Časopis 112 ROČNÍK XV ČÍSLO 7/2016

V části věnované POŽÁRNÍ OCHRANĚ seznamujeme s řešením požáru expedice výrobní haly ve Vyškově. V tematickém bloku IZS přinášíme článek o činnosti týmu posttraumatické péče u HZS Libereckého kraje, který bilancuje rozvoj týmu od svého vzniku v roce 2006, kdy začal pomáhat příslušníkům i zaměstnancům HZS ČR po traumatizujících událostech prožitých při plnění služebních a pracovních úkolů. Následuje rozhovor s MUDr. Petrem Kolouchem, MBA, který již rok řídí pražské záchranáře. Z oblasti OCHRANY OBYVATELSTVA se dočtete o prověrce České školní inspekce, jaká je úroveň vzdělávání v bezpečnostních tématech a dále o přípravách a případné realizaci opatření na snížení následků povodní nebo vlny veder a sucha nové mezirezortní pracovní komise Voda-sucho. Mezi INFORMACE Z DOMOVA jsme zařadili další návštěvy generálního ředitele HZS ČR, tentokrát v Plzeňském a Karlovarském kraji. Dále se dozvíte zajímavosti o oslavách 150. narozenin budějovických hasičů.  

ADRA (Adventist Development and Relief Agency) je mezinárodní humanitární organizace poskytující pomoc lidem v nouzi. ADRA, o.p.s., Česká republika je součástí mezinárodní sítě organizací ADRA, které působí ve více než 130 zemích světa. V České republice působí od roku 1992.

V České republice ADRA koordinuje 11 dobrovolnických center, která se zaměřují především na pomoc seniorům, dětem a zdravotně postiženým. Vysíláme do domovů pro seniory, nemocnic, ústavů sociální péče a dětských domovů více než 1830 pravidelných dobrovolníků (www.adra.cz/dobrovolnictvi). ADRA se věnuje také globálnímu rozvojovému vzdělávání, které vede žáky, studenty i pedagogy k zájmu o globální témata, jako je migrace, ochrana životního prostředí, chudoba, odpovědná spotřeba, spravedlivý obchod, lidská práva a další [3].

Pomoc při mimořádných událostech

ADRA se aktivně zapojuje do pomoci při povodních a jiných živelních katastrofách v České republice. Od roku 1999 se podílí na výcviku a koordinaci sítě dobrovolníků, kteří jsou připraveni poskytovat psychosociální pomoc při a po mimořádných událostech a dále se zaměřuje také na osvětovou a preventivní činnost. Významnou roli při řešení následků mimořádných událostí hrají i dobrovolnická centra, která v průběhu pomoci mohou sloužit jako zázemí pro koordinaci pomoci a zázemí pro terénní týmy. Kromě těchto center může v mimořádných případech také využít zázemí v prostorách církevních zařízení a budov po dohodě se zřizovatelem humanitární organizace. Toto zázemí pak může sloužit především jako podpora dobrovolnické činnosti, nebo jako nouzové ubytování. Z hlediska činnosti celé organizace představuje zvládání mimořádných událostí, kromě dobrovolnictví, rozvojové pomoci a vzdělávání, jednu z hlavních oblastí. Jednotlivé oblasti se pak mohou velmi silně prolínat, například právě dobrovolnictví a mimořádné události [1].

V oblasti pomoci při mimořádných událostech ADRA úzce spolupracuje s MV-generálním ředitelstvím HZS ČR, a to na základě smlouvy o spolupráci z roku 2003. Uvedená spolupráce se odehrává ve dvou základních oblastech. Jednou je oblast přímé pomoci v průběhu mimořádných událostí a druhou je činnost po jejich ukončení. Konkrétní činnosti jednotlivých pomáhajících organizací jsou součástí Typové činnosti složek IZS č. 12. „Typovou činnost vydává Ministerstvo vnitra-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, odbor IZS a výkonu služby. Typová činnost obsahuje postup složek IZS při záchranných a likvidačních pracích s ohledem na druh a charakter mimořádné události“ [5].
Jednou z činností je sběr dat v zasaženém území (monitoring), dále dobrovolnická pomoc při odklízení následků mimořádné události a obnově bydlení, materiální pomoc, dlouhodobá psychosociální pomoc a finanční pomoc především z prostředků veřejných sbírek. Druhou oblastí je prevence a vzdělávání. Tato činnost se odehrává především v oblasti psychosociální pomoci ve spolupráci s oddělením psychologické služby MV-generálního ředitelství HZS ČR v rámci akreditovaného programu.

Komunitní intervenční psychosociální (KIP) týmy

Členové KIP týmů fungují v rámci akreditovaného programu Ministerstva vnitra „Komunitní intervenční psychosociální týmy v České republice“. Navazují na práci složek integrovaného záchranného systému a spolupracují se zástupci obcí, s církvemi a jinými pomáhajícími organizacemi. Záměrem KIP týmů je doprovázet přímo zasažené, rodinné příslušníky, očité svědky i pomáhající a nabízet jim podporu při zvládání dopadů mimořádné události s důrazem na využití jejich vlastních sil, zdrojů a prostředků. Jeho členy jsou dobrovolníci různých profesí a zaměření (lidé s empatií, sociální pracovníci, duchovní, psychologové atd.). KIP týmy vznikly na základě zkušeností z terénní práce po neštěstích, kdy se ukázala zvýšená poptávka po lidech – dobrovolnících schopných a ochotných reagovat na potřeby zasažených. Při své práci se hlásí k Etickému kodexu sociálního pracovníka a Standardům psychosociální krizové pomoci MV- generálního ředitelství HZS ČR [2]. Kromě vzdělávání se dobrovolníci a členové KIP týmů v rámci přípravy zapojují do společných cvičení spolu s HZS ČR především na úrovni jednotlivých krajů. Například 15. dubna 2016 se v Karlovarském kraji uskutečnilo školení jednotek SDH k plnění úkolů ochrany obyvatelstva a techniků. Členové místního KIP týmu, kteří v loňském roce ukončili výcvik, dostali příležitost zapojit se do jednotlivých úkolů zaměřených především na evakuaci osob při povodních [4]. Klíčová role členů KIP týmu spočívala v poskytování psychosociální pomoci evakuovaným, v pomoci při evakuaci provedené na vodní ploše a nácviku komunikace s velitelem zásahu. Na všech stanovištích doprovázel dobrovolníky při plnění úkolů psycholog HZS Karlovarského kraje kpt. PhDr. Michal Černík, Ph.D., a v případě potřeby doplňoval důležité informace ke splnění úkolu, ale i k lepšímu pochopení jednotlivých činností v průběhu zásahu.

Nové technologie pro humanitární práci

Dalším tématem v oblasti přípravy ke zvládání následků mimořádných událostí a prevence je implementace nových technologií pro humanitární práci. Především se rozvíjejí mobilní aplikace a jejich využívání jednotlivými účastníky pomoci v rámci řešení dopadů mimořádných událostí. Uživatelem těchto aplikací pak mohou být nejen pomáhající humanitární organizace, ale také příslušníci HZS ČR a zástupci samosprávy. Možností využití takových aplikací je celá řada. V současné době se zaměřujeme především na oblast monitoringu zasaženého území, tedy popis stavu oblasti, nebo jednotlivých zasažených domácností.

Sběr potřebných informací z terénu se odehrává především ve formě vyplňování papírových formulářů, které je nutné převádět do elektronické podoby a dále k nim připojovat fotografie zasažených domácností. Je to administrativně náročný proces, který se snažíme zefektivnit využitím mobilních zařízení a aplikací. Aplikace pro sběr dat umožňuje vytváření strukturovaných dotazníků, rychlý reporting informací do informačního centra, určování GPS souřadnic zasažených domácností nebo míst výkonu činnosti terénních pracovníků. Dále přiřazuje fotografie zasažených míst přímo ke konkrétním dotazníkům a umožňuje hlasové nahrávky prostřednictvím diktafonu. Aplikace je přístupná i v offline režimu, což je důležité zejména v době, kdy nejsou dostupná datová připojení. Hlavní výhodou aplikace je rychlý report ze zasaženého území a možnost rychlé reakce na potřeby v dané lokalitě. Terénním pracovníkům přináší významnou úsporu času s administrativou a přepisováním dotazníků z papírové formy do elektronické podoby. Uvedená aplikace byla představena na konferenci Ministerstva vnitra, odboru bezpečnostní politiky a prevence kriminality, uspořádané 17. března 2016. Konference s názvem „Pomáháme společně“, se věnovala tématu dobrovolnictví a spolupráce mezi organizacemi nejen při mimořádných událostech. Účastníci měli možnost přímo v průběhu konference na svých, nebo zapůjčených tabletech a mobilních telefonech prakticky vyzkoušet jednoduchou instalaci a ovládání představené aplikace.

Koordinační činnost v terénu

V rámci cvičení neziskových organizací, HZS ČR a zástupců samosprávy byla aplikace vyzkoušena v několika krajích, poslední takové cvičení se uskutečnilo na konci měsíce dubna v Hlučíně v areálu Záchranného útvaru HZS ČR. Zapojili se do něj zástupci HZS Moravskoslezského kraje, neziskových organizací, Městské policie a Vysoké školy báňské v Ostravě, Fakulty bezpečnostního inženýrství. V Hlučíně se procvičovala ještě koordinační činnost s další aplikací, která slouží pro koordinaci pracovníků v terénu. Účastníci si mohli v praxi vyzkoušet navigaci k místu splnění zadaného úkolu (v rámci areálu záchranného útvaru), ale i zadání nové události, nebo úkolu pro kolegu přímo v terénu (POI „Points Of Interest“ jsou body na mapě - GPS souřadnice s popisem). Přínosné byly rovněž zpětná vazba účastníků k uživatelskému rozhraní a jejich praktické návrhy k vylepšení funkcionality.

Aplikace pro koordinaci terénních pracovníků a dobrovolníků je dobře využitelná pro koordinaci naléhavé pomoci, například ošetření drobných zranění v terénu (ve spolupráci s pracovníky Českého červeného kříže), nebo také ke koordinaci psychosociální pomoci. Koordinátor infocentra se prostřednictvím reportu v aplikaci (vytvoření POI) z terénu dozví o naléhavé potřebě a pomocí GPS souřadnice tam může vyslat potřebnou pomoc (psychologa, zdravotníka). Tato aplikace nemá nahrazovat činnost profesionálních složek v akutní fázi, ale může být velmi důležitá pro efektivní koordinaci pomoci ve fázi následující. Jako příklad můžeme zmínit obtížnou orientaci v lokalitách zasažených povodní, kdy je při narušené infrastruktuře a často chybějících označeních jednotlivých nemovitostí obtížné dostat se rychle do místa pomoci. Přidělenými GPS souřadnicemi a s aplikací, která umožňuje navigovat terénního pracovníka, se proces pomoci může významně zkrátit.

Mobilní aplikace, ale i rychlý rozvoj technologií, které jsou stále dostupnější, mohou být jednou z možných cest k efektivnější koordinaci pomoci a lepší spolupráci pomáhajících organizací, ale i složek IZS při řešení následků mimořádných událostí.

Literatura

[1]    DOSTÁL, Jakub a KOLÁČEK, Josef, 2014 ADRA a mimořádné události: co děláme, jak a proč? Ing. Dostál, J., Soukopová, J. Dobrovolnictví a nestátní neziskové organizace při řešení následků povodní v ČR. Brno: Masarykova Univerzita. ISBN 978-80-210-6713-4.
[2]    ADRA – Dobrovolnictví, 2016. www.adra.cz [online]. © 2016. [cit. 2016-05-12]. Dostupné z http://www.adra.cz/dobrovolnictvi
[3]    ADRA – Opravdový svět, 2016. www.adra.cz [online]. © 2016. [cit. 2016-05-12]. Dostupné z http://www.adra.cz/opravdovysvet
[4]    ADRA – KIP tým. www.adra.cz [online]. © 2016. [cit. 2016-05-12]. Dostupné z http://www.adra.cz/povodne
[5]    Typová činnost složek IZS [online]. [cit. 2016-05-12]. Dostupné z http://www.hzscr.cz/clanek/dokumentace­ izs-587832.aspx

Josef KOLÁČEK, ADRA, o.p.s., foto autor

 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook