POŽÁRNÍ OCHRANA

Požár stáčírny hořlavých kapalin,
s. 4
Po stopách "mikrožhářů",
s. 7
Bezpečnost metra je stěžejní,
s. 10
Nominace do finále ankety dobrovolní hasiči roku 2017,
s. 13
Využití strukturálních fondů Evropské unie v HZS ČR
s. 14

INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM

Novinkychemické služby V - Nové vybavení technického automobilu chemického,
s. 18
Aktualizace typových činností,
s. 21
Rescue Days Poland,
s. 22
Taktickéé cvičení složek IZS "Slapy 2017"
s. 24
 

OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ

Vzdělávání úředníků veřejné správy,
s. 26
 

INFORMACE

O vyrovnané výkony nebyla nouze,
s. 30
Luštění tajenky jednoho života
s. 32
Lečebně.ozdravný pobyt
s. 33
 

Dne 29. května 2017 byl ve 12.09 hodin na krajské operační a informační středisko HZS Libereckého kraje (dále jen „KOPIS HZS Libereckého kraje“) oznámen požár ve výrobním objektu firmy Severochema Liberec. Požár stáčecí linky hořlavých kapalin I. třídy se rychle rozšířil do prostoru nadzemních nádrží hořlavých kapalin a na přilehlý objekt výrobní haly s expedicí.
Díky odvaze, obětavosti a fyzickému nasazení hasičů na útočných proudech se podařilo přes extrémní vývin sálavého tepla, opakovaných výbuchů hořlavých par a jednotlivých obalů s hořlavinami během dvou hodin požár lokalizovat a zabránit jeho dalšímu rozvoji. Škody na majetku byly minimalizovány takovým způsobem, že zástupci firmy bezprostředně po požáru vyslovili odhad obnovení výroby zhruba do 14 dnů.

Popis objektu
Historie firmy Severochema, družstva pro chemickou výrobu Liberec, se začala datovat v roce 1953, kdy byla zahájena produkce zaměřená na zemědělské a průmyslové chemické výrobky. Mezi významné produkty patřila a patří výroba čističe oken IRON nebo chemického podpalovače PEPO. Později se výroba rozšířila na výrobu nitroředidel, syntetických hořlavých kapalin a čisticích dezinfekčních prostředků (zdroj www.severochema.cz).
Areál firmy je rozdělen do několika objektů, a to na administrativní budovu se třemi nadzemními podlažími, jednopodlažní výrobní a expediční haly, stáčírnu hořlavých kapalin se dvěma nadzemními podlažími a jednopodlažní sklad žíravin a prázdných obalů. Provoz stáčírny je propojen produktovodem s železniční vlečkou, odkud jsou čerpány výrobní suroviny. Každý z objektů, kromě stáčírny hořlavých kapalin, tvoří samostatný požární úsek se smíšenými stavebními konstrukcemi. Stáčírna hořlavých kapalin je postavena z ocelových a betonových konstrukcí, armatur a zásobníků. Pod stáčírnou se nachází záchytná nádrž pro případné úniky nebezpečných látek.
Ve skladovacích nádržích se nachází téměř 17 tun hořlavých kapalin I. třídy, v prostorech stáčírny je dalších více než 2,5 tuny hořlavin I. třídy hotových výrobků umístěných ve dvousetlitrových ocelových sudech. Dále jsou vedle stáčírny umístěny dva zásobníky petroleje s celkovou kapacitou 6000 litrů. Ve skladových prostorech jsou připraveny k expedici hotové výrobky v malých obalech s hořlavinami I. třídy uloženými ve skladovacích regálech na paletách. Jako zdroj požární vody jsou v areálu firmy umístěny dva podzemní hydranty, a to u výrobního objektu a u skladovacích nádrží. Okolo všech budov jsou zpevněné nástupní plochy pro požární techniku.

Průběh zásahu
Na základě prvotních informací vyslalo KOPIS HZS Libereckého kraje na místo události jednotky požární ochrany (PO) z II. stupně požárního poplachu pro místní část Liberce - jednotku ze stanice Liberec a dalších devět jednotek SDH obcí disponujících příslušnou požární technikou (CAS). O události byl informován řídicí důstojník HZS Libereckého kraje a řídicí důstojník ÚO Liberec. Současně s nimi na místo události vyjel i ředitel HZS Libereckého kraje a jeho náměstek pro IZS a operační řízení.
Po příjezdu na místo s ohledem na rychlý rozvoj požáru byl vyhlášen III. stupeň požárního poplachu a povolány velkoobjemové CAS se zásobou pěnidla a dále byly vyžádány přenosné monitory pro chlazení nadzemních nádrží s hořlavinami. Místo bylo velitelem zásahu v první fázi rozděleno na dva úseky, první úsek - lokalizace požáru v objektu stáčírny hořlavých látek, druhý úsek - ochlazování jedenácti nadzemních nádrží o celkovém objemu 550 m3 s hořlavinami I. třídy. Na místo zásahu byla prostřednictvím operačního a informačního střediska MV­ generálního ředitelství HZS ČR povolána ze skladu Státních hmotných rezerv další zásoba pěnidla. Dále bylo povoláno i Školicí středisko a chemická laboratoř Kamenice HZS Středočeského kraje pro měření možných škodlivin v ovzduší v okolí zasaženého objektu. Pro omezení rizik spojených s možným znečištěním ovzduší zajistilo KOPIS HZS Libereckého kraje zveřejnění relace v regionálních rozhlasových stanicích a prostřednictvím Policie ČR byla informována i veřejnost v nejbližším okolí. Dále byli o řešené události a možných dopadech informováni starostové obcí, které ležely ve směru možného šíření zplodin hoření, a liberecká čistírna odpadních vod.

Nebezpečí výbuchů
Prvotní nasazení jednotek PO na místě zásahu směřovalo primárně k ochlazování nádrží vedle stáčírny hořlavých kapalin a dále na požár ve stáčírně samotné. Bojové rozvinutí směrem k požáru stáčírny bylo vedeno těžkou pěnou. Po celou dobu docházelo k rozvoji požáru a řadě výbuchů. Výbuchy ohrožovaly chráněné zásobníky hořlavých kapalin i protilehlou výrobní halu. Na druhém úseku byly do doby likvidace požáru trvale nasazeny čtyři útočné proudy, jednotky PO na proudech byly postupně nahrazeny stacionárními monitory.
Zásah si dále vyžádal s ohledem na spotřebu dýchacích přístrojů nasazení protiplynového kontejneru ze stanice Liberec a byl řízen štábem, kterému poskytl zázemí velitelský kontejner ze stejné stanice. V době, kdy docházelo k šíření požáru, bylo povoláno dalších deset jednotek PO s velkoobjemovými CAS s pěnidlem, dále byla řešena dodávka hasební vody, protože dodávka z místní hydrantové sítě byla nedostatečná. Pro vytvoření čerpacího stanoviště dálkové dopravy vody na řece Nise byly povolány i dvě jednotky PO s požárními stříkačkami a přenosnými čerpadly a dále byla prováděna kyvadlová doprava vody z výtokového stojanu asi 500 m od objektu.
Při jednom z výbuchů uskladněných sudů došlo k zasažení střešní konstrukce protilehlé výrobní haly a tím k rozšíření požáru, zasažena byla nově stáčírna hořlavých kapalin do malých nádob. Zde byla zasažena a poškozena i tisícilitrová nádoba s 1,5% kyselinou chlorovodíkovou, jejíž drobný únik se mísil s odpadní hasební vodou. Velitel zásahu proto rozhodl o vytvoření třetího úseku v tomto prostoru, kde byly nasazeny dva pěnotvorné útočné proudy a jeden vodní proud na likvidaci drobných ohnisek v okolí zasažené části haly.

Lokalizace požáru
Ve 14.14 hodin byla velitelem zásahu nahlášena lokalizace požáru (viz plánek na str. 4). Stále však docházelo k chlazení zásobníků s petrolejem a dalšími hořlavinami. Záchytné nádrže, které se nacházely pod stáčírnou, byly preventivně pokryty pěnou.
Se snižováním intenzity hoření vlivem dohašovacích prací byly postupně od 15.30 hodin jednotky PO odesílány na své základny. Zároveň byly dostupné informace z kontrolních měření okolního ovzduší s tím, že nebyly naměřeny žádné nebezpečné koncentrace. Z místa události byla odeslána i posádka zdravotnické záchranné služby (ZZS) Libereckého kraje, která byla přítomna po celou dobu zásahu, dále byla zrušena i dopravní omezení v okolí areálu firmy a čerpací stanoviště na řece Nise.
Ve 20.30 hodin byla velitelem zásahu nahlášena likvidace požáru a místo události předáno službě kriminální policie a vyšetřování (SKPV) Policie ČR a zástupcům firmy.

Shrnutí
Na místě události zasahovalo celkem 26 jednotek PO (byl vyhlášen zvláštní stupeň požárního poplachu), ZZS Libereckého kraje a Policie ČR. Při události došlo ke zranění jednoho zaměstnance a jednoho dobrovolného hasiče (lehké zranění). Po celou dobu zásahu byla stanice Liberec zálohována jednotkou HZS Libereckého kraje ze stanice Česká Lípa a jednotkou SDH obce Hodkovice nad Mohelkou. Při hašení požáru a ochlazování nádrží bylo spotřebováno celkem 425 000 litrů vody a 7300 litrů pěnidla.
Příčina požáru je stále v šetření Policie ČR. Výše škody byla předběžně vyčíslena na 100 milionů korun a uchráněné hodnoty stanoveny na více než 50 milionů korun. Vlastní vyšetřování příčiny vzniku požáru bylo zahájeno již v průběhu zásahu za přítomnosti příslušníka oddělení zjišťování příčin vzniku požárů HZS Libereckého kraje a SKPV Policie ČR.

Specifika zásahu
Pozitiva

• celková evakuace zaměstnanců před příjezdem jednotek PO,
• předání operativní dokumentace při prvním kontaktu s velitelem zásahu u vjezdu do areálu,
• spolupráce se zaměstnanci (technik – znalost technologie a místních poměrů),
• uchráněné zásobníky s hořlavými kapalinami I. a III. třídy o celkovém objemu přibližně 650 m3,
• nerozšíření požáru do skladů s hotovými výrobky ani jiných prostorů areálu firmy,
• včasné zajištění dostatečné zásoby pěnidla,
• fyzické nasazení všech zasahujících hasičů i členů složek IZS,
• velmi rychlá lokalizace požáru.

Negativa

• nedostatek hasebních látek v první fázi zásahu,
• nízký počet stabilních proudnic (monitorů) ve vybavení zasahujících jednotek PO,
• příjezd některých jednotek SDH obcí v nedostatečném počtu hasičů (1+1),
• vysoké teploty okolo 30 °C.

Závěr
Je třeba vyzdvihnout nasazení všech zasahujících hasičů jak profesionálních, tak dobrovolných, rovněž i příslušníků Policie ČR a zaměstnanců ZZS Libereckého kraje. Současně je nezbytné zmínit i výbornou spolupráci s oddělením krizového řízení statutárního města Liberce při zabezpečování týlové podpory zasahujícím jednotkám PO.
Úspěšnost zásahu spočívala právě v optimálním nasazení sil a prostředků z úrovně velitele zásahu a dále především v obětavosti a fyzickém nasazení hasičů na útočných proudech, kterým se podařilo zastavit frontu šíření požáru a průběžně „uchladit“ velkoobjemové zásobníky hořlavých kapalin nacházejících se přímo v pásmu hoření již rozlitých hořlavin.
Ředitel HZS Libereckého kraje předložil hejtmanovi Libereckého kraje návrh na ocenění velitele zásahu, velitele úseků a hasičů zasahujících útočnými proudy „Záslužnou medailí integrovaného záchranného systému Libereckého kraje II. stupně.“


plk. Mgr. Jaromír LEBEDA, mjr. Ing. Jaromír MOTTL, ppor. Ing. Roman KOŽELUH, HZS Libereckého kraje, foto archiv HZS Libereckého kraje

V současné době již popisuje problematiku biologického samovznícení rostlinných materiálů řada odborných článků a knih, a to jak v zahraničí, tak v České republice. Více či méně podrobně popisují jednotlivé fáze samovznícení a děje, které požáry způsobené samovznícením předcházejí a eventuálně je doprovázejí.

Obr. 1 Skladováno 395 tun pšeničné slámy z roku 2012 a 2013Veškeré informace jsou uváděny přehledně a srozumitelně, nicméně pro účely ohledání místa události, u kterého lze předpokládat biologické samovznícení rostlinných materiálů, nejsou zcela dobře použitelné, neboť postrádají jednoznačné znaky a přehlednou fotodokumentaci a vyšetřovatelé jsou pak odkázání na svou obrazotvornost.
Do podobné situace jsme se s por. Bc. Marikou Zelinkovou (vyšetřovatelkou požárů z HZS ČR Olomouckého kraje) dostali také. Byli jsme přizváni k ohledání několika požárů naskladněné slámy, při kterých jsme narazili na znaky signalizující možnost biologického samovznícení. Některé z těchto znaků jsou v literatuře popsány, avšak chybí jejich fotodokumentace. Vzhledem k tomu, že jde o opomíjené téma, nedostalo se nám rady ani od služebně starších a zkušenějších kolegů z řad Policie ČR a HZS ČR. Proto jsme se rozhodli této problematice věnovat podrobněji a o část nabytých informací se podělit s našimi kolegy, zabývajícími se zjišťováním příčin vzniku požárů.
Biologické (někdy též biochemické) samovznícení vysoce převyšuje ostatní příčiny samovznícení [1]. Bývá pozorováno u vlhkých nebo špatně usušených rostlinných materiálů, zejména stonkového charakteru, jako jsou seno, sláma, konopí, len, obilí, také obilné výrobky, tabák, bavlna, ale též např. dřevěná štěpka, tedy materiály snadno podléhající oxidaci a z požárního hlediska je také důležitá jejich schopnost tlít [2].
Faktory významně ovlivňující proces biologického samovznícení jsou zejména vlhkost, množství skladovaného materiálu, doba naskladnění [3], ale také druh materiálu, stupeň zralosti, způsob hnojení a skladování [1]. Rovněž je uváděn stupeň slehnutí materiálu [2].
Jde o velmi složitý proces, který do dnešního dne nebyl podrobně prostudován, a který je v literatuře nejčastěji rozdělen do čtyř vzájemně se prolínajících fází.

1. fáze – fyziologická nebo též fáze pocení - dochází k Obr. 2 Skladováno 600 tun pšeničné a řepkové slámy - červenec 2013postupnému doznívání metabolismu buněk v rostlinných pletivech a k záhřevu materiálu přibližně na teplotu 40 °C. Při této teplotě dýchání buněk ustává a dochází k množení mikroorganismů, jako jsou plísně hub (cidis lactis) a termofilních bakterií (bacilius subtilis). Teplota narůstá a typická vůně fermentovaného materiálu se mění na poněkud kyselejší pach [1]. Tato fáze pak volně přechází ve fázi mikrobiologickou (2. fáze).

2. fáze - mikrobiologická - v přibližném intervalu teplot 40 až 80 °C, při které dochází k intenzivnímu rozvoji termofilních hub a bakterií, jako jsou Mucor rusillus, Actinomyces termofilius a Bacilius calfaetor. Uvedené mikroorganismy mají značně omezené nároky na kyslík a jsou schopny vegetovat i ve spodních vrstvách materiálu [1]. Při anaerobních biologických procesech dochází k uvolňování vodíku a metanu. V rozmezí teplot 70 až 80 °C mikroorganismy hynou.
V této etapě při teplotě nad 80 °C již rostlinný materiál hnědne a jeho vůně připomíná fermentovaný tabák a začíná být cítit zápach kyseliny octové [1]. Děj přechází do třetí fáze.

Obr. 33. fáze - chemická nebo fáze chemických procesů a rozpadu organické hmoty - dochází k přechodu z neutrální nebo mírně zásadité reakce rostlinného materiálu v kyselou na pH 3 až 4. V intervalu teplot 70 až 135 °C dochází k adsorpčním jevům a rozkladu pektinů a v intervalu 135 až 200 °C k adsorpčním jevům a rozkladu bílkovin. Uvolňuje se adsorpční a oxidační teplo. Chemickou fázi lze též charakterizovat jako suchou destilaci, při které se tvoří těkavé uhlovodíky a hlavně aktivní uhlí, které vzniká při teplotě asi 120 °C a vyšší [2]. Proces je doprovázen zápachem po pražené kávě.

4. fáze - etapa zuhelnatění, zpopelnění a samovznícení, nebo též fáze tvorby porézního uhlíku – začíná se rozkládat celulóza a vzniklý uhlík je natolik porézní, že začíná ve větší míře oxidovat [3]. Dochází tedy k zuhelnatění hmoty, jejímu žhnutí a šíření ložiska kanály až k povrchu skladovaného materiálu. Uvolňuje se zejména oxid uhelnatý a další hořlavé plyny. Při prohoření k povrchu stohu, tedy při kontaktu se vzduchem, dojde k bezprostřednímu vzplanutí celé skládky. Tento proces může být doprovázen prudkou reakcí směsi vzniklých plynů se vzduchem s příslušným akustickým efektem.

Obr. 4Odborná literatura uvádí, že k biologickému samovznícení dochází od tří dnů do jednoho roku od uskladnění. Nejčastěji však k němu dochází v průběhu prvního až šestého měsíce skladování a později ve stále menší míře. U materiálu staršího než jeden rok již jen ojediněle [1].
Pro názornou ukázku znaků, které můžeme na místě požáru s rostlinným materiálem najít a které poukazují na možnost iniciace požáru samovznícením, jsme s por. Bc. Zelinkovou vybrali fotografie pořízené při ohledání místa požáru dvou stohů slámy v roce 2013. Sláma byla balíkována do kvádrů. V prvním případě byla naskladněna do tzv. ocelokolny s betonovou podlahou (obr. 1) a v případě druhém se jednalo o rozsáhlý stoh na otevřeném prostranství (obr. 2). Stohy byly nedaleko od sebe a bylo možné uvažovat shodné meteorologické podmínky (konstrukce ocelokolny nebránila povětrnostním vlivům – zejména zatékání srážkové vody).
V obou případech byly nalezeny obdobné znaky nebo jevy, zjištěné při vyhodnocení fotografií pořízených během hasebního zásahu, při vytěžení dotčených osob a při ohledání samotném:

• Obr. 5velmi rychlý rozvoj požáru,
• atypické odhořívání materiálu, tedy v celé nebo téměř celé půdorysné ploše a v celém objemu, a to proti směru větru, zejména ze spodních úrovní stohu,
• v případě „ocelokolny“ byl pozorován dlouhodobý intenzivní plamen poukazující na tzv. komínový efekt v kanálu vytvořeném při tlení k povrchu,
• při hašení pozorován silný propad materiálu, ke kterému by při běžném povrchovém odhořívání nedošlo,
• kanály nebo pozůstatky kanálů tlení (žhnutí),
• tzv. rostlinné slínky – vznikající slinutím rostlinného popela, mnohdy přilnuté k podkladu (beton nebo půda)
• fermentovaná značně zahnědlá sláma,
• u stavebních prvků lokálně viditelná degradace vlivem působení vznikajících kyselin v ložisku samozahřívání,
• vzhledem ke způsobu skladování byla velmi pravděpodobná retence srážkové vody v rostlinné hmotě a její neustálá macerace mohla vést k vytvoření podmínek optimálních pro rozvoj mikroorganismů,
• skladování materiálu odlišné kvality (stáří a druh),
• v případě stohu na volném prostranství byl materiál údajně naskladněn na shnilé zbytky starého stohu a nevhodně uspořádán,
• vzhledem k množství rostlinné hmoty byl velmi špatný odvod tepla z ložisek samozáhřevu a nemožný monitoring teploty mimo povrchové vrstvy.
  
  Vytěžované osoby nezaznamenaly výše popisovaný zápach ani propad materiálu, ke kterému dochází vlivem jeho degradace.

  Obr. 6	Obr. 7
  Obr. 9	Obr. 10

  Obr. 8Obr. 11Na uvedených fotografiích jsou zachyceny útvary a děje, jež mohou být pozorovány při samovznícení stohů:

• odhořívání materiálu v celém objemu a mnohdy odspodu (obr. 3),
• lokální dlouhodobě silný plamen způsobený tzv. komínovým efektem v kanálu tlení (obr. 4),
• silně zahnědlá fermentovaná sláma nestabilní struktury ostře ohraničená od samovznícením nezasažené hmoty (obr. 5),
• rostlinné slínky, které mohou být různých barevných odstínů od růžové, nazelenalé, červenohnědé až hnědé po černou (obr. 6),
• karbonizovaná sláma ve struktuře slínku (obr. 7),
• kanál tlení (žhnutí) zhroucený do sebe (obr. 8),
• kyselinami narušená struktura betonové podlahy s typickým zahnědnutím způsobeným jejich zahřátím (obr. 9).

Při porovnávání materiálů zajištěných při obou šetřených událostech byly rovněž provedeny vizuální a chemické analýzy rostlinných slínků, a to majoritně zastoupené sklovité hmoty (obr. 10), která vykazuje vyšší tvrdost než tabulové sklo a bílých sférických útvarů nalezených v jejich struktuře (obr. 11). Bílé sférické útvary jsou tvořeny oxidem vápenatým a hydroxidem vápenatým. Vzhledem k hygroskopické povaze došlo k jejich nabobtnání a rozpadu.
Chemická analýza uvedených složek slínků byla provedena metodou energodisperzní rentgenové spektrometrie na přístroji Spectro Xepos a méně vhodnou metodou infračervené spektrometrie. Slínky z obou případů jsou prvkovým zastoupením a samotnou strukturou velmi podobné.

Závěr
Každý, kdo již nějakou dobu působí v oblasti zjišťování příčin vzniku požáru, ví, že určení pravé příčiny zahoření zasaženého objektu není snadnou záležitostí. Vždy se musí pohlížet na zjištěné skutečnosti objektivně a neinklinovat od prvopočátku pouze k jediné vyšetřovací verzi. I v případě podezření na biologické samovznícení tomu není jinak.
Teprve po vyloučení všech ostatních vyšetřovacích verzí a po nálezu alespoň některých rysů charakteristických pro biologické samovznícení (např. fermentovaná sláma, rostlinné slínky, naleptané stavební prvky, charakteristické odhořívání, kanály tlení) můžeme konstatovat, že příčinou vzniku požáru je právě určitý jev. V ostatních případech většinou nemůžeme vyloučit souběh několika událostí. Tedy procesy, které by v posledním stádiu vedly k samovznícení a nedbalostnímu nebo úmyslnému založení požáru.

Literatura
[1] kpt. Zdeněk Havel: Požární chemie, Kriminalistický ústav Veřejné bezpečnosti 110 01 Praha, 1. vydání, Praha 1988
[2] Prof. Ing. Karol Balog, PhD.:Samovznietenie, Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 1. vydání, Ostrava 1999, ISBN: 80-86111-43-1
[3] Brumovská, I.: Speciální chemie pro požární ochranu. Učební texty, MV-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 3. vydání, Praha 2008, ISBN: 978-80-86640-88-4


kpt. Ing. Radim KŘIKAVA, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, por. Bc. Marika JAKUBČOVÁ, HZS Olomouckého kraje, foto autoři

Veřejná doprava v našem největším městě přepraví denně více než milion lidí. Naprosto nezbytné je zajištění jejího bezchybného fungování a bezpečnosti. Právě tuto oblast má na starosti Hasičský záchranný sbor Dopravního podniku hlavního města Prahy, a.s. (HZS DP). V souvislosti s neustále se vyvíjející a rostoucí dopravní infrastrukturou a počtem přepravovaných osob se jeho zaměstnanci musejí učit stále nové věci a zajišťovat bezpečnost v nových stanicích metra, autobusů i tramvají.

Z historie
Záchranný havarijní a požární útvar Metro byl zřízen DP Metro před 44 lety, když se začaly do Prahy navážet první soupravy metra. Provoz samotného metra byl zahájen 9. května 1974 a hasiči měli zázemí v provizorní požární stanici. Ta první oficiální, v depu Kačerov, byla otevřena v roce 1976, druhá v depu Hostivař v roce 1985 a třetí stanice byla postavena v roce 1994 v depu Zličín.
HZS DP má celkem 124 hasičů ve výjezdu, kteří slouží ve čtyřech dvanáctihodinových směnách, sbor dále doplňují tři velitelé stanic, velitel jednotek, oddělení odborných služeb (chemické, strojní, spojovací, technické), které má devět denních zaměstnanců, techniků požární ochrany, oddělení požární prevence a samozřejmě ředitel HZS DP Ing. Michal Wowesný.
Počátkem roku 2000 byly v rámci Dopravního podniku hl. m. Prahy, a.s., (DP) kvůli zlepšení úrovně zásahové činnosti zřízeny čtyři jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku (JSDHP), protože požární hlídky by pro tak velké objekty byly nedostačující. Tyto JSDHP jsou dislokovány v garážích Kačerov, Vršovice, Řepy a Klíčov. HZS DP je řídí jak po stránce metodické, tak i odborné a zajišťuje výcvik jejich členů. JSDHP prioritně zajišťují požární ochranu garáží pro autobusy, početně dohromady čítají 36 lidí, kteří jsou zároveň zaměstnanci DP. „Kdyby došlo k jakékoliv události, mohou okamžitě zasáhnout. Dopravní podnik má 1200 autobusů a v každé z garáží jich je okolo 300, je proto velmi důležité být na místě včas. Každá z těchto jednotek má k dispozici i potřebnou techniku,“ uvedl velitel jednotek HZS DP Karel Pátek.


Od roku 2005 došlo v HZS DP k velké změně; dříve hasiči měli na starosti zajištění požární ochrany v prostorách metra, od tohoto roku však pod ně spadá i požární ochrana a zajištění bezpečnosti na všech trasách autobusů, tramvají, v depech a garážích. Práce tedy výrazně přibylo. „Museli jsme se naučit spoustu nových složitých technických postupů, například nakolejení tramvaje, zvednutí vozu metra, záchranu osoby z lanovky, vyprošťování osob z výtahů a další,“ přiblížil objem práce HZS DP Karel Pátek.
Kromě 1200 autobusů provozuje DP i 850 tramvají a 730 souprav metra. Podzemí Prahy je protkáno celkem 65 kilometry tunelů metra. Mezi jednotlivými stanicemi je většinou méně než kilometrová vzdálenost, nejdelší trať je mezi stanicemi Holešovice a Kobylisy.
Hasiči HZS DP mají na starosti i dvě lanové dráhy, jednu na Petřín a druhou v ZOO Praha. Kvůli lanovkám i z důvodu velkého množství výtahových a větracích šachet je součástí HZS DP i lezecké družstvo, na každé směně slouží pět lezců, kteří mají výcvik pro záchranu osob z výšky a hloubky.

Působnost HZS DP
„Zasahujeme všude, kde je působnost dopravního podniku, tedy nejen v rámci Prahy, ale i na příměstských linkách autobusů. Nejezdíme ke každé události nebo poruše, ale na všechny větší události ano,“ informoval velitel jednotek.
Ročně tak jednotky HZS DP vyjedou až k pěti stům zásahů. Z toho požáry tvoří naprosté minimum, většinou se jedná o technické zásahy, ale také například o vyprošťování osob z výtahů v prostorách metra. Hodně výjezdů představují i zásahy u úniků ropných látek z autobusů, někdy se vzhledem k trase linek jedná i o několikakilometrové vzdálenosti. „Dnes, když se staráme i o autobusy a tramvaje, převažují v naší činnosti výjezdy na povrchu,“ upřesnil Karel Pátek. Náročné zásahy jsou však také při pádu osob do kolejiště metra nebo zásahy v kabelových prostorách metra.

Stanice HZS DP
Každá ze tří stanic HZS DP je předurčena k jinému typu zásahů. Všechny jsou shodně vybaveny obdobnou zásahovou technikou, jako je CAS, technické automobily a poté ještě speciální technikou podle předurčenosti stanice. Na Kačerově najdeme dvojici automobilů se speciálním hydraulickým zařízením pro nakolejování vozidel metra a tramvají, tato technika má působnost po celé Praze. Je zde také protiplynový automobil. Nakolejování jsou ostatně asi nejzajímavější zásahy, které tyto podnikové hasiče odlišují od ostatních podnikových sborů. V Hostivaři je ještě kromě plynového hasicího automobilu, chemického vozu a dopravního automobilu speciální jeřáb pro vyprošťovací práce.
Kromě nakolejování je dalším velkým specifikem pro práci podnikových hasičů DP používání kyslíkových dýchacích přístrojů. „Veškerá naše činnost, co se týká prostor metra, se vlastně odehrává pod zemí a je zapotřebí, aby hasiči mohli v těchto prostorách zasahovat co nejdéle. Kyslíkové dýchací přístroje nám umožňují až čtyři hodiny zásahu,“ uvedl Karel Pátek. Dalším ochranným prostředkem, který hasiči při své práci používají, jsou filtrační oděvy FOP 96 HZS, které svým principem vycházejí z armádních oděvů, a umožňují dlouhodobý zásah v prostředí par chemických látek. K detekci chemických látek HZS DP využívá detekční přístroj RAID­ M100, který je na každé hasičské stanici.
Požární technika, kterou HZS DP disponuje, je podle slov velitele jednotek dostačující. Obnova techniky probíhá každý rok, kdy se v rámci investic pořizují jedno až dvě speciální vozidla.

Výcvik
HZS DP má k dispozici pro výcvik jednotek vlastní protiplynový polygon v depu Hostivař, ale využívá i jiné, podle zaměření. „Náš výcvik je specifický, protože všichni naši lidé musí být schopni manipulovat se všemi typy vozů metra i tramvají. Protože máme na starost i technické prostory metra, které nejsou běžně přístupné, je výcvik náročný i na znalosti a dobrou orientaci, kterými musí každý náš hasič disponovat,“ dodal velitel.
Protiplynový polygon DP využívají k výcviku kromě podnikových hasičů ještě další jednotky SDH obcí, jednotky HZS ČR i speciální útvary Policie ČR. Projde jím na 700 lidí ročně.
V rámci výcviku DP připravuje hasičům pravidelně různé typy souprav dopravních prostředků a hasiči se s nimi jezdí seznamovat, učí se technické parametry i jak s nimi manipulovat v případě zásahu. HZS DP připravuje pro své jednotky pravidelně několikrát za rok i námětová cvičení (chemický útok v metru, teroristický útok, povodně a další), kromě toho se účastní i cvičení IZS, hodně cvičí se zdravotnickou záchrannou službou, s HZS hl. m. Prahy a dalšími složkami IZS. Vzhledem k existující typové činnosti (STČ-13/IZS Reakce na chemický útok v metru) určené pouze pro metro je u HZS DP každý měsíc v plánu školení na nějakou její část, permanentně se nacvičuje. Všichni hasiči jsou také schopni poskytnout první předlékařskou pomoc.
„Pokud k nám nastoupí nový člen našeho týmu, trvá mu minimálně rok a půl, než je plnohodnotným hasičem a seznámí se s naším hasebním obvodem. Důležitá je i orientace po Praze, protože ne všichni naši hasiči jsou místní. Při přijímání upřednostňujeme již „hotové“ hasiče, kteří znají práci a mají za sebou alespoň základní výcvik. V jednotce nemáme téměř žádnou fluktuaci, u nás většinou odcházejí lidé až do důchodu,“ vysvětlil Karel Pátek. Na každé volné místo u HZS DP jsou desítky uchazečů, kteří procházejí fyzickými testy, cvičnými jízdami v autoškole, psychologickými i zdravotními testy.
V rámci zvyšování profesionality mají členové HZS DP možnost vyjíždět i za svými kolegy do zahraničí. „Už jsme byli u kolegů v Berlíně, Mnichově a letos pojedeme do Vídně. Stáže jsou vždy velmi zajímavé a inspirativní. Například jsme se před lety v Berlíně takto inspirovali pořízením kolejových vozíků. Nyní je používáme na odvoz raněných po kolejích, různých agregátů a techniky,“ dodal velitel.

Prevence
Metro samotné je klasifikováno jako oblast s vysokým požárním nebezpečím a podle toho je přizpůsobena požární prevence v těchto prostorách. Objekty a areály v hasebním obvodu DP jsou chráněny tisíci čidly EPS. Na některých stanicích metra jsou vodní clony, jsou zde také umístěny detektory chemických látek. Každá stanice metra má také dálkově ovládané odvětrávání. Na všech potřebných místech jsou samozřejmě rozmístěny vodní hydranty a hasicí přístroje. „Veškerá čidla EPS a další zařízení jsou ovládána z našeho dispečinku v Hostivaři, kde vždy dva hasiči ze směny drží službu. Odtud se vysílají jednotky ze všech stanic na výjezdy, k dispozici jsou dohledové systémy, které mapují pohyb všech autobusů, tramvají, ale třeba i našich hasičských vozidel v rámci Prahy. Víme také o pohybu souprav metra. V každé stanici metra jsou navíc kamerové systémy, takže vždy můžeme analyzovat, co přesně se na které stanici děje,“ doplnil velitel jednotek.
Největší potenciál nebezpečí představují v rámci hasebního obvodu DP obrovské garáže autobusů a tramvají v Hostivaři, nádrže na pohonné hmoty a také opravny souprav dopravních prostředků v každém depu.
DP je rozdělen na několik úseků, podle typu dopravy (autobusy, tramvaje, metro). Každý úsek má vlastní dispečink a HZS DP musí při své práci spolupracovat se všemi, právě u hasičů se činnost všech úseků střetává.

Bezpečnost
„Nejdůležitější ale ze všech potenciálních nebezpečí je to, že se ve všech prostorách našeho hasebního obvodu pohybuje obrovské množství lidí. Když se například sjedou na jedné stanici dvě soupravy metra ve stejném čase, je tam až 3000 lidí najednou. A zdraví a záchrana životů lidí jsou vždy prvořadé. Zásahy v metru jsou vždy náročné a hodně specifické,“ řekl Karel Pátek. „Navíc je na nás i při drobné události vyvíjen velký tlak. Lidé chtějí co nejrychleji pokračovat v cestě, veřejnost příliš nespolupracuje a vždy cítí obrovské omezení ve svém pohybu,“ doplnil.
I malý požár, například koše nebo kontejneru, dokáže podzemní prostory metra velmi rychle zakouřit a odvětrávání je složité.
Jednotky HZS DP musejí také vždy počítat s tím, že zásahy ztěžuje právě množství lidí nacházejících se ve všech dopravních prostředcích. Situaci někdy komplikuje i malý prostor, například okolo tramvajových tratí. Tyto problémy jsou na novém Trojském mostě, kam se nevejde speciální nakolejovací jeřáb, na tramvajové koleje vedoucí podél Barrandova se hasiči mají problém dostat s jakoukoliv technikou.
Bezpečnost metra řeší také pražský magistrát, existuje komise, která posuzuje možná bezpečnostní rizika, a její závěry se pak promítají do činnosti HZS DP. Bezpečnost metra projednává také Bezpečnostní rada státu. DP má svůj bezpečnostní úsek a krizové manažery, kteří se věnují plánům zajištění bezpečnosti metra. V rámci DP existují vnitřní havarijní i poplachové plány na všechny potenciální typy mimořádných událostí. Hasiči pak podle nich nacvičují činnost.


kpt. Mgr. Jana KEMROVÁ, foto autorka, archiv HZS Dopravního podniku hl. m. Prahy, a.s., a Miroslav KOSMATA, HZS hl. m. Prahy
 

Již sedmým rokem proběhne anketa Dobrovolní hasiči roku. Cílem je ocenit nejlepší zásahy jednotek a preventivní aktivity sborů dobrovolných hasičů z celé České republiky a současně představit jejich činnost a odhodlání široké veřejnosti. Ve čtvrtek 14. září 2017 odborná porota v čele s genmjr. Ing. Drahoslavem Rybou, generálním ředitelem HZS ČR, oznámila nominaci těch, kteří postoupili do závěrečného finále letošního ročníku ankety. Výsledné pořadí finalistů se dozvíme už 25. listopadu při slavnostním večeru.

Finalisty vybírá a nominuje odborná porota
Odborná porota se musela během jednoho měsíce podrobně seznámit s obsahem 145 došlých přihlášek jednotek a sborů. Úkolem poroty je nominovat 25 jednotek a sborů dobrovolných hasičů obcí a 25 sborů dobrovolných hasičů, kteří postupují do finále. Celkem tak připadá pět jednotek a pět sborů na každou z pěti oblastí, do kterých je Česká republika rovnoměrně rozdělena.
VII. ročník ankety je u příležitosti 45. výročí hry Plamen mimořádně rozšířen o třetí kategorii, která je určena kolektivům mladých hasičů. Porota proto současně vybrala pět nejzajímavějších projektů kolektivů, které budou vyhlášeny na závěrečném slavnostním večeru. „Účast v anketě Dobrovolní hasiči roku neznamená pro hasiče jen možnost získání finanční a věcné podpory jejich činnosti. Mnohem významnější je morální ocenění jejich práce před širokou veřejností. Věřím, že je to pro všechny finalisty i ostatní sbory dobrou motivací pro další práci a pro přihlášení v následujících ročnících ankety,“ sdělil předseda poroty a generální ředitel HZS ČR, genmjr. Ing. Drahoslav Ryba.

Ocenění partnerů přináší finanční i věcnou podporu
Hlavním oceněním, které bude uděleno již posedmé, je titul Jednotka sboru dobrovolných hasičů roku a Sbor dobrovolných hasičů roku. Finalisté s největším počtem hlasů obdrží skleněnou zásahovou helmu ve skutečné velikosti. Od partnerů ankety finalisté obdrží finanční prostředky v celkové výši 1 750 000 Kč a záchranářskou techniku v hodnotě více než 600 000 Kč.
„Vybrat ze všech přihlášených pouze 25 finalistů v každé kategorii je díky vysoké úrovni provedených zásahů a činností přihlášených jednotek a sborů velmi těžkým úkolem. Není tajemstvím, že při bodování dochází k několika rozstřelům, doprovázených širokou diskuzí členů odborné poroty. Pak skutečně rozhodují detaily samotných akcí. S výsledkem hlasování jsem spokojen a všichni nominovaní si postup do finále skutečně zaslouží,“ popsal své pocity Pavel Káčer, člen poroty a jednatel generálního partnera GridServices, s.r.o.

Hlasování na internetu i formou SMS
Hlasování bylo zahájeno 15. září ve 12.00 hodin a bude ukončeno 31. října 2017 ve 24.00 hodin. Stejně jako v předchozích letech je možné hlasovat dvěma způsoby. První je prostřednictvím hlasovacího formuláře přímo na stránkách ankety www.adhr.cz, nebo zasláním hlasovací SMS.
Do hlasování se vždy zapojuje široká veřejnost. Může hlasovat oběma způsoby a přidělit svůj hlas jedné jednotce i jednomu sboru v každé z pěti soutěžních oblastí. Hlasující může tedy udělit maximálně pět hlasů jednotkám a pět hlasů sborům prostřednictvím hlasovacího formuláře. Jeden hlas pak jednotce a jeden hlas sboru zasláním SMS. Přesný postup hlasování je popsán na stránkách ankety www.adhr.cz.

Slavnostní vyhlášení živě na streamu i ze záznamu v České televizi
Výsledky ankety budou slavnostně vyhlášeny v sobotu 25. listopadu 2017. Pořadatelé ankety a organizátoři připravují pro letošní slavnostní večer nové prostory a nově také známou moderátorskou dvojici. Hudební část zajistí Ilona Csáková a Vlasta Rédl. Slavnostní vyhlášení budou moci všichni sledovat prostřednictvím on­ line streamového přenosu. Na své by si měli přijít také diváci České televize, pro které ve spolupráci s režisérem Romanem Petrenkem připravujeme zábavný pořad, který bude záznamem slavnostního večera.

Finalisté 1. kategorie JSDHO

Finalisté 2. kategorie SDH – HS

Jiří BEZDĚK, Svatý Florián – Dobrovolní hasiči roku, z.s.

V letech 2007 až 2015 připravil a realizoval Hasičský záchranný sbor České republiky řadu významných projektů, které měly zásadní vliv na efektivitu, mobilitu a akceschopnost Hasičského záchranného sboru České republiky. Umožnily zvýšení kvality řešení mimořádných událostí, rozšíření spektra řešených událostí a vnesly do činnosti Hasičského záchranného sboru České republiky také řadu inovativních prvků, a to jak pokud jde o techniku a věcné prostředky využívané při zásahové činnosti, tak i v oblasti informačních a komunikačních technologií operačních středisek. Tyto projekty byly spolufinancovány ze strukturálních fondů Evropské unie.

Nejvýznamnějším dotačním titulem pro Hasičský záchranný sbor České republiky v programovém období 2007–2013 byl Integrovaný operační program pro období 2007–2013, jehož strategií byly intervence na národní úrovni s celoplošným dopadem pro zvýšení kvality života obyvatel a zvýšení atraktivity České republiky pro investory v důsledku zvýšení kvality, efektivity a dostupnosti činností veřejné správy a veřejných služeb.
Na bezpečnost a kvalitu veřejných služeb poskytovaných složkami integrovaného záchranného systému (včetně Hasičského záchranného sboru České republiky) byla zaměřena prioritní osa 3 Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb – Cíl Konvergence, konkrétně oblast intervence 3.4 Služby v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik. V této oblasti intervence Hasičský záchranný sbor České republiky realizoval a úspěšně dokončil v programovém období 2007–2013 projekty s nejvýznamnějším rozsahem, a to v celkové výši (jen způsobilé náklady) 3 529 540,5 tisíc Kč.

Významné projekty

Připravenost HZS ČR k řešení povodní

Obr. 1 Velkokapacitní cisternová automobilová stříkačka s vysokotlakým vodním proudem

Hlavním cílem projektu bylo zvýšit kvalitu řešení mimořádných událostí (zejména povodní) působením Hasičského záchranného sboru České republiky, jehož základním úkolem je chránit životy a zdraví obyvatel, životní prostředí, zvířata a majetek, jako segment systému ochrany obyvatelstva. Současně byla projektem zlepšena připravenost Hasičského záchranného sboru České republiky jako základní složky integrovaného záchranného systému na řešení rozsáhlých a přívalových povodní a dalších druhů mimořádných událostí tak, aby stejná kvalita, efektivnost a časová dostupnost záchranných a likvidačních prací prováděných Hasičským záchranným sborem České republiky byla garantována občanům ve všech regionech České republiky.
Cílů projektu bylo dosaženo pořízením moderní techniky a technologií pro záchranné a likvidační práce prováděné Hasičským záchranným sborem České republiky a vytvořením hmotných podmínek pro účelnější zvládnutí logistického zabezpečení poskytnutí humanitární pomoci obyvatelstvu v ohrožených a zatopených oblastech a pro rychlejší nasazení speciálních sil Hasičského záchranného sboru České republiky, který je pověřen budováním tohoto systému a řízením povodňových prací.
Projekt Připravenost Hasičského záchranného sboru České republiky k řešení povodní byl realizován v režimu tzv. velkých projektů podle článku 39–43 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999.
Celkové způsobilé náklady projektu činily 1 409 961,8 tisíc Kč, z toho 85 % bylo spolufinancováno Evropskou unií prostřednictvím Integrovaného operačního programu pro období 2007–2013.

Více o projektu na:
http://www.hzscr.cz/clanek/zaverecna-informace-k-realizovanemu-projektu-pripravenost-hasicskeho-zachranneho-sboru-ceske-republiky-k-reseni-povodni.aspx

Národní informační systém IZS, krajské standardizované projekty HZS krajů a Centrální standardizovaný projekt generálního ředitelství HZS ČR
Uvedené projekty byly realizovány jako součást programu Jednotná úroveň informačních systémů operačního řízení a modernizace technologií pro příjem tísňového volání základních složek integrovaného záchranného systému, jehož gestorem bylo MV­ generální ředitelství HZS ČR. Do programu byly zapojeny základní složky integrovaného záchranného systému (Hasičský záchranný sbor České republiky, Policie České republiky a zdravotnické záchranné služby krajů), dále kraje, Ministerstvo zdravotnictví a Asociace krajů České republiky.
Součástí programu byl ­„Střechový“ projekt Národní informační systém integrovaného záchranného systému, krajské standardizované projekty základních složek integrovaného záchranného systému (3 × 13 projektů), Centrální standardizovaný projekt generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, Centrální standardizovaný projekt Policejního prezidia České republiky, řešení pro Hlavní město Praha – ta nebyla spolufinancována ze strukturálních fondů Evropské unie, neboť podmínky dotačního titulu to neumožňovaly (3 projekty).
Projekt Národní informační systém integrovaného záchranného systému představoval tzv. „střechové řešení“ (společně využívané technologie), krajské a centrální standardizované projekty na toto střechové řešení navázaly.

Obr. 2 Schéma programuNárodní informační systém IZS
Celkovým výstupem projektu je funkční Národní informační systém integrovaného záchranného systému, který je využíván všemi základními složkami integrovaného záchranného systému při příjmu tísňových volání a následném vysílání sil a prostředků k mimořádným událostem.
Klíčovým přínosem projektu je zrychlení a zefektivnění spolupráce operačních středisek základních složek integrovaného záchranného systému, což se projevuje především zrychlením zásahu při mimořádných událostech a rychlejším poskytováním pomoci občanům.
Z pohledu základních složek integrovaného záchranného systému spočívá hlavní přínos projektu především v možnosti efektivní výměny a sdílení dat a informací, možnosti lepší koordinace.
Z pohledu zákazníka-občana je hlavním přínosem projektu snížení následků mimořádných událostí v případě společných akcí více složek integrovaného záchranného systému díky rychlejším a provázanějším zásahům. To umožňuje plně dostupné tísňové volání, přesnější určení místa mimořádné události, okamžité zahájení činnosti potřebných složek a rychlejší přeprava na místo.
Celkové způsobilé náklady projektu činily 333 040,5 tisíc Kč, z toho 85 % bylo spolufinancováno Evropskou unií prostřednictvím Integrovaného operačního programu pro období 2007–2013.

Krajské standardizované projekty HZS krajů a Centrální standardizovaný projekt generálního ředitelství HZS ČR
Realizace krajských standardizovaných projektů hasičských záchranných sborů krajů a Centrálního standardizovaného projektu generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky byla zaměřena na vybudování nebo zlepšení informačního systému operačních středisek s cílem zajistit provoz informačních a komunikačních sítí a služeb Hasičského záchranného sboru České republiky a dosáhnout dokonalého propojení všech základních složek integrovaného záchranného systému mezi sebou bez ohledu na jejich lokaci a tak zajistit vysokou akceschopnost a interoperabilitu.
Krajské standardizované projekty hasičských záchranných sborů krajů a Centrální standardizovaný projekt generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky bezprostředně využívají jednotné datové a komunikační prostředí vytvořené v rámci projektu Národní informační systém integrovaného záchranného systému, což v konečném důsledku přináší zkrácení doby odezvy na tísňová volání a nasazení sil a prostředků.
V rámci krajských standardizovaných projektů hasičských záchranných sborů krajů a Centrálního standardizovaného projektu generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky byly pořízeny nové technologie pro operační řízení s napojením na technologie vybudované v projektu Národní informační systém integrovaného záchranného systému umožňující zajistit kvalitnější informace pro vytěžení informací z tísňového hovoru, vyšší účinnost operačního řízení a nasazování sil a prostředků, zvýšení přehledu o operační situaci, zkrácení přepravních časů sil a prostředků a dále zajistit interoperabilitu na úrovni jednotlivých hasičských záchranných sborů krajů, ale i mezi ostatními základními složkami integrovaného záchranného systému.
Celkové způsobilé náklady krajských standardizovaných projektů hasičských záchranných sborů krajů a Centrálního standardizovaného projektu generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky činily 489 531,5 tisíc Kč, v tom 85 % bylo spolufinancováno Evropskou unií prostřednictvím Integrovaného operačního programu pro období 2007–2013.

Více o projektech na:
http://www.hzscr.cz/clanek/zaverecna-informace-k-realizovanemu-programu-jednotna-uroven-informacnich-systemu-operacniho-rizeni-a-modernizace-technologii-pro-prijem-tisnoveho-volani-zakladnich-slozek-integrovaneho-zachranneho-systemu.aspx

Obr. 3 Síťové prvky, komunikační prostředky, technologie	výjezdový tablet

Zajištění efektivní hlasové a datové komunikace HZS ČR pro řešení mimořádných událostí
Cílem projektu bylo zajistit spolehlivé a bezpečné rádiové spojení u Hasičského záchranného sboru České republiky v úrovni vozidlové techniky, krajských operačních a informačních středisek a místa zásahu. Tím došlo ke zvýšení efektivnosti, kapacity a spolehlivosti při využívání radiokomunikačního systému PEGAS ze strany Hasičského záchranného sboru České republiky.
Uvedeného cíle bylo dosaženo pořízením moderní a kvalitativně nové techniky a technologií v podobě komunikačních sad Hasičského záchranného sboru České republiky. Komunikační sady jsou tvořeny vozidlovými terminály nové generace radiokomunikačního systému PEGAS s příslušenstvím, převodníky typu AD/DA, dispečerskými terminály radiokomunikačního systému PEGAS a nezávislými digitálními opakovači.
Celkové způsobilé náklady projektu činily 147 467,4 tisíc Kč, z toho 85 % bylo spolufinancováno Evropskou unií prostřednictvím Integrovaného operačního programu pro období 2007–2013.

Více o projektu na:
http://www.hzscr.cz/clanek/zaverecna-informace-k-realizovanemu-projektu-zajisteni-efektivni-hlasove-a-datove-komunikace-hasicskeho-zachranneho-sboru-pro-reseni-mimoradnych-udalosti.aspx

Obr. 4 Vozidlový terminál pořízený projektem Zajištění efektivní hlasové a datové komunikace HZS ČR pro řešení momořádných událostí
 

Národní základna humanitární pomoci
Obr. Národní základna humaitární pomoci před a po rekonstrukciPředmětem uvedeného projektu bylo vybudování Národní základny humanitární pomoci, která je Hasičským záchranným sborem České republiky využívána za účelem příjmu humanitární pomoci ze zahraničí (přijetí a následná distribuce) a také za účelem organizace záchranářské a materiální pomoci do zahraničí, za které je odpovědné Ministerstvo vnitra­ generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, ve znění pozdějších předpisů, ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí, složkami integrovaného záchranného systému nebo ústředními správními úřady.
Bezprostředním cílem projektu bylo vytvoření minimálně 2 500 m2 nových kapacit pro efektivní zajištění poskytování humanitární pomoci a pořízení odpovídající techniky pro manipulaci, přepravu a distribuci humanitární pomoci z nebo do základny nebo na jakékoliv místo určení.
Národní základna humanitární pomoci Hasičskému záchrannému sboru České republiky umožňuje poskytnutou humanitární pomoc efektivně přijímat, organizovat její urychlené převzetí, roztřídit, uskladnit, skladovat po nezbytnou dobu, připravit k expedici a expedovat v rámci České republiky nebo do státu Evropské unie nebo jinam do světa, kde jí bude zapotřebí.
Celkové způsobilé náklady projektu činily 45 564,6 tisíc Kč, z toho 85 % bylo spolufinancováno Evropskou unií prostřednictvím Integrovaného operačního programu pro období 2007–2013.

Více o projektech na:
http://www.hzscr.cz/clanek/zaverecna-informace-k-realizovanemu-projektu-narodni-zakladny-humanitarni-pomoci.aspx


Projekty operace Pořízení moderní techniky a technologií HZS ČR pro zvýšení kvality řešení mimořádných událostí
Obr. 6 Velitelský automobil (HZS Středočeského kraje)Skupina projektů (operace) byla zaměřena na pořízení moderní, inovativní techniky a technologií určených pro zvýšení kvality řešení mimořádných událostí Hasičského záchranného sboru České republiky a dalších jednotek požární ochrany. Operace „Zvýšení kvality“ zahrnula projekty 13 hasičských záchranných sborů krajů a projekt Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava.
V rámci operace Zvýšení kvality byla pořízena kvalitativně nová, moderní technika a technologie, které jsou určeny pro hašení požárů, záchranné práce různého charakteru a pro plnění úkolů v ochraně obyvatelstva. Nová technika ve vybavení Hasičského záchranného sboru České republiky a dalších jednotek požární ochrany vytváří pro zásahovou činnost nové technické a technologické podmínky, rozšiřuje spektrum jejího použití pro různé typy mimořádných událostí a vnáší do ní novou inovativní dimenzi, která ovlivní i odbornou úroveň a efektivitu zásahů. V případě Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava je projektem řešeno specifické území Národního parku Šumava, které je vysoce požárně nebezpečné.
Celkové způsobilé náklady projektů uvedené operace za Hasičský záchranný sbor České republiky činily 591 150,3 tisíc Kč, z toho 85 % bylo spolufinancováno Evropskou unií prostřednictvím Integrovaného operačního programu pro období 2007–2013.

Více o projektech na:
http://www.hzscr.cz/clanek/zaverecna-informace-k-realizovane-operaci-zivelni-pohroma.aspx

Projekty operace Zvýšení akceschopnosti HZS ČR pro záchranné a likvidační práce při živelních pohromách
Obr. 7 Autobusy přirozené v rámci operace Živelní pohromaSkupinu projektů (operace) byla zaměřena na pořízení techniky určené pro záchranné a likvidační práce při živelních pohromách. Operace „Živelní pohroma“ zahrnula projekty 13 hasičských záchranných sborů krajů a projekt Záchranného útvaru Hasičského záchranného sboru České republiky.
V rámci operace Živelní pohroma byla pořízena generačně nová a moderní speciální technika určená pro řešení živelních pohrom (zejména povodní a bleskových povodní). Tato technika umožňuje Hasičskému záchrannému sboru České republiky efektivnější zásah na místě mimořádné události a poskytnutím včasné a efektivní pomoci může vést ke zvýšení počtu zachráněných životů a nárůstu objemu uchráněných hodnot při mimořádné události. Povodně, zejména tzv. bleskové povodně, se v naší zemi staly novým fenoménem v kategorii živelních pohrom. Projekty uvedené operace reagovaly na skutečnost, že nové zásahové podmínky spojené s touto skutečností kladou nové požadavky na technologii Hasičského záchranného sboru České republiky – především jde o enormně zvýšené požadavky na speciální technické prostředky potřebné k realizaci záchranných a likvidačních prací zabezpečovaných Hasičským záchranným sborem České republiky při živelních pohromách.
Celkové způsobilé náklady projektů uvedené operace za Hasičský záchranný sbor České republiky činily 297 939,6 tis. Kč, z toho 85 % bylo spolufinancováno Evropskou unií prostřednictvím Integrovaného operačního programu pro období 2007–2013.

Více o projektech na:
http://www.hzscr.cz/clanek/zaverecna-informace-k-realizovanym-projektum-operace-zvyseni-akceschopnosti-hasicskeho-zachranneho-sboru-ceske-republiky-pro-zachranne-a-likvidacni-prace-pri-zivelnich-pohromach.aspx

Projekty operace Technika, technologie a prostředky HZS ČR pro efektivní zásah
Skupina projektů (operace) byla zaměřena na pořízení moderní techniky, technologií a věcných prostředků pro efektivní zásah na mimořádné události a zlepšení podmínek na místě zásahu. Operace „Efektivní zásah“ zahrnula projekty 13 hasičských záchranných sborů krajů a jeden projekt Záchranného útvaru Hasičského záchranného sboru České republiky.
V rámci operace Efektivní zásah byla pořízena moderní technika, technologie a věcné prostředky s novou technologií hasebních a záchranných prací pro Hasičský záchranný sbor České republiky, které umožňují účinně reagovat na nové typy mimořádných činností a nové trendy v zásahové činnosti, zvyšují kvalitu řešení mimořádných událostí a zlepšují podmínky na místě zásahu působením Hasičského záchranného sboru České republiky.
Celkové způsobilé náklady projektů uvedené operace za Hasičský záchranný sbor České republiky činily 214 884,8 tisíc Kč, z toho 85 % bylo spolufinancováno Evropskou unií prostřednictvím Integrovaného operačního programu pro období 2007–2013.

Více o projektech na:
http://www.hzscr.cz/clanek/zaverecna-informace-k-realizovanym-projektum-operace-technika-technologie-a-prostredky-hasicskeho-zachranneho-sboru-ceske-republiky-pro-efektivni-zasah.aspx

Obr. 8 Těžká vyprošťovací sada pro likvidaci dopravních nehod pořízená v rámci operace Efektivní zásah

Dalším významným dotačním titulem pro Hasičský záchranný sbor České republiky byl v programovém období 2007–2013 Operační program Životní prostředí, ve kterém byly realizovány a úspěšně dokončeny projekty v celkovém objemu (jen způsobilé náklady) 49 605,6 tis. Kč. Projekty směřují do oblasti digitálních povodňových plánů a úspor energií (zateplení objektů).
Hasičský záchranný sbor České republiky dále v menší míře využil také dotační tituly Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, Program přeshraniční spolupráce Česká republika – Slovenská republika 2007–2013 a Program přeshraniční spolupráce Česká republika – Polsko 2007–2013.

Odkazy
Stránky Integrovaného operačního programu pro období 2007 – 2013:
https://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Microsites/Integrovany-OP/Uvodni-strana
Úspěšné projekty Integrovaného operačního programu:
http://www.kvalitazivota.eu/


plk. Ing. Vladimíra KRACÍKOVÁ, MV­ generální ředitelství HZS ČR, foto archiv redakce, HZS Plzeňského kraje, HZS Pardubického kraje, HZS Středočeského kraje

Rozhodnutí o technickém zhodnocení vozidel chemického a radiačního průzkumu (TACHP- technický automobil chemický v provedení chemického a radiačního průzkumu) vycházelo z trvalé potřeby rozvoje detekce a identifikace nebezpečných látek a rozhodnutí o rozšíření detekce na B­ agens a toxiny. Zhodnocení vozidel TACHP bylo financováno prostředky Správy státních hmotných rezerv (dále „SSHR“) a do služby výjezdovým skupinám chemických laboratoří HZS ČR byla předána v prosinci 2016.

Modernizace nástavby vozidla a prostředků radiačního a biologického průzkumu
Školení pracovníků chemických laboratoří HZS ČR pro práci s novými spektometry Triathler LSCPět původních kusů vozidel TACHP získal HZS ČR od SSHR podle smlouvy o ochraňování v roce 2009 v souvislosti s předsednictvím České republiky Radě Evropské unie. Tato vozidla byla vybavena moderními přístroji pro detekci, identifikaci, chemickou analýzu, radiační monitorování a gamaspektrometrickou analýzu radionuklidů v terénu. Vozidla jsou dislokována u výjezdových skupin chemických laboratoří HZS ČR – Školicí středisko a chemická laboratoř Kamenice (HZS Středočeského kraje), Školicí středisko a laboratoř Třemošná (HZS Plzeňského kraje), Pracoviště laboratoř Tišnov (HZS Jihomoravského kraje) a Chemická laboratoř Frenštát pod Radhoštěm (HZS Moravskoslezského kraje) a MV­ generální ředitelství HZS ČR, Institut ochrany obyvatelstva (Lázně Bohdaneč, dále jen „Institut“). Tyto laboratoře mají vymezenou působnost na území ČR a zajišťují plnění úkolů chemické služby HZS ČR souvisejících zejména s chemickým a radiačním průzkumem a dozimetrickou a laboratorní kontrolou při mimořádných událostech s výskytem nebezpečných látek. Díky odbornému personálnímu zabezpečení a kvalitnímu vybavení chemických laboratoří se v této oblasti Česká republika řadí mezi nejvyspělejší státy Evropy.
Aby mohla být udržena vysoká kvalita v oblasti chemického, radiačního a biologického průzkumu prováděného v terénu, je nutné neustále sledovat trendy v oblasti detekce a monitorování těchto látek a doplňovat nebo obměňovat technické prostředky. Z tohoto důvodu bylo v loňském roce provedeno technické zhodnocení TACHP. Spočívalo v opravě a úpravě vozidla, úpravě technologické části vozidla, opravě stávajícího přístrojového vybavení a především také v doplnění vybavení novými přístroji pro chemický průzkum a analýzy, doplnění vybavení přístroji pro radiační průzkum nebo monitoring a nově byly do vybavení přidány i přístroje pro biologický průzkum.

Úprava a technické doplnění vozidla
Analyzátor pro měření kontaminace cesiem RKG-14 VIRTUOSO RadiometrVozidlo bylo doplněno o výjezdový tablet, autorádio s bluetooth handsfree a soupravu nářadí. Ve vozidle byly dále upraveny úložné prvky a laboratorní nábytek. Také byl upraven systém vodního hospodářství a filtroventilace. Výrazně byl také přepracován obalový soubor pro transport zdroje ionizujícího záření. Vozidlo bylo doplněno o dalekohled, odolný fotoaparát s vodotěsným pouzdrem a olověné stínění pro přístroj Falcon 5000N.

Radiační průzkum a monitorování
Stávající vybavení TACHP pro radiační průzkum a monitorování [zásahový dozimetr URAD 115, zásahový radiometr DC-3H-08, osobní dozimetr SOR/R a přenosný polovodičový gama spektrometr Falcon 5000 (v rámci zhodnocení doplněn o typové schválení pro pět měřicích geometrií), měřič kontaminace Contamat FHT 111M, radiometr s teleskopickou sondou FH-40 G a inteligentní sonda do vozidla MDG 02 s GPS] bylo doplněno o dalších pět nových přístrojů.
RadEye HEC (firmy Thermo Fisher Scientific) je přenosný detekční systém pro měření vzorků emitujících alfa a beta záření, primárně určený pro měření pevných vzorků (půda, vegetace, prášky, pasty apod.). Pro měření vzorků jiných skupenství je většinou nutná patřičná úprava vzorku (kapaliny – odpařit do sucha, stěr na filtrační papír, plyny – prosávat přes filtr apod.) Detekce je prováděna anorganickým scintilačním detektorem, který je tvořen dvěma fosforovými scintilátory. Tento detektor je schopen rozlišit záření pocházející jak od radionuklidů emitujících záření alfa, tak od radionuklidů emitujícího beta záření. Rozsah měření aktivity je do 6 000 000 cpm (counts per minute – počet impulzů za minutu). Pozadí detektoru pro beta kanál je <60 cpm a pro alfa kanál <3 cpm na pozadí 0,15 µSv/h od 137Cs. V případě, že je známo, o jaký radionuklid jde (nutno zjistit spektrometrem), lze na základě měření a srovnání s příslušnými standardy přímo určit aktivitu. V případě směsných a neznámých vzorků lze měřit pouze sumární četnosti, nikoli však aktivity. Přístroj díky své jednoduchosti a kvalitní vnitřní baterii vydrží pracovat až 800 hodin. Samozřejmostí je také možnost připojení k počítači, kde lze provádět veškerá nastavení a také prohlížet a zpracovávat naměřená data.
Dalším přístrojem je jednokomorový kapalinový scintilační spektrometr TRIATHLER LSC (firmy Hidex), který je použitelný pro laboratorní měření a díky robustnímu provedení a relativně nízké hmotnosti (9 kg) také pro měření přímo v terénu. Energetický rozsah spektrometru je 2 až 2000 keV. Při měření scintilačním spektrometrem se využívá vlastností speciálních scintilačních roztoků, které jsou díky svému chemickému složení schopné absorbovat ionizující záření alfa a beta, které je uvolňováno měřeným vzorkem. Absorpce tohoto záření způsobí v molekule scintilátoru excitaci elektronů, které následně při návratu do základního stavu vyzáří záření z UV nebo viditelné oblasti spektra (tento jev se nazývá „luminiscence“). Záření je následně detekováno ve fotonásobiči. Spektrometr umožňuje měřit koncentrace (Bq/l) vybraných radionuklidů (např. 222Rn, 3H, 32P) emitujících alfa a beta záření v intervalu 2 až 2000 keV. Vzhledem k rozdílným vlastnostem pulzů produkovanými alfa resp. beta částicemi ve scintilačním koktejlu je možné tyto částice od sebe odlišit. Spektrometr je určen pro měření kapalných vzorků, ale po extrakci (zemina, stěrový tampón apod.) nebo probublání scintilačního roztoku plynem, ho můžeme použít i pro stanovení pevných a plynných vzorků životního prostředí. Jednou z předností přístroje je možnost relativně jednoduchého a rychlého stanovení celkové alfa aktivity ve vzorcích vod po dekontaminaci zamořených osob a techniky.

TACHP - práce se spektrometrem Triathier LSC	Osobní spektrometr SPECTRA MKS-11GN	Měřič kontaminace vzorků alfa a beta - RadEye HEC

Analyzátor pro měření kontaminace Cs-137 RKG-14 VIRTUOSO Radiometr (firmy Ecotest) je přenosný kompaktní analyzátor vyvinutý pro kontrolu potravin, půdy a stavebních materiálů na přítomnost obou isotopů cesia (134Cs a hlavně 137Cs). Tyto isotopy se do životního prostředí mohou dostat po nehodě v jaderném zařízení nebo po výbuchu jaderné zbraně. Tento analyzátor lze díky své velikosti (10 × 8 × 4 cm) a 350 g pohodlně nosit na opasku a ovládat přes Bluetooth prostřednictvím chytrého telefonu nebo tabletu s operačním systémem Android. S plně nabitou baterií dokáže pracovat přibližně 24 hodin. Velkou výhodou zařízení je, že není nutné odebírat vzorky a ty následně transportovat do speciálních měřicích nádob, ale detektor lze přímo přiložit ke zkoumanému vzorku a během několika minut zjistit obsah cesia. V menu programu si lze vybrat z několika přednastavených typů vzorků, např. voda, mléčné výrobky, sušené plody, houby, maso, cereálie, cihlová zeď. Výsledný obsah cesia je udáván jak v hmotnostech (Bq/kg), tak objemových aktivitách (Bq/l). Stejně jednoduše může být měřena i plošná kontaminace terénu, kde stačí detektor umístit jeden metr nad terén a během 15 minut získáme hodnoty plošné aktivity (Bq/m2) Cs v dané lokalitě. Pracovníci Institutu provedli základní srovnání měření plošné kontaminace novým přístrojem dosud používanými metodami a výsledky byly dobré. Poslední možností, kterou tento přístroj nabízí, je provádění monitorování po trasách, kdy zaznamenává dávkový příkon záření gama (µSv/h) spolu s příslušnou GPS souřadnicí. Naměřená data lze potom snadno exportovat do souboru KMZ a zobrazit na mapách Google nebo importovat do GIS. Mimo měření 137Cs tento malý spektrometr umožňuje u vybraných typů vzorků provádět i analýzu běžně se vyskytujících přírodních radionuklidů (40K, 226Ra, 232Th).
Čtečka biodetekčního systému P.I.A.2 s detekční kazetouOsobní spektrometr pro identifikaci radionuklidů SPECTRA MKS-11GN (firmy Ecotest) je ruční (7 × 13 × 3 cm a 280 g) vysoce citlivý detektor gama a neutronového záření s integrovanou GPS. Přístroj je osazený vysoce citlivým a teplotně stabilizovaným scintilačním detektorem pro registraci záření gama, Geiger­ Müllerovým počítačem a scintilačním detektorem neutronového záření. Energetický rozsah registrovaného gama záření je 20 keV až 3 MeV, u neutronového záření je to až do hodnoty 14 MeV. Právě možnost měření neutronů je jedním z hlavních přínosů pro výjezdové skupiny chemických laboratoří HZS ČR. Tuto činnost byla dosud v terénu schopná provádět pouze výjezdová skupina Institutu, a to sondou FHT 752 (která jediná umožňuje i stanovení dávkového příkonu neutronů). Zařízení obsahuje knihovnu 32 radionuklidů podle doporučení IAEA (Mezinárodní agentura pro atomovou energii). Naměřená spektra lze uložit a prostřednictvím kabelu transportovat do počítače, kde je lze dále zpracovávat. S baterií vydrží zařízení nepřetržitě pracovat zhruba 30 hodin. U výjezdových skupin chemických laboratoří HZS ČR by toto zařízení mělo sloužit k vyhledávání a identifikaci zdrojů ionizujícího záření a v případě přítomnosti neutronového záření jako dozimetr pro monitoring obdržené dávky od tohoto záření.
Inteligentní sonda MDG 02 (VF) byla doplněna o GPS a potřebný software (GINA Software) a může nyní sloužit pro georeferencovaný radiační monitoring. Tento systém umí v reálném čase přenášet informace o radiační situaci na server přes rozhraní LTE, zaznamenává měření po trasách a umí je zobrazovat v prostředí aplikace na výjezdovém tabletu. Systém je vázán na sondu MDG 02 v TACHP, ale v případě potřeby může být instalován na různé prostředky vybavené touto sondou.
Většina nově pořízených přístrojů pro radiační průzkum a monitorování má sloužit nejen pro potřeby zásahové činnosti HZS ČR, ale také pro plnění úkolů v rámci celostátní radiační monitorovací sítě, jíž jsou chemické laboratoře HZS ČR součástí. Fungování této sítě upravuje vyhláška č. 360/2016 Sb., o monitorování radiační situace a metodicky ji řídí SÚJB.
Zaškolení pracovníků v obsluze nových přístrojů pro radiační průzkum a monitoring proběhlo v březnu tohoto roku ve Školicím středisku a chemické laboratoři Kamenice. Třídenní zaškolení obsluhy provedli zástupci jednotlivých firem s využitím modelových i reálných vzorků. Další proškolení a seznámení s některými přístroji proběhlo v květnu v rámci pravidelného kurzu pro pracovníky chemických laboratoří, kdy se s detektorem RadEye HEC stanovovala beta aktivita ve vzorcích vody z bohdanečských rybníků.

Automobily TACHP, Mercedenz Benz Vario 816, TA-L1CH
Biologický průzkum
V době pořízení TACHP v roce 2009 nebyly do výbavy zahrnuty žádné prostředky biologického průzkumu. Pro zhodnocení TACHP byly navrženy Institutem možné prostředky a ve spolupráci s uživateli byly vybrány základní prostředky pro detekci B­ agens a toxinů a také pro odběr biologického aerosolu využitelné v podmínkách jejich činnosti. Před zhodnocením TACHP disponoval prostředky biologického průzkumu v rámci HZS ČR pouze Institut v podobě mobilní biologické laboratoře (MBL). Kromě identifikace na základě DNA nebo RNA (PCR), která je nadále k dispozici pouze v MBL, došlo ke kvalitativnímu posunu možností chemických laboratoří HZS krajů.

Prostředky biologického průzkumu pro zhodnocení TACHP
Test přítomnosti látek biologické povahy Biocheck (20/20 Response) je založen na detekci základních látek přítomných v živých organismech a biologických produktech (proteiny) v kombinaci s indikací extrémních hodnot pH. Tento jednoduchý prostředek dokáže např. v případě „obálkových incidentů“ s bílým práškem poskytnout informaci, zda může jít o biologický materiál. Neumí ovšem rozlišit, zda je biologický materiál nebezpečný.
Biologický detekční systém Miprotect (Miprolab) slouží k doplnění schopností o více specifickou formu detekce B­ agens (antrax, tularémie a mor) a toxinů (SEB, ricin a botulotoxin). Detekce je založena na principu laterální imunochromatografie – zjednodušeně funguje obdobně jako u některých těhotenských testů. Vzorek v kapalné podobě se kápne do jamky v detekční kazetě umístěné ve vodorovné poloze. Dojde k průchodu vzorku společně s barvivem přes citlivou oblast v okénku kazety, ve které jsou vázány specifické protilátky. Na ně se vážou a barevně označí stanovované agens nebo toxin. Celá procedura trvá maximálně 15 minut a někdy již po kratší době lze v detekční oblasti vidět barevný ohraničený proužek kontroly. Bez vytvoření kontrolního proužku nelze výsledek použít. Přítomnost sledovaného analytu je indikována druhým proužkem. Zvolený systém byl testován na správné stanovení v komplexních matricích potravin (mléko, pomerančový a jablečný džus, cola) i v různých vzorcích životního prostředí (jezerní voda, vzorky vzduchu a půdy) s dobrými výsledky. Jediný proužek (kontrola) neznamená automaticky nepřítomnost B­ agens nebo toxinu, které se mohou vyskytovat v koncentraci pod mezí detekce (zhruba jednotky ng/l toxinu a 10 až 100 tisíc bakterií). Falešně pozitivní výsledky jsou omezeny pečlivým výběrem protilátek u výrobce, mez detekce jednotlivých kmenů konkrétního B­ agens se ale může lišit. Z důvodu možnosti slabého zbarvení pozitivního proužku a pro objektivní hodnocení s archivací výsledků je systém doplněn čtečkou P.I.A.2, která v případě budoucí potřeby umí zpracovat i detekční kazety na drogy.
Pro získání kvalitních vzorků biologického materiálu z dýchatelné (respirabilní) frakce vzduchu slouží FIDO B1 (FLIR, přístroj někdy značen jako Biocapture 650). Tento jednoduchý přenosný přístroj ve speciální odběrové hlavě zachytává materiál velikosti 0,5 až 10 µm a převádí ho do kapalného vzorku. Je schopen prosávat 200 l/min po dobu 5 až 60 minut. Veškerou práci je možné provádět v ochranných prostředcích s jednoduchým ovládáním (dvě tlačítka). Po ukončení vzorkování se vyjme vialka se vzorkem, vzorkovací hlava se vyhodí a zbytek přístroje lze dekontaminovat.

Popis zhodnocení v oblasti chemického vybavení bude obsahem dalšího článku.


kpt. Ing. Michal SETNIČKA, Ph.D., pplk. RNDr. Alan GAVEL, Institut ochrany obyvatelstva, foto autoři

V roce 2016 zástupci oddělení integrovaného záchranného systému MV­ generálního ředitelství HZS ČR ve spolupráci s dotčenými zástupci příslušných organizací aktualizovali dvě typové činnosti, jejichž obsah souvisel s legislativními změnami v gesci Ministerstva zdravotnictví. V typových činnostech došlo k úpravám terminologie a k zavedení dalších pojmů v souladu s aktuální legislativou podle nově vzniklých zákonů a vyhlášek a zároveň došlo k restrukturalizaci skladby a celkovému zjednodušení textu listů.

Typová činnost složek IZS při společném zásahu u mimořádné události – letecká nehoda (STČ-04/IZS)
Ke koordinaci aktualizace typové činnosti STČ-04/IZS byla zřízena pracovní skupina ze zástupců MV­ generálního ředitelství HZS ČR, Policejního prezidia ČR, Ministerstva zdravotnictví a poskytovatelů zdravotnických záchranných služeb.
Na aktualizaci se zároveň podíleli zástupci Ministerstva dopravy, Armády ČR, Ústavu pro zjišťování příčin leteckých nehod, poskytovatelé zdravotnických služeb v oblasti soudního lékařství a Česká inspekce životního prostředí.
Typová činnost obsahuje postup složek IZS a dalších subjektů při záchranných a likvidačních pracích v případě letecké nehody nebo vážného incidentu v leteckém provozu (dále se používá pouze pojem „letecká nehoda“). Typová činnost se vztahuje na letecké nehody všech letadel a sportovních létajících zařízení, která využívají vzdušný prostor České republiky. Při letecké nehodě malého letadla a sportovního létajícího zařízení se typová činnost použije v přiměřeném rozsahu. STČ-04/IZS je rozdělena do 14 listů a čtyř příloh.

Typová činnost se nevztahuje na zásah složek IZS při letecké nehodě:
a) v ohraničeném prostoru letiště a jeho blízkém okolí vymezeném „Letištním pohotovostním plánem“,
b) ve vymezeném vojenském prostoru.

Typová činnost složek IZS při společném zásahu u mimořádné události s velkým počtem zraněných osob (STČ-09/IZS)
Aktualizace této typové činnosti se navíc zúčastnili zástupci z oblasti soudního lékařství.
Tato typová činnost je zaměřena na řešení mimořádných událostí s velkým počtem zraněných osob, kdy je nutné stanovit priority v poskytování přednemocniční neodkladné péče a odsunu, tzn. provést třídění zraněných osob. Třídění se provádí v případě, kdy je významný nepoměr mezi počtem zraněných osob a zasahujících zdravotnických pracovníků, takže není možné zajistit okamžitou přednemocniční neodkladnou péči všem zraněným osobám současně. STČ-09/IZS je rozdělena do osmi listů a pěti příloh.
Jedno z posledních velkých cvičení složek IZS na toto téma s názvem Vlak 2017 se uskutečnilo v Jihomoravském kraji na Břeclavsku v červnu letošního roku. Cvičení simulovalo střet lokomotivy s osobním vlakem, jehož následkem zemřelo 15 osob, 66 osob bylo zraněných a 26 vyvázlo bez zranění. Do akce se zapojilo více než 400 cvičících, 25 jednotek PO a také policejní vrtulník s hasiči­ leteckými záchranáři na palubě. Zároveň byly aktivovány další složky IZS. Cvičení Vlak 2017 bylo svým obsahem, ale i rozsahem největším cvičením složek IZS v Jihomoravském kraji za poslední roky (článek o cvičení Vlak 2017 bude uveřejněn v příštím čísle časopisu 112).
K typovým činnostem STČ-04/IZS a STČ-09/IZS proběhla řádná připomínková řízení, připomínky byly projednány a vypořádány. Jednotlivé listy odsouhlasili a podepsali zodpovědní zástupci uvedených složek a subjektů.
Současně byly STČ-04/IZS a STČ-09/IZS aktualizovány v Katalogu typových činností a v lednu 2017 publikovány na internetových stránkách.

http://www.hzscr.cz/clanek/dokumentace­ izs-587832.aspx.


kpt. Ing. Pavel AGH, MV­-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv redakce

Na přelomu června a července 2017 se opět konaly v Polsku tradiční „dny vyprošťování“ Rescue Days Poland, jedno z největších odborných zaměstnání pro hasiče z řad profesionálů, dobrovolníků, ale také podnikových hasičů. Základními tématy „dnů vyprošťování“ jsou veškeré odborné i praktické činnosti související zejména s vyprošťováním osob z havarovaných vozidel u dopravních nehod.

V letošním roce bylo toto celorepublikové setkání polských hasičů (s možností účasti delegací Slovenska, Estonska, Litvy, Lotyšska a České republiky) uspořádáno v krásném městečku Kamieniec Ząbkowicki, nedaleko českých hranic. Právě toto místo konání, se snadnou dostupností pro české hasiče, bylo také výzvou pro jednoho z významných tradičních dodavatelů vyprošťovacích prostředků, který zprostředkoval možnost účasti českých profesionálních hasičů na tomto odborném zaměstnání. Nabídky k vyslání expertů využily prakticky všechny hasičské záchranné sbory krajů z České republiky.
Mezinárodní odborné zaměstnání bylo zahájeno uvítáním účastníků, s představením jednotlivých instruktorů týmu „Rescue Pro“. Instruktoři vedou zejména praktický výcvik hasičů s ohledem na aplikaci získaných zkušeností s vyprošťovacími pracemi a doporučenými postupy. Tento mezinárodní tým je vytvořený za podpory dodavatelů nářadí a prostředků Weber-Hydraulik, složený zejména ze zástupců hasičů Německa, Polska a také České republiky. Po představení sponzorů a představitelů místní samosprávy a polských profesionálních hasičů bylo společné zaměstnání zahájeno odborným seminářem.

Odborný seminář
Seminář byl nejprve zahájen seznámením přítomných s tradicí a historií pořádání „Rescue Days“ v Německu a Polsku. Tyto dny jsou vždy ve všech zemích pořádány podle podobného scénáře. V Polsku se konají již tradičně od roku 2014, kdy se dnů v prvním ročníku zúčastnilo 30 hasičů a šest instruktorů. V 2015 se již zapojilo 80 polských hasičů a osm instruktorů. Předloni již bylo toto zaměstnání uspořádáno pro 200 hasičů, z toho sedm českých, a 16 instruktorů. V letošním roce bylo doposud největší „zapojení“ v rámci současně možných organizačních podmínek polských hasičů. Třídenního zaměstnání se zúčastnilo 220 hasičů, z toho 27 českých, a 16 instruktorů, z toho tři z řad českých profesionálních hasičů.

Poskytování zdravotnické pomoci
Úvodní část odborného semináře se věnovala zejména oblasti poskytování zdravotnické pomoci hasiči u zásahů, kdy vyprošťované osoby mohou být zraněny. Nosným tématem byl „Crash syndrom“. V rámci této problematiky se řešil vznik, vývoj a ošetřování zhmožděnin u jednotlivých druhů dopravních nehod a mimořádných událostí. S ohledem na jednotlivé druhy úrazů se poukázalo na mnohdy opomíjenou problematiku vzniku zhmožděnin, jejich nebezpečí a vývoje při řešení mimořádných událostí. Byly také shrnuty možnosti prevence a účinného ošetřování vzniklých zhmožděnin.

Práce s novými konstrukcemi karoserií vozidel
Další a nemalá část semináře byla věnována technice práce, taktice a standardům, které by měli hasiči využívat u dopravních nehod. Tuto část semináře vedl konstrukční a bezpečnostní technik z koncernu v rámci výrobců osobních automobilů Volkswagen. Přítomní byli seznámeni s moderní konstrukcí karoserií osobních automobilů, zejména s používanými pevnostními profily, vysokopevnostními kovy a deformačními zónami. Výklad byl zaměřen na poukázání vlivu konstrukcí vozidel na náročnost taktiky a provedení vyprošťovacích prací u dopravních nehod, a to zejména s ohledem na problematiku nových konstrukcí a využití maximálních možností (parametrů) současně dostupného vyprošťovacího nářadí a prostředků. Zvláštní pozornost byla věnována složitosti a pevnosti sendvičových konstrukcí karosérií, zejména střešních sloupků s ohledem na jejich dělení – stříhání. V rámci systémů aktivní a pasivní bezpečnosti moderních vozidel byli přítomní seznámeni se současnými systémy aktivace airbagů a souvisejícího nebezpečí při provádění vyprošťovacích prací (dodržování bezpečnostních zón, znalost umístění generátorů airbagů a také „baterie managementu“ – možností a způsobů odpojení akumulátorů u osobních automobilů).
Součástí teoretické přípravy byly také ukázky možnosti vytváření dostatečného bezpečného prostoru v deformovaných karoseriích osobních vozidel, zejména s využitím vyprošťovacího rozpěrného válce a rozpínáku. Účastníkům semináře byly také poskytnuty všeobecné základní informace o problematice provádění záchranných prací u elektromobilů.
Hasiči se seznámili také s požadavky výrobců vozidel na předávání informací pro záchranné týmy, jako jsou např. různé návody a příručky pro záchranáře, karty vozidel nebo příslušně aplikovatelné programové vybavení pro podporu práce hasičů u dopravních nehod.

Praktický výcvik
V následujících dnech probíhal praktický výcvik hasičů. Organizátoři nachystali velké množství „nabouraných“ vraků převážně osobních vozidel. Byly připraveny jednotlivé scénáře s dalšími překážkami, se kterými se dennodenně setkávají hasiči u skutečných nehod. Hasiči byli záměrně rozděleni do skupin, ve kterých se neznali a museli společně zvládat řešení jednotlivých připravených scénářů. Účelem bylo zvládnout řízení a spolupráci v týmu podle znalých standardů a postupů. Vyprošťovací práce se neprováděly v předpokládané časové tísni, ale „v klidu“ a metodicky pod vedením zkušených instruktorů. Praktický výcvik se nezaměřil na pouze jediné možné a správné řešení, ale na souhrn znalostí, diskuzi a následnou volbu nejvhodnějšího způsobu provedení vyprošťovacích prací. Zasahující hasiči na základě svých zkušeností často navrhovaný postup od instruktorů změnili a upravili tak, aby byl efektivní.

Závěr
Velkým přínosem celého zaměstnání byla výměna zkušeností a znalostí z oblasti vyprošťování u dopravních nehod. Hlavním jednacím jazykem byla polština, která byla mnohdy v rámci mezinárodních skupin a instruktorů nahrazena angličtinou. Akce potvrdila, že motivace a cíl hasičů je vždy stejný, bez ohledu na případné jazykové bariéry.
Závěrem můžeme konstatovat, že tyto akce v rámci formátu „Rescue Days“ jsou organizovány na vysoké úrovni. Možnost a zájem o účast českých hasičů (i instruktorů) potvrzuje dobrou úroveň jejich znalostí a dovedností, kdy byli čeští hasiči schopni se mnohdy aktivně zapojovat do řešení jednotlivých scénářů a případně odzkoušet i progresivnější a efektivnější řešení. Celá tato akce také opět potvrdila potřebu diskuze a přijetí jednotných mezinárodních standardů pro řešení problematiky vyprošťování osob u dopravních nehod a poskytování přednemocniční zdravotní péče s ohledem na operačně taktické možnosti hasičů v jednotlivých zemích. Sponzorům, zejména českému zástupci dodavatele vyprošťovacího zařízení Weber-Hydraulik, je nutné poděkovat, že umožnil účast českých hasičů, kteří nemuseli hradit nemalé účastnické poplatky.


plk. Ing. Martin ŽAITLIK, HZS Olomouckého kraje, foto archiv HZS Olomouckého kraje

Požár výletní lodi s raněnými pasažéry na palubě byl dne 18. května 2017 tématem taktického cvičení složek integrovaného záchranného systému (dále jen „IZS“), jehož hlavním cílem bylo především ověření taktických postupů na obdobný zásah v dané lokalitě. Cvičení proběhlo v samotné blízkosti areálu Vojenského lázeňského a rekreačního zařízení v Měříně (dále jen „VOLAREZA“).

Slapská přehrada a její okolí
Středočeský kraj je z hlediska vodních zdrojů významným regionem České republiky. Mezi nejvýznamnější lokality patří Slapská přehrada. Její výjimečnost je zejména v oblibě turistů, kteří tuto lokalitu vyhledávají za účelem aktivního i pasivního odpočinku. V minulých letech se jednalo pouze o teplé měsíce, ale v posledních letech se tato oblast stává využívanou již po celý rok.
Terénní reliéf v okolí přehradní nádrže je členitý a obtížně přístupný. Po celém obvodu nádrže je vybudován velký počet staveb, které jsou určené především pro rekreaci, ale začínají být obývány i trvale. S narůstající turistikou významně narůstá i lodní doprava a s tím je pochopitelně spojen i nárůst zásahové činnosti všech základních složek IZS. Za nejznámější mimořádnou událost za poslední období je považován zásah u potopeného přeplněného přívozu na Nové Živohošti v červenci minulého roku. V době nehody se na palubě přívozu nacházelo 40 dospělých osob a tři děti. Prvotní záchrana osob byla provedena posádkami lodí, které se účastnily závodu plachetnic v blízkém okolí nehody. Na místo události následně přijela Vodní záchranná služba Českého červeného kříže (VZS ČČK), hlídkující lodě Policie České republiky a jednotky požární ochrany (dále jen „ jednotky PO“).
Pro zásahy jednotek PO HZS Středočeského kraje na Slapské přehradě jsou předurčeny stanice Jílové u Prahy, Benešov, Sedlčany a Dobříš. Tyto jednotky PO jsou podle plošného pokrytí zařazeny do poplachových plánů přilehlých obcí a během letního období (červenec až srpen) jsou posíleny posádkami stanice první pomoci VZS ČČK, které působí na dvou místech. Na Staré Živohošti zajišťuje zdravotnickou pomoc Český červený kříž a Zdravotnická záchranná služba (ZZS) Středočeského kraje vyjíždí k případné pomoci ze své výjezdové základny na Ždáni z Modré loděnice. Dále zde působí poříční oddělení Policie ČR - krajské ředitelství policie (KŘP) Středočeského kraje, sídlící na přehradě v Třebenicích, která provádí činnost po celé roční období. Může se však stát, že pro zajištění výkonu služby může být nasazena mimo svůj obvod, např. v rámci hlídkové činnosti.
Z uvedených skutečností bylo rozhodnuto o provedení taktického cvičení složek IZS na téma „Požár výletní lodi s raněnými osobami“ a s přihlédnutím na fakt, že turistická sezona fakticky začíná mnohem dříve, nežli jsou aktivovány jednotlivé stanice první pomoci VZS ČČK. Situace byla navíc ztížena tím, že do cvičení nebyla úmyslně zapojena Letecká záchranná služba PČR, a to z důvodu možného zásahu na jiné události. Z rozhodnutí vedení Krajského úřadu Středočeského kraje byla v rámci ověření traumatologických plánů do taktického cvičení zapojena dvě zdravotnická zařízení – Nemocnice Rudolfa a Stefanie, a.s., Benešov a Oblastní nemocnice Příbram, a.s.

Námět
Z dosud nezjištěných příčin došlo v motorové části výletní lodi k požáru. Posádka lodi se snažila požár neúspěšně uhasit. Jako první oznámil tuto událost na linku tísňového volání 112 rybář z nedalekého břehu. Vlivem vyvolané paniky a šířícího se požáru skočili někteří pasažéři do vln Slapské přehrady. Jedna osoba však neuměla plavat a začala tonout. Někteří pasažéři jevili známky šoku, u některých došlo k popálení nebo nadýchání kouře, ale také k nebezpečnému podchlazení. Složky IZS po příjezdu na místo události provedly záchranné a likvidační práce, následně některé raněné osoby transportovaly do Oblastní nemocnice Příbram, a.s., a Nemocnice Rudolfa a Stefanie, a.s., Benešov, kde došlo k aktivaci traumatologických plánů. Tonoucí osobu vyhledávala potápěčská skupina HZS hl. m. Prahy. Cvičení na místě události bylo řídícím cvičení ukončeno okamžikem, kdy byl transportován poslední figurant z místa události, a Policie ČR dokončila evidenci osob. Druhá část cvičení pokračovala v uvedených nemocnicích.

Přípravné práce taktického cvičení
Myšlenka uspořádat taktické cvičení složek IZS na Slapské přehradě zrála již od měsíce září loňského roku, kdy se pro prvotní představu o dojezdových časech potřebné techniky na místo mimořádné události uskutečnilo prověřovací cvičení jednotek PO. Součástí cvičení bylo zapojení dvou identických vozidel ze stanice HZS Jílové u Prahy, přičemž první vozidlo dopravilo k hrázi Slapské přehrady zasahující příslušníky a motorový člun a druhé vozidlo dopravilo pouze zasahující příslušníky s tím, že využijí přistavený člun na hrázi přehrady. Časový rozdíl mezi příjezdy jednotlivých vozidel činil 14 minut.
V únoru letošního roku byl z rozhodnutí hejtmanky Středočeského kraje Ing. Jaroslavy Pokorné Jermanové zpracován HZS ČR záměr cvičení složek IZS, který projednaly všechny dotčené strany a následně schválila hejtmanka Středočeského kraje.
Pro místo zásahu byla zvolena lokalita v obci Rabyně, části obce Měřín, kde se nachází rozlehlý areál VOLAREZA, který disponuje komplexním zázemím pro cvičení. Součástí areálu je i pláž s molem, u kterého kotví výletní loď Mír, vyrobená v roce 1957 s kapacitou 250 osob. Vzhledem k tomu, že se vše potřebné nacházelo na jednom místě, byla přípravná jednání s managementem provozovatele objektu rychlá a bezproblémová. Veškeré požadavky kladené ze strany organizátora cvičení byly splněny – od pronájmu areálu, přes zajištění celého týlu a stravy pro více než 250 osob až po plavbu výletní lodi.
Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje, jakožto subjekt pověřený přípravou taktického cvičení, nebyl jediný, kdo se podílel na jeho přípravě. ZZS Středočeského kraje ve své gesci zajistila, namaskovala a určila typy poranění u 58 figurantů z řad studentů ČVUT Kladno, SZeŠ Benešov a členů Českého červeného kříže. Neméně důležitou činností bylo také zprostředkování komunikace a zorganizování cvičení se zapojenými nemocnicemi. Tato osvědčená spolupráce se ukázala jako důležitá pro hladkou přípravu taktického cvičení.
Samotná příprava na místě začala již den před konáním cvičení. Jednalo se o stavbu týlového zázemí pro figuranty a organizátory cvičení. Na místě byla postavena základna čítající tři nafukovací stany GTX, dva nůžkové stany a velké množství příslušenství. Ve spolupráci s poříčním oddělením Slapy PČR byla potopena figurína simulující tonoucí osobu, dále došlo ke zprovoznění prostor a audiovizuálního zázemí pro jednání bezpečnostní rady kraje a odborného semináře. Ostatní dílčí přípravné práce proběhly v den konání cvičení.

Průběh cvičení
Krátce po 10.30 hodině oznámil rybář událost na tísňovou linku TCTV 112 s tím, že z hořící lodi skočilo asi devět lidí do vody ve snaze se zachránit před sílícím kouřem a šlehajícími plameny. Jedna osoba je neplavec a po chvíli se ocitla pod vodní hladinou. Po vytěžení hovoru vyslalo krajské operační a informační středisko HZS Středočeského kraje jednotky PO ze stanic Jílové u Prahy s technikou VEA, člunem Carolina a s CAS 24 a Benešov s technikou CAS 15 a VEA se člunem Marine 16Y. Dále pak jednotky SDH obcí Netvořice s DA, Štěchovice s technikou OA se člunem Relax a Neveklov s technikou CAS 20. V rámci mezikrajské pomoci byla na místo události vyslána potápěčská skupina ze stanice Modřany HZS hl. m. Prahy s technikou TA, jehož součástí je hyperbarická komora. Zdravotnické operační středisko ZZS Středočeského kraje vyslalo na místo události posádky z výjezdových stanovišť Benešov, Sedlčany, Dobříš, Davle a Mníšek pod Brdy. Integrované operační středisko Policie ČR – KŘP Středočeského kraje vyslalo na místo události své síly a prostředky z OOP ÚO Benešov, DI Benešov, SKPV Benešov a v neposlední řadě poříční oddělení Slapy.
Jako první se na místo události dostavila hlídka Policie ČR a hlídka poříčního oddělení Slapy v 10.56 hodin. V 10.58 hodin na místo události přijela první jednotka PO, a to družstvo ze stanice Benešov.
Po vytažení všech osob z vodní hladiny a po příjezdu dostatečného množství sil a prostředků rozdělil velitel zásahu místo události na dva úseky – voda a pláž. Zatímco příslušníci ze stanice Benešov prováděli hasební práce na výletní lodi, členové jednotek PO Jílové u Prahy a Štěchovice evakuovali ve spolupráci s poříčním oddělením Policie ČR Slapy velké množství pasažérů. Transport evakuovaných osob probíhal obtížně s přihlédnutím k situaci, kdy výletní loď nemohla být vzhledem k hloubce ukotvena, a proto docházelo k samovolnému pohybu a rotaci lodě. Členové jednotek PO Netvořice a Neveklov spolupracovali při předání evakuovaných z lodí na pláž a následně se podíleli na asistenci ZZS. V 11.23 hodin se na místo události dostavila potápěčská skupina HZS hl. m. Prahy a během necelých 15 minut byli již potápěči nasazeni k vyhledávání pohřešované osoby. Po evakuaci všech osob z paluby výletní lodi a uhašení požáru došlo za pomoci dvou hadic B 75 k provizornímu zachycení drobného úniku nebezpečných látek z výletní lodi. Potápěči našli tělo pohřešované osoby a předali jej ZZS. Z 59 osob, které byly předány do péče zdravotnických záchranářů a lékařů, bylo 24 převezeno do zdravotnických zařízení. Ve 12.50 hodin, po zaléčení poslední osoby a naložení do sanitního vozu, bylo cvičení na Slapské přehradě ukončeno. Dále již probíhala druhá část cvičení v nemocničních zařízeních v rámci ověření traumatologických plánů.

Pozitiva taktického cvičení

• součinnost složek IZS Středočeského kraje,
• informační podpora veliteli zásahu ze strany krajského operačního a informačního střediska Středočeského kraje,
• činnost jednotek PO na výletní lodi,
• nasazení potápěčské skupiny HZS hl. m. Prahy,
• nová dislokace motorového člunu ze stanice Jílové u Prahy,
• poskytnuté zázemí VOLAREZA,
• mediální pozornost.

Negativa taktického cvičení
absence spojení mezi zasahujícími složkami za použití RDST,
nesoulad v evidenci raněných a evakuovaných.

Závěr
Do taktického cvičení složek IZS bylo na místě události zapojeno na 63 zasahujících osob, 58 figurantů, devět rozhodčích a 28 organizačních pracovníků. V místě cvičení se tak spolu s pozorovateli nacházelo více než 250 osob.
Cíle stanovené v plánu cvičení lze považovat za ověřené a splněné. Návrh umístit loď stanice Jílové u Prahy přímo na hrázi vodní nádrže se ukázal jako vhodný, neboť ušetřený čas při cestě ke Slapské přehradě a následné nalodění posádky na vodu významně zkrátil dojezd jednotky PO na místo zásahu. Je však nezbytné zajistit vybudování krytého kotviště.
Z hodnocení provedeného taktického cvičení lze konstatovat, že i přes delší dojezdové časy do dané lokality jsou všechny složky IZS i mimo sezónní období připraveny do určité míry čelit mimořádné události. Pro záchranu osob na vodě je samozřejmě nezbytné zapojení lodních posádek nacházejících se v okolí mimořádné události. V rámci HZS Středočeského kraje zraje myšlenka vytipování vhodných jednotek SDH obcí v blízkosti vodních toků. A následně pak ve spolupráci se Středočeským krajem jejich postupné dovybavení věcnými a technickými prostředky pro práci na vodní hladině. Udržitelnost vhodných technických prostředků je nezbytností všech složek IZS.


plk. Ing. Martin LEGNER, kpt. Mgr. Jiří JEDLIČKA, HZS Středočeského kraje, foto nprap. Petr SVOBODA, HZS Středočeského kraje

Vzdělávání úředníků veřejné správy, t.j. státních zaměstnanců ve služebním poměru podle zákona o státní službě a úředníků územních samosprávných celků, tedy zaměstnanců na obecních úřadech, obecních úřadech obcí s rozšířenou působností a krajských úřadech je nezbytným předpokladem jejich služebního/pracovního zařazení. Také v Koncepci vzdělávání v oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení, schválené usnesením vlády ze dne 10. července 2017 č. 508 (viz číslo 8/2017), jsou mezi cílovými skupinami vzdělávání na prvních dvou místech zařazeny výše uvedené skupiny úředníků. Cílem tohoto příspěvku je čtenáře blíže seznámit se systémem, přípravou a provedením zejména úřednické zkoušky státních zaměstnanců a ověřením zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků, a to i s ohledem na skutečnost, že se na jejich realizaci významně podílejí také příslušníci a zaměstnanci Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS ČR).

Úředníci územních samosprávných celků
Vzdělávání úředníků územních samosprávných celků (dále jen „úředníci“) je zakotveno ve zvláštním právním předpisu, a to v hlavě IV zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o úřednících“) a další podrobnosti jsou upraveny prováděcími právními předpisy k tomuto zákonu. Úředníci mají za povinnost prohlubovat si kvalifikaci účastí na:

• vstupním vzdělávání,
• průběžném vzdělávání,
• přípravě a ověření zvláštní odborné způsobilosti.

Zaměstnavatelé, tedy územní samosprávné celky, jsou povinni zajistit svým úředníkům prohlubování kvalifikace. K tomu zpracovávají plán vzdělávání, podle kterého absolvuje každý úředník vzdělávání v rozsahu nejméně 18 pracovních dnů po dobu následujících tří let, a to na náklady zaměstnavatele. Samostatnou skupinu tvoří vedoucí úředníci a vedoucí úřadů, kteří jsou povinni prohlubovat si kvalifikaci účastí na vzdělávání vedoucích úředníků. Tuto povinnost nemají, pokud získali vysokoškolské vzdělání v některém z bakalářských nebo magisterských studijních programů stanovených v příloze č. 3 vyhlášky č. 304/2012 Sb., o uznání rovnocennosti vzdělání úředníků územních samosprávných celků, ve znění vyhlášky č. 38/2016 Sb.

Prohlubování kvalifikace úředníků mohou poskytovat pouze oprávněné instituce, kterými jsou:

• Institut pro veřejnou správu Praha (příspěvková organizace zřízená Ministerstvem vnitra);
• právnická nebo fyzická osoba oprávněná ke vzdělávací činnosti podle zvláštního předpisu, které byla Ministerstvem vnitra udělena akreditace;
• územní samosprávný celek, kterému byla Ministerstvem vnitra udělena akreditace.

Tyto vzdělávací instituce poskytují vzdělávání podle akreditovaných vzdělávacích programů, akreditaci opět provádí Ministerstvo vnitra. Vzdělávací instituce vedou evidenci o osvědčeních o ukončení kurzů vstupního vzdělávání, vzdělávání vedoucích úředníků a průběžného vzdělávání, které pořádaly.

Vstupní vzdělávání úředníků musí být ukončeno nejdéle do tří měsíců od vzniku pracovního poměru a zahrnuje:

• znalosti základů veřejné správy (zvláště obecných zásad organizace a činnosti veřejné správy a územního samosprávného celku), základy veřejného práva, veřejných financí, evropského správního práva, práv a povinností a pravidel etiky úředníka;
• základní dovednosti a návyky potřebné pro výkon správních činností;
• znalosti základů užívání informačních technologií;
• základní komunikační, organizační a další dovednosti vztahující se k pracovnímu zařazení.

Ukončení vstupního vzdělávání prokazuje úředník osvědčením vydaným vzdělávací institucí, která vstupní vzdělávání pořádala. Z povinnosti absolvovat vstupní vzdělávání úředníků existují dvě výjimky. V prvním případě jsou to úředníci, kteří již mají zvláštní odbornou způsobilost a dále jsou to úředníci, kteří získali vysokoškolské vzdělání v některém z bakalářských nebo magisterských studijních programů, stanovených v příloze č. 1 vyhlášky č. 304/2012 Sb.

Průběžné vzdělávání úředníků se uskutečňuje formou kurzů a zahrnuje prohlubující, aktualizační a specializační vzdělávání zaměřené na výkon správních činností v územním samosprávném celku, včetně získávání a prohlubování jazykových znalostí. O účasti úředníků na jednotlivých kurzech rozhodují vedoucí úřadů na základě potřeb územního samosprávného celku a s přihlédnutím k plánu vzdělávání úředníka. Z účasti na průběžném vzdělávání nejsou stanoveny žádné výjimky. Účast na kurzech prokazuje úředník osvědčením vydaným vzdělávací institucí, která kurzy pořádala.

Zvláštní odborná způsobilost úředníků
Územní samosprávné celky zajišťují výkon správních činností, stanovených vyhláškou č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 512/2002 Sb.“), prostřednictvím úředníků, kteří prokázali zvláštní odbornou způsobilost. Vyhláška stanoví celkem 30 oblastí správních činností, mezi nimi také správní činnosti při zajištění ochrany obyvatel a krizovém řízení. Realizaci kurzů k získání a ověření zvláštní odborné způsobilosti zajišťuje Ministerstvo vnitra cestou Institutu pro veřejnou správu Praha, a to za přispění jeho zaměstnanců a zejména potom externistů (na základě dohod o provedení práce) z řad státních úředníků dotčených ministerstev a jiných ústředních správních úřadů včetně Ministerstva vnitra­ generálního ředitelství HZS ČR (MV­ GŘ HZS ČR).

Zvláštní odborná způsobilost úředníků se ověřuje zkouškou a úředníci se prokazují osvědčením vydaným oprávněnou vzdělávací institucí. Úředník je povinen prokázat zvláštní odbornou způsobilost k výkonu správních činností ve lhůtě do 18 měsíců od vzniku pracovního poměru k územnímu samosprávnému celku nebo ode dne, kdy začal vykonávat činnost, pro jejíž výkon je prokázání zvláštní odborné způsobilosti předpokladem. Povinností územních samosprávných celků je přihlásit úředníka k vykonání zkoušky ve lhůtě do šesti měsíců od vzniku pracovního poměru, nebo do tří měsíců ode dne, kdy úředník začal vykonávat příslušné správní činnosti.

Zvláštní odborná způsobilost zahrnuje souhrn znalostí a dovedností nezbytných pro výkon činností stanovených v příloze k vyhlášce č. 512/2002 Sb., a má obecnou a zvláštní část. Obecná část zahrnuje znalost základů veřejné správy, zvláště obecných principů organizace a činnosti veřejné správy, znalost zákona o obcích, zákona o krajích, zákona o hlavním městě Praze a zákona o správním řízení, a schopnost aplikace těchto znalostí. Obecná část je pro všechny oblasti správních činností stejná. Zvláštní část zahrnuje znalosti nezbytné k výkonu správních činností stanovených vyhláškou č. 512/2002 Sb., zvláště znalost působnosti orgánů územní samosprávy a územních správních úřadů vztahující se k těmto činnostem, a schopnost jejich aplikace. Zvláštní část akreditovaného kurzu k získání odborné způsobilosti pro výkon správních činností při zajištění ochrany obyvatel a krizovém řízení zahrnuje tato témata:

• úvod do problematiky krizového řízení;
• krizové řízení při nevojenských krizových situacích (včetně problematiky kritické infrastruktury a ochrany před povodněmi);
• obrana státu;
• ochrana obyvatelstva;
• systém krizového řízení v působnosti vybraných rezortů (Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo dopravy);
• vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek;
• hospodářská opatření pro krizové stavy (pouze základní orientace, je akreditován samostatný kurz);
• integrovaný záchranný systém a požární ochrana;
• ochrana utajovaných informací.

Celková časová dotace zvláštní části kurzu včetně konzultací je 60 (vyučovacích) hodin.

V případě, že úředník vykonává dvě nebo více správních činností stanovených vyhláškou č. 512/2002 Sb., je povinen prokázat zvláštní odbornou způsobilost pro každou vykonávanou správní činnost s tím, že u druhého a u dalších ověření vykoná zkoušku pouze ze zvláštní části. Z tohoto pravidla existují výjimky pro případy, kdy úředník vykonává činnost v obci, kde nejsou zřízeny alespoň dva odbory obecního úřadu nebo v obci, kde není zřízen pověřený obecní úřad. V těchto případech je úředník povinen prokázat zvláštní odbornou způsobilost pouze pro jednu správní činnost, kterou určí vedoucí úřadu. Vedoucí úředník, který řídí úředníky vykonávající správní činnosti, prokazuje zvláštní odbornou způsobilost z obecné části a ze zvláštní části alespoň pro jednu ze správních činností, určenou vedoucím úřadu.

Vedoucí úřadu má za povinnost prokázat zvláštní odbornou způsobilost pouze z obecné části.
Provádění zkoušek a vydávání osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti zabezpečuje Ministerstvo vnitra ve spolupráci s příslušnými ministerstvy a s ostatními ústředními správními úřady. Do 30 dnů ode dne doručení přihlášek sděluje Ministerstvo vnitra úředníkovi písemně den, místo a čas konání zkoušky, soubor zkušebních otázek a seznam odborné literatury. Úředník může absolvovat zkoušku po samostatné přípravě, nebo se na základě přihlášky a na náklady územního samostatného celku zúčastnit kurzu k získání a ověření zvláštní odborné způsobilosti, který organizuje Institut pro veřejnou správu Praha, zpravidla v tomto rozsahu: jeden týden obecná část a dva týdny zvláštní část (výše uvedených 60 vyučovacích hodin). Mezi jednotlivými týdny probíhajícího kurzu je vždy plánována několikatýdenní přestávka, stejně tak jako mezi posledním týdnem kurzu a termínem zkoušky. Kurzy jsou organizovány v závislosti na počtu žadatelů. Pro výkon správních činností při zajištění ochrany obyvatel a krizovém řízení je zpravidla organizován jeden kurz pro 10 až 15 úředníků v každém pololetí kalendářního roku.

Pro ověřování zvláštní odborné způsobilosti jmenuje Ministerstvo vnitra tříčlenné zkušební komise (předseda komise + dva členové) složené z odborníků na obecnou část a z odborníků na zvláštní část. Činnost zkušební komise řídí její předseda, komise rozhoduje většinou hlasů svých členů. Zkouška se člení na dvě samostatně vykonávané a hodnocené části, tedy písemnou a ústní zkoušku, při kterých se ověřují znalosti z obecné části a ze zvláštní části samostatně. Úředníci konají nejdříve písemnou zkoušku, jejíž úspěšné složení je předpokladem pro konání ústní zkoušky. Písemnou zkoušku tedy tvoří dva písemné testy, které jednotlivě trvají maximálně 60 minut a jsou vykonávány i hodnoceny samostatně. Písemné testy o počtu 30 otázek jsou pro každou zkoušku generovány počítačem (náhodný výběr) ze souboru zkušebních otázek podle stanoveného tematického klíče. Ke každé zkušební otázce jsou přiřazeny tři odpovědi, z nichž jedna je správná. Úředníci tyto testové otázky předem neznají. Zodpoví­ li úředník v písemném testu správně alespoň dvě třetiny otázek, je hodnocen klasifikačním stupněm „vyhověl“, v opačném případě je hodnocen klasifikačním stupněm „nevyhověl“. Podmínkou pro úspěšné složení písemné zkoušky je hodnocení úředníka klasifikačním stupněm „vyhověl“ v obou písemných testech.

Ústní zkouška z obecné části a ze zvláštní části se vykonává společně. Doba na přípravu odpovědí z obou částí činí nejméně 15 minut, doba na odpovědi úředníka na obě části ústní zkoušky zpravidla nepřesahuje 30 minut. Úředník si vylosuje stanovený počet otázek pro obecnou a zvláštní část zkoušky a zahájí přípravu. Během přípravy má možnost nahlédnout do vybraných právních předpisů a dalších dokumentů nelegislativního charakteru, vztahujících se ke zvláštní odborné způsobilosti (rozsah těchto právních předpisů a dalších dokumentů stanoví příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad). Zkušební otázky pro ústní zkoušku (obecná i zvláštní část zkoušky) jsou veřejné (dostupné na webových stránkách Institutu pro veřejnou správu Praha) a úředníci se s nimi mohou seznámit a samostatně připravovat ke zkoušce. Pro zvláštní část zkoušky odborné způsobilosti pro výkon správních činností při zajišťování ochrany obyvatel a krizovém řízení je to od 1. července 2017 celkem 60 otázek z výše uvedených témat, z nichž je vytvořena kombinace 30 zkušebních otázek (každá zkušební otázka zahrnuje vždy jednu otázku k tématu krizového řízení při nevojenských krizových situacích a jednu otázku z některého ze zbývajících témat). Konkrétní znění 30 zkušebních otázek je neveřejné a úředníci je tedy dopředu neznají. Znalosti prokázané při ústní zkoušce se v obecné části a ve zvláštní části hodnotí samostatně. Pokud úředník prokáže požadované znalosti (znalost, pochopení a aplikace problematiky), je hodnocen klasifikačním stupněm „vyhověl“, v opačném případě klasifikačním stupněm „nevyhověl“.

Zkušební komise vypracuje o průběhu a výsledku zkoušky protokol. Zkouška a vyhlášení jejích výsledků jsou veřejné, úředníkům je oznámen výsledek písemné zkoušky a ústní zkoušky v den jejich konání. Pokud je úředník při písemné nebo ústní zkoušce hodnocen klasifikačním stupněm „nevyhověl“, má právo podat ve lhůtě do 15 dnů ode dne oznámení této skutečnosti námitky proti postupu zkušební komise. Zkušební komise buď námitkám vyhoví, nebo je předá k rozhodnutí Ministerstvu vnitra, které o námitkách rozhodne ve lhůtě 30 dnů od jejich doručení, a to tak, že potvrdí hodnocení zkušební komise nebo, bylo­ li hodnocení zkušební komise vydáno v rozporu s právními předpisy, změní jej nebo zruší a pozve úředníka k opakovanému složení zkoušky.

Jestliže úředník nevyhověl při písemné nebo ústní zkoušce z obecné nebo ze zvláštní části, může ji dvakrát opakovat. Opakovaná zkouška se vykoná nejdříve po 30 dnech, nejpozději však do 90 dnů ode dne zkoušky, v níž úředník nevyhověl. Náklady spojené s opakováním zkoušky nese úředník (2500 Kč za každou opakovanou zkoušku), s výjimkou případů, kdy bylo vyhověno jeho námitkám. Při opakované zkoušce je úředník přezkušován pouze z té části zkoušky zvláštní odborné způsobilosti (písemná nebo ústní, obecná nebo zvláštní část), ze které byl hodnocen klasifikačním stupněm „nevyhověl“.

Zkušební komise může vyloučit ze zkoušky úředníka, který v průběhu zkoušky použije nedovolené pomůcky nebo průběh zkoušky jinak vážně narušuje. Úředník, který byl ze zkoušky vyloučen, nebo se k písemné nebo ústní zkoušce bez náležité omluvy nedostavil, anebo při písemné nebo ústní zkoušce od zkoušky odstoupil, je hodnocen klasifikačním stupněm „nevyhověl“. Úředníkovi, který se ze závažného důvodu ke zkoušce nemohl dostavit a neúčast byla náležitě omluvena, určí Ministerstvo vnitra náhradní termín zkoušky. Úředníci, kteří úspěšně složili zkoušku (byli při písemné i ústní části zkoušky hodnoceni klasifikačním stupněm „vyhověl“ v obecné části i ve zvláštní části), obdrží v den konání zkoušky od Ministerstva vnitra v jednom vyhotovení příslušné osvědčení. Ministerstvo vnitra vede evidenci o osvědčeních zvláštní odborné způsobilosti, které vydalo.

Také z povinnosti prokázat zvláštní odbornou způsobilost pro výkon správních činností existují pro úředníky výjimky. V prvé řadě jsou to úředníci, kteří získali vysokoškolské vzdělání v některém z bakalářských nebo magisterských studijních programů stanovených v příloze č. 2 vyhlášky č. 304/ 2012 Sb. (v bodu č. 1 této přílohy jsou uvedeny studijní programy nahrazující obecnou část a v bodu č. 2 studijní programy nahrazující zvláštní část odborné způsobilosti).

Dále jsou této povinnosti zproštěni úředníci, kterým Ministerstvo vnitra vydalo osvědčení o uznání rovnocennosti vzdělání nebo jeho části. O vydání osvědčení žádají sami úředníci, nebo územní samosprávné celky, které je zaměstnávají. Ministerstvo vnitra vydá osvědčení o uznání rovnocennosti vzdělání nebo jeho části získaného v jiném studijním programu, než který je stanoven vyhláškou č. 304/2002 Sb., nebo vzdělání získaného v jiném oboru, popřípadě kurzu, pokud žadatel prokáže, že obsah a rozsah vzdělávání, o jehož uznání se žádá, jsou rovnocenné příslušnému vzdělávacímu programu pro prohlubování kvalifikace podle zákona o úřednících nebo jeho části. V opačném případě Ministerstvo vnitra žádost zamítne. Na řízení o vydání osvědčení se vztahuje správní řád. O žádosti o uznání rovnocennosti vzdělání nebo jeho části rozhodne Ministerstvo vnitra do tří měsíců od jejího doručení.

Státní zaměstnanci
Vzdělávání státních zaměstnanců není řešeno samostatným zákonem, ale je zakotveno přímo v zákonu č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 144/2017 Sb. a v prováděcích právních předpisech k němu. Vzdělávání státních zaměstnanců koordinuje Ministerstvo vnitra, které také připravuje vzdělávací programy a rámcová pravidla pro tuto oblast. Zákon o státní službě vymezuje zejména prohlubování vzdělání státních zaměstnanců, které zahrnuje vstupní vzdělávání, průběžné vzdělávání, vzdělávání představených a jazykové vzdělávání. Prohlubování vzdělání státních zaměstnanců se zaměřuje na jejich další odborný růst v rámci vykonávaného oboru služby včetně zdokonalování nebo získávání jazykových znalostí a považuje se za výkon služby, za který přísluší státním zaměstnancům plat. Náklady vynaložené na prohlubování vzdělání nese služební úřad. Nedílnou součástí služebního hodnocení státních zaměstnanců je také hodnocení výsledků vzdělávání. Proto se při určování rozsahu prohlubování vzdělání státních zaměstnanců vychází také z výsledku jejich služebního hodnocení.

Státní zaměstnanci vykonávají ve správních úřadech státní službu v celkem 79 oborech státní služby. Tyto obory jsou stanoveny nařízením vlády č. 106/2015 Sb., o oborech státní služby, mezi nimi je v gesci MV­ GŘ HZS ČR uveden obor 32. Krizové řízení, ochrana obyvatelstva a integrovaný záchranný systém. Členy zkušebních komisí pro tento obor státní služby jsou také příslušníci a zaměstnanci MV­ GŘ HZS ČR.

Úřednická zkouška státních zaměstnanců
Státní zaměstnanec je povinen úspěšně vykonat úřednickou zkoušku. Výjimky z této povinnosti stanoví zákon o státní službě. Obecné zásady pro vykonání úřednické zkoušky stanoví zákon o státní službě, obsah, rozsah, způsob provedení a hodnocení je uvedeno ve vyhlášce č. 162/2015 Sb., o podrobnostech úřednické zkoušky (dále jen „vyhláška č. 162/2015 Sb.“) a dále v Metodickém pokynu náměstka ministra vnitra pro státní službu č. 1/2017, kterým se stanoví další podrobnosti k provádění a organizaci úřednické zkoušky. Služební úřad umožní státnímu zaměstnanci na jeho žádost vykonat úřednickou zkoušku nejpozději před uplynutím doby trvání služebního poměru na dobu určitou. Rovněž tak osobě, která splňuje předpoklady pro přijetí do služebního poměru, umožní služební úřad vykonat úřednickou zkoušku s tím, ze tato osoba si hradí náklady na vykonání úřednické zkoušky sama (obecná část ve výši 500 Kč, zvláštní část ve výši 2000 Kč). Přihlášení na úřednickou zkoušku a další organizační věci s ní spojené se uskutečňují prostřednictvím portálu pro přihlašování na úřednickou zkoušku (dále jen „portál“). Úřednická zkouška je tvořena částí obecnou a částí zvláštní, které však organizačně vždy tvoří jeden celek. Každá část zkoušky se hodnotí samostatně.

Zkušební komise k provedení úřednické zkoušky se zřizuje podle oboru státní služby u věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu (zřizují se nejméně dvě, zpravidla stálé zkušební komise). Členy zkušební komise jmenuje a odvolává služební orgán v ústředním správním úřadu. Zkušební komise má tři členy, z nichž nejméně dva jsou státními zaměstnanci. Ke každé zkušební komisi se jmenuje jeden náhradník. Předsedu komise volí členové zkušební komise ze členů, kteří jsou státními zaměstnanci. Zkušební komise se řídí příslušnými právními předpisy a jednacím řádem. Zkušební komise je usnášeníschopná za přítomnosti všech svých členů a usnesení přijímá většinou hlasů. Členové zkušební komise se při své činnosti v komisi neřídí příkazy představených ani jiných osob. Člen zkušební komise se nesmí zdržet hlasování. Usnesení zkušební komise vždy zní: „vyhověl“ nebo „nevyhověl“. Služební orgán ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu, do jehož působnosti patří obor státní služby, určí pro tento obor koordinátora úřednické zkoušky, který zastřešuje úřednickou zkoušku z hlediska příslušného oboru státní služby. Služební orgán služebního úřadu, kde je konána úřednická zkouška, dále určí zabezpečující osobu k plnění úkolů organizačního, administrativního a technického charakteru, souvisejících s konáním úřednické zkoušky. Služební orgán ve spolupráci s Ministerstvem vnitra a ústředním správním úřadem písemně vyrozumí nejméně 21 dnů přede dnem konání úřednické zkoušky státního zaměstnance o termínu a místě konání úřednické zkoušky. Pokud státnímu zaměstnanci brání ve vykonání úřednické zkoušky v určeném termínu překážka ve službě, stanoví se mu náhradní termín.

Obecná část úřednické zkoušky se koná formou písemného testu a je pro všechny obory státní služby stejná. Účelem obecné části úřednické zkoušky je ověřit, zda státní zaměstnanci mají potřebné znalosti organizace a činnosti veřejné správy, práv, povinností a pravidel etiky státního zaměstnance, právních předpisů obecně dopadajících na činnost státní správy a práva Evropské unie. Písemný test obsahuje 30 náhodně vybraných zkušebních otázek ze souboru 300 otázek, zveřejněných na portálu. Ke každé zkušební otázce jsou přiřazeny tři odpovědi, z nichž jedna je správná. Písemný test trvá 60 minut. Provedení obecné části úřednické zkoušky zabezpečuje Ministerstvo vnitra, včetně tvorby zkušebních otázek v rozsahu obsahu mezinárodních smluv, právních předpisů a služebních předpisů uvedených v příloze č. 1 vyhlášky č. 162/2015 Sb., případně i obsahu prováděcích předpisů k nim. Pokud státní zaměstnanec správně zodpoví alespoň 22 zkušebních otázek obsažených v písemném testu, hodnotí se výrokem „vyhověl“, v opačném případě se hodnotí výrokem „nevyhověl“.

Zvláštní část úřednické zkoušky se koná po úspěšném vykonání obecné části, a to ústně před zkušební komisí. Účelem zvláštní části úřednické zkoušky je ověřit, zda státní zaměstnanci mají potřebné vědomosti a schopnosti a jsou dostatečně odborně připraveni pro další výkon státní služby v oboru, k jehož výkonu byli na služební místa zařazeni nebo jmenováni. Hodnotí se zejména schopnost orientace a znalosti v dané problematice, způsob uvažování a forma argumentace, vyjadřovací schopnosti a celkový projev. Státní zaměstnanec koná zvláštní část úřednické zkoušky formou ústních odpovědí na tři zkušební otázky, které si vylosuje ze seznamu 20 zkušebních otázek. Zvláštní část úřednické zkoušky trvá zpravidla nejdéle 60 minut a zahrnuje přípravu, která trvá nejméně 15 minut, nejvíce však 30 minut. Rovněž zkušební otázky pro zvláštní část úřednické zkoušky, včetně učebních textů s vypracováním odpovědí, jsou dostupné na portálu a slouží k samostatné přípravě státních úředníků nebo žadatelů o vykonání úřednické zkoušky. Provedení zvláštní části úřednické zkoušky zabezpečuje věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad ve spolupráci se služebním úřadem. K tomu vytvoří zkušební otázky v rozsahu obsahu mezinárodních smluv, právních předpisů, služebních předpisů, usnesení vlády, jiných dokumentů a požadavků uvedených v příloze č. 2 vyhlášky č. 162/2015 Sb., případně i obsahu prováděcích předpisů k nim. Pokud je státní zaměstnanec hodnocen výrokem „vyhověl“ alespoň u dvou ze tří vylosovaných zkušebních otázek, hodnotí se ve zvláštní části úřednické zkoušky celkově výrokem „vyhověl“, v opačném případě se hodnotí výrokem „nevyhověl“. Státní zaměstnanec se dále v obecné nebo zvláštní části úřednické zkoušky hodnotí výrokem „nevyhověl“, pokud:

• v průběhu obecné nebo zvláštní části úřednické zkoušky použije nedovolenou pomůcku;
• od obecné nebo zvláštní části úřednické zkoušky odstoupí, nebo
• se k obecné nebo zvláštní části úřednické zkoušky bez řádné omluvy nedostaví.

Zkušební komise provede o těchto skutečnostech záznam do protokolu o průběhu úřednické zkoušky.
Úřednická zkouška je vykonána úspěšně, jestliže je státní zaměstnanec hodnocen výrokem „vyhověl“ v obecné i zvláštní části úřednické zkoušky. V tomto případě vystaví zkušební komise osvědčení, a to ve dvou stejnopisech (jeden stejnopis osvědčení se předá státnímu zaměstnanci do vlastních rukou, druhý se založí do osobního spisu státního zaměstnance). Ministerstva a jiné ústřední správní úřady vedou evidenci osvědčení vystavených jejich zkušebními komisemi. Jestliže státní zaměstnanec úřednickou zkoušku nevykonal úspěšně, umožní mu služební orgán její opakování na základě jeho písemné žádosti. Úřednickou zkoušku lze opakovat pouze jednou. Žádost o opakování úřednické zkoušky musí být doručena služebnímu orgánu do 30 pracovních dnů po doručení zprávy o neúspěšném vykonání úřednické zkoušky, jinak možnost opakovat zkoušku zaniká. Opakovaná úřednická zkouška může být konána nejdříve po uplynutí jednoho měsíce po neúspěšném vykonání úřednické zkoušky. Členem zkušební komise při opakované úřednické zkoušce nesmí být ten, kdo byl jejím členem při úřednické zkoušce, kterou státní zaměstnanec nevykonal úspěšně. O neúspěšném vykonání úřednické zkoušky vystaví zkušební komise písemnou zprávu, rovněž ve dvou stejnopisech (jeden stejnopis zprávy se předá státnímu zaměstnanci do vlastních rukou, druhý se založí do osobního spisu státního zaměstnance).

Státní zaměstnanec koná obecnou část a zvláštní část úřednické zkoušky zpravidla v jednom dni v místě, kde zasedá zkušební komise. Pokud státní zaměstnanec koná pouze obecnou část úřednické zkoušky, může ji konat v rámci úřednické zkoušky i pro jiný obor státní služby, než ve kterém vykonává státní službu. Státní zaměstnanec může při úřednické zkoušce používat nekomentované úplné znění mezinárodních smluv, právních nebo služebních předpisů. Zkušební komise vyhotoví o průběhu úřednické zkoušky protokol podle stanoveného vzoru.

Podle zákona o státní službě se za rovnocennou obecné části úřednické zkoušky považuje obecná část zkoušky zvláštní odborné způsobilosti úředníka územního samosprávného celku. Pokud jde o zvláštní část úřednické zkoušky, řídí se uznání rovnocennosti nařízením vlády č. 136/2015 Sb., o rovnocennosti některých zkoušek a odborných kvalifikací zvláštní části úřednické zkoušky. Jedná se o případy, kdy státní zaměstnanec (zpravidla před přijetím do služebního poměru) vykonal zvláštní část zkoušky zvláštní odborné způsobilosti podle zákona o úřednících (porovnání oborů státní služby a příslušných oblastí správních činností je uvedeno v příloze č. 1 k tomuto nařízení vlády). Za rovnocennou zvláštní části úřednické zkoušky se považuje také zkouška podle jiného zákona, je­ li její obsah a rozsah se zvláštní částí úřednické zkoušky srovnatelný (porovnání oborů státní služby a příslušných zkoušek je uvedeno v příloze č. 2 k tomuto nařízení vlády).


Ing. Ivan KOLEŇÁK, MV­-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv autora

U Jaroslava Klimka nejsou denním životabudičem tři dryáky proti bolesti, ale nenaordinovaná rodinná pohoda. Spontánně ji obnovují pomocí drobných potěšení a dvou setkání, na které se bývalý hasič z otrokovické stanice HZS Zlínského kraje těší. Dává jim přednost i před křížovkami. A to už je prý co říct. Proto se nabízí otázka, zda je tajenka jeho života tak snadno rozluštitelná.

To se pokusíme zjistit, ale nejdříve ho musíme najít. Navigace v autě je výborný pomocník, avšak i tak to nebylo snadné. Klimkovi bydlí v Nové Dědině, vsi obklopené chřibskými lesy, která leží v nadmořské výšce 338 metrů na samém konci kroměřížského okresu, asi patnáct kilometrů jihovýchodně od Kroměříže přezdívané Hanácké Athény a pár kilometrů od Otrokovic.

Otevřít dvířka vsazená do bytelného plotu u důkladně opraveného patrového domku přišel zvolna. Přestože používá hole, chůze mu viditelně dělá potíže. Zprvu váhal s odpověďmi, většinou šlo o strohé „ano“, „ne“, „jistě“, „nebude“, „ovšem“, „chápu“ a podobně, ale pak se dostal do tempa. Výjimkou byla otázka na jeho úraz a zdraví. O tom mluvil s nechutí a věty většinou odsekával: „Stalo se to v roce 2002 při kurzu s motorovou pilou. Ta je společně s požární stříkačkou asi nejdůležitějším pomocníkem hasičů. Při zvedání klády mi vyhřezla plotýnka, která přeťala nerv v levé noze. Tuhle obrnu nejde rozcvičit. Noha je bezvládná, prsty necítím. I když je teplo, třeba v létě nebo ve vaně, tak je levačka stále studená a bílá, mrtvá, k nepotřebě. Pohybovat jsem se však musel. Bylo to na úkor druhé nohy, a tak mi v ní vyměnili opotřebovaný kyčelní kloub za nový. Ale ležák nejsem. S holemi se vydám i na houby.“

Je to údajně kvůli manželce, aby měla méně práce. Ta zatím připravovala gulášek s knedlíky, jak jinak než domácími, a byla při tom zručná a rychlá, takže působila dojmem, že má šest rukou, tak jí kmitaly prsty. Profese kadeřnice se v ní nezapřela. Za těch dvaačtyřicet let, co jsou Klimkovi spolu, si na sebe zvykli, mají „svůj“ humor, tvoří sehranou dvojici s přesnou dělbou práce.

Názorný příklad nám nabídli po obědě. Zatímco s paní Věrou jsme ho završili vychutnáním štamprličky mnohastupňového bezbarvého, a o to zdravějšího životabudiče, tak pan Klimek popíjel nealko a vyprávěl, jak je to u nich, na pomezí Hané a Valašska, s trnkami (švestkami) na pálení. „Kousek od nás je sad, ale úroda je většinou malá. Když už je, tak trnky sbírám, nakládám, o kvas se starám, vozím ho vypálit – z deseti kilo kvasu je litřík slivovičky, kterou zásadně, a toho se bezvýhradně držím, ani nekoštuji. Ve spojení s mými prášky proti bolesti to podle naší paní doktorky tvoří až smrtelnou kombinaci. Raději nezkouším, zda má pravdu, a tak se o moji porcičku podělí Věra s návštěvou. Uměla se narodit, má to se mnou pěkně zařízené.“ K tomu nešlo nic říct, jen jsme kývli a čekali, s jakou další „specialitou“ přijde.

Odlesk jeho modrých očí signalizoval, že je v dobrém rozmaru: „Manželka mne nebije, vyřídilku má v normě, vaří výborně, jen svíčková by mohla být častěji, ale jinak mám denně horkou polévku, tedy solidní grunt. Jsem totiž polévkový, takže mám téměř všechno, na co pomyslím. Není to špatný život. Ale obávám se, jaké to bude, až přestane dělat a bude v důchodu. Asi se, jako vždy, nějak srovnáme. A když se mi něco nebude líbit, uteču k sousedovi na kafe a přinesu mu pivko jako splátku za azyl.“

„Neboj, dlouhou chvílí jsi dosud netrpěl a já, a hlavně děti našich dětí, ti to nedovolí,“ ví své manželka.

„Nevím, kde se to v tobě bere, ale zase máš pravdu. Hlídat vnoučata mne baví, člověka to nutí být stále ve střehu, protože nikdy předem nevíte, jaké moudro z nich vypadne a jakou blbost vymyslí. Je to občas trochu únavné, ale ještě více osvěžující. Jsem rád, že syn Jarda s rodinou bydlí u nás a dcera Erika o pár domků dál. Můžeme se na sebe vzájemně spolehnout, máme k sobě blízko, a to nevztahuji jen na vzdálenost v metrech,“ pochvaluje si rodinné zázemí pan Klimek. Považuje ho za jeden z nosných pilířů spokojeného a naplněného života. A kdybychom to déle rozebírali, tak i za základ státu.

Při zmínce o jeho profesi přiznal, že zanotovat Co jste hasiči, co jste dělali…, si v hospůdce v Nové Dědině nemůže, protože ji zatím nikdo v obci s necelými 450 obyvateli neotevřel. O to víc se těší na akce organizované hasičskými odbory v Otrokovicích. „Za ta léta (od roku 1982) se mi hasičská profese dostala pod kůži, už se jí nezbavím a ani nechci. Byly to krásné i kruté chvíle. Třeba když v roce 1997 Otrokovice ‚plavaly‘ a jejich obyvatelé na nás spoléhali jako na zachránce holých životů v době, kdy jim domovy vzala velká voda. Tehdy prestiž hasičů vylétla ke špičce a stále se na ni drží. Také proto, že hasíme i to, co nehoří. Hasiči jsou jako Ferda Mravenec – práce všeho druhu. A protože ji dělají pořádně, ono to ani jinak nejde, tak si je lidé považují. Však jsou často jejich jedinou nadějí.“

Bývalý zástupce velitele směny oceňuje, že si na něj po úrazu vedení HZS kraje vzpomnělo, když měl pětapadesáté a šedesáté narozeniny. „Bylo to neočekávané, milé. Ještě milejší však jsou každoroční, tedy očekávaná tradiční setkání hasičů – důchodců, které organizují hasičské odbory. A věřte, že si máme o čem povídat a na co vzpomínat. Občas dojde i na nějakou tu písničku,“ říká člověk, jehož úraz není důsledkem špatných rozhodnutí, ale naopak. Stačila jedna pitomá náhoda a ta vše zašmodrchala.

Kvůli tomu nehořekuje, nezoufá, ale povzbuzení, a snad i pohlazení, občas potřebuje. A k tomu jsou určena nadační setkání. „Napište, že nám změnila život k lepšímu. Na akci odborů se potkávám s bývalými kolegy – lidmi dlouho a dobře známými, ale s problémy a radostmi často úplně jinými, kdežto na nadačních setkáních s neznámými, ale osudem spřízněnými lidmi se stejnými bolestmi a radostmi, takže si hned rozumíme a máme si co říci. Snad právě proto se nadační ozdravné pobyty stávají pomyslnými Lurdami – sdělené a sdílené zdravotní a jiné trable jsou menší, ovlivňujeme se navzájem, a to i za přispění pana ředitele nadace a jeho spolupracovnic paní Hanky a paní Věry, v přístupu k životu. Takový bezprostřední vliv je účinnější než všelijaké články, odborné knížky a některé prášky, i když vím, že těch se do konce života nezbavím.“

„Jarda to dobře vystihl. Já se dobrovolně a ráda přiznávám, že jsem poprvé na nadační setkání jet nechtěla, a teď si myslím, že nic lepšího mne nemohlo potkat. Odpočinu si, přehodím nebo upravím směr myšlení. Moc mi to pomůže.“ Paní Klimková povídá tónem tak přesvědčivým, že o tom nelze ani v náznaku pochybovat.

Její manžel do práce už hezkou řádku let nechodí, a tak má času dost. Nemarní ho tím, že přepíná televizní kanály a sleduje přihlouplé seriály. Dává přednost pořadům o přírodě a historii, včas zasedne na zpravodajské Události. „Názory komentátorů mne ale míjejí, mám přece svou hlavu a zkušenosti, štvou mne také podpásovky a šťouchance politiků. Kdyby se podle nich měli chovat a řídit hasiči, tak by požáry nehasili a katastrofy neodstraňovali, ale vyvolávali. Proto si po zprávách povídáme s manželkou nebo dětmi, když se zastaví, a také čtu, nebo přepínám na sport. Před úrazem to byl můj koníček, kopal jsem okresní přebor, hrál i nohejbal a hokej. Teď jsem pasivním a snad i rozumným divákem. V hokeji a kopané přeji Zlínu, přece nebudu fandit Brnu. Co říkám Spartě? Ve fotbale ji nemusím, ale v hokeji ji uznávám hlavně za to, co dělá pro nadaci. Jsou to profesionálové, kteří mají duši, a ne s napumpovanými svaly namyšlené primadony. Obléknout jednou jejich dres bych si považoval za čest! To se mi ale asi nesplní,“ myslí si bývalý hasič, který také příležitostně hrával kulečník. „Hospoda u nás není, jinou možnost nemám, a tak se dívám, jak to strkají ve světě. Víte, jak se řekne kulečníkový úder,“ vyzkoušel najednou naše znalosti.

Protože jsem již nějakou křížovku vyluštil, tak jsem to věděl. Tazatele to do rozpaků nepřivedlo. Měl po ruce krajový chyták: „Jaká je druhá nejdůležitější plodina po zemáku, po vašem bramboře?“

Bylo na nás vidět, že to nevíme. Manželé Klimkovi se evidentně bavili, asi půl minuty nás nechali dusit a pak z nich se smíchem vypadlo: „No přece trnka!“

A tak jsme se nenápadně dostali k Jaroslavovu dalšímu koníčku – křížovkám. „Kupuji je cestou z práce v Kvasicích. Jarda se na ně třese, já proti nim nic nemám, protože ho udržují v bdělém stavu,“ dozvídáme se od paní Věry.

„Luštění křížovek je proti hlídání vnuček a vnuka slabý odvar. Při tom musíte mít mozkové závity a zbytky svalů v úplně jiné pohotovosti,“ upozorňuje muž střední postavy, jehož levá noha je po úrazu odepsaná, a druhá je také nic moc. „Ale na svět se kvůli tomu nemračím. Proč taky. Důvod k úsměvu se nějaký najde nebo si ho musíme připravit,“ má jasno. Že by tohle byla tajenka a tajemství Jaroslava Klimka? Co myslíte?


Mgr. Jan HÁBÍK, foto archiv nadace
 

Koncem června 2017 ředitelství Vojenských lázeňských a rekreačních zařízení VOLAREZA umožnilo léčebně­ ozdravný pobyt těžce tělesně postižených (TTP) bývalých policistů a hasičů v nadační péči ve VZ Hotel Bedřichov, Špindlerův Mlýn. Celkem se zúčastnilo 51 nadačních osob s doprovodem.

Počasí přálo na uskutečnění poznávacích výletů a příjemných procházek po okolí, které nadační rodiny plně využily podle svých zdravotních možností.
Začátkem týdne přijel pozdravit a pohovořit si s TTP v nadační péči člen správní rady JUDr. Vladimír Műhlfeith, členka dozorčí rady Ing. Hana Koželuhová, spolu s ředitelem nadace PhDr. Vladimírem Šuterou, CSc. Diskuze s TTP bývalými policisty a hasiči probíhala v příjemně uvolněné atmosféře.
Celý týden neomezeně využívaly rodiny v rámci rehabilitace nabízených hotelových služeb wellnessu, vstupu do plaveckého bazénu, whirlpooly, parní sauny, Kneippova chodníku. Kdo měl zájem, byla mu poskytnuta celková masáž těla.
Stravování bylo zajištěno v rozsahu plné penze. Pobyt TTP zpříjemnil hotelový personál trpělivostí a ochotou.
Ve chvílích odpočinku posedávaly rodiny na terase a mezi sebou diskutovaly o svých starostech a bolestech. Nezapomněly ani na ty, kterým zdravotní stav nedovolil přijet, a všichni se jim se vzpomínkou, tak jako každým rokem, podepsali na pohlednici z výletu.
Od mnohých byla slyšet slova vděčnosti a díků nadaci nejenom za finanční pomoc, ale především za možnost setkání se „svými“.
Bývalí policisté a hasiči zůstávají policisty a hasiči do konce svého života, i když už nejsou ve službě. Zdraví obětovali při záchraně jiného života, a proto očekávají a plně si zaslouží naše uznání.
Poděkování patří přátelům nadace, kteří pomocí přispěli k uskutečnění léčebně-ozdravného pobytu pro nadační skupinu těžce tělesně postižených bývalých policistů a hasičů.
Realizaci projektu podpořila Zdravotní pojišťovna MV ČR, Nadace ČEZ, Česká pošta, s.p., ČPP, a.s., VIENNA INSURANCE GROUP, ředitelství Vojenského lázeňského a rekreačního zařízení.
Zvláštní poděkování patří policistům a hasičům, kteří dobrovolně ze svých platů pravidelně přispívají finanční částkou na konto nadace pro potřeby nadačních rodin.
Jejich příspěvky bezezbytku pomáhají potřebným v nadační péči.


Mgr. Hana PROCHÁZKOVÁ, Nadace policistů a hasičů, foto archiv nadace