Časopis 112 ROČNÍK XV ČÍSLO 1/2016

V úvodu hodnotíme v rozhovoru s generálním ředitelem HZS ČR brig. gen. Ing. Drahoslavem Rybou rok 2015 a seznamujeme s novým zákonem o Hasičském záchranném sboru České republiky. V bloku zaměřeném na požární ochranu přinášíme rozhovor s Ing. Janem Karpašem, CSc., věnovaný problematice tvorby a vývoje technických norem v oboru požární bezpečnosti staveb. V části orientované na oblast IZS informujeme o projektech zaměřených na zkvalitnění příjmu tísňového volání základních složek IZS a představujeme HZS podniku Sokolovská uhelná. Průběh a výsledky cvičení „ZÓNA 2015“, zkušenosti z nasazení přenosných detektorů gama záření při tomto cvičení, porovnání účinnosti izolační a filtrační ochrany dýchacích cest, závěry konference „Přívalové povodně“ a možnosti řešení výpadku elektrické energie jsou hlavními tématy části časopisu zaměřené na oblast ochrany obyvatelstva a krizového řízení. V závěrečném bloku informujeme o průběhu XX. sněmu České asociace hasičských důstojníků.  

Legislativní proces přípravy a projednávání návrhu nové právní úpravy postavení Hasičského záchranného sboru České republiky – návrhu zákona o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru), (dále jen „návrh zákona“) byl završen schválením návrhu zákona plénem Senátu Parlamentu ČR dne 11. listopadu 2015 a jeho podepsáním prezidentem republiky dne 24. listopadu 2015.

Stručná geneze

Návrh zákona se připravoval již delší dobu (od roku 2010 v přesnějších obrysech, v hrubých rysech již od roku 2007), prošel podrobným připomínkovým řízením v rámci hasičského sboru (nejméně třikrát oficiálním řízením v rámci Hasičského záchranného sboru ČR). Byl podroben též připomínkovým řízením jak ze strany státních orgánů, tak též územní samosprávy, ale i profesních organizací v rámci meziresortního připomínkového řízení. Na jaře roku 2015 byl schválen Legislativní radou vlády (po jednom přerušení a úpravách podle připomínek Legislativní rady vlády a komisí Legislativní rady vlády) a vládou.

Poslanecké sněmovně vláda ČR návrh zákona postoupila dne 14. dubna 2015. Vládní návrh pak Poslanecká sněmovna přikázala Výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny (zpravodaj Ing. Václav Klučka). V Poslanecké sněmovně byly uplatněny tři pozměňovací návrhy, přímo výborem pro bezpečnost (zejména legislativně technické změny a změna zákona o požární ochraně z hlediska spalinových cest), pozměňovací návrh poslance Ing. Klučky (legislativně technická změna s vazbou na v návrhu zákona obsaženou novelu zákona o majetku státu) a pozměňovací návrh Ing. Romana Váni (oprávnění Záchranného útvaru Hasičského záchranného sboru ČR plnit funkci autoškoly i pro členy složek integrovaného záchranného systému a pozměňovací návrh týkající se hasičských sborů podniků). Návrh zákona byl schválen i se třemi pozměňovacími návrhy ve třetím čtení Poslaneckou sněmovnou dne 2. října 2015; byl schválen více než 150 hlasy poslanců, bez vyjádření negativního postoje.

Senátu Parlamentu ČR byl návrh zákona doručen dne 19. října 2015. Návrh byl přikázán třem výborům (Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, jehož zpravodajem byl senátor Bc. Lubomír Franc, Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, jehož zpravodajem byl senátor Mgr. Pavel Eybert a Ústavně­ právní výbor, jehož zpravodajem byl senátor JUDr. Miroslav Antl). Všechny tři výbory projednaly návrh zákona dne 4. listopadu 2015, bez pozměňovacích návrhů, s doporučením návrh schválit. Senát návrh zákona schválil dne 11. listopadu 2015 (pro schválení bylo 61 senátorů, žádný proti).

V souladu s ústavním pořádkem návrh zákona následně podepsal prezident republiky.

Tím byla splněna poslední podmínka pro publikaci zákona ve Sbírce zákonů České republiky v částce 135 a pod číslem 320, a to dne 7. prosince 2015.

Nový zákon

Cílem zákona je zejména nově a optimálně upravit postavení a organizaci tohoto veřejného (bezpečnostního) sboru. Návrh zákona navazuje na dosavadní právní úpravu a z této přebírá, byť v řadě případů v modifikované podobě to, co se osvědčilo, resp. to, co je z hlediska efektivní činnosti tohoto druhu veřejného sboru nezbytné (například nově upravena je problematika prokazování totožnosti, problematika vstupu do obydlí a vstupu na místa, která neslouží jako obydlí). Současně však zákon obsahuje řadu nových institutů, které dosavadní právní úprava neobsahovala. Příkladmo lze poukázat na právní regulaci problematiky informačních systémů a práce s informacemi.

S ohledem na rozsah změn nebylo možné jejich zapracování formou novelizace zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 238/2000 Sb. totiž představoval právní úpravu, která byla nekomplexní, odpovídající době vzniku tohoto právního předpisu, zásadně dot­čenou „negativní“ novelizací v podobě vypuštění problematiky služebněprávních vztahů (sjednocením právní úpravy pro všechny bezpečnostní sbory v roce 2007 zákonem č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů). Obecně lze konstatovat, že v rámci zákona č. 238/2000 Sb. absentuje celá řada právních řešení, která jsou dnes standardem (nejen) v právní úpravě statusu veřejných sborů. Dosažení legislativně optimálního stavu by vyžadovalo provedení legislativních zásahů (zpřesnění a doplnění) v takovém rozsahu, že by byla fakticky předložena zcela nová právní úprava, avšak nikoli ve formě souvislého normativního textu, ale ve formě novelizačních bodů.

Přijetím zákona bylo dosaženo stavu, kdy je postavení Hasičského záchranného sboru ČR regulováno právní úpravou koncipovanou přehledně a systematicky správně. Tato úprava obsahuje právní řešení, jež zákon č. 238/2000 Sb. postrádal. Poukázat lze na již zmíněnou absenci odpovídající úpravy nakládání s informacemi. Z aplikační praxe pak vyplynul i požadavek na zakomponování právní úpravy pro plnění mimořádných úkolů, která v zákonu nalézá svůj odraz v § 3. Z hlediska bezpečnosti státu je významné vytvoření právního předpokladu pro zřízení organizační součásti připravované k plnění úkolů pro dobu ohrožení státu nebo válečného stavu, tedy pro stavy, s nimiž je spojen požadavek přijímat specifická, tomu kterému stavu odpovídající opatření – odřad civilní obrany. Současně zákon reaguje i na materiály nelegislativní povahy, například na usnesení vlády ze dne 1. prosince 2004 č. 1203 k Informaci o Závěrech analýzy bezpečnostního systému České republiky a usnesení vlády ze dne 21. září 2005 č. 1214 k optimalizaci současného bezpečnostního systému České republiky a jeho následné aktualizace. Důvodem této reakce je skutečnost, že uvedená usnesení nastínila vývoj v oblasti bezpečnosti a nezbytným důsledkem bylo i jejich zakomponování do právního řádu České republiky.

Struktura zákona

Zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru), (dále jen „zákon“) je strukturován do deseti částí a obsahuje jednu přílohu. Jádro tvoří část první, která upravuje otázky týkající se Hasičského záchranného sboru ČR, části druhá až osmá obsahují doprovodné změny jednotlivých zákonů, část devátá zrušovací ustanovení a část desátá stanoví účinnost.

Celý zákon je koncipován (tedy věcná materie) do XI hlav.

Hlava I se týká postavení a úkolů Hasičského záchranného sboru ČR. Zákon zachovává současné postavení i organizační uspořádání Hasičského záchranného sboru ČR. Toto však v nezbytném rozsahu zpřesňuje a doplňuje. Zákon také zachovává poslání Hasičského záchranného sboru ČR, kterým je chránit životy a zdraví obyvatel a zvířat a také majetek před požáry a poskytovat kvalifikovanou profesionální pomoc při mimořádných událostech, které vyžadují provedení záchranných nebo likvidačních prací, anebo při krizových situacích.

Novinkou je úprava mimořádného úkolu; sbor tedy plní mimořádně i úkoly, jejichž splnění je nezbytné v zájmu ochrany života nebo zdraví obyvatel, životního prostředí, zvířat nebo majetku, pokud

a)    toto plnění nenáleží jinému orgánu veřejné správy nebo plnění takového úkolu orgánem veřejné správy není za daných podmínek možné a tento orgán o takové plnění požádá,
b)    je k plnění takového úkolu způsobilý,
c)    takovým plněním není ohrožena jeho činnost a
d)    hrozí nebezpečí z prodlení.

Pro účely plnění konkrétního mimořádného úkolu může vláda na návrh ministra vnitra vyčlenit prostředky ze státního rozpočtu.

Za plnění úkolů odpovídají příslušníci a zaměstnanci Hasičského záchranného sboru ČR. Ti jsou tedy hlavním adresátem právní úpravy. Regulace se ale nově dotkne i jednotek dobrovolných hasičů, např. z hlediska dotačního systému či vytvoření odřadů civilní obrany. Tím se však okruh adresátů nevyčerpává, protože zákon předpokládá aktivní vztahy spolupráce se subjekty stojícími mimo Hasičský záchranný sbor ČR. Zákon totiž zachovává možnost spolupracovat a navazovat další vztahy s mimorezortními subjekty, event. takovému subjektu ukládat v rámci bezprostředního zásahu, aby něco strpěl nebo nějak konal apod. (zejména úprava Hlavy V).

Adresátem zákona jsou i osoby, které musí používat zvláštní způsob tísňového volání nebo při jejichž záchraně je nutné uplatnit zvláštní pravidla a postupy při záchraně osob. Pozitivní změnou je i např. zavedení možnosti pro bývalé příslušníky sboru nosit služební stejnokroj i po skončení služebního poměru, za stanovených podmínek.

Zákonem nejsou dotčeny úkoly, které plní Hasičský záchranný sbor ČR podle jiných právních předpisů, například podle zákona o integrovaném záchranném systému nebo krizového zákona. Změny představuje přímá novela zákona o požární ochraně, která přispívá ke zlepšení současného stavu právní úpravy.

Zákon zakotvuje i nový institut (známý již z mezinárodních smluv, zejména ženevských úmluv), a to odřady civilní obrany. Generální ředitelství hasičského záchranného sboru, hasičský záchranný sbor kraje a záchranný útvar mohou k plnění úkolů za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu zřizovat a organizačně, materiálně a personálně připravovat odřady civilní obrany z jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí nebo jejich částí (§ 10 zákona).

Tak jako u jiných bezpečnostních sborů (např. Policie ČR) je nově upravena materie základních povinnosti příslušníků a zaměstnanců (Hlava III, § 11 a násl. zákona), tedy iniciativu, zdvořilost a přiměřenost postupu.

Z hlediska služebních stejnokrojů se předpokládá vydání příslušného prováděcího právního předpisu, výstrojové vyhlášky. Jak již bylo zmíněno nově je upravena možnost i pro bývalého příslušníka nosit uniformu po skončení jeho služebního poměru, a to za přesně stanovených podmínek a postupu ve smyslu § 15 zákona.

Úprava opatření ve vztahu k věci, místu nebo osobě obsahuje některé instituty, které v zákoně č. 238/2000 Sb. obsaženy nejsou. Ustanovení § 23 zákona je základem pro nakládání s nebezpečnou látkou nebo věcí v zájmu plnění úkolů, výuky, výcviku, zkoušek, expertizní činnosti nebo pro výkon jiné činnosti v rámci plněného úkolu. Ustanovení § 24 zákona představuje zmocnění ke specifickému postupu - zajištění, odstranění či zničení věci - v případě důvodného podezření, že věc představuje bezprostřední závažné ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí. Seznam oprávnění, která má příslušník při plnění úkolu k dispozici, je oproti zákonu č. 238/2000 Sb. stanoven precizněji. Příslušník má podle zákona právo:

- vyzvat každého, aby nevstupoval na určené místo či naopak setrval na určitém místě, anebo se podrobil jiným nezbytným omezením,
- vstoupit do obydlí, objektu nebo na pozemek za stanovených podmínek (§ 28),
- vypnout nebo odstavit přívod elektřiny, plynu, tepla, vody nebo jiného zařízení za účelem provedení zásahu.

Výše uvedeným oprávněním odpovídá všeobecně stanovená povinnost každého uposlechnout výzvy nebo pokynu příslušníka uplatněné v souvislosti s plněním úkolu.

Nově a precizně je ukotvena právní úprava práce s informacemi (Hlava VII, § 30 a násl. zákona). V jejím rámci je obsažena problematika získávání a zpracovávání informací pro účely plnění úkolů Hasičského záchranného sboru ČR. Zákonnou hranicí pro zpracování informací je podmínka jejich nezbytnosti pro plnění úkolů sboru. Hasičskému záchrannému sboru ČR je dána možnost pořizovat zvukový, obrazový nebo jiný záznam osob a věcí, které se nacházejí na místech veřejně přístupných pro účely plnění konkrétního úkolu nebo zaznamenávat zprávy a s nimi spojené provozní a lokalizační údaje, které se přenášejí prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací na operační a informační středisko. V rozsahu nezbytném pro plnění konkrétního úkolu může Hasičský záchranný sbor ČR v souladu s § 31 zákona žádat od správce evidence nebo zpracovatele poskytnutí informace z evidence jím provozované bezplatně a bez zbytečného odkladu. Charakter plněného úkolu determinuje to, jaké informace a v jakém rozsahu lze Hasičskému záchrannému sboru ČR poskytnout. Zpracovávané informace lze dělit podle toho, zda obsahují nebo neobsahují osobní údaje. Osobní údaje zpracovávané Hasičským záchranným sborem ČR lze za podmínek stanovených v § 36 zákona předat nebo zpřístupnit orgánu veřejné moci. Stejně tak mohou být ve vymezeném rozsahu zveřejněny osobní údaje evakuovaných osob a osob umístěných v zařízeních pro nouzové přežití obyvatelstva. Ustanovení § 35 dává hasičskému záchrannému sboru možnost zpracovávat citlivé údaje (např. údaje o zdravotním stavu) bez souhlasu osoby, jíž se týkají, jsou­ li potřebné pro plnění konkrétního úkolu. Hasičský záchranný sbor ČR dále může zpracovávat osobní údaje na základě žádosti fyzické osoby používající zvláštní způsob tísňového volání nebo při jejíž záchraně je nutné uplatnit zvláštní pravidla a postupy (osoby se zdravotním postižením).

Symboly hasičského záchranného sboru a jejich ochrana a ochrana názvu Hasičského záchranného sboru ČR (Hlava VIII) zakládá možnost chránit symboly hasičů. Současně se stanovují pravidla pro používání názvu Hasičského záchranného sboru ČR.

Nakládání s majetkem a úhrada nákladů zásahu navazuje na současnou právní úpravu hrazení nákladů za výjezd jednotky. Novinkou aplikačně významnou však je úprava problematiky nakládání s majetkem státu za mimořádné události nebo krizové situace. Nově je tak v § 42 zákona dána generálnímu řediteli možnost, aby po splnění právní úpravou stanovených podmínek rozhodl opatřením o naložení s majetkem mezi jemu podřízenými organizačními složkami bezpečnostního sboru. Půjde např. o přenechání určité movité věci k užívání, jestliže majetek, s nímž je daná organizační složka státu příslušná hospodařit, není dostatečný k plnění jejího úkolu v souvislosti s mimořádnou událostí nebo krizovou situací. Zákon dále umožňuje za stanovených podmínek bezúplatný převod vlastnického práva k majetku státu a jeho bezúplatné užívání příslušnými, mimo hasičský záchranný sbor stojícími subjekty. Tímto majetkem může být pouze movitá věc.

Závěrečná ustanovení se týkají správních deliktů, přestupků, mlčenlivosti, ocenění (medaile, dary) a přechodných ustanovení a účinnosti.
V příloze zákona jsou uvedeny přesné názvy hasičských záchranných sborů krajů, záchranného útvaru i hasičské školy.

Součástí zákona jsou již zmiňované části souvisejících změn právních předpisů. Rozsahem největší je novela zákona o požární ochraně, kde velká materie je věnována čištění, kontrole a revizi spalinových cest (úprava doposud regulovaná nařízením vlády č. 91/2010 Sb.).

Závěrem lze uvést jen prověřenou a stále aktuální „pravdu“, že ať je právní předpis sebelepší, vždy to bude na osobách, lidech, jak s ním nakládají a jak jej aplikují. Nová právní úprava představuje moderní předpis, který by měl dopomoci lepší a efektivnější práci celého Hasičského záchranného sboru ČR, zejména „dovnitř“ sboru, i když aplikace bude mít dopad i na další osoby.

Přejme proto zákonu, ať je aplikován způsobem, který bude garantovat zachování smyslu a účelu jeho normativního textu, způsobem, který bude prost interpretační svévole.

plk. doc. JUDr. František VAVERA, Ph.D., LL.M.,  MV-generální ředitelství HZS ČR
 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook