Časopis 112 ROČNÍK XV ČÍSLO 1/2016

V úvodu hodnotíme v rozhovoru s generálním ředitelem HZS ČR brig. gen. Ing. Drahoslavem Rybou rok 2015 a seznamujeme s novým zákonem o Hasičském záchranném sboru České republiky. V bloku zaměřeném na požární ochranu přinášíme rozhovor s Ing. Janem Karpašem, CSc., věnovaný problematice tvorby a vývoje technických norem v oboru požární bezpečnosti staveb. V části orientované na oblast IZS informujeme o projektech zaměřených na zkvalitnění příjmu tísňového volání základních složek IZS a představujeme HZS podniku Sokolovská uhelná. Průběh a výsledky cvičení „ZÓNA 2015“, zkušenosti z nasazení přenosných detektorů gama záření při tomto cvičení, porovnání účinnosti izolační a filtrační ochrany dýchacích cest, závěry konference „Přívalové povodně“ a možnosti řešení výpadku elektrické energie jsou hlavními tématy části časopisu zaměřené na oblast ochrany obyvatelstva a krizového řízení. V závěrečném bloku informujeme o průběhu XX. sněmu České asociace hasičských důstojníků.  

Podnik Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s., (dále jen „Sokolovská uhelná“ nebo „podnik“) je jedním z největších výrobců elektrické energie v České republice a zároveň nejmenší hnědouhelnou těžební společností. Hasičský záchranný sbor podniku Sokolovská uhelná (dále jen „HZSP“), největšího zaměstnavatele Karlovarského kraje, má na starosti požární ochranu nejen obrovského areálu čítajícího téměř dva miliony metrů čtverečních, ale i 3200 zaměstnanců jmenovaného podniku.

Firma svou činností navazuje na bohatou historickou tradici povrchové těžby a zušlechťování hnědého uhlí na Sokolovsku. Hlavními výrobky společnosti jsou energetická energie a teplo, energetické uhlí a karbochemické produkty. Ročně firma vytěží kolem 6,5 milionů tun hnědého uhlí v lomu Jiří ve Vintířově. Z celkového objemu hnědého uhlí směřuje přibližně 50 % k tuzemským i zahraničním zákazníkům. Druhou polovinu firma využívá k výrobě elektrické energie na sekci Teplárna a surového plynu na sekci Generátorovna (ročně 1,3 miliardy m³), z něhož vyrobí 1,2 milardy m³ energo plynu, který je využíván jako základní palivo pro paroplynovou elektrárnu, menší část vyrobeného plynu se prodá externím zákazníkům. Přes 90 % vyrobené elektřiny firma prodává velkoobchodním partnerům, zbytek je distribuován konečným spotřebitelům prostřednictvím vlastní lokální distribuční soustavy.

Kromě uhlí spotřebuje podnik při výrobě asi 20 milionů m³ vody, přibližně 6 milionů m³ zemního plynu a chemikálie jako jsou methanol, kyselina chlorovodíková, hydroxid sodný apod. Jako vedlejší produkt se vyrábí například kyselina sírová (podle obsahu síry v uhlí, přibližně 22 tisíc tun ročně), kterou firma dále prodává. Produkuje se také čpavek a fenolový koncentrát. Dalším významným vedlejším produktem je například hnědouhelný generátorový dehet, který je dále odprodáván cementárnám.

Potenciál nebezpečí v areálu podniku

Firma Sokolovská uhelná má zpracovány vnitřní havarijní plány podle zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií). Mezi vysoce nebezpečné látky, které jsou v podniku skladovány a jsou potenciálním nebezpečím, patří kyselina sírová v 97% koncentraci, ze všech chemických látek z hlediska prevence závažných havárií je pak nejvíce ohrožující kapalný čpavek v 99,9% koncentraci (7000 tun ročně), který vzniká na „fenolce“, jež zpracovává fenolové vody z generátorovny. Z tohoto důvodu je podnik zařazen do kategorie B podle zákona o prevenci závažných havárií. Předčištěná voda prochází finálním čištěním ve vlastní BČOV, čistá voda se vrací zpět do řeky. „V případě provozní havárie a znečištění vody jsme schopni vodu z kanalizace odklonit na místní odkaliště a recyklovat ji v podniku, např. při plavení generátorové škváry a popílku. Naše laboratoř denně provádí analýzu vzorků, limity pro obsah nežádoucích látek jsou velmi přísné,“ uvedl Hlavní inženýr divize Zpracování Ing. Tomáš Lorenc.

 

 

Mezi vedlejší produkty výroby patří i tzv. energosádrovec z mokré vápencové vypírky, která probíhá v rámci odsíření kouřových plynů sekce Teplárna. Za rok se vyrobí téměř 100 tisíc tun energosádrovce, který bude v budoucnu využíván na výrobu sádry. Výstavba kalcinační jednotky se v současné době připravuje.

