Časopis 112 ROČNÍK XIV ČÍSLO 9/2015

V bloku POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah na rozsáhlý požár střechy průmyslového objektu v Praze, jehož příčinou byla nedbalost při svařování a přibližujeme chemické a fyzikální metody používané při vypracování požárně technických expertiz pro účely HZS ČR. Výuka problematiky operačního řízení a představení ZZS Jihomoravského kraje jsou náplní části časopisu zaměřené na oblast IZS. V bloku OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ uveřejňujeme výsledky testů těsnosti ochranných masek nabízených na tuzemském trhu a seznamujeme také se závěry projektu zaměřeného na zvláštnosti evakuace obyvatelstva v zónách havarijního plánování jaderných elektráren. V tomto bloku také představuje unikátní dálkový detektor chemických látek, který byl v praxi využit při některých vrcholných sportovních soutěžích pořádaných v letošním roce v České republice. V závěrečné části časopisu představujeme novou požární techniku HZS ČR, jejíž nákup byl spolufinancován ze strukturálních fondů Evropské unie.  

Evakuace je jedním z nejvíce efektivních způsobů ochrany obyvatelstva. Tento proces je velmi rozsáhlý a jako proces má i jistá specifika a omezení, která jsou dána řadou faktorů a okolností, která k evakuaci vedla. Zvláštnosti evakuace v zónách havarijního plánování jaderných zařízení vyplynuly z realizovaného bezpečnostního výzkumu Ministerstva vnitra. Do projektu, který byl zaměřen na výzkum, experimentální vývoj a inovace, se zapojila Zdravotně sociální fakulta, Katedra radiologie, toxikologie a ochrany obyvatelstva Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Projekt „Ochrana obyvatelstva v závislosti na diferenciaci populace“

Za účelem snižování hrozeb na území České republiky vyhlásilo Ministerstvo vnitra České republiky Program bezpečnostního výzkumu České republiky 2010 – 2015.

Do třetí veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích byl přijat i projekt Zdravotně sociální fakulty, Katedry radiologie, toxikologie a ochrany obyvatelstva Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Řešitelský tým je složen z odborníků ze Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity a HZS ČR, který je hlavní spoluřešitelskou institucí.

Cíle projektu

1. Analýza současného stavu plánování evakuace ze zón havarijního plánování jaderných elektráren Temelín a Dukovany v závislosti na diferenciaci populace a připravenosti obyvatelstva na případné narušení funkčnosti kritické infrastruktury.
2. Navržení nové metodiky plánování evakuace spolu se začleňováním nových aspektů zdravotnického zabezpečení.
3. Navržení manuálů obyvatelstvu pro jejich postup ke zvládnutí mimořádné události s narušením kritické infrastruktury v kontextu s etickými otázkami.

Etapy výzkumu

První etapa se zabývala vyhodnocením současného stavu havarijního plánování v zónách havarijního plánování jaderných elektráren Temelín a Dukovany a posouzením provázanosti evakuace se zdravotnickým zabezpečením. Dále provedením rozboru a analýzy vnějších havarijních plánů a traumatologických plánů jaderných elektráren. Zásadní výsledky výzkumu o znalosti doporučených způsobů chování obyvatelstva při vzniku radiační mimořádné události vycházely z realizovaného dotazníkového šetření.

Druhá etapa výzkumu spočívá ve zpracování edukačních materiálů pro členy orgánů odpovědných za havarijní a krizovou připravenost a pro zdravotnický personál. Pro obyvatelstvo budou zpracovány příručky o doporučeném způsobu chování v případě narušení kritické infrastruktury.

Ve třetí etapě budou zjištěné výsledky zapracovány do metodiky plánování evakuace obyvatelstva ze zón havarijního plánování. Ve spolupráci s MV­ generálním ředitelstvím HZS ČR bude připraven návrh na organizaci modelového cvičení k ověření funkčnosti plánované evakuace obyvatelstva.

Ochranná opatření

Za účelem omezení účinků mimořádné události na životy a zdraví obyvatel jsou přijímána ochranná opatření. Volba přijímaných ochranných opatření závisí na povaze události a délce jejího trvání. V případě vzniku radiační mimořádné události jsou s ohledem na včasnost jejich zavedení rozlišována tzv. neodkladná ochranná opatření (ukrytí, jódová profylaxe a evakuace) a následná ochranná opaření (dočasné nebo trvalé přesídlení, regulace používání možných kontaminovaných potravin a zdrojů vody, regulace používání kontaminovaných krmiv).

Zohledňujícím kritériem pro jejich přijetí je jejich optimalizace a přínos. Ochranná opatření se provádějí tehdy, pokud jsou odůvodněna přínosem, který převyšuje náklady na opatření a škody jimi způsobené. Pro přijetí ochranných opatření dále platí jejich optimalizace, to znamená, že přijatá opatření svou formou, rozsahem a dobou trvání musí přinést rozumně dosažitelný přínos.

Vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění pozdějších předpisů, považuje za výchozí nástroj pro rozhodování o zavedení těchto ochranných opatření tzv. směrné hodnoty zásahových úrovní efektivních eventuálně ekvivalentních dávek a úrovně absorbovaných dávek v jednotlivých tkáních a orgánech. Přijetí neodkladných ochranných opatření se považuje vždy za odůvodněné, pokud by předpokládané ozáření jakéhokoliv jedince mohlo vést k bezprostřednímu poškození jeho zdraví.

Evakuace

Evakuace je spolu s varováním, ukrytím a nouzovým přežitím obyvatelstva včetně dalších opatření vedoucích k ochraně života, zdraví a majetku jedním z úkolů ochrany obyvatelstva.

Evakuace je považována za nejúčinnější a zároveň nejrozšířenější opatření, které se provádí při ochraně obyvatelstva před případnými následky hrozících nebo již vzniklých mimořádných událostí. Toto opatření se vztahuje na veškeré obyvatelstvo v místech ohrožených mimořádnou událostí kromě osob, které se budou podílet na záchranných pracích, na řízení evakuace nebo budou vykonávat jinou neodkladnou činnost. Přednostně se plánuje evakuace pro vybrané skupiny obyvatelstva.

Zvažují se dvě možné formy provedení evakuace, a to forma evakuace bez ukrytí nebo s ukrytím. Evakuací bez ukrytí se míní tzv. přímá evakuace (neuvažuje se předchozí ukrytí obyvatelstva). Tato varianta evakuace se předpokládá v případě poruchy na technologickém zařízení, jež může vést ke vzniku radiační havárie. Tento způsob evakuace je velmi málo pravděpodobný z řady důvodů (např. náročnost a nákladnost na její provedení). Evakuace s ukrytím se plánuje pro případ vzniku radiační havárie, a to až po předchozím ukrytí. Evakuace se bude provádět až po snížení rizika prvotního nebezpečí ozáření osob z radioaktivního oblaku. Na základě výsledků radiační situace vydá Státní úřad pro jadernou bezpečnost doporučení k provedení evakuace. Předpokládá se její provedení z celé vnitřní zóny havarijního plánování a pouze z určených sektorů vnější zóny havarijního plánování podle výsledků monitorování radiační situace. Evakuace v poúnikové fázi vyžaduje dekontaminaci osob a techniky včetně jejich monitorování.

Dotazníkové šetření

Za velmi potřebnou a zároveň nejvíce opomíjenou oblast jsou považovány postoje a předpokládané způsoby jednání a chování obyvatelstva na nastalou mimořádnou událost. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že velmi diskutovanou oblastí je evakuace domácích zvířat. Změna občanského zákoníku vedla ke změně postavení zvířete v právních vztazích. Závislost odpovědí respondentů na zóně havarijního plánování byla zjišťována otázkou: „Vlastníte zvíře (tzv. „domácího mazlíčka“), které byste v případě evakuace vzal/a s sebou?“ (χ2-testem). V případě evakuace by si z možných 999 respondentů 645 vzalo svého „domácího mazlíčka“ s sebou, z toho 167 osob dva a 96 osob více než dva. Pokud se obyvatelstvo evakuuje do míst vlastního náhradního ubytování (chata, chalupa, příbuzní atd.) a vlastními dopravními prostředky, je rozhodnutí, zda vzít i svá domácí zvířata, na nich. Je nutné informovat obyvatelstvo, že evakuovat se doporučuje pouze taková domácí zvířata, která budou schopni evakuovat vlastním dopravním prostředkem a jsou schopni jim následně zajistit adekvátní péči. V případě, že se obyvatelstvo bude evakuovat smluvně zajištěnými hromadnými dopravními prostředky do míst nouzového ubytování, lze akceptovat pouze psy a kočky. Je velmi pravděpodobné, že z řady důvodů (hygienické, prostorové atd.) nebude reálně možné umístit majitele s domácím mazlíčkem do stejných prostor. Zvířata budou umístěna v kotcích v jiném objektu. Dekontaminace zvířat je technicky i časově velmi náročná, proto je nutné mít zvířata, určená k evakuaci, od počátku zavedení ochranných opatření v úkrytu, aby nedošlo k jejich kontaminaci.

Rozdílnost odpovědí respondentů, zda vlastní zvíře, které by v případě evakuace vzali s sebou, nezávisí na zóně havarijního plánování. Je tedy zřejmé, že jednání obyvatelstva by bylo stejné v zóně havarijního plánování obou jaderných zařízení. Z výsledků je patrné, že většina dotazovaných by své domácí zvíře evakuovala.

Na otázku „Co uděláte při zaznění signálu Všeobecná výstraha?“ odpovědělo celkem 1022 oslovených osob žijících v zónách havarijního plánování. Pouze 625 respondentů označilo správnou odpověď „Ukryji se ve zděné budově, zapnu rozhlas nebo televizi a řídím se pokyny odpovědných orgánů“.

Obyvatelstvo není dostatečně informováno o skutečnostech, které jsou stěžejní pro jejich chování v případě vzniku mimořádné události. Forem zvyšování všeobecného povědomí obyvatelstva v předmětné oblasti je několik, každá má svá specifika a každá z nich má odlišné výsledky. Neinformovanost obyvatelstva poukazuje na nízký zájem obyvatelstva o danou problematiku. Obyvatelstvo nevyhledává z vlastní iniciativy informace o možném nebezpečí. Ačkoliv existují webové stránky Ministerstva vnitra, krajů, měst a obcí, jaderných zařízení a řady dalších organizací, obyvatelstvo informace o problematice ochrany obyvatelstva tímto způsobem nevyhledává. Získávání informací prostřednictvím internetových zdrojů je přitom velmi snadné. Je pouze podmíněno hledáním potřebných informací z internetových portálů, u kterých se předpokládá správnost a aktuálnost zveřejňovaných dat. Nedostatečnou informovanost obyvatelstva lze účinně napravovat systematickým vzděláváním, vhodným cvičením a prověřováním potřebných znalostí o dané problematice. Proto za nejúčelnější lze považovat dlouhodobé systematické působení na obyvatelstvo od útlého věku, tedy na osoby ve školách a školských zařízeních. Nedostatečná informovanost respondentů na způsob chování při zaznění varovného signálu se potvrdila v obou zónách havarijního plánování. Je nutné předpokládat, že obyvatelstvo nezná doporučené způsoby chování při vzniku mimořádných událostí nebo krizových situací. Budou se stavět do role pasivní entity, zcela závislé na činnosti orgánů krizového řízení a složek integrovaného záchranného systému.

Z odpovědí na otázku „Máte doma zásoby základních potravin na 48 hodin, pro použití v případě radiační mimořádné události?“ vyplývá, že pro případ evakuace v poúnikové fázi, tedy spojené s prvotním ukrytím, je potřeba dostatečné množství potravin a balené pitné vody v domácnostech. Z výsledků výzkumu však vyplývá, že potravinami a balenou pitnou vodou na dobu 48 hodin disponuje z 1122 možných oslovených pouze 687 osob.

V případě vzniku mimořádné události nebo krizové situace je jedním z předpokladů efektivnosti jejího řešení aktivní spoluúčast občanů. Ta je v systému nouzového přežití obyvatelstva podmíněna dodržováním pokynů orgánů krizového řízení, jejich připraveností na přijímaná opatření a disponibilitou základních potravin a zdrojů pitné vody. Úlohou občana je akceptovat doporučení na vytvoření nezbytných zásob potravin, vody a dalších nezbytných předmětů vyplývajících z jejich osobních potřeb.

Názory respondentů na zásoby základních potravin na 48 hodin, pro použití v případě radiační mimořádné událostí, závisejí na zóně havarijního plánování, tzn., že jiným způsobem k dané problematice přistupují osoby žijící v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín a jiným pak v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Dukovany. Obecně však platí, že obyvatelstvo si nevytváří dostatečné zásoby potravin, které by jim umožnily přečkat dobu do evakuace.

Literatura

Vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva.
Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
HENDL, J. Přehled statistických metod, Analýza a metaanalýza dat. 696 stran, 3. vyd. Praha 2009, Portál, s.r.o. ISBN 978-80-7367-482-3.
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Ochrana obyvatelstva v závislosti na diferenciaci populace (Dílčí závěrečná zpráva). České Budějovice, 2014

Ing. Mgr. Marie CHARVÁTOVÁ, Ing. Lenka BREHOVSKÁ, Ph.D., Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, foto archiv JE Dukovany
 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook