Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Předcházíme rizikům


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XIX ČÍSLO 1/2020

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA přinášíme informace o požáru v podzemních garážích v Brně-Žebětíně. Dále si přečtete o požáru v obci Tursko. Představujeme HZS podniku ČEPRO, Cerekvice nad Bystřicí. Jaké jsou požadavky na uskladnění a kompletování zboží a s tím související požární ochranu ve výtahových a karuselových skladovacích systémech. Co přinesla zkouška požáru autobusu na CNG? V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM informujeme o novém Cvičebním řádu jednotek PO. Dvě příslušnice HaZZ SR navštívily OPIS MV-GŘ HZS ČR. Seznámíme vás s průběhem taktického cvičení Potopa 2019 v Karlovarském kraji. Motorová řetězová pila se stala nezbytným pomocníkem hasičů. Čtyřem HZS krajů byla předány drony. V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ přinášíme informace o tom, jak hasiči v Liberci školili asistenty prevence kriminality. V rubrice INFORMACE si přečtete o akci „Daruj život, aneb i hrdinové občas potřebují pomoci“. ČEPS udělil medaile za zásluhy i příslušníkům HZS ČR. 

Motorová řetězová pila byla ve svém vývoji určena především k ulehčení těžké a namáhavé práce při těžbě dřeva v lese. S rozšiřující se zásahovou činností jednotek požární ochrany (PO) se motorová řetězová pila a později i motorová rozbrušovací pila stala také nepostradatelným pomocníkem hasičů.

V Odborném učilišti požární ochrany na Salaši u Velehradu byly před rokem 1985 organizovány kurzy obsluhovatelů motorových pil u jednotek PO. Legendami v této době byly pily značky Husqvarna 480 AB a později, vzhledem k dostupnosti na trhu, pily značky SACHS DOLMAR 110 a 115. Náležitě je tento vývoj zachycen v knize „Motorová pila a její historie“ autorů Vladimíra Simanova a Radana Bernackého, která vyšla v nakladatelství Národního zemědělského muzea v polovině roku 2019.

Postupem času nahrazovaly motorové řetězové pily v požárních automobilech ruční pily břichatky, známé pod názvem „kaprovky“, kterými byly vybaveny ještě požární automobily DA 12 L1Z na podvozku Avie, CAS K 24 S2Z na podvozku LIAZ a CAS 32 S3R na podvozcích Tatra 815. Zásadním zlomem v tomto směru byla vyhláška č. 35/2007 Sb., o technických podmínkách požární techniky, kde byla motorová řetězová pila uvedena jako výbava požárních automobilů.

Jak je patrné z grafu 1, použití motorových řetězových pil má od roku 2006 a 2007 stále stoupající tendenci, a to v souvislosti s orkány Kyrill (leden 2007) a Emma (březen 2008), v dalších letech pak následoval orkán Herward (2017).



Nárůst je způsoben i častějším využíváním jednotek PO k technickým pomocím a v neposlední řadě i zásahovou činností jednotek SDH obcí, které mají motorové řetězové pily také ve výbavě.

K dalšímu velkému počtu použití motorových řetězových i kotoučových (rozbrušovacích) pil došlo v roce 2017. V případě technických pomocí to bylo u řetězových pil více než o 100 % a u kotoučových je to téměř o 300 %. Vše má samozřejmě několik příčin. Jednou z nich je změna statistického sledování událostí a činnosti jednotek PO. Do statistiky se dostávají i tzv. „neemergentní“ zásahy jednotek PO, při kterých byly použity motorové řetězové pily a následně vykazovány ve Zprávě o činnosti jednotky PO.

Jde o poskytování pohotovostních a jiných služeb nebo prací, které jsou zpravidla předem ohlášeny, dohodnuty a realizovány. Nejde o nebezpečí z prodlení, ale jednotka PO provádí tyto činnosti k předcházení vzniku potenciál­ního ohrožení v souladu se základními úkoly jednotek PO, které např.:
a) jsou předem dojednány služebním funkcionářem nebo zřizovatelem jednotky PO,
b) jsou ohlášeny nebo dojednány krajským operačním a informačním střediskem HZS kraje jako služba jednotky HZS kraje, případně jiné jednotky PO některému subjektu (Policii ČR nebo obci) na jeho žádost.

Postupem času jsou jednotky PO vybavovány i motorovými rozbrušovacími pilami. I tento poněkud robustnější stroj se postupem času stal nepostradatelným pomocníkem při zásazích u dopravních nehod, na stavebních konstrukcích, u technických zásahů apod., jak ukazuje graf 2. Jejich využití není tak časté, ale v případě potřeby se stávají nepostradatelnými pomocníky hasičů. Postupným používáním diamantových a záchranářských kotoučů se přechází na název motorové kotoučové pily.

I když došlo v roce 2018 oproti předcházejícímu roku k mírnému poklesu použití motorových pil, čísla stále jasně hovoří, že se staly nezbytnými pomocníky hasičů.


kpt. Bc. Zdeněk ONDRÁČEK, ŠVZ HZS ČR, foto autor

vytisknout  e-mailem