Časopis 112 ROČNÍK XIV ČÍSLO 8/2015

V tematickém bloku POŽÁRNÍ OCHRANA objasňujeme příčinu vzniku požáru rozestavěného rekreačního objektu, kterou pomohla stanovit až modelová zkouška, věnujeme se problematice evakuace osob z ohrožených objektů, rizikům výrobního procesu metamfetaminu z hlediska požární ochrany a připomínáme 10. výročí požáru na hradě Pernštejn. V části IZS seznamujeme s činností pracoviště pro příjem osob s podezřením na vysoce nebezpečnou nákazu v Nemocnici Na Bulovce a představujeme jednotku HZS podniku Jihočeské letiště České Budějovice, a.s. V bloku OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ bilancujeme zkušenosti z přípravy starostů obcí zaměřené na řešení mimořádných události a krizových situací a seznamujeme také s prioritami předsednictví Lucemburska v Radě Evropské unie v oblasti civilní ochrany. V závěrečném bloku informujeme o průběhu V. sjezdu SH ČMS a seznamujeme s výsledky společného mistrovství republiky profesionálních a dobrovolných hasičů v požárním sportu v Trutnově.  

V souladu s Koncepcí vzdělávání v oblasti krizového řízení, schválenou usnesením Bezpečnostní rady státu ze dne 16. listopadu 2004 č. 14, a Plánem hlavních úkolů MV­-generálního ředitelství HZS ČR pro rok 2015 proběhlo v prvním pololetí vzdělávání starostů obcí zaměřené na přípravu na mimořádné události a krizové situace a jejich řešení.

Uvedená příprava je určena všem starostům obcí s rozšířenou působností (ORP), primátorům statutárních měst, starostům městských částí v hlavním městě Praze a starostům obcí v rámci celé České republiky. Uskutečňuje se pravidelně zpravidla jednou za volební období, co nejdříve po komunálních volbách, a je rozdělena do dvou úrovní. Vzdělávání primátorů statutárních měst, starostů ORP a starostů městských částí hl. m. Prahy organizovalo Ministerstvo vnitra­-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky (MV-GŘ HZS ČR) ve spolupráci s dotčenými ministerstvy a dalšími ústředními správními úřady formou jednodenního zaměstnání. Hasičské záchranné sbory (HZS) krajů ve spolupráci s dalšími příslušnými úřady a složkami na území kraje realizovaly vzdělávání starostů obcí.

Vzdělávací akce v gesci MV-GŘ HZS ČR proběhly ve třech termínech:
→ 3. března 2015 v Institutu pro veřejnou správu Praha, středisko Benešov, pro kraje Středočeský, Plzeňský, Ústecký, Liberecký, Karlovarský, Jihočeský a hl. m. Prahu – 91 ORP a 22 městských částí hl. m. Prahy;
→ 10. března 2015 v Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč pro kraje Královéhradecký, Pardubický a Kraj Vysočina – 45 ORP;
→ 17. března 2015 ve Školním a výcvikovém zařízení HZS ČR v Brně pro kraje Jihomoravský, Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský – 69 ORP.

Tabulka 1 Účast na jednotlivých zaměstnáních pro starosty ORP

 

Účastníci tohoto vzdělávání byli seznámeni se základní problematikou týkající se přípravy a řešení mimořádných událostí a krizových situací, bezpečnostním systémem ČR, s opatřeními a úkoly ochrany obyvatelstva, s povinnostmi ve vzdělávání obyvatelstva a provádění preventivně výchovné činnosti. Dále byli seznámeni s principy fungování integrovaného záchranného systému a jednotek požární ochrany. Získali základní informace o geografickém informačním systému HZS ČR. V rámci zaměstnání jim byly představeny možnosti spolupráce obce s Policií ČR, řešení problematiky veřejného pořádku v působnosti obcí a ORP, problematika práva shromažďovacího, financování opatření při řešení mimořádných událostí a krizových situací, systém hospodářských opatření pro krizové stavy v působnosti ORP, činnost povodňových orgánů obcí a ORP, místo a úloha resortu zdravotnictví při řešení mimořádných událostí a krizových situací a úkoly k zajišťování obrany v působnosti ORP. Všechny prezentace k uvedeným tématům společně s dalšími materiály byly zveřejněny na webových stránkách www.hzscr.cz v sekci „Krizové řízení/Vzdělávání v krizovém řízení“.

Dopisem generálního ředitele HZS ČR bylo osloveno a pozváno všech 205 starostů ORP a 22 starostů městských částí hl. m. Prahy. Jak vyplývá z tabulky 1, jednotlivých zaměstnání se osobně účastnilo pouze 79 starostů ORP, což představuje 34,8 % z celkového počtu oslovených. Daleko častěji než samotní starostové ORP se kurzů zúčastňovali jejich zástupci, kteří na obecních úřadech řeší problematiku bezpečnosti (62,9 %). Oproti poslednímu vzdělávání, které probíhalo v roce 2011, klesl počet zúčastněných starostů téměř o polovinu. Nejnižší zájem o toto vzdělávání byl v krajích Jihomoravském, Moravskoslezském, Olomouckém a Zlínském (pouze 27,5 % starostů ORP).

Praxe ukazuje, že starostové ORP spíše než obecné informace „z centra“ preferují praktická témata spjatá s konkrétním regionem. Svou roli sehrává také volba kvalitních a kvalifikovaných lektorů, kteří jsou schopni bezprostředně reagovat na dotazy účastníků.

Vzdělávání z krajské úrovně, tj. vzdělávání starostů obcí, probíhalo od února do května 2015 a zajišťovaly jej ve své územní působnosti HZS krajů v součinnosti s krajskými úřady nebo obecními úřady ORP, složkami IZS a dotčenými správními úřady na úrovni kraje. Obsahově bylo zaměřeno obdobně jako vzdělávání pro starosty ORP s tím, že témata byla orientována přímo na potřeby starostů obcí. Tato školení byla zaměřena více prakticky a zohledňovala priority a potřeby daného regionu, a také proto byla pro starosty atraktivnější. V některých krajích byla zařazena praktická ukázka, například mobilního systému protipovodňových zábran. Praktické ukázky byly vždy hodnoceny mimořádně kladně. Účast starostů obcí nebo jiných zástupců po jednotlivých krajích udává tabulka 2.

Příprava starostů obcí v Libereckém kraji

Jako příklad lze uvést účast starostů obcí v Libereckém kraji, která byla stejně jako v minulém období vysoká, neboť dosáhla téměř 76 %. K vysoké účasti pravděpodobně přispěla skutečnost, že školení bylo jednodenní, v rozsahu šesti hodin a probíhalo v příznivé dojezdové vzdálenosti pro většinu účastníků. To na druhou stranu bylo pro organizátory časově a organizačně náročné. Nicméně užší okruh školených a jejich „domácí“ prostředí se osvědčilo jako vhodné řešení i pro pořádání dalších vzdělávacích akcí pro tuto cílovou skupinu.

Vzhledem k potřebě zpětné vazby vytvořili příslušníci HZS Libereckého kraje dotazník, v němž se zúčastnění zástupci obcí mohli vyjádřit k úrovni jednotlivých prezentací, napsat své připomínky a požadavky jak volnou formou, tak i pro potřeby vyhodnocení úrovně jednotlivých prezentací bodovým ohodnocením. I když vzdělávání proběhlo bez větších nedostatků, HZS kraje si pro příští školení stanovil oblasti, na které bude potřeba zaměřit větší pozornost.

Jednou z těchto oblastí je výběr témat. Z reakcí účastníků vyplynulo, že například přednášku o právních předpisech a bezpečnostním systému ČR je sice nutné zařadit do určitého právního rámce, ale jiným způsobem, než výčtem povinností podle právních předpisů. Vhodné by bylo zkrátit tuto část na nezbytné minimum. Další oblastí byly kapitoly z krizového řízení týkající se např. obranného plánování a oblasti zdravotnictví. Na úrovni menších obcí je poměrně úzký výčet činností v této problematice, tudíž bude vhodné i tuto problematiku maximálně zúžit.

Jako vhodnější forma vzdělávání se jeví simulace reálné situace, např. povodně. Od začátku projevů této mimořádné události by se starostové mohli volnější a hlavně aktivnější formou zapojovat do řešení, kdy by se fázově řešily jednotlivé problematiky jako varování, informování, evakuace, nouzové přežití a další až k vyhlášení krizového stavu a k němu navazujícím opatřením. Při nutnosti reagovat na právě probíhající situaci by starostové museli konat, a tím by si uvědomovali svoji úlohu v celém řetězci těchto činností, aniž by poslouchali „suchý“ výčet svých povinností z právních předpisů.

Dalším úkolem do budoucna je věnování větší pozornosti výběru přednášejících. Se stejným tématem dokáže zkušenější a nadanější přednášející mnohem více. Také je vhodné, když má lektor přednášku tzv. „šitou na míru“. Při zachování nutného obsahu je každému blízké jiné řazení kapitol, styl a forma provedení.

Stejně tak hraje podstatnou úlohu samotné zpracování prezentací. Bude vhodné některé prezentace zestručnit, odstranit z nich nadměrné množství citací zákonů a celkově je graficky odlehčit. Prezentace má být pro přednášejícího pouze vodítkem a nemá obsahovat veškeré zmiňované informace. K tomu slouží materiály, které by starostové obcí měli obdržet v rámci vzdělávací akce. Všechna tato zjištění dávají všem organizátorům a lektorům příležitost provést další vzdělávací cyklus kvalitněji.
 

Tabulka 2 Počty zúčastněných podle krajů

Kraj	Počet obcí	Počet zúčastněných
		zástupců	tj. %	starostů	tj. %
Hl. m. Praha	35	24	68,6	18	51,4
Jihočeský	623	355	57	322	51,7
Jihomoravský	681	465	68,3	407	59,8
Karlovarský	132	85	64,4	77	58,3
Královehradecký	433	288	66,5	239	55,2
Liberecký	216	191	88,4	164	75,9
Moravskoslezský	301	197	65,4	160	53,2
Olomoucký	399	305	76,4	258	65,6
Pardubický	451	274	60,8	255	56,5
Plzeňský	486	215	44,2	195	40,1
Středočeský	1119	677	60,5	555	22,8
Ústecký	358	297	83	207	57,8
Vysočina	689	342	49,6	296	43
Zlínský	307	196	63,8	190	61,9
Celkem	6230	3911	62,8	3343	53,7

 

 

Příprava starostů obcí v Kraji Vysočina

Vzdělávání starostů obcí v Kraji Vysočina, konkrétně v rámci územního odboru Třebíč, probíhalo také v rozmezí šesti vyučovacích hodin, během kterých přednášeli stanovenou tématiku příslušníci HZS kraje, příslušníci Policie ČR, pracovníci zdravotnické záchranné služby, zástupci Armády ČR (krajské vojenské velitelství), pracovníci krajského úřadu a obecních úřadů ORP. Po stránce zabezpečení přednášek lektory vše probíhalo bez problémů, neboť jednotliví gestoři už v přípravné fázi věnovali zajištění celého projektu vzdělávání patřičnou pozornost, za což jim ředitel HZS kraje vyslovil poděkování.

Vysoká byla účast nově zvolených starostů obcí, kteří neměli možnost se s touto problematikou dříve podrobně seznámit. Velký vliv na účast měla i skutečnost, že většina starostů je neuvolněných, a řeší tedy úkoly orgánu obce při svém stálém zaměstnání. Například ve správním obvodu ORP Moravské Budějovice působí z celkového počtu 46 starostů pouze pět uvolněných. Dalším důvodem menší účasti v tomto správním obvodu je také charakter možného ohrožení, který se zásadně liší od hrozeb ve správních obvodech ORP Třebíč a ORP Náměšť nad Oslavou, které se nacházejí v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Dukovany a obyvatelstvo může být ohroženo také vznikem povodně (řeky Jihlava a Oslava). Účast starostů obcí v působnosti HZS Kraje vysočina, územního odboru Třebíč, je uvedena v tabulce 3.

Z diskuzí, vedených během jednotlivých přednášek vyplynulo, že starostové obcí jsou si i přes řadu dalších zákonných povinností vědomi důležitosti přípravy na řešení mimořádných událostí a krizových situací a vítají jakoukoli pomoc a spolupráci. HZS Kraje Vysočina, územní odbor Třebíč, proto nabídl starostům obcí metodickou pomoc přímou účastí na pracovních jednáních na úřadech obcí i v odpoledních hodinách.
 

Tabulka 3 Účast starostů obcí v jednotlivých ORP v rámci působnosti HZS Kraje Vysočina, územního odboru Třebíč

 
K podpoře přípravy na řešení mimořádných událostí byl v měsíci květnu obcím zaslán elektronicky návrh možné dokumentace, obsahující plán činnosti obce na řešení mimořádných událostí, obcím v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Dukovany plán činnosti na řešení radiační havárie a obcím vybraným jako příjmové obce v případě provedení evakuace ze zóny havarijního plánování vzor dokumentace příjmové obce. Dále budou obcím zaslány podklady k upřesnění zdroje vody využitelné při požárech a obcím ohroženým povodní plány opatření na řešení zvláštní povodně.

Za velmi důležité lze považovat informování obyvatel o charakteru možného ohrožení, připravovaných opatřeních, způsobu jejich provedení a chování obyvatel v případě vzniku mimořádné události. Starostům obcí bylo doporučeno, aby tyto informace předávali obyvatelům, zejména s využitím internetových stránek obecního úřadu. HZS Kraje Vysočina, územní odbor Třebíč, zaslal obcím k využití letáčky, které mohou vyvěsit a dále odkazy na další internetové stránky řešící danou problematiku.

Závěr

V duchu uvedených příkladů ze dvou krajů probíhala příprava starostů obcí i ve zbytku republiky. Ze sumarizace vyhodnocení, zpracovaných jednotlivými HZS krajů, lze vyvodit konkrétní závěry a doporučení, které budou inspirací pro zkvalitnění dalšího vzdělávání této významné cílové skupiny a promítnou se i do připravovaných koncepčních materiálů.

Přístup k této formě vzdělávání se ze strany cílové skupiny, tedy starostů obcí, liší kraj od kraje. Velký vliv na účast má např. kolize s dalšími akcemi v daném regionu, jejichž konání organizátoři přípravy starostů obcí neovlivní. Záleží také na osobní zkušenosti starosty obce, případně starosty obce s rozšířenou působností, s řešením reálných mimořádných událostí nebo krizových situací, a z toho plynoucí potřeba informací z oblasti bezpečnosti. Z hodnocení jednotlivých krajů dále vyplývá, že v některém kraji se vzdělávání účastní převážně starostové, kteří vykonávají svou funkci již několik volebních období, kdežto nově zvolení starostové o toto vzdělávání nemají zájem. V jiném kraji je to přesně naopak. Účast starostů obcí také ovlivňuje přítomnost starosty ORP v daném správním obvodu ORP. Tam, kde byl přítomný starosta ORP, byla větší účast starostů obcí daného správního obvodu ORP.

To, co může ovlivnit postoj uvedené cílové skupiny k této formě vzdělávání je každopádně výběr kvalitního lektora, dobře propracovaný program kurzu a především větší zaměření na praxi.

Účastníci napříč všemi kraji velice ocenili dostupnost prezentací, případně dalších materiálů, které mohou podle potřeby využívat a také uvítali nabídku metodické pomoci ze strany HZS ČR.

Závěrem lze konstatovat, že i když se v průběhu vzdělávacích akcí někde vyskytly dílčí problémy, lze celý projekt hodnotit velice pozitivně, protože dobře proškolení starostové obcí mohou lépe zvládat reakci na mimořádné události nebo krizové situace, lépe organizovat součinnost se složkami IZS, dokážou si snáze poradit s organizací činnosti krizového štábu ORP nebo obce (pokud jej zřídili) a tím lépe zvládnout vzniklou situaci v obci. Proto v této aktivitě bude HZS ČR pokračovat i v budoucnu, pravděpodobně ve změněném formátu.

plk. Mgr. Eleonóra TILCEROVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, por. Mgr. Iva MICHALÍČKOVÁ, kpt. Mgr. Aleš ČERMÍN, HZS Libereckého kraje, kpt. František DVOŘÁK, HZS Kraje Vysočina, foto archiv MV­-generálního ředitelství HZS ČR a archiv HZS Libereckého kraje

 

 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook