Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Vaše důvěra je náš závazek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XIX ČÍSLO 3/2020

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA informujeme o otevření nové stanice Milovice. Dočtete se o požáru komunálního odpadu ve spalovně v Liberci. Následuje historie HZS podniku Vítkovice. V Ostravě se konala konference - Ochrana obyvatelstva – zdravotní záchranářství 2020. V ČR bude sloužit nová technologie AML. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dočtete o cvičení kynologů HZS ČR v Krkonoších. V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ přinášíme informace o realizované preventivně výchovné činnosti v roce 2019. Následně vás seznámíme s řešením dekontaminace na území Jihomoravského kraje v souvislosti s jaderným zářením. Skladovací a opravárenské zařízení HZS ČR vás seznámí s činností v uplynulém roce. Rovněž Výbor pro civilní nouzové plánování informuje, co přinesl rok 2019. V rubrice INFORMACE nabízíme anotace vysokoškolských prací. 

Následující řádky budou nejdříve věnované výsledkům, kterých bylo na úrovni EU dosaženo v oblasti civilní ochrany během finského předsednictví v Radě EU. Toto období bylo z pohledu řešených problematik velmi rozmanité, přestože se některé z nich dotýkaly ČR jen okrajově. Druhá část bude věnována prioritám chorvatského předsednictví a cílům, které si EU stanovila v Mechanismu civilní ochrany Unie (Mechanismus).

Hlavní prioritou finského předsednictví v oblasti civilní ochrany bylo podpořit diskuzi o odolnosti a meziodvětvové spolupráci při reakci na vyvíjející se hrozby a rizika, jimž EU v současnosti čelí. Předmětem diskuze byly především hrozby související s oblastí CBRN, které mohou být komplikovány hybridními prvky, jako jsou dezinformace. Na toto téma proběhlo v Helsinkách neformální zasedání ministrů spravedlnosti a vnitra, jehož cílem bylo zvýšit povědomí o stávajících mechanismech EU určených k řešení těchto krizí a o souvisejícím rozhodování, včetně uplatnění doložky solidarity EU a zohlednění možnosti využití kapacit Mechanismu.

Hlavní pozornost však byla věnována projednávání prováděcích předpisů k nové právní úpravě Mechanismu, na základě kterých se mají rozvíjet kapacity rescEU. Základním principem této další úrovně Mechanismu je mít v rámci EU rezervu kapacit, které budou okamžitě nasazeny v případě přetížení vnitrostátních kapacit či nedostupnosti prostředků z Evropského souboru civilní ochrany, který je založen na systému dobrovolných příspěvků zúčastněných zemí.

V této souvislosti probíhala mezi Evropskou komisí a členskými státy intenzivní jednání, jejichž cílem bylo vymezit druh, počet a technické specifikace prostředků, které jsou potřebné jako kapacity rescEU, určit předběžné geografické umístění, vypracovat realistický harmonogram pořízení těchto kapacit a dosáhnout dohody o postupech společného zadávání veřejných zakázek. Během těchto jednání bylo rozhodnuto, že bude do konce roku 2025 „počáteční“ složení rescEU zaměřené na tři prioritní oblasti, a to na letecké hašení lesních požárů, CBRN incidenty a rychlou zdravotnickou pomoc při mimořádných událostech velkého rozsahu.

Zároveň byl projednáván návrh na další úpravu Mechanismu, který Evropská komise předložila v souvislosti s přípravami víceletého finančního rámce na období 2021–2027. Tento návrh, u kterého bylo během finského předsednictví dosaženo kompromisu, především zvyšuje současný rozpočet na provádění Mechanismu v období 2014–2020 z 574 milionů EUR na 1,4 miliardy EUR na období 2021–2027, aby se posílila kolektivní schopnost členských států a EU předcházet katastrofám, připravit se a reagovat na ně mimo jiné prostřednictvím rozvoje kapacit rescEU. Veškeré referenční částky uvedené v tomto návrhu však závisí na uzavření jednání o víceletém finančním rámci na období 2021–2027. Tento kompromisní návrh pouze představuje částečný mandát pro jednání s Evropským parlamentem v rámci řádného legislativního postupu EU.

Za finského předsednictví byly také projednávány a následně přijaty dva legislativní dokumenty stanovující postoj EU k rozšíření oblasti působnosti Bonnské úmluvy, která má za cíl bojovat proti znečištění v oblasti Severního moře a chránit pobřežní oblasti před námořními katastrofami a trvalým znečištěním z lodí a ze zařízení na volném moři. ČR je signatářem této dohody pouze skrze členství v EU.

Priority chorvatského předsednictví v oblasti civilní ochrany
Chorvatské předsednictví v Radě EU si jako svou hlavní prioritu stanovilo projednat multi­ sektorální přístup k investicím do řízení rizik katastrof (DRM). Za tímto účelem byl členským státům zaslán dotazník, ve kterém členské státy informovaly předsednictví ohledně současných praktických opatření, koordinačních a komunikačních mechanismů, zdrojů financování a strategické podpoře pro DRM na národní úrovni. Následně byl v průběhu měsíce ledna na toto téma uspořádán workshop, jehož výstupy by měly vést ke vzniku předsednické zprávy, která si klade za úkol zdokonalit národní projekty v oblasti DRM a případně zajistit zvýšení podílu financování na projekty s problematikou DRM v rámci Mechanismu. Pilotní projekty na DRM již byly Evropskou komisí vypsány a Česká republika se do nich zapojila prostřednictvím projektu Institutu ochrany obyvatelstva v Lázních Bohdaneč, který si klade za cíl navrhnout „nové směry pro zdokonalení systému ochrany obyvatelstva v ČR.“

V souvislosti se změnami Mechanismu budou za chorvatského předsednictví také pokračovat jednání zaměřená na zefektivnění preventivních opatření. Jedním z hlavních cílů v oblasti prevence je vytvoření tzv. „Sítě znalostí Unie“, která bude zahrnovat příslušné aktéry a instituce působící v oblasti civilní ochrany a zvládání katastrof a plnit úkoly v oblasti odborné přípravy, cvičení, sdílení poznatků, osvědčených postupů, výuky problematiky civilní ochrany a výsledků vědeckého výzkumu a inovací. V současné době zástupci EK oslovují členské státy EU a pokouší se shromáždit podklady ohledně požadavků členských států, které budou sloužit k tvorbě dokumentů zakládajících tuto síť. V současné době je navržena následující struktura:

1. Řídicí výbor sítě podřízený Výboru pro civilní ochranu EU (CPC);
2. Sekretariát sítě;
3. Pracovní skupiny
a) profesionálové (výcvik, cvičení, moduly),
b) vzdělávání (vysoké školy),
c) vědecká podpora.

Do každé ze skupin má být členským státem nominován minimálně jeden expert, který by byl zodpovědný za činnost a distribuci informací ze své skupiny. K této aktivitě byl ze strany Německa, které přebírá předsednictví v Radě EU po Chorvatsku, uspořádán workshop pro vybrané členské státy. Problematika sítě znalostí Unie byla označena jako prioritní i pro druhou polovinu roku 2020, tedy v průběhu německého předsednictví v Radě EU. K oficiálnímu zahájení činnosti sítě by mělo dojít na Fóru civilní ochrany, které se bude konat v prosinci 2020 v Bruselu.

Dalším cílem spojeným s oblastí prevence je tvorba hodnocení schopností krizového řízení a zlepšení krizového plánování. Z Mechanismu vyplývá povinnost zaslat Evropské komisi do konce roku 2020 tato národní hodnocení, protože na jejich doručení je vázána podmínka pro udělení financí ze strukturálních fondů pro finanční perspektivu 2021–2027 a také financování kapacit pro odezvu na rizika s nízkou pravděpodobností a velkými dopady.


plk. Mgr. Jiří MUSÍLEK, kpt. Mgr. Lukáš PIDHANIUK, MV­-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv autorů

vytisknout  e-mailem