Časopis 112 ROČNÍK XVI ČÍSLO 11/2017

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA vás seznámíme s vlivem ventilace na způsob vyšetřování požárů v uzavřeném prostoru. Dočtete se o semináři k aktuálnímu vývoji smlouvy o zákazu jaderných zbraní. Dozvíte se o využití metod termické analýzy v požární ochraně. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM přinášíme reportáž z rozsáhlého cvičení složek IZS, které simulovalo střet dvou vlaků na Břeclavsku. Další zajímavé cvičení s názvem FOREST FIRE 2017. Akce byla zaměřena na problematiku hašení lesních požárů. V rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ se dočtete o Cvičení „ZÓNA 2017“, které se uskutečnilo ve dnech 5. až 17. května 2017. Cvičení bylo zaměřeno na procvičení činnosti vybraných ústředních správních úřadů. Dále o odpovědnosti za bezpečnost občanů v zónách havarijního plánování. V informacích se dozvíte, jak dopadla mistrovství ve vyprošťování Hasičského záchranného sboru České republiky v disciplínách TFA. Máme pro Vás krátký článek z nadačního svatováclavského koncertu v katedrále 

Ve dnech 2. až 9. května 2017 se na základě pozvání Úřadu pro mimořádné události zemětřesení se sídlem v Šanghaji uskutečnila pracovní návštěva zástupců HZS ČR v Čínské lidové republice. Výjezdní cesty se zúčastnili náměstek generálního ředitele brig. gen. Ing. František Zadina, ředitel HZS Kraje Vysočina plk. Ing. Petr Beneš, vedoucí oddělení KOPIS HZS Kraje Vysočina plk. Ing. Jiří Němec a referent zahraničních vztahů MV-generálního ředitelství HZS ČR Ing. Milan Hron.

Pracovní návštěvu jsme zahájili v sídle společnosti CEFC China. Hlavní představitelé nás seznámili s podnikatelskou činností, rozvojovými aktivitami a záměrem podílet se na investicích do Hedvábné stezky. Zároveň naznačili, že chtějí úzce spolupracovat s HZS ČR a především projevili zájem najít českého výrobce hasičské a záchranářské techniky. Další přijetí proběhlo v Úřadu pro zemětřesení a mimořádné události v monitorovacím centru v nejlidnatějším čínském městě Šanghaji. Pro představu: Čína je z hlediska rozlohy téměř 122 krát větší než Česká republika a má 130 krát více obyvatel. Pro měření seismické aktivity a předpověď zemětřesení technici na území Číny o rozloze 9 597 000 km2 rozmístili 10 tisíc čidel. V celé Číně je celkem 31 operačních monitorovacích středisek. Nachází se v každé provincii a šanghajské centrum především sbírá a vyhodnocuje data z čidel. Jedno operační středisko se využívá pro cvičné a výukové účely. Varování před blížícím se zemětřesením se převážně provádí prostřednictvím mobilních aplikací, jako jsou APK a IOS. Komunikace mezi zasahujícími záchrannými týmy a operačními středisky probíhá prostřednictvím dat (4G/satelit). Úřad je také zodpovědný za připravenost obyvatelstva na mimořádné události (obdoba preventivně výchovné činnosti), pravidelnou přípravu žáků ve školách a fyzickou účast na trenažérech simulujících mimořádné události.

Zemětřesení zásáhlo 10 čínských proivicií a postihlo přes 46 milionů ČíňanůV rámci pracovní cesty jsme mohli navštívit město Beichuan. Historicky se jedná o novodobé město, jež vzniklo v roce 1998, a leží v etnicky rozmanité oblasti, kde před zemětřesením žilo přibližně 500 tisíc obyvatel. Dne 12. května 2008 ve 14:28:03 hodin postihlo tuto oblast zemětřesení o síle 8,0 Mw. Za jeho možnou příčinu se považuje manipulace na jedné z čínských přehrad, která způsobila následné odlehčení jedné z tektonických vrstev.

