Časopis 112 ROČNÍK XIX ČÍSLO 5/2020

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA se dočtete o hromadné dopravní nehodě na dálnici D1. Představíme vám dvě nová vozidla Záchranného útvaru HZS ČR. Při příležitosti setkání členů CTIF Fire Investigation Working Group byla prezentována unikátní česká vyšetřovací metoda. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM nabízíme rozhovor s brig. gen. Ing. Františkem Zadinou na téma Operační řízení HZS ČR. V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ přinášíme informace o zpracování nového vnějšího havarijního plánu státního podniku DIAMO. HZS Karlovarského kraje dlouhodobě spolupracuje s osobami se zdravotním postižením. Mimořádné události řešené na úrovni EU se věnují možnosti financování projektů proti pandemii koronaviru. Hasiči pomáhali dopravit zpět do vlasti tisíce Čechů. Je možné využít recyklovanou vodu k hašení požárů? V rubrice INFORMACE si přečtěte, jak se můžete zúčastnit soutěže Hasiči před i za objektivem. Nabízíme k seznámení anotace vysokoškolských prací. 

rozhovor s brig. gen. Ing. Františkem Zadinou, náměstkem generálního ředitele HZS ČR pro IZS a operační řízení

Pane náměstku, 11. únor je považován za den tísňového volání 112. Jaký byl vývoj tísňového volání v rámci HZS ČR?
Má odpověď bude obšírnější, protože od přijímání tísňového volání 150 na požárních stanicích HZS okresů ke dnešním sofistikovaným telefonním centrům tísňového volání 112 (TCTV 112) to přece jen byl pořádný kus cesty. Protože je 20. výročí vzniku novodobého HZS ČR, dovolím si podrobnější ohlédnutí, a to ještě do doby samostatných správ a útvarů Sboru požární ochrany (od 1. 1. 1995 HZS okresů), ze zvyku budu dále používat pojem HZS okresů. Když jsem se v roce 1990 stal ředitelem HZS okresu Havlíčkův Brod, byla skutečně tísňová volání přijímána na jednotlivých požárních stanicích, tenkrát to byl Havlíčkův Brod, Chotěboř a Ledeč nad Sázavou. Bohužel nebylo v té době výjimkou, že na stanici „čtyřiadvacítku“ sloužil pouze jeden příslušník. Přijal tísňové volání, vyhlásil požární poplach, obvolal příslušníky na mezisměnovém volnu a organizoval výjezd stanice. Tato dnes již těžce představitelná věc byla radikálně řešena v podstatě až v závěru 90. OPIS HZS okresu Havlíčkův Brodlet, a to budováním operačních a informačních středisek na centrálních požárních stanicích HZS okresů. Pokud si dobře vzpomínám, tak jich v té době bylo 77. V podstatě šlo o první centralizaci tísňového volání a de facto i operačního řízení v rámci HZS okresů. Jako každá nová věc i tato neměla pouze příznivce a pro řadu stanic typu „P“ byla trochu bolestivá. Jejím základním předpokladem bylo zajištění spojení se zasahujícími jednotkami PO. Tento požadavek byl formou tří kmitočtových převaděčů a modernizací radiostanic v průběhu roku 1998 naplněn, proto mohlo být do konce roku 1999 realizováno přepojení linek tísňového volání 150 na operační a informační středisko (OPIS) HZS okresu Havlíčkův Brod, které v souladu s usnesením vlády č. 246/1993 plnilo zároveň úkoly informačního střediska integrovaného záchranného systému (IZS) okresu. Realizovaná centralizace tísňového volání však výrazně napomohla organizaci výjezdu stanic a v důsledku zrušení stálých obsluh příjmu tísňového volání na pobočných stanicích byl vytvořen prostor pro provozování tzv. „bezobslužných“ stanic s posílením výjezdu. Co se týká problematiky nedostatečných početních stavů, tak tam byl potřebný právní rámec vytvořen až tzv. Plošným pokrytím území ČR silami a prostředky PO, schváleným usnesením vlády č. 646/1994. K jeho skutečnému naplnění dochází v podstatě až v současné době, a to navýšením početních stavů jednotek HZS krajů celkem o 450 míst v letech 2019 až 2021, tedy po neuvěřitelných 27 letech. Omlouvám se za tuto drobnou odbočku, ale síly a prostředky mají přímý dopad do operačního řízení, tedy čím snazší je dostupnost sil a prostředků, tím menší je zátěž obsluh operačního a informačního střediska. I zde platí, že vše souvisí se vším.

Centralizace tísňového volání do OPIS HZS okresu proběhla v podstatě v předvečer vzniku HZS krajů. Jaký byl další vývoj příjmu tísňového volání v podmínkách nové organizace, tedy novodobého HZS kraje
Ano, máte pravdu. Ale před vznikem krajského uspořádání nás ještě trápil dnes již zřejmě zapomenutý fenomén „Y2K“, kdy jsme se připravovali na možné ochromení ICT systémů, hardware i software v důsledku přechodu z druhého do třetího tisíciletí. Navzdory různým černým prognózám a scénářům se naštěstí žádná digitální katastrofa nekonala. Tak se v mém případě plně funkční OPIS HZS okresů stala OPIS územních odborů (ÚO) tehdy ještě HZS Jihlavského kraje. OPIS ÚO v sídle kraje bylo zároveň krajským operačním a informačním střediskem (KOPIS). Úvodním problémem byla různá technologická úroveň jednotlivých OPIS a KOPIS. Vzhledem k progresivní přirozené centralizaci tísňového volání a s přihlédnutím k rea­lizaci digitálního spojení umožňující centralizaci operačního řízení nebyla investice do OPIS ÚO strategickým řešením. Například mezi roky 2000 a 2004 došlo v ČR k nárůstu mobilních telefonů o 170 %. Logicky tím docházelo k postupnému poklesu tísňových volání z pevných linek a nárůstu tísňových volání prostřednictvím mobilních operátorů, která byla směrována do technologií KOPIS. Vzpomínám si, že tento samovolný „přeliv“ tísňových hovorů z OPIS na KOPIS vedl k velké disproporci v jejich zatíženosti. Z analýzy tísňových volání za období červenec až prosinec 2003 vyplynulo, že OPIS ÚO, jejichž obsluhy činily 63 % z celkového počtu příslušníků v operačním řízení, přijímala pouze 18 % z celkového počtu tísňových volání Kraje Vysočina. Za první pololetí roku 2004 došlo již k takové progresi, že obsluhy KOPIS přijímaly 98 % tísňových hovorů a obsluhy čtyř OPIS ÚO jich přijímaly pouze 2 %. Závažným problémem byla i vlastní kooperace a dělba práce mezi OPIS ÚO a KOPIS při řešení rozsáhlejších mimořádných událostí jako např. blesková povodeň v Ledči nad Sázavou, požár a výbuch cisterny s benzínem na dálnici D1. Důvodem byla skutečnost, že vzájemný přenos nezbytných informací mezi OPIS a KOPIS odčerpával kapacitu pro vlastní operační činnost a informační podporu veliteli zásahu a KOPIS, respektive OPIS jiného ÚO neměla potřebné podklady a kontakty týkající se postiženého ÚO. Při monitorování činnosti KOPIS při požáru a výbuchu cisterny s benzínem na D1 bylo v telefonu operačního důstojníka slyšet, že mu zvonil další telefon a zároveň se hlásila radiostanice. V ten samý čas byla kapacitně volná čtyři operační střediska ÚO. Nebylo však v silách operačního důstojníka jim zadat úkoly a přijmout informace o jejich vyřešení. Samostatným problémem bylo řešení nepřítomnosti operačního důstojníka, která musela být v 70 % řešena „záskokem“ např. prostřednictvím velitelů stanic pro dodržení minimálního početního stavu obsluh operačních středisek. Všechna tato zjištění logicky vedla k myšlence centralizace příjmu tísňového volání a operačního řízení HZS Kraje Vysočina. Nespornou výhodou pro centralizaci operačního řízení byla skutečnost, že kraj má téměř rovnoměrné rozprostření s mírně excentrickým umístěním krajského města Jihlavy. K žádnému ÚO nemuselo být spojení realizováno přes jiný ÚO. Pokrytí území kraje signálem nebylo sice ideální, ale přijatelně řešitelné. Zavedení nové digitální technologie TETRAPOL v projektu Pegas zajistilo relativně kvalitní spojení jednotek HZS Kraje Vysočina. Spuštění technologie TCTV 112 do ostrého provozu, proces utlumení OPIS ÚO a centralizaci tísňového volání a operačního řízení proběhlo následovně: 30. 9. 2004 Havlíčkův Brod, 7. 11. 2004 Pelhřimov a Třebíč a 30. 11. 2004 Žďár nad Sázavou. Tento proces dále umožnil přechod výkonu služby na KOPIS z 24hodinových na 12hodinové směny a dále přinesl úsporu tabulkových míst.

KOPIS HZS KVy po realizaci TCTV 112	KOPIS HZS KVy po realizaci KSP v rámci IS IZS

Z toho co jste řekl, tak centralizaci tísňového volání a operačního řízení na úrovni kraje napomohly rozvoj používání mobilní telefonie, zavedení digitálního spojení a implementace TCTV 112 do technologie KOPIS. V čem spatřujete hlavní přínos?
Stejně tak jako při centralizaci tísňového volání a operačního řízení z úrovně stanic HZS okresů, tak i centralizace tísňového volání a operačního řízení z úrovně OPIS ÚO na KOPIS HZS kraje měla své příznivce a též odpůrce. Poukazováno bylo například na místní znalost a odtržení operačního řízení od jednotek centrálních stanic. Když jsem se po dvou měsících operačních důstojníků zeptal, zda by se chtěli vrátit zpět do podmínek OPIS ÚO, tak všichni odpověděli, že ne. Jejich hlavní argument byl, že nikdy neměli takovou kooperaci a podporu jako na KOPIS. Jsou v jedné místnosti a mohou si vzájemně pomáhat. Po utlumení OPIS ÚO Havlíčkův Brod došlo k nehodě kamionu s parafínem na D1. Činnost KOPIS byla, v důsledku posílení o Havlíčkův Brod, oproti požáru a výbuchu cisterny s benzínem, podstatně snazší a pružnější.
Nyní k Vaší otázce. Zavedení jednotného evropského čísla 112 je bezesporu významným mezníkem příjmu tísňových volání v ČR. Protože bylo nutnou podmínkou vzniku členství ČR v EU, kde byl příjem tísňového volání na čísle 112 povinný na základě rozhodnutí Rady 91/396/EHS ze dne 29. července 1991 o zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání, bylo zavedení tísňového čísla 112 zařazeno do Národního programu přípravy ČR na členství v EU. Po rozsáhlých přípravných krocích k zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání 112 stanovila vláda v roce 2000 zásady a harmonogram jeho zavedení v usnesení č. 391/2000. V návaznosti na schválení nových zákonů v oblasti řešení mimořádných událostí a krizových situací a po změnách státoprávního uspořádání došlo, usnesením vlády č. 350/2002, k aktualizaci zásady pro zavedení tísňového čísla 112 v ČR. V červnu 2002 bylo tísňové volání 112 z mobilních sítí převedeno od Policie ČR na KOPIS HZS krajů a od 2. 1. 2003 bylo zprovozněno tísňové číslo 112 v pevných sítích. Do nově vybudované technologie TCTV KSP KOPIS OIK - operátoři112 bylo tísňové volání na linku 112 a současně i na linku 150 přesměrováváno postupně v letech 2004 a 2005. Realizací TCTV 112 byl nastolen národní systém příjmu tísňového volání a jeho zásadní přínos byl v zavedení moderních technologií, které výrazně zjednodušily práci obsluh TCTV 112 při příjmu tísňového volání, a to díky identifikaci volaného čísla, čísla volajícího, adresy pevné telefonní stanice, telefonního operátora, IMEI kódu mobilního telefonu při volaní bez SIM karty a polohy mobilního telefonu. Nově se objevila funkcionalita zálohování technologií tzv. „přelivy“. Bylo vybudováno nezávislé IP telefonní spojení mezi operačními středisky a dále jazyková podpora obsluhy TCTV 112. V rámci organizace práce na KOPIS došlo k oddělení příjmu tísňového volání od řízení sil a prostředků jednotek PO (vyjma HZS MSK). To v podstatě znamenalo, že příslušníci vysílající síly a prostředky k mimořádným událostem a poskytující informační podporu veliteli zásahu nebyli zbytečně zatěžováni zlomyslným voláním. Jak jsem již uvedl, přidanou hodnotou nové technologie bylo splnění podmínky pro útlum OPIS ÚO HZS krajů v rámci optimalizace a racionalizace činnosti HZS ČR. Vybudování 102 operátorských pozic TCTV 112 umožňuje pružně reagovat na obsazenost operátorů v návaznosti na rozsah či dynamiku rozvoje mimořádné události, aby mohlo být garantováno, že se občan v tísni na tísňovou linku dovolá, nezůstane v čekací frontě a mimořádnou událost bude moci ohlásit. Pro cizince bylo zajištěno, že při volání na tísňové číslo 112 budou odbaveni v cizím jazyce. Obsluhy TCTV 112 kromě češtiny musely ovládat angličtinu a němčinu. Software též přinesl podporu při odbavování v ruštině, francouzštině, španělštině a italštině. Díky účasti zástupců HZS krajů na realizaci tohoto systému bylo možné prosadit funkcionality potřebné pro rychlé a přesné vytěžení volajícího. Tím v ČR vzniklo špičkové systémové a technologické řešení jednotného evropského čísla tísňového volání 112, za které byl HZS ČR v rámci Evropského dne 112 oceněn 11. 2. 2009 Asociací evropského čísla tísňového volání „112 Adwards“ v Palais d’Egmont v Bruselu.


Vedle čísla 112 zůstávají v platnosti také národní čísla tísňového volání. Neuvažuje se o jejich postupném utlumení?
To je zajímavá otázka. Po deseti letech provozu tísňové linky 112 zrušilo národní čísla tísňového volání např. Švédsko, Finsko, Dánsko, Nizozemsko, Portugalsko. Při vyhodnocení zavedení tísňového čísla 112 uložila vláda Ministerstvu vnitra (MV) v roce 2006 zpracovat analýzu utlumení národních čísel tísňového volání. V návaznosti na projednání této analýzy vláda v roce 2008 rozhodla usnesením č. 923 o zachování národních čísel tísňového volání souběžně s tísňovou linkou 112. Zároveň doporučila modernizaci technologií operačních středisek základních složek IZS s využitím finančních prostředků EU.


Takže místo utlumení národních čísel tísňového volání se prioritou stala modernizace operačních středisek základních složek IZS?
Ano. De facto od roku 2008 otázka útlumu národních čísel tísňového volání nebyla nastolena, a tedy ani diskutována. Na druhou stranu naplnění podmínky usnesení vlády prostřednictvím realizace programu „Jednotná úroveň informačních systémů operačního řízení a modernizace technologií pro příjem tísňového volání základních složek integrovaného záchranného systému“, spolufinancovaného ze strukturálních fondů EU, představovalo mnohaletý, obrovský kus práce řady lidí z HZS ČR, Policie ČR, zdravotnických záchranných služeb, Podpis smlouvy NIS IZSMV, Ministerstva pro místní rozvoj a dalších, abych náhodou na někoho nezapomněl. Prvním milníkem bylo schválení Integrovaného operačního programu Evropskou komisí jako vánoční dárek tři dny před Štědrým dnem v roce 2007. Vzápětí bylo o realizaci tohoto programu, ve zkratce nazývaného IS IZS, rozhodnuto ministrem vnitra na jeho poradě dne 7. 1. 2008. Tím bylo odstartováno náročné období přípravy a následné realizace tohoto programu. K jednání o ideovém řešení projektu jsme se sešli dne 20. 3. 2008. Mimochodem téhož dne došlo k velké hromadné nehodě na D1 na Vysočině. Při koncipování ideového řešení se vycházelo z pozitivních zkušeností šestiletého úspěšného provozování TCTV 112. Proto došlo mezi HZS ČR, Policií ČR a zdravotnickými záchrannými službami krajů k dohodě, že do konce roku 2013 dojde s využitím prostředků strukturálních fondů k vybudování podobné technologie, která bude k dispozici všem základním složkám IZS pro příjem tísňového volání poskytující podporu komunikace s člověkem v tísni a dále technologie s podporou pro nasazení sil a prostředků nezbytných pro účinné a efektivní zdolávání mimořádné události. To nutně vyžadovalo vytvoření jednotného konceptu operačních a informačních středisek „hasičů“, „policie“ a „záchranky“, založeného na nasazení a implementaci moderních ICT technologií umožňujících dosáhnout vyšší interoperability, jednotné úrovně informačních systémů a modernizace technologií pro příjem tísňového volání. Záměrem programu bylo snížení následků mimořádných událostí na životech, zdraví, majetku a životním prostředí. Program IS IZS v podstatě zahrnoval 45 projektů s alokací 2,052 mld. Kč s 85% finančním krytím ze strukturálních fondů EU. Konkrétně šlo o tzv. střechový projekt Národní informační systém integrovaného záchranného systému (NIS IZS) a 44 projektů tzv. „nohou“, z toho 2 centrálních OPIS, tedy na MV-­ GŘ HZS ČR a na Policejním prezidiu ČR, a dále 42 krajských OPIS základních složek IZS. Z toho náklady na OPIS HZS ČR, Policie ČR a ZZS v sídle hl. m. Praze byly plánovanými nezpůsobilými výdaji. Projekt NIS IZS byl rozdělen do čtyř základních stavebních bloků, a to integrační platformy, národního systému příjmu tísňového volání (NSPTV), geografických informačních systémů (GIS), řízení výměny dat základních složek IZS. Pro zvládnutí tak rozsáhlého úkolu, realizaci celého programu, bylo nutné jmenovat ředitele projektů, hlavní projektový tým a dále řídící výbor programu IS IZS, který byl ustanoven rozhodnutím ministra vnitra ze dne 12. 9. 2008. Nastalo zpracování spousty analytických materiálů, jako první mohu uvést Koncept AS­ IS, kde došlo k detailnímu zmapování stávajícího stavu vybavení a činnosti operačních středisek základních složek IZS. Složitější byla příprava Analýzy technického řešení Koncept TO­ BE, tam už docházelo k hlubším diskuzím a ke kompromisům, protože na budoucnost byly pohledy různé, ale řešení muselo být jednotné. Tento koncept byl dokončen 2. 7. 2009 a vymezoval 13 cílů, kterými byly: nezvýšit provozní náklady IZS, zlepšit poskytování pomoci občanům při MU, zvýšit účinnost operačního řízení, zvýšit účinnost tísňového volání, zvýšit přesnost lokalizace MU, zrychlit zahájení činnosti všech nezbytných základních složek IZS, zkrátit čas přepravy sil a prostředků do místa MU, zajistit využití ITS MV všemi složkami IZS, zajistit jednotnou technologii pro příjem tísňového volání, zajistit jednotný GIS, zajistit všestranný tok operačních dat, vytvořit podmínky pro nasazení navigačních systémů, zajistit sdílení vizualizace operační situace. Oproti tomu Analýza interoperability primárně definovala rámec krajských standardizovaných projektů (KSP) zaměřených na vlastní operační řízení a dále definující interoperabilitu střechového řešení zajišťované projektem NIS IZS. Studie proveditelnosti, jako nedílná součást Žádosti o finanční podporu NIS IZS, byla zpracována v červenci 2009, předložena na Centrum regionálního rozvoje (CRR) v říjnu 2010 a schválena v lednu roku 2011. Povinnou přílohou nebylo „Prohlášení o partnerství projektu NIS IZS“, jehož součástí mělo být „Memorandum o spolupráci při přípravě, realizaci a udržitelnosti projektu IS IZS“. Což sice zjednodušilo administraci Žádosti o finanční podporu NIS IZS, ale značně zkomplikovalo kofinancování provozu NIS IZS, protože v průběhu realizační fáze bohužel již neexistoval takový mezní bod, přes který by nebylo možné se posunout bez uzavřeného Prohlášení o partnerství projektu NIS IZS. Z celkového plánovaného nákladu na projekt NIS IZS ve výši 518 550 000 Kč činil příspěvek EU 440 767 500 Kč.


Jak Vás tak poslouchám, pane náměstku, tak vše mělo hladký a bezproblémový průběh.
Šlo o velmi ambiciózní program s velmi náročnými projekty a obrovským množstvím práce. Program byl rozdělen na přípravnou fázi, realizační fázi a provozní fázi. V rámci přípravné fáze, respektive do podání „Žádosti…“ to běželo téměř bezproblémově díky obrovskému nasazení a obětavé práci všech členů hlavního i řešitelských týmů, za což jim všem patří velké poděkování. Pravdou je, že realizace tak obrovského programu bez komplikací není ani myslitelná. Například dílčí komplikace provázely Analýzu interoperability operačního řízení složek IZS, a to zejména u ZZS krajů v důsledku nejednotnosti přístupu k technickému řešení, ale též soutěžení technologických celků. V tomto kontextu byla nejrizikovější oblast informačního systému pro operační řízení, kdy ZZS krajů nebyly schopny společně soutěžit dodavatele, a tím vyvstala potřeba integrace mnoha rozdílných systémů do IS IZS. Další, podstatně vážnější komplikací bylo zmrazení projektu ITS NGN, který měl zajistit konektivitu pro komunikační infrastrukturu projektu IS IZS. Koncept projektu IS IZS byl postaven na vlastní infrastruktuře MV a v případě, že by nebyly garantovány parametry konektivity předpokládaným způsobem, nebylo by možné garantovat „ufinancovatelnost“ zvýšených provozních nákladů a dále i splnění cíle projektu „nezvýšit provozní náklady“ provozováním realizovaného programu IS IZS. Oprávněné obavy byly spatřovány v otevřeném výběrovém řízení na realizaci programu. Jako vhodné řešení se nabízelo zajištění generálního dodavatele programu IS IZS prostřednictvím České pošty, s.p., a to v návaznosti na Základní rámcovou smlouvu o zajištění komunikační podpory pro MV a jím řízené orgány a organizace z konce října 2008. Vyjednávání v této věci bylo zahájeno dopisem generálního ředitele HZS ČR ze dne 24. 4. 2009 České poště, s.p. Bohužel z pohledu zákona o zadávání veřejných zakázek znamenala změna z veřejné obchodní soutěže na in­ house vertikální výjimku poměrně komplikovanou záležitost, jejíž řešení si vyžádalo určitý čas a realizace programu tím nabrala poměrně velké zpoždění. Na základě stanoviska ÚOHS z května 2012 rozhodlo MV o vytvoření Odštěpného závodu ICT služby v rámci České pošty, s.p., (ČP OZ ICT). Toto rozhodnutí potvrdila vláda usnesením č. 224/2012 k Informaci o zajištění vybraných služeb informačních a komunikačních technologií využívaných státní správou. ČP OZ ICT byl ředitelem projektu NIS IZS vyzván k zahájení jednání o uzavření smlouvy v polovině listopadu 2012. Na základě souhlasného znaleckého posudku byla smlouva o dílo na dodávku pro projekt NIS IZS počátkem března 2013 podepsána. To si vyžádalo prodloužení programu IS IZS do 30. 6. 2015. Postupně se však ukázalo, že ČP OZ ICT služby nebyl schopen zcela naplnit očekávání podle usnesení vlády č. 224 ze 4. 4. 2012, protože šlo o zcela nový subjekt, bez zkušeností s realizací projektů. Následné několikeré změny ve vedení ČP OZ ICT, nemožnost využít stávajících rámcových smluv, nutnost realizace výběrových řízení s jejich častým rušením např. z důvodu nabídky jednoho uchazeče nebo z důvodu prodloužení lhůt hodnocení nabídek v důsledku nutnosti následného dotazování, vedly k nedodržení termínů jak sjednaných ve smlouvě z roku 2013, tak i v dodatku č. 1 z ledna 2014, čímž došlo ke značnému zpoždění realizační fáze a program se tím dostal do kritického stavu. Proto byl v červnu 2014 ředitel ČP OZ ICT písemně vyzván dopisem ředitele projektu NIS IZS k vyjádření, zda a jak jsou schopni projekt realizovat a dále mu bylo sděleno, že při opakovaném neplnění smluvních ujednání dodavatelem může zadavatel od smlouvy odstoupit. Dodavatel ve své odpovědi v červenci 2014 nesouhlasil s důvodem pro odstoupení od smlouvy, protože zrušení veřejné zakázky bylo podle obchodního zákoníku legitimní překážkou v plnění smlouvy. Zároveň požádal o uzavření dodatku č. 2 s nezbytnou úpravou harmonogramu plnění v návaznosti na realizaci veřejných zakázek. Zkrácený konsolidovaný harmonogram ve své podstatě znamenal zkrácení celého harmonogramu s překrytím fází pilotní a plošné instalace. Na testování SW zůstaly pouhé tři měsíce, s ukončením do poloviny července 2015. Na to navazovalo závěrečné převzetí HW a SW, jehož konec byl plánován na polovinu měsíce října 2015, s následným předáním/převzetím díla do provozu. Dodatek č. 2 byl uzavřen 17. 10. 2014. Za nedodržení termínu byly uplatněny smluvní pokuty ve výši 14,6 mil. Kč. Byť předchozí prodlení s plněním v rámci tohoto projektu bylo řádně sankcionováno ve výši 146 155 Kč a dodavatelem řádně uhrazeno, tak v tomto případě vyvolalo kolotoč odmítnutí úhrady sankce, žádosti o odpuštění sankce formou uzavření dodatku č. 3 a ověřování legitimnosti její odpuštění. Byť zadavatel jako organizační složka státu uplatňoval a vymáhal smluvní pokutu po dodavateli, který byl státním podnikem, mezi oběma byl smluvní vztah uzavřen na základně vertikální „in­ house“ výjimky, oba měli stejného zřizovatele, o přijatou smluvní pokutu by byla snížena poskytnutá dotace a smluvní pokuta by byla odvedena do státního rozpočtu, přesto nebylo možné podle stanoviska právního odboru MV v návaznosti na platné právní předpisy smluvní pokutu neuplatnit. Nastoupený proces udělení výjimky Ministerstva financí ve smyslu upuštění od vymáhání smluvní pokuty byl ukončen průlomovým stanoviskem právního odboru MV v lednu 2016 tím, že pokud byla lhůta k plnění dohodou stran změněna (prodloužena), byť se tak stalo již v době prodlení dodavatele, povinnost dodavatele k plnění v původně sjednaném termínu zanikla, podle nového ujednání není dodavatel v prodlení a nárok na zaplacení smluvní pokuty odběrateli nevznikl. Bohužel to znamenalo, že dodatkem č. 2 byly sice zachovány podmínky pro realizaci projektu, zároveň však pominuly důvody úhrady smluvní pokuty. Obě strany toto stanovisko přijaly s úlevou, ale pro nás to bylo poučení a důvod ke zvýšení obezřetnosti pro smluvní vztahy v jiných veřejných zakázkách a sjednávání nových termínů plnění se zachováním závazku smluvní pokuty v nových ujednáních v dodatcích smluv s jinými subjekty.


Smluvní pokutu se podařilo vyřešit, takže vše bylo v pořádku a plně jste se mohli věnovat realizační fázi projektu.
Bohužel nebylo. Obrovské komplikace při soutěžení telefonie a informačních systémů pro tísňová volání ČP OZ ICT zásadním způsobem ohrozily celý projekt v důsledku nemožnosti realizovat jeden z pilířů projektu NIS IZS, kterým byl blok Národního systému příjmu tísňového volání. Smutné je, že od poloviny roku 2013 byly hotovy úspěšné testy „Funkčního prototypu“, který sice neupadl v zapomnění a dále slouží jako platforma pro vývoj a testování nových funkcionalit NIS IZS, ale kromě 60 mil. Kč stál spoustu času a pracovního nasazení členů prototypového týmu. To už se bohužel i z řad našeho řešitelského týmu začaly ozývat hlasy požadující zastavení celého projektu. Aby byly zachovány a zhodnoceny do té doby provedené investice, bylo na poradě vedení ministra vnitra dne 16. 9. 2014 rozhodnuto o tzv. hybridní variantě střechového projektu NIS IZS. Důsledkem této změny bylo mimo jiné to, že nedošlo k vybudování Národního systému pro příjem tísňového volání, který měl být využíván všemi základními složkami IZS. To v podstatě znamenalo, že si každá základní složka IZS samostatně zajistila příjem tísňových volání v informačních systémech operačního řízení složek IZS v návaznosti na NIS IZS. A to mimo projekt, souběžně s projektem NIS IZS a v rámci neuznatelných výdajů. ČP OZ ICT v této části pozbyla role systémového integrátora. V našem případě to znamenalo, oproti původnímu záměru, zachování systému TCTV 112 pro příjem tísňových volání na linky 112 a 150 a jeho provozování na základě platné smlouvy. Akutní prioritou byl návrh realizace propojení NIS IZS a TCTV 112. Od listopadu roku 2014 do konce ledna 2015 intenzivně členové prototypového týmu, rozšířeného o zástupce HZS Moravskoslezského kraje pracovali na souhrnném zadání úprav systému TCTV 112, které bylo v polovině února 2015 formálně zafixováno podpisem obou smluvních stran. Součástí připravovaných úprav TCTV 112, v návaznosti na hybridní variantu NIS IZS, byla i příprava na zavedení panevropské služby eCall, která měla být na základě rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 585/2014/EU uvedena do provozu nejpozději k 1. 10. 2017 a zároveň byly provedeny úpravy technologie pro funkcionalitu AML neboli Advanced Mobile Location. Celkové neuznatelné náklady na tyto úpravy dosáhly 40 mil. Kč. Hybridní varianta byla sice náplast na „zhavarované“ výběrové řízení telefonie umožňující zvládnout realizační fázi projektu NIS IZS, mělo to však dopady na provozní fázi, protože zachováním systému TCTV 112 nedošlo k uvolnění provozních prostředků na saturování provozních nákladů na provoz NIS IZS a KSP, což nás de facto trápí až do současné doby. Nicméně přes všechny těžkosti a peripetie byly všechny projekty programu IS IZS dokončeny a jsou využívány základními složkami IZS.


Přes eCall a AML jsme se přesunuli do současné doby. Můžete nám říci, jak fungují?
Systém eCall je krok správným směrem. Po dobu své praxe jsem se bohužel setkal s řadou případů dopravních nehod, kde řidič na objevení čekal několik hodin a v některých případech i několik dnů. To už se o účinné pomoci dá těžko hovořit. Systém eCall tyto případy bude Testování KOPIS OIK generálním ředitelem HZS ČReliminovat. Velice mne těšilo, že při řešení této problematiky patřila ČR mezi lídry v rámci Evropy. Značně nám pomohl výzkum této oblasti realizovaný v rámci Ministerstva dopravy. Od dubna 2018 musí výrobci automobilů při návrhu vozidla počítat také s povinným vybavením palubní jednotkou systému eCall a první taková vozidla sjela z výrobní linky v ČR na konci ledna roku 2019. Od té doby se počet aut se systémem eCall pomalu zvyšuje a postupně se začínají automatická hlášení o nehodě na TCTV 112 objevovat. Boom v této oblasti nás však teprve čeká a přímo souvisí s nárůstem počtu vozidel vybavených palubních jednotek eCall, vlivem postupné obměny vozového parku. Důležité je, že jsme na to připraveni.

AML je formát odesílané SMS pro lokalizační službu. Při volání na tísňovou linku „chytrý“ mobilní telefon automaticky aktivuje polohové služby a následně odesílá na pozadí automaticky formátovanou SMS zprávu obsahující identifikaci volajícího a jeho aktuální polohu. Není třeba se obávat zneužití ve smyslu sledování pohybu chytrých mobilních telefonů, protože lokalizační službu ve formátu AML lze aktivovat pouze v souvislosti s vytočením příslušného čísla tísňového volání. Tato novinka pomůže složkám IZS zkrátit čas od nahlášení mimořádné události do poskytnutí pomoci. Obrovským přínosem je zpřesněná lokalizace zejména tehdy, když volající na tísňovou linku není schopen z jakýchkoli důvodů určit svoji přesnou polohu – z testů ve Velké Británii vyplývá, že polovina volání je lokalizována s přesností do 20 m a 95 % s přesností do 100 m. Doposud lokalizace pomocí základnových stanic umožňuje přesnost mezi 500 m a 10 km. Výhodou je, že AML je v telefonech implementovaná, není však aktivní, pokud v dané zemi není spuštěna. AML byla slavnostně uvedena do zkušebního provozu u příležitosti 20. výročí existence novodobého HZS ČR a na Evropský den 112, tedy 11. 2. 2020. Tím jsme se stali 21. státem světa, kde zpřesněná lokalizace je používána v souvislosti s tísňovým voláním. Takzvaný první „výkop“ byl proveden u chytrých mobilů s operačním systémem Android. Následovat budou mobilní telefony vybavené operačním systémem iOS verze 11.3 a vyšší. Ještě jsem zapomněl uvést, že zpřesněná lokalizace je poskytována zdarma a že ji nelze využít v rámci roamingu.


Dá se konstatovat, že v oblasti operačních středisek máme vše hotovo?
V oblasti ICT nebude nikdy hotovo a tyto oblasti se budou dynamicky rozvíjet. Naše operační střediska budou muset držet krok s novými Slavnostní ukončení programu IS IZStechnologiemi, kterými bude možné realizovat předávání tísňových informací. Kromě funkcionalit eCall a AML finišujeme s implementací tísňových SMS od hendikepovaných osob. Čeká nás například zavedení příjmu tísňové komunikace prostřednictvím textu v reálném čase. To jsou v podstatě reakce na požadavky v oblasti tísňové komunikace uplatňované v rámci legislativy EU. Pokud se podíváme na systém NIS IZS a KSP, nacházíme se v závěru fáze udržitelnosti a zákonitě si musíme klást otázku, jak dál. Během doby udržitelnosti se podařilo systém dobře odladit a nachází se ve vrcholné formě. Proto má před sebou minimálně 5 let dalšího fungování. Pravdou též je, že NIS a KSP HZS krajů stály 784 047 662 Kč. Uběhlo 5 let a do obnovy HW nebylo investováno a bude nutné k tomu přistoupit. To však hovoříme o prostém zachování stávajícího systému. Ten se za dalších 5 let dostane na hranici morální životnosti. To znamená, že již v letošním roce musíme učinit kroky, kterými zahájíme formulování budoucího konceptu příjmu tísňového volání, informační podpory a operačního řízení složek IZS. Naší snahou je do ideo­vého záměru zapojit akademickou půdu, aby budoucnost nebyla příliš svázaná dosavadní praxí. Předešlý program IS IZS každopádně znamenal v oblasti operačních středisek složek IZS značný posun, stál obrovské množství obětavé práce řešitelských a realizačních týmů, za což jim patří velké poděkování. Ale i přes veškeré úsilí se program IS IZS nepodařilo realizovat podle původního záměru, což nás více či méně trápilo po celou dobu udržitelnosti. Budiž to pro nás poučení pro formulování a realizaci budoucího řešení. Předpokládám, že bude zájmem všech základních složek IZS tento systém dále posunout k vyšší kvalitě. Budoucímu společnému vykročení však musí předcházet společné memorandum, které bude nejen vymezovat cíl, ale též stanoví, z jakých zdrojů cílového stavu dosáhneme a jak budeme zajišťovat budoucí provoz cílového řešení. Při realizaci kvalitativního povýšení systému se bohužel budeme muset vyrovnat s požadavkem hlavního architekta e­ Governmentu sekce Informačních a komunikačních technologií MV na realizaci exit strategie služby TCTV 112 a dále aplikačního a programového vybavení operačního řízení. Opět nás čeká spousta práce, která je potřebná a prospěšná.

Největší zatěžkávací zkouškou KOPIS HZS krajů a OPIS MV­-GŘ HZS ČR v posledních letech byl orkán Herwart. Analýza jeho dopadů nám ukázala, že celou problematiku je třeba řešit komplexně, a to jak z pohledu technologie, tak i obslužného personálu. Pravdou je, že na řešení mimořádných událostí je v ČR připraveno 7 175 jednotek PO. Skutečností též je, že všech 130 000 mimořádných událostí ročně „nabírá“ 14 KOPIS, které zajišťují přes 180 000 výjezdů jednotek PO k zásahům. Z úhlu tohoto pohledu je požadavek z analýzy orkánu Herwart na nárůst početního stavu na KOPIS HZS krajů určitě legitimní. Nakonec přetíženost TCTV 112 na počátku nouzového stavu v březnu letošního roku, v důsledku předávání informací od občanů v rámci COVID-19 k hygienám, tuto skutečnost jednoznačně potvrdila.

V letošním roce slavíme 20 let novodobého HZS ČR. Rád bych poděkoval nejen všem obsluhám operačních středisek, ale všem příslušníkům a zaměstnancům HZS ČR za jejich nelehkou práci, díky které mají hasiči více než 97% důvěru obyvatelstva. Děkuji též všem příslušníkům a občanským zaměstnancům za jejich obětavou práci v boji s pandemií COVID-19. Do budoucna bych HZS ČR chtěl popřát, aby se mu i nadále dařilo vytvářet podmínky, které umožní nejen zachovat dosavadní vysokou úroveň poskytování služeb občanům v tísni, ale dále je i kvalitativně rozvíjet.


plk. Mgr. Libuše CHVOJKOVÁ, foto archiv brig. gen. Ing. Františka ZADINY

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook