Časopis 112 ROČNÍK XVI ČÍSLO 2/2017
Rubrika POŽÁRNÍ OCHRANA přináší rozbor zásahu z požáru filmových kulis na Barrandově. Poznat proces chování tkání při požáru můžete v článku nazvaném „Zvláštní případy hoření osob“. Představíme vám novelu zákona o požární ochraně, kterou přinesl zákon č. 229/2016 Sb. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se můžete se ZÚ HZS ČR podívat na výcvik potápěčů HZS ČR. Informujeme o 13. ročníku konference Medicína katastrof a o taktickém cvičení v prostředí Švandova divadla na Smíchově. Pokud vás zajímají poznatky z hlediska detekce, dekontaminace a ochrany před CBRN látkami, osloví vás článek z mezinárodního sympozia ochrany proti chemickým a biologickým zbraním ve Stockholmu v rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ. Představíme nové kontejnery nouzového přežití. O slovenském a maltském předsednictví v Radě EU v oblasti civilní ochrany se dočtete v dalším článku. Únorový časopis uzavírá rozhovor s Mgr. Burešem z Ministerstva zdravotnictví. Přílohou je Metodický pokyn k typovým plánům
- OBSAH č. 2/2017 ROČNÍKU XVI
- Zpráva o kontrole podle vzoru
- Hořely filmové kulisy na Barrandově
- Zvláštní případy hoření osob
- Přilbové potápění, analýza a řešení mimořádných událostí
- Metodika ke zpracování typových plánů
- Nové kontejnery nouzového přežití
- Aktivity slovenského a maltského předsednictví v Radě EU v oblasti civilní ochrany
- Hasiči součástí Veletrhu cestovního ruchu Plzeňského kraje ITEP
- Jaká je připravenost zdravotnictví na aktuální hrozby
- Profesionalizace řidičů složek IZS
Záchranný útvar Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „ZÚ HZS ČR“) v závěru měsíce listopad 2016 připravil ve spolupráci s instruktory potápění HZS Olomouckého kraje osmidenní výcvik potápěčů HZS ČR s cílem rozšířit a získat nové odborné způsobilosti potápěčů 3. stupně v rámci dvou na sebe navazujících kurzů „Obsluhy přilbového potápění“ a „Potápěč přilbového potápění“.
Úvod do problematiky
V každodenním životě jsme vystavováni, nejenom v rámci pracovního nasazení, různým prostředím ne zcela bezpečným lidskému organismu. V krizových situacích jde o přímé ohrožení zasahujícího člověka chemikáliemi, biologickými agens a extrémními podmínkami, které ovlivňují životní biorytmy.
V případě mimořádných událostí v návaznosti nejen na socioekonomické analýzy, ve kterých bývají často hodnocené hmotné dopady jak na majetek, tak na život zasahujících v rámci zdolávání mimořádné události, a které jsou obsahem závěrečných zpráv o provedených zásazích, je prioritou efektivně eliminovat jakékoli ztráty počáteční vstupní investicí. Tou je zvyšování kvalifikace a odborné způsobilosti zasahující osoby (v tomto případě potápěče) jeho dalším vzděláváním a výcvikem tak, aby v průběhu času bezprostředně po zvýšení kvalifikace exponované osoby bylo patrné, že ochráněná hodnota po „safe grounds“ (pozn. safe grounds – veškeré prostředky investované ke zdolání mimořádné události) v poměru k primárním vstupním nákladům na zvýšení kvalifikace zasahující osoby (např. vstupní školení, průběžná školení, rekvalifikace, instrukčně metodická zaměstnání a další formy vzdělávání a výcviku) je vyšší než náklady spojené se zvyšováním kvalifikace hasiče potápěče. Jedním z cílů oddělení vzdělávání ZÚ HZS ČR je metodický přístup k realizaci vzdělávání příslušníků HZS ČR stanovených ve vybraných oblastech.
Systémový přístup
Jeden z hlavních rysů přilbového potápění je dán prostředím, kde samotný zásah probíhá. Toto prostředí bývá obvykle označováno anglickou zkratkou „Hazmat“ („Hazardous materials and items“ - nebezpečné materiály a předměty) a je často charakterizované patogenními vlastnostmi. Potápěči HZS ČR se v úvodu kurzu seznamují s možným nebezpečím, které číhá v umělých a přírodních rezervoárech vod v podobě kontaminace biologickými agens např. bakteriemi rodu Shigella a jinými patogeny.
Jedním ze zásadních problémů účastníků kurzu, s nímž se běžně setkáváme, je reálné uvědomění si možných rizik se vstupem do vod o neznámé kvalitě, potažmo kontaminace, která v našich podmínkách otevřených přírodních rezervoárů vod v České republice existuje. Jistou nevědomost pravidelně vídáváme v letních sezónách u široké veřejnosti, která nerespektuje zákaz koupání s ohledem na kvalitu vody. Možné zdravotní komplikace, které z toho pro zasaženého člověka takovýmto biologickým agens plynou, mohou v krajních případech vést k fatálním stavům. Účastníci kurzu si ovšem tato rizika, která jsou spojena s každým ponorem, uvědomují.
Úkolem studia analýzy rizik z pohledu přilbového potápění je naučit obsluhu přilbového potápění a potápěče přilbového potápění strukturovat si svoji práci do jednotlivých kroků analýzy rizik podle ISO 31000 Risk management nebo jiné normy.
Průběh listopadového výcviku
Po jednání se zástupcem vedoucího střediska Městského plaveckého stadionu Lužánky Bc. Štěpánem Cajzlem se výcvik obou kurzů prováděl v prostorách plaveckého bazénu Lužánky v Brně.
Simulace reálného zásahu, která proběhla v závěru kurzu „Potápěč přilbového potápění“, se konala s ohledem na řešení mimořádné události za účasti dekontaminační jednotky ZÚ HZS ČR na otevřené hladině Brněnské přehrady pod dohledem jednoho z předních odborníků v České republice na barotraumata potápěčů MUDr. Štěpána Novotného. Za MV generální ředitelství HZS ČR se simulovaného zásahu jako pozorovatel zúčastnila kpt. Ing. Petra Najmanová společně s dalšími přizvanými zástupci státních a veřejných institucí, jmenovitě Krajské hygienické stanice Brno a zástupci z řad potápěčů široké veřejnosti.
Kurz „Obsluha přilbového potápění“
Byl zaměřen na získání znalostí a dovedností při používání a obsluze zařízení pro povrchovou dodávku dýchacího média potápěčům a probíhal tři dny. Účastníci kurzu se seznámili s prací na pozicích supervizora – osoby řídicí ponor, operátora – osoba obsluhující kufr pro rozvod dýchacího média (KMACS 5), potápěče a tendra – osoby, která je nápomocná potápěči při strojení a nasazovaní přilby a při manipulaci s přívodními hadicemi komunikace, dýchacího média a pneumo hadice. V souvislosti s těmito přípravnými pracemi pro ponor a následujícími úkony během ponoru se v rámci tohoto kurzu řeší rizika spojená především s lidským faktorem – tj. pochybení jednotlivce, nedůsledná kontrola, opomenutí apod. Pro tento účel je sestaven soubor kontrolních listů („checklistů“) aktivit, které je nutno provést před zahájením samotného ponoru. Tato činnost je jedním z nástrojů analýzy rizik, kterých se užívá v přilbovém potápění.
Kurz „Potápěč přilbového potápění“
Při získávání této kvalifikace se počítalo s eventualitami možného zásahu v prostředí Hazmat a v rámci výcviku byl samotný potápěč přilbového potápění vystavován simulaci extrémních podmínek, např. zhoršené viditelnosti, stísněných prostor, nouzové situace, záchrany bezvědomého potápěče a omezení v pohybu. Potápěč a celý tým po absolvovaní těchto kurzů musí být připraven jak po teoretické, tak praktické stránce na práci vyžadující koncentraci, systematický přístup a znalost metod analýzy rizik, se kterými je během výcviku celý tým a potápěč seznamován v relativně bezpečném prostředí bazénu a následně prověřen na otevřené hladině. Hlavním cílem bylo uvědomit si potenciální rizika, vyhodnotit pravděpodobnost ohrožení a zvolit nejenom odpovídající postup prací, ale i odpovídající ochranné pracovní prostředky a pomůcky, jakými jsou např. přilba potápěče (Kirby Morgan 97 SS), oblek vhodný do kontaminovaných vod (Viking HDS 1500) a další. Obzvlášť byla věnována pozornost krizovým situacím a jejich bezprostředním řešením, jak si to vyžadují situace typu – uvíznutý potápěč, ztráta primárního zdroje vzduchu či ztráta komunikace nebo zraněný potápěč pod hladinou.
Simulace zásahu na otevřené hladině
V závěru druhého kurzu bylo připraveno pro potápěče cvičení na otevřené hladině Brněnské přehrady. Simulovaná situace měla navodit reálné prostředí Hazmatu. V tomto případě včetně komplikací spojených s lokalizací daného místa, s dostupností terénu, s vytvořením základny a s vymezením bezpečnostních zón i pro následující dekontaminaci zasahujícího potápěče a jeho výstroje. Potíže byly nasimulovány i s monitoringem akce vedené jak z břehu, tak pod vodou, a s komunikací nejen mezi jednotlivými zasahujícími složkami, ale i mezi supervisorem, potápěčem, tendrem a operátorem. Potápěči si ověřili, jak podstatná a důležitá je funkční komunikace a k čemu může vést v případě selhání kteréhokoli prvku probíhajícího zásahu. Po celou dobu simulovaného zásahu všichni ze zúčastněných měli možnost se seznamovat s procesy analýzy rizik, jimiž jsou – identifikace zdrojů, tvorba scénářů, risk assessment (odhad rizika) a risk management.
Na základě provedeného simulovaného zásahu v prostředí Hazmatu potápěči získali zkušenosti, které mohou využít pro svoji další realizaci v nebezpečném, život ohrožujícím, kontaminovaném prostředí. Vzniklé výstupy a poznatky z kurzů budou zapracovány do osnov pro další praktický výcvik v těchto kurzech.
nprap. Ing. Jozef ŠURKOVSKÝ,
ZÚ HZS ČR, foto autor