Zemětřesení celkem zasáhlo 10 provincií Číny, 417 okresů, 4 667 měst a 48 810 obcí. Epicentrum bylo na ploše 130 tisíc km2 (což je dvojnásobek rozlohy ČR) a celé postižené území zaujímalo plochu 500 tisíc km2. Následných otřesů bylo celkem 30, a to v rozsahu od 6,4 do 5 Mw. Trosky uvěznily celkem 84 017 osob. Lékaři ošetřili 4 300 000 lidí. Zemětřesení si vyžádalo 87 149 mrtvých, 374 643 zraněných a vynutilo si evakuaci 15 100 000 obyvatel Číny (což je dohromady bývalé Československo). Celkem zemětřesení postihlo 46 250 000 obyvatel Číny.

V důsledku nepříznivých klimatických podmínek a zavalení přístupových cest sesuvy půdy a obrovskými balvany byli první záchranáři v epicentru nasazeni 12 hodin po začátku zemětřesení. Celkem Číňané nasadili 405 tisíc záchranářů z celé Číny a dále USAR týmy (zkratka názvu Urban Search and Rescue označuje vyhledávání a záchranu v obydlených oblastech) pěti kontingentů z Ruska, USA, Indie, Jižní Koreje a Japonska. Pro evakuaci zraněných vytvořili členové týmu lidský řetěz a podávali si zraněné od jednoho k druhému.

Vzhůru do čínské minulosti
Staré město Beichuan Číňané nerekonstruovali, ale zachovali a zakonzervovali jako památník a jakýsi skanzen. Během procházení zasaženého prostoru se členové delegace neubránili slzám v očích. Například když nám průvodkyně sdělila, že tam, kde visí prapor, stála škola a že z 260 jejích žáků přežilo jen 87. Na každého z nás také velmi emotivně zapůsobila neustále hrající smuteční hudba u pohřebiště obětí.
V místech nad příjezdem do starého Beichuanu Číňané vybudovali velkolepý památník, ve kterém se nachází muzeum k uctění památky obětí místních obyvatel. To vzniklo na počest obětavým a hrdinským činům záchranářů. Ve střetu s touto realitou jsme se ani zde neubránili dojetí. Po opuštění památníku jsme se jednohlasně shodli na tom, že jsme velice rádi, že žijeme v seizmicky klidné oblasti.
Následně jsme navštívili zrekonstruovanou část Beichuanu. Po zemětřesení klesl počet jeho obyvatel na 200 tisíc. Na první pohled nás překvapily volné široké prostory používané pro účely tržnice, sportovní vyžití a pro hry dětí. Průvodci nám vysvětlili, že je to záměrně, protože se jedná o víceúčelové prostory, které by v případě potřeby sloužily jako shromaždiště osob s následným nouzovým ubytováním pro potenciálně postižené obyvatele blízkých a seizmicky aktivních oblastí. Číňané zde vybudovali infrastrukturu, pouze dovezli a postavili stany.
Do programu pracovní návštěvy pořadatelé zařadili návštěvu požární jednotky policie v Šanghaji. Nejprve je třeba uvést, že na ploše 6 340,5 km2 žije 24,2 milionu obyvatel. Srovnáme­ li údaje například s Krajem Vysočina, tak zde na 6 796 km2 žije 508 952 obyvatel. V Šanghaji je ve 23 okresech zřízeno 23 „centrálních“ a 110 „pobočných“ hasičských stanic. Průměrný zásahový obvod stanice zaujímá 48 km2 se 182 tisíci obyvateli. V celém samosprávném městě Šanghaj je v hasičském sboru 7 100 hasičů ve vojenském služebním poměru a 2 400 civilních zaměstnanců placených městem. Výkon služby je organizován ve čtyřech směnách. Ve výzbroji hasičských jednotek je celkem 780 požárních automobilů (přibližně šest na stanici), dále čtyři hasicí lodě a 23 kusů výškové techniky nad 100 m. Součástí úřadu v Šanghaji je i celostátní institut pro certifikaci, obdoba našeho Technického úřadu požární ochrany. V roce 2016 bylo celkem 90 tisíc mimořádných událostí, z toho 40 tisíc požárů, tři tisíce dopravních nehod, tisíc případů technické pomoci. Tísňové linky mají následující čísla: 119 – tísňová linka hasičů, 120 – záchranná služba, 110 – obecně poskytované služby.
V Šanghaji se nalézá hasičské muzeum. Byť jsme neplánovali jeho návštěvu, přesto jsme ho nakonec zhlédli. Všichni jsme se shodli na tom, že to stálo za to, neboť vystavené exponáty a aranžmá výstavy byly na velmi vysoké úrovni.

Návštěva R & D centra
Číňané nasadili do záchranných akcí celkem 405 tisíc zachranářůPři plánování zahraniční cesty jsme požádali o prohlídku výrobního závodu požární techniky. Ten jsme navštívili v R & D centru pro výrobu a prodej prostředků požární ochrany v Hangzhou. Jeho součástí je výcvikové centrum pro děti a mládež, v podstatě obdoba Centra bezpečí v Karlových Varech. Sestává se z učebny, kde se provádí praktický výcvik. Děti a mládež se učí vázat uzly a slaňovat. Cvičí, jak se chovat v metru v krizových situacích, nebo se zdokonalují v evakuaci osob z prostor, ve kterých například hoří. Napodobují se rizikové činnosti v objektech pro bydlení, například v kuchyních nebo koupelnách. Simuluje se požár v bytě a rizika vyplývající z provozu elektrických přístrojů. Velmi nás zaujal prostor, kde se děti a mládež seznamují s přírodními živly. Nachází se v něm kanál, kterým proudí voda, a děti si mohou prakticky vyzkoušet, jak je nebezpečné se pohybovat v tekoucí vodě třeba během povodní. Následně se zapnou ventilátory, které prakticky demonstrují nesnadný pohyb v nárazovém větru a zároveň se budoucí záchranáři naučí, jak se chovat v tomto živlu. Před demonstrací přívalových dešťů a bouřky jsme mohli místnost opustit. Pro demonstraci průběhu bouřky se v místnosti zhasne, což zážitky dětí velmi umocní. Byť jsme to sledovali přes sklo z nástupového prostoru, přesto to byl pro nás neopakovatelný zážitek. Při výcviku si mohou děti vyzkoušet trenažér tísňového volání. Naší obrovskou osobní zkušeností z tohoto centra bylo absolvování simulovaného zemětřesení v simulačním kontejneru. Všichni jsme ho opouštěli s velkou úlevou a byli jsme rádi, že máme opět pevnou půdu pod nohama, a to jsme si „užili“ pouze 7 Mw. Centrum je vhodně umístěno v objektu, kde je prezentována technika a věcné prostředky požární ochrany, vybavení pro bezpečnost práce a dále technika a vybavení pro energetiku. Proto se děti a mládež mohou vhodnou formou s těmito exponáty seznámit. Zřízení vzdělávacího centra bylo vyhlášeno vládou, firma se přihlásila do výběrového řízení a po jeho úspěšném absolvování zřídila centrum z projektové podpory vlády.

Podcenění předpisů EU
Není bez zajímavosti, že zásahové požární automobily používají červeno­ modré výstražné světelné zařízení. Protože jsme se často a také na velké vzdálenosti přesouvali po silnicích, měli jsme možnost posoudit jejich viditelnost v praxi. Dále nás zaujal evakuační rukáv. Po podrobnějším seznámení jsme zjistili, že výrobce si neudělal analýzu předpisů zemí EU. Proto by tento věcný prostředek pravděpodobně v EU nezískal příslušný certifikát, a to by byla hlavní komplikace při jeho uvedení na trh. Obecně lze konstatovat, že technika a věcné prostředky požární ochrany byly prezentované na velmi dobré úrovni. Poslední den pracovní návštěvy se nám podařilo navštívit Výcvikové středisko speciálních záchranných týmů (9. odřad policie). Týmy se organizují na vojenské bázi. Služba trvá dva roky, poté se příslušníci mohou rozhodnout, zda odejdou do civilu ke své původní profesi, nebo zda zůstanou a budou sloužit ve Výcvikovém středisku. Ta jsou v každé provincii a mají identickou organizační strukturu a vybavení. Součástí ukázky byla prezentace techniky a vybavení a dále předvedení výcviku záchrany z výšky, hloubky, průrazy do betonových konstrukcí a zdvihání sutin pneumatickými vaky. Při prohlídce nás mimo jiné zaujaly autobusy, které na místě zásahu fungovaly jako ubytovací kapacita pro zasahující týmy. Po zaparkování, vysunutí obou bočních stran a jejich aretaci se vytvořilo místo, kde je možné se v případě potřeby ubytovat. Týmy výcvikové základny plní vojenské, bezpečnostní a záchranné úkoly.

Delegace HZS ČR s čínskými zástupci před monumentálním muzeem	Autobus s operativní ubytovací kapacitou

Poslední místo, které jsme navštívili, byla Východní nemocnice Šanghaj. Ta je zřizovatelem tří zdravotnických záchranných týmů pro mezinárodní nasazení. Nemocnice má celkem 1 200 lůžek, 67 oddělení, 130 operačních sálů, ve kterých se průměrně ročně realizuje 36 tisíc operací. V nemocnici průměrně ročně ošetří 105 tisíc hospitalizovaných pacientů. Nemocnice byla v roce 2016 hodnocena v poskytované zdravotní péči jako 26. nejlepší na světě.
První zdravotnický záchranný tým v nemocnici Číňané vybudovali v roce 2010. V roce 2012 ho prohlásili za nejlepší z 16 národních zdravotnických záchranných týmů.
V květnu roku 2016 byly tři záchranné zdravotnické týmy klasifikovány Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Jeden tým tvoří devět vozidel, jeden mobilní operační sál a 56 záchranářů. Tým poskytuje péči v terénu 100 pacientům na lůžku. Východní nemocnice Šanghaj má velký zájem spolupracovat s naší předsunutou zdravotní jednotkou (AEP). Naše AEP se skládá z 22 lékařů a zdravotního personálu Fakultní nemocnice Brno a dále ze 14 příslušníků HZS hl. m. Prahy, kteří jsou součástí USAR týmu. Hasiči zabezpečují logistiku a velení v AEP. Protože dojde k harmonizaci AEP k systému WHO a k následné transformaci AEP na EMT, bude pro nás spolupráce s Východní nemocnicí Šanghaj přínosná nejen pro výměnu zkušeností, ale i pro přípravu na budoucí certifikaci WHO.
Poučením pro nás bylo čínské přijímání zahraničních delegací – představitelé organizací přišli naši delegaci uvítat až k vozidlům. Na velkoplošných obrazovkách promítali v češtině/angličtině a v čínštině: „Vítáme delegaci Hasičského záchranného sboru ČR v Číně“. Dalším poznatkem bylo, že v Číně se na silnicích jezdí „ostře“, ale bezpečně. V podstatě při všech pozemních přesunech jsme ani jednou neviděli dopravní nehodu. V Šanghaji tvořily v roce 2016 zásahy u dopravních nehod 3,3 procenta z celkového počtu mimořádných událostí, oproti tomu v ČR je to 20,4 procenta. V loňském roce v Šanghaji každá 30. mimořádná událost, při které zasáhli hasiči, byla dopravní nehoda. Naproti tomu v ČR to byla každá pátá mimořádná událost.
Dalším příjemným překvapením pro nás byla čistota a pořádek. Protože jsme několikrát v ulicích Šanghaje zabloudili, dostali jsme se také do odlehlých uliček, kde bylo čisto. Číňané velkou pozornost věnují květinové výzdobě. Každé ráno uklízí opadané listy z rostlin. Velmi nás překvapilo, že manuálně zametají a odklízejí odpadky z víceproudých komunikací a že řidiči pracovníky neohrožují.
V rámci pracovní cesty jsme se mohli seznámit s historií, architekturou i gastronomií navštívených provincií. Protože se jedná o vzdálenou zemi, o níž jsme získávali informace ve školních lavicích v hodinách dějepisu a zeměpisu, zemi s nádechem exotična a prastaré kultury, byla pro nás konfrontace se skutečnou realitou velmi zajímavá a inspirativní.


brig. gen. Ing. František ZADINA, MV-generální ředitelství HZS ČR, plk. Ing. Jiří NĚMEC, HZS Kraje Vysočina, foto brig. gen. Ing. František ZADINA

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook