Časopis 112 ROČNÍK XIX ČÍSLO 2/2020

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA přinášíme informace z bilanční tiskové konference HZS ČR za rok 2019. Dopravní nehoda nákladního vlaku s vápencem v loňském roce. I malá jiskra dokáže zažehnout zničující plamen. Komplikované vyproštění osoby ze studny ve Velkých Pavlovicích. HZS podniku Škoda Auto. HZS Libereckého kraje a nový technický automobil v chemickém provedení. Jsou biokrby bezpečné? V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dočtete o konferenci v Innsbrucku o krizové intervence. ČR poskytla materiální humanitární pomoc Bosně a Hercegovině. V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ informujeme o cvičení HZS hl. m. Prahy v dialyzačním středisku na pražské Bulovce. Výsledky testování nové japonské ochranné masky. Souhrn mimořádných událostí řešených na úrovni EU v roce 2019. V rubrice INFORMACE si přečtete o hasičích na Olomoucku, kteří převzali novou techniku. Víte, že Hasičské muzeum města Ostravy letos oslaví 15 let? V závěru zveřejňujeme anotace vysokoškolských prací 

V článku jsou shrnuty veškeré mimořádné události, kterými se v roce 2019 zabývalo Středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC) a kdy byl aktivován Mechanismus civilní ochrany Unie (Mechanismus). Šlo o mimořádné události, které postihly jak členské státy EU, tak také státy mimo EU, které následně požádaly prostřednictvím ERCC o pomoc. V roce 2019 obdrželo ERCC celkem 20 žádostí o pomoc, z toho tři žádosti od členských států EU a 17 žádostí o pomoc od států, které se nacházejí mimo EU. V rámci těchto akcí se také uskutečnilo třináct poradních misí civilní ochrany EU, při nichž bylo nasazeno 78 expertů EU a 18 styčných důstojníků ERCC. Systém COPERNICUS určený pro satelitní snímkování poskytl na základě žádostí postižených států více než 390 satelitních snímků. Následně jsou stručně popsány jednotlivé případy poskytnutí pomoci v rámci Mechanismu v roce 2019.
Zdroj: EU GŘ ECHO
Pomoc v rámci Mechanismu pro členské státy EU

Francouzská republika
Italská loď Grande America, která plula z Hamburku do marockého přístavu Casablanca, se dne 10. března 2019 ocitla v plamenech v Biskajském zálivu. Následkem požáru se z lodi do moře uvolnilo 30 kontejnerů a na hladině se objevily ropné skvrny. Dne 12. března 2019 byla loď označena za potopenou. Francie požádala prostřednictvím ERCC o pomoc a o satelitní snímky oblasti. Následující den byla prostřednictvím ERCC poskytnuta dvě plavidla pro likvidaci ropných skvrn a dva drony pro jejich mapování. Do 25. března 2019 bylo z moře vyzdviženo 38 t nebezpečných látek a likvidační práce dále pokračovaly. Dne 19. dubna 2019 byla událost v komunikačním a informačním systému CECIS oficiálně uzavřena.

Řecká republika
Na ostrově Evia v centrálním Řecku vypukl dne 13. srpna 2019 lesní požár a následně byl v oblasti vyhlášen nouzový stav. Tentýž den požádalo Řecko prostřednictvím ERCC o čtyři moduly pro letecké hašení lesních požárů pomocí letadel, které sestávaly celkem z osmi letadel typu CL-415 Canadair. Do postižené oblasti byla následně vyslána tři hasicí letadla z přechodné flotily rescEU (dvě italská a jedno španělské). Tato letadla provedla za tři dny, po které v oblasti působila, celkem 172 náběrů a shozů vody.

Finská republika
Ve Finském zálivu byla dne 3. listopadu 2019 odhalena ropná skvrna. Podle prvních odhadů došlo k úniku 16 až 32 m3 ropy. Finsko požádalo prostřednictvím ERCC o satelitní snímky ropné skvrny a o poskytnutí letadla, které by provedlo průzkum. Ropná skvrna se však rozptýlila a následně byla tato událost v komunikačním a informačním systému CECIS oficiálně uzavřena.

Pomoc v rámci Mechanismu pro státy mimo EU

Mnohonárodnostní stát Bolívie (­leden) požádal prostřednictvím OSN o expertní misi při tvorbě analýz a doporučení v souvislosti se suchem, povodněmi a přívaly sněhu. Do oblasti byl od 14. do 28. ledna 2019 vyslán jeden expert EU.
Gruzie (únor) zaslala žádost o expertní misi při tvorbě systému CO a výcvikového centra pro hasiče. Na misi bylo vysláno od 13. do 21. března 2019 dvanáct expertů v rámci EUCP.

Mosambická republika (březen) zaslala žádost o pomoc při řešení následků tropického cyklonu Idai. Následně byly vyslány týmy civilní ochrany EU včetně odborníka na epidemiologii se zaměřením na zdravotní péči, čištění vody a komunikační podporu. Šlo o jednu z největších operací v rámci Mechanismu, která proběhla mimo EU. Vysláno bylo 300 osob (záchranáři a pomocný personál) na více než šest týdnů. Rozvinuty byly čtyři zdravotnické moduly s více než 170 osobami lékařského personálu.

Šalamounovy ostrovy (březen) požádaly prostřednictvím OSN o experta na ekologii a ekotoxikologii se zaměřením na výrony olejů v souvislosti s lodí, která ztroskotala počátkem února 2019 v zálivu Lavago. Loď převážela nebezpečné látky, které z ní postupně unikaly. Především šlo o 750 t uhlovodíku. Žádný ze členských států Mechanismu experta nenabídl a tak byla tato událost v komunikačním a informačním systému ERCC oficiálně uzavřena.

Íránská islámská republika (duben) zaslala žádost o pomoc v souvislosti s rozsáhlými povodněmi. Hlavní pomocí, o kterou žádala, byly zdravotnické potřeby, voda, sanitární potřeby, přístřešky, záchranářské vybavení a nářadí. EU poskytlo požadovanou pomoc a zároveň dne 23. dubna 2019 vyslalo styčného důstojníka ERCC, který v oblasti pomáhal při distribuci zaslaných věcí. Pomoc byla v oblasti prováděna prostřednictvím Iránského červeného kříže.

Konžská demokratická republika (květen) požádala prostřednictvím Světové zdravotnické organizace o pomoc při zmírňování následků Eboly. Do oblasti byli vysláni tři odborníci, kteří ve dvou kolech proškolili zdravotnický personál. Do postižené oblasti byly také v rámci humanitární pomoci poskytnuty tři biovaky.

Indická republika (květen) požádala prostřednictvím OSN o pomoc při likvidaci následků po tropickém cyklonu ­FANI. Žádost se týkala jednoho experta na telekomunikace. Žádný z členských států Mechanismu experta nenabídl a tak byla tato událost v komunikačním a informačním systému CECIS oficiálně uzavřena.

Guatemala (květen) zaslala žádost o pomoc v souvislosti s lesními požáry, která zahrnovala technické posudky expertů na CO v oblasti strategické, analytické a logistické podpory. ERCC vyslalo osm expertů a styčného důstojníka jako součást EUCP teamu, kteří v místě působili od 19. května do 3. června 2019.

Mauricijská republika (červenec) požádala prostřednictvím OSN o účast zástupce EU na poradní misi v oblasti životního prostředí v souvislosti s klimatickými změnami na ostrově. ERCC do oblasti vyslalo od 19. do 30. srpna 2019 odborníka na životní prostředí z Nizozemska.

Mnohonárodnostní stát Bolívie (­srpen) požádal prostřednictvím bolivijského ministerstva zahraničních věcí delegaci EU v La Pazu o podporu při protipožárních operacích v souvislosti s rozsáhlými požáry, které počátkem roku 2019 postihly jeho území. Na základě žádosti, kterou rozeslalo ERCC členským státům, poskytla pomoc Francie, která vyslala čtyřicetičlenný tým pro pozemní hašení lesních požárů, který měl podporu šestičlenného hodnotícího týmu a dále čtyřčlenný modul se čtyřmi drony. Materiální pomoc v podobě hasicích přístrojů a vybavení pro tábor zásahových složek v první linii poskytla Francie, Belgie, Rakousko, Švédsko a Španělsko.

Bahamské společenství (září) požádalo o pomoc prostřednictvím útvaru pro životní prostředí OSN neprodleně poté, co byly dva z jeho ostrovů počátkem září atakovány cyklonem Dorian. Šlo o hodnotící misi, kdy měli experti EU analyzovat situaci dvou ropných rafinerií, které byly cyklonem zasaženy.

Členské státy reagovaly na výzvu ERCC téměř okamžitě. Lucembursko poskytlo satelitní komunikační modul. Nizozemsko poskytlo dvě námořní plavidla se značnou logistickou a technickou kapacitou, zahrnující schopnost pro sledování podmořského prostoru, dvou vrtulníků, nákladních vozidel a prostředků základní materiální pomoci včetně 550 nizozemských, 50 francouzských a 50 německých námořníků. ERCC vyslalo dva odborníky na únik ropy a dva své styčné důstojníky.

Albánská republika (září) požádala o pomoc po dvou rozsáhlých zemětřeseních, která postihla region Drač. ­ERCC následně zorganizovalo souhrnnou materiální pomoc v podobě přístřešků, prostředků první pomoci, zdravotnického, hygienického a sanitárního vybavení a dalšího nepotravinového materiálu. Dále byl do oblasti vyslán od 26. září do 11. října 2019 EUCP team složený z osmi expertů jednotlivých členských států.

Libanonská republika (říjen) sužována rozsáhlými lesními požáry požádala o pomoc ve formě poskytnutí kapacit pro letecké hašení požárů. ERCC jí poskytlo čtyři hasicí letadla typu Canadair z rescEU, a to dvě z Itálie a dvě z Řecka. Pomoc postižené oblasti poskytoval také Kypr svými dvěma letadly nejprve na bilaterální bázi, ale v průběhu hašení byla tato letadla zařazena také pod rescEU.

Džibutská republika (listopad) požádala o pomoc v souvislosti s přívalovými povodněmi, které po vydatných deštích postihly její území. Šlo zejména o věcné komodity, jako jsou čerpadla, hygienické balíčky, tablety na čištění vody, rodinné stany, nepotravinový mate­riál, matrace a nepromokavé plachty. Na výzvu ERCC reagovaly Francie, Rakousko a Itálie, které poskytly pomoc v podobě tablet na čištění vody, hygie­nické balíčky, stany, nepromokavé plachty, matrace a přikrývky, kanystry, léky a nafukovací člun s motorem.

Albánská republika (listopad) požádala opět o pomoc v souvislosti s dalším silným zemětřesením, které zasáhlo koncem listopadu stejné území jako v září, tedy region Drač. Albánie žádala o tři středně velké vyhledávací a záchranné moduly do obydlených oblastí (MUSAR). O pár dní později obdrželo ERCC druhou žádost, tentokrát o věcnou pomoc a o týmy stavebních inženýrů.

ERCC opět aktivovalo Mechanismus a postoupilo tuto žádost členským státům, které nabídly a následně vyslaly týmy nebo věcnou pomoc. Byly vyslány tři moduly MUSAR z Řecka, Itálie a Rumunska a pět týmů stavebních inženýrů z Itálie, Řecka, Chorvatska, Kypru a Francie. Slovensko, Rakousko, Belgie, Rumunsko, Švédsko, Německo a Spojené království nabídly lůžka, přikrývky, hygienické balíčky, generátory, stany, spací pytle a matrace. Dále byly do oblasti poskytnuty dva týmy CO EU se šesti a deseti odborníky, které byly střídavě nasazovány. Kaž­dý tým doprovázeli dva styční důstojníci z ERCC a dva techničtí odborníci z OSN pro hodnocení katastrof a koordinaci (UNDAC). Kromě toho vyslaly na základě bilaterální spolupráce své týmy nebo poskytly věcnou pomoc Bulharsko, Maďarsko, Česká republika, Francie, Černá Hora, Severní Makedonie a Turecko.

Nezávislý stát Samoa (listopad) požádala prostřednictvím Světové zdravotnické organizace o pomoc při řešení rozsáhlé epidemie spalniček, která v zemi postihla především neočkované mladé obyvatelstvo. Požadavek spočíval především ve vyslání zdravotnických záchranných týmů na podporu ministerstva zdravotnictví. Na základě této žádosti rozeslalo ERCC členským státům žádost o poskytnutí dvou zdravotnických záchranných týmů. Francie vyslala z Francouzské Polynésie jeden zdravotnický záchranný tým s deseti dětskými lékaři a specializovanými zdravotními sestrami a ošetřovateli, druhý vyslalo Norsko. Norský tým zahrnoval šestnáct lékařů a čtyři pomocné pracovníky. Ve druhém případě šlo o tým, který je součástí Evropského souboru kapacit CO.



Z uvedeného množství aktivací Mechanismu v roce 2019 a samotného poskytnutí humanitární pomoci je patrné, že i když byl Mechanismus aktivován, ne vždy byla pomoc na základě žádosti postiženému státu poskytnuta. Pokud EU potažmo členské státy nedisponují požadovanými komoditami, je konkrétní případ humanitární pomoci uzavřen, aniž by byla pomoc poskytnuta. Satelitní snímky ze systému COPERNICUS žádají postižené státy ve většině případů, ať se jedná o lesní požáry, povodně či znečištění vody nebezpečnými látkami, avšak pro přehlednost a stručnost tohoto článku nejsou u jednotlivých případů humanitární pomoci přesně uvedeny.

Závěrem je třeba říci, že jak ze strany EU, tak rovněž ze strany členských států Mechanismu je velká snaha legislativní základ a samotný systém poskytování humanitární pomoci v rámci Mechanismu byrokraticky zjednodušovat a celkově zlepšovat. V konečném důsledku by mělo dojít k urychlení poskytnutí pomoci postiženému státu.


kpt. Ing. Irena ŠENKÝŘ JANSOVÁ, MV­-generální ředitelství HZS ČR

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook