Časopis 112 ROČNÍK XV ČÍSLO 3/2016
V části zaměřené na POŽÁRNÍ OCHRANU analyzujeme zásah na požár ethylenové jednotky v podniku Unipetrol RPA v Záluží u Litvínova, přinášíme výsledky kontrol požární bezpečnosti v zařízeních sociálních služeb, seznamujeme se změnami evidence příčin vzniku požárů a s novelou zákona o požární ochraně ve vztahu k čištění, kontrole a revizi spalinové cesty. Zkušenosti s nasazením nové verze simulátoru pro výcvik operačního řízení u HZS ČR naleznete v části časopisu zaměřené na oblast IZS. V bloku orientovaném na oblast OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ informujeme o výsledcích prověřování připravenosti složek IZS a území v systému chemického monitoringu v Moravskoslezském kraji, přinášíme závěry XV. ročníku mezinárodní konference Ochrana obyvatelstva, seznamujeme s přípravou krizových štábů obcí s rozšířenou působností v Jihočeském kraji a se soutěží „Mladý záchranář – hasičem v akci“ pořádanou pro žáky základních škol.
V období od 16. března do 30. září 2015 se uskutečnily kontroly činností právnických osob a podnikajících fyzických osob, které provozují sociální služby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb. Senioři jsou z hlediska požární prevence významnou skupinou obyvatelstva. Vzhledem k demografickému vývoji je zřejmé, že seniorů bude v naší populaci přibývat. Zároveň budou přibývat také zařízení poskytujících sociální a zdravotní služby spojené s ubytováním seniorů a psychicky a fyzicky handicapovaných osob. Z hlediska statistiky nejsou počty požárů v těchto zařízeních nijak významné, následky však bývají vzhledem ke složitosti zásahu a problémové evakuaci závažné.
Požární ochrana
Výsledky provedených kontrol poskytují přehled o tom, jaká je situace v těchto zařízeních z hlediska požární ochrany a především podklady k další práci v této oblasti.
Kontroly byly zaměřeny především na zhodnocení proveditelnosti evakuace osob silami a prostředky provozovatele zařízení a záchranu osob jednotkami požární ochrany a na prověření aktuálnosti a správnosti zpracování dokumentace zdolávání požárů a požárního evakuačního plánu. V každém kraji bylo provedeno 20 kontrol. Výjimkou byl Karlovarský kraj, kde vzhledem k nízkému počtu provozovaných zařízení bylo provedeno pouze 16 kontrol. Zařízení byla vybrána z registru zařízení sociálních služeb a na základě místních znalostí příslušníků HZS ČR vykonávajících kontrolní činnost. Celkem tak bylo zkontrolováno 276 zařízení. V rámci metodického vedení byli příslušníci HZS ČR určení pro kontrolu těchto zařízení upozorněni na to, že primárním cílem těchto kontrol není ukládání pokut za zjištěné nedostatky. I přes velký počet zjištěných nedostatků bylo zahájeno pouze pět správních řízení o uložení pokuty.
Z celkového počtu 276 kontrolovaných zařízení bylo 274 zařízení provozujících činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím. Velký počet nedostatků souvisí s chybným začleněním do kategorií požárního nebezpečí, kdy provozovaná činnost nebyla vyhodnocena jako činnost, u které nejsou běžné podmínky pro zásah podle § 4 odst. 2 písm. j) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Dalším významným problémem je zajištění provozuschopnosti požárních dveří na únikových cestách, kde požadavky požární ochrany naráží na možnosti a potřeby klientů zařízení. Uzavřené požární dveře mohou být pro klienty těchto zařízení obtížně překonatelnou překážkou. Neméně složitá je pak situace pro personál při manipulaci s klienty, kteří nejsou schopni samostatného pohybu. Řešením se pak stává blokování dveří klínky nebo demontáž samozavíračů na dveřích.
Problematické je také udržování trvale volných únikových cest a jejich využívání způsobem nezvyšujícím požární riziko. Ve snaze vytvořit příjemné domácí prostředí, které pozitivně působí na psychický stav klientů, se zapomíná na požadavky požární bezpečnosti. Prostory chráněných únikových cest byly v řadě případů využívány pro setkávání klientů a pro trávení volného času. Nejednou museli příslušníci HZS ČR při kontrole vysvětlovat důležitost zákonných povinností a vliv těchto opatření na evakuaci a průběh zásahu při vzniku mimořádné události.
Preventivně výchovná činnost
Příslušníci HZS ČR se při těchto kontrolách věnovali ve zvýšené míře právě preventivně výchovné činnosti. Ačkoli to není jejich zákonná povinnost, příslušníci HZS ČR osobně projednali výsledky každé kontroly se statutárním orgánem kontrolovaného zařízení, vysvětlili důvod prováděných kontrol a na základě sestaveného dotazníku a přímé komunikace s odpovědnými osobami a personálem zjistili problémové oblasti v těchto zařízeních z hlediska požární ochrany. Každé zařízení také obdrželo několik informačních materiálů určených zvlášť pro statutární orgán, personál a klienty zařízení – seniory, kde jsou upozorňováni na své hlavní povinnosti na úseku požární ochrany. Tato část kontroly byla provozovateli zařízení vesměs velmi kladně hodnocena. Členem kontrolní skupiny byl také příslušník HZS kraje z úseku IZS, jehož úkolem bylo seznámit se s konkrétním prostředím zařízení, s možnostmi přístupu k objektu, popřípadě navrhnout provozovateli zařízení provedení námětového cvičení za účelem ověření možností evakuace v případě vzniku mimořádné události.
Na základě vyplněných dotazníků bylo zjištěno následující:
- největším problémem ve vztahu k požární ochraně je ve většině případů nedostatek finančních prostředků na zajištění případné rekonstrukce objektu, potřebného počtu personálu, údržby a provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení a evakuačních prostředků,
- častým problémem je nesplnění technických podmínek pro zajištění evakuace osob z důvodu nefunkčních samozavíračů na dveřích na chráněných únikových cestách nebo umístění nábytku na chráněných únikových cestách,
- pouze ve čtvrtině objektů bylo v posledních 10 letech provedeno námětové nebo taktické cvičení. Většina provozovatelů kontrolovaných zařízení však projevila opravdový zájem o spolupráci s HZS kraje a provedení těchto cvičení,
- většina provozovatelů kontrolovaných zařízení si uvědomuje riziko spojené s obtížnou evakuací klientů v případě požáru a hledá možnosti řešení.
Personální situace v zařízeních
Součástí prováděných kontrol bylo zjišťování personální situace v zařízeních. Výsledky potvrdily předpoklad, že počet personálu v nočních hodinách je minimální. Případná evakuace všech klientů před příjezdem jednotky požární ochrany je ve většině případů neproveditelná. Důvodem minimálního počtu personálu v nočních hodinách je nedostatek finančních prostředků. Vhodným řešením je samozřejmě instalace elektrické požární signalizace, což si však vyžádá zvýšené počáteční finanční náklady. Nutno však konstatovat, že personál vykonávající noční službu je ve většině případů správně proškolen a zná své povinnosti, čímž může významně přispět k úspěšnému zvládnutí situace.
Průměrný počet personálu, lůžek a klientů
Průměrný počet personálu |
Průměrný počet lůžek |
Průměrný počet osob schopných pohybu |
Průměrný počet osob neschopných pohybu |
Průměrný počet klientů na jednoho zaměstnance |
||
---|---|---|---|---|---|---|
Denní provoz |
Noční provoz |
denní provoz |
noční provoz |
|||
24 |
3 |
79 |
39 |
40 |
4 |
24 |
Díky provedeným kontrolám byly získány konkrétní poznatky, na jejichž základě lze činit další kroky ke zlepšení situace v zařízeních sociálních služeb a zlepšení podmínek požární bezpečnosti v těchto zařízeních.
kpt. Ing. Jitka PICKOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto kpt. Ing. Lukáš HŘEBAČKA, MV-generální ředitelství HZS ČR a Bruntálský a krnovský deník