Časopis 112 ROČNÍK XV ČÍSLO 7/2016

V části věnované POŽÁRNÍ OCHRANĚ seznamujeme s řešením požáru expedice výrobní haly ve Vyškově. V tematickém bloku IZS přinášíme článek o činnosti týmu posttraumatické péče u HZS Libereckého kraje, který bilancuje rozvoj týmu od svého vzniku v roce 2006, kdy začal pomáhat příslušníkům i zaměstnancům HZS ČR po traumatizujících událostech prožitých při plnění služebních a pracovních úkolů. Následuje rozhovor s MUDr. Petrem Kolouchem, MBA, který již rok řídí pražské záchranáře. Z oblasti OCHRANY OBYVATELSTVA se dočtete o prověrce České školní inspekce, jaká je úroveň vzdělávání v bezpečnostních tématech a dále o přípravách a případné realizaci opatření na snížení následků povodní nebo vlny veder a sucha nové mezirezortní pracovní komise Voda-sucho. Mezi INFORMACE Z DOMOVA jsme zařadili další návštěvy generálního ředitele HZS ČR, tentokrát v Plzeňském a Karlovarském kraji. Dále se dozvíte zajímavosti o oslavách 150. narozenin budějovických hasičů.  

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy, založená již v roce 1857, zajišťuje odbornou přednemocniční neodkladnou péči obyvatel a návštěvníků metropole. Objemem práce je největší ze 14 zdravotnických záchranných služeb v České republice. V jejím čele stojí od července 2015 zkušený lékař, záchranář a také manažer MUDr. Petr Kolouch, MBA.

Blíží se rok vašeho působení ve funkci ředitele ZZS hl. m. Prahy. Jste spokojen se změnami, které se Vám podařilo uskutečnit?

Celkovou bilanci roční činnosti připravujeme, ale zatím mohu říct, že povolilo napětí mezi zaměstnanci. Zavedli jsme projektové řízení prostřednictvím náměstků ředitele, kteří koordinují činnost služby ve vztahu k pacientovi i zdravotníkovi, aby byly zajištěny optimální podmínky pro poskytování kvalitní péče. Novému systému lidé přivykají a hodnotí ho kladně. Potřebují k vykonávání své práce klidné zázemí a dobře sehraný kolektiv.

Máte velkou zodpovědnost za pacienty i své zaměstnance. Často slyšíme, že záchranáři jsou napadáni, slovně i fyzicky. Jaké řešení k jejich ochraně užíváte?

Agresivita ve společnosti bohužel stoupá, často ji vystupňuje působení alkoholu nebo jiných drog a nezbývá, než použít například obranný sprej, přivolat na pomoc příslušníky Policie ČR nebo strážníky městské policie. Aby dokázali záchranáři čelit nenadálým útokům, absolvují kurzy účinné sebeobrany. Osvědčeným lektorem je Mgr. Jaroslav Pekara, který se zaměřuje na prevenci násilí efektivní komunikací zdravotníka s pacientem.

Přál bych si, aby naši zdravotníci pociťovali uspokojení ze své mimořádně náročné práce. Potřebují však být odolní vůči vyhoření například v případech, kdy opakovaně zaléčí člověka bez domova, který nemá možnost dodržet léčebný režim a jeho stav se proto nemůže zlepšovat.

Tragické následky dopravních nehod a jiných neštěstí dopadají také na psychiku záchranářů, kteří potřebují pomoc formou psychosociální intervence. Dobrovolníci z výjezdových skupin se školí pro poskytování psychické podpory svým kolegům v certifikovaných kurzech pro peery.

V hlavním městě, jako je Praha, se svou komplikovanou dopravou, není asi vždycky jednoduché se rychle dostat k postiženému a dopravit ho případně i včas na operační sál.

Dopravní dostupnost je často omezená, ale dojezdový čas našich sanitních vozidel k vážným pacientům je zpravidla nejvýš osm minut, i když vyhláška nám ukládá limit 20 minut. Současné vybavení výjezdových skupin je na dobré úrovni, takže jsou zdravotníci schopni stav pacienta v terénu stabilizovat (přístroje pro umělou podporu životních funkcí, monitor srdeční činnosti s možností automatického vyhodnocení, infuzní a inkubační technika), provést i některé odborné zákroky a poskytnout potřebné medikamenty, že často by ani nebylo nutné dál spěchat. Přesto bychom potřebovali větší pochopení od pracovníků správy a údržby komunikací, kteří v důsledku oprav zúží vozovku natolik, že situace pro vozidla IZS (s právem přednostní jízdy) je pak velmi obtížná. Dříve bylo možné využívat i tramvajové pásy, ale v současné době to mnohdy jejich povrch nedovoluje. Také bych byl vděčný za výchovu řidičů pražské dopravy, aby uhýbali před sanitními vozidly do obou stran podle pravidel silničního provozu a nezdržovali transport pacientů.

S pacienty, které je nutné okamžitě přesunout do nemocnice na operační sál, nám pomáhá letecká výjezdová skupina. Je naší doplňkovou složkou a poskytuje v nepřetržitém provozu přednemocniční neodkladnou péči obyvatelům Prahy a Středočeského kraje, v noci celé ČR. Traumacentra ve Fakultní nemocnici v Motole a Ústřední vojenské nemocnici ve Střešovicích mají na střechách vybudované heliporty, pouze areálem Fakultní nemocnice Královské Vinohrady je nutné projíždět zatím pozemní cestou. A příjezdové cesty k příjmovým oddělením zdravotnických zařízení také nejsou všude ideální, ale o řešení jednáme s Ministerstvem zdravotnictví a Magistrátem hl. m. Prahy.

Volající na tísňovou linku vždycky nedokáže přesně popsat, kde se nachází. Je velkým problémem postiženého nalézt?

Při zásahu v terénu nám s lokalizací místa pomáhá databáze čísel sloupů veřejného osvětlení nebo kamerové systémy, jejichž síť je v Praze poměrně hustá, a také se začíná uplatňovat nová mobilní aplikace Záchranka. Nouzovým tlačítkem na chytrém mobilním telefonu se spustí vytáčení linky 155 a současně se automaticky odešle SMS zpráva, která obsahuje souřadnice aktuální polohy a případně i doplňující informace o volajícím (věk, s čím se léčí, na co je alergický, kontakt na blízkou osobu), které si držitel telefonu předem vyplní po registraci. Aplikace mimo jiné také ukáže, jak postupovat při neodkladné resuscitaci nebo odkáže na nejbližší defibrilátor.

V minulosti bývaly časté stížnosti na nemocnice, které nechtěly přijmout pacienta. Je takové jednání již opravdu minulostí?

To se již stává výjimečně. Je věcí operátorů, aby zajistili, že nemocnice, kam posílají pacienta, má pro něho místo i všechny předběžné informace o jeho zdravotním stavu a že je očekáván. Přesto stále řešíme některé problémy záchranářů při předávání pacientů do nemocnic a usilujeme o větší propojení přednemocniční péče s nemocniční péčí.

Jaké máte zkušenosti se spoluprací se složkami IZS, zejména s hasiči a policisty?

Myslím, že součinnost všech záchranných složek funguje bez větších problémů. Hasiči si umějí poradit s vyprošťováním zraněných při dopravních nehodách, které nám předávají odborně zajištěné, pomáhají s transportem apod. Policisté a strážníci nám pomáhají při odvedení dopravy a uzavření potřebného prostoru pro klid na péči o pacienty. Řadu problémů si vyjasníme při společných cvičeních. Co se stále ještě dobře nedaří, je spojení a dodržování pravidel používání informačních a komunikačních prostředků.

Jakou zpětnou vazbu při vaší náročné práci máte? Dozvíte se, zda léčba pacienta, kterého jste předali zdravotnickému zařízení, byla úspěšná? Poděkuje vám zachráněný?

O některé vážnější případy se zajímáme a informace o další léčbě získáváme už proto, abychom si ověřili, že náš postup byl správný a pomoc byla účinná. Poděkování se nám dostává hlavně od příbuzných, nejčastěji od rodičů zachráněných dětí.

Pro děti jsme zavedli nový způsob tlumení bolesti. Už nemusíme děti strašit injekční stříkačkou, ale v rámci pilotního projektu „S námi už to nebolí“, používáme inhalační analgetikum Entonox, které při vdechnutí zvyšuje práh bolesti a tak sníží hladinu negativních pocitů. Děti se přestanou bát a průběh ošetření si pak většinou vůbec nepamatují. Neodnášejí si tak s sebou žádný nepříjemný zážitek!

Zejména kvůli dětem chceme přijmout do výjezdových skupin také ženy, které sice nemohou nosit těžká břemena, ale s dětmi umějí dobře komunikovat a mnohé pacienty dokáží lépe zklidnit a připravit na následnou léčbu v nemocnici.

Co ještě by vám usnadnilo práci a urychlilo pomoc při záchraně životů a zdraví pacientů?

Zavedení plně elektronického způsobu pořizování a zpracování zdravotnické dokumentace, který by snížil administrativní zátěž výjezdových skupin. Doufám, že se tak podaří v příštím roce propojit informace záchranky s nemocničními systémy. Rád využívám nové technologie. Aby nám pomáhaly, musejí být snadno dostupné. Například k přehledu o lůžkových kapacitách slouží internetový portál kapacit lůžek intenzivní péče v hl. m. Praze, který máme k dispozici na www.luzka.zzshmp.cz.

Musíme se soustředit na vzdělávání, vývoj jde stále dopředu, proto je celoživotní vzdělávání tak důležité. Když pochopíme teorii, je nutné ještě neustálým opakováním zvládnout praktický výcvik. Učíme se z vlastních zkušeností, od zahraničních kolegů nebo od lékařů bez hranic, kteří mají zkušenosti s nadlimitními zraněními.

Zdravotnický záchranář je absolventem specializovaného pomaturitního studia vyšší odborné školy nebo vysoké školy a řidič rychlé záchranné péče je záchranář s praxí v řízení motorových vozidel, absolvent akreditovaného kurzu pro řidiče vozidla zdravotnické záchranné služby. Navíc již několik našich záchranářů s dlouholetou praxí absolvovalo přibližně 600 hodinové specializační studium, které prohlubuje odborné znalosti, dovednosti a organizační schopnosti. Mohou poskytovat přednemocniční neodkladnou péči s širšími kompetencemi. Postupně se budou vzdělávat i další naši zaměstnanci.

V loňském roce převzaly operátorky zdravotnického operačního střediska přes 221 000 tísňových volání, výjezdovými skupinami bylo uskutečněno 132 974 výjezdů, během kterých bylo ošetřeno 115 530 pacientů, letecká výjezdová skupina zasahovala u 528 pacientů.
Za první měsíce letošního roku zaznamenali pražští záchranáři přibližně podobné počty pacientů, a přestože není tolik lékařů, kolik by bylo potřeba, s profesionálním přístupem vedení, stále doplňovaným vybavením, zlepšující se organizací péče a skvěle vyškolenými a vycvičenými záchranáři, plní pražská záchranka svou úlohu na jedničku.

Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka a archiv ZZS hl.m. Prahy

 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook