Časopis 112 ROČNÍK XVI ČÍSLO 11/2017
V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA vás seznámíme s vlivem ventilace na způsob vyšetřování požárů v uzavřeném prostoru. Dočtete se o semináři k aktuálnímu vývoji smlouvy o zákazu jaderných zbraní. Dozvíte se o využití metod termické analýzy v požární ochraně. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM přinášíme reportáž z rozsáhlého cvičení složek IZS, které simulovalo střet dvou vlaků na Břeclavsku. Další zajímavé cvičení s názvem FOREST FIRE 2017. Akce byla zaměřena na problematiku hašení lesních požárů. V rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ se dočtete o Cvičení „ZÓNA 2017“, které se uskutečnilo ve dnech 5. až 17. května 2017. Cvičení bylo zaměřeno na procvičení činnosti vybraných ústředních správních úřadů. Dále o odpovědnosti za bezpečnost občanů v zónách havarijního plánování. V informacích se dozvíte, jak dopadla mistrovství ve vyprošťování Hasičského záchranného sboru České republiky v disciplínách TFA. Máme pro Vás krátký článek z nadačního svatováclavského koncertu v katedrále
- OBSAH č. 11/2017 ROČNÍKU XVI
- Samovznícení zemědělských plodin
- Záchrana loveckého psa
- Vliv ventilace na způsob vyšetřování požárů v uzavřeném prostoru
- Smlouva zakazující jaderné zbraně
- Inovace v řešení následků mimořádných událostí
- Požární bezpečnost staveb 2017? Jak krotit oheň v 21. století
- Využití termické analýzy v požární ochraně
- Výměna cenných zkušeností
- Nejen o strategických cílech rozvoje HZS ČR
- Střet dvou vlaků na Břeclavsku
- Zhodnocení technického automobilu chemického v provedení chemického a radiačního průzkumu
- Cvičení „ZÓNA 2017“
- Spolupráce s provozovateli k zajištění vyšší bezpečnosti v zónách havarijního plánování
- Aktuální mimořádné události řešené na úrovni Evropské unie
- Lesní požár – cvičení FOREST FIRE 2017
- Poděkování hudbou
V rámci řešení mimořádných událostí na mezinárodní úrovni zajišťuje Evropská unie poskytování včasné a efektivní pomoci postiženým oblastem nejen v Evropě, ale i mimo ni. Prostřednictvím Střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC) a díky sofistikovanému mechanismu probíhá účinná spolupráce států v oblasti koordinace a reakce na katastrofy. ERCC zajišťuje nepřetržité monitorování situace a efektivní odezvu na ni. Cílem následujícího článku je čtenáře informovat o mimořádných situacích, rozsahu katastrof, poskytnuté pomoci a také výsledcích.
ERCC (Emergency Response Coordination Centre) neboli Středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události působí v rámci Evropské komise pod Generálním ředitelstvím pro humanitární pomoc a civilní ochranu (DG ECHO – Directorate General for European Civil Protection and Humanitarian Aid Operations – pozn. red.). Vzniklo s cílem podpořit koordinovanou a rychlejší reakci na katastrofy v Evropě i mimo ni a představuje základní prvek mechanismu civilní ochrany Unie. V případě nouze umožňuje poskytovat odbornou, finanční, materiální či záchranářskou pomoc prostřednictvím využití zdrojů zúčastněných států z mechanismu civilní ochrany Unie. Procházejí jím jak požadavky postižených zemí o poskytnutí pomoci, tak nabídky pomoci od ostatních států.
Zemětřesení v Mexiku
Dne 19. září 2017 zasáhlo střední Mexiko zemětřesení o síle 7,1 stupně Richterovy stupnice. O čtyři dny později začalo druhé zemětřesení, tentokrát o síle 6,2 stupně. Tato zemětřesení zasáhla území spolkových zemí Morleos, Puebla, Oaxaca, Guerrero, México, Tlaxcala a Veracruz.
Podle dostupných informací zemřelo 319 lidí a očekává se, že počet úmrtí se bude zvyšovat, zdravotnickou pomoc záchranáři poskytli 4 683 osobám. Zemětřesení postihlo více než 35 000 domů, z nichž více než 9 400 podlehlo zkáze (3 670 lidí prozatím žije v nouzových přístřešcích). Místní vyhledávací USAR týmy ve spolupráci s mexickou armádou zahájily vyhledávací a záchranné práce, dále se zapojily týmy OSN pro koordinaci a posuzování v oblasti mimořádných událostí a zahraniční vyhledávací týmy USAR na základě bilaterálních dohod. Dne 22. září byl na základě dohody mexické vlády s přítomnými týmy OSN aktivován mechanismus civilní ochrany Unie. Na území dorazili tři odborníci z oblasti pozemního stavitelství z Velké Británie, Itálie a Španělska. Hlavním cílem byla podpora místních orgánů v rámci hodnocení stability a poškození budov a spolupráce s již nasazenými týmy. Dále do Mexika vyslali dva odborníky z DG ECHO, aby zhodnotili situaci a pomoc při koordinaci. Celkově se do akce zapojilo jedenáct vyhledávacích USAR týmů, spolupráce probíhala také s nevládními organizacemi, Mezinárodním červeným křížem nebo Lékaři bez hranic, kteří v postižené oblasti poskytují zejména psychosociální podporu.
Lesní požáry v Gruzii
Dne 20. srpna 2017 zasáhl Gruzii rozsáhlý lesní požár nedaleko obce Daba a rozšířil se do okolních osídlených oblastí. Jeho vznik zapříčinily zejména vysoké teploty, nízká vlhkost a silný vítr. Mobilizováni byli místní hasiči s jedním vrtulníkem, ovšem vzhledem k hornatému terénu a silnému větru byla potřeba další pomoc. Dne 22. srpna odborníci aktivovali mechanismus civilní ochrany Unie na základě žádosti vnitrostátních orgánů. Gruzínské úřady zpočátku požadovaly jeden hasičský letoun a jeden vrtulník, avšak 24. srpna po přehodnocení situace zažádaly o čtyři vrtulníky a čtyři hasičské letouny. Podle místních zdrojů byly nasazeny dva vrtulníky, 400 hasičů, 26 požárních vozidel, 500 specialistů a 28 jednotek s nákladními vozidly. Mezinárodní pomoc poskytli Turci (dva vrtulníky a hasičský letoun), Ázerbájdžánci (tři vrtulníky, 12 hasičských vozidel a 118 hasičů), Bělorusové (jeden vrtulník) a Arméni (65 hasičů a 13 vozidel). ERCC aktivovalo systém předvídání katastrof Copernicus a poskytlo čtyři satelitní mapy postiženého území.
Hurikán Irma
Dne 6. září 2017 zasáhl východní Karibik hurikán Irma, který intenzitou pátého, tedy nejvyššího stupně, způsobil jednu z nejsilnějších bouří zaznamenaných v Atlantiku. Vítr o rychlosti až 295 km/h doprovázený záplavami a tornády zapříčinil obrovské škody na mnoha karibských ostrovech. Mezi nejvíce postižené země patří Kuba, Dominikánská republika, Florida, Antigua a Barbuda, ostrovy Turks a Caicos, Svatý Kryštof a Nevis, Anguilla, Britské Panenské ostrovy, Svatý Martin a Svatý Bartoloměj. Došlo k 41 ztrátám na životech (vzhledem k rozsahu hurikánu je toto číslo nízké, a to díky vysoké úrovni připravenosti), přes 7,5 milionu lidí se evakuovalo a došlo k vážným škodám na bydlení, infrastruktuře a základních službách.
Na podporu do postižených zemí bylo z DG ECHO vysláno celkem třináct odborníků na humanitární pomoc. Tým civilní ochrany Evropské unie složený z expertů z různých oblastí (zdravotnictví, nakládání s odpady, logistika) byl v pohotovosti od 7. do 11. září.
Na humanitární pomoc v postižených zemích Unie z rozpočtu poskytla 2 140 000 Euro. Dne 12. září aktivovalo Německo mechanismus civilní ochrany EU a požádalo o konzulární podporu na pomoc německým a dalším občanům EU na Floridě, kam bylo následně vysláno 29 osob. Dne 14. září vláda Nizozemska požádala o aktivaci mechanismu civilní ochrany Unie na podporu evakuačního letu pro občany EU ze Svatého Martina. První evakuační let proběhl 16. září. Dne 19. září požádalo Nizozemsko o spolufinancování dopravy největšího plavidla na přepravu vozidel a těžkých strojů na území Svatého Martina. Loď byla v cíli 4. října. V systému Copernicus bylo vytvořeno 67 satelitních map.
Hurikán Maria
Dne 19. září 2017 zasáhl ostrovní stát Dominika hurikán Maria o síle pátého, tedy opět nejvyššího stupně s maximálním trvalým větrem o rychlosti 260 km/h, což způsobilo po hurikánu Irma ničivé dopady. Ještě téhož dne nasadilo do postižené oblasti DG ECHO čtyři odborníky na humanitární pomoc a dále se podílelo na koordinaci prostřednictvím komunikace s OSN a místními orgány. Částečně hurikán postihl také Portorico, Haiti, Dominikánskou republiku, ostrovy Turks, Caicos, Svatý Kryštof a Nevis. Koordinaci v místě zásahu zajišťovala karibská bezpečnostní agentura pro odezvu na katastrofy. Na základě žádosti o asistenci v rámci mechanismu civilní ochrany Unie ze strany Dominiky poskytly Velká Británie, Francie a Belgie věcnou pomoc a Nizozemsko nabídlo dvě námořní plavidla. Až do 5. října byl nasazen tým pěti osob z DG ECHO, dále belgický modul pro čistění vody a došlo k aktivaci systému Copernicus, který poskytl osm satelitních snímků postiženého území. Poslední zprávy uvádějí 26 úmrtí a 2 832 lidí žijících v nouzových přístřešcích.
kpt. Mgr. Šárka MINTUCHOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR