Časopis 112 ROČNÍK XIX ČÍSLO 10/2020

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA se dočtete o fotovoltaických systémech při požáru z pohledu jednotek PO. Následují rozbory dvou požárů, výrobní haly a zemědělského objektu. Seznámíme vás s poznatky z Mezinárodní konference Požární ochrany 2020 v Ostravě. Jak lépe zdolat lesní požáry? V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM vás seznámíme se systémem eCall. V Josefově údolí hasiči odstřelili desetitunový balvan. V rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ si přečtete zprávu o tom, jak mobilní elektrocentrály mohou nahradit dodávky elektřiny v případě katastrof. Příslušníci radiologické laboratoře IOO se zúčastnili mezinárodního cvičení. Dále vás seznámíme s pojmem „tísňové informování obyvatelstva“. Navážeme článkem o experimentálních zkouškách koncových prvků JSVV. Únik ropy, lesní požáry a požár v uprchlickém táboře, mimořádné události řešené na úrovni EU. V rubrice INFORMACE přinášíme příběh hasičské rodiny Draských. Následují anotace vysokoškolských prací. 

Včasné, rychlé a spolehlivé varování obyvatelstva je základním opatřením k zajištění jeho ochrany. K naplnění tohoto úkolu se provozuje jednotný systém varování a vyrozumění (JSVV), který ve smyslu zákona č. 239/2000 Sb. zajišťuje a provozuje Ministerstvo vnitra a jehož úkoly plní MV­-generální ředitelství HZS ČR [1].
 

Měření akustického tlaku v horizontální rovině EKPV Nero 600	Měření nezávislosti na napájení z elektrorozvodné sítě EKPV ELRAD

Na varování a tísňové informování obyvatelstva se klade celá řada požadavků. Jde zejména o:

• včasnost vydání varovných a tísňových informací,
• rychlost šíření varovných a tísňových informací co největšímu počtu obyvatel v ohrožených lokalitách,
• spolehlivost, která je determinována zejména vlastnostmi a parametry technologií a zařízení, které se k daným účelům používají,
• věcnou a obsahovou správnost varovných a tísňových informací a
• srozumitelnost, která spočívá jednak v obsahové ­srozumitelnosti varovných a tísňových informací a dále v senzorické srozumitelnosti založené na akustických a vizuálních (případně dalších senzorických) vlastnostech informací.

Náročným požadavkům na včasnost, srozumitelnost a spolehlivost varování a tísňového informování obyvatelstva i při nově analyzovaných hrozbách musí odpovídat i kvalita koncových prvků JSVV.

Koncové prvky varování
Koncové prvky varování JSVV jsou prostředky, kterými se realizuje varování a informování obyvatelstva. Díky akustickým vlastnostem jsou schopné varovat ohrožené obyvatelstvo na poměrně velkém území a díky trvalé pohotovosti jsou rychle k dispozici. Bez ohledu na denní dobu jsou schopné upoutat pozornost obyvatel na ohroženém území.

Používají se následující kategorie koncových prvků varování:

• elektromechanické rotační sirény (RS),
• elektronické sirény (ES) a
• místní informační systémy s vlastnostmi elektronických sirén (MIS).

ES a MIS se často uvádí pod společným názvem „Elektronické koncové prvky varování“ (EKPV).
EKPV jsou vybaveny záložními zdroji elektrické energie, proto mohou dočasně pracovat nezávisle na elektrorozvodné síti a jsou schopné doplnit varovný signál tísňovými informacemi, což umožňuje zahájení komunikace orgánů krizového řízení s obyvatelstvem v ohrožení při řízení ochranných opatření.

Do JSVV je možné připojovat pouze takové koncové prvky, které splňují technické požadavky stanovené MV­-generálním ­ředitelstvím HZS ČR [2].

Splnění těchto požadavků se ověřuje experimentálními zkouškami, které provádí Institut ochrany obyvatelstva (IOO) – účelové zařízení MV-­ generálního ředitelství HZS ČR pro vědeckovýzkumnou, vzdělávací, výcvikovou a informační činnost ve věcech ochrany obyvatelstva.

Experimentální zkoušky EKPV
První část experimentálních zkoušek se provádí v laboratořích IOO a je zaměřena na kontrolu těchto hlavních požadavků [2]:

(1) Zařízení musí splňovat ustanovení technických norem platných v době posuzování v plném rozsahu. To prokáže výrobce (dodavatel) zařízení prostřednictvím prohlášení o shodě, v němž uvede všechny technické normy, které zařízení splňuje včetně certifikátů autorizovaných organizací a další dokumentace. Veškeré dokumenty předloží před začátkem posuzování. Dodavatel zařízení na vyžádání předloží MV­ generálnímu ředitelství HZS ČR technické normy týkající se posuzovaného zařízení.

(2) Doporučuje se zařízení vybavit různými vysílacími anténami pro optimalizaci vyzářeného výkonu v prostoru laboratoře. Výrobce zařízení zodpovídá za to, že další vysílací signály (např. z diagnostiky bezdrátových hlásičů) budou v souladu s normativy Českého telekomunikačního úřadu a nezpůsobí rušení jiných rádio­vých provozů v okruhu dosahu.

Ve fyzikální laboratoři IOO se provádějí a kontrolují tato měření:

(1) Testování funkcionalit a ovládání prostřednictvím JSVV
a) průchod příkazu pro aktivaci varovných signálů a jejich průběh,
b) průchod příkazu pro aktivaci verbálních informací,
c) průchod příkazu pro aktivaci VKV/FM rozhlasu,
d) průchod příkazu a činnost na příkaz STOP, RESET a TEST,
e) blokování vícenásobného příjmu signálu,
f) záznamy přijímače o přijatých příkazech v nepomíjivé paměti,
g) přerušení místně odbavené činnosti příkazem JSVV.

(2) Místní ovládání z panelu zařízení
a) možnost odbavení standardních varovných signálů.

(3) Autonomní ovládání z GSM
a) možnost odbavení standardních varovných signálů.

4) Testování dálkové diagnostiky a sledování provozního stavu EKPV prostřednictvím monitorovacího sys­té­mu koncových prvků
a) přijetí příkazu ke kontrole stavu EKPV a reakce na něj,
b) automatické hlášení změny provozního stavu EKPV.

Druhá část experimentálních zkoušek se provádí na pracovišti Mimoň. V odloučeném pracovišti v katastrálním území Boreček jsou prováděna následující měření:
(1) Zkouška nezávislosti na napájení z elektrorozvodné sítě
Významnou předností EKPV je i jejich nezávislost na elektrorozvodné síti. KPV musí být provozuschopné i v případě přerušení dodávky elektrické energie z elektrorozvodné sítě. Požaduje se zajištění provozuschopnosti koncového prvku minimálně po dobu 72 hodin. Za tuto dobu musí být EKPV schopen vyslat 4 varovné signály po 140 sekundách za 24 hodin a zároveň vyslat 10 verbálních informací po 20 sekundách za 24 hodin nebo celkem 200 sekund verbálních informací definovaných uživatelem či jedné tísňové informace v trvání 5 minut [2]. Po každé relaci se měří napětí na záložním zdroji EKPV. Toto napětí nesmí po 72 hodinách a po odbavení všech předepsaných relací klesnout pod jeho hraniční hodnotu.

(2) Měření základních akustických parametrů
a) měření akustického tlaku v horizontální rovině,
b) měření stability hladiny akustického tlaku.

(3) Posouzení srozumitelnosti verbálních informací
Srozumitelnost verbálních informací zjišťuje určený okruh posluchačů. Jsou použity nahrávky pro slovní srozumitelnost verbálních informací i větnou srozumitelnost krizových hlášení jak v mužské, tak ženské hlasové va­riantě. Je­ li výsledek experimentálních zkoušek kladný, MV-­ generální ředitelství HZS ČR vydá doklad o povolení připojení předmětného zařízení do JSVV.

Shrnutí
Včasné a správné předání varovných a tísňových informací chrání životy, zdraví a majetek občanů a další významné hodnoty. Proto je velmi důležité, aby ­EKPV zařazované do JSVV vykazovaly vysokou spolehlivost a provozuschopnost.

Každý rok provedou pracovníci IOO v laboratořích IOO a na pracovišti Mimoň přibližně 10 experimentálních zkoušek KPV. Aktuální seznam ­EKPV schválených k připojení do JSVV je k dispozici na internetové stránce www.hzscr.cz v sekci Ochrana obyvatelstva/Varování/Technické požadavky na koncové prvky varování připojované do JSVV/Koncové prvky schválené k připojení do JSVV.

Informační zdroje
[1] Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
[2] Technické požadavky na koncové prvky varování připojované do jednotného systému varování a vyrozumění (čj. MV-24666-01/PO-2008) ve znění změny č. 1 (čj. MV-15523-01/PO-2009), Sbírka interních aktů řízení generálního ředitele HZS ČR, čá. 24/2008. Pokyn generálního ředitele k realizaci technických požadavků na koncové prvky varování připojované do jednotného systému varování a vyrozumění. Sbírka interních aktů řízení generálního ředitele HZS ČR, čá. 13/2019: Část II. Oznámení náměstka generálního ředitele HZS ČR pro IZS a operační řízení.


kpt. Bc. Miloš MRÁZEK, Institut ochrany obyvatelstva, foto archiv Institutu ochrany obyvatelstva

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook