Časopis 112 ROČNÍK XV ČÍSLO 7/2016

V části věnované POŽÁRNÍ OCHRANĚ seznamujeme s řešením požáru expedice výrobní haly ve Vyškově. V tematickém bloku IZS přinášíme článek o činnosti týmu posttraumatické péče u HZS Libereckého kraje, který bilancuje rozvoj týmu od svého vzniku v roce 2006, kdy začal pomáhat příslušníkům i zaměstnancům HZS ČR po traumatizujících událostech prožitých při plnění služebních a pracovních úkolů. Následuje rozhovor s MUDr. Petrem Kolouchem, MBA, který již rok řídí pražské záchranáře. Z oblasti OCHRANY OBYVATELSTVA se dočtete o prověrce České školní inspekce, jaká je úroveň vzdělávání v bezpečnostních tématech a dále o přípravách a případné realizaci opatření na snížení následků povodní nebo vlny veder a sucha nové mezirezortní pracovní komise Voda-sucho. Mezi INFORMACE Z DOMOVA jsme zařadili další návštěvy generálního ředitele HZS ČR, tentokrát v Plzeňském a Karlovarském kraji. Dále se dozvíte zajímavosti o oslavách 150. narozenin budějovických hasičů.  

V článku se pokouším nastínit, v čem spočívá problematika varování a evakuace u osob sluchově postižených, a zmapovat technologický vývoj komunikačních prostředků, které by usnadnily včasné varování při vzniku mimořádné události i následnou evakuaci občanů se sluchovým postižením.

Úvod

Jelikož jsem sama od narození těžce sluchově postižená, uvědomila jsem si, že ačkoliv skoro ve všech budovách (nemocnice, úřady, banky nebo bytové domy) visí evakuační plány, označení únikových cest, schodišť, požární poplachové směrnice, kde jsou uvedena telefonní čísla tísňového volání, nikde není zohledněn fakt, že o pomoc bude žádat nebo ohlašovat mimořádnou událost člověk, který nemůže TELEFONOVAT. Další situací, kterou je potřeba řešit, je problém, jak osoby se sluchovým postižením informovat o případném nebezpečí nebo vyhlášení požárního poplachu nebo zahájení EVAKUACE.

Osoby se sluchovým postižením a integrovaný záchranný systém (dále jen „IZS“)

IZS je využíván při likvidaci každodenních přírodních a antropogenních mimořádných událostí a krizových situací. IZS je součástí systému vnitřní bezpečnosti státu. V případě ohrožení zdraví a života osob, zvířat nebo majetku se složky IZS podílí na poskytnutí pomoci občanům ze strany státu.

Sluchově postižené osoby nebo senioři mají specifické potřeby [1]. IZS je musí akceptovat, má­ li jim efektivně pomoci během mimořádné situace.

Osoby se sluchovým postižením jsou při mimořádných událostech ohroženy i tím, že osvěta v oblasti správného chování v krizových situacích je obecně nedostatečná. Tyto osoby navíc mají ztížené podmínky pro získání těchto informací, a pokud je mají, jsou svým stavem limitováni v jejich aplikaci.

Možnosti varování sluchově postižených

Podle Terminologického slovníku pojmů z oblasti krizového řízení a plánování obrany státu je varování „Souhrn technických a organizačních opatření zabezpečujících včasné upozornění obyvatelstva orgány veřejné správy na hrozící nebo nastalou mimořádnou událost, vyžadující realizaci opatření na ochranu obyvatelstva a majetku“.

Daná problematika by se dala shrnout zhruba do pěti bodů:

1)    Neexistence celorepublikového systému, který by např. v rámci krajů evidoval pro tyto potřeby adresy bytů, kde žijí nedoslýchavé či neslyšící osoby. Systém by umožňoval např. zaslání varovné SMS zprávy sluchově postiženým osobám v době povodní, požáru atd.

2)    Neexistence sjednoceného celorepublikového SMS čísla tísňové linky pro občany se sluchovým handicapem.

3)    Povinná optická signalizace ve veřejných budovách (nemocnice, nádraží, úřady, obchody atd.) a v bytových jednotkách obývaných neslyšícími nebo nedoslýchavými osobami (existuje v hotelích a objektech vybavených EPS, také v metru).

4)    Aplikace, která by přes smartphony informovala svého majitele o krizové situaci a byla napojena na výše uvedené informační systémy.

5)    Aplikace usnadňující komunikaci mezi sluchově postiženými a záchranáři.

1) Celorepublikový systém pro varování handicapovaných občanů – SMS InfoKanál

Pro vytvoření tohoto systému by se dal využít stávající SMS InfoKanál [2], což je přímý komunikační kanál úřadu s občany prostřednictvím SMS zpráv, který umožňuje:
- samosprávám profesionálně komunikovat s občany pomocí SMS zpráv již od roku 2003,
- do systému lze snadno zapojit obce, města, městské části, mikroregiony, kraje, komerční partnery obcí, IZS a v neposlední řadě občany,
- bezstarostně a pohodlně ovládat SMS komunikaci s občany jakýmkoliv počítačem s připojením na internet nebo mobilního telefonu,
- propojení se systémem integrované výstražné služby (SIVS) Českého hydrometeorologického ústavu.

2) Tísňová SMS linka pro sluchově postižené

V současné době se v České republice objevilo již několik „prvních vlaštovek“, které se snaží pomoci sluchově postiženým při přivolání pomoci či ohlášení mimořádné události formou SMS, nicméně tyto možnosti jsou ale roztříštěné, nesjednocené a často se o nich neví. Některé kraje se již o tuto problematiku zajímají, např. HZS Libereckého kraje, Olomouckého kraje a Pardubického kraje umožňují registraci neslyšících osob na svých webových stránkách, viz tabulka 1.

Tab. 1 Webové stránky HZS ČR pro registraci sluchově postižených osob

Hasiči	web – registrační formulář
HZS Olomoucký kraj	http://www.hzscr.cz/clanek/informacni-servis-registrace-neslysicich-registrace-neslysicich.aspx
HZS Liberecký kraj	http://www.hzslk.cz/428-sluzba-pro-neslysici.html
HZS Ústecký kraj	http://www.hzscr.cz/clanek/registrace-neslysicich-formular-pro-registraci-neslysicich-obcanu.aspx
HZS Pardubický kraj	http://www.hzscr.cz/clanek/registrace-neslysicich-pro-pardubicky-kraj.aspx
HZS Plzeňský kraj	e-mail

Po ověření registrace obdrží sluchově postižená osoba číslo tísňové linky, kterou si uloží do svého mobilního telefonu a potom v případě nouze se může s hasiči přímo spojit prostřednictvím SMS zprávy a nahlásit tak například požár, dopravní nehodu nebo jinou mimořádnou událost. Služba je přístupná pouze osobám neslyšícím a osobám s poruchami řeči, které jsou schopné napsat a odeslat textovou zprávu z mobilního telefonu. Registrací neslyšící usnadní svoji komunikaci s hasiči. Pokud se něco stane, budou hasiči podle čísla mobilního telefonu znát jméno a bydliště a podle GPS najdou „volajícího“ i v lese, když se ztratí, nebo v cizím městě.

Vytvoření společné tísňové SMS linky v České republice by se mohlo vytvořit, pokud by se sjednotily stávající krajské registrační databáze HZS v ČR. Tato služba přináší pro neslyšící a osoby s poruchami řeči výhody a doufám, že se tísňová SMS linka rozšíří i v dalších krajích.

Další tísňová linka – „IZS“ (integrovaný záchranný systém)

Existuje i tzv. univerzální linka +420 724 333 155, která má působnost 24 hodin denně a lze ji využít na celém území České republiky pro přivolání pomoci (na záchranku, policii a hasiče). SMS zprávu je třeba odeslat na číslo +420 724 333 155 a do zprávy uvést, co se stalo (úraz, požár apod.), své jméno a celou adresu [7]. Výhodou je, že odeslaná zpráva jde přímo na operační středisko a obratem dotyčnému přijde „textové potvrzení“ o přijetí zprávy a operační důstojník s „volajícím“ bude komunikovat formou SMS.

Další varianty

V případě, že sluchově postižení nikde nejsou registrováni, pokud mají tzv. chytré telefony a přístup k internetu, tak mohou požádat o zprostředkované spojení se zdravotnickou záchrannou službou, hasičskými záchrannými sbory krajů nebo policií přes chatovací aplikace spojené s tzv. Službou pro neslyšící O₂ (tuto službu zdarma poskytuje operátor O₂).

Celé to proběhne tak, že operátorovi O₂ sluchově postižený napíše textovou zprávu, že se potřebuje spojit např. s lékařem či hasičem a napíše mu potřebné údaje (jméno, adresu a proč potřebuje pomoc). Operátor linky pro neslyšící O₂ se telefonicky spojí se záchrankou, hasiči či policií a předá jim vzkaz od neslyšícího a zároveň bude sluchově postiženému zpět psát odpovědi.

Tato „Služba pro neslyšící O₂“ je sluchově postiženým dostupná přes tyto komunikační prostředky: SMS, e­-mail, ICQ, Skype, chat přes webové stránky nebo fax.

3) Optická signalizace

Systémy EPS (elektrická požární signalizace) jsou významným prvkem aktivní požární ochrany objektů a budov. EPS zajišťuje včasnou a rychlou identifikaci a lokalizaci vzniku ohniska požáru. EPS lze začlenit do integrovaných bezpečnostních a havarijních systémů ochrany majetku i osob [8].

Systém EPS tvoří ústředna, různé typy hlásičů, sirén, reproduktorů a doplňujících či ovládaných zařízení. EPS informuje uživatele o vzniku požáru akustickou a optickou signalizací přímo v objektu nebo prostřednictvím zařízení dálkového přenosu přímo operačnímu a informačnímu středisku HZS kraje.

Z toho vyplývá, že na všech veřejných místech (nemocnice, veřejné prostory úřední budovy, banky apod.), kde varování probíhá formou zvukového hlášení, by toto hlášení mohlo být napojeno také na spuštění optické signalizace, např. majáčku, který by lidem se sluchovou vadou signalizoval, že v budově hoří apod.

Stejný princip by se dal využít pro optickou signalizaci také např. v bytech. Jelikož pořízení EPS je dost nákladné pro jedince, existuje levnější alternativa pro uživatele bytu, a to pořízení tzv. signalizačních pomůcek, které sestávají z čidel (např. čidlo kouře a CO₂) a přijímače a vysílače. V této oblasti jsou pro sluchově postiženě postižené dostupné např. profesionální certifikované výrobky Ei Electronics [3], které se dají propojit i s EZS nebo výrobky AVISO.

4) „Chytré aplikace“

S rozmachem smartphonů, které využívají operační systém Android nebo iOS Apple, přišla možnost vytváření „aplikací na míru“ pro specifické potřeby uživatelů.

V České republice se dá koupit počeštěná aplikace Braci (neboli „chytré ucho“) pomáhající lidem se sluchovým postiženým, která rozezná zvuk požárního alarmu, domovního zvonku, mikrovlnné trouby nebo plačícího dítěte a během několika sekund na něj upozorní uživatele. Aplikace dovede rozeznat tisíce okolních zvuků, v případě požárního alarmu až ze vzdálenosti pětatřiceti metrů. Databáze má přes pět set zvuků požárních hlásičů z celého světa. Po rozeznání zvuku, které trvá dvě až čtyři sekundy, systém upozorní uživatele vibracemi a blikáním společně se zobrazením ikony a popisku zvuku na displeji mobilního telefonu nebo hodinek. Aplikaci lze využít také pro komunikaci s ostatními uživateli [4].

Několika kliknutími tak lze poslat jednoduché upozornění nebo zprávu, která se příjemci stejně jako v případě zvuku objeví na displeji a systém může tuto zprávu poslat i další osobě, např. vašemu příbuznému nebo jiné osobě, která se nachází ve vaší blízkosti a může vám pomoci zvenčí (např. když dojde k zablokování dveří a nebudete moci opustit svůj byt apod. nebo se vám udělá nevolno a nebudete schopni pohybu atd.).

Tato aplikace je vhodná i pro seniory a lidi, kteří přijdou o sluch v průběhu stárnutí nebo po úraze.

5) Zásady komunikace se sluchově postiženým na místě zásahu

V průběhu evakuace sluchově postižení lidé přijdou do styku s hasiči, kteří jsou vyškoleni a při komunikaci se sluchově postiženým člověkem se řídí „Bojovým řádem jednotek požární ochrany“ [6], který upravuje zásady komunikace s osobami se zdravotním postižením na místě zásahu. Hasiči vědí, že musí dobře artikulovat a že se nesmí k sluchově postiženému člověku obracet zády.

Pokud jim přesto sluchově postižený člověk nerozumí (neumí znakovat nebo špatně odezírá), dala by se využít aplikace eScribeDroid vyvinutá českou firmou, která umožňuje on­ line přepis mluvené řeči, tj. „co člověk říká, to se zobrazuje sluchově postiženému na displeji tabletu nebo smartphonu“ [9].

U této aplikace je možná i funkce automatizovaného přepisu, který funguje i když není dostupný internet s vzdáleným přepisovatelem.

Závěr

Co se týče připravenosti jednotlivých složek IZS k řešení situací osob se zdravotním postižením, lze se domnívat, že nejlépe je připravena zdravotnická záchranná služba a HZS ČR, u kterých je největší předpoklad práce s takovými lidmi z praxe.
Pochopitelně dobrovolné jednotky požární ochrany v práci se zdravotně postiženými nebudou mít více zkušeností a ani odbornou průpravu, stejně tak jako Policie ČR, která se z povahy výkonu své práce věnuje zdravotně postiženým klientům spíše okrajově.
Jsem přesvědčena, že v nejbližší době se sjednotí způsob varování osob sluchově postižených s využitím moderní techniky.

Zdroje

[1] NRZP ČR. Zachraňování osob se zdravotním postižením a seniorů prostřednictvím integrovaného záchranného systému. Http://old.helpnet.cz/inspo/inspo-2009/textove­ prezentace/24803-3 [online]. [cit. 2009-03-26]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/projekt­ tisnove­ linky­ pro­ neslysici­ sms-603-111-158-926967.aspx
[2]  SMS InfoKanál [online]. [cit. 2016-02-17]. Dostupné z: http://www.infokanal.cz/index.php
[3] Bezdrátová detekce kouře a oxidu uhelnatého pro neslyšící a nedoslýchavé [online]. In:. [cit. 2016-02-17]. Dostupné z: http://www.protipozarni­ systemy.com/file/p46.pdf
[4]   Braci Sound Recognition Platform [online]. [cit. 2016-02-17]. Dostupné z: http://www.braci.co/
[5] Aplikace CHYTRÉ UCHO (Speciální programové vybavení pro komunikaci) [online]. [cit. 2016-02-17]. Dostupné z: http://www.pomuckyproneslysici.cz/aplikace­ chytre­ ucho/p1520
[6]  MV-GŘ HZS ČR: Zásady komunikace s osobami se zdravotním postižením na místě zásahu [online]. 2007 [cit. 2016-02-18]. Dostupné z: http://metodika.cahd.cz/bojovy%20rad/S.12%20Komunikace%20s%20postizenym.pdf
[7] SMS - LINKA PRVNÍ POMOCI PRO NESLYŠÍCÍ [online]. [cit. 2016-03-15]. Dostupné z: http://info-zpravodaj.sweb.cz/linka_prvni_pomoci.html
[8]   Elektrická požární signalizace – EPS, Evakuační rozhlas – ER [online]. [cit. 2016-03-15].
Dostupné z: http://www.alcamprofi.cz/elektricka­ pozarni­ signalizace­ eps­ evakuacni­ rozhlas­ er.html
[9]   Jak to funguje [online]. Praha: Transkript online, s.r.o. [cit. 2016-03-23]. Dostupné z: http://www.transkript.cz/index.php/o­ prepisu/jak­ to­ funguje

Mgr. Silvie BENEŠOVÁ,  Fakultní nemocnice Brno

 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook