Časopis 112 ROČNÍK XIX ČÍSLO 3/2020

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA informujeme o otevření nové stanice Milovice. Dočtete se o požáru komunálního odpadu ve spalovně v Liberci. Následuje historie HZS podniku Vítkovice. V Ostravě se konala konference - Ochrana obyvatelstva – zdravotní záchranářství 2020. V ČR bude sloužit nová technologie AML. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dočtete o cvičení kynologů HZS ČR v Krkonoších. V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ přinášíme informace o realizované preventivně výchovné činnosti v roce 2019. Následně vás seznámíme s řešením dekontaminace na území Jihomoravského kraje v souvislosti s jaderným zářením. Skladovací a opravárenské zařízení HZS ČR vás seznámí s činností v uplynulém roce. Rovněž Výbor pro civilní nouzové plánování informuje, co přinesl rok 2019. V rubrice INFORMACE nabízíme anotace vysokoškolských prací. 

Ve čtvrtek 19. září 2019 v 03.37 hodin byl na linku telefonního centra tísňového volání 112 HZS Libereckého kraje (HZS LK) nahlášen požár ve skladovacím bunkru směsného komunálního odpadu firmy Termizo, a.s., Liberec. Na základě této tísňové komunikace ve formě tísňového volání vyslalo operační a informační středisko HZS LK na místo události tři jednotky požární ochrany (PO), a to jednotku HZS LK ze stanice Liberec a dobrovolné jednotky PO statutárního města Liberce z Liberce–Růžodolu a Liberce–Karlinek.

Charakter objektu
Firma Termizo, a.s., se zabývá energetickým využitím komunálních odpadů, a to formou spalování v technologických zařízeních. Spalovna v Liberci je jednou ze tří největších spaloven v rámci České republiky. Teplo liberecké spalovny ze spalování komunálního odpadu se využívá dále pro výrobu elektřiny, tepla a teplé vody. Teplo a teplá voda se dále řeší ve spolupráci s Teplárnou Liberec, a.s. Za rok spalovna energeticky využije průměrně na 96 tisíc tun odpadu, což odpovídá spálení přibližně 12 tun za hodinu.

Liberecká spalovna se nachází v blízkosti centra města a nedaleko stanice HZS LK. Dopravu komunálního odpadu zabezpečují nákladní svozová vozidla, která ho svážejí přímo do skladovacího bunkru se čtyřmi násypkami. Celková skladovací kapacita je 3 000 m3. Tady se navezený materiál třídí, míchá a případně drtí na drobnější strukturu. Dále ho jeřábový nakladač přesouvá do násypky spalovacího kotle. Vzniklé zplodiny a popílek ze spalování odpadu prochází čističkou spalin o čtyřech technologických krocích.

Skladovací bunkr tvoří železobetonová konstrukce o celkové výšce 24 m. Ta je z vnější strany opatřena pozinkovaným prolamovaným plechem, který tvoří pohledové opláštění bez požární odolnosti. Střešní konstrukce se skládá z ocelových profilů opatřených protipožárními nátěry s odolností 15 minut, na kterých je nainstalován prolamovací plech s izolační výplní polystyrenu a živičné krytiny. Ve střeše jsou umístěny tři sedlové světlíky prosvětlené drátosklem. Ty jsou po stranách opatřeny dveřmi pro jejich údržbu. Naskladňování dovezeného komunálního odpadu je možné čtyřmi násypkami, které kryjí vrata o rozměrech 8 × 3,5 m (v × š). Vrata jsou vertikálně hydraulicky ovládána a pohybují se po vnějším plášti budovy. Spodní hrana bunkru se nachází 7 m pod úrovní terénu a tvoří vanu bez možnosti odtoku kapalin. Celý bunkr tvoří jeden požární úsek bez dělicích svislých konstrukcí.

Kromě tohoto skladovacího prostoru a násypky kotle se v bunkru nachází kabina jeřábníka a rozvodna jeřábu. Tyto dva prostory tvoří samostatné požární úseky. Úniková cesta z kabiny jeřábu je přes chodbu a následně velín po chráněné únikové cestě typu A. Celý bunkr je kromě násypky dispozičně oddělen od ostatních prostorů firmy, a to komunikačními chodbami. Stavební otvory do těchto chodeb jsou opatřeny dveřmi s požární odolností EW 45 D2.

Pro hašení požáru naskladněného komunálního odpadu jsou v prostoru bunkru nainstalovány dva stabilní monitory, každý o průtoku 1 000 l/min. Z kabiny je ovládá jeřábník. Voda do monitorů je dodávána z nádrže úpravny vody, která kapacitně zajišťuje možnost desetiminutového hašení. Doplňování vody do této nádrže je následně možné z veřejného vodovodu nebo přímým napojením na CAS jednotek PO. V rámci likvidace požáru se předpokládají i hasební práce otevřenými vraty do bunkru.

V době vzniku požáru probíhala ve spalovně technologická odstávka s možností naskladňování odpadu ve skladovacím bunkru. Ten byl naplněn více než ze tří čtvrtin skladovací kapacity a výška odpadu uvnitř dosahovala více než dva metry nad horní hranu vrat č. 1 a 3. Ve vratech č. 4 byla výška odpadu zhruba poloviční.

Průběh zásahu
Po příjezdu jednotky HZS LK ze stanice Liberec bylo prvotním průzkumem zjištěno, že dochází k požáru u vrat č. 4. Tato vrata byla v době příjezdu zcela otevřena. Prostor nad požárem byl silně zakouřen zplodinami hoření, a to až pod strop celého skladovacího bunkru. Z důvodu technologické odstávky a výšky naskladněného komunálního odpadu nebylo možné využívat pro rozebírání požárem zasažených míst jeřáb technologie. V průběhu dalšího průzkumu bylo termovizní kamerou zjištěno šíření požáru po povrchu odpadu do prostoru za vrata č. 3. Na těchto vratech se projevoval i tepelný účinek požáru. Jeřábník obsluhoval ze svého místa jeden hasební monitor, se kterým se snažil lokalizovat místo požáru mezi vraty č. 3 a 4. Po příjezdu jednotek PO byly nasazeny dva útočné proudy C vraty č. 4 k zamezení šíření požáru směrem k násypce kotle a vratům č. 3. Jelikož byl prostor bunkru silně zakouřen, byli ke kabině jeřábu vysláni dva příslušníci HZS LK v dýchacích přístrojích a s termovizní kamerou. Ti měli za úkol kontrolovat možné cesty šíření požáru a navigovat obsluhu stabilního monitoru do jednotlivých zjištěných ohnisek požáru.

Vzhledem k tomu, že se požár šířil za vrata č. 3, požadoval velitel zásahu (VZ) po obsluze spalovny otevření těchto vrat. Pravděpodobně z důvodu množství naskladněného odpadu a působení tepla se tato vrata nepodařilo otevřít. Po dohodě se zástupcem firmy byla na místo události povolána jednotka HZS podniku SŽDC z Liberce (dnes již SŽ) s vyprošťovacím automobilem (VYA) 15, pomocí něhož byla vrata vytržena z vodicích kolejnic a odsunuta mimo prostor nasazených sil a prostředků. Po zpřístupnění prostoru byl jeden útočný proud C přesunut od vrat č. 4 do tohoto prostoru. VZ rozhodl, že je zcela nezbytné alespoň částečně rozebrat naskladněný komunální odpad, což komplikovala skutečnost, že v době odstávky byl mimo provoz i jeřábový nakladač technologie spalovny. Operační a informační středisko HZS LK bylo zaúkolováno zajistit na tuto činnost vhodnou techniku a stejný požadavek byl vznesen i na zástupce firmy Termizo, a.s. Jelikož se nedařilo zabezpečit požadovanou techniku z místních zdrojů, VZ po konzultaci s řídícím důstojníkem HZS LK požádal o povolání speciální techniky Záchranného útvaru (ZÚ) HZS ČR. Prostřednictvím mobilní aplikace bylo vybráno zodolněné pásové rypadlo CAT 329E s demoličním drapákem, které bylo na základě požadavku na místo události vysláno v 06.27 hodin ze záchranné roty v Jihlavě. Mezitím se firmě Termizo, a.s., podařilo zajistit univerzální dokončovací stroj (UDS) na podvozku Tatra 815 soukromého provozovatele. Touto technikou byl rozebírán požárem zasažený naskladněný komunální odpad v prostoru vrat č. 3. Zcela zásadní bylo, aby tato aktivita byla efektivní, zajistit prostor pro odkládání vytěženého materiálu. Ve spolupráci se zástupcem firmy byly postupně naváženy vanové kontejnery o objemu 40 m3, které byly po naplnění uhašeným odpadem umístěny v areálu spalovny tak, aby nebránily dalšímu zásahu. V průběhu hasebních prací bylo naplněno devět kontejnerů, které byly dále pod trvalým dohledem hasičů.

Krátce před desátou hodinou se na místo události dostavil ZÚ HZS ČR s požadovanou technikou, která byla přepravena podvalníkem Noteboom OSD. Po složení z podvalníku bylo zodolněné pásové rypadlo okamžitě nasazeno na rozebírání odpadu a plynule nahradilo UDS. Činnost stroje byla výrazně omezována šířkou vrat a dnem bunkru pod úrovní hrany manipulačního prostoru. UDS byl z předchozí činnosti přesunut na nakládání uhašeného materiálu do přistavených vanových kontejnerů. V průběhu hasebních prací byly zprovozněny a otevřeny střešní světlíky bunkru a následně i jeřábový nakladač, se kterým byl naskladňovaný hořící komunální odpad přesouván do dosahu zodolněného pásového rypadla. Po celou dobu byl odpad hašen dvěma útočnými proudy C za použití smáčedla. Prostor bunkru byl průběžně monitorován termovizními kamerami jednotek PO, a to jak z nástupního prostoru před bunkrem, tak z prostoru kabiny jeřábníka. Další ohniska požáru nebyla nalezena, proto mohlo být po jednání štábu VZ v 16.38 hodin místo zásahu předáno zástupci firmy. Ta zahájila přípravy ke spuštění technologie spalování, aby mohla efektivně řešit nejen tuto vzniklou situaci.

Ve 20.41 hodin vyjížděla požární technika HZS LK ze stanice Liberec opět na místo zásahu. Důvodem bylo, že se znovu rozhořel odpad při pokračování jeho přeskupování v bunkru. Obsluha jeřábu zahájila skrápění hasebními monitory, ale s ohledem na předchozí situaci nebyla zajištěna dostatečná zásoba vody v zásobníku technologie. Jednotka stanice Liberec lokalizovala požár a zajistila doplnění zásobníku na vodu pro hasební monitory. Použité dopravní vedení B pro plnění nádrží bylo firmě zapůjčeno, jednotka se po hodině a půl vrátila zpět na základnu a dále již celou situaci řešili pracovníci firmy. Celkovou likvidaci požáru VZ ohlásil ve 21.59 hodin.

V průběhu zásahu bylo na místě události nasazeno celkem 82 hasičů s 13 CAS, 1 automobilovým žebříkem (AZ 42), 1 VYA, 2 speciálními technikami, 9 ostatními mobilními požárními technikami. Celkem bylo použito 84 dýchacích přístrojů. Na místě zásahu hasiči spotřebovali 22 000 litrů vody a 650 litrů pěnidla, které bylo využíváno převážně jako smáčedlo.

Činnost štábu velitele zásahu
Jelikož bylo od zahájení hasebních prací zřejmé, že půjde o dlouhodobý zásah, ustanovil VZ štáb ve složení náčelník štábu, člen štábu pro spojení, člen štábu pro týlové zabezpečení a člen štábu pro nasazení. Zároveň byl přítomen po celou dobu činnosti štábu ředitel HZS LK. Ve štábu VZ byli trvale přítomni i zástupci firmy Termizo, a.s., a dále se jednání účastnili i primátor statutárního města Liberec a ředitel Městské policie Liberec. Dále došlo k aktivaci informační linky HZS LK, na kterou se mohli občané statutárního města Liberec obracet se svými dotazy v souvislosti s tímto zásahem.

Štáb průběžně vyhodnocoval nasazení sil a prostředků, zajišťoval pitný a stravovací režim zasahujících hasičů a zajistil i postupné střídání jednotek PO. Vzhledem k charakteru hořících látek doporučil VZ povolání chemické laboratoře k monitorování ovzduší v okolí firmy a odebírání vzorků vody z řeky Nisy, která teče v těsné blízkosti spalovny. Z naměřených hodnot v ovzduší vyplynulo, že nebyla nutná opatření vzhledem k ochraně obyvatel, ale bylo vysloveno doporučení nevětrat ve směru šíření kouřové vlečky. Přenos této informace na obyvatelstvo v oblastech možného výskytu kouře a zápachu zabezpečila Městská policie Liberec. Odebrané vzorky vody byly odvezeny do laboratoře, kde nebyly následně zjištěny žádné nebezpečné hodnoty pro životní prostředí.

Spolupráce s orgány životního prostředí
Protože šlo o požár směsného komunálního odpadu, byly na místo zásahu povolány orgány životního prostředí, a to Česká inspekce životního prostředí a Povodí Labe, s.p. Po jejich příjezdu byla zhodnocena přijatá opatření vzhledem k probíhajícímu zásahu a dále proběhlo seznámení s naměřenými hodnotami ovzduší chemickou laboratoří. Po kontrole byly učiněny drobné úpravy jímání hasební vody, které spočívaly v přečerpávání vody z kanalizace spalovny do běžné kanalizace. O tomto opatření byl informován správce kanalizace, který s ním souhlasil.

Specifika zásahu
Pozitiva

• rychlá lokalizace požáru,
• využití speciální techniky ZÚ HZS ČR,
• spolupráce se zástupci firmy Termizo, a.s., opětovné zprovoznění jeřábu ve skladovacím bunkru,
• spolupráce s orgány statutárního města Liberce a orgány na úseku životního prostředí.

Negativa

• množství naskladněného odpadu ve skladovacím bunkru,
• odstavení technologie spalování z důvodu plánované odstávky,
• malý prostor před skladovacím bunkrem,
• nevhodný adaptér (lžíce pro dokončovací práce) na technice UDS.

mjr. Ing. Jaromír MOTTL, plk. Mgr. Josef MÁLEK, foto mjr. Ing. Jaromír MOTTL, HZS Libereckého kraje
 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook