Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Předcházíme rizikům


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XIX ČÍSLO 7/2020

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA si můžete přečíst, jaká rizika představují požáry tržnic. Můžeme protipožární systémy instalované ve vojenské technice považovat za PBZ? Jaké byly výsledky simulovaného požáru varny pervitinu? Dále o analýze požárů dětí předškolního věku. Ve Zlínském kraji byly otevřeny dvě nové stanice. O poznatky z mezinárodní spolupráce hasičů při zdolávání MU v chemickém průmyslu se podělili příslušníci z HZS SČK. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM přinášíme informace o výcviku práce na vodě. Jak dopadly zkoušky kynologů v sutinovém vyhledávání, se dočtete v následujícím článku. Po dvou letech proběhlo zasedání TRINS. V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ si přečtete o modernizaci infrastruktury JSVV v zónách havarijního plánování JE. Následně pak o využití přístroje FIDO X3. V rubrice INFORMACE vás pozveme na druhé setkání hasičů pod Řípem. Ze Znojma je další „hasičská rodina“ kterou vám představíme. Následují anotace vysokoškolských prací. 

Chemická laboratoř Institutu ochrany obyvatelstva zakoupila přístroj pro rychlou detekci vybraných výbušnin FIDO X3, a to hlavně z toho důvodu, že do té doby nebyl k dispozici žádný přístroj, který by na jakémkoli principu umožňoval v různých vzorcích (nálezy neznámých látek, vzorky získané při zjišťování příčin vzniku požárů atd.) toto stanovení provádět.

Přístroj FIDO X3 (obr. 1) reaguje na vojenské, průmyslové, kapalné i různé podomácku vyrobené výbušniny, včetně nitrosloučenin (nitromethan, nitrotoluen, nitrobenzen), dusičnanů (dusičnan amonný, nitrát močoviny, kyselina dusičná), nebo peroxidů.

Při detekci technologií FLIR TruTrace, která je založena na principu zhášení luminiscence - Amplifying Fluorescent Polymers (AFP), využívá polymerů, které vytvářejí dlouhé řetězce - vlákna molekul, které spolu „elektronicky“ komunikují. V nepřítomnosti detekované látky všechny molekuly emitují luminiscenční záření. Ve chvíli, kdy kterákoli z molekul ve „vlákně“ přijde do styku s molekulou výbušniny, dojde k vypnutí luminiscence. Luminiscenční spektrometrie je jednou z nejcitlivějších dostupných technik pro detekci výbušnin a použití principu AFP dále zvedlo citlivost o několik řádů. Technologie FLIR TruTrace pak využívá vícekanálové detekce a je schopna nejen s vysokou citlivostí až ve fentogramech (10-15 g), ale i s vysokou selektivitou, detekovat široké spektrum výbušnin včetně identifikace skupinového typu výbušniny (obr. 2). Celá analýza je velmi rychlá a trvá několik sekund. Stejně tak je i velmi rychlé čištění senzoru, které je třeba provést při zahlcení přístroje. [1]

Obr.1 Přístroj FIDO X3Obr.1 Přístroj FIDO X3 Obr. 2 Detailní pohled na displej přístrojeObr. 2 Detailní pohled na displej přístroje

Detektor výbušnin byl využit v chemické laboratoři Institutu ochrany obyvatelstva například při analýze vzorku z místa požáru, který tvořily zbytky prachu uskladněné v dřevěné bedně (obr. 3). Šlo o látku neznámého složení, která způsobila výbuch. Po odebrání stěrů pomocí k tomu určených papírků přístroj FIDO X3 vzorek analyzoval jako vojenskou výbušninu. K potvrzení pak byly ještě použity jednoduché analytické testy a rentgenfluorescenční analýza, jejichž výsledkem bylo, že se jedná o černý prach.

Obr. 3 Vzorek určený k analýzeObr. 3 Vzorek určený k analýzeProtože přístroj FIDO X3 využívají v České republice i další organizace, např. různé složky Armády ČR, bylo snahou provést experimentální zkoušky v terénu, kterých by se tyto skupiny zúčastnily. Cílem zkoušek byla jak analýza různých typů vyráběných výbušnin, tak i složek, které se při jejich výrobě používají (např. hexogen, tritol), a zároveň porovnání toho, jak správně jednotlivé skupiny využívající přístroj FIDO X3 odebírají vzorky (stěry). Přístroj totiž umožňuje měření přímou analýzou par nebo pomocí stěrových papírků a bezchybně provedený odběr vzorku (stěr) je důležitou součástí analýzy.

Tyto experimenty měly proběhnout v dubnu letošního roku, ale vzhledem k situaci, která nastala v důsledku epidemie SARS – CoV-2, musela být akce odložena na podzimní termín.

Zdroj
[1] http://www.rmi.cz/fido­ x3


pplk. Ing. Petra LOČÁRKOVÁ,  Institut ochrany obyvatelstva, foto autorka a archiv ZPP
 

vytisknout  e-mailem