Časopis 112 ROČNÍK XIX ČÍSLO 7/2020
V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA si můžete přečíst, jaká rizika představují požáry tržnic. Můžeme protipožární systémy instalované ve vojenské technice považovat za PBZ? Jaké byly výsledky simulovaného požáru varny pervitinu? Dále o analýze požárů dětí předškolního věku. Ve Zlínském kraji byly otevřeny dvě nové stanice. O poznatky z mezinárodní spolupráce hasičů při zdolávání MU v chemickém průmyslu se podělili příslušníci z HZS SČK. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM přinášíme informace o výcviku práce na vodě. Jak dopadly zkoušky kynologů v sutinovém vyhledávání, se dočtete v následujícím článku. Po dvou letech proběhlo zasedání TRINS. V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ si přečtete o modernizaci infrastruktury JSVV v zónách havarijního plánování JE. Následně pak o využití přístroje FIDO X3. V rubrice INFORMACE vás pozveme na druhé setkání hasičů pod Řípem. Ze Znojma je další „hasičská rodina“ kterou vám představíme. Následují anotace vysokoškolských prací.
- OBSAH č. 7/2020 ROČNÍKU XIX
- Požáry tržnic představují pro hasiče stále velké riziko
- Kontroly protipožárních systémů ve vojenské technice
- Simulovaný požár varny pervitinu
- Analýza požárů způsobených dětmi předškolního věku
- Slavnostní den s otevřením dvou stanic ve Zlínském kraji
- Požárně bezpečnostní zařízení
- Mezinárodní spolupráce hasičů při zdolávání mimořádných událostí v chemickém průmyslu
- Hasiči z Českolipska absolvovali výcvik na Máchově jezeře
- Atesty kynologů v sutinovém vyhledávání
- Výroční zasedání Transportního informačního a nehodového systému
- Modernizace infrastruktury jednotného systému varování a vyrozumění v zónách havarijního plánování jaderných elektráren
- Využití přístroje FIDO X3 v chemické laboratoři Institutu ochrany obyvatelstva
- Druhé setkání hasičů pod Řípem
- Hasí celá rodina
Hasičský záchranný sbor České republiky se při zásahové činnosti dostává i do situací, kdy je potřeba vyhledat osobu zavalenou pod sutinami, např. po výbuchu plynu nebo zeminou při výkopových pracích. Hasiči disponují mnoha technickými prostředky, jako jsou štěrbinové kamery, echolokátory apod., ale i tyto přístroje mají své limity použití. Další z možných a účinných způsobů, jak vyhledat zavalenou osobu, je využít speciálně cvičených psů, kteří jsou pro tyto typy zásahů cvičeni.
Pro vyhledávání zavalených a zasypaných osob jsou využíváni psi HZS ČR, Policie ČR, ale i dalších dobrovolnických organizací, které se této problematice aktivně věnují. Podmínkou pro nasazení do záchranné akce je splnění tzv. Atestu MV, který je pořádán odborem IZS a výkonu služby MV-generálního ředitelství HZS ČR. Po splnění atestační zkoušky může být psovod se svým psem nasazen při mimořádných událostech.
 |
 |
|---|
Atest má platnost dva roky a po dvou letech jej musí psovod se svým psem znovu obhájit. Každý má na složení atestu tři pokusy, pokud neuspěje ani na třetí pokus, je pes z této specializace vyřazen.
Atestační zkoušky probíhaly tento rok ve dnech 1. až 3. června v katastru města Ralsko v Libereckém kraji, kde během dvou dnů nastoupilo ke složení náročné zkoušky celkem 20 psovodů se svými psy. Část kynologů absolvovala atest poprvé a část jich obhajovala již platný atest. Složení psovodů bylo zastoupeno pěti příslušníky HZS ČR a jejich psy, třemi strážníky Městské policie, Praha (2x), Ostrava (1x) se služebními psy a dále dvanácti členy spolků (Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, Svaz záchranných brigád kynologů České republiky). Zkušebními komisaři byli členové odborné kynologické komise, kterou zřizuje MV-generální ředitelství HZS ČR.
Každá atestační zkouška se skládá ze dvou částí, denní a noční. Po úspěšném absolvování denní části postupuje psovod do noční části. V případě neúspěšného složení denní části je zkouška ukončena a psovod končí.
Tentokrát se denní část skládala z prohledání dvou prostorů. Časový limit na vykonání zkoušky byl 20 minut s pětiminutovou přestávkou, která se však do limitu nezapočítávala. Po prohledání prvního prostoru psovod nahlásil počet a místo nalezených osob, poté pokračoval do druhého prostoru. Po opuštění prvního prostoru se psovod už nemohl vrátit, musel si proto být naprosto jistý, že jeho pes vyhledal všechny osoby v daném prostoru. S jistotou pouze věděl, že maximální počet hledaných osob v obou prostorech jsou čtyři lidé. Vždy byl daný scénář, podle kterého psovod postupoval. Součástí atestu mohla být další pravidla pro prohledávání, např. určené místo pro vstup do sutiny, zakázaná místa, kam nesmí psovod nebo kam nesmí ani pes. Jedna z obvyklých podmínek při takové zkoušce je být v neustálém vizuálním kontaktu psovoda se psem. Těmito omezeními společně s časovým limitem, který je daný pro celé nasazení v obou prostorech, se přezkušuje ovladatelnost psa, jeho psychická odolnost při nasazení pod tlakem.
Noční část atestu tvořil jeden prostor, v němž bylo určeno místo, kudy pes vstupuje do sutiny. Pes v této části pracoval samostatně bez vizuálního kontaktu s psovodem. V noční části se prověřovala samostatnost ve zhoršených světelných podmínkách. Sutina byla částečně nasvícena osvětlovací technikou. V této části se přezkušovala samostatná práce psa, jako je označení osoby bez vizuálního kontaktu s psovodem a schopnost označení více osob kousek od sebe bez toho, aby psovod vstoupil na sutinu. Bylo tedy třeba psa odvolávat od nalezené osoby a následně vyslat psa přes již nalezené osoby tak, aby je přešel a pokračoval dál v prohledávání sutiny.
Z dvaceti psovodů, kteří nastoupili ke zkoušce, úspěšně dokončilo atest šest z nich. Tři z HZS ČR, jeden z Městské policie Ostrava a dva z dobrovolných organizací. Úspěšným získáním atestu se za HZS Libereckého kraje mohou pochlubit kynolog nstržm. Pavel Málek s tříletou fenkou německého krátkosrstého ohaře jménem Yetti ze Schwarzenberských strání a nstržm. Václav Vančura se čtyřletou fenkou Swix plemene evropského saňového psa. Oba zmiňovaní kynologové dovedli k atestu už svého druhého psa v pořadí. Novým atestovaným psovodem HZS ČR se stal npor. Ivo Jeřela, DiS., z HZS Jihomoravského kraje.
por. Bc. Lucie HLOŽKOVÁ, HZS Libereckého kraje, foto archiv HZS Libereckého kraje