POŽÁRNÍ OCHRANA

Podstatný nárůst požárů v přírodním prostředí
Mgr. Zbyněk Koukolík, pplk. Ing. Vladimír Vonásek    
s. 2    

Nová metoda hašení se osvědčila
por. Mgr. Jiří Čmakal, prap. Ing. Aleš Pícha Ph.D.,    
s. 4

Nižší riziko, vyšší efektivita zásahu
prap. Ing. Aleš Pícha, Ph.D.    
s. 6

Požární zkouška zateplení stěn
Ing. Pavel Rydlo    
s. 10

Přehled certifikátů vydaných v roce 2015
kpt. Ing. Pavla Mourková    
s. 12

INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM

Zajištění efektivní komunikace HZS ČR pro řešení mimořádných událostí
plk. Ing. Vladimíra Kracíková    
s. 15

Spolupráce při radiační mimořádné události
Ing. Irena Češpírová, Ing. pplk. Roman Hejzlar        
s. 16

Občané se mohou bezvýhradně spolehnout na profesionální pomoc
Jana Šejharová    
s. 18

OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ

Analýza hrozeb pro Českou republiku
plk. Ing. Antonín Krömer, Mgr. et Mgr. František Paulus    
s. 21

Aktivity Výboru pro civilní nouzové plánování v roce 2015
pplk. Ing. Ilona Štěpánková    
s. 24

Plnění úkolů v oblasti optimalizace bezpečnostního systému České republiky
kpt. Mgr. Pavel Smejkal    
s. 26

Mezinárodní cvičení studentských krizových štábů
doc. Ing. Vilém ADAMEC, Ph.D.        
s. 27

Informační systém ARGIS a krizové štáby
nprap. Vladimír Glovan    
s. 28

Formulovat novou kulturu bezpečnosti
doc. RNDr. Dana Procházková, Ph.D., DrSc.
s. 30

Předsednictví Nizozemska v Radě Evropské unie
kpt. Mgr. Lukáš Pidhaniuk    
s. 31

Prostředky individuální dekontaminace toxických látek
Požadavky na prostředky individuální dekontaminace a jejich principy    
Ing. Tomáš Čapoun, CSc.    
s. 35    

INFORMACE

Generální ředitel HZS ČR osobností roku
kpt. Mgr. Nicole Zaoralová    
s. 3

Historie personálního zabezpečování požární ochrany u organizací nebo právnických a podnikajících fyzických osob v ČSR, ČSSR a ČR
Požární technik/technik požární ochrany    
Ing. Ladislav Karda
s. 32    

Sparta Praha vzdala hold záchranářům
redakce    
s. 36

PŘÍLOHA
Vyhláška č. 407/2015 Sb. ze dne 22. prosince 2015 (výstrojní vyhláška Hasičského záchranného sboru)

Dne 28. ledna 2016 se v budově MV-generálního ředitelství HZS ČR uskutečnila tradiční bilanční tisková konference, na které generální ředitel HZS ČR brig. gen. Ing. Drahoslav Ryba a jeho náměstci seznámili zástupce médií s výsledky činnosti sboru v uplynulém roce, jako i s hlavními prioritami HZS ČR pro letošní rok.

Zásahová činnost

„Rok 2015 byl z hlediska zásahové činnosti velmi specifický. Řadu let zpátky jsme se potýkali s povodněmi. V tomto roce bylo pro změnu velké sucho, které mělo za následek podstatný nárůst požárů v přírodním prostředí, zejména lesů a polí. V některých dnech jsme vyjížděli i k více než 200 požárům,“ charakterizoval zásahovou činnost generální ředitel HZS ČR.

Jednotky PO v roce 2015 zasahovaly u celkem 111 984 událostí. Proti roku 2014 jde o 11,1% nárůst. Nejčastěji hasiči zasahovali u technických havárií (např. likvidace následků živelních pohrom, vyprošťování a záchrana osob nebo zvířat, otevírání uzavřených prostor, odstraňování překážek na komunikacích), kterých bylo 55 928. Z celkového počtu událostí se zásahem jednotek PO tvořily technické havárie 49,9 %.

Jednotky PO zasahovaly u 21 330 dopravních nehod, což je o 10,9 % více než v roce 2014. Dopravní nehody se na zásahové činnosti jednotek PO podílely 19,1 %.

Hasiči likvidovali nebezpečné látky v 6693 případech, z toho ve 4675 případech šlo o únik ropných produktů. Z celkového počtu událostí se zásahem jednotek PO tvořily úniky nebezpečných látek 6 %.

Zásahová činnost jednotek PO probíhala ve 109 034 případech v součinnosti s ostatními složkami IZS. Nejčastěji s Policií ČR (60,9 %), dále zdravotnickou záchrannou službou (23,6 %) a obecní policií (7,2 %).

Planých poplachů bylo zaznamenáno 8273, oproti roku 2014 vzrostl jejich počet o 10 %.

Požáry

V loňském roce vzniklo celkem 20 232 požárů, jejich počet oproti roku 2014 vzrostl o 2844.

Škody způsobené požáry se vyšplhaly na 2,5 miliard Kč.

Hasiči před požárem uchránili majetek za více než 11 miliard Kč.

Při požárech zemřelo 115 osob. Ve srovnání s rokem 2014 se tento počet zvýšil o 1 osobu.

Nejvíce požárů (5279) vzniklo v domácnostech a obytných domech. Nejčastějšími příčinami požárů byly technické závady kromě komínů a topidel (3901) a nedbalost dospělých (5679), neprokázané zavinění (4578). V 881 případech byly příčinou vzniku požáru závady komínů a ve 120 případech závady topidel.

Ve 218 případech byla příčinou vzniku požáru hra dětí s ohněm.

Následky na zdraví, záchrana, evakuace

Jednotky PO bezprostředně zachránily nebo evakuovaly z ohrožených prostor 63 462 osob, což je o 12 966 více než v roce 2014. Při zásahové činnosti bylo 461 hasičů zraněno, z toho 324 profesionálních. Při zásazích bylo 2542 osob usmrcených – jednotky PO pomáhaly při jejich vyproštění a vynášení. Ve srovnání s rokem 2014 se tento počet zvýšil o 201 osob. Předlékařská pomoc byla poskytnuta 22 852 zraněným osobám.

Bylo evidováno 1449 zraněných při požárech. Oproti roku 2014 se počet zraněných zvýšil o 270 osob.

Tísňová volání

Na linkách tísňového volání 112 a 150 bylo v loňském roce přijato 3 255 057 volání (oproti roku 2014 o 10,4 % méně).

Humanitární pomoc do zahraničí

Na poskytnutí humanitární pomoci do zahraničí bylo u Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva vnitra vyčleněno celkem 73 milionů Kč, částka se později navýšila na 89,88 milionů Kč. Poskytnuta byla záchranářská pomoc do Nepálu (tzv. trauma tým ČR ošetřil 1416 pacientů), materiální pomoc zemím postiženým velkým přílivem uprchlíků do Maďarska (stany a topení do stanů), Slovinska (stany s příslušenstvím), Chorvatska (stany s příslušenstvím), Makedonie (stany s příslušenstvím, přeprava materiálu Správy státních hmotných rezerv), další materiální pomoc na Ukrajinu (zdravotnický materiál, spací pytle, přikrývky), expertní pomoc (příslušník HZS ČR zařazen do koordinačního a vyhodnocovacího týmu Evropské komise v Nepálu).

Výkon státního požárního dozoru

V roce 2015 bylo provedeno celkem 13 274 kontrolních akcí zaměřených na dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně.

V oblasti stavební prevence bylo orgány státního požárního dozoru (SPD) vydáno 110 293 stanovisek. Bylo provedeno 1653 konzultací v rámci stavebního nebo územního řízení a 11 680 ostatních činností doložitelných zápisem nebo jiným záznamem souvisejícím s výkonem státní správy. Bylo vydáno 24 rozhodnutí o zákazu činnosti, 18 rozhodnutí o vyloučení věci z užívání a 75 posouzení požárního nebezpečí.

V oblasti zjišťování příčin vzniku požárů orgány SPD zpracovaly 9499 spisů o požárech a bylo vypracováno 521 požárně technických expertiz.

Hlavní priority pro rok 2016

- dokončení prací na strategii dalšího rozvoje HZS ČR pro příští období ve vazbě na nově vzniklé a očekávané hrozby a rizika,
- zahájení věcné diskuse o novém zákoně o požární ochraně,
- vytvoření nové koncepce požární prevence,
- příprava a podání projektů z fondů EU (technika, stavby, vzdělávání) v novém programovém období,
- pokračování v podpoře činnosti a právního postavení dobrovolných hasičů,
- personální stabilizace sboru,
- pokračování v ústřední koordinaci a vlastním zásahu v areálu muničního skladu ve Vrběticích.

Mgr. Zbyněk KOUKOLÍK, pplk. Ing. Vladimír VONÁSEK, MV­-generální ředitelství HZS ČR, foto František ŠPAČEK
 

V červnu loňského roku došlo v Praze­ Dolních Měcholupech k požáru desetikilogramové tlakové láhve (dále též „TL“ nebo „láhev“) s acetylénem. Mimořádná událost se stala v provozovně firmy OK­ BE, spol. s r.o. Společnost se zabývá výrobou a montáží ocelových konstrukcí.

V průběhu práce se svářecí soupravou došlo ke zpětnému zášlehu do TL s acetylénem a následně k exotermické reakci uvnitř TL. Zaměstnanci TL odpojili ze soupravy, vynesli ji k patě zděného plotu do vzdálenosti 13 m od budovy a pomocí zahradní hadice začali ochlazovat. V průběhu manipulace s TL vycházel hustý černý kouř a povrch se v místě reakce prudce ohříval nad teplotu snesitelnou pro ruční manipulaci. K ohlášení na tísňovou linku došlo přibližně po 20 minutách od vzniku události.

Průběh zásahu

KOPIS HZS hl. m. Prahy přijalo informaci dne 29. června 2015 v 16.38 hodin. Na místo události byla vyslána jednotka ze stanice Strašnice se dvěma CAS 20. Po příjezdu na místo události v 16.48 hodin rozhodl velitel zásahu (VZ) o nasazení dvou proudů C 52 na chlazení TL a povolal další jednotky se dvěma CAS 30/32, TA chemické služby, velitele Policie ČR, pyrotechnickou službu Policie ČR a ZZS hl. m. Prahy. V 17.04 hodin na místo požáru přijel velicí důstojník směny, který po přijetí informací od VZ převzal velení zásahu. Po soustředění sil a prostředků byly proudy C 52 nahrazeny dvěma lafetovými proudnicemi, u kterých byl snížen průtok, aby nedocházelo k rozstřiku chladící vody. Teplota TL byla periodicky měřena termokamerou, jíž bylo potvrzeno ohnisko reakce uvnitř TL, které se projevilo na povrchu spečením barvy. Pokud byla láhev chlazena vodou, nepřekračovala její povrchová teplota 21 °C, při přerušení ochlazování stoupla teplota během asi dvou až tří minut na více než 50 °C, kdy bylo opět zahájeno chlazení.

Aby nedošlo k ohrožení zaměstnanců a dalších osob, nařídil VZ evakuaci osob z areálu a určil nebezpečnou zónu ve vzdálenosti 100 m od umístění TL. Celkem bylo evakuováno 10 osob. Z nebezpečné zóny vyvezli a vynesli příslušníci HZS hl. m. Prahy dalších 48 tlakových láhví s acetylénem a kyslíkem. Do objektu byl uzavřen přívod zemního plynu, který byl veden po vnějším plášti budovy. Pro bezpečnost zasahujících bylo na místě vozidlo rychlé záchranné pomoci ZZS hl. m. Prahy a inspektor provozu ZZS hl. m. Prahy.

Po dohodě s Policií ČR byl v 17.31 hodin zastaven pěší a automobilový provoz v Kutnohorské ulici. Tato opatření si vyžádala další síly a prostředky Policie ČR. Na místo události se dostavil dispečer dopravního podniku, kterého VZ informoval o nutnosti dopravní uzávěry v řádu hodin. Uzavřená komunikace procházela ve 20metrové vzdálenosti od TL a mimo osobní a nákladní dopravu tudy projíždějí tři linky MHD a příměstské dopravy.

KOPIS v 17.26 hodin informovalo o události řídicího důstojníka HZS hl. m. Prahy, operační středisko krizového štábu Magistrátu hl. m. Prahy a dispečink Dopravního podniku hl. m. Prahy.

Prostřednictvím KOPIS HZS hl. m. Prahy a systému TRINS (Transportní informační a nehodový systém) byla v 17.15 hodin kontaktována společnost Linde Gas, a.s., pro získání doplňujících informací. Později Policie ČR na místo přivezla bezpečnostního technika této společnosti, který s VZ konzultoval možnosti řešení události.

Vzhledem k charakteru, intenzitě a době reakce uvnitř TL byla vyloučena manipulace a její přemístění na vhodné místo, kde by zásah neměl dopad na okolní prostředí.

Událost měla dvě řešení: ponechat přijatá opatření a TL chladit po dobu desítek hodin (minimálně 10, ale spíše 24 hodin nebo i déle), nebo ji prostřelit, a tím zabránit jejímu výbuchu. Po prostřelení láhev nechat přibližně 20 až 30 minut chladit a poté již nebude považována za nebezpečnou z hlediska výbuchu.

V 18.34 hodin VZ rozhodl o povolání odstřelovače Policie ČR, který se místo události dostavil v 19.44 hodin. Společně s odstřelovačem provedl VZ průzkum a seznámil ho se situací. Odstřelovač se již dříve účastnil zkušebních střeleb při IMZ zaměřených na likvidaci TL v podmínkách požáru, které se konaly v bývalém vojenském výcvikovém prostoru Ralsko.

Problémem bylo nalezení vhodného stanoviště pro střelbu. Stanoviště by mělo být v bezpečné vzdálenosti minimálně 50 m od TL, která musí být v přímé viditelnosti a vhodné poloze, aby nedošlo ke sklouznutí střely. Střelba je vedena dvěma odstřelovači současně. Nejlepší alternativou bylo vést střelbu z konce výrobní haly přes otevřená vrata. Pro uvolnění výhledu bylo nutné vysokozdvižným vozíkem přemístit skladovaný materiál. Část materiálu byla použita k zabezpečení TL proti pohybu a další železné desky byly umístěny za TL pro zadržení střely při úplném průstřelu.

Po ukončení příprav Policie ČR uzavřela perimetr o průměru přibližně jednoho kilometru. Ve 20.23 hodin byla zastavena voda do lafetových proudnic a ve 20.24 hodin odstřelovači vystřelili dvě střely. Prvý výstřel mířil asi 25 cm pod zaklenutí vrchlíku TL, druhý na střed. Láhev prostřelila jen jedna střela (střed), druhá se odrazila od vrchlíku láhve. Vzniklým otvorem prudce unikl plyn v přibližně třívteřinovém výronu, bez vznícení a volně se rozptýlil v ovzduší. Po potvrzení průstřelu bylo obnoveno ochlazování TL. Akci natáčel robot s kamerou Pyrotechnické služby Policie ČR.

TL byla 20 minut chlazena lafetovými proudnicemi a pak uložena do provizorního bazénu v místě. Z láhve stále volně unikal plyn.
Ve 20.45 hodin VZ zúžil nebezpečnou zónu na 5 m od bazénu s TL a ve 20.48 hodin byl plně obnoven provoz v ulici Kutnohorská. VZ po dohodě určil režimová opatření na místě zásahu a redukoval zasahující síly a prostředky.

Na místě zásahu byla ponechána jedna CAS, která byla po čtyřech hodinách střídána. Dohlídka na místě se prováděla z důvodu stále unikajícího plynu v okolí bazénu s TL. Plyn z láhve unikal až do odpoledních hodin 30. června 2015 a samotná láhev byla z areálu firmy OK­ BE převezena prostředky HZS hl. m. Prahy do společnosti Linde Gas 1. července 2015. Později společnost předala TL ke cvičebnímu účelu HZS hl. m. Prahy.

U mimořádné události zasahovaly jednotky z šesti stanic HZS hl. m. Prahy a jednotky SDH Dolní Měcholupy a Horní Měcholupy.

Specifika zásahu

Pozitiva
- vysoké a profesionální nasazení všech zasahujících,
- dostatek sil a prostředků,
- dobrá viditelnost do pozdních hodin a příhodné povětrnostní podmínky,
- uzavřený areál výrobního podniku,
- nepřítomnost médií,
- výrazné zkrácení délky zásahu prostřelením TL.

Negativa
- pozdní nahlášení události a rozvinutá reakce uvnitř TL,
- malý manipulační prostor – pohyb v blízkosti TL,
- uzavření frekventované komunikace z/do Prahy v pátek odpoledne,
-časové prodlevy při povolávání specializovaných složek.

Závěr

Požáry tlakových láhví jsou pro zasahující hasiče vždy spojeny s rizikem poškození zdraví nebo smrti. Výbuch tlakové láhve může rovněž způsobit značné materiální a finanční škody. Prostřelení tlakové láhve je alternativou, která byla u HZS hl. m. Prahy vyzkoušena jen v testovacích podmínkách při IMZ v odloučených lokalitách a po předchozí přípravě. Při výše popsaném zásahu v ulici Kutnohorská bylo díky vhodným místním podmínkám a znalosti zasahujících možné tuto taktiku poprvé využít v reálné situaci. Zvolená metoda minimalizovala rizika pro zasahující a výrazně zkrátila dobu nutnou k likvidaci události.

Pokud existují vhodné podmínky, nemělo by být prostřelení tlakové láhve krajní možností, ale jednou z prvních, neboť ve svém důsledku snižuje riziko zranění a škod. Významná je i úspora potřebných sil a prostředků a času nezbytného k řešení mimořádné události.
Řada HZS krajů má již potřebné znalosti a rovněž Policie ČR disponuje dostatkem zkušených příslušníků, kteří si střelbu na tlakové láhve při společných IMZ vyzkoušeli.

por. Mgr. Jiří ČMAKAL, prap. Ing. Aleš PÍCHA, Ph.D., foto prap. Milan PACÍK, HZS hl. m. Prahy
 

Po zásahu na požár tlakové láhve se na oddělení chemické služby HZS hl. m. Prahy obrátilo několik příslušníků HZS ČR s dotazy ohledně problematiky acetylenových tlakových láhví. Rád bych se tímto článkem pokusil odpovědět alespoň na některé z nich.

Obr. 1 Řez tlakovou láhví

Acetylen je triviální název pro ethyn (někdy též ethin). Je to nejjednodušší alkyn, tedy uhlovodík s trojnou vazbou mezi uhlíky. Jeho sumární vzorec je C₂H₂ a strukturní H–CC–H. Molární hmotnost acetylenu je 26,04 g/mol.

Ethyn se vyrábí nejčastěji z acetylidu (karbidu) vápenatého. Který vzniká reakcí oxidu vápenatého s koksem za vysoké teploty (CaO + 3C  CaC₂ + CO).

Acetylid se pak nechává reagovat s vodou, přičemž vzniká acetylen a hydroxid vápenatý (CaC₂ + 2H₂O  Ca(OH)₂ + C₂H₂).
Další možností výroby je pyrolýza nasycených uhlovodíků (ze zemního plynu nebo ropy).

Za normálního tlaku a teploty je acetylen bezbarvý, extrémně hořlavý plyn. Trojná vazba mezi uhlíky je slabá v porovnání s dvojnými vazbami, které vzniknou při spálení na oxid uhličitý, proto se při spalování uvolňuje extrémní množství energie.

Čistý acetylen je bez vůně a zápachu, avšak v běžné komerční jakosti má charakteristickou vůni po česneku, která je znakem kontaminace nečistotami (zejména fosfanem). Acetylen je o trochu lehčí než vzduch (jeho relativní hmotnost je 0,91), ve vodě rozpustný je (1185 mg/l; 20 °C), ale lépe se rozpouští v organických rozpouštědlech. Teplota varu acetylenu je -80,8 °C a teplota vznícení je 305 °C.

Toxické účinky

Obr. 2 Staré a nové značení acetylenových lahví

Čistý acetylen je klasifikován jako netoxický a nevykazuje ani chronické škodlivé účinky i při vyšších koncentracích. Je však dusivý a má mírné anestetické účinky. Vdechování acetylenu může způsobovat závratě, bolesti hlavy a nauseu (nevolnost).

Komerční acetylen však může obsahovat toxické nečistoty, zejména fosfan (typicky pod 15 ppm, avšak v nečištěném acetylenu až 1 000 ppm), sulfan (pod 10 ppm), arsan a amoniak (síra, fosfor a arsen jsou příměsemi koksu použitého při syntéze, zdrojem dusíku je vzduch).

S ohledem na anestetické vlastnosti bývá acetylen občas zneužíván podobným způsobem jako oxid dusný. Vzhledem k toxicitě výše zmíněných nečistot však může takové zneužívání vést ke smrti.

Požární rizika

Obr. 3 Porézní náplň uvnitř tlakové láhve

Kvůli trojným vazbám mezi uhlíky je acetylen fundamentálně nestabilní a rozpadá se exotermickou reakcí na uhlík a vodík.

Dolní mez výbušnosti (DMV) acetylenu je, dle platné normy ČSN EN 60079-20-1, 2,3 %, v literatuře je však možné najít hodnoty od 1,5 % do 3 %. Jako horní mez výbušnosti se někdy udává hodnota 83 %. Ta je však jen teoretická, jelikož se vztahuje na reakci acetylenu s kyslíkem. Skutečná horní mez výbušnosti je, s ohledem na jeho nestabilitu, v podstatě 100 %. A tuto hodnotu uvádí i výše zmíněná norma.

Nebezpečné jsou také acetylidy, které vznikají reakcí acetylenu s kovy, zejména s mědí, stříbrem, cínem a rtutí (případně se slitinami nebo solemi těchto kovů). Acetylidy jsou výbušné a velmi citlivé jak na teplotu, tak na náraz nebo tření.

Měření koncentrace acetylenu

Koncentrace acetylenu v ovzduší se v podmínkách HZS ČR měří a vyjadřuje v procentech dolní meze výbušnosti (DMV). Pokud se ke stanovení použije explozimetr kalibrovaný na metan, naměřená hodnota v procentech DMV se pro acetylen násobí faktorem 1,9. Pokud tedy naměříme explozimetrem kalibrovaným na metan 50 % DMV, je v případě acetylenu hodnota DMV takřka 100 %.

Je vhodné upozornit ještě na jednu věc: měříme­ li výbušnost v místech, kde uniká acetylen, kombinovaným přístrojem, který má integrované čidlo i na detekci oxidu uhelnatého, začne toto čidlo indikovat přítomnost CO. Nejedná se však o oxid uhelnatý, ale o acetylen, který vykazuje na čidle oxidu uhelnatého odezvu (interferenci).

Tlakové láhve

Tlakové láhve na acetylen používané v Česku se vyrábějí ocelové bezešvé. Teoreticky bychom mohli narazit i na láhve svařované ocelové, nebo bezešvé hliníkové. Velikost používaných acetylenových láhví se pohybuje obvykle mezi 10 až 50 l vodního objemu. Padesátilitrová láhev pak obsahuje 10 kg acetylenu. Láhve jsou vybavené ventilem, někdy i ústrojím k ochraně ventilu. Existují také láhve s tavnými pojistkami, které uvolní tlak uvnitř láhve, jestliže je láhev vystavena příliš vysokým teplotám. Tyto pojistky však žádná z firem na našem trhu nepoužívá.

Od roku 1999 jsou láhve s acetylenem označeny podle ČSN EN 1089-3 kaštanovou barvou. Staré značení barvou bílou skončilo v červnu 2008. Od té doby již nemusí být na nově značených láhvích rozlišovací znak – písmeno „N“.

Nádoby jsou zcela vyplněny buď sypanou (starší láhve) nebo monolitickou (novější) porézní hmotou o poréznosti až 92 %. Kromě schválených zahraničních hmot se u nás nejčastěji používá sypaná hydrohmota (do roku 1980), Silica Sintex (1963-1992), litá azbestová tzv. NL hmota (NL hmota) (1980-1996) a od roku 1997 bezazbestová porézní hmota UL (UL1- pro aceton, UL2 - pro DMF), nebo SIAD AF. Hlavním účelem použití porézní hmoty je zabránit iniciaci a rozkladu acetylenu.

Acetylen není v láhvi jako stlačený plyn, ale je za tlaku rozpuštěn ve vhodném rozpouštědle. Proto nelze obsah acetylenu v láhvi zjistit manometrem. Jako rozpouštědla se běžně používá aceton nebo dimethylformamid (DMF). Od DMF se však ustupuje a v krátké době se jeho používání ukončí.

Aceton

Aceton je těkavá, vysoce hořlavá a jen mírně toxická kapalina (při zneužívání acetylenu k inhalaci částečně dochází k intoxikaci).

Dimethylformamid (DMF)

DMF je čirá, bezbarvá kapalina, prakticky bez zápachu. Je hořlavý, ne však vysoce hořlavý. Jeho toxicita je výrazně vyšší než acetonu.

Nebezpečné stavy tlakových láhví

Za nebezpečné stavy tlakových láhví můžeme označit zejména:

Přímé působení požáru nebo zdroje extrémně vysoké tepelné energie

V tlakové láhvi dochází působením tepla k vytěsnění acetylenu z acetonu a následně k rozkladu acetylenu na elementární uhlík a vodík. Tento rozklad je rychlý a doprovázený značným vývinem tepla. S rostoucí teplotou narůstá tlak uvnitř láhve, který dále zrychluje rozklad acetylenu.

Nebezpečná teplota povrchu láhve je 65 °C, nad touto teplotou již dochází ke spontánnímu uvolnění acetylenu z acetonu a k jeho rozkladu.

Zpětné prošlehnutí plamene do láhve

Zpětné prošlehnutí plamene může způsobit rozklad acetylenu v láhvi. Láhev tzv. „hoří uvnitř“. Zpětné prošlehnutí se projevuje opakujícím se třaskavým zvukem nebo hvízdáním v injektoru hořáku, zvyšující se povrchovou teplotou láhve v její horní části a tím, že láhev tzv. „čadí“, vystupuje z ní černý dým.

Příčinami zpětného prošlehnutí mohou být nízká výstupní rychlost plamene (méně než 70 m/s), nebo nečistoty v injektoru hořáku, hadicích, trysce hořáku, případně poškození hořáku nebo redukčního ventilu. Další příčinou zpětného prošlehnutí může být hořák přehřátý nad teplotu 350 °C, což je teplota vznícení kyslíko­ acetylenové směsi.

Kompresní teplo – tlakový ráz

Acetylen se při kompresi zahřívá. Nedojde­ li k rychlému předání uvolněného tepla, může teplota acetylenu při rázovém zvýšení tlaku z 1 na 20 barů dosáhnout až 300 °C, což způsobí rozklad acetylenu a následnou explozi. Rozklad acetylenu může být někdy iniciován i třením, ke kterému dojde při uzavírání ventilu acetylenové láhve po provedeném plnění.

Pokud není rozklad acetylenu včas zpomalen nebo zastaven a není snížena teplota pláště láhve, dojde nárůstem tlaku k porušení těsnosti láhve nebo k jejímu fyzikálnímu výbuchu. Při výbuchu láhve dochází k výronu plynu do prostoru a k rozletu střepin láhve až do vzdálenosti 300 m. Výronem plynu obvykle vzniká efekt „ohnivé koule“ (fire ball), doprovázený intenzivním sáláním tepla a tlakovými účinky. Po vyhoření plynu vzniká množství nedýchatelných nebo jedovatých zplodin hoření.

Likvidace nebezpečných stavů tlakových láhví

Pokud byla láhev zasažena požárem, nebo se její teplota, např. vlivem zpětného zášlehu a následného rozkladu acetylenu, blíží nebo dokonce přesahuje kritickou teplotu (65 °C), nedoporučuje se s láhví vůbec manipulovat. Konvenční způsob likvidace takovýchto nebezpečných stavů je chladit láhev na místě po dobu minimálně 24 hodin. K rozkladu acetylenu však může dojít samovolně i po ukončení ochlazování. Proto se dále doporučuje umístit láhev do nádoby s vodou na dalších 24 hodin. Kromě chlazení má toto opatření i tu výhodu, že při netěsnosti láhvového ventilu, ke které často dochází, probublává acetylen skrz vodní sloupec, což omezuje možnost vytvoření výbušné atmosféry. Navíc, v případě, že by přece jen došlo ke vznícení acetylenu nad vodní hladinou, funguje vodní sloupec jako pojistka, že nedojde k prošlehnutí plamene dovnitř láhve. Všechna tato opatření kladou nemalé nároky na síly a prostředky, spotřebu vody a v neposlední řadě může značné nepříjemnosti způsobit voda odtékající z chlazení, pokud ji nemůžeme účinně zachytávat, nebo odvádět do kanalizace nebo vodoteče.

Jedinou alternativou chlazení, kterou uvádí Bojový řád jednotek PO v metodickém listu č. 33 Kapitoly P, jenž se problematikou acetylenových láhví zabývá, je prostřelení láhve. Je zde ale poznámka, že jde o krajní řešení v případě, že nelze jinak zabránit jejímu výbuchu.

Jak však ukazují zkušenosti z posledních let ze cvičení i z provedených zásahů, nemělo by se na prostřelování láhví nahlížet jen jako na krajní řešení, ale spíše jako na standardní postup, který vede k zefektivnění zásahu a snížení rizik jak pro okolí, tak pro zasahující hasiče.
V minulosti proběhlo několik testů, při nichž se ověřovalo a porovnávalo chování tlakových láhví při požáru a jejich reakce při neřízené fyzikální explozi a řízeném odfouknutí prostřelením tlakové láhve. Ve vojenských výcvikových prostorech Ralsko a Brdy (Jince) se cvičilo ve volném prostoru, v Kaznějově v budovách.

Z provedených cvičení vyplynulo několik zásad, které je nutné splnit, aby byl průstřel efektivní a bezpečný:

- střelbu může provést pouze specialista Policie České republiky,
- kvůli bezpečnosti střelce musí být střelba provedena z dostatečné vzdálenosti, která se vždy odvíjí od podmínek a prostředí zásahu – nejméně však 50 m, lépe 100 m,
- kolem cíle musí být minimálně 100 m bezpečnostní zóna, zasahující musejí být krytí za pevnými překážkami,
- za tlakovou láhví musí být pevná překážka a/nebo dostatečně velký vyklizený a uzavřený prostor (perimetr), protože pokud by se střela odrazila, sklouzla, nebo by střelec minul, mohla by střela pokračovat v letu ještě dalších 5 km,
- střela musí mít dostatečný výkon, aby prorazila stěnu tlakové láhve, musí však zůstat uvnitř láhve a nesmí projít druhou stranou, aby nezpůsobila následné škody.

Jako nejspolehlivější byl vytipován zbraňový systém SAKO TRG 42 ráže.338 Lapua Magnum a střelivo.338 LM s celoplášťovou střelou 250 grn (8,6 mm) Lock Base. Tato střela probíjí plášť zcela spolehlivě.

V případě nouze, pokud na místě zákroku nemá odstřelovač k dispozici zbraňový systém v ráži.338 LM s odpovídajícím typem střeliva, je možné použít i zbraňový systém Accuracy International v ráži.308 Win (7,62 x 51 NATO). V tomto případě by však mohl nastat problém u silnějších tlakových láhví na vzdušné plyny (dusík, kyslík, vodík, argon, helium), které již střela ráže.308 Win na 100 m neprostřelí. Další možný zbraňový systém je HK 417 s doporučeným střelivem SAKO 190 grn.

Jako nevhodné se ukázaly střely SCENAR o hmotnosti 250 grn konstrukce HPBT jejíž hrot je dutý a v tomto místě je plášť střely křehký. Při kolmé střelbě na tlakovou láhev je střela schopna plášť probít, ale zásah musí být umístěn přesně ve středové ose. V jiném případě hrozí fragmentace a sklouznutí střely.

Nežádoucí je také použití munice se střelou AP­ Armour piercing (průbojná střela s penetrátorem). Tato střela prochází přední i zadní stěnou pláště tlakové láhve.

Další taktické zásady ke spolehlivému prostřelení pláště tlakové láhve:

- umístit zásah na středové ploše tlakové láhve, tzn. přibližně 25 cm od zakřiveného hrdla a 25 cm od jejího dna (v těchto místech je totiž tloušťka pláště největší). V situaci, kdy to není možné, např. rozházené tlakové láhve v důsledku dopravní nehody, je možné provést výstřel i na jejich dno, ale výhradně ráží.338 LM se střelou Lock Base,
- pokud to situace umožňuje, je dobré použít současně dvou střelců na jednu tlakovou láhev. Jsou­ li střelci dokonale sladěni, mohou střílet naráz na odpočet. Pokud ne, měla by být prodleva mezi výstřely alespoň jedna sekunda, aby nedošlo k tomu, že první střela pootočí tlakovou láhev přesně v okamžiku, kdy na ni dopadá druhá střela a ta v důsledku toho sklouzne po plášti tlakové láhve.

Po prostřelení stěny láhve dojde k úniku plynu a okamžitému snížení tlaku v láhvi. Po výronu plynu nebo jeho vyhoření již nehrozí nebezpečí fyzikálního výbuchu tlakové láhve. V případě, že se tlaková láhev nachází v ohnisku požáru, unikající plyn vytvoří efekt podobný trysce raketového motoru (Jet Fire), nebo ohnivé koule (Fire Ball), a vyhoří. Jednoznačně je ale prostřelení vždy lepší a méně nebezpečné než nechat dojít tlakovou láhev až k hranici fyzikálního výbuchu.

Při testech zůstávaly prostřelené tlakové láhve na místě nebo se opřely o zeď nebo se svalily na zem a vyhořely. Výjimkou byly tlakové láhve s kyslíkem, které se začaly reaktivní silou pohybovat nepředvídatelným směrem. Podobné chování lze předpokládat i u jiných láhví, v nichž jsou plyny stlačené velkým tlakem, ale nejsou rozpuštěné v rozpouštědle, jako acetylen, nebo zkapalněné jako například propan­ butan.

Poté co byla láhev prostřelena a došlo k výronu nebo vyhoření acetylenu, doporučuje se umístit láhev do nádrže s vodou na dobře větratelném místě. Poměrně dlouhou dobu (i déle jak 24 hodin) ještě dochází k uvolňování zbytkových množství acetylenu z porézní hmoty tzv. vydýchávání láhve. Umístěním láhve pod vodní hladinu máme možnost snadno vizuálně kontrolovat stav vydýchávání láhve a omezíme možnost tvorby výbušné atmosféry.

Další možnosti perforace tlakové láhve

Další zajímavou možností perforace tlakové láhve je použití usměrněné nálože (razor) v součinnosti s Pyrotechnickou službou Policie ČR. Tento postup byl testován v prosinci 2015 ve Vojenském výcvikovém prostoru Boletice u Českých Budějovic. Nevýhodou tohoto postupu je nutnost přiblížit se k tlakové láhvi, což však v případě, že je láhev intenzivně chlazena, možné je. Velkou výhodou usměrněných náloží ale je, že nedochází k vystřelování projektilů a nehrozí tak následné škody způsobené odraženou kulkou, nebo její střepinou. Další výhodou je například možnost otevřít všechny láhve ve svazku naráz.

Závěr

Při testech i při reálném zásahu se prokázalo, že prostřelení tlakové láhve, nebo její perforace usměrněnou náloží a řízené odfouknutí nebo vyhoření média značně snižují riziko a zvyšují bezpečnost a efektivitu zásahu.

Literatura

1)    Acetylen v lahvích a svazcích. Česká asociace technických plynů. [online]. 23. 12. 2015 [cit. 2015-12-23]. Dostupné z: http://www.catp.cz/publikace2.php
2)    Praktická příručka pro acetylen. Česká asociace technických plynů. [online]. 23. 12. 2015 [cit. 2015-12-23]. Dostupné z: http://www.catp.cz/publikace2.php
3)    Požáry s přítomností tlakových láhví P 33. Bojový řád jednotek požární ochrany. Praha: MV GŘ HZS ČR, 2005.
4)    KRATOCHVÍL, Václav et al. Tlakové lahve z hlediska požární bezpečnosti. Ostrava: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2010. ISBN 978-80-7385-070-8.

prap. Ing. Aleš PÍCHA, Ph.D., foto prap. Jan KOSTÍK, HZS hl. m. Prahy

Ministerstvo vnitra­ generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky v letech 2014 – 2015 připravilo a realizovalo projekt Zajištění efektivní hlasové a datové komunikace Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS ČR) pro řešení mimořádných událostí.

Jednalo se o projekt, který byl spolufinancován ze strukturálních fondů Evropské unie, konkrétně z Integrovaného operačního programu pro období let 2007 až 2013. Evropská unie spolufinancuje 85 % způsobilých nákladů projektu, zbývající část je hrazena ze státního rozpočtu. Příjemcem dotace z Integrovaného operačního programu je Ministerstvo vnitra­-generální ředitelství HZS ČR.

Cíl projektu

Obr. 1 Vozidlový terminál TPM 700

Cílem projektu bylo zajistit spolehlivé a bezpečné rádiové spojení u HZS ČR na úrovni vozidlové techniky, krajských operačních a informačních středisek a místa zásahu. Tím došlo ke zvýšení efektivnosti, kapacity a spolehlivosti při využívání radiokomunikačního systému PEGAS ze strany Hasičského záchranného sboru České republiky.

Uvedeného cíle bylo dosaženo pořízením moderní a kvalitativně nové techniky a technologií v podobě komunikačních sad HZS ČR.

Výstupy projektu

Výstupem projektu jsou komunikační sady, které jsou tvořeny vozidlovými terminály nové generace radiokomunikačního systému PEGAS s příslušenstvím, převodníky typu AD/DA, dispečerskými terminály radiokomunikačního systému PEGAS a nezávislými digitálními opakovači. Pořízeno bylo 1737 vozidlových terminálů s příslušenstvím, 851 převodníků, 132 dispečerských terminálů a 14 nezávislých digitálních opakovačů.

Obr. 2 Instalace vozidlového terminálu TPM 700

Komunikační sady jsou umístěny ve všech regionech České republiky a nasazeny do zásahové činnosti HZS ČR tak, aby bylo dosaženo zvýšení efektivnosti, kapacity a spolehlivosti radiokomunikačního systému PEGAS, a to plošně, na území České republiky (s výjimkou hlavního města Prahy, jehož území uvedený dotační titul neumožňuje řešit).

Výstupy projektu budou v HZS ČR využívány pro zajištění:

a)    efektivního řízení sil a prostředků na místě zásahu,
b)    koordinace zasahujících jednotek,
c)    spolupráce s operačními a informačními středisky při řešení mimořádných událostí a krizových stavů,
d)    spolehlivé rádiové komunikaci mezi složkami integrovaného záchranného systému a dalšími subjekty podílejícími se na společném zásahu.

Nasazením výstupů projektu je v HZS ČR zaveden jednotný moderní komunikační prostředek na úrovni vozidlové techniky, krajských operačních a informačních středisek a místa zásahu.

Vozidlové terminály nové generace

Vozidlové terminály typu TPM 700 (viz obr. 1 a 2) včetně standardně dodávané kompletní montážní sady, s možností odesílání GPS polohy vozidla na operační středisko budou u HZS ČR využívány pro zvýšení efektivity hlasové a datové komunikace při řešení mimořádných událostí. Tím bude vytvořena jednotná úroveň jeho vozidlových terminálů se schopností využívat nových funkcionalit, které přinesl projekt Ministerstva vnitra s názvem Rozvoj radiokomunikační sítě integrovaného záchranného systému PEGAS.

Nasazení nové generace vozidlových terminálů radiokomunikační sítě PEGAS s GPS modulem v zásahové činnosti HZS ČR umožní téměř okamžité odesílání údajů o poloze všech zasahujících vozidel, což zvýší jak bezpečnost zasahujících hasičů, tak i přehled o aktuálním nasazení jednotek požární ochrany na místě zásahu. Tato inovace navazuje na program Jednotná úroveň informačních systémů operačního řízení a modernizace technologií pro příjem tísňového volání základních složek integrovaného záchranného systému a využije pro prezentaci odesílaných souřadnic nově vybudovaný jednotný geografický informační systém, který umožní sdílení takto získaných dat.

Nová generace vozidlových terminálů umožňuje vstup do většího počtu komunikačních prostředí (jejich nové funkcionality).
Přínosem zavedení jednotného komunikačního prostředku bude v neposlední řadě zjednodušení obsluhy, systému školení a optimalizace servisu.

Převodníky typu AD/DA

Převodníky typu AD/DA k vozidlovým terminálům nové generace budou v souvislosti s pořízením vozidlových terminálů nové generace využívány HZS ČR pro zabezpečení propojení komunikací mezi radiokomunikačním systémem PEGAS a analogovou radiovou sítí HZS ČR a k součinnosti s dalšími složkami v rámci integrovaném záchranném systému, zejména jednotkami sborů dobrovolných hasičů obcí.

Dalším přínosem nasazení uvedeného převodníku je u vybrané techniky možnost připojení druhého ovládání pro hlasovou komunikaci z vozidlového terminálu.

Dispečerské terminály

Obr. 3 Dispečerský terminál TPM 700 FC

Dispečerské terminály typu TPM 700 FC (viz obr. 3) včetně standardně dodávaného příslušenství, tj. dispečerské konzole a základnové antény, budou HZS ČR využívány pro rádiové spojení krajských operačních a informačních středisek nejčastěji směrem k jednotkám PO sboru, zejména k jejich řízení a koordinaci jejich činnosti. S jejich využitím lze zajistit spojení krajských operačních a informačních středisek, které již nebude plně závislé na stávajících integrovaných dispečerských terminálech.

Hlavním přínosem nasazení dispečerských terminálů je právě vytvoření rádiového spojení striktně odděleného od linkově připojených komunikačních a informačních technologií krajských operačních a informačních středisek s cílem zajistit spojení prostřednictvím radiokomunikačního systému PEGAS nezávisle na těchto technologiích (zejména v případě jejich výpadku nebo závady).

Nezávislé digitální opakovače

Obr. 4 Nezávislý digitální opakovač

Nezávislé digitální mobilní opakovače nové generace radiokomunikačního systému PEGAS (viz obr. 4) umožní spojení základních složek integrovaného záchranného systému na místě mimořádné události nezávisle na infrastruktuře radiokomunikačního systému PEGAS.

Nezávislé digitální opakovače budou u HZS ČR využívány pro zabezpečení komunikace v případě dlouhotrvajících a speciálních zásahů a také v případě řešení mimořádné události v místě s nedostatečným nebo nedostupným signálem ze základnových stanic vybudovaného radiokomunikačního systému PEGAS.

Nasazením nezávislých digitálních opakovačů v zásahové činnosti dojde také ke zvýšení propustnosti a spolehlivosti sítě při nasazení většího počtu jednotek PO nebo v oblastech s nepříznivým terénem pro šíření radiového signálu za použití mobilních opakovačů.

Závěr

Nasazením komunikačních sad v HZS ČR je zajištěno spolehlivé a bezpečné rádiové spojení na úrovni vozidlové techniky, operačních a informačních středisek a místa zásahu, které HZS ČR umožní mj. efektivní řízení sil a prostředků na místě zásahu, koordinaci zasahujících jednotek a spolupráci s krajským operačními a informačními středisky při řešení mimořádných událostí a krizových stavů.

Realizovaný projekt v konečném důsledku umožní zvýšení akceschopnosti, mobility a efektivity působení HZS ČR jako jedné ze základních složek integrovaného záchranného systému, čímž přispěje ke zkvalitnění veřejných služeb, které sbor poskytuje fyzickým a právnickým osobám.

Tisková zpráva a fotografie ze slavnostního předání výstupů projektu jsou dostupné na: http://www.hzscr.cz/clanek/informace­ o-projektu­ zajisteni­ efektivni­ hlasove­ a-datove­ komunikace­ hasicskeho­ zachranneho­ sboru­ pro­ reseni­ mimoradnych­ udalosti.aspx.

Tiskovou zprávu k ukončení realizační fáze projektu najdete na http://www.hzscr.cz/clanek/projekt­ efektivni­ komunikace­ dokoncen.aspx.
Více o projektu je uvedeno na http://www.hzscr.cz/clanek/projekt­ zajisteni­ efektivni­ hlasove­ a-datove­ komunikace­ hzs­ cr­ pro­ reseni­ mimoradnych­ udalosti.aspx a o Integrovaném operačním programu na www.strukturalni­ fondy.cz/iop, www.kvalitazivota.eu.

plk. Ing. Vladimíra KRACÍKOVÁ, MV­-generální ředitelství HZS ČR, foto kpt. Ing. Vladimír POLANECKÝ, HZS hl. m. Prahy, mjr. Ing. Ivo HÁNA, HZS Kraje Vysočina, archivy Pramacom Prague, spol. s r.o., a Airbus Defence and Space
 

Výbor pro civilní nouzové plánování (dále jen „VCNP“) byl zřízen v roce 1998 jako stálý pracovní orgán Bezpečnostní rady státu (dále jen „BRS“) pro oblast civilního nouzového plánování a pro koordinaci a plánování opatření k zajištění ochrany vnitřní bezpečnosti státu. Ve své působnosti se zaměřuje zejména na problematiku ochrany obyvatelstva a ekonomiky, ochranu kritické infrastruktury včetně zabezpečování opatření pro případ radiační havárie a na oblast vytváření a udržování státních hmotných rezerv k zajištění bezpečnosti České republiky.

Stejně jako v předchozích letech i v roce 2015 VCNP pracoval na základě schváleného ročního plánu a jeho členové se v uplynulém roce sešli na jednání celkem třikrát, a to v březnu, v září a závěrečná schůze loňského roku se konala v prosinci.

Místem konání schůzí VCNP je pravidelně zasedací místnost MV­ generálního ředitelství HZS ČR. Předsedajícím jednání je první náměstek ministra vnitra pro řízení sekce vnitřní bezpečnosti a v případě jeho nepřítomnosti pověřuje funkcí předsedajícího schůzí VCNP generálního ředitele HZS ČR.

Rozhodování procesem tiché procedury

Kromě řádných zasedání rozhodoval VCNP v minulém roce dvakrát tzv. procesem tiché procedury, o který požádali předkladatelé materiálů neboli členové VCNP a který je možné realizovat podle čl. 4 Jednacího řádu VCNP. K projednání materiálu metodou tiché procedury v rámci VCNP se přistupuje v období mezi schůzemi, a to v odůvodněných případech, kdy nelze materiál předložit standardním způsobem.

Optimalizace bezpečnostního systému

První proces tiché procedury proběhl v červnu 2015 k materiálu Zpráva o stavu plnění neuzavřených úkolů vyplývajících z optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky (předkladatel Ministerstvo vnitra). Dokument představuje v pořadí třetí průběžné řešení strategického materiálu Optimalizace bezpečnostního systému ČR, který byl schválen vládou v září 2005.

Prvotní strategický materiál z roku 2005 obsahoval 49 návrhů/úkolů na optimalizaci bezpečnostního systému ČR v 15 oblastech, mezi které patří zejména činnost parlamentu, vlády, BRS a Ústředního krizového štábu při krizových stavech a za válečného stavu, dále oblast krizového řízení, integrovaného záchranného systému, přenosu a sdílení utajovaných informací, Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, obrany a zpravodajského systému.

Následně v letech 2008 a 2013 byly členům vlády předkládány materiály o průběžném plnění zadaných 49 úkolů. Obsahem v pořadí třetí předkládané zprávy o průběžném plnění Optimalizace bezpečnostního systému ČR bylo sedm úkolů zbývajících z původních 49. Na základě vyhodnocení dosud neuzavřených sedmi úkolů Optimalizace bezpečnostního systému ČR zůstávají k řešení dva úkoly v oblasti parlamentu a vlády, které budou zpracovávány již samostatně Ministerstvem obrany, jemuž gesčně patří. Tímto závěrečným třetím dokumentem je proces řešení materiálu Optimalizace bezpečnostního systému ČR schváleného v roce 2005 ukončen. Po procesu tiché procedury ve VCNP byl materiál projednáván členy BRS dne 6. října 2015 a následně dne 2. prosince 2015 schválen usnesením vlády č. 980.

Aktualizace Koncepce environmentální bezpečnosti

Podruhé se v rámci VCNP rozhodovalo metodou tiché procedury v listopadu 2015 u materiálu Aktualizace Koncepce environmentální bezpečnosti, a to na období 2016-2020 s výhledem do roku 2030 (předkladatel Ministerstvo životního prostředí).

Koncepce environmentální bezpečnosti na léta 2016-2020 s výhledem do roku 2030 (dále jen „Koncepce“) aktualizuje koncepci schválenou na období 2012-2015 s výhledem do roku 2020 a zahrnuje změny v dané oblasti, ke kterým došlo od roku 2011 do října 2015. Byla zpracována tak, aby respektovala jednak aktuální mezinárodní strategické dokumenty, zejména Strategickou koncepci NATO, aktivity Spojených národů především v oblasti snižování rizik katastrof, a jednak národní dokumenty jako Bezpečnostní strategii ČR, Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR a Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030. Materiál byl schválen na schůzi BRS dne 18. ledna 2016.

Řádné schůze VCNP

V další části článku jsou shrnuty a stručně popsány vybrané materiály, které byly zařazeny na programy řádných schůzí VCNP v roce 2015. Jako podklad pro vystižení obsahu níže uvedených materiálů byly využity dokumenty uložené v archivu sekretariátu VCNP.

Druhá a třetí aktualizace seznamu prvků kritické infrastruktury, jejichž provozovatelem je organizační složka státu (předkladatel Ministerstvo vnitra)

Jedná se o dva dokumenty navazující na první aktualizaci seznamu prvků kritické infrastruktury, jejichž provozovatelem je organizační složka státu, která byla schválena usnesením vlády ze dne 4. září 2013 č. 681. Důvodem dvou následujících aktualizací byla skutečnost, že dne 1. ledna 2015 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 315/2014 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvků kritické infrastruktury. Vzhledem ke změnám v kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury, ale i k dalším skutečnostem, které mají vliv na určení prvků kritické infrastruktury, jejichž provozovatelem je organizační složka státu, bylo nezbytné v průběhu roku 2015 provést dvakrát revizi seznamu těchto prvků. K materiálu je nezbytné dodat, že se provádí na základě předkládaných návrhů ministerstev a dalších ústředních správních úřadů a v souladu s § 4 odst. 1 písm. e) krizového zákona. Obě aktualizace seznamu těchto prvků byly nejprve projednány členy VCNP, následně členy BRS a poté schváleny na jednání vlády, přičemž druhá aktualizace dne 25. května 2015 a v pořadí třetí aktualizace dne 2. prosince 2015.

Informace o aktualizaci a schválení Souboru typové činnosti složek integrovaného záchranného systému STČ 01/IZS při společném zásahu „Špinavá bomba“ (předkladatel Ministerstvo vnitra)

Typová činnost STČ 01/IZS s původním názvem Uskutečněné a ověřené použití radiologické zbraně byla schválena v roce 2004. Avšak na základě Směrnice rady 2013/59/EURATOM ze dne 5. prosince 2013 je nově regulováno havarijní ozáření zasahujících osob při radiačních mimořádných událostech. Dalším důvodem pro aktualizaci této typové činnosti byly i nové úpravy souvisejících zákonů, jako např. u zdravotnické záchranné služby a Policie ČR. Aktualizace typové činnosti přinesla kromě úprav obsahu také nový název Špinavá bomba, který lépe vystihuje danou problematiku. Více o aktualizace STČ 01/IZS je uvedeno v článku uveřejněném v časopise 112 v č. 4/2015.

Zpráva o stavu ochrany obyvatelstva v České republice (předkladatel Ministerstvo vnitra)

Zadání zpracovávat v tříletém období uvedený materiál vychází z Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030 (dále jen „Koncepce“), schválené usnesením vlády ze dne 23. října 2013 č. 805. Zpráva o stavu ochrany obyvatelstva v České republice (dále jen „Zpráva“) hodnotí strategické priority Koncepce, zejména zapojení občanů do systému ochrany obyvatelstva, dále zapojení právnických a podnikajících fyzických osob do přípravy na mimořádné události a krizové situace a zvýšení odolnosti a ochrany prvků kritické infrastruktury. Důležitou část materiálu tvoří kapitola s příspěvky jednotlivých ústředních správních úřadů a územních samosprávných celků týkající se vyhodnocení jejich činnosti na poli ochrany obyvatelstva za oblast jejich působnosti v uplynulém tříletém období. Za stejné období, tj. za poslední tři roky, jsou v materiálu přehledně uvedeny vybrané mimořádné události a krizové situace v ČR i v zahraničí včetně závěrů plynoucích z těchto událostí pro oblast ochrany obyvatelstva v ČR. Další Zpráva bude v souladu s Koncepcí zpracována a předložena k projednání v roce 2018. Materiál byl po projednání na schůzi VCNP dále postoupen na schůzi BRS a dne 2. prosince 2015 schválen usnesením vlády č. 977.

Vyhodnocení Plánu vytváření a udržování státních hmotných rezerv k zajištění bezpečnosti ČR na léta 2013-2014 (předkladatel Správa státních hmotných rezerv)

Plán vytváření a udržování státních hmotných rezerv k zajištění bezpečnosti ČR na léta 2013-2014 (dále jen „Plán“) byl schválen usnesením vlády dne 23. ledna 2013 č. 66. Materiál, který byl předložen na schůzi VCNP dne 15. září 2015, se týkal vyhodnocení výše uvedeného Plánu a popisuje aktuální stav jeho realizace. Vyhodnocení Plánu bylo zpracováno na základě podkladů věcně příslušných ústředních správních úřadů a bylo zaměřeno na realizaci požadavků na vytváření a udržování hmotných rezerv, materiálových zdrojů v systému nouzového hospodářství a systému hospodářské mobilizace včetně jejich ochraňování. Materiál byl následně dne 6. října 2015 předložen pro informaci členům BRS.

Plán cvičení orgánů krizového řízení – upřesnění na léta 2016 – 2018 (předkladatel Ministerstvo vnitra)

Ve druhé polovině každého kalendářního roku je pravidelně projednáván na schůzi VCNP Plán cvičení orgánů krizového řízení (dále jen „Plán“), a to vždy s upřesněním na konkrétní tříleté období. V loňském roce byl členy VCNP posuzován plánovací dokument zaměřený na cvičení, která by se měla uskutečnit v letech 2016–2018. Plán zpracovává MV­ generální ředitelství HZS ČR ve spolupráci se členy stálé meziresortní pracovní skupiny a jeho předmětem je střednědobý výhled organizace cvičení včetně obsahového zaměření cvičení orgánů krizového řízení v ČR. Po projednání členy VCNP byl předmětný Plán schválen na schůzi BRS dne 6. října 2015 usnesením č. 51.

Analýza hrozeb pro Českou republiku (předkladatel Ministerstvo vnitra)

Úkol zpracovat analýzu hrozeb pro Českou republiku a její závěry promítnout do metodických a strategických materiálů v oblasti bezpečnosti státu vyplývá ze schválené Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030. Analýzu hrozeb pro Českou republiku (dále jen „Analýza“) zpracovali členové pracovní skupiny Hasičského záchranného sboru České republiky na základě analytických podkladů poskytnutých a projednaných s dotčenými ministerstvy a dalšími ústředními správními úřady. Celkem bylo Analýzou identifikováno 22 typů nebezpečí, pro které lze odůvodněně očekávat vyhlášení krizového stavu. Pro tyto případy bude nutné přijímat opatření vedoucí k eliminaci jejich rizik v rámci systému krizového plánování a vypracovat novou generaci typových plánů, které nahradí stávající dokumentaci. Materiál je dále určen pro schůzi BRS a do konce poloviny roku 2016 se předpokládá jeho schválení vládou.

Zpráva o výsledcích vyhodnocení připravenosti a reakce České republiky na epidemii Eboly (předkladatel Ministerstvo zdravotnictví)

Předkládaná zpráva o výsledcích vyhodnocení připravenosti a reakce ČR na epidemii Eboly informuje o činnostech a postupech realizovaných v zájmu eliminace rizika importu vysoce nakažlivé krvácivé horečky Ebola z doposud v globální historii lidstva nejrozsáhlejšího ohniska dané nákazy, které bylo aktivováno na území západní Afriky v roce 2014. Materiál bere v úvahu potřebu komplexního vyhodnocení reálného chodu systému reakce ČR, nastaveného ještě před vznikem epidemie Eboly v souvislosti s implementací platných mezinárodních zdravotnických předpisů z roku 2005, a to po ukončení preventivních opatření realizovaných z důvodu zamezení importu Eboly do ČR. Součástí zprávy je rovněž vyhodnocení nejdůležitějších článků systému připravenosti a reakce ČR na vysoce nakažlivé nemoci. Zároveň na základě analýzy účinnosti opatření jsou ve zprávě navrženy další kroky k aktualizaci postupů v rámci daného systému. Materiál je určen ke schválení na schůzi vlády.

Na závěr je nezbytné dodat, že přesné termíny jednání VCNP v uplynulém roce 2015 a úplný přehled všech materiálů včetně usnesení přijatých k projednávaným materiálům jsou k dispozici na webových stránkách Hasičského záchranného sboru ČR www.hzscr.cz v sekci CNP a strategie pod odkazem Výbor pro civilní nouzové plánování.

pplk. Ing. Ilona ŠTĚPÁNKOVÁ, foto František ŠPAČEK, MV­-generální ředitelství HZS ČR

Optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky (dále jen „Optimalizace“) je velice rozsáhlá a dlouhodobě zpracovávaná problematika, která má svůj počátek již v roce 2002. V roce 2015 MV­ generální ředitelství HZS ČR ve spolupráci s ostatními dotčenými ministerstvy zpracovávalo sedm zbývajících úkolů, jejichž plnění bylo obsaženo v materiálu Zpráva o stavu plnění neuzavřených úkolů vyplývajících z optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky (dále jen „Zpráva“).

V roce 2002 vláda přijala usnesení č. 1140 ze dne 13. listopadu ke Koncepci výstavby profesionální Armády ČR a mobilizaci ozbrojených sil ČR. V bodě III/4 tohoto usnesení bylo uloženo ministru obrany zpracovat Koncepci bezpečnostního systému ČR. V rámci plnění tohoto úkolu byla v návaznosti na tehdy novou Bezpečnostní strategii ČR týmem složeným ze zástupců Ministerstva vnitra, Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva obrany, Ministerstva financí a Úřadem vlády ČR vypracována Analýza bezpečnostního systému ČR (dále jen „Analýza“). Analýza potvrdila konstatování obsažená v tehdejší Bezpečnostní strategii ČR a zároveň ukázala na některé dílčí nedostatky. Tyto nedostatky byly specifikovány v rámci identifikace rezerv systému a s návrhem na řešení opatření, a to jak legislativní, tak i nelegislativní povahy, rozpracovány v materiálu Závěry z analýzy bezpečnostního systému ČR, který Bezpečnostní rada státu projednala a přijala usnesením č. 2 ze dne 7. října 2004 a identifikovala prioritní oblasti, které je potřebné dále rozpracovat.

Na základě Bezpečnostní strategie ČR, ve které vláda konstatuje, že současný bezpečnostní systém ČR je funkční a jeho nastavení a funkčnost byly v uplynulých letech ověřeny při různých krizových situacích bez zjištění podstatných nedostatků, a zároveň na základě předložených závěrů analýzy bezpečnostního systému ČR, Bezpečnostní rada státu navrhla vládě nezpracovávat novou Koncepci bezpečnostního systému ČR, ale v termínu do konce roku 2005 připravit Návrh na optimalizaci současného bezpečnostního systému ČR (dále jen „Návrh“). Návrh byl schválen usnesením vlády č. 1214 ze dne 21. září 2005. Tímto usnesením bylo uloženo ministru vnitra, ministru obrany a ministru zahraničních věcí a ostatním ústředním správním úřadům zabezpečit plnění 49 úkolů obsažených v Návrhu. Úkoly se týkaly celkem 15 oblastí, napříč celým spektrem bezpečnostního systému ČR (např. parlament, vláda, krizové řízení, IZS, obrana, zpravodajský systém).

Optimalizace byla vládou projednávána celkem třikrát, a to v letech 2008, 2012 a 2015. První materiál Informace o plnění optimalizace současného bezpečnostního systému ČR byl předložen na jednání vlády 9. ledna 2008. K tomuto datu bylo splněno 30 úkolů a zbylých 18 úkolů ponecháno pro další revizi. Těchto 18 zbylých úkolů bylo následně předloženo v materiálu Stav plnění optimalizace současného bezpečnostního systému ČR vládě dne 16. ledna 2013 a bylo k nim přijato usnesení č. 44. V této době bylo splněno dalších 11 úkolů a stav zbylých sedmi úkolů měl být předložen v termínu do 31. prosince 2015.

S cílem projednat stav řešení zbývajících sedm neuzavřených úkolů Optimalizace uskutečnilo MV­ generální ředitelství HZS ČR dvě jednání na pracovní úrovni s hlavními gestory těchto úkolů, kterými byly Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zahraničních věcí a Ministerstvo obrany. Úkoly se týkaly oblastí Parlamentu ČR, vlády, krizového řízení, IZS, HZS ČR, obrany a ochrany občanů a majetku v zahraničí. Z výsledků těchto jednání vyplynulo, že ze zbývajícího počtu sedmi úkolů je pět úkolů splněno (oblasti: krizové řízení, IZS, HZS ČR, obrana a ochrana občanů a majetku v zahraničí). Zbylé dva úkoly (oblasti: Parlament ČR a vláda), které jsou v gesci Ministerstva obrany, budou vyjmuty z Optimalizace a budou řešeny samostatně Ministerstvem obrany. Podrobné řešení bylo popsáno v materiálu Zpráva, který byl vzat na vědomí členy Výboru pro civilní nouzové plánování tichou procedurou dne 29. června 2015 (usnesení č. 395) a dne 6. října 2015 členy Bezpečnostní rady státu (usnesení č. 48). Následně byla dne 2. prosince 2015 Zpráva předložena vládě, která toto řešení akceptovala a přijala k němu usnesení č. 980. V bodě III. tohoto usnesení bylo uloženo ministru obrany předložit zbylé dva úkoly vládě do konce roku 2017. Tímto je proces řešení materiálu Optimalizace ukončen.

kpt. Mgr. Pavel SMEJKAL, MV­-generální ředitelství HZS ČR
 

• VĚDA-VÝZKUM-ZKUŠEBNICTVÍ
Přehled certifikátů vydaných v roce 2015
kpt. Ing. Pavla Mourková

• HISTORIE
Historie personálního zabezpečování požární ochrany u organizací nebo právnických a podnikajících fyzických osob v ČSR, ČSSR a ČR
Požární technik/technik požární ochrany
Ing. Ladislav Karda

• PŘÍLOHA
Vyhláška č. 407/2015 Sb. ze dne 22. prosince 2015 (výstrojní vyhláška Hasičského záchranného sboru)