Časopis 112 ROČNÍK XVI ČÍSLO 11/2017

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA vás seznámíme s vlivem ventilace na způsob vyšetřování požárů v uzavřeném prostoru. Dočtete se o semináři k aktuálnímu vývoji smlouvy o zákazu jaderných zbraní. Dozvíte se o využití metod termické analýzy v požární ochraně. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM přinášíme reportáž z rozsáhlého cvičení složek IZS, které simulovalo střet dvou vlaků na Břeclavsku. Další zajímavé cvičení s názvem FOREST FIRE 2017. Akce byla zaměřena na problematiku hašení lesních požárů. V rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ se dočtete o Cvičení „ZÓNA 2017“, které se uskutečnilo ve dnech 5. až 17. května 2017. Cvičení bylo zaměřeno na procvičení činnosti vybraných ústředních správních úřadů. Dále o odpovědnosti za bezpečnost občanů v zónách havarijního plánování. V informacích se dozvíte, jak dopadla mistrovství ve vyprošťování Hasičského záchranného sboru České republiky v disciplínách TFA. Máme pro Vás krátký článek z nadačního svatováclavského koncertu v katedrále 

Bezpečnost občanů v zónách havarijního plánování je odpovědností nejen orgánů veřejné správy, ale rovněž průmyslových podniků, které mohou způsobit závažnou havárii.

Zapojení právnických a podnikajících fyzických osob do přípravy na mimořádné události a krizové situace a jejich řešení cestou užší spolupráce s odpovědnými orgány veřejné správy a zvýšeným podílem na realizaci konkrétních úkolů u subjektů představujících zvýšené riziko pro své okolí je uvedeno také v koncepci ochrany obyvatelstva [1]. Tento cíl byl implementován do aktuálně platného zákona o prevenci závažných havárií [2], ve kterém je uvedena spoluodpovědnost provozovatelů objektů zařazených do skupiny B za bezpečnost v zónách havarijního plánování. Podle uvedeného zákona provozovatel objektu zařazeného do skupiny B:

• spolupracuje s krajským úřadem a jím pověřenými organizacemi a institucemi a s hasičským záchranným sborem kraje na zajištění havarijní připravenosti, informování veřejnosti a preventivně výchovné činnosti v oblasti vymezené vnějším havarijním plánem a
• po projednání s hasičským záchranným sborem kraje pořizuje, udržuje a provozuje v zóně havarijního plánování koncové prvky varování (sirény).

Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje (HZS kraje) provedl analýzu potřeb, která vycházela ze stávajícího zabezpečení v zónách havarijního plánování (ZHP) a ze stavu připravenosti jednotlivých provozovatelů. Analyzovány byly tři základní oblasti:

• havarijní připravenost,
• preventivně výchovná činnost a
• varování obyvatelstva.

Připravenost provozovatelů byla zjišťována formou dotazníků, které nesměřovaly pouze ke zjištění stavu bezpečnosti u provozovatelů, ale byly také sondou jejich ochoty ke spolupráci. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že zajištění v oblasti havarijní připravenosti u provozovatelů odpovídá běžným standardům. Zjištění však jednoznačně poukazují na nízké nebo žádné zapojení provozovatelů do preventivně výchovné činnosti a jen ojedinělé zapojení do oblasti varování a informování obyvatelstva. Záměr konkrétních úkolů a spolupráce, který byl na základě analýzy zpracován, byl projednán Bezpečnostní radou Moravskoslezského kraje. Jednotlivým úkolům byly dány priority, které určují nejen jejich důležitost, ale rovněž načasování realizace. Konkrétní úkoly pro letošní a příští rok byly individuálně projednány s vedením jednotlivých společností. Proces přípravy a realizace je vizualizován na obrázku 1.
Obr. 1 Systém spolupráce
Havarijní připravenost
Stávající úroveň zajištění havarijní připravenosti v ZHP (zejména vybavení detekčními a ochrannými prostředky, příprava a realizace společných cvičení) je na vysoké úrovni. Je tomu tak i díky systému chemického monitoringu [3], který je v současné době provozován v okolí společnosti BorsodChem MCHZ, s.r.o. (viz obrázek 2). Tato společnost se podílela nejen na jeho pořízení, ale podílí se také na úhradě nákladů spojených se zajištěním provozu (např. provádění kalibrace jednotlivých senzorů amoniaku). O rozšíření systému do dalších významných ZHP v rámci kraje se uvažuje, ale s ohledem na finanční náročnost a velmi omezenou dostupnost na trhu má tento úkol nejnižší prioritu.
O jiné možnosti spolupráce v oblasti havarijní připravenosti, jako je např. finanční spoluúčast na speciálním vybavení pro zásah spojený s únikem nebezpečných látek, se v současné době neuvažuje, neboť HZS kraje nedokáže garantovat použití speciálního vybavení výhradně pro potřeby konkrétního provozovatele.
Obr. 2 Systém chemického monitoringu v okolí provozovatele BorsoChem MCHZ, s. r. o.

Preventivně výchovná činnost
Opatření ochrany obyvatelstva, která jsou uvedena v plánech konkrétních činností vnějších havarijních plánů pro jednotlivé ZHP, vycházejí z předpokladu, že občan je aktivním prvkem v systému havarijní připravenosti. V tomto kontextu je tedy nezbytné, aby každý občan věděl, co ho ohrožuje v místě, ve kterém žije nebo které pravidelně navštěvuje, znal způsoby varování o hrozícím nebezpečí a základní postupy vlastní ochrany. Právě úkolům v oblasti preventivně výchovné činnosti byla stanovena nejvyšší priorita. Spolupráce se týká zejména zapojení zaměstnanců jednotlivých provozovatelů do preventivních programů včetně finanční podpory při přípravě a tisku preventivních (informačních) materiálů.

Informace o nebezpečí
Ve všech ZHP na území Moravskoslezského kraje celkem trvale žije více než 38 tisíc obyvatel. Informaci o nebezpečí v konkrétních ZHP zpracovává krajský úřad ve spolupráci s HZS kraje a provozovateli objektů zařazených do skupiny A nebo B. Tato informace je občanům a právnickým či podnikajícím fyzickým osobám v ZHP distribuována v tištěné podobě. V elektronické podobě jsou informace o nebezpečí publikovány na internetových stránkách krajského úřadu, HZS kraje a všech provozovatelů.

Preventivní programy
V ZHP je situována řada objektů, ve kterých dochází k přirozené kumulaci osob (významné objekty), kterými mohou být:

• žáci, studenti, pedagogové a ostatní zaměstnanci škol a školských zařízení;
• pacienti, zdravotnický personál a zaměstnanci zdravotnických zařízení;
• klienti a zaměstnanci v zařízeních sociální péče, domovech s pečovatelskou službou apod.;
• návštěvníci a zaměstnanci v obchodních centrech;
• občané a zaměstnanci na obecních úřadech a dalších správních úřadech;
• návštěvníci a zaměstnanci sportovních a zábavních areálů, kulturních zařízení, nádraží a letišť, hotelů a dalších podobných objektů.

V Moravskoslezském kraji je 133 významných objektů situovaných v ZHP. Osoby, které se ve významných objektech zdržují, jsou potenciálně ohroženy účinky závažné havárie.
Program „Hasík CZ – Výchova dětí v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva“ byl v Moravskoslezském kraji rozšířen v rámci profilace programu „Školy v zónách ohrožení“. Důraz se klade nejen na samotné předání faktických informací, ale i na jejich ukotvení do reálného prostředí v okolí školy ve vazbě na konkrétní ohrožení únikem nebezpečných látek. Na realizaci tohoto programu participují rovněž vybraní zaměstnanci provozovatelů, pro které je stanovena ZHP, kteří každoročně navštěvují žáky druhých a šestých tříd ve školách v ZHP. V současné době jsou instruktory zaměstnanci společností BorsodChem MCHZ, s.r.o., Bochemie, a.s., a Třinecké železárny, a.s. Věříme, že v dalším roce přivítáme v řadách instruktorů rovněž instruktory z řad zaměstnanců společnosti Biocel Paskov, a.s., a Energetika Třinec, a.s.
Obr. 3 Preventivní materiály
Preventivní materiály
Provozovatelé v Moravskoslezském kraji se rovněž finančně podílejí na tisku preventivních materiálů pro žáky základních škol a pro osazenstvo dalších významných objektů v ZHP. Ukázka preventivních materiálů je na obrázku 3. Společnost Bochemie, a.s., přispěla na tyto aktivity již v roce 2017 částkou 30 000 Kč. O finanční spolu­účasti dalších společností se v tuto chvíli jedná.

Varování obyvatelstva
Součástí záměru a konkrétních cílů a úkolů, které byly projednány v bezpečnostní radě kraje, je rovněž spolupráce na dokrytí území ZHP koncovými prvky varování, spoluúčast na údržbě koncových prvků varování v ZHP a pořízení vyrozumívacích terminálů do významných objektů. ZHP v Moravskoslezském kraji jsou obecně velmi dobře pokryty koncovými prvky varování (slyšitelnost varovného signálu na 95 % území a slyšitelnost verbální informace na 55 % území). Tento úkol má stanovenu prioritu 2 a právě v následujících letech mohou finanční prostředky provozovatelů pomoci k pořízení dalších elektronických sirén.
Vyrozumívací terminály jsou vhodným prostředkem pro rychlé vyrozumění osob ve významných objektech o vzniklé havárii a následně instruují obsluhu k přijetí režimových pravidel nezbytných pro realizaci opatření vedoucích k ochraně osob v objektu. Vzhledem k finanční náročnosti na pořízení těchto terminálů a omezené dostupnosti má tento úkol nejnižší prioritu. O možnosti finanční spoluúčasti na údržbě stávajících koncových prvků varování se v současné době neuvažuje.

Závěr
Moravskoslezský kraj je s ohledem na charakter průmyslové výroby jedním z nejexponovanějších regionů v České republice. Do skupiny B je zařazeno 15 objektů provozovatelů, pro něž bylo stanoveno celkem 10 ZHP. Zajištění vyšší bezpečnosti občanů v ZHP je jednou z priorit HZS kraje, podporovanou také Bezpečnostní radou Moravskoslezského kraje. Naplnění této priority není jen v možnostech veřejné správy, ale rovněž průmyslových podniků a veřejnosti. Zákon o prevenci závažných havárií dává základ pro aktivity v rámci spolupráce s provozovateli především v oblasti preventivně výchovné činnosti a také varování a informování obyvatelstva a havarijní připravenosti. HZS kraje se snaží ustanovení zákona využít a provozovatele více vtáhnout do zajištění vyšší bezpečnosti občanů v ZHP. Velký dík a uznání patří všem společnostem, uvedeným v tomto příspěvku, za jejich ochotu podílet se na popisovaných aktivitách.

Literatura
[1] MV­-GŘ HZS ČR. Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030. 1. vyd. Pra­ha: MV­ GŘ HZS ČR, 2013. 75 s. ISBN 978-80-86466-50-7.
[2] Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií). In: Sbírka zákonů České republiky. 2015, částka 93, s. 2762.
[3] Blažková, K., Přinosil, T.: Prověřování připravenosti složek IZS a území v systému chemického monitoringu v Moravskoslezském kraji. Časopis 112, MV ČR, GŘ HZS ČR, ročník XV, č. 3/2016. s. 20-22, ISSN: 1213-7057.


kpt. Ing. Kateřina BLAŽKOVÁ, Ph.D., HZS Moravskoslezského kraje, foto archiv HZS Moravskoslezského kraje

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook