krovu na velmi nepřístupném místě obvodu depozitáře. Požár byl likvidován příslušníky stanice Tišnov. Po likvidaci tohoto ohniska a následném průzkumu VZ rozhodl o stanovení likvidace celého požáru hradního depozitáře ve 14.57 hodin.

Specifika zásahu

→ Hrad je právem označován jako nedobytný, a to i pro požární techniku. Jediný příjezd na I. nádvoří přes Pivovarskou bránu byl pro současnou techniku obtížný.
→ Podstatným problémem byly nedostatky ve spojení. Jednak většina jednotek SDH nebyla vybavena radiostanicemi (RDST), takže pokyny byly předávány osobně, což v případě dálkové dopravy vody bylo pracné a zdlouhavé. Rovněž se negativně projevilo nepokrytí místa zásahu signálem terminálů Matra, a výpadky v pokrytí převaděčem pro RDST Motorola způsobily, že spojení s KOPIS bylo vedeno převážně mobilními telefony.
→ Problémy způsobila i vlastní stavba hradních objektů. Těžko přístupná místa pro hasební práce prověřila stupeň výcviku zasahujících hasičů. V mnohých případech i přes zajištění vyžadovaly hasební práce i kus osobní odvahy.
→ Úlet drobných částic z místa zásahu ohrožoval přilehlé prostory hradního paláce, stejně jako teplota zplodin hoření. Z tohoto důvodu byl neustále prováděn průzkum okolí místa zásahu.

Příčina vzniku požáru

Jednoznačná příčina vzniku požáru nebyla zjištěna. Na základě důkladného vyšetřování celého požáru vyplynulo, že požár mohl vzniknout v souvislosti se stavebními pracemi, které v daném prostoru probíhaly. Mezi reálnými verzemi vzniku požáru tak zůstalo chemické samovznícení způsobené zatečením laku (po lakování a broušení dřevěné podlahy) do prachových podílů a obilných plev pod podlahou 1. NP nebo zapadnutí mechanických jisker, které mohly vzniknout při broušení vrstvy laku na dřevěné podlaze, přičemž mohly pronikat do prostoru pod podlahou. Úmyslné zapálení bylo také jako příčina vzniku požáru ponecháno, jelikož existovaly osoby dobře obeznámené s místem a režimem provozu hradu. Nicméně tento závěr nepodporovaly kamerové systémy, které nezaznamenaly pohyb jakýchkoliv osob u objektu, kde vznikl požár.

Obnova objektu po požáru

Rekonstrukce probíhala ve dvou etapách. V první etapě (květen 2005) bylo provedeno provizorní zastřešení bloku C (sýpka) a obnova střešního pláště vstupního objektu (4. brána). Provizorní zastřešení sýpky bylo provedeno z dřevěných sbíjených vazníků, krytinu tvořilo bednění z prken a asfaltová lepenka. Nad 4. bránou byl obnoven střešní plášť vytvořením repliky původních konstrukcí při využití zachovalých prvků původního krovu.

V únoru 2006 byla zpracována dokumentace na obnovu krovu a stropu sýpky (zpracovala Ing. Fajkusová). Šlo o doplnění konstrukcí zničených během požáru a celkovou obnovu objektu spojenou s částečnou změnou využití objektu. Objekt byl rozdělen do čtyř požárních úseků, byly navrženy požární uzávěry se samozavírači, tři hadicové systémy, nechráněné únikové cesty, nouzové osvětlení. V říjnu 2006 byla dokumentace doplněna o návrh nezavodněného požárního potrubí – suchovodu v areálu hradu Pernštejna, kterým je možné zásobovat vodou mobilní techniku z hydrantů umístěných ve třech armaturních šachtičkách na nádvoří hradu (zpracoval Ing. Žabička – zdravotechnika a Ing. Kreslík – elektroinstalace). Zdrojem vody je navržený stávající zásobník vody umístěný ve vylámané skále, hluboký 18 m, o minimálním obsahu 140 m3. Zásobník je přístupný z hradního nádvoří z přístřešku naproti vstupu do sýpky. V nádrži jsou umístěná tři elektrická ponorná čerpadla osazená do chrániček z nerez oceli dlouhých přibližně 20 m. Zařízení je ovládáno výhradně hasiči, kteří jsou k tomu oprávněni. Čerpadla se do provozu spouštějí postupně, s několikasekundovou prodlevou tak, aby nedošlo k nárazu odběru proudu při činnosti náhradního zdroje.

Pro čerpání vody je navržen náhradní zdroj elektrické energie – elektrocentrála (motorgenerátor), umístěná v hradním příkopu pod objektem sýpky. Zařízení se uvádí do provozu zásahem hasičů ovladačem v rozvaděči, přepnutí na náhradní zdroj je automatické. Ze zásobníku je vyvedeno potrubí a je proveden rozvod vody (suchovod) po areálu nádvoří hradu s osazením tří podzemních hydrantů. Vodovod propojují armaturní šachtičky, ve kterých jsou osazeny uzávěry DN 80, ukončené bajonetovou rychlospojkou B75.

V objektu byla navržena elektrická požární signalizace se zařízením dálkového přenosu na pult centralizované ochrany HZS JmK (Ing. Alexa, firma Patrol/září 2008) s ústřednou, opticko kouřovými hlásiči, tlačítkovými hlásiči a nasávacím systémem (speciální kouřové hlásiče skrytě namontované nad strop střežených místností s vyhodnocovací jednotkou umístěnou na stěně v depozitáři/skladu nábytku ve 2. NP).

Kolaudace objektu proběhla ve dvou termínech – v září 2008 bylo vydáno dílčí kolaudační rozhodnutí na obnovu krovu a stropu bloku C sýpky, v únoru 2010 bylo vydáno dílčí kolaudační rozhodnutí na stavební úpravy a udržovací práce v 1. a 2. NP včetně suchovodu a elektrické požární signalizace. Objekt byl následně uveden do užívání.

Požární kontroly

Hrad Pernštejn byl do konce roku 2004 dozorován HZS Kraje Vysočina. Od 1. ledna 2005 přešel v rámci úprav hranic krajů pod Jihomoravský kraj a státní požární dozor od této doby vykonává HZS JmK.

V roce 2007 byla provedena tematická požární kontrola zaměřená na dodržování povinností na úseku požární ochrany v objektu hlavního hradního paláce. Provozovaná činnost je začleněna do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím. Jde o budovu zvláštního významu, pro kterou je zpracována a vedena také mimo jiné dokumentace zdolávání požárů ve formě operativní karty. V prostorách hradu jsou prováděny preventivní požární prohlídky v kratších intervalech, a to jedenkrát za tři měsíce.

V červnu 2012 byla provedena tematická požární kontrola bloku C (bývalé hradní sýpky). Šlo o první požární kontrolu této části hradu po požáru, kterým byla v roce 2005 zasažena. Činnost provozovaná v bloku C byla začleněna jako činnost bez zvýšeného požárního nebezpečí.

V listopadu 2013 byla v prostorách hradu ve spolupráci s Národním památkovým ústavem provedena prohlídka zaměřená na prověření stavu požární ochrany kulturního dědictví, a to zejména na výskyt možných zdrojů zapálení, zpracování dokumentace požární ochrany, zajištění volné průchodnosti únikových cest a vybavení prostor hradu požárně bezpečnostními zařízeními. Výsledky této prohlídky včetně doporučení pro zlepšení úrovně zabezpečení kulturní památky nad rámec požadavků zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, byly předány pracovníkům Národního památkového ústavu k vyhodnocení, které by jim mělo sloužit k následnému zvýšení úrovně požární ochrany objektu hradu (například instalace elektrické požární signalizace v prostorách hradu, které nejsou tímto požárně bezpečnostním zařízením vybaveny).

mjr. Ing. Pavel TINKA, kpt. Ing. Renata FRANZOVÁ, por. Ing. Šárka ŘEPOVÁ, plk. Ing. Václav ŠPÉRA, foto archiv HZS Jihomoravského kraje

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook