Časopis 112 ROČNÍK XVI ČÍSLO 10/2017
V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA přinášíme reportáž o rozsáhlém požáru stáčírny hořlavých kapalin ze dne 29. května 2017 ve výrobním objektu firmy Severochema Liberec. Dále vás seznámíme s činností HZS Dopravního podniku hlavního města Prahy, a. s. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM informujeme o aktualizaci typových činností STČ 04/IZS a STČ 09/IZS. Na přelomu června a července 2017 se v Polsku konaly „dny vyprošťování“ Rescue Days Poland.Základním tématem bylo vyprošťování osob z havarovaných vozidel u dopravních nehod. V rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ se dočtete o vzdělávání úředníků veřejné správy. . V informacích uvádíme výsledky ze 46. Mistrovství České republiky družstev Hasičského záchranného sboru ČR a 64. Mistrovství České republiky družstev Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska v požárním sportu. Nový příběh z Nadace policistů a hasičů je tentokrát věnován Jaroslavu Klimkovi, bývalému hasiči z otrokovické stanice HZS Zlínského kraje.
- OBSAH č. 10/2017 ROČNÍKU XVI
- Požár stáčírny hořlavých kapalin
- Po stopách „mikrožhářů“
- Bezpečnost metra je stěžejní
- Nominace do finále ankety Dobrovolní hasiči roku 2017
- Využití strukturálních fondů Evropské unie v HZS ČR
- Nové vybavení technického automobilu chemického
- Aktualizace typových činností
- Rescue Days Poland
- Taktické cvičení složek IZS „Slapy 2017“
- Vzdělávání úředníků veřejné správy
- Luštění tajenky jednoho života
- Léčebně-ozdravný pobyt
Veřejná doprava v našem největším městě přepraví denně více než milion lidí. Naprosto nezbytné je zajištění jejího bezchybného fungování a bezpečnosti. Právě tuto oblast má na starosti Hasičský záchranný sbor Dopravního podniku hlavního města Prahy, a.s. (HZS DP). V souvislosti s neustále se vyvíjející a rostoucí dopravní infrastrukturou a počtem přepravovaných osob se jeho zaměstnanci musejí učit stále nové věci a zajišťovat bezpečnost v nových stanicích metra, autobusů i tramvají.
Z historie
Záchranný havarijní a požární útvar Metro byl zřízen DP Metro před 44 lety, když se začaly do Prahy navážet první soupravy metra. Provoz samotného metra byl zahájen 9. května 1974 a hasiči měli zázemí v provizorní požární stanici. Ta první oficiální, v depu Kačerov, byla otevřena v roce 1976, druhá v depu Hostivař v roce 1985 a třetí stanice byla postavena v roce 1994 v depu Zličín.
HZS DP má celkem 124 hasičů ve výjezdu, kteří slouží ve čtyřech dvanáctihodinových směnách, sbor dále doplňují tři velitelé stanic, velitel jednotek, oddělení odborných služeb (chemické, strojní, spojovací, technické), které má devět denních zaměstnanců, techniků požární ochrany, oddělení požární prevence a samozřejmě ředitel HZS DP Ing. Michal Wowesný.
Počátkem roku 2000 byly v rámci Dopravního podniku hl. m. Prahy, a.s., (DP) kvůli zlepšení úrovně zásahové činnosti zřízeny čtyři jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku (JSDHP), protože požární hlídky by pro tak velké objekty byly nedostačující. Tyto JSDHP jsou dislokovány v garážích Kačerov, Vršovice, Řepy a Klíčov. HZS DP je řídí jak po stránce metodické, tak i odborné a zajišťuje výcvik jejich členů. JSDHP prioritně zajišťují požární ochranu garáží pro autobusy, početně dohromady čítají 36 lidí, kteří jsou zároveň zaměstnanci DP. „Kdyby došlo k jakékoliv události, mohou okamžitě zasáhnout. Dopravní podnik má 1200 autobusů a v každé z garáží jich je okolo 300, je proto velmi důležité být na místě včas. Každá z těchto jednotek má k dispozici i potřebnou techniku,“ uvedl velitel jednotek HZS DP Karel Pátek.
Od roku 2005 došlo v HZS DP k velké změně; dříve hasiči měli na starosti zajištění požární ochrany v prostorách metra, od tohoto roku však pod ně spadá i požární ochrana a zajištění bezpečnosti na všech trasách autobusů, tramvají, v depech a garážích. Práce tedy výrazně přibylo. „Museli jsme se naučit spoustu nových složitých technických postupů, například nakolejení tramvaje, zvednutí vozu metra, záchranu osoby z lanovky, vyprošťování osob z výtahů a další,“ přiblížil objem práce HZS DP Karel Pátek.
Kromě 1200 autobusů provozuje DP i 850 tramvají a 730 souprav metra. Podzemí Prahy je protkáno celkem 65 kilometry tunelů metra. Mezi jednotlivými stanicemi je většinou méně než kilometrová vzdálenost, nejdelší trať je mezi stanicemi Holešovice a Kobylisy.
Hasiči HZS DP mají na starosti i dvě lanové dráhy, jednu na Petřín a druhou v ZOO Praha. Kvůli lanovkám i z důvodu velkého množství výtahových a větracích šachet je součástí HZS DP i lezecké družstvo, na každé směně slouží pět lezců, kteří mají výcvik pro záchranu osob z výšky a hloubky.
Působnost HZS DP
„Zasahujeme všude, kde je působnost dopravního podniku, tedy nejen v rámci Prahy, ale i na příměstských linkách autobusů. Nejezdíme ke každé události nebo poruše, ale na všechny větší události ano,“ informoval velitel jednotek.
Ročně tak jednotky HZS DP vyjedou až k pěti stům zásahů. Z toho požáry tvoří naprosté minimum, většinou se jedná o technické zásahy, ale také například o vyprošťování osob z výtahů v prostorách metra. Hodně výjezdů představují i zásahy u úniků ropných látek z autobusů, někdy se vzhledem k trase linek jedná i o několikakilometrové vzdálenosti. „Dnes, když se staráme i o autobusy a tramvaje, převažují v naší činnosti výjezdy na povrchu,“ upřesnil Karel Pátek. Náročné zásahy jsou však také při pádu osob do kolejiště metra nebo zásahy v kabelových prostorách metra.
Stanice HZS DP
Každá ze tří stanic HZS DP je předurčena k jinému typu zásahů. Všechny jsou shodně vybaveny obdobnou zásahovou technikou, jako je CAS, technické automobily a poté ještě speciální technikou podle předurčenosti stanice. Na Kačerově najdeme dvojici automobilů se speciálním hydraulickým zařízením pro nakolejování vozidel metra a tramvají, tato technika má působnost po celé Praze. Je zde také protiplynový automobil. Nakolejování jsou ostatně asi nejzajímavější zásahy, které tyto podnikové hasiče odlišují od ostatních podnikových sborů. V Hostivaři je ještě kromě plynového hasicího automobilu, chemického vozu a dopravního automobilu speciální jeřáb pro vyprošťovací práce.
Kromě nakolejování je dalším velkým specifikem pro práci podnikových hasičů DP používání kyslíkových dýchacích přístrojů. „Veškerá naše činnost, co se týká prostor metra, se vlastně odehrává pod zemí a je zapotřebí, aby hasiči mohli v těchto prostorách zasahovat co nejdéle. Kyslíkové dýchací přístroje nám umožňují až čtyři hodiny zásahu,“ uvedl Karel Pátek. Dalším ochranným prostředkem, který hasiči při své práci používají, jsou filtrační oděvy FOP 96 HZS, které svým principem vycházejí z armádních oděvů, a umožňují dlouhodobý zásah v prostředí par chemických látek. K detekci chemických látek HZS DP využívá detekční přístroj RAID M100, který je na každé hasičské stanici.
Požární technika, kterou HZS DP disponuje, je podle slov velitele jednotek dostačující. Obnova techniky probíhá každý rok, kdy se v rámci investic pořizují jedno až dvě speciální vozidla.
Výcvik
HZS DP má k dispozici pro výcvik jednotek vlastní protiplynový polygon v depu Hostivař, ale využívá i jiné, podle zaměření. „Náš výcvik je specifický, protože všichni naši lidé musí být schopni manipulovat se všemi typy vozů metra i tramvají. Protože máme na starost i technické prostory metra, které nejsou běžně přístupné, je výcvik náročný i na znalosti a dobrou orientaci, kterými musí každý náš hasič disponovat,“ dodal velitel.
Protiplynový polygon DP využívají k výcviku kromě podnikových hasičů ještě další jednotky SDH obcí, jednotky HZS ČR i speciální útvary Policie ČR. Projde jím na 700 lidí ročně.
V rámci výcviku DP připravuje hasičům pravidelně různé typy souprav dopravních prostředků a hasiči se s nimi jezdí seznamovat, učí se technické parametry i jak s nimi manipulovat v případě zásahu. HZS DP připravuje pro své jednotky pravidelně několikrát za rok i námětová cvičení (chemický útok v metru, teroristický útok, povodně a další), kromě toho se účastní i cvičení IZS, hodně cvičí se zdravotnickou záchrannou službou, s HZS hl. m. Prahy a dalšími složkami IZS. Vzhledem k existující typové činnosti (STČ-13/IZS Reakce na chemický útok v metru) určené pouze pro metro je u HZS DP každý měsíc v plánu školení na nějakou její část, permanentně se nacvičuje. Všichni hasiči jsou také schopni poskytnout první předlékařskou pomoc.
„Pokud k nám nastoupí nový člen našeho týmu, trvá mu minimálně rok a půl, než je plnohodnotným hasičem a seznámí se s naším hasebním obvodem. Důležitá je i orientace po Praze, protože ne všichni naši hasiči jsou místní. Při přijímání upřednostňujeme již „hotové“ hasiče, kteří znají práci a mají za sebou alespoň základní výcvik. V jednotce nemáme téměř žádnou fluktuaci, u nás většinou odcházejí lidé až do důchodu,“ vysvětlil Karel Pátek. Na každé volné místo u HZS DP jsou desítky uchazečů, kteří procházejí fyzickými testy, cvičnými jízdami v autoškole, psychologickými i zdravotními testy.
V rámci zvyšování profesionality mají členové HZS DP možnost vyjíždět i za svými kolegy do zahraničí. „Už jsme byli u kolegů v Berlíně, Mnichově a letos pojedeme do Vídně. Stáže jsou vždy velmi zajímavé a inspirativní. Například jsme se před lety v Berlíně takto inspirovali pořízením kolejových vozíků. Nyní je používáme na odvoz raněných po kolejích, různých agregátů a techniky,“ dodal velitel.
Prevence
Metro samotné je klasifikováno jako oblast s vysokým požárním nebezpečím a podle toho je přizpůsobena požární prevence v těchto prostorách. Objekty a areály v hasebním obvodu DP jsou chráněny tisíci čidly EPS. Na některých stanicích metra jsou vodní clony, jsou zde také umístěny detektory chemických látek. Každá stanice metra má také dálkově ovládané odvětrávání. Na všech potřebných místech jsou samozřejmě rozmístěny vodní hydranty a hasicí přístroje. „Veškerá čidla EPS a další zařízení jsou ovládána z našeho dispečinku v Hostivaři, kde vždy dva hasiči ze směny drží službu. Odtud se vysílají jednotky ze všech stanic na výjezdy, k dispozici jsou dohledové systémy, které mapují pohyb všech autobusů, tramvají, ale třeba i našich hasičských vozidel v rámci Prahy. Víme také o pohybu souprav metra. V každé stanici metra jsou navíc kamerové systémy, takže vždy můžeme analyzovat, co přesně se na které stanici děje,“ doplnil velitel jednotek.
Největší potenciál nebezpečí představují v rámci hasebního obvodu DP obrovské garáže autobusů a tramvají v Hostivaři, nádrže na pohonné hmoty a také opravny souprav dopravních prostředků v každém depu.
DP je rozdělen na několik úseků, podle typu dopravy (autobusy, tramvaje, metro). Každý úsek má vlastní dispečink a HZS DP musí při své práci spolupracovat se všemi, právě u hasičů se činnost všech úseků střetává.
Bezpečnost
„Nejdůležitější ale ze všech potenciálních nebezpečí je to, že se ve všech prostorách našeho hasebního obvodu pohybuje obrovské množství lidí. Když se například sjedou na jedné stanici dvě soupravy metra ve stejném čase, je tam až 3000 lidí najednou. A zdraví a záchrana životů lidí jsou vždy prvořadé. Zásahy v metru jsou vždy náročné a hodně specifické,“ řekl Karel Pátek. „Navíc je na nás i při drobné události vyvíjen velký tlak. Lidé chtějí co nejrychleji pokračovat v cestě, veřejnost příliš nespolupracuje a vždy cítí obrovské omezení ve svém pohybu,“ doplnil.
I malý požár, například koše nebo kontejneru, dokáže podzemní prostory metra velmi rychle zakouřit a odvětrávání je složité.
Jednotky HZS DP musejí také vždy počítat s tím, že zásahy ztěžuje právě množství lidí nacházejících se ve všech dopravních prostředcích. Situaci někdy komplikuje i malý prostor, například okolo tramvajových tratí. Tyto problémy jsou na novém Trojském mostě, kam se nevejde speciální nakolejovací jeřáb, na tramvajové koleje vedoucí podél Barrandova se hasiči mají problém dostat s jakoukoliv technikou.
Bezpečnost metra řeší také pražský magistrát, existuje komise, která posuzuje možná bezpečnostní rizika, a její závěry se pak promítají do činnosti HZS DP. Bezpečnost metra projednává také Bezpečnostní rada státu. DP má svůj bezpečnostní úsek a krizové manažery, kteří se věnují plánům zajištění bezpečnosti metra. V rámci DP existují vnitřní havarijní i poplachové plány na všechny potenciální typy mimořádných událostí. Hasiči pak podle nich nacvičují činnost.
kpt. Mgr. Jana KEMROVÁ, foto autorka, archiv HZS Dopravního podniku hl. m. Prahy, a.s., a Miroslav KOSMATA, HZS hl. m. Prahy