POŽÁRNÍ OCHRANA
Požár v kladenském panelovém domě
s 4
Využití termokamery pro účely zjišťování příčin vzniku požárů
s 6
Vyšetřovací automobil Volkswagen Transporter 6.0 kombi L1Z
s 10
CFD simulace jako nástroj pro bližší studii možného výbuchu zemního plynu při maskování stop vraždy
s 12
Smrtící bílý prášek fentanyl
s 16

INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM
Mezinárodní konference leteckého hašení v Kalifornii
s 20

OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ
Nečekaný dar pro HZS ČR - 130 000 nanofiltrů do textilních roušek
s 23
Automatizovaná výměna dat
s 24
Opatření přijatá proti pandemii Covid-19 v Evropě a v dalších zemích ve světě
s 26
Mimořádné události řešené na úrovni EU
s 29

INFORMACE
Hasí celá rodina
s 30

PŘÍLOHA
Poválečný vývoj profesionální požární ochrany a vznik HZS ČR

V sobotu 25. ledna 2020 v 03.25 hodin byl na linku tísňového volání Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje (HZS SčK) oznámen požár bytu v předposledním patře třináctipodlažního panelového domu v Americké ulici v Kladně.

Popis objektu
Jde o panelový dům o třinácti nadzemních podlažích (NP) o půdorysu 30 × 17 m a výšce 40 m. Na každém podlaží se nachází sedm bytových jednotek, pouze ve 2. NP je pět bytových jednotek a 1. NP je bez bytových jednotek a využívá se pro umístění technologií. Celkem je v budově 82 bytových jednotek různé velikosti. Na střeše budovy je strojovna výtahu a zařízení GSM operátora.

Schodišťový prostor spolu s výtahovou šachtou tvoří chráněnou únikovou cestu.

Budova je napojena na plyn, ale vedení je pouze ve stoupačkách bočních bytů. Prostřední byty jsou bez rozvodu plynu.
V okolí objektu jsou zpevněné plochy na severní a východní straně užívané jako parkoviště. Ostatní plochy jsou nezpevněné. Západní strana je vzdálena 18 m od veřejné komunikace ulice Americká. Na jižní straně je ve vzdálenosti 8 m umístěn technologický objekt.

Průběh zásahu
Operační důstojník k události vyslal jednotku HZS SčK ze stanice Kladno a jednotky SDH obcí Braškov a Hřebeč. Během jízdy k zásahu přijalo operační a informační středisko HZS SčK k požáru několik dalších telefonátů s tím, že v domě je uvězněno mnoho lidí, kteří kvůli hustému kouři nemohou opustit dům.

Velitel zásahu, který už po pěti minutách po ohlášení události přijížděl na místo, nechal ihned vyhlásit II. stupeň požárního poplachu. Na místo tak postupně vyjely jednotky HZS SčK ze stanic Slaný a Rakovník a jednotky SDH obcí Brandýsek, Pletený Újezd, Stehelčeves, Unhošť a Vinařice. V rámci mezikrajské výpomoci byla na místo vyslána také jednotka HZS hl. m. Prahy ze stanice Petřiny.

Krajským operačním a informačním střediskem (KOPIS) byl rovněž povolán řídící důstojník Územního odboru Kladno (ŘD ÚO) a událost byla oznámena řediteli ÚO Kladno.

V době příjezdu první jednotky byla bytová jednotka ve 12. NP požárem už zcela zasažena a požár se postupně rozšiřoval i na byt nad ní. Hasiči se prvotně zaměřili na záchranu a evakuaci osob z domu, současně probíhalo ustavení výškové techniky a zásah vnitřkem budovy. Na hašení požáru byl nasazen jeden C proud vnitřkem budovy.

Jelikož AZ 40, nasazený ze západní strany budovy, nedosáhl až k ohroženým osobám na balkonech a v oknech, byl určen k zamezení šíření požáru po vnějším plášti budovy použitím jednoho C proudu z koše.

Vzhledem k tomu, že celý dům byl poměrně hodně zakouřen a byl předpoklad většího počtu zraněných osob, byla zdravotnická záchranná služba (ZZS) požádána o vyslání odpovídajícího počtu posádek.

Hasičům se ve spolupráci s Policií ČR a ZZS podařilo z domu zachránit 50 osob, přičemž velká část musela použít vyváděcí masky. Dalších 66 nájemníků dům opustilo samovolně. Při zásahu bylo zraněno celkem 16 obyvatel domu a dva policisté, kteří se také nadýchali zplodin hoření, když v první fázi zásahu pomáhali s evakuací. Obyvatelka bytu, ve kterém požár vznikl, utrpěla následkem požáru zranění neslučitelná se životem. Jejímu manželovi se podařilo na poslední chvíli uniknout, ale s rozsáhlými popáleninami musel být převezen na popáleninové centrum Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze.

Ve 04.32 hodin se na místo dostavil ŘD ÚO Kladno spolu s ředitelem ÚO Kladno a vedoucím pracoviště IZS a služeb ÚO. Po seznámení se situací na místě si ŘD ÚO převzal velení a místo zásahu bylo následně rozděleno na dva úseky – úsek činnosti uvnitř budovy a úsek činnosti vně budovy. Velením 1. úseku byl pověřen velitel čety stanice Kladno, 2. úseku velel vedoucí pracoviště IZS a služeb ÚO Kladno. Komunikaci se zástupci města zabezpečoval ředitel ÚO Kladno. Při řízení zásahu se využil spojový automobil s posádkou z KOPIS.

Lokalizace byla ohlášena těsně před pátou hodinou ranní (04.58 hodin), kdy začala i redukce zasahujících jednotek PO.

Po uhašení požáru bylo průzkumem zjištěno, že požární bezpečnostní zařízení je stále funkční z náhradního zdroje. Šlo o přetlakové větrání chráněné únikové cesty a výtahy, které nebyly označeny, zda jsou určeny pro evakuaci v případě požáru. V zasaženém bytě byla zjevně narušena konstrukce tepelným namáháním a následným ochlazením hasební vodou. Ve 12. a 13. NP došlo k odprýskání betonu vlivem roztažení železobetonového panelu, došlo k vypadání pojiva v dilatačních spárách a popraskání svislých nosných zdí.

Původní informace o výbuchu byly vyloučeny, neboť na místě nebyly nalezeny žádné známky výbuchu. V dopoledních hodinách se na místo dostavil také statik, který prohlédl poškozený byt i celý dům. Následně zakázal nájemníkům vstup do horních tří pater. Doporučil zajistit proti vstupu osob okolí severní strany domu, jelikož zde hrozil pád stavebních prvků. Celý dům byl v průběhu zásahu odpojen od plynu, elektrické energie a vody.

Po provedení prohlídky bytového domu a seznámením s doporučením statika byl bytový dům v 11.30 hodin protokolárně předán primátorovi statutárního města Kladna.

Zajištění bytového domu převzala Městská policie Kladno. Zasahující jednotky PO se vrátily na své základny.

Péče o zachráněné a evakuované
Evakuované osoby našly azyl v přistavených autobusech, které poskytli jak hasiči, tak kladenský dopravní podnik ČSAD.
Na místo události byl povolán týlový kontejner k zajištění občerstvení pro zachráněné a evakuované. Prostřednictvím člena posttraumatického týmu jim byla poskytnuta posttraumatická péče a evakuovaným dětem byly rozdány plyšové hračky.

Obyvatelům z nezasažených podlaží pak byl v doprovodu strážníků a hasičů umožněn vstup do jejich bytů, aby si mohli vzít alespoň nejnutnější věci, především doklady, peníze, oblečení a léky, případně i domácí zvířectvo. Akutní potřeba léků byla prostřednictvím ZZS zajištěna na ambulanci Oblastní nemocnice Kladno.

O zachráněné a evakuované se dále postarali zástupci krizového štábu kladenského magistrátu. Okamžitě nabídli pomoc a ubytování lidem, kteří přišli o střechu nad hlavou a neměli kam jít. Nabídku nakonec využilo pouze pět osob. Ostatní si zajistili náhradní ubytování u příbuzných a známých.

Podávání informací příbuzným bylo zpočátku komplikované, jelikož při použití traumatologického plánu se ošetřené osoby vedou pod evidenčním číslem a zjistit konkrétní osobu není zcela jednoduché, ale nakonec všichni tazatelé dostali žádané odpovědi. Proto byla zřízena krizová linka na poskytování informací obyvatelům domu i jejich blízkým.

Příčina vzniku požáru
Na požářiště se dostavil psovod se psem určeným na vyhledávání akcelerantů hoření, který na místě ale nic nena­lezl. Vyloučena byla také technická závada na elektrospotřebiči, vyšetřovatelé požárů tak pracují s verzemi nedbalostního jednání nebo úmyslného jednání. Škoda vzniklá požárem byla odhadnuta na 30 milionů korun, včasným zásahem se hasičům podařilo uchránit hodnoty za přibližně 50 milionů korun.
Po dobu zásahu byla stanice Kladno zálohována jednotkou SDH obce Žilina, obdobně na slánskou stanici dorazila jednotka SDH obce ze Zlonic, aby zajistila výjezd pro případ vzniku další mimořádné události.

Specifika požáru

• velký počet zachráněných a evakuovaných – 116 osob,
• rychlý rozvoj požáru velké intenzity – teploty okolo 1 300 °C.

Pozitiva

• rychlý dojezd první jednotky PO i dalších složek IZS,
• dobrá spolupráce složek IZS,
• přínosná činnost pracovníků krizového řízení města.

Negativa

• nedostatečné nástupní plochy pro ustavení výškové techniky,
• malý dosah dostupné výškové techniky – AP 32, AZ 40,
• neadresný systém evidence zraněných odvezených do zdravotnických zařízení.

Závěr
U požáru zasahovalo sedm profesionálních (jedna v rámci mezikrajské výpomoci) a devět dobrovolných jednotek požární ochrany. Zdravotnická záchranná služba nasadila sedm vozidel RZP, tři vozidla R­ V a jedno vozidlo DRN. Policie ČR k události vyslala sedm zásahových vozidel. Městská policie Kladno nasadila po dobu zásahu pět zásahových vozidel s posádkami.

Zúčastněné složky IZS spolupracovaly při záchraně 50 osob a evakuaci 66 osob. Při požáru bylo zraněno 18 osob (včetně dvou dětí a dvou příslušníků Policie ČR) a jedna osoba požár nepřežila.

Požár si vyžádal enormní nasazení všech zúčastněných, zejména při záchraně a evakuaci osob v počáteční fázi zásahu.

Likvidace události přinesla řadu poznatků, pro které se v současné době hledá nejvhodnější řešení. V důsledku poškození stavebních konstrukcí požárem byl dům s 82 bytovými jednotkami do statického zajištění specializovanou firmou neobyvatelný. Tato skutečnost rovněž omezovala možnost okamžitě zahájit sanační práce v potřebném rozsahu.


ppor. Ing. Jakub JAKUPAJ, ppor. Bc. Miroslav ČESKÝ, HZS Středočeského kraje, foto nprap. Bc. Roman PŮTA, MV­-generální ředitelství HZS ČR

Termokamera, tedy zařízení, které umožňuje vizualizovat infračervené záření tělesa, je již běžnou součástí našeho života. Používá se například v oborech, jako je strojírenství, lékařství či stavebnictví. Nejinak je tomu i v požární ochraně (PO), kdy HZS ČR termovizi využívá zejména při zásazích jednotek PO. Hasiči pomocí této technologie vyhledávají osoby v zakouřeném prostředí, případně pohřešované osoby v terénu. Uplatnění také nachází při hledání skrytých ohnisek v rámci likvidace požáru. Vzhledem k principu této technologie se předpokládá, že by mohla najít také uplatnění v oblasti zjišťování příčin vzniku požárů, což jednoznačně potvrzují získané zkušenosti při používání termokamery v rámci výkonu služby plzeňských příslušníků zjišťování příčin vzniku požárů (vyšetřovatelů požárů). Cílem článku je shrnout jejich dosavadní zkušenosti s použitím termokamer na požářištích, upozornit na možná omezení této technologie a inspirovat pro další případný výzkum.

Zjišťování příčiny vzniku požáru se principiálně provádí po procesu lokalizace místa vzniku požáru tzv. kriminalistického ohniska. Zjednodušeně lze konstatovat, že správně určené místo vzniku požáru nám pomůže správně stanovit příčinu vzniku požáru. To, jak tato příčina bude věrohodná a spolehlivě určená, záleží na tom, jak konkrétně a přesně se vyšetřovateli požárů podaří místo vzniku požáru určit. Jinou míru spolehlivosti bude mít příčina vzniku požáru u kriminalistického ohniska určeného například do konkrétní vymezené oblasti v Obr. 1 Vizualizace nadměrné hloubky kalcinace stěn [6]místnosti, jinou zase u kriminalistického ohniska stanoveného do celkové plochy zóny hoření. Z uvedeného vyplývá, že určení místa vzniku požáru je jedna z nejdůležitějších hypotéz, kterou vyšetřovatel požárů vypracovává a testuje během procesu zjišťování příčin vzniku požáru.

Stanovení místa vzniku požáru zahrnuje vyhodnocení informací z jednoho nebo více následujících zdrojů informací [1]: svědecké informace/elektronická data (bezpečnostní kamery, EPS aj.), stopy/účinky požáru, vyhodnocení přítomnosti zkratových projevů, posouzení vlivu dynamiky požáru.

Ve značné části případů, které vyšetřovatel požárů v rámci výkonu služby řeší, se musí spoléhat pouze na stopy požáru (viditelné nebo měřitelné fyzické změny nebo identifikovatelné tvary vytvořené přímým působením požáru či skupinou účinků požáru) nebo na účinky požáru (pozorovatelné nebo měřitelné změny uvnitř nebo na povrchu materiálu vytvořené v důsledku působení požáru). Oboje se vyšetřovatel požárů snaží na požářišti systematicky vyhledávat a analyzovat.

Použití termokamery na požářišti lze tedy charakterizovat jako další proces získávání důležitých stop požáru, které v tomto případě představuje termogram (resp. termovizní snímek), tedy záznam obrazu, který je vytvořen prostřednictvím detektoru infračerveného záření a představuje rozložení sálavých teplot na povrchu sledovaného objektu.

V rámci této studie zabývající se možnostmi a způsobem použití termokamery při zjišťování příčin vzniku požáru byl proveden průzkum použití termokamery při vyšetřování požárů v zahraničí. Průzkum byl zaměřen na nejrozšířenější zahraniční příručky pro vyšetřování (Kirk’s Fire Investigation ed. 2018 a NFPA 921 ed. 2017) a dotazováním konkrétních vyšetřovatelů požárů, a to jak z Evropy (např. Nizozemí, Dánsko), tak i ze Spojených států amerických. Bylo zjištěno, že termokamera při ohledání požářiště staveb či objektů není příliš využívaná a metodika či konkrétnější informace, jak ji použít, pro tento účel neexistuje. Pouze vyšetřovatelé požárů z Dánska uvedli, že termokameru opakovaně používají při ohledání na požářištích (viz příklad dále). Nepříliš rozšířené použití termokamery pro účely zjišťování příčin vzniku požáru lze přisuzovat dvěma hlavním faktorům:

• systém vyšetřování požárů je převážně ve světě nastaven tak, že se vyšetřovatel požárů dostává na požářiště několik hodin či dnů po lik­vidaci požáru, tj. v době, kdy zasažené stavební konstrukce a objekty mají teplotu shodnou s okolím,
• rozšířenost dřevostaveb s interiérovou sádrokartonovou konstrukcí, což platí zejména ve Spojených státech amerických, kde tento typ stavebních konstrukcí byl již v roce 1970 použit na 90 % všech budov [2]. Tento typ stavební konstrukce však díky nízké akumulační schopnosti není příliš vhodný pro použití termokamery k danému účelu.

Ani jeden z uvedených limitujících faktorů pro použití termokamery při zjišťování příčin vzniku požárů však české vyšetřovatele požárů neomezuje. Náš systém je nastaven tak, že vyšetřovatel požárů je přítomen na požářišti běžně současně s jednotkou PO nebo maximálně desítky minut po likvidaci požáru. Jak ukazují dále prezentované reálné případy požárů, nasazení termokamery pro účely zjišťování příčiny vzniku požáru se v této době jeví jako velmi účelné a efektivní.

Pokud jde o konstrukci budov, lze konstatovat, že obliba dřevostaveb se sádrokartonovým interiérem v České republice neustále roste. Na základě zkušeností českých vyšetřovatelů požárů je ale zřejmé, že převážná většina požárů je vyšetřována stále v objektech, jež mají vodorovné a svislé konstrukce z materiálů „klasického“ typu, jako jsou cihla, beton či lehčený beton. Právě tyto stavební konstrukce jsou pro účely použití termokamery a vytvoření jejich termovizního snímku vhodné, protože se vyznačují vysokou akumulační schopností. Pokud jsou tyto konstrukce vystavené zdroji tepla (v případě požáru tepla vznikajícího ze zóny hoření), jsou schopny toto teplo do určité míry naakumulovat. Jestliže je zdroj tepla odstraněn, ať už vlivem samouhašení nebo působením hasebního zásahu, naakumulovaná energie je po určitou dobu vyzařována z povrchu této stavební konstrukce v podobě infračerveného záření, které je schopna termokamera zaznamenat. Požár je ze své podstaty lokální zdroj tepla (zejména v jeho počáteční fázi), který působí z místa jeho vzniku na okolní konstrukce i objekty. Lze tedy říci, že tepelné zatížení daného místa stavební konstrukce či objektu bude záviset na jeho vzdálenosti od zdroje tepla, tedy místa vzniku požáru. Analogicky můžeme říci, že akumulace tepla objektů či stavebních konstrukcí bude nejvyšší v místech, která jsou nejblíže k místu vzniku požáru. S rostoucí vzdáleností od kriminalistického ohniska bude jeho akumulace klesat. Samozřejmě výše uvedené bude obecně platit pouze v I. a II. fázi požáru. Pokud v místnosti nastane celkové vzplanutí při přechodu požáru do jeho III. fáze, dojde také k výrazné změně teplotního pole v prostoru místnosti, která je způsobena principem dynamiky požáru v uzavřeném prostoru, zejména pak vlivem ventilace [3] [4] [5]. V I. a II. fázi ­požáru může také teplotní pole v prostoru místnosti ovlivňovat faktor rozmístění paliva, který může vytvářet zvýšený tepelný výkon v místě vyššího požárního zatížení.

Pro účely této studie bylo použití termokamery v rámci zjišťování příčin vzniku požáru dáno do souvislosti s metodou měření hloubky kalcinace [2], která patří mezi metody využívané pro lokalizaci místa vzniku požáru vyšetřovateli požárů ve Spojených státech amerických právě díky velkému rozšíření sádrokartonových konstrukcí. Princip této metody vychází z faktu, že hloubka kalcinace (tedy strukturální změna materiálu sádrokartonové desky vlivem tepelného působení) sádrokartonové desky je úměrná celkové tepelné expozici, které je deska vystavena v průběhu požáru. Hloubka kalcinace je měřicími přístroji převedena do kvantifikovaných údajů, které se pomocí některé ze zobrazovacích metod vykreslí v profilu místnosti tak, aby vyšetřovatel požárů získal přehled o celkové tepelné expozici na jednotlivých stěnách. Tuto cennou informaci může vyšetřovatel požárů použít při testování hypotézy stanoveného místa vzniku požáru.

Pokud vyšetřovatel požárů v dostatečném časovém horizontu po likvidaci požáru pořídí termovizní snímek každé stěny „klasické konstrukce“ na ­požářišti, získá také informaci o celkové tepelné expozici v daném prostoru, která analogicky odpovídá informaci získané při měření hloubky kalcinace u případů požárů v objektech se stěnami ze sádrokartonu. Avšak vzhledem k poměrně složitému měření hloubky kalcinace se použití termokamery jeví jako mnohem efektivnější a rychlejší.

Příklady použití termokamery v praxi
Obr. 2 Měření předpokládaného místa
vzniku požáru v rohu garážePrvní praktický případ použití termokamery se týká požáru v podzemních garážích železobetonové konstrukce tloušťky přibližně 30 cm. Termovizní snímek byl pořízen přibližně 30 minut po ukončení hasebního zásahu. Na snímku je zobrazen roh místnosti, ve kterém se předpokládalo, že se nachází kriminalistické ohnisko. Z teplotního pole zobrazeného na snímku je zřejmé výrazné teplotní zatížení stavebních konstrukcí ohraničující měřený prostor. Tento snímek tak zvýšil spolehlivost určení kriminalistického ohniska – viz obr. 2.

Termokamera byla také použita při požáru v kuchyňském koutu bytu 1+kk, kdy byl pořízen termovizní snímek zděné pórobetonové příčky o Obr. 3 Termovizní snímek stěny
za kuchyňskou linkoutloušťce 30 cm, přibližně 25 minut po ukončení hasebního zásahu. Na snímku je možné pozorovat projevy tepelného zatížení, jemuž byla konstrukce v místě kuchyňské linky vystavena. Vlevo od elektrické indukční varné desky se na stěně mezi spodními a horními skříňkami kuchyňské linky znázornila nejvyšší intenzita tepelného zatížení – viz obr. 3. Také s pomocí tohoto zjištění mohlo být dynamické ohledání zacíleno na pracovní desku vlevo od varné indukční desky. V tomto místě byla nalezena varná konvice, která zapříčinila vznik požáru.

Na dalším případu je demonstrována vysoká akumulační schopnost stěn „klasické“ konstrukce. Šlo o případ požáru bezdomovce, který se stal ve výrobních prostorách neobývaného průmyslového objektu. Měření termokamerou bylo prováděno za účelem zjištění původní polohy těla a místa iniciace. Termokamera byla nasazena přibližně 2 až 3 hodiny po samovolném uhašení požáru. Na termovizním snímku stěny betonové monolitické konstrukce tloušťky 30 cm je vidět stopa požáru, které odpovídá i teplotní pole zaznamenané na termovizním snímku. Z uvedeného případu je zřejmé, že akumulační schopnost stěn „klasické“ konstrukce je vysoká a termovizní snímek provedený i několik desítek či stovek minut po likvidaci požáru má stále vypovídající hodnotu – viz obr. 4.

Obr. 4 Teplotní pole stěny při určení původní polohy těla	Obr. 5 Porovnání teplotního pole kol návěsu jizdní soupravy

Následující případ jasně demonstruje, že použití termokamery se nemusí nutně omezovat pouze na vyšetřování požárů v budovách. Termovizní měření bylo provedeno v rámci ohledání požáru jízdní soupravy zhruba 20 minut po likvidaci požáru. Předpokládané místo vzniku požáru bylo stanoveno v prostoru pravé strany nápravy návěsu. Snímek zobrazuje dvě sousední kola nápravy na pravé straně návěsu, obě tato kola byla zasažena termickými účinky požáru. Kolo zobrazené na levé straně termovizního snímku vykazuje velmi silné lokální termické zatížení přímo v náboji kola, oproti tomu kolo na pravé straně zobrazuje charakteristické teplotní pole vzniklé běžným brzdným účinkem. Touto informací bylo upřesněno místo vzniku požáru do náboje pravého zadního kola návěsu a spolu s dalšími stopami (např. viditelná mechanická deformace klece ložiska) byla jako příčina vzniku požáru stanovena technická závada v ložisku náboje tohoto kola – viz obr. 5.

Další dva případy ukazují opět jiný způsob použití termokamery, respektive letecké termovize. Praktické zkušenosti autorů ukazují, že letecké termovizní snímky prováděné pro efektivní likvidaci požáru lze také použít pro účely zjišťování příčin vzniku požáru. Při požáru uskladněného Obr. 6 Letecký termovizní snímek v průběhu požáru
skladovaného rostlinného materiálurostlinného materiálu ve venkovním prostředí byl proveden termovizní monitoring požářiště dronem. Primárním účelem tohoto sledování byla informační podpora pro velitele zásahu za účelem efektivního hasebního zásahu. Termovizní snímek byl ale také použit za účelem vyloučení/potvrzení stanovených hypotéz úmyslné iniciace a biologického samovznícení jako příčiny vzniku požáru. Ze snímku je zřejmý směr šíření požáru ze středové části stohu do jeho jednotlivých stran, kdy toto šíření požáru odpovídá principu biologického samovznícení, a naopak vylučuje možnost úmyslné iniciace logicky prováděné na okraji stohu. Tato zjištěná termovizní stopa požáru pomohla v daném případě stanovit biologické samovznícení jako příčinu vzniku požáru – viz obr. 6.

Obdobně byla termokamera použita v případě požáru ubytovny, kdy v rámci hasebního zásahu byl použit dron s termovizní technikou. Na základě leteckého termovizního snímku bylo možné určit směr šíření požáru od východní k západní straně objektu, kdy tato informace pomohla vyšetřovatelům požárů k určení kriminalistického ohniska – viz obr. 7.

Poslední případ použití termovize je ze zahraničí, konkrétně od dánských vyšetřovatelů požárů. Termokamera byla nasazena přibližně 30–45 minut po uhašení požáru v šestipatrovém bytovém domě s komerčně využívaným přízemím. Požár vznikl v rekonstruovaném přízemí při používání úhlové brusky. Na místě bylo poměrně jasně lokalizováno místo vzniku požáru v přízemí u podlahy, termokamera byla použita za účelem vysvětlení rozšíření požáru do druhého nadzemního podlaží bez přítomnosti dalších vizuálních stop požáru, které by toto šíření vysvětlovaly. Na základě termovizního snímku stěny za místem vzniku požáru bylo zjištěno, že se požár šířil vertikálně vzhůru dutinou této stěny, kde se nacházely kabelové rozvody v chráničce [7] – viz obr. 8.

Obr. 7 Letecký termovizní snímek v průběhu požáru ubytovny	Obr. 8 Termovizní monitoring stěny za místem vzniku požáru - zajištění šíření požáru dutinou ve stěně [7]

Závěr
Na základě provedené studie je zřejmé, že použití termokamery pro účely zjišťování příčiny vzniku požárů skýtá do budoucna velký potenciál, který je dán zejména vhodnými stavebními konstrukcemi a nastaveným systémem zjišťování příčin vzniku požárů v České republice. Na základě zkušeností autorů článku se jeví použití termokamery efektivní bezprostředně po hasebním zásahu, některé případy ale ukazují, že termovizi lze použít i s určitým časovým odstupem po likvidaci požáru.

Samozřejmě termovizní snímek zcela nenahrazuje informace, které vyšetřovatel požárů získá důsledným ohledáním požářiště, ale tyto informace může vhodně doplnit a zvýšit tak spolehlivost stanovených verzí, a to jak při určování kriminalistického ohniska, tak i u příčiny vzniku požáru. Velkou výhodou je jednoduché a rychlé použití, velikost současných termokamer umožňuje snadné „kapesní“ přenášení a jejich obsluha je obdobná jako u fotoaparátu.

Při vyhodnocování termovizních snímků interiéru budov je potřeba, stejně jako u vyhodnocování zjištěných vizuálních stop na požářištích, zvažovat možné faktory, které mohou zaznamenané stopy požáru či jeho teplotního pole ovlivnit. Jde o faktory spjaté s principem dynamiky požáru v uzavřeném prostoru, tedy například vliv ventilace, horizontální/vertikální poloha kriminalistického ohniska nebo stěnový efekt. Tyto souvislosti byly již popsány v několika předchozích článcích [3] [4] [5].

Použití této technologie má však také svá omezení, která jsou zřejmá v souvislosti se zmiňovanou potřebou akumulace tepla ve stavebních konstrukcích. Z uvedeného vyplývá, že výstupy termovize nemusí být použitelné či mohou být zkreslené u staveb, jejichž konstrukce nemají vhodnou akumulaci tepla, jako jsou například dřevostavby, stavby jednoduché konstrukce (např. plechové garáže), obytné přívěsy apod. Totéž platí v případě staveb, které jsou zhotoveny z různých konstrukčních materiálů, jako jsou třeba sádrokartonové vestavby ve zděných objektech nebo v případě nestejnoměrné vrchní vrstvy stěny (např. keramický obklad na části stěny v koupelně, kuchyni aj.). Samozřejmě také nebude možné měřit teplotu příliš dlouhou dobu po uhašení požáru, protože dojde k vyrovnání teplot konstrukcí a objektů s teplotou okolí.

V neposlední řadě mohou vyšetřovatelé požárů termokameru na požářištích použít i k dalším činnostem, které nejsou primárně spjaty s určením místa a příčiny vzniku požáru. Vyšetřovatel požárů může termovizi použít například ke zjištění ohnisek požáru v případě, že se znovu v nepřítomnosti jednotky PO rozhoří či může ověřit bezpečnost požářiště pro účely nasazení služebního psa. Dále je možné termovizní snímky využít jako podklady pro statické výpočty a odborné posudky staveb a konstrukcí s ohledem na účinky požáru.

Na základě studie lze predikovat, že se termovize stane běžnou součástí procesu zjišťování příčin vzniku požárů a že se termovizní snímky či videa stanou pevnou součástí dokumentace požáru či obsahu vzdělávání v rámci specializačního kurzu určeného pro vyšetřovatele požárů.

Použitá literatura
[1] NFPA 921 – Guide for Fire and Explosion Investigation, National Fire Protection Association, Quincy (USA), 2017.
[2] KOPECKÝ, Stanislav, Jakub ŠKODA a Jaroslav ŘEPÍK. Lokalizace kriminalistického ohniska. 112, Odborný časopis požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatelstva. 2017, 2017(9), 4–7.
[3] KOPECKÝ, Stanislav, Jakub ŠKODA a Jaroslav ŘEPÍK. Vliv ventilace na způsob vyšetřování požárů v uzavřeném prostoru. 112, Odborný časopis požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatelstva. 2017, 2017(11), 6–10.
[4] KOPECKÝ, Stanislav, Jakub ŠKODA a Jiří HOŠEK. Vliv dynamiky požáru v uzavřeném prostoru při určování kriminalistického ohniska. 112, Odborný časopis požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatelstva. 2018, 2018(12), 10–15.
[5] KOPECKÝ, Stanislav, Jakub ŠKODA a Jiří HOŠEK. Dynamika požáru komplexního prostoru z pohledu vyšetřování požárů. 112, Odborný časopis požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatelstva. 2019, 2019(3), 14–18.
[6] Gorbett G. E., Tinsley A. (2013) Fire Investigation Origin Determination Survey, Department of Fire and Safety Engineering Technology, Eastern Kentucky University (USA).
[7] Greater Copenhagen Fire Department – Asst. Div. Fire Officer René Ruusunen.


kpt. Ing. Stanislav KOPECKÝ, kpt. Ing. Jaroslav ŘEPÍK, HZS Plzeňského kraje, pplk. Mgr. Jakub ŠKODA, MV­-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv HZS Plzeňského kraje

Počátkem roku 2020 příslušníci zjišťování příčin vzniku požárů (vyšetřovatelé požárů) HZS Pardubického kraje, Územního odboru (ÚO) Chrudim obdrželi automobil Volkswagen Transporter 6.0 kombi L1Z, který má zlepšit a zjednodušit jejich činnost.

Požární automobil je určen pro vyšetřovatele požárů. Po deseti letech služby nahradil Nissan X­ Trail, který byl následně předán do užívání veliteli stanice Hlinsko, ÚO Chrudim.

Celkové rozměry
Délka vozidla je 5 304 mm, šířka 1 904 mm, výška bez rampy zvláštního výstražného světelného zařízení 1 970 mm a celková hmotnost nepřesahuje 3 500 kg. Výrobce uvádí maximální rychlost 179 km/h. Jde o karoserii s nízkou střechou a dlouhým rozvorem.

Podvozek
Automobil je vybaven systémem pohonu všech kol 4Matic a světlá výška pod nápravami lehce přesahuje 200 mm. Podvozek má rozvor náprav 3 400 mm. Kola pohání naftový motor o zdvihovém objemu 1 968 cm3 a maximálním výkonu 110 kW při 3 250 otáčkách a splňuje emisní normu Euro 6. Převodovka je manuální šestistupňová. Dále je vozidlo opatřeno tažným zařízením A50-X.

Kabina
Podle zadávací dokumentace veřejné zakázky muselo být vozidlo dodané jako osmimístné, aby se mohla vyjmout prostřední řada sedadel, a tím jako u automobilů dopravní policie vznikl konferenční prostor. Dopravní policie má s touto úpravou interiéru letité zkušenosti a na místech událostí tráví stejně jako vyšetřovatelé požárů mnoho času. Znamenalo to vytvořit během přestavby vozidla pevnou přepážku na oddělení kabiny od nákladového prostoru.

Sedadlo řidiče je polohovatelné. Sedadlo spolujezdce je otočné o 180° proti směru jízdy. Standardní výbavou vozidla je klimatizace, tempomat, přední a zadní senzory, přední mlhová světla, elektrické ovládání předních oken, centrální zamykání s dálkovým ovládáním, monitorování tlaku v pneumatikách a autorádio s dotykovým panelem. Nadstandardní výbavou je pro chladné zimní měsíce vzduchové nezávislé topení, tmavá zadní skla a alternátor s vyšším výkonem. Do budoucna se uvažuje o pořízení couvací kamery. V prostoru řidiče a spolujezdce se stalo problematickým umístění tabletu a mobilní radiostanice. Vzhledem k otočnému sedadlu a airbagu spolujezdce byl výběr místa velmi zúžený. Po vyrobené konstrukci se zachycením do palubní desky se tablet umístil do jejího středu. Stal se manipulovatelný a při jízdě ho může mít vyšetřovatel požárů před autorádiem, kde je na něj dobře vidět. Mobilní radiostanice byla umístěna do mezery mezi přihrádku v palubní desce a airbag spolujezdce.

Po vyjmutí prostřední řady sedadel vznikl prostor pro umístění konferenčního stolku. Tento prostor je zcela vhodný pro potřebné podání vysvětlení osob. Najednou mohou vysvětlení podávat až tři osoby a lze s nimi mít zároveň oční kontakt. Praktický pevný stolek slouží pro sepisování veškeré dokumentace, kterou vyšetřovatel požárů má k dispozici včetně úředního záznamu o podání vysvětlení. Dokumentaci může sepisovat buď ručně, nebo použít notebook.

Vestavba
Vestavbu vyrobila společnost KOBIT – THZ CZ, s.r.o., ve Slatiňanech, ve které se v modulu pracoviště (konferenčním prostoru) nachází stolek, který je upraven tak, aby co nejvíce vyhovoval osobám jak menšího, tak většího vzrůstu. Úpravou vozidla v něm vzniklo i místo pro případné převléknutí. Do nákladového prostoru byl umístěn hliníkový skelet, do kterého byly zabudovány dvě hliníkové zásuvky a jeden vertikální výsuv. Nákladový prostor je přístupný zezadu dvoukřídlými dveřmi.

Výbava automobilu
Vozidlo je vybaveno podle technických podmínek již zvláštním výstražným světelným zařízením modré a červené barvy s doplňkovými svítilnami za čelním sklem, v přední masce vozidla a na bocích v přední části vozidla. Při zatažení ruční brzdy se rozblikají oranžová výstražná světla v oknech zadních dveří. Okna v prostřední a zadní části jsou zakryta černou folií. O dobíjení a konzervaci akumulátorů se stará zásuvka CEE na levé straně vozu, kde se nachází i zásuvka na 12 V. Součástí modulu pracoviště jsou dva konzervátory autobaterií, trakční baterie 12 V 110 Ah a měnič napětí na 230 V.

Na stolku jsou připevněny dva nabíjecí úchyty s ručními svítilnami Survivor, které jsou neustále dobíjeny. Ve stolku je umístěn notebook, tiskárna, minilednička, případně cokoli, co se může připojit do dvou zásuvek 230 V či šesti zásuvek 12 V, které jsou rozmístěny pod pracovní deskou stolku. Ten je dále vybaven dvěma výsuvnými zásuvkami, kde se nachází psací potřeby, notebook, tiskopisy, gumové rukavice a číselné terčíky k označení stop. Zásuvky jsou opatřeny zámkem kvůli případnému vysouvání za jízdy. Minilednička se nachází v zadním výklenku stolku za zásuvkami. Mezi pracovní deskou a zásuvkami vznikl ohraničený prostor pro tiskárnu a fotoaparát. Celý prostor je osvětlený přidaným světlem nad stolkem ve dvou intenzitách svícení.

Na hliníkovém skeletu v nákladovém prostoru je umístěný teleskopický žebřík. V pravé spodní části skeletu se nachází hliníková vana o šířce 420 mm, délce 990 mm a hloubce 330 mm pro převoz vzorků (např. mikrovlnná trouba, fritovací hrnec) k provedení požárně technické expertizy. Nad hliníkovou vanou je vertikální výsuv se zavěšeným vzduchovým dýchacím přístrojem, hasicím přístrojem PHP PG6, pákovými nůžkami a polní lopatkou. V levé straně nákladového prostoru jsou umístěné dvě zásuvky o rozměrech 670 × 770 × 100 mm. V horní polici nalezneme termokameru FLIR, lehkou přilbu Dräger, obalový materiál na vzorky (Al folie, smršťovací folie, papírové a igelitové pytle), výstražnou vestu s nápisem „Vyšetřovatel požárů“ a pracovní rukavice. Ve spodní polici je umístěno přenosné LED světlo s baterií zn. PELI, kufr s nářadím a čtyři přepravky s vybavením pro odběry vzorků, kde se mimo jiné nachází i měřidla, laserový teploměr, jednorázové obleky, mycí a čisticí prostředky, roušky a respirátory, řezací potřeby a mnoho dalšího. Ve spodní části vznikl prostor pro teleskopický stožár pro LED světlo značky PELI, zásahový oděv, přilbu a obuv vyšetřovatele požárů. Celý prostor se samostatným vypínačem v nákladovém prostoru je osvětlený a je v něm dostatek místa pro případně zakoupený dron.

Závěr
Působiště chrudimských vyšetřovatelů požárů o rozloze téměř 1 000 km2 je velice rozmanité. V nejsevernějším místě se v Polabské nížině nachází největší město Chrudim, které leží v nadmořské výšce 240 m n. m., a naopak nejjižněji v nadmořské výšce 582 m n. m. na Českomoravské vrchovině se nachází druhé největší město okresu Hlinsko. Nejvíce je rozdílnost nadmořských výšek patrná v zimě. Zatímco v Chrudimi nesněží, v Hlinsku může napadat až 20 cm sněhu. Dalším těžce přístupným územím v okrese jsou Železné hory v okolí měst Třemošnice a Seč. V tomto území se nachází nejvíce lesních cest. Z důvodu specifické geografické polohy Pardubického kraje vyšetřovatelé požárů při výběru vyšetřovacího automobilu volili kompromis mezi silničním a terénním vozidlem.

Transporter si již během tří měsíců vyzkoušeli všichni chrudimští vyšetřovatelé požárů a k zásahům najezdili stovky kilometrů. Oproti předchozímu Nissanu X­ Trail jde o vozidlo větších rozměrů a všichni se shodli na tom, že se jedná o skvělé vozidlo vhodné pro zjišťování příčin vzniku požárů, protože má vynikající jízdní vlastnosti a podání vysvětlení svědků a zapisování do protokolů je mnohem jednodušší. Také uspořádání nákladového prostoru je přehlednější a vyšetřovatelé požárů tak mají vše po ruce. Celková cena vozidla s přestavbou činila 1 608 288 Kč včetně DPH.


mjr. Mgr. Martin VOJTA, foto nprap. Michal MRÁZEK, HZS Pardubického kraje

Článek popisuje možnost využití CFD simulací, tedy souboru metod a matematických postupů používaných pro počítačovou simulaci proudění tekutin, při vyšetřování kriminálních činů spojených s úniky a výbuchy nebezpečných plynů. Možnost využití CFD simulací je demonstrována na případu vraždy z dubna 2014, která měla být zamaskována výbuchem zemního plynu. Numerickými simulacemi lze přijatelně popsat šíření hořlavého plynu v uzavřených prostorech, identifikovat místa vzniklých místních kritických koncentrací a stanovit doby, kdy došlo k vytvoření výbušných koncentrací plynné směsi u případných účinných iniciačních zdrojů. 

Osudným se stal pro seniorku narozenou v roce 1938 11. duben 2014. Večer kolem 20.00 hodin ji navštívil doma v Teplicích pachatel pod záminkou žádosti o radu při zakoupení dárku pro jejího vnuka – jeho kamaráda. Ve skutečnosti chtěl v jejím bytě přespat. Žena ho znala, proto ho pustila do domu, jenže ho odmítla nechat přespat. Strhla se hádka. Chtěla, aby odešel, jinak přivolá policii. Pachatel ženu strčil, ta se udeřila hlavou o rám dveří z chodby do kuchyně, začala silně krvácet a křičet, že zavolá policii. Odešla si ránu na hlavě umýt do koupelny. Obr. 1 Půdorysné schéma bytuPachatel ze strachu z přivolání policie vběhl do kuchyně. Z kuchyňské linky vzal nůž a zezadu nožem zasadil seniorce sedm bodných ran. Zavražděnou seniorku přesunul do kuchyně, kde ji posléze znásilnil. Přes mrtvolu přehodil deku, pustil si televizi, pojedl a snažil se usnout. [1]
Druhý den 12. dubna 2014 sňal deku z mrtvé ženy a položil ji zpátky na gauč. Ráno otočil všech pět ventilů plynového sporáku v kuchyni do polohy otevřeno a na sekretáři v zadní chodbičce mezi kuchyní a obývacím pokojem zapálil voskovou svíčku. Výbuchem chtěl zamaskovat stopy vraždy [1]. Naštěstí k výbuchu nedošlo. Koncentrace zemního plynu ve směsi se vzduchem u možných iniciačních zdrojů nedosáhla spodní meze výbušnosti. Unikající zemní plyn uzavřela policejní hlídka po vyražení vstupních dveří bytu, kterou kontaktovala dcera seniorky.

Místo činu, zdroj úniku plynu a iniciační zdroje
Událost se odehrála ve dvoupokojovém bytě, ve kterém se nacházela kuchyň, obývací pokoj, pracovna, technická místnost, vstupní chodba, koupelna a WC. Na obr. 1 je schéma bytu s rozmístěním místností. Pro výpočty jsou důležitými faktory teplota a barometrický tlak v bytě v době, kdy došlo k úniku zemního plynu. Při ohledávání bytu nebyly tyto parametry měřeny, proto je pro následné výpočty uvažována teplota 25 °C a barometrický tlak 98,65 kPa. Tyto hodnoty byly vybrány v souvislosti s dále popisovaným průtočným množstvím jednotlivých vařidlových hořáků.

Obr. 2 Pohled na umístění okna v chodbičce mezi koupelnou a techickou místností [2]	Obr. 3 Pohled na umístění plynového sporáku v kuchyni bytu [2]

V uvažovaném případě byla všechna okna bytu zavřená a nedocházelo k žádnému většímu proudění nebo mísení vzduchu průvanem. K výměně vzduchu docházelo pouze infiltrací, která byla umocněna netěsností jak vnitřního, tak vnějšího okna u stropu chodby mezi kuchyní a koupelnou (obr. 2). Tato netěsnost byla v CFD simulaci zohledněna jako meziokenní spára o šířce 4 mm po obvodu celého okna.

Klíčovými místnostmi byla kuchyň, kde se nalézal sporák na zemní plyn, spojovací chodba mezi kuchyní a obývacím pokojem, kde se nacházel první iniciační zdroj v podobě zapálené voskové svíčky, a koupelna, kde byla instalována plynová karma na ohřev vody.
Na místě byl zjištěn zdroj úniku zemního plynu (obr. 3), který byl realizován otevřením všech pěti ventilů plynového sporáku MORA 218 umístěným v kuchyni předmětného bytu [2].

Reálně však plyn unikal pouze z horních vařidlových hořáků, jelikož byl troubový hořák jištěn bezpečnostní termoelektrickou pojistkou [3]. Obr. 4 Vařidlový hořákTechnické parametry plynového sporáku pro následné výpočty byly použity z technické dokumentace výrobce „Návod k obsluze a údržbě plynových sporáků“. Stěžejním parametrem je průtočné množství unikajícího zemního plynu. Výrobce udává maximální průtočné množství jako celkovou spotřebu plynu 1,15 m3/h při přetlaku 1,8 kPa v plynovodní síti [3]. Tabulka udává průtoky jednotlivých vařidlových hořáků, se kterými se počítalo v CFD simulaci.

Matematický model byl zjednodušen pouze na únik metanu (CH4). Dalších šest plynných složek zemního plynu bylo možné zanedbat, jelikož šlo o tranzitní zemní plyn, který obsahuje 98,39 obj. % metanu, a výpočty se zbývajícími plynnými složkami by neúměrně prodlužovaly dobu výpočtu. Meze výbušnosti zemního plynu (metanu) jsou od 4,3 obj. % do 15 obj. % [2]. V technické praxi se také uvádí pojem nebezpečná koncentrace, což je 50 % dolní meze výbušnosti a označuje hranici, kdy můžeme vnímat ohrožení.

Hlava plynového hořáku je shora nasunuta na směšovač, který je upevněn pod vařidlovou deskou. Rozdělovač plamene (písmeno B – obr. 4) je nasazen na hořákovou hlavu a na rozdělovači je nasazeno víčko (písmeno A – obr. 4), středěné třemi výstupky [3]. Pro CFD simulaci bylo provedeno zjednodušení geometrie, kdy nebyly modelovány všechny součásti vařidlových hořáků, ale pouze vyústění plynových trysek a víčka vařidlových hořáků (písmena A a C – obr. 4).

Tab. Průtočná množství

Obr. 5 Pohled na umístění svíčky v chodbě a karmy v koupelněV popsaném bytě se našly dva případné iniciační zdroje. Jde o plamenné hoření svíčky umístěné v chodbičce mezi kuchyní a obývacím pokojem (obr. 5).
Druhý iniciační zdroj se nacházel v koupelně a jednalo se o plamen zapalovače karmy, tzv. věčný plamínek (obr. 5). Teplota plamene má dostačující iniciační energii k iniciaci popsané hořlavé směsi [2]. Tato dvě místa případných iniciačních zdrojů byla v CFD simulaci označena sledovacími body, ve kterých jsou zaznamenávány vypočtené objemové koncentrace metanu v definovaných časech.

Šíření uniklého metanu a utváření místních výbušných koncentrací
Před samotnou numerickou simulací byl v programu Ansys DesignModeler vytvořen 3D model vnitřních prostor popisovaného bytu. V tomto 3D modelu byla následně vygenerována výpoč­tová síť, která 3D model rozdělila na 738 943 buněk, parametr pro určení kvality 3D buňky (míry její deformace) je 0,8 – kvalita této výpočtové sítě tedy vyhovuje. Jde o síťování částečně pomocí čtyř­stěnů „Tetrahedron“, díky kterému bylo možné vysíťovat velmi malé netěsnosti (ústí trysek) a ostré úhly pootevřených dveří a zachovat přitom optimální poměr mezi malou velikostí trysky, velkým okolním výpočetním prostorem a celkovým počtem buněk vytvořené výpočtové sítě, od které se odvíjí doba výpočtu. Na zbylé části řešeného prostoru byla použita síť ve formě krychlových buněk.

CFD simulace byla provedena v programu Ansys Fluent 15.0 [4], pro výpočet byl vybrán turbulentní matematický model k­ ε RNG, který je optimální pro tyto typy úloh, kde dochází ke slabým turbulentním prouděním v přechodném pásmu mezi laminárním a turbulentním prouděním [5].

Na pracovišti Technického ústavu požární ochrany v Praze byla provedena zkouška doby hoření uhořelé válcové parafínové svíčky fialové barvy, která byla nalezena na místě činu. Původní výšku svíčky před zapálením nebylo možné z důvodu jejího částečného odhoření a nemožné identifikace typu svíčky stanovit. Svíčky průměru 60 mm mají nejčastěji výšku 120 mm. Na českém trhu jsou však v prodeji taktéž svíčky o průměru 60 mm a výšce vysoké 100 mm (i když s menší četností). Z naměřených hodnot a z předpokládaných výšek svíčky 100 resp. 120 mm lze za předpokladu, že svíčka nebyla před zapálením pachatelem částečně uhořelá, vypočíst dobu hoření svíčky do okamžiku jejího uhašení. Doba hoření svíčky vysoké 100 mm byla vypočtena na 31 hodin a 17 minut a doba hoření svíčky vysoké 120 mm byla vypočtena na 39 hodin a 17 minut [2]. Z těchto důvodů byla provedena CFD simulace úniku plynu do čtyřicáté hodiny, kdy byla simulace zastavena. Z grafu (obr. 6), který ukazuje utváření místních koncentrací metanu na místech, kde byla postavena hořící svíčka, kde se nacházel plamínek plynové karmy a u stropu nad plynovým sporákem, je patrný prudký nárůst koncentrací přibližně do páté hodiny od začátku úniku. Od přibližně páté hodiny do dvacáté hodiny docházelo pouze k pozvolnému nárůstu koncentrace metanu a po přibližně dvacáté hodině od začátku úniku došlo k ustálení koncentrace metanu. U hořící svíčky došlo k vytvoření 1,95 obj. % koncentrace metanu, u plamínku karmy došlo k vytvoření 1,56 obj. % koncentrace metanu a u stropu nad plynovým sporákem došlo k vytvoření 2,60 obj. % koncentrace metanu.

Obr. 6 Utváření místních koncentracímetanu                    ve sledovaných místech	Obr. 7 Rozložení místních koncentrací metanu (obj.%) v páté hodině po začátku jeho úniku

Pozvolnější nárůst místních koncentrací v celém bytu mezi pátou a dvacátou hodinou byl zapříčiněn velkou rozlohou bytu, kdy docházelo k proudění metanu do celého bytu po dosažení zárubní dveří v kuchyni. Ustálení nárůstu koncentrací metanu na sledovaných místech mohlo být zapříčiněno odvodem metanu mimo prostor bytu přes netěsnosti u okna na chodbě u koupelny. S rostoucí koncentrací metanu u stropu bytu docházelo také k jeho většímu úniku mimo prostor bytu, v návaznosti na umístění netěsnícího okna. Na obr. 7 a 8 je viditelné rozložení koncentrací metanu v rozsahu 0 až 4,3 obj. %, v celém bytu v páté a dvacáté hodině po začátku jeho úniku. Výbušná koncentrace metanu se vytvořila pouze v blízkosti vařidlových hořáků. Dále došlo k hromadění metanu u stropu v kuchyni, kdy se následně hořlavý plyn začal přelévat do ostatních místností. Nejméně se metan začal hromadit v prostoru koupelny, kde byla instalována plynová karma, a to z důvodu netěsného okna v prostoru chodby a nízké úrovně zárubní dveří mezi chodbou a koupelnou, která bránila přelévání metanu do koupelny.

Obr. 8 Rozložení místních koncentrací metanu (obj.%) ve 20.00 hodině po začátku jeho úniku	Obr. 9 Rozložení výbušné koncentrace 27 hodin po začátku úniku metanu

K otevření ventilů plynového sporáku došlo mezi 07.00 až 09.00 hodinou, to znamená, že zemní plyn do vnitřních prostor bytu unikal 25 až 27 Obr. 10 Rozložení nebezpečné koncentrace 27 hodin
po začátku niku metanuhodin. Na obr. 9 a 10 jsou viditelná místa, kde se vytvořila výbušná (4,3 obj. %) a nebezpečná koncentrace (2,15 obj. %) metanu, v době 27 hodin po začátku úniku plynu, tedy v době těsně před vstupem policistů do předmětného bytu, kteří zastavili únik plynu. Výbušná koncentrace metanu se utvořila pouze v blízkosti vařidlových hořáků, nebezpečná koncentrace se však utvořila téměř v celém bytě, hlavně v kuchyni a obývacím pokoji. V chodbě u koupelny se nebezpečná koncentrace metanu utvořila pouze u stropu a v koupelně se neutvořila vůbec.

Závěr
CFD simulací lze podrobně specifikovat v libovolných časových intervalech až do příchodu policistů (a tudíž otevření dveří a oken) šíření výbušné a nebezpečné koncentrace zemního plynu, a tím určit nebezpečí výbuchu, což je v souvislosti s vyšetřováním případu velmi důležitá informace. V CFD simulaci nebyla zahrnuta infiltrace zbylých zavřených oken a vstupních dveří oddělujících vnitřní prostory bytu od okolního prostředí a nebyly do ní zahrnuty změny teplot vně a uvnitř bytu, barometrického tlaku a tlaku zemního plynu v plynovodním potrubí, jejichž hodnoty se v průběhu celého dne mění.

Z uvedené studie vyplývá, že při samotném úniku nehrozilo přímé nebezpečí výbuchu. V blízkosti plamene svíčky však došlo k vytvoření nebezpečné koncentrace. Nebezpečí výbuchu tak výrazně vzrostlo, když došlo k otevření vstupních dveří předmětného bytu, kdy se policisté pohybovali po bytě a ohledávali místo činu před jeho odvětráním. Při těchto činnostech dochází k celkovému narušení dosavadních probíhajících fyzikálních dějů, které ovlivňují proudění a difuzi. Dochází k různým dalším zavířením a výměnám plynů změnami teplot a tlaků. Zahrnutí popsaných skutečností (před a po vstupu policistů do bytu) do CFD simulace by vyžadovalo další detailní studii všech vzniklých proměnných, která by byla buď časově velmi náročná, nebo by v některých případech nebyla vůbec možná.

Použitá literatura
[1] REDAKCE. Za vraždu seniorky bude ve vězení 18 let. In: Teplický deník.cz [online]. Teplice: Teplický deník, 2014, 10. 12. 2014 [cit. 2019-09-04]. Dostupné z: https://teplicky.denik.cz/zlociny­ a-soudy/za­ vrazdu­ seniorky­ bude­ ve­ vezeni-18-let-20141210.html
[2] SANŽA ŠAFRÁNEK, Ondřej. Odborné vyjádření, Technický ústav požární ochrany: Č.j.: MV-63373-2/TÚPO-2014. Praha, 2014.
[3] Plynový sporák MORA 218: Návod k obsluze a údržbě plynových sporáků. ZVS­ MORAVIA, k.p., Hlubočky­ Mariánské údolí, 1983.
[4] Ansys, Inc. ANSYS FLUENT 14.5 – User’s Guide, 2013.
[5] TULACH, Aleš, Miroslav MYNARZ, Petr LEPÍK a Milada KOZUBKOVÁ. The possibilities to determine critical concentrations of gas in buildings. Vytápění, Větrání, Instalace. 2015, 24 (4), 198-202. ISSN 12101389.


kpt. Ing. Aleš TULACH, HZS Olomouckého kraje, kpt. Ing. Ondřej SANŽA ŠAFRÁNEK,Technický ústav požární ochrany,
Ing. Miroslav MYNARZ, Ph.D., prof. RNDr. Milada KOZUBKOVÁ, CSc.,VŠB – Technická univerzita Ostrava

Ještě před 15 lety to byla látka mezi veřejností téměř neznámá, dnes je o ní napsáno mnoho odborných článků a v povědomí široké veřejnosti je známá jako zabiják narkomanů. Její chemický název je N-(1-(2-fenylethyl)-4-piperidinyl)-N­ fenylpropanamid a zkráceně se jí říká fentanyl. Kvůli její dlouholeté regulaci se kromě ní stále častěji objevují nové deriváty fentanylu tzv. „The Fentalogs“.

Fentanyl (CAS 437-38-7) byl vyvinut v 50. letech 20. století belgickou firmou Janssen Pharmaceutica a přibližně o 10 let později se již používal v medicíně. Je to látka podobných vlastností jako morfin, má však větší analgetický účinek (asi 100×, působí však krátkodoběji). Patří do skupiny uměle syntetizovaných opioidů, což jsou látky mající schopnost se navázat v centrálním nervovém systému na opioidní receptory a poté působit analgeticky. Název ­opioid je odvozen od opia, který obsahuje například právě alkaloid morfin [1].

Jde o bílý krystalický prášek hořké chuti bez zápachu s molekulovou hmotností 336,47 g/mol a bodem tání mezi 83 až 84 °C. Je snadno rozpustný v etanolu, případně metanolu a prakticky nerozpustný ve vodě [2]. Nejnižší toxická dávka (TDLo), při které dojde k celkovému útlumu, při intravenózní aplikaci, je u člověka 2 µg/kg a při orální aplikaci 100 µg/kg [3]. Literární údaje tak jednoznačně prokazují, že se toxicitou vyrovná některým bojovým chemickým látkám (BCHL), viz tabulka. Zjednodušeně lze říci, že v případě fentanylu je smrtelná dávka pár zrníček a v případě toxičtějšího derivátu carfentanylu je to jedno zrníčko velikosti zrnka máku.

Obr. 1 Smrtelná dávka fentanylu 2 mg	Obr. 2 Smrtelné dávky opiátů [9]

V současné době je známo více než 1 400 derivátů fentanylu (fentalogs), které mají různé fyzikální a toxikologické vlastnosti. Nicméně lze obecně konstatovat, že jde o vysoce toxické látky.

Tab. Srovnání toxicity opiátů s BCHL sarinem

Použití fentanylu v medicíně
V 60. letech 20. století byl uveden do medicínské praxe jako nitrožilně podávané anestetikum pod obchodní značkou Sublimaze [1]. Na našem trhu byl a je uváděn pod názvem Fentanyl, Dolforin, Adolor, Breakyl a další. Následně byly objeveny další dvě příbuzné látky: alfentanyl – analgetikum s velmi rychlým účinkem (5–10 minut), a sufentanyl – analgetikum s účinky ještě silnějšími, které se užívalo při srdeční chirurgii. Doposud se fentanyl a jeho deriváty hojně užívají jako anestetika a analgetika při chronických bolestech převážně u pacientů v terminální fázi nádorových onemocnění ve formě náplastí, nosních sprejů (obr. 3 a 4) či lízátek. Uvažuje se o jejich využití pro jedince s vysokou tolerancí na opiáty. Ve veterinární praxi se využívá k uspávání velkých zvířat [1].

Použití fentanylu jako bojové chemické neletální zbraně
Pravděpodobně první bojové použití fentanylu se odehrálo v roce 1991 v Moskvě, kdy při bojích o parlament byl armádou proti obráncům celkem úspěšně použit fentanyl nebo jeho derivát.

Další použití fentanylu pro bojové účely se uskutečnilo v roce 1997, kdy po jednání jordánského krále Husajna I. s izraelským ministerským předsedou Benjaminem Netanjahuem se pravděpodobně agenti Mosadu v Jordánsku pokusili o útok na vůdce Hamásu Khaleda Mashala smrtelnou dávkou fentanylu [10].

Dosud poslední potvrzené bojové použití fentanylu bylo v Moskvě v roce 2002 při teroristickému útoku na moskevské divadelní centrum Dubrovka.

Jako pravděpodobně poslední bojové použití fentanylu či fentalogs se jeví útok na Sergeje a Julii Skripalovi 4. března 2018 v anglickém Salisbury [11, 12, 13]. Shodou okolností toto městečko leží pouhých 12 km od elitní vládní vojenské laboratoře Port Down, kde byla v roce 1952 vyvinuta jedna z nejtoxičtějších nervově paralytických látek zavedená ve výzbroji VX [14, 15].

Civilní zneužití fentanylu
Fentanyl a jeho deriváty jsou zneužívány na drogové scéně. Díky svým násobným opioidním účinkům jsou výhodnější než běžný heroin. Lze ho na rozdíl od heroinu více ředit, což znamená vyšší zisk a silnější výsledný produkt. Řada obchodníků s heroinem v poslední době preferuje Obr. 3 Fentanyl ve formě náplastíprávě proto fentanyl, neboť z jednoho kilogramu čistého fentanylu je možné ředěním získat přibližně 10 kg látky připravené k distribuci, která si stále zachovává vysokou kvalitu. Další důvod, proč si fentanyl nelegální obchodníci oblíbili, je ten, že se snáz pašuje, a rovněž detekční prostředky, které mají represivní složky k dispozici, často nedokážou fentanyl a jeho deriváty spolehlivě detekovat. Uživatelé chtějí fentanyl hlavně proto, že je silnější.

V USA a také v Evropě se posledních sedm let sleduje strmý nárůst zneužití fentanylu a fentalogs. Látky jsou hojně zneužívány drogovou scénou jako záměna či příměs heroinu. Tento problém přerostl v celospolečenský problém, proto se v USA začalo hovořit o tzv. „fentanylové epidemii“. Oběťmi této epidemie jsou lidé na různém stupni společenského žebříčku od těch nejchudších až po známé celebrity [16]. V posledních letech byl zaznamenán významný nárůst dostupnosti fentanylů na drogovém trhu v Evropě, což je zapříčiněno masovou výrobou v Číně a jejich následným online prodejem.

Typickým v rámci tohoto fenoménu je prodej fentalogs jako „legální“ náhražky nelegálních opioidů, kdy jsou často bez vědomí uživatelů součástí směsí s heroinem nebo přímo prodávány jako heroin či jiné nelegální opioidy. Legálnost derivátů je dána tím, že nejsou uvedeny na seznamech návykových látek vydaných v nařízení vlády č. 463/2013 Sb., případně jiných národních legislativních normativech. V některých případech se deriváty využívají na výrobu padělaných léků a v menším rozsahu se pak používají do směsí s jinými drogami (kokain).

Pro představu, jaké nebezpečí fentanyl a fentalogs představují, je nutné uvést stručnou kazuistiku z USA. V roce 2015 bylo zabaveno 151 kilogramů fentanylu Úřadem pro potírání drog (DEA). Většina záchytů byla soustředěna na jihozápadní hranici USA, přičemž fentanyl byl pašován přes Mexiko do Kalifornie nebo byl odeslán z Číny prostřednictvím pošty. Zabavených 151 kilogramů stačí k usmrcení 75 milionů lidí [17].

Obr. 4 Fentanyl ve formě nosního sprejeFentalogs jsou nejčastěji dopravovány do Evropy prostřednictvím expresních poštovních a kurýrních služeb, následně jsou prodávány přes ilegální komerční webové stránky (Darknet) nebo prostřednictvím již existující sítě jako „legální“ náhrada nelegálních opioidů. Z důvodu vysokého počtu úmrtí jsou pro některé eshopy Darknetu vedle dětské pornografie zakázaným a nežádoucím zbožím.

Nelegální laboratoře na výrobu fentanylů se v evropských státech objevují již od roku 2004 (Rakousko, Německo, Slovensko, Portugalsko). V Estonsku je fentanyl doménou ruskojazyčných skupin, heroin je na ústupu a je nahrazován fentanylem, který je zodpovědný za značný nárůst úmrtí, od roku 2016 je to asi 80 osob [19].

Ve Švédsku je ročně evidováno přibližně 250 až 300 úmrtí ve spojitosti s fentalogs. Od roku 2014 se objevuje nové podání této látky v podobě nosního spreje obsahující fentanyl, případně butyrfentanyl [18].

V České republice bylo evidováno zatím menší množství případů předávkování opiáty, z toho pouze jednou fentanylem, který se převážně získává z náplastí a jiných farmaceutických produktů obsahujících fentanyl [19]. Nicméně Celní správa České republiky již eviduje značný nárust záchytů v mezinárodních poštovních zásilkách z Číny. Neoficiální zdroje mluví o více než 0,5 kg fentalogs, které byly zachyceny v mezinárodní poště v posledních dvou letech. Pokud k tomu přičteme, že odhadovaná pravděpodobnost záchytu se pohybuje v jednotkách procent, mohly být do České republiky nelegálně přivezeny kilogramy této vysoce toxické látky.

Na Slovensku je fentanyl drogou číslo čtyři a od roku 2010 jsou evidovány jeho časté záchyty. Od roku 2011 byla odhalena pouze jedna laboratoř produkující fentanyl [19].

Způsoby expozice složek IZS
Příslušníci integrovaného záchranného systému se mohou s fentalogs setkat při každodenním plnění služebních úkolů. Příslušníci Policie České republiky (PČR) a Celní správy ČR například při zadržení osob s podezřením na distribuci omamných a psychotropních látek (OPL), při realizacích v prostorách výroby a distribuce OPL, ale také při běžných silničních kontrolách. Velké riziko pro tyto příslušníky je to, že často nemají vhodné osobní ochranné a detekční prostředky, kterými by mohli riziko vysoce toxické látky snížit nebo odhalit.

Stejnému riziku jsou vystaveni i lékaři a posádky zdravotnické záchranné služby (ZZS), kteří poskytují neodkladnou péči pacientům s intoxikací OPL.

V neposlední řadě příslušníci HZS ČR, kteří často zasahují v bytových či jiných prostorách s výskytem podezřelých prášků a chemikálií, asistují PČR při realizacích v prostorách výroby a distribuce OPL, a v neposlední řadě na poštovních úřadech při únicích neznámých podezřelých látek z poštovních zásilek. Hasiči, na rozdíl od svých kolegů ze ZZS a PČR, jsou velmi dobře vybaveni osobními ochrannými prostředky, které velmi efektivně zachytí intoxikaci fentanylem a jeho deriváty, nicméně často tyto ochranné prostředky nejsou dostatečně používány, jelikož je situace z pohledu samotných příslušníků či velitele zásahu podceňována.

Fentalogs jsou za běžných podmínek nejčastěji ve formě prášku, který v případě uzavřené nádoby nepředstavuje závažné riziko. Nicméně pokud dojde k distribuci tohoto prášku ve formě aerosolu, představuje vysoké riziko pro osoby bez ochrany dýchacích cest a prachotěsných ochranných oděvů. Literatura popisuje, že se u příslušníků policie projevily příznaky expozice opiáty až poté, co svou činností vytvořily fentanylový aerosol [20].

Při činnosti uvedených složek je třeba věnovat zvláštní pozornost eliminaci jakéhokoli vdechnutí a dermálního kontaktu s fentanylem, případně jeho deriváty [20].

Projevy intoxikace
U osob vykazujících intoxikaci fentanylem či jinými opiáty jsou prvotními příznaky zúžené zornice, zpomalené dýchání i srdeční frekvence. Postižený člověk může také upadnout do bezvědomí, nereaguje, je bledý v obličeji, jeho rty nebo konečky prstů mají modrou či fialovou barvu. V případě vědomí často dochází ke zvracení (včetně krve) a útlumu dýchání (zpomalené nebo zastavené dýchání), které by mohlo vést k úmrtí. Řada popsaných projevů intoxikace je však velmi podobná, ne­ li shodná s intoxikací organofosfáty, kam spadají i nervově paralytické látky, jako je sarin, soman, látky typu V nebo látky skupiny novičok.

První pomoc
Pro neodkladnou první pomoc je potřeba co nejdříve zamezit styku s kontaminací, zajistit uvolnění dýchacích cest, zkontrolovat dech a srdeční činnost. Pokud se objeví dušnost nebo postižený obtížně dýchá, je žádoucí podání kyslíku k dýchání. Je vždy bezpodmínečně nutné používat vhodné ochranné rukavice, případně ochranu dýchacích cest. Pokud dojde k zástavě dechu, je nutné umělé dýchání pomocí polomasky nebo ambuvaku. Sledování pacienta z hlediska příznaků celotělového (systémového) účinku a podle potřeby nasadit symptomatickou léčbu. Ta spočívá v podání antidota a agresivní podpoře respiračních funkcí. Protože deprese dýchání způsobená opioidy může trvat déle než působení antidota, je nutná další léčba v nemocnici.

Po poskytnutí první pomoci je zakázáno používat dezinfekční prostředky na ruce, jelikož ty často obsahují alkohol, který může zvýšit absorpci fentanylu [21]. Ruce a zasažené části těla je nutné omýt velkým množstvím vody s mýdlem, případně provést dekontaminaci.

Antidotum
Účinné antidotum používané k zastavení účinků fentanylu či jiných opioidů, zejména při předávkování, je ­NALOXONE WZF POLFA, 400 mikrogramů/ml. K léčbě se doporučuje v dávkách 0,4 až 2,0 mg a obvykle se podává intravenózně. Nástup účinku je jeden až tři minuty; maximální účinek je pozorován během 5 až 10 minut. Dávky mohou být podle potřeby opakovány, aby byl zachován antidotní účinek a minimalizovaly se vážné komplikace, případně úmrtí [22, 23].

ZZS Jihomoravského kraje (JmK) má k dispozici antidotum Naloxon ve všech vozidlech ZZS v minimálním počtu dvě ampule na vůz. Naloxon bývá standardní výbavou vozidel ZZS. Aplikovat Naloxon může zdravotnický záchranář, ale až po konzultaci s lékařem [24].

Obr. 5 GC/MS na pracovišti laboratoře HZS JmK
Z hlediska diagnostiky intoxikace opiáty nejsou standardní výjezdové skupiny ZZS JmK vybaveny žádnými testy. Avšak inspektor provozu na ZZS JmK má ve výbavě Drug test s možností analýzy opiátů ze slin [24].

Ochranné prostředky
Efektivní ochranu proti fentalogs poskytují zalepené celotělové kapalinotěsné ochranné oděvy typu 3 (např. Tychem F) ve spojení se vzduchovým izolačním dýchacím přístrojem nebo obličejovou maskou s příslušným ochranným filtrem (např. CM-6 s MOF-6). Ochranu rukou dostatečně poskytují chirurgické nitrilové rukavice, nicméně je vhodnější použít kombinaci tenkých protichemických rukavic (např. Dermagrip High Risk Examination) a svrchních nitrilových rukavic, které jsou v pravidelných intervalech měněny.

Dekontaminace
Fentalogs nejsou těkavé. To znamená, že se neodpařují, stejně jako výrazně nedegradují či se nerozkládají na méně toxické produkty. Jde o poměrně stabilní látky, které si zachovávají toxické účinky.

Větší množství fentalogs ve formě prášku lze odstranit opatrným přenosem do příslušných nádob, přičemž je třeba dbát na to, aby se omezilo vytváření prachu. Zbylý kontaminovaný povrch může být vyčištěn vysavačem s HEPA filtrem a následně plocha ošetřena kapalným dekontaminačním prostředkem. Kapalné dekontaminační prostředky vysoce toxickou látku fyzicky z tvrdých neporézních povrchů odstraní. Nicméně odpadní roztok bude stále obsahovat tuto vysoce toxickou látku.

Většina dosud používaných dekontaminačních procesů je založena pouze na fyzickém odstranění fentalogs z materiálů. To je způsobeno tím, že rozpustnost fentanylu a jeho řady derivátů v roztocích s pH vyšším než 7, jako jsou chlornanové dekontaminační roztoky (chlornan sodný/vápenatý nebo chloramin T), je velmi nízká. To má za následek snížení účinnosti degradace těchto vysoce toxických látek. Některé literární zdroje uvádějí, že deriváty fentanylu mohou být dekontaminovány silnými oxidačními činidly – například chlornanem sodným pufrovaným na pH 5 anebo kyselinou peroctovou, pufrovanou na pH 8. Přípravky obsahující kyselinu peroctovou (Persteril) mohou být účinné, ale zatím žádný z těchto chemických přípravků nebyl testován pro použití na dekontaminaci fentalogs [25, 26].

Po dekontaminaci je vhodné zkontrolovat účinnost dekontaminace zvláště u povrchů. Lze odebrat vzorek metodou metanolového stěru. Takto odebrané vzorky lze analyzovat plynovou chromatografií s hmotnostním detektorem, která je schopna odhalit kontaminaci v jednotkách nanogramů (10-9 g) [27].

Při dekontaminaci osobních ochranných prostředků (OOP) by měl být použit zásaditý roztok saponátu a vody (pH mezi 8 a 10,5) aplikovaný pomocí měkkých kartáčů. Je potřeba si však uvědomit, že při tomto způsobu dekontaminace nedochází k rozpouštění fentalogs do roztoku, ale pouze k jeho absorpci saponátovým roztokem – tzn. k fyzikálnímu oddělení od povrchu OOP se současným zachováním toxicity odpadního dekontaminačního roztoku, jak to známe například u radioaktivních látek. Příslušníci HZS ČR mohou využívat při dekontaminaci menších ploch OOP soupravu Individuální dekontaminace hasiče (INDEHA).

Nejvhodnější způsob likvidace odpadu po dekontaminaci (jednorázové OOP) vyjma vodných roztoků je spálení ve spalovně nebezpečných odpadů. U vodných roztoků z dekontaminace se doporučuje inertizace, což je smíchání s cementem a vápencem, aby se vytvořila pevná hmota [28, 29].

Detekce a odběr vzorku
Detekce v terénu může probíhat jednoduchými testy NARK 10 – pro jednoduché a rychlé testování převážně neznámých prášků. Dynex Drug­ Screen fentanyl slouží k testování převážně vodných roztoků, případně moči obsahující stopy fentanylu.

Dále je možné využít pro identifikaci neznámých prášků ruční mobilní spektrometry, jako je Ramanův (Progeny ResQ/FirstDefender) nebo infračervený spektrometr s Fourierovou transformací (TruDefender/HazmatID Elite). Nicméně řada těchto přístrojů velké množství derivátů fentanylu produkované čínskými chemickými společnostmi není schopna detekovat, jelikož nemají v knihovně uložena spektra nově se vyskytujících derivátů. Jako příklad lze uvést fentanyl ve formě hydrochloridu, který nelze detekovat Ramanovými spektrometry a infračervenými spektrometry používanými HZS ČR [30].

Pro identifikaci stopového množství fentanylu na površích lze použít prostředek QuickDetect ve spojení s Ramanovým spektrometrem Progeny ResQ [31] anebo ruční hmotnostní spektrometr MX 908 [32].

Odběr vzorku se provádí přímo – odběrem podezřelého prášku do vhodných vzorkovnic, kterými může být „Ramanovská vialka“ o objemu 4 ml (vialka ND13 s víčkem silikon/teflon). Pokud jde o podezření na kontaminaci povrchu, provádí se stěr 10 × 10 cm lékařskou vatou navlhčenou metanolem, případně lihem. Jednotky požární ochrany (PO) mohou použít líh, který je součástí soupravy INDEHA. Takto odebraný stěr se vkládá do vhodné odběrové nádoby. Jednotky PO mohou použít vialky EPA o objemu 40 ml ND24 nebo čisté sklenice Omnio s Twist off uzávěrem.

Následná laboratorní analýza se provádí pomocí plynové chromatografie s hmotnostní detekcí. Tato metoda je úspěšně zavedena ve všech laboratořích HZS ČR (obr. 5), PČR i Celně technické laboratoři.

Je potřeba rovněž upozornit na fakt, že při vstupech do drogových laboratoří a prostor, kde dochází k nelegální výrobě či jinému nakládání s nebezpečnými látkami, je vhodné provádět i další detekci pomocí PID detektoru (např. ppbRae3000) a detektoru s elektrochemickými čidly (např. GasAlert) monitorující koncentraci výbušných plynů (LEL čidlo), koncentraci kyslíku a dalších plynů (oxid uhelnatý a sirovodík).

V laboratorních podmínkách mohou být odebrané vzorky nejčastěji analyzovány pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie ve spojení s hmotnostní spektrometrií (HPLC/MS), případně plynovou chromatografií ve spojení s hmotnostní spektrometrií (GC/MS). Nově se také využívají zejména v armádních laboratořích spektrální metody fungující na principu ultrafialovo­ viditelné spektrometrie (UV/VIS) v kombinaci s vhodnými azobarvivy [33].

Závěr
Fentanyl a fentalogs svou toxicitou patří mezi bojové chemické látky, jež nejsou doménou amerických kriminálních seriálů, ale všední reality kalifornských ulic. Odtud se tento fenomén prostřednictvím čínských chemických továren šíří mezinárodní poštou na ulice evropských měst. To, že problematika fentanylu není marginální, dokazuje i fakt, že je jedním z bodů jednání o obchodní dohodě mezi USA a Čínou, což dokládá řada veřejných tweetů prezidenta Trumpa [34].

Přestože tyto vysoce toxické bílé prášky nejsou v České republice tak rozšířené, je nutné, aby bezpečnostní a záchranné složky byly na tento druh hrozby připraveny, a to nejenom z hlediska odborné přípravy, ale i kvalitního vybavení ve formě OOP, antidot a detekční techniky. V rámci odborné přípravy jednotek PO HZS JmK a odborných kurzů lektorovaných na pracovišti Chemické laboratoře v Tišnově je této problematice věnována zvláštní pozornost. Rovněž téma nebezpečí fentanylů bylo v roce 2018 prezentováno zdravotníkům Ministerstva vnitra na jejich celorepublikovém zaměstnání.

Literatura
[1] BIGELOW, Barbara C. a Kathleen J EDGAR. The UXL Encyclopedia of Drugs & Addictive Substances. Thomson­ Gale. 2006, 2006. DOI: ISBN 1-4144-0444-1.
[2] Fentanylum. Český lékopis [online]. 1998 [cit. 2019-11-21]. Dostupné z:
http://www.lekopis.cz/
[3] Adams, A P, and D A Pybus. „Delayed respiratory depression after use of fentanyl during anaesthesia.“ British medical journal vol. 1,6108 (1978): 278–9. doi:10.1136/bmj.1.6108.278
[4] Southern, D A, and M S Read. „Overdosage of opiate from patient controlled analgesia devices.“ BMJ (Clinical research ed.) vol. 309,6960 (1994): 1002. doi:10.1136/bmj.309.6960.1002
[5] Fentanyl. DEA United States Drug Enforcement [online]. 2018, 7. 2. 2018 [cit. 2019-12-06]. Dostupné z: https://www.dea.gov/galleries/drug­ images/fentanyl
[6] ZENC, Carl. Occupational Medicine. ZENC, Carl, O Bruce DICKERSON a Edward P HORVATH. Occupational medicine. 3rd ed. St. Louis: Mosby, c1994, s. 630. ISBN 0801666767.
[7] GROB, D, and J C HARVEY. „Effects in man of the anticholinesterase compound sarin (isopropyl methyl phosphonofluoridate).“ The Journal of clinical investigation vol. 37,3 (1958): 350–68. doi:10.1172/JCI103615
[8] ELLENHORN, M. J. a D. G. BARCELOUX. Diagnosis and Treatment of Human Poisoning. Medical Toxicology. New York: Elsevier Science Publishing Co., 1988, 1988, 745.
[9] How fentanyl infected the music business. In: Independent.ie [online]. 2018, 8. 7. 2018 [cit. 2019-12-06]. Dostupné z: https://www.independent.ie/world­ news/how­ fentanyl­ infected­ the­ music­ business-37092257.html
[10] HALÁMEK, E., KOBLIHA, Z., JELÍNKOVÁ, R. Vybrané zneschopňující látky a jejich určení extrakční spektrofotometrií, Nové metody a technologie ochrany proti ZHN a průmyslovým škodlivinám; Ed.; 2009.
[11] Response Unit Called As Salisbury Hospital Declares „Major Incident“. The website of the Clinical Services Journal [online]. 2018, 5. 3. 2018 [cit. 2019-11-21]. Dostupné z: https://web.archive.org/web/20180426230528/https://www.clinicalservicesjournal.com/story/25262/response­ unit­ called­ as­ salisbury­ hospital­ declares­ major­ incident
[12] GAYTANDZHIEVA, Dilyana. Skripals poisoned with Fentanyl, initial report redacted. Arms Watch [online]. 2019 [cit. 2019-11-21]. Dostupné z: http://armswatch.com/skripals­ poisoned­ with­ fentanyl­ initial­ report­ redacted/
[13] STŘEDA, Ladislav. Novičok. Novičok: Případ Sergeje a Julije Skripalových. 2019. Praha, 2019.
[14] SCHNEIDER, Barry R. Nerve agents. Encyclopaedia Britannica [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné z: https://www.britannica.com/technology/chemical­ weapon/Nerve­ agents
[15] Carter, G B. Chemical and Biological Defence at Porton Down 1916-2000. London: The Stationery Office. (2000). 126–127. ISBN 0-11-772933-7.
[16] Prince had ‚exceedingly high‘ level of fentanyl in body when he died. The Guardian [online]. London UK, 2018, 2018 [cit. 2020-02-16].
[17] WILLENBRING, Daniel a Jordan TRECKI. Syntetické opioidy: Národní úřad pro kontrolu obchodu s drogami. Budapešť, 2018.
[18] Swedish National Threat Assessment on fentanyl analogues and other synthetic opioids. The Swedish Police Authority [online]. Stockholm, 2018, 6. 10. 2018, 2018, 1–48 [cit. 2020-02-16]. Dostupné z: http://www.polisen.se/fentanyl­ analogues­ report­ english
[19] Synthetic opioids: spotlight on fentanils Joint Europol­ EMCDDA Threat Assessment. In:. Haag, Nizozemsko: Europol, 2018, s. 1–38.
[20] DEA Warning To Police And Public: Fentanyl Exposure Kills. DEA United States Drug Enforcement Administration [online]. 2016, 10. 6. 2016 [cit. 2019-12-03]. Dostupné z: https://www.dea.gov/press­ releases/2016/06/10/dea­ warning­ police­ and­ public­ fentanyl­ exposure­ kills
[21] Moss, Michael J et al. „ACMT and AACT Position Statement: Preventing Occupational Fentanyl and Fentanyl Analog Exposure to Emergency Responders.“ Journal of medical toxicology: official journal of the American College of Medical Toxicology vol. 13,4 (2017): 347–351. doi:10.1007/s13181-017-0628-2
[22] Naloxone Injection. Drugs.com [online]. 2019, 21. 1. 2019 [cit. 2019-12-06]. Dostupné z: https://www.drugs.com/naloxone.html
[23] Training Manual Overdose Prevention, Recognition and Response. In: British Columbia Centre for Disease Control (BCCDC) [online]. 2017, s. 1–18 [cit. 2019-12-06]. Dostupné z: http://towardtheheart.com/assets/uploads/1498514967PSAevW07SnLq5ijdOkb7Rr3YNBTMxd4jhysYRl1.pdf
[24] Jana Kubalová. Antidota pro opiá­ty v ZZS JmK [elektronická pošta]. Message to: kubalovaj @ zzsjm.cz. 6. 12. 2019 8:45 [cit. 2019-12-06]. Osobní komunikace.
[25] Qi, L., Cheng, Z., Zuo, G., Li, S., & Fan, Q. (2011). Oxidative degradation of fentanyl in aqueous solutions of peroxides and hypochlorites. Defence Science Journal, 61(1), 30-35. Retrieved January 2017 from http://publications.drdo.gov.in/ojs/index.php/dsj/article/download/68/327
[26] Garg, A., Solas, D. W., Takahashi, L. H., & Cassella, J. V. (2010). Forced degradation of fentanyl: Identification and analysis of impurities and degradants. Journal of Pharmaceutical and Biomedical Analysis, 53(3), 325-34. Retrieved January 2017 from https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20462721
[27] HRDLIČKA, Jan. Fentanyl a jeho deriváty: Odborná příprava JPO. Tišnov, 2019.
[28] World Health Organization. (1999). Guidelines for Safe Disposal of Unwanted Pharmaceuticals in and after Emergencies. WHO/EDM/PAR/99. 2. Retrieved January 2017 from http://www.who.int/water_sanitation_health/medicalwaste/unwantpharm.pdf
[29] EPA. (2010). Laboratory environmental sample disposal information document. EPA/600/R-10/092. Retrieved January 2017 from https://www.epa.gov/sites/production/files/2015-06/documents/lesdid.pdf
[30] DUNDR, Miroslav. Fentanyl­ syntetický opioid [online]. Praha, 2018, 11. 6. 2018, 2018, 1-10 [cit. 2020-02-16].
[31] Automated Colorimetrics for Trace Analysis. Rigaku Leading With Innovation [online]. 2018 [cit. 2019-12-04]. Dostupné z: https://www.rigaku.com/en/quickdetect
[32] Mobilní MS spektrometr – NOVINKA. RMI Analytical Testing Instruments [online]. 2019 [cit. 2019-12-04]. Dostupné z: http://www.rmi.cz/mobilni­ msms­ spektrometr­ novinka
[33] JELÍNKOVÁ, Romana. INSTRUMENTÁLNÍ ANALÝZA FENTANYLU A JEHO DERIVÁTŮ: HAZMAT Protect 2018. Kamenná u Příbrami, 2018.
[34] USA zavedou od září clo 10 % na čínské zboží. Trump však stále věří v dobré vztahy s Pekingem: Tweet prezidenta Trumpa ze dne 1. 8. 2019. Česká televize: ČT24 [online]. Praha, 2019, 1. 8. 2019 [cit. 2020-02-18]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/2885468-usa­ zavadeji­ clo-10-procent­ na­ cinske­ zbozi­ trump­ vsak­ stale­ veri­ v-dobre­ vztahy­ s


kpt. Ing. Jan HRDLIČKA, Ph.D., HZS Jihomoravského kraje, foto archiv HZS Jihomoravského kraje

Ve dnech 4. a 5. března 2020 se v americkém státě Kalifornie ve městě Sakramento uskutečnil další ročník mezinárodní konference hašení lesních požárů. Šlo o tematickou akci, která se koná každoročně, a to za přítomnosti zástupců států celého světa. Za Českou republiku se jako delegát konference zúčastnil kpt. Ing. et Ing. Jan Pecl z odboru IZS a výkonu služby z oddělení jednotek požární ochrany MV­-generálního ředitelství HZS ČR.
Obr. 1 CH-47 D Chinook (Zdroj: https://www.flashover.com.au)
Během dvoudenního programu ­akce, která byla vhodně umístěna v areálu letiště využívaného speciální vzdušnou flotilou leteckých prostředků s určením pro hlídkovou a hasební činnost, byly prezentovány příspěvky z mnoha různých oblastí. Všechny se však týkaly problematiky boje s požáry v přírodním prostředí, a to se zaměřením právě na leteckou techniku a taktiku jejího nasazení. K dané problematice současně probíhala v oddělené hale prezentace produktů a technologií společností působících na poli požární ochrany (PO). Mezi nejzajímavější vystavovatele patřily firmy nabízející různé typy speciální letecké techniky od běžných vrtulníků přes malá lehká letadla až po velkokapacitní letouny. Efektivita nasazení letecké techniky s ohledem na možnosti plnění hasivem, dostupnost letiště a vodních zdrojů nebo rozsáhlost souvislých porostů zasažených požárem velmi závisí na geografických podmínkách daného regionu. Jiné možnosti nasazení letecké techniky skýtá území v relativní blízkosti moře či oceánu, kde je možné efektivně využít leteckou podporu čerpající hasební vodu přímo z hladiny za letu, jiné pak území kontinentálního vnitrozemí s členitým povrchem a relativně malými vodními plochami, které náběr z vodní hladiny umožňují pouze malým letounům s malou kapacitou vody a nízkou letovou rychlostí.

Vrtulníky s podvěsným vakem
V podmínkách České republiky je známý a hojně využívaný vrtulník Letecké služby Policie ČR typu Bell 412 s podvěsným vakem o kapacitě kolem 1 000 litrů hasební vody. V současné nabídce vodních vaků pro závěs pod vrtulník je na trhu velká škála provedení v kapacitách stovek litrů až po 10 000 litrů vody. Možnost využití daných kapacit závisí mimo jiné na výkonu vrtulníku. K nejvýkonnějším strojům v této kategorii, které jsou k tomuto účelu v současné době používány a byly prezentovány v rámci konference, patří americký stroj CH-47 D Chinook, který byl nasazen při požárech na území USA, Jižní Ameriky i Austrálie, s nosností kolem 8 000 litrů vody čerpající vodu do podvěsného vaku nebo pomocí přídavné palubní vodní pumpy. Dalším velmi výkonným a často používaným vrtulníkem je Erickson S-64E, kterému se přezdívá „létající jeřáb“. Tento stroj byl speciálně vyvinutý pro transport těžkých břemen.

Obr. 2 Erickson S-64E (Zdroj: https://www.heliopsmag.com)	Obr. 3 Boeing 747 Supertanker (Zdroj: https://www.sbsun.com)

Schopnost vysoké nosnosti byla následně využita i pro potřeby leteckého hašení, a to montáží vodní nádrže s výkonným čerpacím systémem určeným pro čerpání vody z vodní hladiny hadicovým vedením. Stroj v tomto provedení dokáže nést až 10 000 litrů vody. Bez tohoto provedení je možné hasit také pomocí běžného podvěsného vaku o kapacitě až do 10 000 litrů vody. Další typy vrtulníků se v nosnosti vody pohybují spíše v nižších hodnotách maximálně do 2 500 litrů. Obecně se pro hašení porostů využívají vrtulníky z důvodu jejich velké přesnosti odhozu, možnosti plnění z malých vodních ploch i ze země za asistence pozemních jednotek PO.

Velkokapacitní letouny
Do kategorie velkokapacitních letounů patří zejména Boeing 747 Supertanker s bezkonkurenční kapacitou hasební vody kolem 70 000 litrů. Vzhledem k astronomickým nákladům na jednu letovou hodinu (zhruba 350 000 Kč) je vždy třeba nasazení tohoto letounu pečlivě zvážit. Menšími příbuznými Supertankeru jsou například americký stroj DC 10-30 Air Tanker s kapacitou 45 000 litrů vody nebo jeho ruský protějšek Iljušin Il-76 s kapacitou kolem 43 000 litrů vody. Využití uvedených velkokapacitních letounů připadá v úvahu zejména u požárů extrémně rozsáhlých souvislých zalesněných ploch v nedostupném terénu (Amazonie, Sibiř, Kalifornie apod.). Značnou nevýhodou těchto strojů je nárok na absolutní vyklizení letového koridoru v rozsahu běžného civilního leteckého provozu a vhodnou letištní plochu s výkonnou technologií plnění. Přítomnost jakéhokoli jiného leteckého prostředku v oblasti odhozu vody těchto letounů je nepřípustná a každý jejich přelet znamená nutné zastavení operací všech dalších leteckých prostředků na desítky minut.

Nízkokapacitní letouny
V současné době je na trhu několik typů moderních nízkokapacitních letounů upravených nebo speciálně vyvinutých pro letecké hašení. V Obr. 5 Canadair 515
(Zdroj: https://aeralfirefighter.vikingair.com)rámci konference byly představeny letouny Canadair 515, a to v nejmodernějším provedení. Tento letoun je celosvětově velmi oblíbený a často využívaný včetně středomořských oblastí Španělska, Itálie a Řecka. Jde o jednoúčelový letoun s plněním do trupu za přímého kontaktu s hladinou a s kapacitou 7 000 litrů vody. Tuto kapacitu je podle výrobce schopen doplnit během přibližně 14 sekund. Kromě relativně nízkých nákladů na letovou hodinu výrobce vyzdvihuje srovnávací parametr s jinými leteckými prostředky, kterým je množství vody dodané za den na požářiště (obr. 6), jež je oproti běžným vrtulníkům uváděno jako čtyřnásobné a oproti velkokapacitním letounům jako dvojnásobné.

Z hlediska geografických podmínek České republiky byl v rámci nabídky představených letounů relativně nejzajímavější moderní stroj AT-802 F Fire Boss nazývaný také Air Tractor neboli „létající traktor“. Tento stroj s kapacitou hasební vody kolem 3 000 litrů a minimálními nároky na přistávací plochu i vodní zdroje vhodné pro plnění je k dispozici jak ve variantě pro plnění ze země za asistence pozemních jednotek PO, tak v provedení pro plnění přímo z vodní hladiny, a garantuje hodinovou dodávku vody na požářiště při 20 plněních kolem 53 000 litrů, což výrobce uvádí ve srovnávací tabulce jako hodnotu téměř dvojnásobnou oproti vrtulníku typu Bell 412.

Příměsi do hasební vody
Kromě zásahové techniky byly na konferenci prezentovány také nově vyvíjené příměsi do hasební vody vyvinuté pro letecké hašení, které plní několik úkolů podle jejich předurčení. Reagují tak na potřebu zvýšit efektivitu nasazení leteckých prostředků, které pro hašení běžně používají čistou vodu bez příměsí, což vede ke značnému odparu a výraznému snížení účinnosti hašení. Představen byl produkt BlazeTamer380 určený pro přímý požární útok na začínající požár nebo frontu rozvinutého požáru. Při použití této příměsi garantuje výrobce zvýšení Obr. 8 Produkt společnosti FF Technologies
s označením Flying Firefighterhasebního účinku vody na ekvivalent dvojnásobného množství vody bez příměsi, což v konečném důsledku znamená značnou úsporu nákladů na provoz leteckých prostředků. BlazeTamer380 je určen pouze k přímému požárnímu útoku do místa hoření a není tedy vyráběn v barevném provedení. Produkt je garantován jako ekologický a nekorozivní. Podrobnější informace lze nalézt na https://www.blazetamer.com/. K druhému typu příměsí pro letecké hašení patří příměsi převážně barvené, které neslouží k přímému požárnímu útoku, nýbrž k vytváření protipožární bariéry při požární obraně. Právě obsah barvy pak usnadňuje orientaci při řízení zásahu i navigaci odhozu leteckých prostředků. Tyto odhozy s příměsí tak mohou relativně rychle nahradit přírodní překážku, širší komunikaci nebo uměle vytvořenou proluku. Odhozem takto upravené hasební vody vznikne široký pás vegetace neschopné hoření až po dobu 24 hodin. Jde tedy o vhodný doplněk předchozího typu příměsi, která přímo hasí. Jejich nasazení je vhodné především u rychle se rozvíjejících požárů na větších plochách, v terénu špatně přístupném pro pozemní jednotky PO nebo jako akutní opatření k ochraně ohrožených obydlených oblastí nebo objektů kritické infrastruktury. Takovým produktem byl v rámci konference produkt společnosti FF Technologies s označením Flying Firefighter. Výrobce garantuje jak jeho ekologickou nezávadnost, tak jeho předurčení pro vytváření bariér proti šíření požáru a únikových cest pro evakuaci lidí z ohrožených oblastí. Podrobné informace lze najít na ­https://www.fftech.us/copy­ of­ product-1.

Součástí konference byly dále tyto problematiky:

• simulátory pro výuku pilotů a hasičů k nacvičování taktických postupů při nasazení leteckých prostředků, a to formou virtuální reality za použití realistických trenažérů,
• systémy avioniky a orientace leteckých prostředků v prostoru při společném nasazení,
• zkušenosti s hašením lesních požárů v podmínkách „suché“ Kalifornie jako ukázky možného vývoje v jiných částech světa s rostoucí hrozbou vleklého sucha,
• letka speciálních letounů určených čistě pro poskytování možnosti leteckého hašení v rámci území Kalifornie s dostupností 24 hodin každý den,
• využití a potřeba prostředků nočního vidění pro úspěšné zvládání rozsáhlých lesních požárů bez nutnosti přerušení hasebních prací, které zamezí šíření v nočních hodinách,
• zhodnocení vývoje, dopadu a predikce globálního klimatu s následným projevem v možnosti zásobování hasební vodou, zvyšování frekvence a míry následků lesních požárů aj.

Všechny prezentace je možné stáhnout na odkazu: https://tangentlink.com/aerial­ firefighting­ north­ america-2020/ (Heslo: AFFAMERICA20)

Závěrečné zhodnocení
Konference leteckého hašení v roce 2020 potvrdila, že globální proces změny podnebí způsobující v důsledku značné obtíže hasičským sborům, které se musejí potýkat s nárůstem počtu, rozsahu a závažnosti průběhu požárů přírodních porostů, je problémem států celého světa. Fenomén, dodnes vnímaný jako záležitost několika specifických oblastí s tradičním suchým podnebím, se stává každým rokem výzvou pro více a více států dosud relativně požáry nezasažených, které nyní budou muset přijímat odpovídající opatření. Výhodou České republiky je, že může čerpat z bohatých zkušeností států tradičně sužovaných požáry, a to jak z pohledu využívané techniky, tak z pohledu požární taktiky a v neposlední řadě přístupu k preventivním opatřením, která jsou při boji s požáry přírodních porostů stejně důležitá jako příprava na rozsáhlé povodně. Je třeba tedy nejen investovat do moderní techniky a provádět výcvik, nýbrž také zhodnotit stav porostů, lesních komunikací, umístění umělých a přírodních bariér a proluk a přijímat v dostatečném časovém předstihu opatření k minimalizaci možných škod.


kpt. Ing. et Ing. Jan PECL, MV­-generální ředitelství HZS ČR
 

HZS ČR převzal 130 000 speciálních nanofiltrů, které vyvinula Technická univerzita v Liberci.

Zástupci společnosti GasNet, s.r.o., největšího distributora zemního plynu v České republice, předali vedení HZS ČR dar v podobě 130 000 nanofiltrů určených do textilních roušek. Jde o speciální ochrannou pomůcku, která zajistí hasičům vysoký stupeň ochrany při zásazích v rizikovém prostředí. „S hasiči dlouhodobě spolupracujeme a velice si vážíme jejich nasazení obzvlášť v této mimořádné době. Jsou v první linii v boji proti novému typu koronaviru,“ říká Pavel Káčer, Chief Operating Officer skupiny GasNet, a dodává: „Jako odpovědná firma chceme také pomáhat. Jsme proto velice rádi, že můžeme přispět k ochraně zdraví hasičů, na jejichž pomoc se spoléhají miliony lidí v celé zemi.“

Vedení HZS ČR v následujících dnech vybavilo těmito speciálními nanofiltry HZS krajů ve všech regionech ČR. „Podpora ze strany společnosti GasNet pro nás hraje důležitou roli. Díky jejich pomoci jsme mohli rozdat našim příslušníkům a zaměstnancům další efektivní osobní ochranný prostředek, a to v poměrně krátkém čase a bez zatížení státního rozpočtu, což je především v dnešní situaci také velmi důležité,“ říká brig. gen. Mgr. Bc. Slavomír Bell, MSc., MBA, náměstek generálního ředitele HZS ČR pro ekonomiku. „Je to pro nás důležitá forma podpory, které si velice vážíme,“ dodává.

Rozhodnutí o formě podpory vzešlo po společné dohodě společnosti GasNet, s.r.o., a vedení HZS ČR. Speciální nanofiltry vznikly ve spolupráci společností ELMARCO, s.r.o., a Drylock Technologies, s.r.o., a na vývoji se podílela i Technická univerzita v Libereci (TUL). „Filtr z nanomateriálu stačí vložit do látkové roušky s kapsou. Jeho předností je, že dokáže zachytit kolem 90 % všech částic s průměrem odpovídajícím velikosti virové částice,“ říká prof. Ing. Josef Šedlbauer, Ph.D., vedoucí katedry chemie TUL. „Pokud rouška dobře přiléhá k obličeji, může nahradit i respirátor,“ vysvětluje prof. Šedlbauer. Náklady na pořízení 130 000 nanofiltrů dosáhly částky 1,3 milionů korun.

Společnost GasNet, s.r.o., se dlouhodobě profiluje jako jeden z největších partnerů profesionálních i dobrovolných hasičů v České republice. Už 10 let je také generálním partnerem Ankety Dobrovolní hasiči roku. Dobré vztahy s hasiči jsou postaveny na mnohaleté vzájemné spolupráci a na sdílených hodnotách – spolehlivosti, bezpečnosti a profesionalitě.

Ing. Jiří BEZDĚK, Svatý Florián – Dobrovolní hasiči roku, z.s., foto autor
 

Dne 5. března 2020 byla uzavřena dohoda o spolupráci mezi MV­-generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru České republiky, společností ČEZ Distribuce, a.s., a společností E.ON Distribuce, a.s., jejímž cílem je vytvoření podmínek pro vzájemnou spolupráci prostřednictvím automatizované výměny dat v oblasti stavu a provozu distribučních sítí.
Vizualizace analyzovaných dat o výpadcích
Území České republiky zasáhla na konci roku 2017 vichřice Herwart, která mimo jiné způsobila narušení distribuční soustavy a z toho plynoucí rozsáhlé výpadky v dodávkách elektrické energie. Krizové štáby krajů nebo obcí s rozšířenou působností (ORP) a ani štáby HZS krajů neměly v té době k dispozici nástroj, kterým by bylo možné efektivně v reálném čase vyhodnotit dopady poruch v distribuční soustavě na území, natož pak predikovat dobu jejich odstranění. Na základě vyhodnocení průběhu řešení dopadů vichřice Herwart a jiných obdobných mimořádných událostí i cvičení a seminářů zaměřených na tuto problematiku realizovaných v České republice byla jako jeden z hlavních úkolů identifikována potřeba vytvořit automatizovaný systém pro předávání informací o stavu distribuční sítě na území ČR pro potřeby krizového řízení.

Východiska vývoje automatizované výměny dat
Pracovní skupina tvořená zástupci HZS Karlovarského kraje, MV-generálního ředitelství HZS ČR, ČEZ Distribuce, a.s., a E.ON Distribuce, a.s. (distribuční společnost) iniciovala vytvoření platformy pro automatizovanou výměnu dat, která umožní HZS ČR předávat do dispečerských řídicích systémů distribučních společností informace o lokalizaci místa mimořádných událostí, u kterých je vyžadována součinnost jednotek PO s havarijními četami distribučních společností a jejímž prostřednictvím získají operační a informační střediska HZS krajů (KOPIS), štáby HZS krajů, krizové štáby krajů a krizové štáby ORP data o odběrných místech dotčených výpadky v dodávkách elektrické energie a časech předpokládané obnovy těchto dodávek.

Systém pro automatizovanou výměnu dat, který vznikal v souladu s uzavřenou vícestrannou dohodou o spolupráci na základě zákona č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru), nabízí díky aktivnímu přístupu všech zúčastněných stran při jeho vývoji široké spektrum nástrojů pro operační i strategické řízení při řešení mimořádných událostí spojených s narušením dodávek elektrické energie nebo potřebou přerušit tyto dodávky při zásahu jednotek PO. Součástí této dohody o spolupráci je popis technického řešení představující podklad pro vytvoření definičních WSDL souborů popisujících způsob výměny dat mezi systémy HZS ČR a distribučních společností a také přehled kontaktů na jednotlivá KOPIS a na kalamitní štáby distribučních společností.

Technické řešení automatizované výměny dat
Komunikace mezi systémy HZS ČR a systémy distribučních společností probíhá v rámci veřejné sítě prostřednictvím VPN tunelu s využitím šifrovaného přenosu dat SSL.

Požadavky na součinnost
Při vyžadování součinnosti předávají KOPIS prostřednictvím datové věty z IS Spojař dispečinku distribuční společnosti informace o poloze místa zásahu jednotek PO včetně textového popisu požadované součinnosti, která nejčastěji spočívá ve vytvoření bezproudí při provádění specifických zásahů (například uvízlý paraglidista ve vedení distribuční sítě, hašení požáru seníku pod vedením distribuční sítě atp.), v žádosti o prioritní obnovu dodávek elektrické energie na konkrétním odběrném místě (typicky nemocnice a léčebny dlouhodobě nemocných) nebo v žádosti o vyslání odborníka na místo zásahu.

Technické řešení včetně disponibilních funkcionalit vyžadování součinnosti distribuční společnosti vychází z unifikovaného rozhraní pro zasílání požadavků na součinnost třetím stranám z IS Spojař. Na území krajů, v nichž provozují infrastrukturu distribuční soustavy dvě distribuční společnosti současně, volí adresáta požadavku na součinnost příslušník KOPIS v prostředí IS Spojař a k rozhodování může využít příslušnou vrstvu v grafickém informačním systému (GIS) v IS Spojař.

Datové věty pro předání požadavku na součinnost z IS Spojař

V první fázi realizace tohoto projektu, jejíž spuštění je plánováno na 3. čtvrtletí 2020, bude rozhraní umožňovat zpětné potvrzení přijetí požadavku z dispečerského řídicího systému distribuční společnosti a ze strany IS Spojař aktualizaci požadavku spočívající zejména v upřesnění místa zásahu a manuálním zadáním telefonního kontaktu na velitele zásahu po jeho vyžádání dispečerem distribuční společnosti. Nadále však zůstává prioritním způsobem pro předávání požadavku na součinnost telefonní spojení mezi KOPIS a dispečinkem distribuční společnosti.

V dalších fázích rozvoje rozhraní pro automatizovanou výměnu dat se počítá s přechodem na plně automatizovaný systém vyžadování součinnosti, který již umožní dispečerům distribučních společností zasílat zpětnou vazbu o stavu řešení požadavku KOPIS, a to prostřednictvím tzv. statusů o stavu řešení požadavku. Tyto statusy bude možné jednoduše zadávat přímo v prostředí dispečerského řídicího systému distribuční společnosti a datovou větou předávat do IS Spojař.

Datové věty o výpadcích z dispečerského řídicího systému distribuční společnosti

Vyžadování součinnosti při vyhlášení kalamitního stavu v distribuční soustavě a aktivaci kalamitních štábů distribučních společností je zabezpečeno telefonickým požadavkem na členy těchto štábů z důvodu rizika zahrnutí požadavku do tzv. fronty čekající na vyřízení. Kontakty na členy kalamitních štábů distribučních společností jsou součástí přílohy uzavřené dohody o spolupráci.

Informace o výpadcích na distribuční síti
Data o poruchách na distribuční soustavě, které se projeví výpadkem v dodávce elektrické energie na jednom a více odběrných místech obsluhovaných distribuční společností (výpadek), předává její dispečerský řídicí systém na server HZS ČR, a to při každé změně ve stavu poruchy nebo počtu poruchou dotčených odběrných míst. Na straně HZS ČR dochází k prostorové a objektové analýze přijímaných dat a jejich vizua­lizaci v mapovém prostředí umožňující export dat v csv formátu využitelném pro následnou práci s daty podle aktuální potřeby oprávněných subjektů.

Při práci s výstupy analýzy dat o výpadcích je důležité znát logiku zadávání data a času předpokládané obnovy, neboť se u jednotlivých distribučních společností liší. Zatímco dispečer společnosti ČEZ Distribuce, a.s., zadává čas předpokládané obnovy podle situace manuálně, dispečer společnosti E.ON Distribuce, a.s., zadává čas předpokládané obnovy automaticky jako T + 4 hodiny a následně v průběhu řešení dané poruchy čas upřesňuje.

Systém automatizovaného předávání dat o výpadcích nepostihuje zasílání dat o bezproudí v důsledku plánovaných odstávek na jednotlivých odběrných místech.

Vizualizace analyzovaných dat o výpadcích na distribuční síti
Vizualizace analyzovaných dat o výpadcích je dostupná ve shodném rozsahu a podobě pro KOPIS v prostředí GIS IS Spojař a pro krizové štáby krajů, krizové štáby ORP a štáby HZS krajů v prostředí webové aplikace Terinos.

Oprávnění uživatelé si mohou na mapovém podkladu prostřednictvím jednotlivých widgetů zobrazit data o době trvání výpadků, data o době předpokládané obnovy dodávek elektrické energie, tzv. heat mapu zobrazující míru zasažení území v čase a mapu pokrytí území ČR jednotlivými distribučními společnostmi, kterou využijí zejména příslušníci KOPIS při rozhodování o adresátovi vyžadované součinnosti.

První dva zmíněné widgety, tedy Výpadky a Odhad obnovy umožňují získat rychlý přehled o situaci v přiblížení na úrovni republika až obec a podrobný přehled o situaci v přiblížení na úroveň část obce. Pomocí barevné škály je možné okamžitě identifikovat na konkrétním území aktuální podíl odběrných míst s výpadkem trvajícím déle než 6 hodin nebo podíl odběrných míst s odhadovanou dobou obnovy nad 12 hodin a zároveň zjistit míru zasažení území porovnáním počtu odběrných míst s výpadkem vzhledem k jejich celkovému počtu na daném území. Symbol pak zobrazuje aktuální absolutní počet odběrných míst s výpadkem a prostřednictvím grafických znaků upřesňuje trend vývoje situace, tedy zda počet odběrných míst s výpadkem roste, klesá, či stagnuje, přičemž uživatel má možnost nastavit časové období trendu podle svých potřeb. Okruží symbolu pak slouží k upozornění na výskyt nejméně jednoho odběrného místa s celkovou odhadovanou dobou trvání výpadku delší než 24 hodin.

Mapová aplikace dále při přiblížení na úroveň část obce nabízí podrobné informace o výpadku na konkrétním odběrném místě (viz obr.).
Přístup příslušníků KOPIS, členů štábů HZS krajů, krizových štábů krajů a ORP k analyzovaným datům o výpadcích v mapovém prostředí IS Spojař a webové aplikaci Terinos umožňuje například získat automaticky okamžitý přehled o situaci na území, podklad pro zpracování situačních zpráv o řešení následků mimořádných událostí velkého rozsahu souvisejících s výpadky v dodávkách elektrické energie, informační podklad pro efektivní plánování nasazení sil a prostředků pro nejvíce postižená území (priority, nasazení, vyžádání) a v neposlední řadě umožňuje také zjistit aktuální rozsah výpadku u citlivých objektů či osob s využitím dalších vrstev GIS HZS ČR.

Spuštění projektu a jeho další rozvoj
Architektura řešení automatizované výměny dat počítá s dalšími úpravami a rozvojem. Předmětem budoucích jednání je způsob přistoupení společnosti PREdistribuce, a.s., a případně i možnost přistoupení společnosti ČEPS, a.s., ke stávající dohodě o spolupráci, které by tak přispěly ke komplexnímu přístupu a spolupráci v oblasti zajišťování dodávek elektrické energie obyvatelstvu v rámci krizového řízení v České republice. Spuštění testovacího provozu je plánováno v případě zasílání dat o výpadcích na červenec 2020 a pro vyžadování součinnosti na 3. čtvrtletí 2020. Do ostrého nasazení bude systém automatizované výměny dat převeden v závislosti na výsledcích testovacího a zkušebního provozu.

Závěr
Uvedením systému pro automatizovanou výměnu dat do ostrého provozu získají oprávněné subjekty komplexní přehled o situaci v distribuční síti na daném území. Tento nástroj umožní příslušníkům KOPIS a členům štábů HZS krajů, popř. krizových štábů krajů a ORP zobrazování stavu distribuční sítě a dopadů výpadků v dodávkách elektrické energie v území na zabezpečování základních služeb obyvatelstvu včetně predikce obnovy dodávek elektrické energie v prostředí GIS. Díky zprovoznění platformy pro vyžadování součinnosti distribučních společností budou moci příslušníci KOPIS s dispečery distribučních společností jednoduše sdílet a aktualizovat souřadnice místa zásahu včetně kontaktu na velitele zásahu, což by mělo přispět ke zjednodušení vzájemné komunikace a k eliminaci chyb vzniklých při diktování těchto údajů.


por. Mgr. Nela ŠTĚŘÍKOVÁ, plk. Ing. Miroslav LUKEŠ, HZS Karlovarského kraje

Evropské země i další státy po celém světě zavedly přísná i méně přísná opatření ve snaze zabránit šíření koronaviru Covid-19. Zavřely hranice, školy, nákupní střediska, restaurace a kavárny, zrušily kulturní a sportovní akce, vyhlásily nouzové stavy. Opatření byla více méně obdobná ve většině evropských zemí, nicméně bylo možné pozorovat i rozdílné přístupy.
Španěl se psem před kostelem Sagrada Familia v Barceloně (zdroj: Profimedia.cz)
Některé země byly hodně benevolentní a šly cestou tzv. „promořování obyvatelstva“, jiné naopak zaváděly přísná až drakonická opatření a na jejich dodržování dohlížela policie a armáda. V zemích, jako je Španělsko a Itálie, zůstali lidé v domácí karanténě po dobu téměř osmi týdnů. Zajímavá a z našeho pohledu poněkud drastická opatření jsme mohli pozorovat v zemích mimo Evropu například v Číně, Indii, Bangladéši, nebo v Kolumbii. Pojďme se nyní podívat na jednotlivé země a porovnat jejich přístupy a zavedená opatření.

V České republice vláda vyhlásila z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 nouzový stav 12. března 2020 na dobu 30 dnů. Ten byl později prodloužen do 30. dubna a následně až do 17. května 2020.

V Česku byly uzavřeny všechny základní a mateřské školy, vysoké školy, restaurace, kavárny, divadla, kina, sportoviště a sportovní centra, kadeřnictví, dále obchodní centra a všechny obchody s výjimkou potravin, drogerie, lékáren, pošt, bank, čerpacích stanic apod. Byly zrušeny všechny sportovní i kulturní akce. Hranice byly uzavřeny a lidé, kteří se vrátili ze zahraničí, museli do povinné 14denní karantény. V zemi platilo povinné nošení roušek a dodržování zhruba dvoumetrových rozestupů. Provozovatelé obchodů museli poskytnout dezinfekci na ruce a jednorázové rukavice.

Jak to vypadalo v dalších evropských zemích?
Premiéři a prezidenti zemí EU se snažili koordinovat reakce svých zemí na šíření nákazy. Mnohá opatření byla jak v Evropě, tak i jinde ve světě obdobná. V mnoha zemích byl vyhlášen nouzový stav a uzavřeny hranice. V nejvíce postižených evropských zemích (Itálie, Španělsko) byla vyhlášena celostátní karanténa a zákaz vycházení kromě nákupu potravin, cesty k lékaři, nebo do práce. Ve většině evropských zemí bylo zavedeno povinné nošení roušek, zákaz shromažďování většího počtu osob (počet se lišil podle nařízení dané země), byly zrušeny kulturní a sportovní akce, uzavřena divadla, kina, restaurace, obchodní centra, školy a školky, zájmové kroužky pro děti atd.

Nicméně jednotlivé členské země EU rozhodovaly o opatřeních ve své zemi samostatně, a tudíž se tato opatření mohla lišit. Některé evropské země zavedly velmi přísná opatření, jiné poměrně přísná, dále jsou země, jejichž opatření jsou volnější, a najdeme i státy, jejichž opatření jsou velmi mírná. V průběhu času ovšem došly některé země k poznání, že jejich volnější přístup a mírná opatření nemusí být tím správným krokem a svůj přístup změnily.

V rámci Evropy by se dalo říci, že Česká republika patřila k zemím, které vydaly spíše přísnější bezpečnostní opatření, a to i ve srovnání se státy, které měly vyšší počet potvrzených případů nemocných.

Příklady evropských zemí podle zavedených opatření (počátkem března):

• velmi přísná opatření – Itálie, Španělsko, Rakousko, Lotyšsko,
• poměrně přísná opatření – ČR, Slovensko, Polsko, Francie, Portugalsko, Belgie, Nizozemsko, Bulharsko, Moldavsko, Norsko, Albánie, Severní Makedonie, Kosovo,
• volnější opatření – Německo, Maďarsko, Rumunsko, Ukrajina, Velká Británie, Švédsko, Finsko, Estonsko, Island, Řecko,
• velmi mírná opatření – Bělorusko, Bosna a Hercegovina.

Později však Německo, Maďarsko a Velká Británie svůj postoj přehodnotily a zavedly přísná až velmi přísná opatření.

V Maďarsku platil od 11. března 2020 nouzový stav. Byly uzavřeny maďarské státní hranice pro občany jiných zemí a od 30. března 2020 vstoupil v platnost tzv. koronavirový zákon, který vládě umožnil rozhodovat po neomezenou dobu (v čase nouzového stavu) pomocí dekretů, aniž by se musel scházet Parlament. Od tohoto dne rovněž pracovalo 51 maďarských nemocnic a 104 strategických firem pod dohledem armády. Od konce března platila v Budapešti povinnost nošení roušek v prostředcích veřejné dopravy, taxi, obchodech, obchodních centrech a na tržištích. Od dubna bylo zavedeno bezplatné parkování po celém území Maďarska, což mělo za cíl omezit počty osob ve veřejné dopravě.

Po měsíci byla dokončena výstavba rezervní mobilní nemocnice s kapacitou 150 lůžek pro péči o pacienty nakažené koronavirem. Nemocnice byla součástí plánů vlády zajistit 36 000 volných lůžek před očekávaným vrcholem pandemie. Samosprávy, které rozhodly o uzavření mateřských škol a jeslí, byly nařízením vlády donuceny zajistit bezplatné hlídání dětí v běžné pracovní době, pokud o to rodiče zažádali.

V Německu platil od konce března na celém území tzv. „zákaz kontaktů“, tj. shromažďování více než dvou osob (výjimku tvořily rodiny a osoby žijící v jedné domácnosti). Na veřejnosti platilo dodržování minimálního odstupu 1,5 m. Od konce dubna zavedly všechny spolkové země povinnost nosit roušku.

Na konci dubna začalo postupné uvolňování některých opatření, nicméně zatím platí, že akce velkého rozsahu budou povoleny až po 31. srpnu 2020. Německo přikládá velkou důležitost vývoji aplikace trasující kontakty osob šířících nemoc tzv. „Korona­ App“. Jde o projekt spolkové vlády založený na decentralizované softwarové architektuře. Pozornost by měla být věnována interoperabilitě s jinými evropskými řešeními.

Od května byly povoleny bohoslužby do 50 účastníků a venkovní shromáždění do 20 účastníků za předpokladu, že budou dodržena pravidla hygieny a odstupu. Akce s účastí nad 1 000 osob jsou zakázané do 31. srpna 2020. Kulturní a sportovní akce s více než 5 000 účastníky zůstávají zakázané do 24. října 2020.

Na Slovensku platil nouzový stav od 11. března 2020. Opatření zavedená na Slovensku byla velmi podobná jako u nás. I Slovensko uzavřelo všechny základní a mateřské školy, obchody (s výjimkou potravin, lékáren atd.), divadla, kina, sportoviště apod. V zemi bylo zavedeno povinné nošení roušek a dodržování rozestupu 2 m, dále bylo zavedeno přednostní nakupování pro osoby nad 65 let ve vymezeném čase. Od konce března fungovala kontrola dodržování karantény za použití dat od mobilních operátorů podle tzv. lex korona.

Od začátku dubna vstoupilo v platnost opatření, na jehož základě se všem, kteří vstoupili do země, nařídila izolace ve státním karanténním centru, a to do doby prokázání negativního testu na koronavirus. Případný test o bezinfekčnosti nesmí být starší než 48 hodin.

Od poloviny dubna je umožněno dokončení vzdělávání na středních školách a na vybraných vysokých školách. Za dodržení přísných sanitárních podmínek bude umožněno i konání maturitních a závěrečných zkoušek.

Vláda představila čtyřfázový plán na uvolňování přijatých opatření, který začal ve druhé polovině dubna. Pokud nedojde ke zvýšení počtu nakažených osob o více než 100 osob denně, přistoupí Slovensko k další etapě uvolňování podmínek.

V Polsku platil pro celé území stav epidemie od 20. března 2020. Od poloviny dubna byla zavedena povinnost nošení roušek při pobytu na veřejných prostranstvích včetně veřejné dopravy, v uzavřených prostorách s přístupem veřejnosti a ve společných bytových prostorách. Od poloviny března byly zavedeny hraniční kontroly, zákaz vstupu všech cizinců a povinnost nastoupit 14denní domácí karanténu pro osoby vracející se do Polska. Mezinárodní vlaková a letecká doprava byla pozastavena.

Plán postupného uvolňování opatření je rozdělený na 4 etapy a velmi podobný českému přístupu. V rámci plánu obnovy sportovních aktivit byly na konci dubna otevřeny parky a lesy. Od začátku května je umožněn provoz venkovních hřišť, tenisových kurtů a vodních sportovišť, na kterých může současně pobývat max. šest osob.

V Rakousku bylo zavedeno omezení pohybu pro celé území do 30. dubna 2020. Povoleny byly cesty do práce, na nákup a k lékaři. Platil zákaz shromaž­ďování nad pět osob. Od druhé poloviny března platila pro rakouské občany a osoby s oprávněním pobytu po příletu do země domácí 14denní karanténa. Občanům třetích zemí byl vstup do země odepřen. Rovněž v Rakousku byla zavedena povinnost nosit roušky v obchodech a ve veřejné dopravě.

Byly zavedeny kontroly na hranicích a od poloviny dubna bylo potřeba ke vstupu do země pozemní cestou potvrzení o neinfikovanosti koronavirem ne starší tří dnů. Rakušanům bylo doporučeno, aby letní dovolenou strávili v Rakousku. Na konci dubna se započalo s kontrolovaným rozvolňováním opatření v tzv. dvoutýdenním taktu, který umožňuje vyhodnocovat jednotlivé kroky a možnost zatáhnout za „nouzovou brzdu“, případně celý proces zpomalit.

Od 1. května 2020 došlo ke zrušení omezení volného pohybu za určitých pravidel – venku maximálně 10 osob dohromady, dodržování odstupu 1 m. Zůstala povinnost nošení roušek v obchodech a ve veřejné dopravě. Od poloviny května otevřely podniky v gastronomii opět za určených omezení (max. 4 dospělé osoby u stolu + děti atd.). Na konci května se otevřely ubytovací zařízení, volnočasové prostory, památky a vnitřní prostory zoologických zahrad.

Dalo by se konstatovat, že uvedené země zareagovaly včas a jejich více méně obdobná opatření úspěšně zamezila rozšíření nákazy ve větším měřítku.

Itálie a Španělsko – země, které podcenily nebezpečí v počáteční fázi a následně zareagovaly extrémními opatřeními
Jako první v Evropě své občany kvůli koronaviru uvěznila doma Itálie. Španělsko bylo rovněž nekompromisní – dlouho netolerovalo vycházení ven, a to ani v patřičných rozestupech. Ve Španělsku byla karanténa velmi přísná. V zemi platil nouzový stav a lidé mohli opustit své domovy pouze v případě, že šli do práce, na nákup nebo k doktorovi. Kromě toho úřady povolily pouze krátké procházky s domácími mazlíčky. Španělé tak našli způsob, jak obejít vládní zákaz vycházení. Začali pronajímat své psy lidem, kteří domácího mazlíčka nemají. Někteří dokonce venčili plyšáky. Na sociálních sítích se objevila „zábavná“ videa, která dokládají vynalézavost Španělů a Italů. Zoufalí lidé venčili i zvířata, u kterých byste to nečekali. Venčili želvu, prasátka i ovce, jeden muž si vzal na procházku kachnu a jiný „venčil“ svou dceru oblečenou v kostýmu dalmatina.

V Itálii platila karanténa od začátku března a její pravidla byla velmi přísná. Stejně jako ve Španělsku směli lidé opustit domov pouze kvůli práci, nutným nákupům či návštěvě lékaře, zdravotní procházky byly povoleny jen v omezené míře a jen v okolí domova.

Ve Španělsku byl vyhlášen nouzový stav a celostátní karanténa 14. března 2020 a premiér zdůraznil, že veškeré pravomoci na celém území státu nyní přebírá ústřední vláda v Madridu. Španělé směli opustit domovy jen kvůli práci, nákupu či nezbytné návštěvě lékaře. Procházky nebyly povoleny a lidé tedy strávili doma zhruba 6 týdnů téměř bez možnosti vyjít ven. Ve snaze zabránit šíření viru se uzavřely restaurace, kavárny, bary, kina a další zábavní podniky. Z obchodů zůstaly otevřené jen ty, které prodávaly základní potřeby, jako jsou obchody s potravinami či drogerie, lékárny, trafiky nebo čerpací stanice.

Pohyb lidí venku kontrolovala namátkově policie a armáda. Každý musel při vyzvání doložit účel své cesty. Později, koncem dubna, bylo Španělům umožněno vyjít ven na procházku, ale zpočátku jen jeden rodič s jedním dítětem a ještě bylo určeno časové rozmezí, kdy mohou vyjít ven. Samozřejmostí je nošení roušky a respektování 2 m rozestupů mezi lidmi.

Bělorusko – jediná země v Evropě, kde se nepřerušila nejvyšší hokejová ani fotbalová liga
Existují však i státy, které si – na rozdíl od Itálie, Španělska a většiny evropských zemí – na opatření nepotrpí a hovoří o tzv. „koronavirové psychóze“. Jedná se o Bělorusko, které nevyhlásilo žádnou formu karantény, fungovaly divadla, kina i bohoslužby, obchody a restaurace zůstaly otevřeny. Bělorusko je jedinou zemí v Evropě, kde se nepřerušila hokejová ani fotbalová liga. Úřady zastavily jen fotbalové soutěže juniorů a mládeže. Právě sport – a zejména hokej – je podle běloruského prezidenta jedním z léků, jak nad koronavirem vyhrát. Těmi dalšími jsou vodka, sauna a práce na poli.

„Je třeba prostě pracovat, hlavně na vesnici… Traktor a pole všechny vyléčí,“ uvedl v březnu prezident Lukašenko, který lidi zároveň nabádal, aby pravidelně chodili do suché sauny. Podle slov běloruského vůdce svět „kvůli koronaviru zešílel“ a „tato psychóza“ poškodila národní ekonomiky téměř na celém světě.

Mnoho občanů Běloruska se navzdory výzvám k zachování klidu rozhodlo vzít věci do vlastních rukou a snaží se bránit šíření koronavirové infekce na vlastní pěst. Provozovatelé mnohých kaváren, restaurací nebo kin se rozhodli dobrovolně zavřít a zhruba o čtvrtinu se také snížil počet lidí cestujících po hlavním městě metrem. Lidé se snaží omezovat sociální kontakty na minimum, přestože jim to vláda nenařizuje. Některé soukromé školy přešly na domácí on­ line výuku. Řada rodičů vyzvala vládu k uzavření škol. To Lukašenko zprvu odmítal, nakonec ale rodičům alespoň zčásti ustoupil a prodloužil jarní prázdniny. Také některá sdružení fanoušků ohlásila bojkot a vyzvala k ukončení ­ligy.

Bagatelizování problému lidé v Bělorusku často přirovnávají k událostem po výbuchu jaderné elektrárny Černobyl v roce 1986. Zdá se, že Lukašenko se snažil potíže spojené s koronavirem zlehčovat hlavně kvůli obavám z možných dopadů na ekonomiku.

Čína a USA – dvě světové velmoci s rozdílným přístupem
Aby Čína epidemii zvládala, zavřela všechny školy, donutila miliony lidí nevycházet ven a narychlo vybudovala tucet provizorních nemocnic, kam poslala tisíce zdravotníků z různých oblastí Číny. Testovali všechny, kteří se mohli dostat do styku s virem a trasovali jejich pohyb.

Čínská odpověď na epidemii byla celonárodní. V Pekingu museli mít lidé povolenku na to, aby mohli vyjít ven. V době vrcholu epidemie nikdo nemohl do města ani ven a chodit na nákupy se mohlo jen jednou za několik dní. Ve Wu­ chanu a v provincii Chu­ pej byly uzavřeny desítky milionů lidí po dobu dvou měsíců. Čína ovšem má na rozdíl od Evropy již zkušenosti se zvládáním epidemie SARS, která tam propukla v roce 2002.

Ve srovnání s Čínou jsou opatření v USA velmi mírná. Prezident Donald Trump vyzval občany, aby se jich nescházelo více než deset, a dodal, že v nejvíce postižených oblastech by se měly zavřít školy a restaurace. Rozhodnutí o konkrétních opatřeních a jejich „tvrdosti“ však ponechal na guvernérech jednotlivých amerických států. Ve Spojených státech propukly na několika místech protesty a konala se řada demonstrací. Lidé nesouhlasili s omezením pohybu na veřejnosti, s uzavíráním obchodů a demonstrovali proti karanténě.

Prezident Donald Trump se ve válce s koronavirem bojí o americkou ekonomiku, která dosud byla jeho nejsilnějším argumentem do listopadových prezidentských voleb v USA. Předpovědi analytiků se shodují, že z dosavadního hospodářského růstu okolo dvou procent půjde americká ekonomika do recese. Průvodním jevem recese bude nárůst nezaměstnanosti. Je zřejmé, že právě tyto vyhlídky vedou Trumpa a ekonomy z jeho týmu k rozhodnutí uvolnit restrikce dříve, než je doporučováno experty na zdravotnictví.

Indie – plošný zákaz vycházení bez varování
Indie, druhá nejlidnatější země na světě hned po Číně, řešila nebezpečí nákazy koronavirem velmi rázně. V zemi žije 1,3 miliardy lidí. Indie patří k nejhustěji obydleným státům na světě a zhruba pětina obyvatel žije pod hranicí chudoby. Umývání rukou není žádnou samozřejmostí pro lidi, kteří nemají běžný přístup k čisté vodě, a domácí karanténa pro mnoho lidí znamená, že budou hladovět. Indie vyhlásila plošný zákaz vycházení 25. března 2020, a to bez předchozího varování. Zákaz vycházení takového rozsahu je historicky ojedinělý. ­Premiér Nárendra Módí rozhodl o třítýdenním přerušení téměř veškerého života.

Nejhůře zasaženi byli chudí lidé, senioři nebo lidé s postižením. Dále lidé, kteří vedli drobné podniky nebo vlastnili malé obchody, lidé pracující v organizovaných sektorech, jejichž živobytí stálo na každodenních výdělcích. Vláda se oficiálně snažila poskytovat chudým příděly potravin skrze veřejný distribuční systém. O něco lepší byla snad situace na venkově, kam se koronavirus tolik nerozšířil. Indie proto čelila vlně vnitřní migrace. Každý rok se vydává do velkých indických měst za prací více než devět milionů lidí, kteří přijeli z venkova. Ti teď o práci přišli a snažili se za každou cenu vrátit domů na venkov. Na cestu se tak vydaly stovky tisíc lidí.

Všechny distrikty (okresy) v Indii byly rozděleny na tři zóny, červenou zónu (velký výskyt případů nakažení koronavirem), oranžovou zónu (malý výskyt případů nakažení koronavirem) a zelenou zónu (žádný nový případ výskytu koronaviru v posledních 21 dnech). Rozdělení na zóny bylo důležité z hlediska opatření, která v nich mohla být uplatňována. V červených zónách bylo zakázáno provozovat mechanické i motorové rikši, jakož i služby taxi a sdílených taxi. Mezi distrikty a také uvnitř jejich perimetrů nesměly jezdit autobusy. V červených zónách platilo omezení pro provoz obchodů. Naopak v oranžových zónách bylo již možné provozovat služby. Uvolněn byl v určitém rozsahu pohyb osob a vozidel mezi jednotlivými distrikty. V zelených zónách platilo jen taxativní omezení s celostátní působností. Vše ostatní bylo považováno za povolené. Kapacita autobusů byla omezena na 50 % sedících cestujících.

Dobrou zprávou na závěr je, že nárůst počtu nemocných a mrtvých je od poloviny dubna ve většině zemí výrazně pomalejší a evropské země tak mohly začít s postupným uvolňováním restrikcí.


Mgr. Monika BARTYZALOVÁ, MV­-generální ředitelství HZS ČR
 

V několika posledních měsících byla velká část pracovní náplně Střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC) tvořena činnostmi souvisejícími s koronavirem. ERCC organizovalo ve spolupráci s Evropskou službou pro vnější činnost repatriace občanů EU ze třetích zemí. Dále vyřizovalo žádosti o pomoc členských států Mechanismu civilní ochrany Unie (Mechanismus) a třetích zemí o zdravotnický materiál a ochranné pomůcky. Nicméně ERCC muselo řešit i další mimořádné události, které nebyly tak medializovány a z důvodu pandemie COVID-19 jim nebylo věnováno tolik pozornosti. Šlo o uprchlickou vlnu, kterou bylo postiženo Řecko a Srbsko, a o tropický cyklón Harold, který postihl ostrovy v Oceánii. Největší následky byly na ostrovech Vanuatu a Fidži.
Zdroj: www.OSN.cz
Řecko – migrační vlna
Řecko se již několik let v různé intenzitě potýká s migrační vlnou velkého rozsahu. V současné době dochází k vyhroceným situacím na řecko­ turecké hranici, kde byl příliv migrantů do EU zastaven až střelbou a slzným plynem. Kromě toho bylo od počátku tohoto roku do poloviny dubna identifikováno v přijímacích střediscích na řeckých ostrovech Lesbos, Chios, Kos, Samos a Leros celkem 2 380 osob žádajících o azyl. Vzhledem k situaci, která vznikla v souvislosti s COVID-19 a jeho šířením ve zmíněných ostrovních střediscích, ve kterých jsou nedostatečně dodržována hygienická opatření a nejsou kapacity na zabezpečení dostatečné zdravotní péče, rozhodlo Ministerstvo pro migraci a azyl Řecka postupně všech 2 380 osob a jejich rodin přemístit do ubytovacích zařízení na řecké pevnině. 200 žadatelů o azyl bylo ve věku nad 60 let, spadali tedy podle místních opatření mezi rizikovou skupinu. Ani v tomto případě nebylo žádoucí rozdělovat rodiny, a proto se přesun rizikové skupiny vyšplhal na 650 osob. Dalších 1 730 osob tvořili mladší lidé, kteří nespadali do rizikové skupiny.

Situace se z uvedených důvodů začala v uprchlických táborech vyvíjet velice negativně. Dostatečné hygienické podmínky pro uprchlíky je Řecko schopné poskytnout pouze na pevnině. Proto bylo rozhodnuto, že nastala akutní potřeba snižování počtu osob v uprchlických táborech na ostrovech vedoucí až k jejich následnému zrušení.

V souvislosti s touto situací požádalo Řecko dne 2. března 2020 prostřednictvím ERCC o pomoc. Humanitární pomoc mu takřka okamžitě poskytlo několik členských států Mechanismu včetně České republiky. Tato událost byla ve Společném komunikačním a informačním systému pro mimořádné události (CECIS) uzavřena dne 22. března 2020 (viz 112, 4/2020).

Následně, dne 16. dubna 2020, Řecko opět požádalo o pomoc prostřednictvím ERCC a byl opět aktivován Mechanismus. Řecko žádalo zejména komodity, které chtělo využít pro zajištění ubytování, hygienických podmínek a dostatečné lékařské péče v souvislosti se zrušením uprchlických táborů na Egejských ostrovech. Požadavek zaslaný na ERCC zahrnoval 400 ubytovacích kontejnerů, 100 sanitárních kontejnerů, 20 generátorů kyslíku, 20 přenosných rentgenových zařízení, 10 kontrolních zdravotních stanovišť, 100 sad pro poskytování první pomoci a 50 invalidních vozíků.

Tentýž den nabídlo pomoc Rakousko v podobě 181 kontejnerů, z nichž bylo 168 obytných a 13 sanitárních. Tyto kontejnery byly přepraveny vlakem z Vídně do Soluně, kde byly dne 4. května 2020 předány řecké straně a dále distribuovány mezi řecká migrační centra.

Tichomoří – tropický cyklón Harold
Tropický cyklón Harold zasáhl pevninskou část tichomořského souostroví Vanuatu dne 6. dubna 2020, kdy síla jeho stálého větru dosahovala rychlosti 215 km/h. Souostroví tvoří zhruba 83 ostrovů a ostrůvků o celkové rozloze 12 200 km², z nichž je 65 obydlených. Jižní ostrůvky tohoto souostroví byly poškozeny již v roce 2015, kdy oblast zpustošil tropický cyklón Pam, z jehož ničivých následků se Vanuatu zotavuje ještě v současné době.

Národní úřad pro správu katastrof Vanuatu dne 6. dubna 2020 informoval o dvou potvrzených obětech a až 160 000 osobách, které byly cyklónem přímo postiženy. Toto číslo představovalo více než polovinu populace souostroví s celkovým počtem 243 800 obyvatel.

Ten samý den obdrželo ERCC žádost Austrálie o aktivování systému satelitního snímkování Copernicus s cílem upřesnit posouzení škod a dopadů. Celkem byly vytvořeny tři mapy pokrývající nejvíce postižené oblasti, které potvrdily, že Harold způsobil velice rozsáhlé škody v zemědělství a v infrastruktuře.

Nebylo lehké míru poškození ostrovů zmapovat, nicméně v oblasti působí OSN – Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí (UN OCHA), který označil za narušená téměř všechna odvětví kritické infrastruktury, jako jsou např. zdravotnictví, vzdělávání, již tak chabý systém dopravní infrastruktury, rozvod pitné vody a hlavně bezpečnost. Odhad poškozených a zcela zničených domů byl podle UN OCHA téměř 17 000. Jako prioritní bylo označeno zajištění nouzového přístřeší a také podpora péče o zdraví obyvatel.

Dne 9. dubna 2020 zaslalo Vanuatu žádost o věcnou pomoc EU prostřednictvím delegace EU na Fidži. Za nejnaléhavější potřeby kromě zajištění nouzového přístřeší a podpory zdravotní péče byla vytipována dodávka pitné vody a obnova telekomunikačních a dopravních spojení.

Francie obratem nabídla prostřednictvím Mechanismu pomoc v podobě 50 sad vybavení pro kuchyně, 50 souprav nářadí a 100 skládacích kanystrů na vodu. Tato nabídka byla vládou Vanuatu přijata a pomoc do postižené oblasti dorazila z Nouméa (Nová Kaledonie) do Port­ Vila 15. dubna 2020. Také Evropská komise (EK) vyčlenila částku 300 000 Eur jako humanitární pomoc, která by měla pokrýt potřeby přibližně 6 000 postižených osob, nebo 1 200 domácností.

Dne 10. dubna 2020 se EK rozhodla podpořit prostřednictvím Nouzového fondu pro pomoc při katastrofách (DREF) Mezinárodní federaci společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) působícího na souostroví Vanuatu částkou 38 111 Eur. Tato částka bude využita na vybudování systému včasného varování, mobilizaci nouzového zásobování a při zajišťování přístřeší v postižených komunitách.

Dne 7. května 2020 požádala Fidžijská republika prostřednictvím Mechanismu o pomoc v souvislosti s tropickým cyklónem Harold a také s Covid-19. Šlo o 500 rodinných stanů a 500 nouzových přístřešků. Na tuto žádost reagovala Francie nabídkou 200 rodinných stanů, kterou Fidžijská republika akceptovala. Následně EK podpořila IFRC působící na Fidži prostřednictvím DREF částkou 180 000 Eur. Tato částka má pomoci 10 000 osobám, které jsou ve čtyřech nejvíce postižených provinciích se zajištěním přístřeší, zdravotní péče, která zahrnuje také aktivity související s COVID-19, rozvodem pitné vody a živobytím.


kpt. Ing. Irena ŠENKÝŘ JANSOVÁ, MV­-generální ředitelství HZS ČR
 

Táta byl hasičem, hasičem jsem já…tak by se dala upravit slova jedné známé lidové písničky. Být hasičem je u nás IN, ať už profesionálním, nebo dobrovolným. Nezřídka narazíme na případy, kdy se „hasičině“ věnují celé rodiny už po několik generací. Jsou stanice, kde pracovali společně otec se synem, manžel s manželkou, nebo třeba všichni tři současně.

V Moravskoslezském kraji (MSK) je takovýmto klanem rodina Hozova. Radomír Hoza nastoupil v březnu 1992 jako hasič na stanici útvaru Sboru požární ochrany v Opavě. Tou dobou už zde sloužil dvacátý druhý rok i jeho otec Lumír. Od února 2019 reprezentuje třetí generaci Hozových syn Dominik a vypadá to, že možná v rodinné tradici bude pokračovat i druhý ze synů Patrik, který by se po maturitě chtěl přihlásit ke studiu na Vysoké škole báňské v Ostravě a poté se dostat k práci u profesionálních hasičů.

Váš otec je aktivním hasičem nejen v zaměstnání. Povězte čtenářům ale také o jeho dobrovolnické činnosti.
Otec je dobrovolným hasičem od roku 1965. Ve sboru nejen závodil v požárním družstvu, ale tehdejší veřejné požární sbory se podílely i na různých „akcích Z“ v obcích. Takže například u nás, jak si ještě pamatuji, se stavěl kulturní dům, vodovod, chodníky, opravovala se školka, obecní dům atd. To se nikdy neobešlo bez brigádnické výpomoci místních hasičů. Táta se navíc vyučil zedníkem a takových lidí bylo vždy zapotřebí.

Později u dobrovolných hasičů vykonával i funkce jako okrskový velitel a byl také velitelem sboru do roku 2009. Od založení jednotek SDH obcí v roce 1996 byl do roku 2008 i velitelem té naší, pak ještě nějaký čas pokračoval na funkci strojníka. Věnoval se výchově mládeže a působil i jako rozhodčí na soutěžích. To všechno vedle práce u HZS MSK. V současné době se v rámci možností podílí na různých přípravách akcí našeho sboru.

Vy sám jste u dobrovolných hasičů začínal. Vedl Vás k tomu otec, nebo to tak prostě vyplynulo ze situace?
Ono to tak nějak vyplynulo ze situace. U nás v obci v době mého dětství byli jen hasiči, myslivci a Červený kříž. My máme asi tu hasičinu v krvi. Hasičem byl i praděda, jeden ze zakladatelů obecního sboru v roce 1901. Často mě mezi hasiče bral můj dědeček, on byl totiž v té době nejen předsedou svazu požární ochrany, ale také starostou obce. Kancelář měl v hasičské zbrojnici, proto jsem tam byl celkem často. Otec byl každý třetí den ve službě, mamka pracovala v JZD na směny. V pozdějším věku jsem pomáhal otci s údržbou nebo opravami stříkačky PS 12, začal jsem s ním jezdit i jako divák po soutěžích s žákovským družstvem, které trénoval, ale také i s mužským družstvem. Když jsem povyrostl, také já jsem začal běhat za žáky v družstvu, poté za muže. Byla doba, že jsme závodili i na třech soutěžích během jednoho dne. Chodil jsem s hasiči po brigádách při sklizních balíků slámy, sběrech železného šrotu, sázení stromků. Prostě dělal jsem vše, co v té době hasiči na obci vykonávali.

Než jste nastoupil jako profesionální hasič, co se Vám na práci u HZS ČR líbilo?
Hlavně mě vždy brala ta velká auta. Vyučil jsem se jako karosář v Tatře a díky prospěchu jsem si po vyučení dokončil při práci i maturitu. Pracoval jsem ve velké autodílně jednoho stavebního podniku. Jednou se mi naskytla možnost nastoupit mezi profesionální hasiče, protože se navyšovaly stavy hasičů na směny, tak jsem se přihlásil. Proběhly pohovory a fyzické testy. Ty jsem zvládnul možná i díky sportům, které jsem předtím provozoval. Nevěděl jsem úplně přesně, co tato práce všechno obnáší. Bral jsem to tak, že hasiči jen hasí požáry a občas pomáhají.

Jaká pak byla skutečnost, jak se práce hasičů postupně změnila?
Za ta léta, co pracuji jako hasič, se změnila hodně. Ať už vybavením, technikou, ale také různorodostí této práce. Jediné, co se tehdy při poplachu na výjezd obléklo, když pominu dýchací přístroj, byly rukavice a přilba PZ11. To ostatní jsme měli celý den na sobě, včetně vysokých bot. Nutno říci, že to také bylo před 28 lety, když jsem nastupoval. Technika byla jen základní, kde obsluha spočívala v otočení nějaké té páky nebo ventilu. To se nedá s dnešní obsluhou vůbec srovnat. Na vozech se prováděla pomalu generální oprava přímo na stanici, a to včetně laku. Ani nevím, kolik vozidel jsme takto na směnách opravili.

V současné době je na stanici kromě několika cisteren také jeřáb, vyprošťovací automobil, mnoho kontejnerů, výškové techniky, různých technických automobilů a hlavně různých agregátů. Všechno samozřejmě s moderní technologií a elektronikou. Výjezdů k zásahům je také daleko víc, ale takových, které předtím vůbec nebyly, hlavně technické. Když si vzpomínám, tak dopravní nehody byly tak maximálně dvě do měsíce. Dnes je to rutina. Asi možná hořelo víc, nebo byly požáry větší a rozsáhlejší. Při požárech kotelen a sklepů se vynášelo z domů spousty uhlí. Nebyly mobilní telefony a než oznamovatel doběhl někam do telefonní budky, zabralo to víc času a k ohni jsme se nedostali včas. U dobrovolných hasičů bylo málo cisteren a některé sbory proto musely jezdit k zásahu přes celý okres. Dnes má cisternu skoro každá obec.

V současné době jste kromě práce u HZS ČR také dobrovolným hasičem. Čemu se zde věnujete?
Jsem velitelem jednotky SDH naší obce, ale také velitelem sboru dobrovolných hasičů. Takže práce je stále dost. V obecní jednotce se věnujeme školení členů, udržení akceschopnosti techniky, nákupům ochranných prostředků apod. Ve sboru se zabýváme přípravou různých kulturních a sportovních akcí během roku. Trochu náročnější období bylo před dvěma až třemi roky, protože jsme spolu s obcí stavěli novou hasičskou zbrojnici a řešili nákup dopravního vozidla. V roce 2021 nás čekají oslavy 120. výročí založení sboru. Samozřejmě nejsem na to sám, jsem obklopen lidmi, kteří to také chtějí dělat a pomáhají, i když je tato práce dobrovolná a v podstatě zadarmo.

Jak vnímáte spolupráci mezi profesionálními a dobrovolnými hasiči?
Z mého pohledu je spolupráce v MSK a také v našem okrese na velice dobré úrovni. Vždyť na většině stanic je téměř polovina profesionálních hasičů v jednotkách svých obcí na funkcích strojníků či velitelů. Předávají tak své zkušenosti členům dobrovolných jednotek PO. HZS MSK organizuje pro dobrovolné hasiče různá školení a v našem okrese máme i hasičskou školu, kde několik mých kolegů působí jako lektoři a školí dobrovolné hasiče z celé republiky. Bez dobrovolných jednotek si jako profesionál těžko představuji zásahy při povodních, vichřicích nebo velkých požárech.

Co je na Vaší práci nejtěžší?
Nevím, jestli je to to nejtěžší, ale asi vzhledem k přibývajícímu věku je těžší si stále udržovat dobrou fyzickou kondici a také myšlení. Pořád se totiž musíte něčemu učit, nebo si to stále dokola opakovat. Co se kde a jak zapíná, jak se ten či onen prostředek obsluhuje atd. Na směně jste jednou jako strojník, který jezdí s veškerou technikou, ale další směnu sloužíte třeba jako hasič, který musí znát také obsluhu spousty dalších prostředků. Takže se pořád učíte všechno znovu a znovu. Zvyknout si musí také rodina a vaše okolí, že i když je svátek nebo Vánoce a vyjde zrovna ten den služba na vás, tak nejste doma. Hasiči slaví v jiný den než všichni ostatní.

Máte čas i na jiné koníčky?
Ano, umím si ten čas udělat, někdy prostě musíte vypnout. Rád se projedu na kole, nebo chodíme se ženou na výšlapy. Rád poslouchám hudbu, nemám přímo vyhraněný styl, prostě se mi líbí dobrá muzika. Jezdíme na muzikály, koncerty nebo letní festivaly. Přes zimu chodíme častěji do kina, ale i na různá divadelní představení.

Také už hodně let sbírám modely autíček, hádejte jakých? I když jich mám už celkem hodně, některé prostě sháníte dlouho, hlavně ty staré, klasické, jako byly hasičské Pragovky, Trambusy, Liazky. Tak ty pořád ještě nemám, ale někdy je snad seženu. Nedávno mi jeden pán přepracoval modely aut na taková, která jsme měli kdysi nebo máme tady v obci. To mi udělalo velkou radost, ale ještě mi stále dva modely schází do kompletního vozového parku sboru.

Vaše manželka je také hasička? Našli jste se díky hasičině, nebo jste ji k tomu přivedl Vy?
To vůbec ne, manželka ani nikdo v jejich rodině hasičem nebyli, i když pochází ze stejné obce jako já. K hasičině se dostala tak nějak postupně. Začalo to, když nejen ona, ale i ostatní manželky nebo přítelkyně nám hasičům pomáhaly s přípravami různých akcí, kroužkem mladých hasičů apod. Tak jsme jim nabídli, možná i přemlouvali, aby se staly také členkami sboru. Moje žena ráda připravuje různé kulturní akce nejen pro hasiče, přátelská setkání, výzdobu sálu, ale i občerstvení pro všechny. I proto byla možná letos opět zvolena sborem do funkce kulturního referenta na další období. Opravdu dnes mohu říct, že si neumím představit nějakou akci ve sboru bez našich holek, ale také bez jejich nápadů. My chlapi u nás ve sboru vlastně nemusíme nic řešit, prostě jdeme a uděláme, co holky vymyslí.

Ve Vašich šlépějích pokračují i synové. To asi ani jinak nešlo, že?
Oni mají jasno odmala, jsou prostě hasiči. Já je k tomu nikdy nenutil, věděli jsme s manželkou, co to obnáší. Jinde děti hrály na zahradě fotbal, u nás byly na dvoře různé kladiny, překážky, hadice, ale i spousta kluků, kteří pořád běhali a spojovali koncovky hadic. Starší syn tomu podřídil i učení. Po základní škole chtěl pokračovat na hasičské škole ve Frýdku­ Místku, bohužel se ten rok už neotevřel ročník. Nastoupil tedy na strojní průmyslovku, protože strojařina má k hasičině blízko a dále pokračoval na Vysoké škole báňské v Ostravě. Když přišla šance nastoupit k HZS ČR, povedlo se to a syn přešel na dálkové studium, které letos končí.

Od sedmi let běhal v družstvu mladých hasičů, dorostu, pak mužů, a to i v několika týmech z okolí. Během studia také několikrát reprezentoval vysokou školu na mezinárodních závodech v požárním sportu. Ve sboru v současné době vede oddíl mladých hasičů, se kterými jezdí také po soutěžích.

Mladší syn byl také od šesti let v kroužku mladých hasičů a později dorostenců. Dnes již jako dvacetiletý běhá za muže. I jeho přáním je po studiu pracovat u hasičů. Po vyučení pokračuje maturitní nástavbou, která mu letos končí, a má již podanou přihlášku do Ostravy na Vysokou školu báňskou.

Oba hoši jsou také členy naší jednotky SDH obce, mladší vzhledem k věku jako hasič, starší jako velitel družstva, ale má také kurz strojníků.
Byli jste někdy ve společné „ostré“ hasičské akci, ať už s otcem, nebo s některým ze synů? Pokud ano, je to výhoda, nebo Vás to spíše v některých věcech svazuje?

Samozřejmě že když jsme byli s otcem nebo i teď jsme se synem každý na jiné směně, někdy se to stalo. Jak to bral otec u zásahu, to nevím. Nikdy mě nijak nepoučoval, a když jsem potřeboval, tak mi poradil. U dobrovolných hasičů docházelo běžně, že jsme s otcem vyjeli společně, a v současnosti se také běžně stane, že jedeme na voze, někdy i dokonce s oběma syny. Se starším synem, který je u HZS ČR něco málo přes rok, jsem vyjel u profesionálů zatím dvakrát na stejném voze. Já jako strojník, on jako jeden ze členů posádky k požáru lednice kousek od hasičárny. Druhý výjezd byl na požár strniště. Nijak jsem to ale asi neřešil a také to nebyly nijak složité zásahy. Jak to vnímají oni, to nevím. Když vyjíždíme k zásahu jako dobrovolní hasiči, snažím se nechávat velení na synovi, ať se jako velitel učí. Také se občas stalo nebo stane, že pokud se jedná o zásah v obci nebo katastru naší jednotky, jeden z nás přijel za profesionály a druhý za dobrovolné hasiče.

Jak třeba vypadá rodinná sešlost ve Vašem podání? Téma rozhovorů je jasné? Nebo se pletu?
Tak samozřejmě občas se nějaké to slovo prohodí. Lhal bych, že vůbec ne, ale je to opravdu spíš v krátkosti, že ten či onen pozdravuje otce, mě nebo syna, co máme nového na stanici, ve sboru, kam jsme jeli na výjezd, protože nás někdo viděl. Ale je to opravdu v krátkosti, protože ne všechny na rodinné sešlosti zajímají naše hasičské záležitosti. Spíše se o tom pobavíme někdy jen tak mezi sebou, jindy navzájem u piva.


Karel ŠVÉDA, foto archiv rodiny Hozovy