 

Dalším potenciálním nebezpečím v podniku je skladovaný methanol, kterého kupuje firma 1400 m³ ročně. Podchlazeným methanolem je vypírán sirovodík ze surového generátorového plynu. Sklady jsou definovány jako objekty s vysokým požárním nebezpečím. Kromě toho podnik skladuje v menším množství kupovaný hydroxid sodný, kyselinu chlorovodíkovou, kyselinu fosforečnou, buthylacetát, hydrazin a další chemikálie.

Potenciálním nebezpečím může být i vlastní čerpací stanice na divizi Těžba. Zaměstnanci HZSP jsou proškoleni v oblasti chemické výroby a princip výroby i potenciál nebezpečí používaných chemikálií detailně znají.

Historie HZSP

První požární stanice vznikla při výstavbě tehdejšího Palivového kombinátu 25. únor, k.p. Vřesová v roce 1958. Tehdy měla pouze dva pracovníky na směně a techniku CAS 25 Š 706 a sanitní vozidlo Š 1203. V roce 1964 byla po zahájení výroby založena Závodní báňská záchranná stanice. Z této byl v roce 1976 utvořen Závodní požární útvar v počtu 1 + 8, a od ledna roku 1995 pak byla tato jednotka přejmenována na hasičský záchranný sbor podniku a početní stav hasičů byl postupně navyšován až na současný 1 + 10 na směnu ve 24hodinovém režimu. Celkem má nyní HZSP s velitelem, spojařem, garážmistrem a techniky 42 lidí. Stav zaměstnanců HZSP je v současné době dostačující, i tak je ale seznam případných zájemců o místo dlouhý. Ve sboru je však téměř nulová fluktuace, pokud lidé odcházejí, pak pouze z vážných zdravotních důvodů nebo do důchodu. „Zrovna nedávno k nám nastoupil nový zaměstnanec. Vždy upřednostňujeme spíše zaučené nebo zkušené lidi. Takovým stačí na seznámení se s provozem měsíc. Pokud by k nám nastoupil úplný nováček, trvalo by mu zapracování minimálně rok,“ uvedl­ velitel HZSP Herbert Weiss. Věkový průměr jednotky HZSP je 50 let.

Činnost HZSP

 

HZSP má na starosti zajištění požární ochrany v celém areálu podniku. Pro dohled nad jižní částí rozlehlé plochy, která je z hlediska dojezdového času pro HZSP hodně vzdálená, má dohodu s HZS Karlovarského kraje, stanicí Sokolov. HZSP je součástí integrovaného záchranného systému, v případě potřeby vyjíždí k zásahům do okolních lesů nebo k dopravním nehodám v okolí podniku.

 

Celý komplex Sokolovské uhelné je definován jako výbušné prostředí se zvýšeným požárním nebezpečím, všude proto platí striktní zákaz kouření. Náplní činnosti členů HZSP jsou nejen záchranné práce, ale také asistence při opravách, svařování apod., a výjezdy k zajištění předlékařské pomoci. Hasiči zajišťují i kontroly hasicích přístrojů (zhruba 6000 kontrol ročně) a revize 647 hydrantů v areálu podniku. Pokud čas a podmínky dovolí, podílejí se členové HZSP na údržbě komunikací v areálu podniku, ale prioritou je akceschopnost jednotky.
HZSP vyjíždí každý rok průměrně ke stovce zásahů a dvěma stům asistencí. U zásahů se většinou jedná o technickou pomoc, drobnější požáry nebo likvidaci hmyzu. Požáry v podniku bývají z velké části způsobeny uhelným záparem, záparem uhelného prachu, závadou na elektroinstalaci nebo únikem plynu.

 

Kromě toho jednotka vyjíždí ročně přibližně 50x sanitním vozidlem k poskytnutí první pomoci. Na každé směně slouží vyškolení zdravotníci a ostatní členové jsou průběžně doškolováni. Pokud se jedná o vážnější zranění nebo onemocnění, je k dispozici lékař z místního zdravotního střediska nebo je při výjezdu rovnou vyrozuměna ZZS. Pro takovéto případy má HZSP v rozlehlém areálu zpracování (2 km²) i těžby (25 km²) určeno šest sjížděcích bodů, kam v případě potřeby zraněného rychle dopraví a předá ZZS. Sjížděcí body jsou důležité už z toho důvodu, že v oblasti těžby se cesty i několikrát měsíčně mění.

 

Sanitní vozidlo HZSP je však pro náhlé případy velmi dobře vybaveno, hasiči mají k dispozici defibrilátor, masážní resuscitační desku AutoPuls, se kterou lze provést účinnou resuscitaci zraněného například i v kabině kolesového rypadla.

Veškeré hlášené události v podniku přebírá operační středisko HZSP, kam jsou svedena i veškerá čidla EPS. V případě vyhlášení poplachu vyjíždí jednotka HZSP do dvou minut. Dojezdové časy jsou v případě zpracovatelské části podniku do tří minut, většinou spíše do jedné minuty.

Největší událostí, k níž jednotka HZSP za poslední roky vyjela, byla havárie při plánované opravě potrubí. Při otevírání příruby došlo i přes provedenou inertizaci CO₂ a dusíkem neočekávaně k chemické reakci a tunu vážící koleno trubky přelétlo několik metrů vysokou vedlejší budovu a dopadlo přímo do provozu čpavkového hospodářství. Naštěstí tak, že neporušilo výrobu. Zásobník čpavku však ohrožoval utržený betonový panel a obsluha zařízení stihla přečerpat během 40 minut čpavek do cisterny, než se panel utrhl a poškodil zásobník. Únik čpavku tak nebyl prakticky žádný.

K tragické události došlo před lety při výměně olejových filtrů, kdy došlo při úniku oleje pod tlakem k požáru a jeden člověk na místě uhořel, ačkoliv požár hasiči získali pod kontrolu v řádu několika minut.

Prevence

 

V podniku Sokolovská uhelná má požární prevenci na starosti samostatné oddělení, které sídlí přímo v areálu. Zajišťuje také oblast BOZP, zpracovává dokumentaci a vnitřní havarijní plány. HZSP s tímto oddělením úzce spolupracuje.

 

Celá zpracovatelská část podniku Sokolovská uhelná je chráněna EPS, přibližně 1000 čidel reagujících na kouř a na teplo je svedených na operační středisko HZSP. V nedávné době byla provedena rekonstrukce systému ochrany EPS a výrazně ubylo planých poplachů. Stejně tak byl podstatně snížen počet čidel, protože například čidla umístěná pod dopravními pásy byla nahrazena lineárním vedením.
Ve výrobních blocích jsou instalována polostabilní a stabilní hasicí zařízení. Každý provoz podniku má svoji požární hlídku, která dohlíží na dodržování předpisů o požární ochraně. Její školení zajišťuje HZSP a oddělení požární prevence. Protože některé z provozů jsou nebezpečné samy o sobě, zaměstnanci údržby někdy musejí pracovat v dýchacích přístrojích, které jim zapůjčuje HZSP (k dispozici má pro tyto účely celkem 40 ks dýchacích přístrojů, které také servisuje; například v roce 2014 bylo evidováno 5000 výpůjček). V případě nutnosti ověření koncentrace látek v ovzduší před zahájením výroby tyto úkony zajistí podniková laboratoř.

Hydrantová síť je rozvedena po celé zpracovatelské části podniku, k případnému doplnění vody jsou určeny dvě požární nádrže, každá o kapacitě 350 m³. Areál je také vybaven vlastní kanalizační sítí, kam je sváděna kontaminovaná voda.

Výcvik

 

HZSP má zpracován roční plán školení a výcviku pro každou směnu. Ta absolvuje vždy čtyři prověřovací nebo námětová cvičení ročně, dva výcviky jsou prováděny v dýchacích přístrojích, jeden podle plánu prevence závažných havárií. Podnik má svůj vlastní výcvikový polygon se speciálně uzpůsobenou drahou, tzv. „dýmnici“. Tento polygon v hojné míře využívají dobrovolní i profesionální hasiči ze širokého okolí. Je vybaven zvukovou signalizací i signalizací pohybu a možností zakouření. Navíc je umístěn mimo město, takže na něm lze cvičit například i hašení nebezpečných látek, olejů a podobně. Na vrakovišti v Lomnici pak každá směna jednou za rok absolvuje výcvik vyprošťování zraněných osob z havarovaných vozidel.

 

Hasiči spolupracují i při prověřovacích cvičeních zaměstnanců, které plánuje podle plánu výroby oddělení požární prevence. Jde například o evakuaci zaměstnanců ze správních budov, v areálu jsou dvě pětipatrové budovy a jedna třípodlažní. HZSP se také účastní minimálně jednoho cvičení IZS za rok.

HZSP nemá vlastní oddíl lezců, ale všichni zaměstnanci jsou vycvičeni pro sebezáchranu i slaňování do hloubky. „V tomto směru úzce spolupracujeme s naší báňskou záchrannou službou ve Vintířově. Ta také zasahuje v těžební části, má odborníky na důlní i lezeckou činnost, zajišťuje práce po ukončení těžby, dohlíží na hladinu spodní vody i plynů,“ uvedl Herbert Weiss.

Technika

Celý podnik Sokolovské uhelné, tedy i HZSP, používá pro svoji potřebu automobily značky Tatra, které i sám servisuje. HZSP disponuje pěti ks CAS 24 T-815 (z toho 2x 8 m³ vody), CAS 8 A31, terénním sanitním vozidlem zn. Toyota, VW Transporterem, pomocnými vozidly Hyundai a Ford Transit a velitelským vozidlem Mitsubishi Outlander. Dále má ve své výbavě pomocnou požární a dýchací techniku, osvětlovací agregáty, vyprošťovací zařízení, agregáty na střední a lehkou pěnu, přetlakové ventilátory, těžké přetlakové protichemické obleky, dýchací přístroje Interspiro i vysílačky vhodné do výbušného prostředí. „Myslím, že jsme vybaveni opravdu dobře. Jediné, co bude v dohledné době zapotřebí, je výměna jedné velkokapacitní CAS za novější,“ doplnil Herbert Weiss.

kpt. Mgr. Jana KEMROVÁ, foto autorka  a archiv HZSP Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s.

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook