Časopis 112 ROČNÍK XV ČÍSLO 1/2016
V úvodu hodnotíme v rozhovoru s generálním ředitelem HZS ČR brig. gen. Ing. Drahoslavem Rybou rok 2015 a seznamujeme s novým zákonem o Hasičském záchranném sboru České republiky. V bloku zaměřeném na požární ochranu přinášíme rozhovor s Ing. Janem Karpašem, CSc., věnovaný problematice tvorby a vývoje technických norem v oboru požární bezpečnosti staveb. V části orientované na oblast IZS informujeme o projektech zaměřených na zkvalitnění příjmu tísňového volání základních složek IZS a představujeme HZS podniku Sokolovská uhelná. Průběh a výsledky cvičení „ZÓNA 2015“, zkušenosti z nasazení přenosných detektorů gama záření při tomto cvičení, porovnání účinnosti izolační a filtrační ochrany dýchacích cest, závěry konference „Přívalové povodně“ a možnosti řešení výpadku elektrické energie jsou hlavními tématy části časopisu zaměřené na oblast ochrany obyvatelstva a krizového řízení. V závěrečném bloku informujeme o průběhu XX. sněmu České asociace hasičských důstojníků.
- OBSAH Č. 1/2016 ROČNÍKU XV
- Klást vysoké cíle si mohu pouze díky výborné práci příslušníků a zaměstnanců sboru
- Cílem zákona je zejména nově a optimálně upravit postavení a organizaci Hasičského záchranného sboru České republiky
- Každý stát by si měl zachovat svoji suverenitu v požadavkových normách
- Zvýšení kvality služeb poskytovaných občanům v oblasti tísňového volání
- Požární ochrana při zpracování uhlí
- Průběh a výsledky cvičení „ZÓNA 2015“
- V tištěné podobě časopisu ještě najdete
Na prosincovém setkání s řediteli územních odborů HZS krajů generální ředitel Hasičského a záchranného sboru ČR brig. gen. Ing. Drahoslav Ryba charakterizoval loňský rok jako pracovně náročný a zároveň pro sbor velmi úspěšný. Rozkrýt tuto charakteristiku jsme se pokusili při našem rozhovoru.
Ohlédnutí za loňským rokem bychom měli začít bilancováním naplňování hlavního poslání sboru. V čem spočívala specifičnost zásahové činnosti?
Rok 2015 byl opravdu z hlediska zásahové činnosti velmi specifický. Řadu let zpátky jsme se potýkali s povodněmi. V tomto roce bylo pro změnu velké sucho, které mělo za následek podstatný nárůst požárů v přírodním prostředí, zejména lesů a polí. V některých dnech jsme vyjížděli i k více než 200 požárům. Přitom těmito požáry byly zasaženy mnohem větší plochy, než obvykle bývají. To si vyžadovalo podstatně masivnější nasazení jednotek PO, a to jak HZS ČR, tak i jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí. Intenzivněji jsme museli využívat také letecké hašení. Vrtulníky často přelétaly od jednoho požáru k druhému. Hašení těchto požárů v mnoha případech trvalo i několik dnů a navíc probíhalo v extrémních podmínkách velkého vedra. Mnohdy si hasiči museli sáhnout téměř na dno svých psychických i fyzických sil, z čehož také pramenily jejich úrazy z přehřátí. V několika případech došlo vlivem rychle se měnících povětrnostních podmínek a sucha také k poškození požární techniky.
Kromě těchto požárů jsme celý rok zasahovali asi u historicky nejdéle trvajícího zásahu, a to v muničním skladu ve Vrběticích. Kromě toho, že jsme prováděli ústřední koordinaci sil a prostředků, měli jsme při tomto zásahu po celý rok nasazeny síly a prostředky Záchranného útvaru HZS ČR a HZS Zlínského kraje. Zásah je unikátní nejen svojí délkou, ale i nebezpečností. Jsem rád, že v letošním roce se už povede dokončit vývoz munice ze všech skladů.
Mimořádný pro sbor byl loňský rok také z hlediska jeho zahraničních aktivit, zejména jeho zapojení do poskytování humanitární pomoci do zahraničí. Asi není přehnané tvrzení, že mezinárodní prestiž sboru se výrazně zvýšila.
Ano, máte pravdu, uplynulý rok byl na pomoc, kterou jsme vysílali do zahraničí, velmi bohatý. Počínaje více než měsíční pomocí traumatýmu v Nepálu, kde společně pracovali hasiči a zdravotníci. Během jejich mise bylo ošetřeno více než 1000 zraněných po ničivém zemětřesení. Následně zde nechali převážnou část svého vybavení jako humanitární pomoc místnímu zdravotnickému centru.
V souvislosti s uprchlickou krizí jsme poskytovali a zabezpečovali dopravu humanitární pomoci do Maďarska, Chorvatska, Slovinska, Makedonie a na Ukrajinu. Převážně se jednalo o materiál, který slouží k nouzovému ubytování, tedy o stany i s vytápěním, lehátka, deky a spací pytle. Tato pomoc byla poskytnuta z našich skladů z Národní základny humanitární pomoci. Přepravili jsme ale i řadu dalšího materiálu od jiných organizací.
Veškerá tato pomoc byla velmi kladně hodnocena jak ze strany Evropské unie, tak především samotnými zeměmi, které se potýkají s náporem uprchlíků. Mě osobně velmi těší, že můžeme pomoci, navíc tato naše snaha zvyšuje prestiž nejen HZS ČR, ale především České republiky v zahraničí.
Určitě Vás potěšilo, že priority, které jste pro uplynulý rok vytýčil při našem loňském rozhovoru, se do značné míry podařilo naplnit. Jak hodnotíte jednu z nejdůležitějších, a to nárůst mzdových prostředků a navýšení početních stavů?
Jsem velmi rád, že nezůstalo jen u přání, ale podařilo se splnit celou řadu důležitých cílů. Po mnoha letech snižování a stagnace platů jsme konečně dosáhli a dokonce mírně překročili výši příjmů, která byla v roce 2009. Určitě si uvědomuji i vliv inflace, nicméně je to obrovský pokrok, o kterém se nám před rokem ani nesnilo.
Po mnoha letech se nám dařilo i v oblasti navýšení početních stavů, navíc s velkým bonusem, že toto navýšení se týká i oblasti prevence, která byla řadu let opomíjena. Právě velké zásahy, které jsem zmiňoval už na začátku, jasně ukázaly, jak moc je prevence důležitá.
Dobrou zprávou je, že se nám do rozpočtu na rok 2016 podařilo prosadit další navýšení početních stavů, a to o 200 míst. Tím se, z mého pohledu, dostáváme až téměř k malému zázraku, kdy se průměrná naplněnost početních stavů na stanicích dostane nad 97 %.
Významnou prioritou bylo zajištění prostředků v oblasti investic. Jednu z cest jste viděl v čerpání dotací z fondů Evropské unie. Podařilo se některé z těchto projektů realizovat?
Je velkým úspěchem, že se podařilo, i přes mnohé těžkosti, realizovat všechny projekty spolufinancované z fondů EU. Je potřeba si uvědomit, že loňský rok byl posledním rokem z tohoto programového období, a proto v něm končila většina projektů. Zrekapituloval bych ty největší z nich. Právem nazývaný „Velký projekt“ byl největším, který jsme zatím realizovali. Paradoxně, přestože to byl projekt za 1,4 mld. Kč, bylo na jeho realizaci nejméně času. O tomto projektu jsme začali uvažovat ve druhé polovině roku 2013 a velmi jsme zvažovali, zda se o něco takového vůbec pokusit, právě kvůli časové tísni. Byli jsme si samozřejmě vědomi složitosti a časové náročnosti už při samotném schvalování projektu, a to se také potvrdilo, protože projekt byl ve finále schválen až v srpnu 2014. Zrealizovat takový projekt během pouhých šestnácti měsíců bylo obrovské riziko, které jsme podstoupili. O to víc si vážím práce všech, kteří pomohli k tomu, aby nakonec vše dobře dopadlo. V listopadu jsme slavnostně stříhali pásku v nově zbudovaném areálu v Jihlavě, kde je umístěn druhý sklad Národní základny humanitární pomoci, dislokována je zde 4. rota Záchranného útvaru HZS ČR i s potřebnou technikou. A u techniky ještě zůstanu, protože „Velký projekt“ byl převážně o technice. Pokud bychom chtěli spočítat veškerý materiál a prostředky, které byly pořízeny, včetně těch, kterými budou vybaveny sklady, dostali bychom se až k počtu bezmála 1000 ks. Mezi technikou nalezneme například cisternové automobilové stříkačky se zařízením pro řezání vodním paprskem, velitelské automobily s pohonem 4x4, celokovové nebo nafukovací plavidlo, univerzální zemní stroje, kolové nakladače a různé typy kontejnerů (protipovodňový, týlový nebo sanitární), a také nejrůznější čerpadla vhodná pro čerpání z hloubky, pro dálkovou dopravu vody nebo kalová čerpadla.
Zatím nejkomplikovanějším programem, který jsme kdy realizovali, byl program zabezpečující jednotnou úroveň informačních systémů, v jehož rámci se realizovalo 42 samostatných projektů. Jen samotná koordinace těchto projektů, které se realizovaly u různých subjektů, byla neuvěřitelně náročná. A to zde nepopisuji všechna technická a technologická řešení, která bylo potřeba implementovat. Pevně ale věřím, že díky těmto projektům dojde ke zrychlení a zefektivnění pomoci našim občanům.
Pak existovala celá řada dalších, již menších projektů, které hasičům pomohou například v lepší komunikaci nebo koordinaci sil a prostředků.
Jedním z příjmových zdrojů se mělo stát čerpání Fondu zábrany škod. Splnilo se Vaše očekávání?
Zapojení pojišťoven do financování IZS považuji za jeden z největších úspěchů hasičů v novodobé historii. Rok 2015 byl prvním rokem, kdy jsme reálně čerpali peníze z Fondu zábrany škod. Zde budu konkrétní a budu hovořit i v číslech. V tomto roce jsme měli k dispozici 262 milionů Kč. Pro jednotky SDH obcí byla vyčleněna částka téměř 100 milionů Kč. To je významná částka mimo státní rozpočet, která pomáhá zlepšit vybavení hasičů. Tak, jako je technika pořizovaná ze strukturálních fondů zaměřena tematicky na řešení následků povodní, finanční prostředky z Fondu zábrany škod budou sloužit pro nákup techniky potřebné při zásazích u dopravních nehod. Hasiči si tak budou moci nakoupit například hydraulické nůžky, které je potřeba pravidelně obměňovat a na které často peníze nezbývaly. Přitom právě na jejich kvalitě záleží, jak rychle se hasičům podaří oběti dopravních nehod z automobilů „vystříhat“. Z fondu se nakoupí i celá řada další velmi potřebné techniky, od cisteren, přes rychlé zásahové automobily apod. Samozřejmě zbývá celá řada činností, které nelze zařadit ani pod hlavičku povodní, ani pod hlavičku dopravních nehod. Jejich nákupy je pak třeba řešit ze státního rozpočtu.
V souvislosti s finančními prostředky jste určitě zaznamenal občasné kritické hlasy, že není dostatečně řešen problém obnovy techniky, kterou disponují jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí a že přístup HZS ČR k problémům jejich technického vybavení by mohl být vstřícnější. Považujete tuto kritiku za oprávněnou?
V SDH obcí působí více než 7500 jednotek. Obměna takového množství techniky je velmi finančně náročná, zejména pokud se její obměna v minulosti nedařila realizovat. Přesto si myslím, že i v této oblasti jsme dosáhli velkého pokroku. I přes všechna úsporná opatření se nám daří držet zhruba stejnou výši neinvestičních dotací, která činí 60 milionů Kč ročně. Tyto peníze využívají dobrovolní hasiči zejména na školení, výcvik, náhradu nákladů za zásahy apod.
Značně se nám díky Fondu zábrany škod podařilo navýšit dotaci pro jednotky SDH obcí kategorie JPO II a JPO III na nákup a repasi CAS, která se v současné době pohybuje ve výši 80 až 100 milionů Kč. Za tuto částku se podařilo nakoupit 35 CAS a repasovat dalších 12. Stát na tyto investice přispíval 50 %.
Pro rok 2016 je ve státním rozpočtu vyčleněno nově 250 milionů Kč na nákup dopravních automobilů a drobnější opravy a rekonstrukce požárních zbrojnic. Opět jde o 50% spoluúčast státu. V této chvíli nevíme, jak mají jednotlivé kraje priority rozloženy, zda dají přednost rekonstrukci stanic nebo nákupu techniky. Každopádně, pokud bychom tuto částku převedli pouze na nákup dopravních automobilů, tak by se jich dalo nakoupit více než 550 kusů. Velkou výhodu této dotace spatřuji v tom, že jí budou moci využít všechny kategorie jednotek PO, tedy i ty nejmenší. Současně podporu této dotace slíbili i hejtmani krajů.
Jako poslední bych zde zmínil dotaci, kterou poskytuje HZS ČR nestátním neziskovým organizacím na jejich projekty, která se dlouhodobě pohybuje na úrovni 13 milionů Kč.
Sečteno, podtrženo, oproti předcházejícím letům se dotace pro dobrovolné hasiče navýšily více než pětinásobně.
Abychom završili dotazy z oblasti financování, s čím pravděpodobně nebudete plně spokojen, je oblast provozních výdajů a finanční prostředky na stavby. Stále přetrvává neuspokojivý stav?
V oblasti provozních výdajů s vámi nebudu tak zcela souhlasit. HZS ČR sice nemá peněz na rozhazování, ale má dostatek finančních prostředků k zajištění normálního fungování organizace. Je pravda, že některé nákladnější opravy musíme odkládat, ale pokud se jedná o energie, pohonné hmoty, ochranné prostředky nebo drobné opravy, tak finanční prostředky jsou zajištěny v dostatečné výši.
Daleko větší problém vidím v otázce investic, zejména pokud jde o druhy techniky, které nelze pořídit z prostředků Fondu zábrany škod nebo z Evropských projektů. Určitě největším problémem je financování staveb. Zde nám státní rozpočet nedává moc velký prostor a my se rozhodně budeme snažit tento deficit finančních prostředků řešit. Cest je několik, samozřejmě státní rozpočet, ale pro některé stavby se pokusíme získat peníze také z evropských projektů. Je ale potřeba si uvědomit, že i na projekty spolufinancované z Evropské unie budeme potřebovat finanční prostředky na jejich spolufinancování ze státního rozpočtu. Rozhodně toto bude jednou z priorit roku 2016 a let následujících.
Při našem rozhovoru nemůžeme opomenout další prioritu, a to prosazení zákona o HZS ČR, který nabyl účinnosti 1. ledna letošního roku. Mohl byste charakterizovat význam a dopady jeho přijetí?
Z hlediska legislativy je přijetí zákona obrovským úspěchem. V novém zákoně se podařila vyřešit řada věcí, se kterými jsme se již dlouho potýkali. Namátkou můžeme vyjmenovat právní oporu při řešení mimořádných událostí, které doposud zcela jednoznačně nevyplývaly ze stávajícího zákona. Jedná se například o naše zapojení do řešení metanolové kauzy, sesuvů půdy na jižní Moravě nebo převozu munice a zásahu ve Vrběticích. Podařilo se vyřešit celou oblast nakládání s informacemi, od jejich získávání, přes přechovávání, až po jejich poskytování dalším orgánům. To, co ocení většina příslušníků sboru, je možnost nošení uniformy i po skončení služebního poměru.
S jakými očekáváními, představami a přáními vedení sboru a Vy osobně vstupujete do roku 2016?
Pro letošní rok máme řadu cílů. Uvedu alespoň ty nejdůležitější. V prvé řadě je potřeba dokončit práce na strategii HZS ČR. Dále musíme zahájit věcnou diskuzi o novém zákoně o požární ochraně. Jak jsem již rozvedl dříve, velmi aktuální bude zabezpečit poskytování dotací pro dobrovolné hasiče, což s sebou v prvé řadě nese velké množství administrativy. Samozřejmě, jak už jsem také zmínil v předcházejícím dotazu, stále nebudeme polevovat v našich snahách o navýšení investic. Dále nás čeká celá řada dílčích úkolů, od vytvoření nové koncepce ochrany obyvatelstva, přes převedení kompetencí týkajících se kominíků z agendy Ministerstva průmyslu a obchodu do naší agendy, až po dokončení koncepce vzdělávání. V souvislosti s navýšením počtu tabulkových míst bude potřeba zabezpečit nábor a proškolení 200 nových příslušníků a zaměstnanců. Máme před sebou nové programové období, začnou tedy práce na nových projektech, kde věřím, že budeme stejně úspěšní, jako tomu bylo doposud. A tento výčet uzavřu zásahem ve Vrběticích, který by měl být dokončen v nejbližší době.
Jak vidíte, úkolů máme před sebou opravdu hodně, a to jsem zdaleka nevyjmenoval všechny. Klást takto vysoké cíle si ale mohu pouze díky výborné práci, kterou odvádějí všichni příslušníci a zaměstnanci sboru. Díky jejich obětavosti a pracovnímu nasazení se nám daří všechny, i ty zdánlivě nereálné mety, dosáhnout a plány realizovat.
Závěrem chci především poděkovat za skvělou práci v roce 2015 a do nového roku popřát všem hodně zdraví, štěstí, spokojenosti a pracovních i osobních úspěchů.
plk. Dr. Jaroslav VYKOUKAL