Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Předcházíme rizikům


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XIX ČÍSLO 5/2020

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA se dočtete o hromadné dopravní nehodě na dálnici D1. Představíme vám dvě nová vozidla Záchranného útvaru HZS ČR. Při příležitosti setkání členů CTIF Fire Investigation Working Group byla prezentována unikátní česká vyšetřovací metoda. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM nabízíme rozhovor s brig. gen. Ing. Františkem Zadinou na téma Operační řízení HZS ČR. V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ přinášíme informace o zpracování nového vnějšího havarijního plánu státního podniku DIAMO. HZS Karlovarského kraje dlouhodobě spolupracuje s osobami se zdravotním postižením. Mimořádné události řešené na úrovni EU se věnují možnosti financování projektů proti pandemii koronaviru. Hasiči pomáhali dopravit zpět do vlasti tisíce Čechů. Je možné využít recyklovanou vodu k hašení požárů? V rubrice INFORMACE si přečtěte, jak se můžete zúčastnit soutěže Hasiči před i za objektivem. Nabízíme k seznámení anotace vysokoškolských prací. 

HZS Karlovarského kraje (KvK) dlouhodobě orientuje svou pozornost na spolupráci se zájmovými skupinami a organizacemi, které se věnují osobám se zdravotním postižením. Jejím účelem je mimo jiné vzdělávání těchto osob v rámci preventivně výchovné činnosti, a to jak ve výkladové, tak i zážitkové formě v prostředí Světa záchranářů – centra zdraví a bezpečí Karlovy Vary. V rámci této spolupráce bylo zorganizováno školení pro neslyšící osoby za asistence dvou tlumočnic do českého znakového jazyka, které bylo zaměřené na obsluhu a individuální nastavení mobilní aplikace Záchranka a na alternativní způsoby tísňového volání prostřednictvím SMS chatu s operačním a informačním střediskem HZS KvK. K této činnosti přibyla v roce 2018 iniciativa HZS KvK propagovat novou službu pro osoby se specifickými zdravotními potřebami.

Školení pro neslyšící osoby za asistence tlumočnic do českého znakového jazyka ve Světě záchranářůŠkolení pro neslyšící osoby za asistence tlumočnic do českého znakového jazyka ve Světě záchranářů

Představení nové služby HZS KvK
Přestože jde o naplnění ustanovení § 38 zákona č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru), stále jde většinou napříč republikou o nově zaváděnou službu pro specifickou skupinu obyvatelstva, kterou toto ustanovení definuje jako osoby, které používají zvláštní způsob tísňového volání nebo při jejichž záchraně je nutné uplatnit zvláštní pravidla a postupy. Tyto osoby mají možnost požádat HZS KvK o zařazení na seznam osob vedený u operačního a informačního střediska HZS KvK (seznam osob).

Kdo je osobou, která může používat zvláštní způsob tísňového volání nebo při jejíž záchraně je nutné uplatnit zvláštní pravidla a postupy?
Přesná definice není kodifikována. HZS KvK ve spolupráci se zástupci Zdravotnické záchranné služby KvK, Centra domácí umělé plicní ventilace při Nemocnici Ostrov, Svazu neslyšících a nedoslýchavých osob v České republice, z.s., Tyfloservisu, o.p.s., a Spolku slepých a slabozrakých občanů Karlovy Vary stanovil několik typů zdravotního postižení. Oprávněnou žádost o zařazení na seznam osob mohou podat všechny osoby s těžkým zdravotním handicapem, zejména:

  • osoby v domácí péči s elektrickým plicním ventilátorem a elektrickou zdravotnickou odsávačkou,
  • osoby v domácí péči s kyslíkovým koncentrátorem,
  • osoby v domácí péči s domácí elektrickou hemodialýzou,
  • osoby s mechanickou srdeční podporou,
  • osoby se závažným sluchovým postižením,
  • osoby se závažnou poruchou řeči,
  • osoby nevidomé a osoby nevidomé s vodicím psem.

Pro efektivní využití seznamu osob je součástí žádosti dále i informace o možném způsobu komunikace (hlas, pouze SMS) a případném omezení schopnosti pohybu žadatele (kvadruplegik, paraplegik).

HZS KvK si vyhrazuje právo odmítnout zařadit žadatele na seznam osob při nesplnění podmínek pro jejich zařazení.

Kdo a jakým způsobem může požádat o zařazení a vyřazení na seznam osob?
O zařazení může požádat osoba se zdravotním postižením nebo její zákonný zástupce. HZS KvK zařadí osobu se zdravotním postižením do seznamu osob na základě žádosti a ze seznamu osob ji na její žádost nebo žádost jejího zákonného zástupce bez zbytečného odkladu vyřadí.

Součástí žádosti je souhlas se zpracováváním osobních údajů osoby se zdravotním postižením v rozsahu jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresa místa trvalého pobytu nebo adresa místa hlášeného pobytu na území České republiky, jde­­ li o cizince, popřípadě též adresa místa, kde se dlouhodobě zdržuje, a druh zdravotního postižení. Součástí je i telefonní číslo žadatele. Platnost souhlasu končí vyřazením osoby ze seznamu osob. Žádost o zařazení a žádost o vyřazení ze seznamu osob lze podat elektronicky nebo poštou u HZS kraje příslušného podle místa trvalého pobytu osoby se zdravotním postižením (obr. 1a).

Kdo využívá údaje vedené v seznamu osob?
Údaje v seznamu osob slouží zejména operačnímu a informačnímu středisku HZS KvK (KOPIS), jednotkám PO a zdravotnickému operačnímu středisku Zdravotnické záchranné služby KvK při příjmu tísňového volání, při provádění záchranných a likvidačních prací, popřípadě štábu HZS KvK při plnění úkolů ochrany obyvatelstva.

K čemu seznam osob slouží?
Osobám se sluchovým postižením nebo se závažnou poruchou řeči umožňuje zařazení na seznam osob využívat možnosti zasílání tísňových SMS zpráv a písemnou komunikaci s KOPIS HZS KvK prostřednictvím SMS chatu.

Velkou oblast využití seznamu osob představuje řešení mimořádných událostí jako např. požáru domu nebo povodně, kdy je nutné organizovat evakuaci osob. V těchto případech je možné v prostředí GIS prolnout vrstvu se zobrazením místa události a bydliště osoby vedené na seznamu osob. Jsou­­ li adresy shodné, operační technik si zobrazí informace o dané osobě a zjistí­­ li, že se na místě události nachází např. kvadruplegik připojený na plicní ventilátor, může přizpůsobit množství a složení sil a prostředků, které vysílá na místo události.
Plošné mimořádné události spojené s dlouhodobými výpadky elektrické energie pak představují další samostatnou kapitolu využití seznamu osob, kdy členové štábu HZS kraje mohou v závislosti na situaci přednostně kontaktovat osoby, jejichž životní funkce jsou závislé na elektrických zdravotnických přístrojích a reagovat na jejich aktuální stav a potřeby.

Obr. 1a Vzor žádosti a informační leták k vedení seznamu osobObr. 1a Vzor žádosti a informační leták k vedení
seznamu osob
Obr. 1b Vzor žádosti a informační leták k vedení seznamu osobObr. 1b Vzor žádosti a informační leták k vedení
seznamu osob

K čemu seznam osob neslouží?
Seznam osob neslouží k řešení servisních požadavků a poruch na elektrických zdravotnických přístrojích ani k varování a informování obyvatelstva.

Technické řešení příjmu tísňové SMS zprávy operačním a informačním střediskem HZS kraje
V současné době je pro příjem tísňové SMS zprávy nezbytné, aby telefonní číslo neslyšící osoby bylo registrované v systému KOPIS HZS KvK prostřednictvím jeho zadání v prostředí IS IKIS II, které nabízí mimo jiné předdefinovaný číselník jednotlivých typů zdravotního postižení. Osoby se sluchovým postižením nebo se závažnou poruchou řeči, které v žádosti o zařazení na seznam osob uvedou, že mohou komunikovat pouze prostřednictvím SMS zpráv, obdrží mobilní telefonní číslo, vyčleněné pro příjem tísňového volání ve formě SMS zpráv, a které tedy pro registrované osoby plně nahrazuje linku 150.

To znamená, že pokud KOPIS HZS KvK přijme SMS zprávu z telefonního čísla, které je automaticky spárováno s osobou na seznamu, prostředí IS Spojař založí automaticky novou událost a převezme data o adrese uložená u uživatele daného telefonního čísla v databázi. Operační technik může využít funkcionality „SMS“, která nabízí jak předdefinované texty, tak možnost psaní volného textu a odesílatele SMS zprávy dále vytěžovat prostřednictvím SMS chatu.

Aktuální technické řešení však při přijetí každé nové zprávy, byť od stejného odesílatele SMS zprávy, zakládá IS Spojař vždy novou událost, kterou musí následně operační technik manuálně slučovat do jedné. Odstranění tohoto nedostatku v příjmu tísňových SMS zpráv na KOPIS HZS KvK by mělo přinést spuštění nové služby „Tísňové SMS 112“, která by měla být zprovozněna do konce roku 2020 a bude dostupná na všech KOPIS HZS krajů. Služba Tísňové SMS 112 tak bude celorepublikově sloužit k odbavování tísňových SMS zpráv odesílaných zpočátku jen z registrovaných telefonních čísel v centrální databázi HZS ČR a bude umožňovat po vytěžení odesílatele předávat získané informace datovou větou i na operační střediska ZZS jednotlivých krajů a Policie ČR.

Specifika písemné komunikace s osobou se sluchovým postižením nebo se závažnou poruchou řeči
Při organizaci školení osob se sluchovým postižením HZS KvK navázal spolupráci s tlumočnicemi českého znakového jazyka ze Svazu neslyšících a nedoslýchavých osob v ČR, z.s., které poukázaly na důležitá specifika a pravidla, kterými se operátoři tísňové linky při písemné komunikaci v rámci SMS chatu musí řídit, pokud má být komunikace efektivní a pro osoby se sluchovým postižením srozumitelná.

Mohlo by se totiž zdát, že písemná komunikace je pro tyto osoby naprosto vhodná, neboť čtení a psaní není přímo odkázáno na využívání sluchu. Nicméně psanou podobu jazyka pro plnohodnotnou komunikaci není zpravidla možné použít. Zejména starší osoby, které v minulosti prošly standardním vzdělávacím procesem dětí a prelingválně neslyšící osoby, tj. osoby, které neměly možnost alespoň částečně slyšet mluvený jazyk, mají jako svůj první jazyk český znakový jazyk a český jazyk je pro ně cizím jazykem. To znamená, že jsou při čtení a psaní v podobné situaci jako slyšící člověk při kontaktu s textem psaným v cizím jazyce, který ne zcela dokonale ovládá a rozumí tedy jen jednoduchým větám s minimem přívlastků a cizích slov.

Při písemné komunikaci s osobou se sluchovým postižením lze očekávat, že:

  • bude dělat časté chyby v psaném textu,
  • nutně nemusí dojít ke 100% porozumění,
  • může přivádět dotyčnou osobu do rozpaků a k pocitu méněcennosti, jelikož si svou nejistotu v psané češtině plně uvědomuje.


Při písemné komunikaci s osobou se sluchovým postižením je třeba dodržovat následující zásady:

  • vyvarovat se cizích a převzatých slov, odborných termínů a zkratek,
  • vyvarovat se košatých přídavných jmen,
  • vyvarovat se předložek popisujících umístění nebo časové určení (např. před, za, pod, nad, v, po atp.) a zároveň při čtení textu uvažovat, že použití takovýchto předložek může být chybné,
  • volit jednoduché věty za použití základních výrazů a obratů, kterým by mohli porozumět např. i žáci 1. až 3. tříd základních škol.

Propagace a implementace této služby HZS KvK
HZS KvK za účelem plošné medializace a zvýšení povědomí široké veřejnosti o možnosti zažádat o zařazení na seznam osob vedený u KOPIS HZS krajů připravuje propagační videospot, který bude během letošního roku odvysílán v celostátním televizním vysílání, na sociálních sítích a YouTube kanálu HZS KvK.

Po odvysílání videospotu lze očekávat zvýšený zájem dotčených osob o zařazení na seznamy osob vedené u KOPIS jednotlivých HZS krajů, proto by měl mít každý HZS kraje připravený postup pro evidenci těchto osob.

Závěr
Pro jednotlivé HZS krajů je složité naplnit ustanovení § 38 zákona o hasičském záchranném sboru, neboť neexistuje centrální registr osob se specifickými zdravotními postiženími. Nicméně časově a organizačně náročné aktivní vyhledávání těchto osob kompenzuje skutečnost, že jde o společensky znevýhodněné a zranitelné osoby, které jsou vděčné za každou pomoc, která jim ulehčí komunikaci s KOPIS HZS krajů a umožní jim povolat si pomoc v případě ohrožení života či zdraví.


por. Mgr. Nela ŠTĚŘÍKOVÁ, HZS Karlovarského kraje, foto archiv HZS Karlovarského kraje

vytisknout  e-mailem