Časopis 112 ROČNÍK XIX ČÍSLO 7/2020
V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA si můžete přečíst, jaká rizika představují požáry tržnic. Můžeme protipožární systémy instalované ve vojenské technice považovat za PBZ? Jaké byly výsledky simulovaného požáru varny pervitinu? Dále o analýze požárů dětí předškolního věku. Ve Zlínském kraji byly otevřeny dvě nové stanice. O poznatky z mezinárodní spolupráce hasičů při zdolávání MU v chemickém průmyslu se podělili příslušníci z HZS SČK. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM přinášíme informace o výcviku práce na vodě. Jak dopadly zkoušky kynologů v sutinovém vyhledávání, se dočtete v následujícím článku. Po dvou letech proběhlo zasedání TRINS. V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ si přečtete o modernizaci infrastruktury JSVV v zónách havarijního plánování JE. Následně pak o využití přístroje FIDO X3. V rubrice INFORMACE vás pozveme na druhé setkání hasičů pod Řípem. Ze Znojma je další „hasičská rodina“ kterou vám představíme. Následují anotace vysokoškolských prací.
- OBSAH č. 7/2020 ROČNÍKU XIX
- Požáry tržnic představují pro hasiče stále velké riziko
- Kontroly protipožárních systémů ve vojenské technice
- Simulovaný požár varny pervitinu
- Analýza požárů způsobených dětmi předškolního věku
- Slavnostní den s otevřením dvou stanic ve Zlínském kraji
- Požárně bezpečnostní zařízení
- Mezinárodní spolupráce hasičů při zdolávání mimořádných událostí v chemickém průmyslu
- Hasiči z Českolipska absolvovali výcvik na Máchově jezeře
- Atesty kynologů v sutinovém vyhledávání
- Výroční zasedání Transportního informačního a nehodového systému
- Modernizace infrastruktury jednotného systému varování a vyrozumění v zónách havarijního plánování jaderných elektráren
- Využití přístroje FIDO X3 v chemické laboratoři Institutu ochrany obyvatelstva
- Druhé setkání hasičů pod Řípem
- Hasí celá rodina
Na začátku června proběhl na Máchově jezeře v Libereckém kraji praktický výcvik práce na vodě – klidné hladině. Odborné přípravy se zúčastnili hasiči HZS Libereckého kraje ze stanic Doksy a Česká Lípa.
Odborná příprava byla rozdělena do několika částí, každá z nich se zaměřovala na jiný druh dovedností, které hasiči musí během služby ovládat tak, aby byli co nejlépe připraveni při podobných reálných událostech zasáhnout a pomoci. Tento výcvik je přípravou na další část, která proběhne na tekoucí vodě, a hasiči HZS Libereckého kraje, Územního odboru (ÚO) Česká Lípa ji absolvují v průběhu září na umělé slalomové dráze v Roudnici nad Labem.
Celé akci předcházelo teoretické seznámení hasičů s průběhem a bezpečností práce při pohybu v areálu Yacht clubu Doksy. Proběhla kontrola všech věcných prostředků potřebných pro výcvik použitých z výbavy stanic ÚO Česká Lípa. Poté byli hasiči rozděleni do tří skupin.
První část praktické odborné přípravy spočívala v nácviku správného spuštění plavidla na vodní hladinu. Další blok odborné přípravy byl zaměřen na procvičení samotné jízdy s motorovým plavidlem na volné vodní hladině, a to jak jízdy výtlačné, tak jízdy ve skluzu. Dále si hasiči osvojovali manévrování s plavidlem, prudké zatáčení, při kterém je nutné počítat s velkou odstředivou silou, a příjezdy k daným cílům jak popředu, tak pozadu.
Ve druhé části se hasiči zaměřili na záchranu osob z vody. Vzhledem k okolnostem, které se mohou rychle měnit v neprospěch zachraňovaného, musí být taková činnost prováděna precizně a rychle. Při výcviku hasiči vyzkoušeli různé varianty záchrany tonoucího. Jedním z hlavních úkolů této části byl nácvik přiblížení se k tonoucí osobě, která jeví známky paniky a agrese. Tento způsob záchrany je pro záchranáře velice rizikový, proto se této technice věnuje při výcviku velká pozornost. Další způsob, který hasiči trénovali, bylo vytažení tonoucího na loď pomocí páteřní desky a dvou hasičů v člunu za asistence zachránců z vody. Jako další možnou variantu záchrany tonoucího hasiči cvičili tažení, kdy zachránce zůstane ve vodě a pomáhá kolegům na člunu s vytažením tonoucího do bezpečí lodi. Vytažení zachraňovaného do bezpečí plavidla je nedílnou součástí výcviku. Zkušenosti z praxe dokazují, že pokaždé je situace pro záchranu jiná. Záleží na tom, zda je tonoucí v bezvědomí nebo při vědomí, zda má na sobě plovací vestu, jaký typ plavidla je při záchraně používán. Při tomto úkonu je důležité udržování stability plavidla.
Třetí část byla věnována záchraně tonoucího pomocí házecího pytlíku. Házecí pytlík se skládá z plovoucího lana a obalu. Tento způsob záchrany je považován za nejrychlejší a nejefektivnější, proto by měl být použit jako první volba, pokud to podmínky umožňují. Hlavními kritérii při rozhodování je stav zachraňovaného, zda komunikuje, je schopen se lana chytit a udržet. Druhé kritérium je dáno délkou lana.
Nedílnou součástí výcviku byl nácvik vstupu do vody z plavidla. Důležité při této činnosti je, aby hasič, který vstupuje do vody, neztratil orientaci a vizuální kontakt se zachraňovaným.
por. Bc. Lucie HLOŽKOVÁ, ppor. Ing. Jan SOUŠEK, HZS Libereckého kraje, foto archiv HZS Libereckého kraje